Skip to main content

Full text of "Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Jindřicho-Hradeckém"

See other formats 


Google 



This is a digital copy of a book that was prcscrvod for gcncrations on library shclvcs bcforc it was carcfully scannod by Google as part of a projcct 

to make the worlďs books discoverablc onlinc. 

It has survived long enough for the copyright to cxpirc and thc book to cntcr thc public domain. A public domain book is one that was nevěr subjcct 

to copyright oř whose legal copyright term has expircd. Whcthcr a book is in thc public domain may vary country to country. Public domain books 

are our gateways to the past, representing a wealth of history, cultuie and knowledge thaťs often difficult to discovcr. 

Marks, notations and other maiginalia present in the originál volume will appear in this flle - a reminder of this book's long journcy from thc 

publishcr to a library and finally to you. 

Usage guidelines 

Google is proud to partner with libraries to digitize public domain materials and make them widely accessible. Public domain books belong to the 
public and we are merely their custodians. Nevertheless, this work is expensive, so in order to keep providing this resource, we háve taken stcps to 
prevent abuse by commercial parties, including placing lechnical restrictions on automated querying. 
We also ask that you: 

+ Make non-commercial use ofthefiles We designed Google Book Search for use by individuals, and we request that you use these files for 
personál, non-commercial purposes. 

+ Refrainfivm automated querying Do not send automated queries of any sort to Google's systém: If you are conducting research on machine 
translation, optical character recognition oř other areas where access to a laige amount of text is helpful, please contact us. We encourage the 
use of public domain materials for these purposes and may be able to help. 

+ Maintain attributionTht GoogXt "watermark" you see on each flle is essential for informingpeopleabout this projcct and helping them lind 
additional materials through Google Book Search. Please do not remove it. 

+ Keep it legal Whatever your use, remember that you are lesponsible for ensuring that what you are doing is legal. Do not assume that just 
because we believe a book is in the public domain for users in the United States, that the work is also in the public domain for users in other 
countries. Whether a book is still in copyright varies from country to country, and we can'l offer guidance on whether any speciflc use of 
any speciflc book is allowed. Please do not assume that a book's appearance in Google Book Search means it can be ušed in any manner 
anywhere in the world. Copyright infringement liabili^ can be quite severe. 

About Google Book Search 

Google's mission is to organize the worlďs information and to make it universally accessible and useful. Google Book Search helps rcaders 
discovcr the worlďs books while helping authors and publishers reach new audiences. You can search through thc full icxi of this book on the web 

at |http: //books. google .com/l 



/ 



THE LIBRARY 
' OF 

THE UNIVERSITY 
OF CALIFORNIA 

I IN MEMORY OF 

j LIVINGSTONE PORTER 

1894-1955 



/ 



/ 



• • 



Soupis 



PAMÁTEK HISTORICKÝCH A UMĚLECKÝCH 



V KRÁLOVSTVÍ Českém 



OD PRAVĚKU DO POČÁTKU XIX. STOLETÍ. 



VYDAVA 



ARCHAEOLOGICKÁ KOMMISSE 
PŘI ČESKÉ AKADEMII CÍSAŘE FRANTIŠKA JOSEFA 

PRO VÉDY, SLOVESNOST A UMÉNÍ 



řízením svého předsedy 



JOSEFA HLÁVKY. 



XIV. 



POLITICKY OKRES JINDRICHO-HR.ADECKY. 



NAPSAL 



DR. JOSEF NOVÁK, 

C. K. GYMN. PROFESSOR V J. HRADCI, DOP. ČLEN ČESKÉ AKADEMIE CÍS. FRANT. JOSEFA 
PRO VÉDY, SLOVESNOST A UMÉNÍ A KR. ČESKÉ SPOLEČNOSTI NAUK. 



V PRAZE 1901. 

NÁKLADEM ARCHAEOLOGICKÉ KOMMISSE PŘI ČESKÉ AKADEMII CÍSAŘE FRANTIŠKA JOSEFA 

PRO VÉDY, SLOVESNOST A UMÉNÍ. 



Soupis 



PAMÁTEK HISTORICKÝCH A UMĚLECKÝCH 



v POLITICKÉM OKRESU 



JINDŘICHO-HRADEGKÉM. 



NAPSAL 



DR JOSEF NOVÁK, 



C. K. GYMN. PROFESSOR V J. HRADCI, DOP. ČLEN ČESKÉ AKADEMIE CÍS. FRANT. JOSEFA 
PRO VÉDY, SLOVESNOST A UMÉNÍ A KR. ČESKÉ SPOLEČNOSTI NAUK. 



S 10 TABULKAMI, 263 VYOBRAZENÍMI A ZNAČKAMI V TEXTU. 



V PRAZE 1901. 

NÁKLADEM ARCHAEOLOGICKÉ KOMMISSE PŘI ČESKÉ AKADEMII CÍSAŘE FRANTIŠKA JOSEFA 

PRO VÉDY, SLOVESNOST A UMÉNÍ. 



TISKEM ALOISA WIESNBRA V PRAZK, 

KNIHTISKAŘE ČESKÉ AKADEMIE CÍSAŘE FRANTIŠKA JOSEFA 

PRO VÉDY, SLOVBSNOST A UMĚNÍ. 



r^TTTíT^ 



y^ 






PŘEDMLUVA. 



Objemnost svazku tohoto zavinilo nejen bohatstvf historických a umě- 
leckých památek, ale i veliká hojnost pramenův archivních, z nichž pracně 
dopíděno se mnohých neznámých dotud dat i nových jmen umělcův a ře- 
meslníků a tím nepaměti nezasloužené vytrženo. Jsou ovšem mezi nimi 
také nepatrnější, ale i poznání pravé ceny těchto na zachovaných pracích 
jest pro vědu ziskem, poněvadž nebudou moci představy neoprávněné 
slučovati se s jmény jejich tam, kde právě pouze jména se zachovala. 

O památkách z 2. pol. 19. stol. podány zprávy stručnější. Popis 
památek zaniklých vytištěn drobnéji. Histor. přehled umělecké činnosti 
v okresu z nedostatku místa pominut. 

Díky zavázán jsem držitelům zámků neb jich zástupcům i všem 
správcům duchovním v okresu, kteří mi ochotně učinili přístupny zámky 
nebo kostely i jejich inventáře, po případě i archivy, i pí správcové špitálu 
sv. Jana Křt. v Jindř. Hradci. Zvláštní ochotou se vyznamenal vd. p. děkan 
novobystřický Fr. Ullrich a dp. far. staroměstský Jos. Šťasta a moji bývalí 
žáci dpp. Bern. Miiller, kaplan staroměstský, a V. Kroupa, kaplan novo- 
bystřický nyní třeboňský, a z mnohých pp. učitelů říd. učitel p. Ed. Briickner 
v D. Žďáře, J. Picka a K. Senner. Velikými díky povinen jsem p. hr. archiváři 
F. Tischrovi, který mne při mnohaměsíčních studiích archivních ochotně 
podporoval, i pp. ingenieurům ze stavebního úřadu při c. kr. hejtmanství, 
kteří dovolili mi nahlédnouti v akta stavební a ochotně půjčili půdorysů 
kostela sv. Kateřiny, sv. Václava, kostela v Klášteře, v Horní Pěně 
i situace zámku strážského. Zamlčeti nemohu laskavosti, s kterou 
p. plukovník šl. Vejvara zapůjčil půdorysu kostela sv. Maří Magdaleny. 
K plánu Landštýna použito plánu ze Sedláčkových Hradů, k půdo- 
rysu kaple jemčinské plánu zámku ze zám. archivu. Půdorysy zámku 
j.-hradeckého a kostela Nanebevzetí P. Marie pořídil p. assist. A. Martínek 
s mým přispěním. Ostatní provedl jsem sám pomocí synů svých. 

Literatury o praehistorii okresu a nejstarších sídlech poskytl s ne- 
všední ochotou odborník p. konservatoř Jindř. Rychlý. Radou mi přispěli 



883 



p. dr. Kar. Chytil a architekt prof. Jan Koula, kterýž obstaral také redakci 
a úpravu illustrací. Od ného pocházejí také některé kresby a fotografie 
č. 15, 21, 26, 75, 85, 96b, 119, 146, 209. Nékteré kresby jsou od řed. Fr. Lega 
(č. 175, 232.), akad. malíře Fr. Strnada, od odchovancův uměl. prům. školy 
Jar. Lindra a Jiř. Kauckého, největší část od p. A. Martínka, jenž pořídil 
také odliku k č. 237. Klenutí kostela sv. Maří Magdaleny kreslil Jan Fuka, 
rakev M. Mark. Trautsonské filosof Ant. Hallada. 

Fotografie jsou namnoze od Bohd. Lišky, dílem od Bellmanna (č. 4, 
10, 14, 19, 29, 32, 35, 59, 66, 68, 69, 71, 79, 80, 84, 118, 123, 126, 127, 
160, 167, 176, 187, 188, 204, 206—208, 212—214, 239, 240, 242, 247). 
Č. 138, 177, 182 z ochoty fotografoval Dr. Munzar, č. 38 pf. J. Výkruta. 
Kamna jemčinská a rám v kapli strážské fotografoval právník Mil. Rybák, 
kostel sv. Barbory a některé náhrobky z kostela sv. Jana v J. Hradci 
(č. 128—132.) právník Fr. Pauk, kostel v K. Radouni fil. Šim. Štefal, foto- 
graf Ad. Kohout č. 25, 133, 139. 140, 251. Vydavatelstvo Pam. výtv. 
Č. V. N. přenechalo cliché k č. 184, Spol. přát. starožit. k č. 194—197, 
203, 208, 252, 254 dle kreseb Fr. Lega, náklad. Fr. Šimáček k č. 24, 28, 
96^ a Dr. Podlaha k č. 56. 

Kolorované předlohy k reprodukcím laskavě poskytli, pp. prof. Jan 
Koula a architekt Antonín Balšánek, 

Na vydání Soupisu památek okresu Jindř. Hradeckého věnovaly: 
si. městská rada v Jindř. Hradci 100 K a >Jednota Záložna* v Jindř. 
Hradci 40 K. 

Všem příznivcům a podporovatelům vzdány buďte ještě jednou díky 
nejvřelejší. 

V Jindř. Hradci, dne 1. července 1901. 

Dr. Jos. Novák. 



v uvedené literatuře a pramenech značí: 

Akta stav. — akta stavebního úřadu při c. k. okr. hejtmanství v J. Hradci. 

Arch. z. — archiv zámku j.- hradeckého. 

Arch. z m. — archiv zemského musea. 

Bdhmen — příslušnou část díla Osterr.-ung. Monarchie in Wort u. Bild. 

Braniš — Dějiny umění středověkého v Čechách a na Moravě. 

Cl. — Claudius, Geschichten der Stadt Neuhaus. 

D. — v části o J. Hradci L. Domečky Průvodce po J. Hradci, jinde Osídlení 
krajiny j. hradecké a novobystřické. 

H. c. — Historia collegii Novodomensis S. J. Rukopis v Arch. zám. v J. Hr. 

Hrady — Sedláčkovy Hrady, zámky a tvrze v Čechách. 

Ladenbauer — Das sociále Wirken der kath. Kirche in ósterreich. JX. Di6cese 
Budweis 1899. 

Mus. m. — Museum městské v J. Hr. 

Neuwirth - Geschichte der bild. Kunst in Bóhmen vom Tode Wenzels III. bis 
zu den Husitenkřiegen. 

O. — Orth, Nástin histor. kulturního obrazu J. Hradce od konce 15. st. do r. 1618. 

Ohi. — Ohlas od Nežárky, časopis. 

Př. — Jindř. Rychlého Příspěvky ku poznání prvotného osídlení jv. části hvozdu 
pomezního v Čechách. 

Rull. — Monografie města J. Hradce. 

S. — Aug. Sedláčka Histor. část Úplného místopisného slovníku království 
Českého. 

Sr. — Sommer, Das Kdnigreich Bóhmen. Taborer Kreis. 

Sv. — Světozor. 

Sch. — Schaller, Topographie des Kónigreichs Bóhmen. XIV. 

Š. — Šubrt Fr. Ad., Z českého jihu. 

T. — Trajer, Beschreibung der Diócese Budweis. 

Z. Pr. — Zlatá Praha. 



'V 



^ 



Sv. Barbora. 

J. Nedoma, Poustevna u sv. Barbory, Sborník dějepisných prací 18S8, 105. — Hrubý, 
Řečice Kardaáova 128 n. — Čechy VI. 202. — D. 12, 60, 136. — H. c. — Akta kostelní 

v Arch. s. Vyobrazení B. Bauše v Sv. r. 1886, 538. 

POUSTEVNICKÝ KOSTEL SV. BARBORY, při bývalé stezce 
ze Stráže ku Praze vedoucí, nedaleko vsi Děbolina, 6 km sev. od Jindřichova 
Hradce, u myslivny v lese, zvaném druhdy Dubovská nebo Dubovice. Nej- 
starší zpráva o něm jest v pergamenové listině ze dne 18./6. r. 1503,^) 
kterouž kardinál a pap. legát Petr na přímluvu pana Jindřicha (IV.) z Hradce 
uděluje částečné odpustky kajícím křesťanům, kteří by v jisté dni vykonali 
pobožnost v kostele tom a přispěli k opravě, zachování a opatření kostela 
toho knihami, kalichy, svícny a jinými věcmi k bohoslužbě nutnými. 

Z perg. listiny z r. 1507 *) o prodeji kusu louky ke kostelu a poustce 
sv. Barbory vysvítá, že byl zvláštní správce a kostelník té poustky a kostela. 
Později spravovali jmění kostelní 3 kostelníci, z nichž 2 byli měšťané hra- 
dečtí a třetí, bydle v domku u kostelíka, slul poustevník a měl stálý 
příjem z důchodu panství hradeckého. R. 1646 přistavěny návodem jesuitů 
přičiněním tehdejšího hejtmana panství Jiř. Múllera z Rottenburka 2 po- 
boční oltáře. R. 1654 sklenut choř a r. 1657 sklenuta loď. R. 1689 pro- 
lomeny druhé dvéře k pohodlnějšímu vycházení svátost přijímajících.') — 
Z J. Hradce konána tam každoročně třikrát processí,^) z Kard. Řečice 
čtyřikrát.*) Kostel byl v té době filiálkou fary rosecké. Byv zrušen 
r. 1789 prodán k panství j.-hradeckému za 100 zl. •) 

Některé věci jako zpovědnice dostaly se do blízké vsi Mnichu. ^) 
Zásluhou Josefiny hr. Černínové r. 1895 opět opraven a r. 1898 okna 
barevnými skly opatřena. 



') V měst. museu v J. Hradci (Ac ct 7). v 

») Arch. z. č. 225. 

'} Za kůr dostal zedník 20 ň. r. (H. c), za kostel 40 fl. (Počet hlavní) 
19.300 cihel zdicích = 87 fl. r. 33 kr., 10.200 sklepových 38 fl. 15 kr. 
*) H. c. 

•) Hrubý 128 n. 
•) Arch. z. 
') Výpisky arch. Fr. Tischra. 

SoapU památek hitt. a umel. P^ okrts JindKcbo* Hradecký. ] 



Kostel orientovaný, z lomové žuly vystavěný, má presbyterium pěti 
stranami osmiúhelníka uzavřené, 92 m dl., 5*8 m šiř. K nčmu na stranč 
sev. přistavěna věž nehrubě vynikající nad střechu kostelní, 3"56 m di^ 
X 75 »i Sir. Loď jest 1005 m Sir., 13 75 m dlouhá, 8-43 m vysoká. Presbyterium 
bez opěráků. Kružby v 5 dvojdílných oknech jednoduché založeny buď 
nad obloučky polokruhovými nebo hrotitými. Loď, taktéž bez opěráků, ne- 
povstala asi dlouho před r. 1503, jak souditi lze z hravých a mdlých 



vzorků v kružbách tři dvojdílných oken, pouze na strané Jižní prolomených, 
a trojdílného průčelného, vesměs založených nad obloučky polokruhovými 
bez nosů, neb jednou i nad prohnutým hrotitým, tak zv. oslfm hřbetem. 
Prostřední z tří oken v pravé boCnt zdi usvědčuje z mládí ještě vétSfho 
hravé protínání se obloučků v kružbě, tak že jedna polovice okna uza- 
vřena jest obloučkem dolů prohnutým. ') Loď mívala strop jen dřevěný. 



') tíéco velmi podobného na 1 oknS kostelíka ve Výtoni u Rofmberka, ktcr^i 
I jinaké iDimky pozdní gotiky nese, a rovněi ve farním kostele ataroméstském t r. 1514. 



y 



jak dokazuje nedostatek opěrákův a zbytky ornamentní malby nástěnné 
(2*65 m vysoké), napodobeni ozdobné kružby gotické, sahající až k vrcholku 
zdí pod samý krov. Malby octly se nad křížovým klenutím, když založeno 
nad přistavenými uvnitř pilastry renaissančními jako u sv. Václava a Nej- 
světější Trojice v J. Hradci. Klenutím také částečně zakryty jsou čtyř- 
hranné dvéře gotické, které kdysi vedly z věže do lodi snad na oratorium. 
Na levé stěně presbyteria, kde jest věž, prosvítají slabounce malby dle 
orámování z doby renaissanční. Nápisy české na obou stěnách presbyteria 
jsou nečitelné. 

Pozoruhodný jest krov zajímavě sestavený, nákladem pí Josefiny 
hr. Černínové r. 1895 opravený. 

Zvony dva přeneseny do vížky kostela v Člunku. Nedávno přelity. 

Neznámo kam se poděla starobylá socha sv. Barbory, kteráž za- 
chována, i když obraz sv. Panny dle skizzy hr. archilekta Giov, B. Alli- 
brandini r. 1696 měl býti opatřen.') 

Oltář sv. Anny přisouzen r. 1788 kostelu roseckému. *) 



Blažejov (Blauenschlag). 

Účty farní od r. 1642. — Akta stav. Inventář farní. — Sr. 243. — t 409. - D. 119, 

133. — S. 32 n. 

Blažejov 7 km vých. od J. Hradce. R. 1359 vyškytá se jméno Blazieiow.^ 
R. 1360 vyškytá se jméno Blasenslag, *) též r. 1394 Blazeyow alias Blasenslag,*) 
r. 1384 «) Blasiischlag, r. 1694 Blaheschlag. ') R. 1752 v žádosti za samo- 
statnou faru jmenuje se ves Plohaschlag. Vesnice povstala již v 2. polovici 
13. stol. a nazvána bezpochyby dle Blažeje, který se uvádí r. 1255 mezi 
dvořany Vítka z Hradce. ®) Vítek, bratr Oldřicha II., daroval dle pověsti ^) 
ves tu s jinými ještě i blízkou tvrzí (Vítkovým Hrádkem) německým 
rytířům. Ti také osazovali faru zdejší Doklady jsou v knihách conf. k ně- 
kterým létům od r. 1360 až do 1405. *^) Nejstarší zmínka o faráři blaže- 
jovském r. 1359. ^') Po odchodu německých rytířů přešlo právo patronátní 
na pány z Hradce, pak je provozovali jesuité od r. 1594, kteří také 



*) Akta o restauraci kostela Nanebevzetí P. M. z r. 1696 v Arch. zám. 

"5 Zpráva faráře roseckého 12/2. 1828 v Arch. mus. král. č. 

•) Libri conf. I. 1. VIII. p. 83. 

*) I. 1. C. V. p. 125. 

•) Ib. V. J. X. p. 179. 

•) Domečka 133. 

') Kn. purkrechtní v Mus. mést v J. Hr. 

•) D. 117. 

•; C!., DenkwQrdigkeiten. 

••) I. 125, a Sedláček IV. 69. 

") L. conf. I. 1. A. VIII. 

1» 



v kostele r. 1671 dali postaviti oltář sv. Mikuláše. ') Není známo, kdy 
Blažejov připojen k faře pčnenské. Do r. 1781 konali tu knčžf pénenštf 
v ned£li a ve svátek bohoslužbu. Od r. 1781 — 1856 sidlel tu residenčnf 
kaplan, faráři pěnenskému podřízený. Od r. 1856 je tu samostatná lokalie. 



KOSTEL FARNÍ SV. ALŽBĚTY. Z původního kostela zbyla 
jen zpodni Část kamenné, třípatrové, p&vodnž skoro 20 m vysoké véže. 
Její vchod má osténí hrotité, utvořené ze tří oblých prutův a žlábků, vy- 



stupujícícb z patníků šikmě seříznutých, z nichž na levém jest pětilistá růže 
na vykrojeném štítě vytesána, na pravém 3 hlavy, temeny svými o sebe 
se opírající. Oblá žebra v schodišti věže^ zakončená vezpod hlavami muž- 
skými, jež nesla klenbu přízemního sklepa, jsou nynějšími schody pře- 
rvána. ^) Okna v oblouku sklenutá nebyla na všech volných stranách věže, 
ani nebyla stejně vysoká a široká. Zdi ještě v 2. patře jsou 1*08 m tlusté. 

K severní straně věže přistavěn byl kostel, orientovaný, v podobě 
kříže, jehož kratší rámě přecházelo v presbyterium, na hlínu sklenuté 
a věžičkou opatřené. Na straně evangelijní přiléhala v koutě mezi presby- 
teriem a lodí sakristie sklenutá r. 1618 dle letopočtu, který ještě r. 1820 
četl nade dveřmi far. Šim. Spimarr. •) Loď, z lomové žuly na hlínu vysta- 
věná, kryta byla stropem rákosovým. 

Poněvadž kostel, jenž pojmouti mohl jen 360 lidí, potřebám kollatury 
nestačil, jednalo se již r. 1838 o jeho rozšíření. Po dlouhém jednání při- 
kročeno hlavně na naléhání far. Vil. Platzra r. 1863 k* přestavbě kostela, 
kteráž r. 1864 dokončena. 

Plány a rozpočty k n3aiějšímu kostelu slohu románského vypracoval 
ing. Teisinger, stavbu provedl j.-hrad. stavitel ^an Kocáb za 21.159 zl. 
33 kr. Loď zvenčí 18*95 nt dl., 1705 m šir., 10*9 m vys., presbyterium 
4*75 m dl., 9*8 m široké. Věž, jež dříve měla na hranách rustiku z omítky, 
připodobena slohem novému kostelu a zvýšena, tak že nyní po římsu dopíná 
se výšky skoro 21 m, a zakončena osmibokým jehlancem Portál kostela 
na románských sloupech žulových. Stropu v presbyteři i v lodi podloženy 
jsou k oživení jeho plochy natřené trámy, 34 — 39 cm silné, dřevěnými krá- 

korci vzepřené. 

Oltáře. R. 1783 byly mimo hl. oltář sv. Alžběty 2 vedlejší, v právo Bolestné 
P. Marie, v levo sv. Jana N. Oltář hlavní, kolem r. 1689 pořízený, fermeží natřel Otec 
Pavlán z Kláštera n Bystřice, který, jak z dějin stavby kostela klášterního poznáváme, 
fermež jako néco nového a vzácného připravoval. R. 1764 ustoupil oltář, jím natřený, 
řezbářské práci j.-hradeckého řezbáře, kteráž stála 130 zl. 24 kr., kdežto obraz sv. Alžběty 
na médéné desce stál jen 10 zl. 

Poboční oltář Bol. P. Marie měl její sochu. Místo oltáře sv. Jana shledáváme 
v inventáři r 1850 oltář sv. Mikuláše. 

Nynější 3 oltáře všecky stejného rázu románského, jednoduché práce 
Jos. Kocába z J. Hradce dle jeho náčrtku, opraveného ing. A, Rosenbergem. 
Řezbařskou práci na nich provedl Jan Štefal z J. Hradce. Po stranách 
oltáře hlavního na konsolách na zdi upevněných stojí staré dřevěné, l'iSm 
vysoké, ničím nevynikající sošky sv. Prokopa a sv. Linharta. 

Socha » vzkříšený Vykupitel «, práce obyčejná, pořízena r. 1725 za 
4 zl. 45 kr. 

Obrazy. Na hl. oltáři sv. Alžběta od Fr. Hubena, 1'15 m šir. a 2*1 m 
vysoká. Světice v rouše světlemodrém vychází z kostela. Ubožáci díivěrně 
se k ní utíkají. 



*) Ještě r. 1850 vedly do věže z věnčí schody dřevěné. Arch. farní. 
*) Akta stav. 



Na pobočních oltářích obrazy Matky Boží pod křížem a sv. Mikuláše 
od neznámého malíře. 

Kazatelna románská od Jos, Kocába, 

Varhany třídílné s korintskými sloupky o 12 rejstřících z r. 1864 
od Kar. Hesse z Vídně. 

Konvička cínová s pěkným vytepaným ornamentem renaissančním 
asi ze 17. stol. v sakristii. 

Zvony pocházejí všecky z r. 1755, byvše za 350 zl. přelity, když 
t. r. věž bleskem byla zapálena. ^) Všecky mají na jedné straně v rokokovém 
rámci nápis: 

Anno CHRISTI Nati 
MDCCLV 

Patrono 
r. p. loanne roschmann s. j. 
CoLLEon Novo DOM : Rectore 

Parocho 

R. D. JOANNE Knechtl P. E. 

• 

1. Maria, 0'9 m šir., 0*84 w vys., má za hoření obrubu věnec z lu- 
pení a pod ním třemi žlábky oddělené festony rokokové. Dolejší obruba 
rokoková skládá se z palmet obstoupených podstavečky, na nichž sedí 
geniové držící květy. Na jedné straně nápis: 

Campana h^c Dicata 
BeaTíE virgini MARIAE 

AUXILIATRICl 

LlBRARUM 
800 
POSTQVAM FULMINE DIFLUXISSET 

REFUSA 

AUTHORE lOANNE DlETRICH FUSORE. 

Mezi oběma nápisy jest na jedné straně P. Maria pomocná, na druhé 
sv. Theodor (?). 

2. Sv. Jan Nep., 0*71 m šir., 06 m vys., s bohatými obrubami na- 
hoře i dole, v dolejší též masky. Nápis: 

Campana H^c Dicata 

SS: 
ANTO : PaDUANO & lO : NEPOMUCENO 

LlBRARUM 

400 

POSTQVAM atd. jako na č. 1. 

*) Účty farní v Arch. lám. v J. Hr. 



Mezi oběma nápisy na jedné straně sv. Jan Nepomucký, na druhé 
sv. Antonín Pad. 

3. Sv. Alžběta, 0*6 m šir., .0'52 m vys., s ozdobami stejnými. Nápis: 

CaMPANA H^C DlCATA 

S. Elisabet^ 

LlBRARUM 

240 

POSTQVAM atd. 

Mezi nápisy na jedné straně korunovaná sv. Alžběta, držíc levicí 
žezlo, podává pravicí misku muži dělníku, na jednom koleně před ní klečí- 
címa Na druhé straně -sv. Ondřej. 

4. Sv. Ignác a František Xav., 0*45 w š., 0'32w vys.; s nápisem: 

Campana Ujec Dicata ' 
s: ignacio loyol^ 
& S : Francisco Xaverano 

LlBRARUM 
100 

Refusa 

AUTHORE lO: DlETRICH FUSORE. 

Mezi nápisy na jedné straně sv. Ignác, na druhé umírající sv. Fran- 
tišek Xaverský. 

Bud kov. 

Hrady IV. 70 n. — Čechy VI. 227. 

Budkov skoro 4 km sev. od Kumžaku, 13 km vých. od J. Hradce. 
Na konci vsi u rybníka Hejtmanského stojí špýchar hrab. Podstatského 
z Lichtensteina, kde říkají »na sýpkách*, bývalá to tvrzka Rozkoš. 
Patřívala pánům z Hradce, pak Slavatům a bývala podřízena správě panství 
teleckéhO; s nímž přešla v majetek hr. Podstatských. Ponejprv se uvádí za 
Zacharyáše z Hradce, který ji obdržel k panství teleckému od otce svého 
Adama I. ^) V těch asi dobách byla vystavěna slohem renaissančním. 

Jest to budova kamenná, jednopatrová, \2 m šir., 15*38 m dlouhá, 
s vchodem 1*47 m Sir. a 2*38 m vys., asi ve středu zdi vých. s předsíňkou, 
VI m z čela budovy vystupující. Ve výšce 2*55 m jsou na vých. straně 
dvě, na záp. čtyři nízká okénka (upravená již pro sýpku), v patře vysoko 
jsou jako střílny uzounké a vyšší otvory, k východu 4, k západu 2. Na 
budově značně převládá plné zdivo. Obklíčena byla ve vzdálenosti bm 
příkopem z obou stran vyzděným, jak ještě pozůstatky ukazují, as 8 ^ 

•) Hrady IV. 70 n. 



8 

širokým, který se snadno mohl naplniti vodou z velikého rybníka, od 
něhož příkop strany západní byl jen hrází cddčlen. K tvrzce byl přístup 
po můstku. Na straně sev. jsou zbytky náspu. Ostatní opevnění již roz- 
vezeno a s půdou srovnáno. 



Burgstall. 



U osady této skála žulová, as 100 m dlouhá, as 8 m vysoká, jen s jedné strany 
přístupná s četnými vyhloubenými misami, bývala nepochybně bydlištěm lidským. 
(Richlý Př. 51. — Čechy VI. 215. — Vyobrazení v Sv. 1886, 570.). 



Bystřice nová(Wistritz, nyní Neubistritz), 

J. Kollmann, Geschi(!hte der Herren von Neubistritz und der Stadt Neubistritz 
(Rukopis). — A. A. Klose, Chronik v. Neubistritz 1876 (výtah z onoho rukopisu). — 
Sommcr, 223-238. — Trajcr. 416-417. —Schaller, XIV. 100— 103. — Sedláček, 
Hrady IV. 154 nn. - Čechy VI. 209-213. - D. 77, 86, 106 n. — Jak. Stippel, Die 
Herren von Landstein ve výr. zprávě gymn. chebského za r. 1894, Landstein vom Jahre 
1381 bis auf die Gegenwart ve výr. zprávě téhož gymn. z r. 1895 a 1896. — S. 91 n. 
— Účty farní. — Pamětní kniha kostela sv. Kateřiny. — Pořádek služeb božích. — 

Seznam pohřbených ve farním kostele. 

První zpráva o městě N. Bystřici*) z r. 1341 a nejstarší o zámku 
bystřičkám z r. 1381. Až do tohoto skoro roku byla Bystřice v držení 
páníi z Landštýna, jenom na krátko před tím ujata králem Václavem IV. 
Ten řečeného roku vyměnil hrad Landštýn a zámek i město Bystřici za 
Lomnici Kunrátovi z Krajku. *) Při rodě Krajíříi zůstala pak Bystřice do 
r. 1575. R. 1420 táhna na Lipolta z Krajku, Žižka spálil zámek i město 
Bystřici. Lipolt město i zámek začal znovu stavěti. Kolem města založen 
násep a mezi ním a zdí hradební veden potok mlýnský, který mohl býti 
nadýmán. R. 1550 zapsán do nových desek zemských zámek Bystřice 
s dvorem a město s předměstím. Od r. 1575 — 1602 Bystřice byla při rodě 
lobkovickém. Za Radslava ze Vchynic a Tetova, jenž panství bystřické 
koupil r. 1604 od marnotratného Desideria Proskovského z Proskova, vy- 
hořelo r. 1607 město s radnicí i zámek. Zámek ž větší části od základův 
obnoven do r. 1610. Tehdáž město mělo již 2 předměstí, velké a malé. 
R. 1615 koupila panství Lucie Otilie Slavatová z Hradce, a v držení Sla- 
vatův zůstalo do r. 1693 R. 1618 obsadil zámek a město hr. Dampierre. 
Za Adama Pavla Slavaty založeno na vých. straně předměstí nové neboli 
soukenické pod branou vídeňskou. Tato r. 1637 přestavěna. R. 1639 opra- 
veny hradby městské. R. 1651 vyhořelo celé město i s radnicí a kostelem 



') Dle pověsti stávala Stará Bystřice nedaleko nynější Obory, kde prý vykopány 
byly pozůstatky starého sídla; ale neviděl jsem z nich nic. V Museu bystřickém 
Heimat byla jen římská stříbrná mince Antonina Pia. 

*) Listina otištěna u Stippla 1895, 18. 



i zámek. Část pobořených zdí městských znovu vystavěna. Zámek dal Ad. 
Pavel znovu a důkladně vystavěti. Po požáru, který stihl město i zámek r. 1691, 
zbylo neporušeno jenom nové předměstí a část starého. R. 1693 panství při- 
padlo Janu Leop. z Fíinfkirchena. Za jeho vnučky hraběnky Antonie r. 1774 
vyhořel zámek, kostel s věží, radnice a značná část města. Též věže na 
obou branách i robotárna shořely a se sřítily. Spustošený zámek jen z části 
obnoven. Do nedávná byla Bystřice v držení rytířů Riese-Stallbtrgů, kteří 
byli též patrony tamějších kostelů. R. 1900 koupil panství princ Schonburg. 
Opevnění města jest nejlépe zachováno ještě na straně jižní, kde 
rovným směrem táhne se hluboký příkop potokem protékaný, až ke svahu 
náspu 9 m široký. Na straně městské jest místy ještě původní zeď se stříl- 
nami, jinde jest jen část zdi podezdívkou plotů zahradních tady zřízených. 
U nového mostu kamenného, přes příkop vedoucího, stojí stavení na místě 
bývalé dosti široké věže. V nějaké vzdálenosti od ní iva západ poznati lze 
bývalou čtyřhrannou baštu. Na východním konci strany jižní, viděti jest 
dvě dlouhé zdi, 1'51 m silné, jednu vyšší a druhou nižší. Ve vyšší střídá 
se pod střechou pětkrát střílna, dovnitř se úžící, s úzkým oknem, později 
prolomeným, když za hradbou zřízen senník. Za střílnami monlo se státi 
na širší čábti zpodní zdi. (Posledně byla opravena asi r. 1705, jak nápis 
Anno 1705 naznačuje.) Druhá, nižší, stejně dlouhá, je bez oken. Za ní jest 
nyní děkanská kolna a chlév. Zeď se tu zatáčí v pravém úhlu k východu, 
rovnoběžně s potokem, ale jest pak již přerušena domy. Dříve však 
táhla se až k samému zámku, připojujíc se k němu u nynější obecné 
školy a jsouc přerušena jen branou vídeňskou u nynější školy obecné. 
Nade branou bývala do r 1774 věž. Vně brány býval zvoditý most, 
zvláštní pro vozy a jiný pro chodce. Oblouk brány byl snesen r. 1856. 
Některé zbytky hradební zdi jsou ještě mezi domy na severní straně. Byly 
pokračováním hradeb hradních na té straně. Jsou 4 m vysoký. Druhá 
brána, »Pražská«, r. 1825 snesena, jsouc sešlá. Byla blíže sz. rohu města. 
V uličce, spojující horní náměstí s dolním, zbytky žulových pilířů v obou 
vchodů. Byla 21 kroků dlouhá a u vnějšího vchodu 2*9 m široká. 

FARNÍ, od r. 1675 DÉKANSKÝ KOSTEL SV. PETRA 

A PAVLA. Zpráva, kdy byl vystavěn, není zachována. R. 1495 paní 
Apollonia, vdova po Jiřím z Krajku, odkázala 1000 uh. zl. kostelu »zu 
neuen Visteritz* k založení věčné mše u oltáře P. Marie. R. 1651 kostel 
vyhořel; od r. 1651 — 53 znovu vystavěn; věž zřízena r. 1655. R. 1678 
vystavěna znovu sakristie. Po požáru r. 1691 stavba věže počata r. 1692. 
Kostel vystavěn v II 1696 a 1697. Po ohni r. 1774 věž kostelní z nouze 
přikryta ihned, ale, poněvadž jsouc popukána, hrozila se sřítiti, přestavěna 
od r. 1786—88 *) 

Kostel orientovaný stojí vedle zámku. Hřbitov, jenž jej druhdy obkli- 
čoval, byl jen zdí vysokou od zámku oddělen. Z náměstí přichází se krátkou 

*) Archiv farní. 



10 

ulicí nejprve k véži, jejížto přízemní síňka otevfená, goticky sklenutá, jest 
předsíní kostela. K véŽl přiléhá renaissanční loď kostelní. Před jejím prú- 
Cetfm u jz, rohu založeno schodiště, vedoucí na věž, emporu a na kruchtu. Ve 
výklenku mezi vchodem ke schodišti a v£ží stoji socha Nejsv. Trojice na 



Obr. 3. Bjiihca Novi. Dtkinikf koMcI n itniiT nvcrovjcIwdBi. 

sloupu, byvši sem r. 1830 přenesena z kouta mezi domy Č. 2., 12. a 60., 
kdež ji dal, ale na vyŠSlm podstavci, postaviti tehdejší majitel č. 60., mčSťan 
Mat Jos. Prock. 

K jižní stranž lodi přiléhá místo lodi boční řada kapli, s okny segmento- 
vými, nad nimiž jest empora. Na té strané též vedlejší vchod. Pfed lodí 
gotické presbyterium závéru pétibokého. Opérné pilíře šindelem kryté jako 
koste], s 1 ústupkem, 0'9 m Širokým, a obyčejnými římsami odkapolmi. 
Na jižní straně přistavěna ke presbyteriu předsíňka, na severní straně 



11 

sakristie, jednopatrová, jejižto Snekovité schodiště, k presbytefi přiléhající, 
jest na venek na stranč východní zaokrouhleno a tím svedlo k domněnce, 
že to jest apsis bývalé kaple románské. Ale domněnce té odporuje již 
sám tvar, neboť apsis ta byla by nepoměrně vysoká a náramně úzká. 
Vchod zveněl do schodiště toho a spolu do sakristie jest uzavřen lomeným 
obloukem, zcela jednoduše pouhým vykrojenfm hrany profilovaným, ale 
obruba hranatá jest ze Štuku přičiněna. Ostěnf dveří samo jest asi přendáno 
na nynější místo ze sakristie původní. 

K severní straně lodí přiléhá gotická 
kaple sv. Barbory neboli kaple mrtvých 
pětibokého závěru s opěrnými pilíři o 2 ú- 
stupcfch s obyčejnými odkapnfmí římsami. 
Krov kaple podpírá na západní Čelné straně 
5 mohutných žulových krákorcú, dvakrát 
pěkně vykrojených, které jsou do zdi zapu- 
štěny. Vypočteny byly na pohled z náměstí, 
který byty úřednickými, v předhradí vysta- 
věnými, jest zastřen. Kruchta, při této čelné 
zdi zřízená, spojena jest se zámkem krytou 
chodbou. Chodba spočívá na cihlových ob- 
loucích, nesených pilíři ze zdiva smíšeného.') 
Spojení to, pokud známo, existovalo po pře- 
stavbě zámku na zač 17. stol. 

Kostel vystavěn v starSfch částech ze 
žuly. ph novějších pouíito též cihel. 

Presbyterium, 13 m dl., 65 m šir, za- 
klenuto dvěma žebrovými křížovými klenbami °'"- ' ^'"""ko""^ ^""" "*" 
a pétibokým závěrem. Žebra, pouze vykro- 
jením hran profilovaná, vystupuji z náběžnfků, spočívajících jednak na kon- 
solách trojdílných, jednak (v koutě u triumfnfho neprofílovanébo oblouku) 
na kahchovitých hladkých hlavicích oblých pfípor, v dolejší části vytluče- 
ných. Znak pánĎ z LandStýna na okrouhlých svornicích dokazuje, že ně- 
který z rodu toho dal kostel vystavěti. K tomu také, jak se zdá, poukazuje 
pětilistá r&že, kteráž v kružbách dvojdílných oken střídá se i tvarem srdce. 
Prostředního prutu v oknech není a, jak se zdá, ani nebylo. 

Lod původní, asi jen dřeveným stropem přikrytá, vzala nepochybně 
za své požárem, Tábority způsobeným. Po požáru sklenuta v dvoulodní 
síň » 3 sloupy uprostřed. Klenutí to však při požáru pozdějším se sHtilo.*) 

Požár ten však přetrvala starSÍ kaple mrtvých neboli sv. Barbory. Ná- 
hrobky, kterými vydlážděna, pocházejí ze zrušeného hřbitova. Jest pi^klenuta 



') Na půdoryse zámku č. 27. 

') Zmínka o 3 bývalých aloupech a sficenf klenby v Pam. ku. farnf v poznámce 
ce Piety., 



J2 

dvěma poli žebrového klenutí křížového a nepravidelným pétibokým zi- 
vérem. (Viz půdorysl) Žebra, vedlejšího prl^Fezu, vystupuji 
přímo z konsol v podobě obrácených kuželů, knoflíkem vezpod 
zakončených. V zadním poli u čelné zdi žebra vystupují bez 
všelikého sprostředkováni přímo z válcovitých pfípor. Nad 
závěrem je svorník okrouhlý, ostatní mají podobu trojhranného 
Stftku s rameny zaoblenými. Dvojdílná okna bez prostředního 
prutu s kružbou pravidelnou, s trojlístkem totiž nebo čtyř- Fr<>6] icbn . kipii 
lístkem, sestrojeným z tak zvaných nosíi, nachována jsou jen *'' ' " 
za oltářem. Ostatní 2 okna v době pozdější vylámána a rozšířena v široká 
okna půlkruhem sklenutá, aby jimi skrze kaplí více světla vnikalo ješté 
až do hlavni lodí. Vlče než polovice zadního pole jest zaujata kruchtou, 
na niž vedou dvéře z chodby, spojující kapli se zámkem, 
^fes kruchtu chodí se do panského dřevěného oratoria, 
kteréž jest upraveno při levé stěně blízko kruchty chrá- 
mové. 

Nynější I o d chrámová, skoro 7 5 m Šiř., 21-38 m dl., 
slohu barokního, jest .stavba Jednolitá. Skládá se z ve- 
liké kobky, širší než presbyterium, tří bočních kaplí 
po pravé straně, a z předsíně na straně západní, jež 
přepjata jest kruchtou. 

Stěny lodi rozděleny jsou v 3 části toskánskými 

pitastry, nesoucími kládí iónské. Pilastry ty jsou v koute 

u předsíně a oblouku triumfnfho jednoduché. Mezí 

těmito pak jsou dvě dvojíce pilastrů po každé straně 

lodi. Mezi dvojicemi na straně levé vchází se do kaple 

sv. Barbory, mezi dvojitými pilastry i jednoduchými 

po straně pravé otvírají se 3 kaple, okny osvětlené, 

vyvažujíce jaksi kapli sv. Barbory. Nad nimi jsou empory, 

osvětlené okny segmentovými. Po 1 okně segmentovém 

jest také v severní zdi po stranách kaple sv. Barbory. 

Kladl pilastiů skládá se z dvojčlenného architravu, 

obi.G.B7Hf>crN<>v. vlysu a velmi složité římsy. Obsah ujeť lalok, ©vroubený 

"^ v*pr' •byiiii. * " z obou Stran páskem, zubofezy, nad těmi pak opět 

podbrádku, páskem oddělenou, pak zase desku, páskem 

oddělenou, a ještě kamýs, páskem oddělený a deskou přikrytý. Od říms, 

korunujících kladf protilehlých pilastrů, rozepjaty jsou pasy, jimiž také 

klenba jest rozdělena v iři pole. Pole mají klenutí valené s lunetami. 

Tak též je sklenuto uŽšl pole nad kruchtou. 

Postranním kaplím odpovídá vedle předsíně pod kruchtou chodbička, 
valenou klenbou sklenutá, v níž jest vedlejší vchod do kostela. Nad ní 
jest spojení kruchty s emporou. 

Věž stojí na základech starých gotických, současných asi s presbyteriem 
a pocházejících dle slohu z 15. věku. Přizemní síňka, 3 m dl., 2'88 m §ir 



13 

sklenuta žebrovým klenutím křížovým. Žebra vystupují z podlouhlých, 
tenkých, oblých konsol a sbíhají se ve svorníku, jenž má tvar štítku, ke 
konci 15. stol. obvyklý. Zdi jsou 1'94 m tlusté. Věž má nad střechou 
kostelní ještě 2 patra. Zakončena jest pěknou, osmibokou, proláklou bambulí, 
nad níž lucerna nese osmibokou pyramidu, přecházející v osmibokou užší 
a konečně čtyrbokou. Věž, jak nyní jest, vystavěna byla po ohni r. 1774 
v 11. 1786 - 88 za 5054 zl. 25 kr. nákladem obce s použitím jmění kostel- 
ního dle nákresu pražského tesaře Heidra, 

Loď pochází ze stavby, provedené v 11. 1696 a 1697. K té době hodí 
se také barokní rozčlenění římsy. Stavba stála 2296 zl. 30 kr. k. m. *) 

Stavba přidržela se asi celkem rozvrhu, který měla loď s věží před 
požárem r. 1691 a který dostala, když, shořevši r. 1651 z větší části také 
uvnitř, vystavěna byla od června r. 1651 do července 1653 i s farou za 
1087 zl. Neboť již v oné lodi byla empora, na niž smlouvou z r. 1686 
sedadla si vyhradili knapové soukeničtí. 

Jaké škody utrpěl kostel požárem r. 1607, zdali již tehdáž snad loď 
přestavěna slohem renaissančním, neumíme říci. K r. 1616 zaznamenány 
jsou jen výlohy za vymalování kostela a opravu střechy nad sakristií a nad 
varhanami. 

Sakristie byla asi tam, kde dosud, t j. při severní straně presbyteria. 
Přestavěna byla za 206 zl. 51 kr. r. 1678 a tehdáž snad již nad ní zřízeno 
patro, otevřené do presbyteře jako oratoř, a k němu upraveno schodiště 
šnekovité. 

Oltáře. Hlavní barokní oltář zabírá celou šířku presbyteria a do- 
sahuje až téměř k vrcholu klenby. V popředí na vlastním oltáři tabernákl, 
po jehož stranách klanějící se andělé a před ním 2 andělíčkové držící 
svícny. V pozadí u samé zdi dřevěná trojdílná architektura, rozčleněná 
dvěma okny závěru. Ve středu jest pod barokním štítem, neseným pilíři 
korintskými, obraz Odevzdání klíčů. Po stranách vroubí okna korintské 
pilíře, spojené svrchu baldachýny, na nichž andělíčkové. Jťden drží odznak 
papežský, druhý otevřenou knihu s A Si. Po stranách obrazu jsou sochy 
2 evangelistů v nadživotní velikosti a stranou okáře níže než onino v rov- 
nosti s tabernáklem druzí 2 evangelisté, majíce u nohou odznaky své. 
Evangelisté jsou postavy vážné, málo pohnuté, s obličeji traditionelními, 
dva z nich skoro jako bratři stejnými, v rouchu prosté, ale přirozeně 
traktovaném. Pod okny reliéfy ze dřeva vyřezané, každý v jiném rokokovém 
rámci. Na levém anděl vznášeje se v postříbřeném oblaku budí sv. Petra, 
jenž sedí přikován, zlehka rukou jeho hlavy se dotýkaje a druhou rukou 



') Zasloužilý děkan HOcker na ni odkázal 1000 zl. Z toho stavitel dle smlouvy 
dostal 864 zl. 50 kr., v čemž nepochybně již počítána mzda zednická a nádenická, 
neboť není v účtech zvláště vedena (Tehdáž dostával zedník denně 14—15 kr , tesař 
13—14, nádenník 8—10 kr, maltáři a robotníci jen po 1 kr. na chléb) Cihel spotřebo- 
váno 87.450 za 15^ zl. 1 kr., vápna 4974 pecí i 8 přívozem za 509 zl. 1 kr., dlažic 
2650 za 7 zl. 57 kr., 6000 šindelů 8 zl. 39 kr., prken na lešení 1447 za 19 zl. 9 kr. 



olxil v díliiDikém 



15 

k otevřeným dveřím ukazuje. Ušlechtilá postava sv. Petra má ruce sepjaté. 
Roucho vyznačuje části téla. V levo spí 3 římští vojáci. Na pravém reliéfu 
zobrazeno zachránění sv. Pavla ménč zdařile. Sv Pavla spouštějí v koši 
přes hradební zeď. V popředí stranou strom stilisovaný, v pozadí městské 
budovy a věže. 

Oltář je dílo sochaře dačického Mat Strahovského a truhláře dači- 
ckého Jana Červenky, jež provedli r. 1765 a 1766 za 544 zl. 10 kr. Na 
původním náčrtku obrazu, retušované perokresbě, uloženém na děkanství 
bystřickém, není oněch reliéfů, jen rámečky jsou naznačeny. Za to však 
ve štítě dle náčrtku mělo býti Obrácení Šavla. Obraz vymaloval Jan 
Leop, Teussinger ze Slavonic r. 1766 za 100 zl. Původní skizza jeho visí 
v kapli sv. Barbory. ^) 

Oltář Mariánský (Vesper-Altar), rokokové dílo téhož sochaře 
z r. 1762. Střed činí dřevěná soška Bolestné P. Marie s mrtvým 
tělem Kristovým na rokokovém podstavci v rámci rokokovém mezi korint- 
skými sloupy a pilastry. Kristu klanějí se 2 andělé. Po stranách stojí sochy, 
r24 m vysoké, sv. Anny a sv. Jáchyma, práce dobré, ale obličejů málo 
výrazných. Na štítech klečí 2 andělé. Nad výkrojkem štítů v postříbřených 
oblacích kalich s hostií, paprsky vyřazující, kolem něhož vznášejí se andě- 
líčkové celí nebo pouze hlavičky. Soška Piety, dle kroniky farní zázračná, 
jest práce dobrá. Matka s bolestným výrazem pohlíží na mrtvolu, na klíně 

jejím ležící, jejíž jedna ruka skleslá a hlava k diváku otočena. 

Dříve tu bývala stříbrná socha růžencová, v 17. stol. bohatým bratrstv-em růžen- 
covým opatřená. Ale r. 1786 staré stříbrné sochy*) a stříbrné náčiní, staré svícny 
i s visutou lampou mosaznou prodány z rozkazu vládního za 438 zl. 58 kr. do min- 
covny vídeňské. 

Oltář sv. kříže čili sv. Barbory v kapli zhotovil r. 1701 tehdejší 
dvorní truhlář bystřičky') za 130 zl. Jest barokní s točitými sloupy. Mezi 
nimi stojí slabé sošky sv. Barbory a sv. Kateřiny, nad nimiž zavěšeny jsou 
znaky. Ve středu oltáře jest však pozoru hodná práce řezbářská. Ukřižovaný 
s nohama neobvykle skrčenými. Též nikoli bez ceny jest obraz nad ním 
zavěšený, poprsí sv. Františka Ser. s tváří velmi pěknou, nikoli asketickou. 
Nad ním v reliéfu anděl s kalichem. 

Ostatní oltáře jsou méně cenné. V téže kapli barokní oltář 
sv. Jana Nep. se sochou klečícího sv. Jana. Dva sv. mniši v ekstasi, po 
stranách oltáře stojící, mají ruce pěkně vyřezané. V 1. kapli na straně 
epištolní rokokový oltář sv. Josefa. Nad obrazem sv. pěstouna, v kolo- 
ritu slabém, reliéf, ze dřeva vyřezaný, představuje Boha Otce s rozpjatýma 
rukama, nad nímž holubice se vznáší a kolem andílkové. V 2. kapli qa 
rokokovém oltáři, restaurovaném od Mayerhofra z Bejdova, obraz sv. Thekly 

*) Účty na děkanství 

*) Mezi nimi stříbrný sv. Šebestián s pozlacenými šípy. (Kostelní listiny v Arch. 
2. bystr.) 

*) Jeho jméno na ten čas neznámo. Skoro o půl ' století dříve byl tu truhlář 
Mates Krebs, který pracoval o novém oltáři r. 1654 nebo 1653. (Počet hlavní v Arch. z.) 



16 

od téhož z r. 1895 a po stranách sošky 1 m vysoké, sv. Lucie, držfci 
misku s očima, a sv. Nothburga s nádobou a srpem. V 3. kapli na oltáři 
s bílými sloupy, díle to Leop- Theurera^ novější obraz P. Marie neposkvrněné 
počaté, na zlaté vzorkované půdě, z Vídně asi r. 1850 darovaný. 

Kazatelna barokní na straně epištolní, kamž přeložena byla r. 1753, 
má stěny prohnuté, nahoře užší, dole širší a na 2 předních stěnách vy- 
řezané postavy sv. Petra a Pavla, klečící u oltáříků, co do perspektivy ne- 
hrubě podařených. Vzadu přidržují andělíčkové rozepjatý baldachýn. Stříška 
má římsu tak článkovanou, jako by byla podepřena sloupky, ale na tom 
místě, kde by sloupky měly býti, visí pod vystupující části římsy hrozny. 
Nad obloukem stříšky drží 2 andílkové desatero. Uprostřed na stříšce stojí 
dobrý pastýř v nízkém klobouce s poohrnutou střechou, upomínající jako 
celá kazatelna na kazatelnu jarošovskou a do jisté míry na lodheřovskou, 
práce to sochaře dačického M. Strahovského. Týž ji zhotovil r. 1753 
za 90 zl. 

Sochy českých patronův a jiných sv., jednak polychromované, jednak 
pozlacené, stojí na podstavcích u pilastrů lodi : sv. Josef, sv. Jan N., sv. Vojtěch, 
sv. Vít, sv. Rochus, sv. Florián, sv. Šebestián (maje skrčené a skřivené tělo 
připoutáno k pahýlu stromu), sv. Václav a sv. Prokop, nevyrovnají se zvláště 
obličeji svými sochám na velikém oltáři. 

Obraz sv. Maří Majd., pěkný, visí na levé stěně presbyteria. Panna 
Maria v 1 kapli dle Kisslinga a sv. Antonín v kapli sv. Barbory od 
P. Leop, Scheidla. 

Náhrobky. Z náhrobků, které většinou ze hřbitova, za Josefa II. zru- 
šeného přeneseny byly do kaple sv. Barbory, nejzřetelnější jsou: 1. Ná- 
hrobek z červeného mramoru, \'\2 m dl., 0'9 m šir., obsahuje dva znaky 
s jemně vytesanými fanfmochy, na jednom štít na přič rozdělený, na druhém 
lev na zadních noho*' vztýčený. Nápis žádný. Je to snad část pomníku, 
který Janu z Krajk; .avila r. 1564 jeho manželka Estera z Veispfochu.^) 

2. Žulová náhrobní deska Jiříka Píše, \%m dl., 078 m šir. Vrytý 
nápis : LETHA PANIE 1562 W NEDIELII PRZED PAMATKOV NAROZENU 
PANNU MARIE VMRZEL GEST SLOWVTNEn PAN GIRZIK PISSA TOHO 
C2ASV AVRZEDNIK NA NOVE BnSTRZICZI A TYTO POCHOWAN GEST 
PANE BOZIE RACZZ DVSSI GEHO MILOSTIW BEIITI.*) 

Pod tím na štítku s vykrajovaným krajem pomněnka. 

3. Žulová deska Jana Teleckého z Adléř, 1*68 m dl., 0*87 m šir., s ná- 
pisem vrytým: Letha Panie 1657 (snad 1557?) 4 nowembris zemřel uro- 
zený vlády ka Jan Telecký z Adléř, nařízený .... a jest v kaple svaté 
panny Barbory tělo jeho pochováno. Vykročil z tohoto světa skrze 
smrt .... věčné slávě.*) 

4. Žulová deska Ad. Cypriána, synáčka hejtmana Ondřeje Cypriána 
z Libuše, 115 m dl., 059 m šir., s vrytým nápisem: JIDÍfjter licgtí Jlbam 

') Trajer 417. Nápis zachován u Schallcra XIV. 102. 
•) Přepis dp. dékana UUricha. 



17 

(Etjprian, ein [bI^ ft^iínřs Hnáblein. SIbíu femES JltotB im anbrcn Haíjx 
ging cr ju htt (En^tl^ájax. 3n fciriBr lUnfd^uIb tt btkam bcn 1|imntBl unb 
btB Bint0B Kron, fo una aQen aut^ in €tnigheií DBrki^en xoolk ^oítcs 
BanníjBrjigkEtí 1655 ben 16. Huni. ^ 

5. Desku na evangelijní straně pod stupni hlavního oltáře, která kryje 
srdce Adama Pavla Slavaty (f 1657), vytesal i s nápisem kameník František y) 

6. Žulová deska hejtmana panství bystřického Vád. Fr. Bešína z Loeven- 
rosen (f 1685, dle seznamu v kostele pohřbených); 1*78 m dl., 0S7 m šir. 
Nápis lapidární vrytý: Hune lapidem nob. ac generoso domino Venceslao 
Francisco Beschin de Loevenrosen, capitaneo Fistricensi. 9 ianuar. in do- 
mino defUnctus, qui viginti annis exstitit comitis Slavatae fldus servus, 
ple apud(?) sibique proposuit, relicta uxore nata Kavatin de Wasenstein . . 
orans ut orent pro eis. ^) 

7. Žulový kámen náhrobní sládka Jiřího Škrábala, lj68 m dl., 081 m šir., 
s vrytým lapidárním nápisem: Allhier liegt begraben der ehrbare Herr 
Georg Škrabal, gewester Breimaister allhier. Seines Alters 46 Jahr, welcher 
den 28. Februar 1702 verschieden, dem Gott gnádig sein woUe. Amen. 
Pod nápisem na štítku odznak pivovarnický. 

Varhany barokní, třídílné, se středem vyšším, pocl ézejí z r. 1738; 
na pozlacení bohatých ozdob jejich věnovalo bratrstvo růžencové 72 zl. 
R. 1782 spravil je tachovský varhanář za 110 zl. Dva andélé s nástroji 
a 2 hrnce s kvétinami na vrchu. 

Kasule adalmatiky s křížem na modré piidé, bohaté zlatem 
vyšité, z r. 1724 od baronky Arnoštky roz. Salmové. 

Kasule, mající kříž na hnědé půdě stříbrem vyšitý, z r. 1732. 

Ukřižovaný, pěkný, stříbrný, z r. 1607 k připjetí na rakev jest 

uschován na faře. 

Po požáru r. ló^^l opatřeny za rozpuštěný kov starých zvonů a za 199 zl. čtyři 
zvon v, k nimž přibyl pátý r. 1709, objednaný bratrstvem růžencovým za 37 zl. 53 kr. 
a r. 1725 umíráček. Z oněch 4 jeden r. 1717 pukl a přelit v Kamenici v nynější 
Mariánský za 150 zl. 21 kr. Jiný, 295 //. těžký, puknuv, r. 1757 přelit od pražského 
zvonaře Jana Dietricka za 48 A. 67 kr. 

1. S v. Petr a Pavel, \ m šir., 082 m vys., má pod nápisem, jenž 
dvěma řádky kolem se vine, ornament z arabesek se proplítajících. 

CASPARVS lOSEPHVS HÓCKER - P - T - DECANVS BENEDICAT ET 
CVSTODIAT NOS DEVS PATER ET FILIVS ET SPIRITVS SANCTVS. — 
PAVL-G.-HAAG HAT MÍCH GEGOSSEN, AVS DEM FEVER BIN ICH GE* 
FLOSSEN IN BVDWEISS. ANNO 1692. 

2. Ave Maria, 0*87 m šir., 0*7 m vys., s pěkné článkovaným obrysem, 
má pod hoření obrubou arabeskovou, cípovité mřížkované ozdoby. Na jedné 
straně zvonařský znak a nápis : JOHANN ADALBERT PERNER IN BUDWEIS. 
ANNO 1834. 



*) Přepis dp. děkani Ullricha. 

*} Počet hlavní v Arch. hradeckém. 

Soupis památek hist. a umSI. Pol. okres Jindřicho-Hradecký. 



18 

Na dolní obrubě : A FVLGVRE ET TEMPESTATE LIBERA NOS DO- 
MINE JESV CHRISTE, NOS CVM PROLE PIA BENEDICAT VIRGO MARIA. 

3. Sv. Jan (Johannes-Glocke), 0*62 m šir., 0*48 m vys., má ornament 
jako č. 2. Na jedné straně Ukřižovaný, na druhé znak* zvonařský a nápis: 
JOHANN atd. =r č. 2. ANNO 1827. 

4. Školní (Schulglockl), 0*53 m šir., 0*37 m vys. Na jedné straně 
sv. Petr, na druhé sv. Pavel (?). Na dolní obrubě v jistých vzdálenostech 
palmety. Nápis: JOHANN ADALBERT atd. = č. 2. ANNO 1822. 

5. Malý (Kleinglockl), 0*44 m šir., 0-37 m vys., má za hoření obrubu 
páskový ornament s festony a dolení obrubu sestavenou z rokokových 
obloučků. Obrazy sv. Václava, P. Marie a sv. Jana Nep. Nápis: Im Jahre 
1766 hat mich giessen lassen Johann Josef Wottawa der Zeit Dechant 
in Neu Fistritz zu Ehren s. Joannis Nepomuceni et s. Franoisci. 

6. Umíráčejc nese nápis: Goss mich Franz Schónfeldt in der 
kón. Altstadt Prag. Johann Joseph Schmelzer Dechant Gemein Stadt und 
Herr Nachtigall Kaýl: Feuerwercker. Anno 1726. 

Pod vyobrazením sv. Jana Nep. St. Joannes Nepomucenus. 

KOSTEL SV. KATEŘINY. 

Gedenkbuch na děkanství. 

Ze 150 kop, které odkázal r. 1572 Vilém z Krajku na zbudování 
malého kostelíku hřbitovního^), vystavěn asi r. 1585 tento kostel. Tomu 
nasvědčuje, že tento letopočet býval napsán na zdi za hlavním oltářem 
a že Vil. Slavata, žádaje 17./12. 1615 arcibiskupa Jana, aby směl zatím, 
dokud by arcibiskup nepřijel, děkan j. -hradecký posvětiti kostelík a hřbitov, 
by se ho mohlo k pohřbívání užívati, poznamenal, že kostelík byl asi před 
30 léty vystavěn. *) R. 1637 vystavěna kostnice. R. 1686 jsa na spadnutí, 
kostel přestavěn v nynější podobu. R. 1731 překlenuto znovu přední kle- 
ny ti. R. 1771 vystavěna sakristie. Něco v kostele opravováno v 11. 1826 
a 1843, r. 1842 přistavěna kruchta pro varhany, ze sbírek opatřené. Časem 
však' zase kostelík sešel náramně. Když vykázán byl r. 1888 k bohoslužbě 
mládeži školní, tehdejší katecheta Fr. Ullrich s takovou horlivostí ujal se 
restaurace jeho, že ze štědrých příspěvků brzo důkladně byl opraven 
a uvnitř vkusně ozdoben. 

Kostelík sv. Kateřiny jest jednoduchá, obdélná svatyňka slohu re- 
naissančního, 14*25 m dl., 6*2 m šir., orientovaná. Osvětlena z obou stran 
dvěma nízkými, obloukovými a mimo to dvěma delšími původně gotickými 
okny. Sklenuta valenou klenbou s lunetami a přikryta sedlovou střechou, 
na níž sedí nad průčelím malá věžička. Presbyterium, 3*54 m v světíosti 
dlouhé di o 2 m užší než loď, má závěr pětiboký a jest osvětleno okny 
podobnými nejbližším dvěma párům v lodi, původně gotickými. K presbyteři 
přiléhá na východ sakristie s trámovým stropem. 



') Stippel. 

*) Pověřený opis latinské listiny na děkanství novobystřickém. 



19 

Starý prostý oltář, opatřený farářem Wolfg. Veichtnerem (f 1675), 
nahrazen jest novým barokním zásluhou děkana Ullricha. Obraz sv. Kate- 
řiny s obličejem jako uplakaným jest od ^^7^'. Kellnera, *) 

Sochy: Srdce P.Ježíše, Panny Marie a sv. Josefa v presbyteři jsou 
z Mnichova. Socha Bolestné Panny Marie z pařížského cementu objednána 
z Paříže za 52 zl. Sochy Anděla strážce, sv. Aloisia, sv. Jana Nepom., 
sv. Floriana, sv. Františka Xav. od Bartoňka z Budějovic. Jeskyni Lourdskou 
ze dřeva, nehrubě umělou, i se sochou P. Marie zhotovil sochař Leop, Kastner 
v Meidlingu. 

Nové varhany renaissanční, třidílné, se střední částí nižší, postavil 
r. 1890 za 450 zl. pražský varhanář Jindř. Schiffner, 

Zvláštní jest kamenná pokladnice na dárky ze stol. 17. (snad od 
Neuwirthd), 

Kalich stříbrný s nohou a stonkem bronzovým', těžce pozlaceným, 
a třemi emailovými obrázky od vídeňské firmy Brix a Anders, 

Zvony dva byly r. 1698 vyměněny ve Vídni za dva staré. Nynější 
zvony bez nápisu. 

1. Větší, 0*51 m šir., 046 w vys. Na jedné straně sv. Josef, na druhé 
Ukřižovaný. Ucha ozdobena hlavami a lupením. 

2. Menší, 0*46 m šir., 0*39 m vys. Ucha stejná. Na plášti sv. Jan Ev. 
a sv. Šimon. 

Náhrobky. Do severní zdi vně zazděny dva s německými nápisy, 
jeden z r. 1791 hraběte Karla Ign. Claryho z AUdringen se znakem; druhý 
ředitele panství Fr. Hlaváče. 

ZÁMEK skládá se z vlastního hradu, uzavírajícího čtyřhranné nádvoří 
(15), z křídla (8) přistavěného k věži (č. 10), která před jz. roh předstupo- 
vala, a z budov, sklepův, a úřednických bytů a notářství (5, 4), které na 
místě bývalého předhradí svírají se zahradou 'zámeckou (7) první, poněkud 
nepravidelné nádvoří (6). Mimo ta dvě nádvoří má zámek dva dvorečky 
(28) v křídle č. 8 a jeden dvůr mezi jižní stranou hradu a bývalou hra- 
dební zdí na straně ke kostelu (26). 

Hrad býval asi původně na všech čtyřech stranách obklíčen hlubokým 
příkopem, kterýž mohl býti napájen z rybníka na straně východní, nyní 
vypuštěného. Za příkopem byly valy nebo hradby (32). Těch na straně 
východní, severní a západní již není. Příkopy jsou zasypány. Na západní 
straně parkán upraven jednak v zahradu zámeckou (7), jednak v nádvořt 
(6). Příkop na východní straně (23) zasypán zajisté již nejpozději r. 1843, 
když sneseno druhé patro zámku a upravena na té straně zahrada, v níž za- 
hradník všude v malé hloubce naráží na ssuť. Možná, že již po ohni r. 1607 



') Jos. Kellner narodil se v N. Bystřici r. 1795. Vyučil se malířství, stal se v Telči 
správcem, společníkem atd. hr. Podstatského. Vymaloval též kříž. cestu, nyní v oboře 
u Bystřice jsoucí, r. 1820 Krista na kříži ve farním kostele, maje za model Pavla 
Schragla, krejčího a měšťana bystřického. (Sděleni Jiř. Schragla.) 

2* 



částečně tak se stalo. Parkán na jižní straně, dotčený svrchu dvňr (26), za- 
sypán tak, že stará gotická brána Č. 24, pozdéji renaissančnl osténf obdrževši, 
která do něho vedla, nynf jen 2 m hrotem bývalého klenuti nad půdu vyniká. 
Z východní strany jevfval se tedy hrad mnohem vyšším. Nynější pHzemnf 
sklepy byly jako prvním patrem. Zmíněná brána č. 24, 4'36 m Sir., vedle 
níž bylo okénko, as 08 m široké, v kamenném zdivu pro vrátného pro- 
lomeno, vedla do parkánu č. 26, jímž, jak nutno pokládati, vzhůru se vy- 
jíždělo nebo šlo podél hradu mezi jižní hradbou a jižní zdi hradu ; načež na jz. 
rohu obejiti bylo pevnou věž (10), která, jak za to mám, hájila přístupu 
k druhé bráně ill). Nynější třetí brány (19) na severní straně nebývalo. 

Ze zdi hradu vystupovala na 

východní straně bašta, nyní 

z teliké části snesená, něco 

přes 7 m široká a 955 m 

dlouhá ; podobná na sv. rohu 

(oa situaci v Sedláčkových 

Hradech IV. 155 naznačená), 

nyní pro uvolnění pasáže 

úplně odstraníná, a nějaká 

byla asi blíže sz. rohu, kdež 

vidíme opěrný pilíř (22), 

2 M dl., 1 m Sir., a dále i.d 

něho domek, v jehož zdivu 

Obr, 7 B,.<(ic. N-.í si.««.í..,k.,. snad částečně pojato staré 

zdivo baSty. 

Na západní straně jest ze staré .stavby viděti jen kus zdi vezpod 

podklenuté, ktirá jako pilíř opěrný přiléhá k nynější budové plvovární tam 

kde tato se stýká se zahradou zámeckou. 

Zbytky opevnění, pokud zachovány jsou, ukazují k době, když k opev- 
nění hradu připojovalo se opevnění města, jednak na jv. straně k oné bráně 
druhdy gotické (24) a k stavení při ní a nad ní (25), 12'7 m dlouhému 
a něco přes 8 m Širokému a skoro tak vysokému, jako nynější první patro 
hlavní budovy, připojovala se hradba, z které přestavěna nynéjší obecná 
škola. Jednak k sz- rohu připojovala se zeď městská. 

NcjstárSí Částí hradu jest zajisté zpodek východní strany hlavního 
nádvoří asi 47 m dl. a 20 m široký. Zpodní sklepy, do nichž se z nádvoří 
rovnou nohou vchází, jsou valenými klenbami ponejvíce kamennými skle- 
nuty. Zdivo jejich na straně k nádvoří jest 158 w, na straně vnější 17 m 
silné. Tu jest hledati ony čtyry sklepy znamenité, v nichž se mohlo 700 
věder vína chovati. Částeíně užívá se jich dosud k podobnému úCelu. 
Druhý vchod (od jižního konce počítajíc) a pod nynější arkádou č. 16, 
má ostění íistě románské, jež dokazuje, ie původní hrad tu stával již 
aspoň ke konci 13. věku. Sklepení za tím vchodem doznalo později změn. 
Z nich nejpozdčjSÍ teprve po zasypání východního příkopu a přeměnění 



21 

jeho v zahradu jest průlom vrátek do této zahrady ve zdivu, k utvrzení 
zdi východní přizděném. Pozoru hodno však, že památek na dobu gotickou 
jest po skrovnu. Mimo zmíněnou bránu (24), později v renaissanční pře- 
měněnou, a čtyřhranná, jen 1'1 m vysoká, okna s hranami do % otu- 
penými na vnější východní straně, jest to pouze spojení dvou sklepů severně 
od arkády č. 16, lomeným obloukem sklenuté, nyní však zazděné, a čtver- 
hranná okénka o hranách asi do Vb jednoduše stesaných, která asi v po- 
lovici nádvorního čela budovy východní prozrazují schody. Jsou tam také, 
a to dva starobylé kamenné šneky (17) těsně vedle sebe, které možno 
sledovati až na nynější půdu, t. j. do bývalého druhého patra budovy. Že 
šneky ty nejsou pozůstatky věže, dokazuje poměrná slabost zdiva (0'65 »ř). 

Takový též šnek s podobnými okénky jest v jižní budově hned za 
nynější branou č. 12 o zdivu ještě slabším. Ten tedy rovněž nebyl věží, 
ale bylo asi možno z něho vystoupiti na pavláčku, spočívající na silných . 
krákorcích, z nichž jeden zazděný dosud jest viděti. Pavláčka souvisela, 
jak se domnívám, se čtyřhrannou věží (10), která předstupovala před bránu. 
Zdivo její velice silné obsahuje v přízemí jen malý sklípek a v prvním patře 
není vůbec prolomeno. Starý jest také z části aspoň zpodek severní budovy. 
V levo od nynější třetí brány (č. 19) jest sklep valenou klenbou sklenutý, 
s podobným okénkem jako zmíněné šneky. Snad pouvisel s vedlejším 
sklepem a byl onou velkou kuchyní, v níž byla studnice. 

Jinak však vše na budově i v přízemí veřeje kamenné jeví sloh 
renaissanční, poukazujíce na dobu, když po požáru zámek r. 1610 úplně 
T)yl přestavěn. Tehdáž asi všecky hrotité oblouky odstraněny, i do brány 
č. 24 zasazeno osťění čtyřhranné. Jediné románské ostění pod arkádou č. 16 
podrženo, ale zapuštěna nad ním aspoň renaissanční římsa. 

w 

Ze začátku 17. stol. pocházejí křídla zámku severní, východní, jižní 
a ze západního aspoň brána, nad níž znaky v reliéfu, lvy držené, a nápisy 
upomínaji na budovatele Radslava ze Vchynic a jeho manželku Esteru 
\'chynskou z Vřesovic. 

Nad znaky jest nápis: SORS MEA EX MANV DEL 

Pod pravým znakem s půlměsícem: >Radslav starší ze Vchynic 
a z Tetova na Teplici, Doubravské Hoře, Hanšpachu, Rumburku, Tolen- 
šteině, Záhořanech a Nové Bystřici, J. M. Císařské rada a soudce zemský 
léta 1611.^ 

Pod levým s třemi vlčími zuby (dle výkladu Balbínova Mise. I. 1. VIII. 
na věnovacím listě) : »Estera Vchynská rozená z Vřesovic na Teplici, 
Doubravské Hoře, Hanšpwichu, Záhořanech, Ploško vících a Nové Bystřici. « ^) 

Křídla byla dvoupatrová, ale druhé patro r. 1843 sneseno, poněvadž 
zdivo povážlivě se trhalo, ježto r. 1810 tehdejší majitel panství, pražský 
měšťan Fr. Loubal, dal z patra, již od požáru r. 1774 neobydleného, mnoho 
železa pro hamry, nově zřízené, vytrhati. 



') Hrady IV. 157. 



22 

V přizemí jižního křídla zHzen sklep a kolny, z nichž jedaou pozdéji 
prolomena vrata (14) do dvora č. 26, jak se zdá, jeSt£ v dobč, když přikop 
nebyl úplnč tasypán, neboť pozorovati jest po stranách nad vraty v cihlovém 
zdivu otvory pro řetězy visutého mostu. Že místnosti tyto upraveny teprve 
na zač. 17. stol. nebo na nejvýS na konci 16. stol., dokazuji nepravá, mélká, 
jen z malty nalepená, žebra sftl na klenbách vlastně křížových, po případě 
(ve sklepě jv.) valených. 



Obr. e. ByuKn Hoví. HldvaK idniku. 

Nad místnostmi těmi připojovala se k Šneku (12) dvě patra (13), 
která na západní straně vedle Šneku a věže, za ním vystupující, ukazovala 
Část šířky své nezastavenou; neboť bylo na tu stranu, jak v 1, patře vidíme, 
okno Čtyřhranné SirSÍ než vyšSÍ. Okno to vedlo do prostranné, 836 m Sir., 
7'36 m dl. světnice, z obou stran {z nádvoří č. 15 i ze dvora č 26) velkým, 
dvojdílným, pěkně profilovaným renaissančním oknem osvétlAé. Za tou byl 
palác, ') 19'88 m dl., 836 m Sir., z každé strany dvěma takovými též okny 
osvětlený, a za ním v jv. rohu ještě jedna veliká světnice. Z toho paláce 
(nikoli z placu) bylo možno I. siíětnicí, po zapeřené chodbě (27), od této 
v jz. rohu vybíhající a na pilířích namnoze cihelných a obloucích založené, 
rovnou nohou jíti do oratoria kaple sv. Barbory. Spojeni to bylo již před 

') V inventáři r. 1689 jmenuje se tabulnice. 



23 




Obratec klenuti arkády. 



r. 1626, jak vysvítá z Register ku prodeji panství bystřického z t. r., v archivu 
zámku bystřického chovaných. 

Světnice tohoto křídla byly kryty stropy nepochybné táťlovanými. 
Steny paláce byly pomalovány, pokud skrovné zbytky, pod obilkou obje- 
vené, dokazují, červenými; spirálně rýhovanými sloupy, spočívajícími žlutými 
patkami attickými na modrých vysokých podstavcích. Mezi sloupy hluboko 
splývaly záslony barvy převahou červené a karmínové. Malby ty pocházejí 
asi na nejvýše z doby Ad. Pavla Slavaty po r. 1651 nebo až po r. 1691. 

Dvéře, u sev.-vých. rohu spojovaly palác s arkádou a prostřednictvím 
této s vých. křídlem zámku. Arkády čili, jak v 17. stol. říkali, altány jsou 
dva nad sebou, 9 m dl., 5*58 m šir. Přízemní o 3 klenbách křížových otvírá 
se do jiádvoří 3 oblouky na 2 jednoduchých konsolách a 2 nízkých za- 
valitých toskánských sloupech (čtyřhranná deska 018 w, dřík s hlavicí 
a patkou, jež se skládá jen z oblounu a pásky, 
\'%6m vys.). V arkádé 1. patra podobné upra- 
vené jest štíhlé zábradlí. Zvláštní jest umélkované 
klenutí. Po stranách středního křížového pole jsou 
obé sousední pole omítkou a nalepeným štukem 
ozdobena, že činí vzorek vedle nakreslený. Jeví 
se tu táž snaha, jako v kolnách jižního křídla. 

Za arkádou 1. patra jest chodba vysoká a jen 2 tn široká. Do ní 
z arkády vedou dvéře vysoké, ale jen asi do '/s pékně profilovaným, dvo- 
jitým karnýsem orámované, a veliké, vysoké a široké okno s profilem 
renaissančním. V chodbě jest výklenek okna i ostění dveří ozdobeno na- 
malovanými postavami geniův, ani v různých, tytýž i méně obvyklých 
posicích se vznášejíce, vinou kolem výklenku guirlandy. Tělíčka i obličeje, 
konturami tmavými obkreslené, nejsou propracovány. 

Řečená chodba vysoká, ale nyní aspoň temná, protíná středem vý- 
chodní křídlo až k starým šnekům, kdež se rozvírá v prostrannou předsíň. 
Po její straně k nádvoří jest mezi arkádou a šneky vysoký pokoj o dvou 
oknech (apotheka ke konci 17. stol.?), na druhé straně za arkádou vedle 
nárožní světnice, zmíněné již při jižním křídle, dvě vysoké světnice, z nichž 
druhá, z obou stran zazděná, jest jen s půdy po žebříku přístupna. Vedle" 
ní jest kuchyně, valenou klenbou sklenutá, jejíž jedno okno, do zahrady 
obrácené, jest v prostřed rozděleno kamenným štíhlým polosloupkem 
o patce, skládající se jen z destičky a oblounu. Ve zmíněné jedné světnici 
jsou ještě stopy nástěnné malby. Zvláště ve výklencích obou oken do 
zahrady obrácených, jest dosti dobře znáti malbu podobného rázu jako 
v chodbě u arkády, jen že tu mimo guirlandy a genie je také groteskní 
rámování. Na jednom rámci stojí bažant s hadem. Nad středem výklenku 
jest vymalována růžice žlutá, s jejíhož terče má splývati pestík. Tu i u arkády 
namalován se zálibou motiv, který snad plasticky se vyškytal na stropě 
podobně jako na stropech zámku hradeckého. Malby ty povstaly asi za 
Slavatův. V popsaném právě, malovaném pokoji proměněno jedno okno 



24 



v dvéře, jimiž po schodech asi jen dřevěných se scházelo do zahrady, na 
části zasypaného parkánu zřízené. V pokoji leží žulový dřík sloupu. 

Až k šnekům (17) a zmíněné kuchyni světnice byly stropy kryty. 
Ostatní místnosti toho křídla (18)" v severní polovici jsou klenuty. K pro- 
stranné předsíni, do jejíhož obdélného prostoru zasahují oba šneky oblým 
zdivem svým, přiléhá na východní straně vedle kuchyně vzdušná komnata 
s dvěma okny do zahrady a vedle ní na severní straně, celou šířku budovy za- 
bírajíc, velká síň — asi stará (?) tabulnice — 13*5 w dl., 7*3 m šir. Do ní světlo 
vnikalo z obou stran (z nádvoří i od zahrady) širokým (3*65 m ve vnitřním 
výklenku, 1*5 m hlubokém) a vysokým oknem. Tabulnice i sousedící s ní 
komnata a předsíň jsou podobně sklenuty klenbou valenou s lunetami, 
jež spočívá na abacích z postranních zdí povystupujících. Vrcholy lunet 
na obou stranách místností spojeny jsou štukovým žebrem po celé délce 

místností. Obdélné pole valené klenby, 
žebry oněmi ohraničené, jest pak v ta- 
bulnici(?) 4 podélnými a 14 příčnými 
štukovými žebry rozděleno v síť samých 
čtverců. Vždy ob tři čtverce jest pod 
žebrem, vrcholy lunet spojujícím, pla- 
stický štítek tvaru 16. a 17. stol., ale 
prázdný. V sousední komnatě a předsíni 
provedena klenba, jako by obě místnosti 
činily jeden celek, dle téhož principu, 
jen že střední pole obdélné má síť 
z kosočtverců. Zdivo jest kamenné, 
17 w na vnějších stranách silné. Všecka okna východního křídla na straně 
do nádvoří mají svrchu jedno*duché římsy Pod okny vine se souvislá 
římsa, přerušená jen tam, kde jsou šneky. 

Křídlo severní má podlahu o pět stupňů vyšší a světnice klenuté 
s lunetami. Ve světnici, nejblíže s tabulnicí (?) souvisící, jest na části klenby 
též nalípané nepravé žebroví véjířovité. Klenutí jizby vedlejší v sv. rohu 
nad přistaveným sklepem trhá se, co snesena bašta, která roh podpírala.*) 

Okna severního křídla mají též svrchu římsy, ale pod oknem má 
každé okno římsu pro sebe. Křídla j., v. a s. a taktéž věž byly rýsovány 
napodobenou rustikou. 

Křídlo západní (21 j zevní úpravou hlásí se do doby slohu barokního. 
Okna i římsami i ozdobami po straně^ hořeních částí rámů jeví ten sloh. 

V 17. stol. byly v 1. patře kromě světnic tabulnice stará a nová, 
lékárna a archiv, v 2. patře horní tabulnice dvořanská.*) 




*-< 



A \- 



i ? M í t í 



• * 



Obr. 9. Byttfice Nová. Obrasec klenutí 
tabulnice. 



') Svétnice nárožní s tabulnicí a pokoji sousedními adaptovány jsou pro školu 
tkalcovskou a byt jejího ředitele. Ke škole upraveny zvláštní schody zvenčí na severní 
strané. Vedle školy jsou úřady hospodářské s archivem (20). 

•} Inv. r. 1673, 1,8. a 18,/8. 1689. 



25 

Budovy tak zvaného předhradt nemají nic zvláSté pozoru hodného, líyt 
správcův (8) přistavěn k bývalé věži 
(10) v 17. stol. Štuková síť na klenbé 
chodby (9) a pěkné profilované osténf 
hlavního vchodu i dveff kanceláře tomu 
nasvědčuje. 

Ze starého inventáře zámku po- 
zoru hodná jest knihovna, obsahujfcf 
některé vzácné starif spisy přírodo- 
vědecké a zeinépisné, a sešlá již sbírka 
nerostův a luěebnin. 

Po podobiznách, jichito Živosti 
Balbín se podivoval, ani po množství 
obtazů historických (ku pf. Dobývání 
Prahy, Bitva na Bílé Hoře), allí^o- 
rických a krajinách, které uvádějí in- 
ventáře, není ovšem památky. 

SOCHY V MÉSTÉ. Kamenná 
socha Nejsv. Trojice zřízena na náměstí 
r. 1679 na poděkování, ie přestal mor. 
Socha ta, jak se zdá, utrpěla požárem 
r. 1691, neboť r. 1724 postavena znovu 
a r. 1837 k zažehnání cholery restau- 
rována a pozlacena za 100 zl. k. m. 
Na vysokém podstavci, z jehož čtyř 
rohů pilastry předstupují, ze dvou stran 
ozdobeném znaky fiintkirchenským a 
znakem manželky Jana Adama (P), stojf 
pěkný korintský sloup, nesoucí sousoSl 
Nejsv. Trojice, stejně komponované jako 
dřevěné sousoší u sv. Jana Křt. v J. 
Hradci a kamenné na božích mukách 
na poli áetkově za stodolami u vídeňské 
ulice, ale v některých jednotlivostech 
odchylné. B&h Otec, sedě na oblacích 
drží oběma rukama křiž, na němž pni 
Syn, maje hlavu na pravou stranu sklo- 
něnu. Tělo jeho, krásně vypracované, 
od kolenou zakrývá holubička Oucha 
sv. Zpodnf cípy svrchního roucha Boha 

Otce jsou přes kolena mezi nohy Obi. lO. By^iříca Noví. Sochi Nfjs^ílíjti Trojice 

vrženy. Na pravém koleně jest roucho 

trochu shrnuto, tak že ještě činí záhyb pod kolenem. Cíp levý vyvíjí se 

částečně ven před levou nohu, jejíž holeň přiléhajícím měkkým rouchem 



26 

zpodním ostře jest vyznačena. Po stranách noh jeho viděti jest po hla- 
vičce andělíčkové. Na zadní straně Boha Otce jest P. Maria neposkvrněně 
počatá. (Podobnou úpravu má krásné sousoší Nejsv. Trojice v Strmilově.) 
Není li umělecké dílo to prací Lichienbergovouř 

Sousoší v kapličce u věže děkanského chrámu jest v komposici na- 
podobením sousoší z náměstí, ale obličeje Boha Otce i Syna mají tahy 
hrubé a výraz drsný. 

Daleko cennější jest Nejsvětější Trojice na dolním náměstí. Na 
toskánském sloupu sedí po pravici vážné postavy Boha Otce Bůh Syn 
mladistvý, v předu po pás obnažený, klada pravici na srdce. Pohyb hlavy 
poněkud aíTektovaný. Roucho ostře vytesáno. Stávala dříve u Artolce ; na 
nynějším místě jest od r. 1862. 

Méně cenná než Nejsv. Trojice jest socha sv. Lukáše, levou nohou 
o hlavu volí se opírajícího, r. 1830 z některého soukromého domu na 
horní náměstí přenesená: 

Ještě slabší práce jest sv. Jan Nep. v pětiboké kapličce na novém 
předměstí, ku kterémuž již od r. 1750 průvody se konaly. 

Boží muka při cestě do Minchšiaku skládají se ze čtyrbokého pilíře 
s otupenými hranami, na osmibokém podstavci stojícího, a ze čtyrbokého 
hranolu, na desce pilíře postaveného s výklenky pro obrazy. Celek za- 
končen kuželovitě. ^) 

Mladší jsou renaissanční Boží muka blíže k Minchšiaku. Toskánský 
sloup na čtyrbokém vysokém podstavci, nese nízký čtyrboký hranol, 
v jehož prohlubinách obrazy P. Marie, sv. Václava, sv. Floriána a Nej- 
světější Trojice. Svršek zakončen třemi deskami, prese sebe přečnívajícími, 
a bambulkou. Na podstavci vryto 1686. P. K. 

Krásné initiály J na německých pergamenových privilejích novo- 
bystřických kovářův a kolářův, udělených r. 1617 Lucií Otilií Slavatovou. 
Jiného rázu jest J na pergamenových artikulích tamějších tkalcův od 
Ad. Pavla Slavaty z r. 1648. Jiné na pergamenovém potvrzení privilejí 
městských od Jana Jách. Slavaty z r. 1676. (Na radnici.) 

Pečeť městská z r. 1 726 ukazuje mezi dvěma věžemi o dvojitých 
oknech bránu s železnou mřeží a nad ní ve štítě jednohlavého orla. Opis: 
Sigil der Stadt Neubistritz 1726. Staré předměstí má pečetidlo z r. 1795 
s ^listou růží. 



Ctibor (Tieberschlag). 

Zaniklá vesnice jv. od Lomův (Tieberschlag). vsi jz. od Kumžaku (Př. U. 13). 



') Vyobrazení v Čechách VI. 223. 



27 



Čiměř (Schamers). 



Sommer 243. — T. 422 n. -— D. 65, 133. — Ti se her, Příspévky k dějinám méstysc 
Čiměře, Ohlas od Než. 1883 č. 11—36. — S. 119. — Účty fary čiméřské v Arch. z. — 

Akta stavební. 

Cziemyers jmenuje se r. 1359/) Cziemerzs r. 1360,*} Sczimirs r. 1369,') 

Čachoměr a Czemyrz a německy Schomirz r. 1384 a Czymyrz r. 1406.'*) 

R. 1674 9./12. Jan Jiří Jach. Slavata obnovil privileje osady jakožto méstyse, 

ježto starší listina za vpádu švédského byla zničena ; ^) učinil ji rychtou 

a obdařil znakem : štítem s 3 nad sebou položenými břevny, z nichž krajní 

zlatá a střední modré bylo. Na tomto uprostřed zeleného věnce se 4 zlatými 

růžemi byla zlatá začáteční písmena jména dárce znaku. 

Na skále jv. od ČimČře, fieistein zvané, bývala asi ve středověku stráž, stře- 
houcí stezku, od Marklu podél potoka Hostíce ke Stráži vedoťlcí. (Rychlý, Pana. Xí. 
243, MCC. XXI. 197, Př. 17. - Čechy Ví. 216, vyobrazení 214.) 

Čachoměr vyškytá se v seznamu far z r. 1384 jakožto plebania dě- 
kanství chejnovského a arciděkanství bechyňského, ale kostel a fara tu 
byly již dříve. Již r. 1360 zmínka o kostele sv. Jiljí') a o faráři již r. 1359.*) 
Za náboženských nepokojů 17. stol. pro nedostatek kněží fara přidělena 
k pěnenské. Teprve r. 1774 zřízena tu expositura a ta povýšena r. 1857 
na faru samostatnou. 

FARNÍ KOSTEL SV. JILJÍ, orientovaný, skládá se z lodi a z pěti- 
bokého presbyteria, k němuž r. 1716 přistavěna na straně evangelijní čtyr- 
boká sakristie a na epištolní takovátéž kaplička mariánská, do presbyteře 
otevřená. Loď kostelní rozdělena jest 3 páry čtyrbokých pilíříi na širokou 
střední a 2 bočné, z nichž pravá jest o něco širší Itvé. Před lodí střední 
stojí dvoupatrová věž, jejížto síňkou vchází se do kostela. 

Presbj^erium se zachovanými částečně opěráky, až po klenbu 2*82 nt 
vně 6*2 m vysoké, jest zbytek z původní stavby gotické, ale klenba jeho 
zmodernisována asi v té době, kdy zřízena slohem renaissančním nynější 
loď hlavní, t. j. asi v 2. pol. 17. století. Z původní lodi zachováno v prů- 
čelném vchodu gotické ostění. Levá bočná zeď lodi mezi pilíři prolámána 
v arkády, a přistavěna nižší levá loď čili kaple sv. Vavřince asi r. 1672, 
neboť toho roku jest v účtech větší položka na kostel a v následujících 
11. 1685 — 87 zřizoval se oltář sv. Vavřince a r. 1688 a 1689 mluví se o kapli 
toho svatého. Podobně rozšířen kostel pravou lodí o něco širší teprve 
r. 1737 a 1738*). Tímto rozšířením kostela jeví se nyní původní klenba po- 
měrně nízkou a tísnivou, zvláště když také osvětlení kostela, přicházejíc 
jen okny lodí bočných, jest skrovné. 



*) Lib. conf. I. 1 p. 98 BV. — ») Ib. I. 1 p. 125 CV. — •) II. BX. p. 17. — 
*) Domečka. — •) Rull 102 p. 1. 

*) Stavba stála celkem 816 zl. 50 kr. (nepočítaje dovoz a práci nádenickou ani 
dříví a kámen stavební). 1200 cihel stálo 6 zl. 12 kr. 



28 

Klenba lodi jcjSt -rozdělena ve, čtyry pole pasy,* jež přepjaty jsou mezi 
protilehlými pilíři, s()očívajíce na bohatě profilované římse iónské nad kládím 
pilastrů, které nezvyklým v J. hradecku způsobem konstruovány. Nad krkem 
totiž, páskem ode dřfku odděleným, jest místo hlavice bohatě profilovaná 
římsa. Tu pak dělí od římsy korunující jen jednoduchý vlys. Podobně 
upraveny jsou pjlasjtry choru farního kostela v Starém městě. Pasy jsou 
ozdobeny kruhy, stukatérskou prací provedenými, a pole mezi nimi skle- 
nutá klenutím plackovým s lunetami jsou uprostřed oživena rámci obdélnými 
s rohy dovnitř vykrojenými, s hlubokým karnýsem na obrubě. Podobně 
překlenuta jsou jednotlivá pole lodí bočných. 

V 17. stol. byla na kostele věžička. 

Dokud nebylo věže, ani bočních lodí, loď měla v průčelí nízký štít, 
zakončený po stranách volutami. 

Věž stála již- v 1. pol. 17. stol., snad již r. 1616 postavena, neboť 
ten letopočet býval dle zprávy fatáfe Jos. Dlouhého nad vchodem do 
síňky pod věží. R. 1764 byla přestavěna za 757 zl. 38 kr.^) a, když do ní 
r. 1784 blesk uhodil, opravena.^) Jest 20*8 m vysoká. 

Oltáře v starém kostele byly asi tři. Hlavní s . korintskými sloupy 
obnoven r. 1729. (Sochaf /Marek Kayserř] dostal 34 zl., truhlář 36 zl.) 
Socha sv. Anny na něm stála 6 zl., omalována a pozlacena za 3 zl. Nyní 
sto jí se sv. Josefem na bočním oltáři P. Marie, stařenka ušlechtilého typu 
v jednoduchém rouše. Socha sv. Jiljí^ 106 m. vys., pozlacená, jpěkné tváři 
představovala svatého v pluviále, an sedě drží v pravici otevřenou knihu, 
v levici berlu., Dva andělíčkové drželi Ukřižovaného a mitru. Mimo to byli 
čtyři bílí andílkové pěkně pracovaní na tabernáklu. Zbytky jsou na čisté 
vyklizené půdě kostelní. Oltář nahrazen r. 1896 péčí faráře Dlouhého novým 
dubovým románským od. Mat, Neubaura. Středem jeho jest krásný obraz 
sv. Jiljí, který vymaloval za 300 zl. Em. Dité, Ve výklencích po stranách 
obrazu pod baldachýny jsou dřevěné sochy 0*95 m vysoké, sv. Václav 
a sv. Vojtěch, a nad nimi andělé, vše od Ad. Vogla z Inomostí. 

Oltář barokní sv. Vavřince, jehož malba s obrazem sv. Vavřince 
i sochami stála mezi r. 1685—87 18 zl. R. 1737 pozlacen oltář za 50 zl. 
a opatřen novým obrazem za 7 zl. Bílé dřevěné sochy, sv. Vojtěch a Florián, 
ri4 m vys., jsou slušné, zvláště sv. Vojtěch. 

Oltář třetí byl nepochybně P. Marie. Z něho asi pochází socha 
P. Marie PotéŠitelky, která nyní stojí na zvláštním podstavci u prvního 
levého pilíře. Vrch roucha jest originální se záhyby neobyčejnými. Na ny- 
nějším novějším oltáři obraz P. Marie neposkvrněně počaté, nedokonalý, 
a sochy sv. Josefa a Anny. 

Sochy jiné ze starého oltáře, postavené taktéž na zvláštních pod- 
stavcích ú pilířů, jsou 1*34 w vys.: sv. Jan N. a sv. Ant. Pad. Onen 



') Účty farní v Arch. z. 
•) Tischer. 



29 

drží v pravici knihu s biretem a levici pozdvihuje vzhůru, tento v tuhém 
rouše, přirozené málo záhybů činícím, drží na loktech roztomilého Ježíška. 

Jiné dřevěné sochy o sobě na podstavcích stojící, sv. Kateřina mučednice 
a Srdce P. Ježíše, jsou též od Ad, Vogla z Inomostí z r. 1885. 

Obrazy. Starobylý pěkný obraz P. Marie ustavičné pomoci, 
jen asi 0*3 — 0*5 /«, jest právě u opravy ; o něm již v 17. stol. zmínka se činí. 

Starý pěkný obraz s v. Ondřeje, 105 w vys., 016 m šir., asi ze 
zač. 18. stol., s výraznou tváří a krásnýma rukama, visí v levé lodi. 

Kazatelna nová románská od Mat. Neubaura z r. 1896 se starými 
slušné malovanými evangelisty. 

Varhany místo starých, r. 1737 za 90 zl. pořízených, opatřeny 
r. 1863 nové od Fr, Jiistla z Krumlova. 

Ciborium, stříbrné, pozlacené, barokní. Na číšce připojena obložka 
stříbrná, na níž silně vynikající cherubíni střídají se s mřížkovanou ozdobou 
jednou s odznaky papežskými, po druhé s nástroji umučení Páně. 

Ukřižovaný, stříbrný, na tabernáklu hlavního oltáře ze 17. století 
slušná práce. 

Pluviál, pěkná ruční práce ze 17. stol. s velikými vyšívanými květy 
kakostu na žluté půdě. Některé části (pláštík a široký lem) jsou nové. 

Kasule žlutá, s vyšívanými velikými a stohovanými lupeny stříbrnými 
ze 17. stol. 

Zvony: /. 68w šir., 0*5;// vys. bez ozdoby, jen mezi dvéma 
obroučkami má nahoře nápis gotickou minuskulí, jehož poslední dvě slova 
jsou na řádku druhém. I)ec rampana fiifa e|í ab laubem bci ab fanctam 
rrucjBm in rainorj p mgrí anbra ptr | bicíum píaqEh. 

2, OAl m šir, 034 w vys., má na jedné straně Ukřižovaného, na 
druhé sv. Jana Nep. s palmou a křížem ve věnci. Nápis nahoře: Gegossen 
von Gottlieb Jenichen in Krems 1861. 

3, 036 m šir., 0*38 m vys., má na jedné straně Ukřižovaného a na 
hoření obrubě nápis gotickou minuskulí: anno -f" ^^^9 H~ ntikfTjmo + 
rccccons + ^^^ marija -|-. 

4, 0*38 w šir, 26m vys., pod obrubou horní z obloučků se proplí- 
tajících obloučkový gotický vlys. Nápis jako č. 2. 

Pečeť rychty čiměřské: Mťdvěd drží korunované M (část zniku 
slavatovského). Nápis: SCHAMERSER GERlCHT 1650. 

Clunek (Hosterschlag). 

Vc8 4 km záp. od Kumžaku. Sr. 219. — T. 410 n. - S. 122. — Ladenbauer 56, 91. - 

Akta stav. 

KOSTEL FARNÍ SV. JANA NEP. vystavěn r. 1787. Lokálka, 
tehdy při něm zřízená, stala se samostatnou farou r. 1856 pod patronátem 
náboženské matice.^) 

*) T. 410. 



30 

Kostel orientovaný má loď ve vnitřní světlosti 15*55 m dl., l\'2 m 
širokou, 7 '45 m vys., krytou třemi podélnými kupolemi mezi pasy, kteréž 
spočívají na širokých a poměrně nízkých pilastrech. Presbyterium o l'52m 
užší, uzavřené uvnitř oble, přikryto podélnou kupolí a segmentem kupole. 
K tadní straně presbyteria přistavěna sakristie půdorysu téměř čtvercového 
5 — 4*8 «. Nad presbyteriem zvonička s bambulovitou stříškou, nad hře- 
benem sedlové střechy lodi 8*9 m vysoká. 

Oltáře. Hlavní oltář práce 3^os, Kocába z J. Hradce, slohu romani- 
sujícího z r. 1868. Pod středním románským obloukem s obloučkovým 
výřezem, v rámci obstoupeném koríntisujícími sloupy, obraz sv. Jana Nep., 
1*74 m vys., 0*87 m šiř., od Rud. Múllera, dle náčrtku, u konsistoře po- 
změněného, za 450 zl. vymalovaný. V postranních výklencích pod po- 
dobnými obloučky stojí sochy v životní skoro velikosti, ceny prostřední: 
Sv Václav s praporcem v pravici, drží v pozdvižené levici zavřenou modli- 
tební knihu. Sv. Vojtěch s arcibiskupským palliem pravicí žehná. Sv. Jan 
na obraze vznášeje se nad kamenným mostem, za nímž v pozadí viděti 
jest Hradčany pod záplavou červánků, drží levicí na prsou palmu, pravicí 
lehce skloněnou žehná. Tvář, krásná a výrazná s plavou bradou, obrácena 
jest k nebesům. Kolorit mdlý. 

Pravý boční oltář P. Marie ve formách částečně románských, 
dílo kumžackého truhláře Krafky a pozlacovače Neumanna. Soška Boho- 
rodičky asi z 1. pol. 18. stol. 

Levý oltář sv. Josefa, jednoduchý, ale pěkný slohu renaissančního 
od Mat. Neubaura z J. Hradce z r. 1881. Pravou ozdobou mu jest socha 
sv. Josefa, 0*93 m vysoká, kterou vyřezal Demetz v Grodenu. 

Kazatelna šestiboká, s prostými ozdobami geom., práce Jos. Kocába. 

Varhany zcela prosté od K. Schiffneta z r. 1884 za 1024 zl. 68 kr.') 

Zvony: 1. Sv. Markéta vážil něco přes 1 ct, ale r. 1871 puknuv 
přelit, a váha jeho zvětšena skoro na 2 ct. Má nyní ton E a jest 0*57 m 
široký, 0*43 m vysoký. Na jedné straně sv. Markéta a nápis: IN HONOREM 
SANCTAE MARGARETAE CONSECRATA ANNO 1871. Na druhé straně: 
JACOB LIEBER GOSS MÍCH 1624. UBERGOSSEN VON KARL BELL- 
MANNS TOCHTER ANNA IN PRAG. 

Hořejší obruba z lupenův a květů, zvláště sedmikrásek ve vysokém 
reliéfu. Dolejší obrubu činí bohatý věnec z květin a listí. Ucho zvonu činí 
6 hlav lidských. 

2. Sv. Barbora, 024 »/ vys., 045 m šiř, 90 ňf. těžký, tonu D. Ho- 
řejší obrubu činí nápis : S. BARBARA ORA PRO NOBIS. 1673. Pod nápisem 
vine se pásek z palmet a lupení dolů obráceného. Na jedné straně Ukři- 
žovaný, na druhé P. Maria korunovaná s Ježíškem 'dlouhých kadeřavých 
vlasů a žezlem stojí na půlměsíci, obklopena jsouc paprskovitou svatozáří. 
Nohy její zpodním rouchem takořka pronikají. Zvon ten pochází z Vanůvka 



*) Akta stav. úřadu. 



31 

u Telče z vížky kaple, kterou roku 1663 Jan Karel hr. Slavata založil za 
zachránění své z vlčí jámy. Do Člunku byl darován r. 1768 Marií Johanou 
Podstatskou z Lichtensteina. 

3. Maria, 37 m šir., 29 »/ vys., 60 ©., tonu H, r. 1866 ze starého 
ža 36 zl. 30 kr. přelitý, má za hořejší obrubu věnec z listí révového a hroznů, 
pod nímž pás s nápisem : GEG : VON WILH : SCHAEK IN BUD WEIS. Pod 
nápisem pak zavěšeny festony z květů v a révy. Na jedné straně sedící 
P. Maria, hlavu prostovlasou majíc přikrytu plachetkou, tiskne oběma ru- 
kama k sobě Ježíška, který se k její pravé straně tulí, pravou ručkou 
brady její se dotýkaje. (Upomíná na Correggiovu Madonnu della scala.) 
Na druhé straně klečí na stupínku sv. Kolman, maje kolem krku provaz 
uzlem zadrhnutý, který pod uzlem levicí na prsou přidržuje, pravici maje 
na prsou. 

Zvon 3. a 1 . pocházejí ze zrušeného kostela sv. Barbory u Děbolína. 



Drahýška. 



Zaniklá osada mezi Radounkou a Radouní Německou severně od. J. Hradce. 
(Rychlý, Př. 13.) 



Ebrgař. 

(Ebergersch) nedaleko starého města. 



V zámku, teprve r. 1847 z bývalého pivovaru upraveném, jest nová malá privátní 
kaple s oltářem Zvěstováni P. Marie. Obraz od Bedř. Dúrnbecka z r. 1855. 



Elweis. 



Osada zaniklá na hranicích česko-rakouských mezi MinchŠlakem a Ličovem. 
(Rychlý, Př. 13.) 



Friedrichs. 



Osada zaniklá mezi Navary (Auem) a KoŠťálkovem (Gottschalings) u Nové By- 
střice. (Rychlý, Př. 13.) 

Hatín 

(Hatzken) 

Jménem svým upomíná, že tu na stezce od Stráže vedoucí kladly se přes bažiny hatě. 
(D. 12. n.) 



32 



Hostějoves 

2 hodiny sy. od Jindř. Hradce. 



Nález středověkých nádob z rybníčku taméjšího v méstském museu jindř.-hra- 
deckém. (Rychlý, Př. 42.) 



Hradec Jindřichův. 

ZÁMEK. 

V archivu zám. kromě korrespondencí účty stavební, Počty hlavní panství hra- 
deckého od r. 1564 s některými mezerami až do r. 1722, Registra stavební od r. 1723 
až do r. 1839, inventáře z r. 1604, 163S, 1673, 1689, 1691, 1743— 187(\ — Neuhauser 
Begebnuss-prothokoll. — Některé archivní výpisky p. archiv. Fr. Tischra. — Heber, 
Burgen u. Schlósser Bóhmens VI. sv. — Jos. Claudius, Geschichten 135 nn., 183, 240. — 
Die Herren von Neuhaus 7, 41, 61, 17J. Maloch o freskách v zámku v Lumíru 1857. 

— J. Er. Vocel, Die Wandgemálde der Set Georgslegende in der Burg zu Neuhaus. — 
Sommer 259 n. - Ohlas 1874 č. 21, 29. — Dr. K. Jičínský, Objevení fresek na zámku 
jindř. -hradeckém. — Rull. - Šubrt, Z českého jihu. — Sedláčkovy Hrady IV. — 
Čechy Ví. — Neuwirth. — Domečka, Průvodce. Zámek j. hradecký. — Mikuláš. -- Braniš. 

— J. Salabn, Slavatovská obrazárna Pam. arch XVII. — Domečka, Obrazy českách panov- 
níku v zámku jindř -hrad. Pam. XVIII. Dr. Jos Novák, Boj s Turky v zám. obrazárně 
jindř.-hradecké. Pam. XVIII a Obnázková revue II. — Týž, Komnata hradu Jindřichova 
s legendou sv. jirskou Ohlas r. 1899. - Týž, Rondel zámku jindř.-hrad. v Obrázkové 
revui I. — Týž, Zámek jindř.-hradecký. U Landfrasa 1901. V této monografii odůvod- 
něny a doloženy přemnohé nové neb od jiných odchylné zprávy. 

Situace u Hebra i Sedláčka. Pohledy: Malochův z roku 1846 u Hebra, Bubákův 
v Hradech a při spise Jičínského, Zelinkův v Květech VII , Kalivodův lithografovaný Haunem, 
Roubalíkovy u Šubrta, Liebschrovy tamtéž a v Hradech, kartony jeho v Čechách VI. a Zlaté 
Praze 1890, Koulovy pohledy v Světozoru 1882,1883, fototypie v Mikulášově Průvodd 

Jindřich Vítkovic založil před r. 1220 hrad. jemuž dal jméno Neuhaus 
(Novum Castrum, Nova Domus). Češi mu říkali prostě Hradec nebo po 
zakladateli Hradec Jindřichův. Potomci Jindřichovi, páni z Hradce, vládli 
hradem a panstvím, k němu náležejícím, do r. 1604, do vymření rodu po 
meči; od toho pak roku vládla sestra posledního pána z Hradce, poslední 
potomek rodu toho. Lucie Otilie, manželka Viléma Slavaty, až do své smrti 
r. 1633, načež zámek drželi Slavatové, po nichž r. 1693 s rukou Marie 
Josefy, dcery Jana Jáchyma Oldřicha Slavaty, přešel v držení rodu Černínů 
z Chudenic, při nichž jest dosud. 

Majíce zřetel k stavitelským památkám, rozeznáváme v déjinách hradu 
6 dob: 1. Dobu románsko-gotickou za prvních dvou pánů z Hradce, Jin- 
dřicha a Vítka (c. 1215 — c. 1260) a gotickou za jejich nástupcův až po 
Heřmana ( — 1463). II. Dobu gotiky vladislavské za Jindřicha IV. a z části 
Adama I. (asi do roku 1526). III. Přechodnou z gotiky v renaissanci za 
Adama I. a Jáchyma ( — c. 1560). IV. Dobu čisté renaisance za posledních 
tří pánů z Hradce, z nichž nejvíce vystavěl Adam II. ( — 1604). V. Za Sla- 
vatův (—1693) a VI. za Černínů. 




e 5 to 15 ao 15 <*- . 








Ob-. 13. Hradce J, Zin 






Obr. 13. Hridtc J. Zjmck. Půd 



34 

1 

I. Doba slohu přechodního a gotického až po Heřmana. 

Jindřich I. založil svůj hrad na skalnatém ostrohu, k jz. v ostrý úhel 
vybíhajícím, jenž na záp. chráněn jest řekou Nežárkou a na j. a vých. 
rybníkem Vajgarem (I) a jeho odtokem (III), nedaleko hradu do Nežárky 
ústícím. Na těch stranách stačila jednoduchá ač vysoká hradba, sledující 
okraj strmých nebo ještě stesaných skal. Na jv. straně, kde skála nebyla 
již vysoká, chránil též příkop, kterým voda z Vaigara odtéká do Nežárky. 
Za tím odtokem, tak zv. zájezkem, byla ještě zeď a za ní hluboký příkop^ 
který teprve v 19. stol. zavezen a v nynější cestu upraven. 

Na straně sv., směrem k nynějšímu městu, sklánějíc se znenáhla, půda 
neměla přirozené ochrany. Prokopána tu stoka (V), která nyní na té straně 
zámek obtéká a též do Nežárky ústí, tak že celý ostroh kolkolem vodou 
jest obklopen. Stoky bývalo používáno také za náhon panského mlýna. 
Na té straně nejpřístupnější zřízeno za náhonem opevnění s 1. branou (A)y 
k níž prese stoku vedl most (VI). ^) Za druhým opevněním, nezachovaným 
byl parkán (VII). Za parkánem stál palác (X, XI, XIII) a dvě věže, čtyř- 
hranná neboli hranatka (VIII) a okrouhlá (XIV). Okrouhlá věž, k severu 
vystupujíc, hájila přístupu k soutce (XV), do níž vniknouti bylo nepříteli, 
chtěl-li druhou branou (u P) dostati se k hlavní bráně hradní (G). Soutka 
byla se všech stran pevnými zdmi sevřena. Za baštou neboli věží, ač ne 
ještě té podoby, jako nynější Červená věž (XVI), bašta po přednosti 
baštou zvaná (XIX), jednak uzavírala příkop (XXII) mezi záp. hradební 
zdí a nejbližšími budovami, jednak chránila roh opevnění, od něhož zeď 
hradební, prese stoku z části překlenutá, spojení sjednávala s hradbami 
městskými na té straně. 

Opevnění kamenné, kteréž aspoň již na konci 13. stol. zbudováno 
bylo, jest z části dosud zachováno. Nárožní bašta (XIX), později (dle 
ústního podání) lázeň zvaná, má dvě patra. Vchod do 1. patra (se strany 
soutky pod přízemím) byl chodbičkou ze soutky. Z bašty mohlo sejíti se 
do přikopá (XXII). Zdivo jest v 1. patře 0*66 w, na straně východní a do 
polou na sev. straně 1*56 w tlusté, snad pro podklad schodů do 2. patra.*) 
Při záp. hradbě (XXII) byly pavlače. «) Druhá část záp. hradby (XXVI) 
r. 1590 zvýšena a 2 pilíři sesílena. Mezi oběma jest okrouhlá bašta (XXIII). 
V jz. rohu bývala také jedna a před ní do vnitř hradu věž. Ta r. 1594 
byla zbořena. Hradba jižní (XXVIII) zvýšena a 3 pilíři sesílena r. 1594. 
Kde odbočuje k jv., vystupovala okrouhlá vížka (XXXI). Uprostřed jv. 
hradby, asi proti můstku (II) přes odtok Vajgara, stála hranatka (VIIl)^ 
přes 9® nad 1. patrem vysoká. Někde blíže k vých. rohu býval výstupek 
nějaký. *) 



^) R. 1712 a opět r. 1860 od základu přestavěn. 

•) Vyobrazení u Sedláčka IV. 41. 

•) Sneseny teprve r. 1591. 

*) Roku 1701 sesuv se znovu byl vy zděn. 



35 

Vchody byly tyto: 1. Brána prvnf íí, jak se jeSté r. 1574 říkalo, 
velká vrata před zámkem (A), pevně již v době slohu přechodního vy- 
stavěná, jak svědčí v průjezdu jejím výklenky, hrolitým trojh'stkem pře- 
klenuté, (obr. 14.) Klenutí její později obnoveno. 

2. Fortna na straně k Vajgaru, asi kde nynější jest (B). ') 

3. Fortna zadní (u C). 

4. Fortna, z níž zbylo Jenom nasazeni oblouku u původní velmi silné 
zdi asi 3 m dlouhé (u F). 

5. Brána do vlastního hradu {G). 

Tou přicházíme k budovám hradním, o nichž pokusím se na základě 
zevrubného co možná ohledání stávajících zbytkňv i nahodilých v do- 
pisech, účtech a inventářích zmínek 
podati genetický náčrtek. *) Abych 
vSak nevracel se k týmž budovám 
opět a opět, připojím z pravidla po- 
zdější zmény na budovách učiněné 
po výkladu prvotné stavby jich, 
vyjma obsáhlejší přestavby. 

Z budov dosud zachovaných 
stály v I. době mimo 1. bránu (A) 
okrouhlá věž XIV, brána FaG 
palác čili Stok, stavení č. XIll. od 
r. 1564 staré zvané, jež budeme 
také tak nazývati, a nižší přístavek X. 
Na druhé pak straně brány poslední, 
částečně před ni předstupuje a soutku 
na záp. straně uzavíraje, stál zpodek 
budovy XXIV, kteréž v 16. století 
říkali stavení zelených pokojů. Křidlo 

Její, soutku uzavírající, souviselo nějak oti. 14. Hiad«c I. Zámak. Drth a icdidla 

s věží XVI. " *"*"' "'"'"■ 

Okrouhlá věž (XIV), něco přes 32 m vysoká, 32 w v objemu, má 
zdi z lomové žuly, v přízemí 3'95 m, ve 3. patře a výše skoro 36 «, v nej- 
vyšším patře 223 m tlusté. Vchod do ní býval jenom jeden na straně jižní 
ve výšce 3. patra Starého stavení, 18 w vysoký z hrubě přitesaného ka- 
mene žulového, k němuž bylo moíno se dostali z 2. patra paláce (XIEI). 
Nad vchodem tím bývala 4 patra, osvětlená jen jednotlivými malými úzkými 
otvory. Pouze nejhořejší patrO) byt pověžného, měl 8 polokruhovitě zakle- 
nutých okének, vně průměrně 0'82 m Širokých, skýtajících mu rozhled na 

') Rozilřil a zvýšil ji r. 1696 zednický mistr Urban Šecko a kamenickou prácí 
pořídil Jan Reyní. 

') Doklady v monografii Zámek jindř. -hradecký od dr. Jos. Nováka v J. Hradci 
u AI. Landfrasa syna. 



Obr. lE. Hndee J. Zánuk. Pohled ď 



37 

všecky strany. Krov dubový, založený na dubových trámech do zdí za- 
sazených (jež byly r. 1564, 1594, 1731 novými nahrazeny), nesl střechu. ^ 
R. 1900 véž opravena, zvýšena a střechou do vnitř skloněnou opatřena 

Brána G^) byla původně jen asi 3 m hluboká. Jest po pravé straně 
vcházejícího do jisté výše v rulové skále vytesána, po levé na skále vy- 
zděna. Osténí žulové s hranou jednoduše otupenou v půlkruhu uzavřené, 
jen málo přes 3 m w světlosti široké a jen 377 m vysoké, jest po levé 
straně delší a tudíž patník na té straně hlouběji jest založen, tak že oblouk 
na stranu levou se.sunutým býti se zdá. Kamenická značka _L. Brána pů- 
vodní sklenuta byla klenutím valeným, ne zcela pravidelným, ježto boční 
zdi za ostěním se rozestupují a to nestejně. 

Za touto branou čili se stanoviska vnitra hradu před tou branou čistě 
románskou dal postaviti asi již nástupce Jindřichův Vítek ozdobnou bránu 
ve slohu přechodném (1, 2). Dva hmotné hrotité oblouky, na straně do 
nádvoří silným oblým prutem profilované, 4'6 m rozpjetí a 5 73 w výšky 
nad tehdejší půdou brány, spočívaly náběžníkem na dvou dvojicích šikmě 
rýhovaných polosloupů a jedné dvojici sloupů. Střední sloupy*) jsou nižší 
a mají podstavec mezi patku a patník vložený, aby se vyrovnaly výškou 
polosloupům. Na patce jednoho z levých polosloupů jest kamenické zna- 



ménko 



tj *), na oblounu jednom a oblouku ^v 1/^ 



Jen jeden z obou oblouků rozevíral se proti bráně, za druhým třeba 
mysliti si při krajních polosloupech (c) šnek. Část oblého jeho zdiva dosud 
zachována. Jím vystupovalo se do světnice 1. patra paláce i do patra sou- 
sední budovy zelených pokojů (XXIV). Nad branou jest kaplička Matky 
Boží (98), 4 w dl. a průměrně 3 m šir., valenou klenbou sklenutá. Na go- 
tickém obložení čtyřhranných dveří znaménko T| . Nad kapličkou a z části 

nad vyčnívajícím v arkýři (80) šnekem a nad obloukem, mezi tímto a bu- 
dovou zelených pokojů rozepjatým, stojí komůrka. Na straně k soutce 
opatřena byla nízkým oknem^ v polokruhu zaklenutým. Přikryta bývala 
nepochybně střechou stanovou. Ve šneku — r A \y 

nad branou (80) jsou kamenické značky \A^ vA^ vA^ T . 



') Nyní říkají věži hladomorna, ale hladem v ní zahynul jediný Sigmund z Wartem- 
berka r. 1438 pro velezrádu, na králi Albrechtovi spáchanou. Střecha snesena r. 1757. 
Dolejší vchod do ní byl prolomen teprve r. 1784, aby v ní byl zřízen »arrest vor die 
widerspánstige unterthannen«. 

•) Vyobrazení v Sedláčkových Hradech IV. 24, 33. — Braniš I. 84. 

') Viděti jest je jen ze strany průjezdu, poněvadž z druhé strany jsou zazděny. 

*) Není-li tvůrcem brány kameník Jindřich, který r% 1255 byl soudcem a přibrán 
Vítkem z Hradce za svědka jeho smlouvy s Německými rytíři (Emler, Regesta IV. 5. 
č. 1793)? 



Obr ]«. llriHec J. Zíucli. Caiickt ablalcal dvdl * MHiKe do C 3. 

Staveni staré bývalo dvoupatrové kromé kfidla mezi věží a branou, 
kterčž bylo jednopatrové. Přikryto bývalo několika střechami sedlovým'- 
Asi uprostřed čela stavení na strané k hornímu nádvofí byla plaslická 
velká korunovaná Ulic, MenSl podobná byla blíže k bráně nad gotickým 
výklenkem, ve kterémž asi bývala soSka. Oboje r, 1900 obnoveny a pod 
výklenkem na místé bývalého kohouta plechového zasazen plastický. 
Přistup do pater sjednával §nek u j. rohu (XI), kterýž míval vchod na 
jv. straně (1); do přízemních sklepfiv býval aspoň 1 neb 2 vchody z ná- 
dvoří (k 6, 8). Z p&vodnfho obložení zpracován r. 1709 1 kámen ke vchodu 

do nynéjSÍ kaple sv. Ducha,') Má značku H — . Do sklepa č. 3 vedou ze 
soutky dvéře se zajímavým prvogotickým obložením hrotitým. (Obr. 16.) 
Do komory nad ním vcházelo se ze brány dveřmi se čtyřhranným oblo- 
žením gotickým, k nimi bylo třeba přistavili řebřlk. V hlavním křidle 
byly sklepy, valenou klenbou sklenuté. Za 3 předními (4, 6, 8) byly zadní 
nižií, tak že aspoň nade dvéma mohly zřízeny býti dvě světničky (5, 7). 
'^ NynéjSí vchody ostatní jsou z konce 16. siol. 



z jedné (5) vedly dvéře s hrubým románským obložením ke schodům 
do sklepa, osvétlenčho oknem pod samou klenbou, 1-24 m vys., od 2 m do 
0'79 m se ůžfcfm. Z druhé svétničky, která bývala vymalována, vedly 
schody (j; g) v tlouSti zdi do 1 patra. Pod sklepy 7 a 9 byly jeSté sklepy 
hlubší ve skále vylámané a valenou klenbou sklenuté, tak zv. pivnice 
vinné pod fraucimorem. 

Hlavni křidlo mivalo v patrech po 6 světnicích, k nimž v 1. patře 
připojovala se svétnice mezi viŽl a branou (35). Nejpřednější bývala pro- 
střední komnata nad parkánem. Dvéře přední (i), ]'91 m vys., 1*07 m Sir., 
majf na obložení dvá románské pruty, jež předstupují před oblouk hrotitý 
s hranou vykrojenou.') Obložení dveří do komnaty vedlejSf (b) zdobí prut, hlu- 
boko podříznutý a uzoučkým rozStípnutým plátkem opatřený (obr. 17). Jedno- 
tlivé kusy oblouku označeny značkou I Za tím obložením je prosté obložení 
hrotité se značkou /\ Proti tčmto dveřím jsou jednoduSSf (f). v půlkruhu 
zaklenuté, do jejichž kusů žulových vtesáno / Z vedlejší místnosti zřízena 

kaple, a nový vchod prolomen proti schodům z dolní světničky (g). Mezi 
ústím těch se hodů v a předním 
vchodem jest ve zdi výklcnečck (h). 
Přikryt jest shora foSničkami. Do 
komnaty otvírá se dvěma hroti- 
tými obloučky. Původní strop 
kdysi snesen, tak Že komnata 
výSkou svou i 2. patro zabírá. Že 
nad nf druhdy byla světnice, do- 

kazujf zazděné dvéře polokruhové -^.„„„4 ; j f ;- 

s románským obložením 1-92 m obr. n. Hndtc j. PioGIj dvafi > e. ss. ■ m. 

vys. a ri4m Sir. najv. a jz.strané. 

Světnice ta bývala zbrojnicí. Aspoň r. 1331 dle lat. nápisu na sz. stěné 
bylo tam 16 metadel (ballistae). Nynější její cihlové klenuti křížové není 
původní, ježto skoro těsně se dotýká bývalých dveří v jv. zdi. 

Vynikající význam dolní komnaty, snad původní kaple kromě ozdobných 
dveří dokazuje malířská výzdoba, z r. 1338 pocházející (obr. 18.). 

Kdo^otevřel jednokřídlé okované dvéře, spatřil na zdí průchodu bo- 
jovníka obrněného, nosu nápadně stranou zkřiveného, an hledě na vcháze- 
jícího, oběma rukama nad hlavou pozdvihuje palici, aby jí udeřil nepovo- 
laného. Otvor dveří jest na straně vnitřní ovrouben stuhou klikatě složenou, 
na níž střídá se pole šedé s bílým. Na ozdobném obložení dveří bočních 
jsou namalovány vrstvy střídavě bílé a červené. Na protějším obloženi 
bílém udělány klikaté pruhy červené. Za rámci obloučků, bíle a červené 
mramorovaných, vymalovány na zadní stěně výklenečku 2 klečící proti 



j Vyobrazení v Methodu XVIII. 62. 



41 

sobe postavy o bércích nepoměrně krátkých. Jedna, jež ruce má sepjaty, 
je prostovlasá a přes řízu má plášť; druhá jest bosá a oděna pouze řízou, 
má levici ponadzdviženu, pravicí před sebe ukazuje. 

Ozdoba stěn. Nad soklem asi 30 cm vys,^ jenž nyní je skoro celý 
pod podlahou, namalovány draperie a nad těmi, oddělen jsa červeným 
páskem s temnější vlnovkou, pruh 52*8 cm vys., šedě mramorovaný, s troj- 
hrannými štíty znakovými, šikmo směrem k oknu ležícími. Že nevybrány 
znaky libovolně, dokazuje ta věc, že, kdežto vedle vchodu, na sz. stěně 
a vedle okna jsou těsně vedle sebe, na jv. stěně jsou mezi nimi mezery.*) 

Nad pruhem znaků jest pásek, 15 cm šir., t. vlnovka šedá, v jejíž 
obloučcích střídá se šedý trojlístek na půdě žluté se žlutým na půdě bílé. 
Nad páskem jest řada výjevů z legend sv.-jirských, 845 cm vysoká, shora 
středoněmeckými nápisy na proužce, 68 mm šir., v gotické minuskuli vy- 
světlená. Stejně široký pásek odděluje tuto řadu od vyšší, 90 cm vysoké, 
a taktéž nápisy vysvětlujícími opatřené. 

Na pásku v trojhranných mezerách klikaté zohybané stuhy, na líci 
bílé, na rubu červeně, bíle a hnědé pruhované, jsou na černé půdě žluté 
lilie. Zeleným pruhem nejhořejším zakončil malbu restaurátor. 

Cyklus obrazů počíná se v hořejší řadě na sz. stěně u kouta při 
vchodu a pokračuje na všech 4 stěnách; dále pak se vede v dolní řadě, 
od téhož místa sz. stěny vycházeje, a končí se na stěně vchodní 

Jednotlivé výjevy jsou odděleny od sebe věžemi, udál-Ii se zobrazený 
výjev uvnitř hradu nebo města; stromy, sběhl-li se v šírém poli; z jedné 
strany věží, z druhé stromem, bylo li dějiště před hradem. 

Pořad obrazův a vysvětlujících nápisů jest tento: 

ANasz. stěněhornířada. 

1. Král Dacian odevzdává list poslu. í)it \mt Bacia*. brief. nac. 
fUBtp . . . 

2. Jeden ze 3 sedících korunovaných knížat přijímá od klečícího posla 
list s velkou pečetí. í)\t. pringf. b* bot brief. h^n. futrpen. 

3. Sv. Jiří s hlavou nepokrytou, na koni pokrytém pokrývkou, žlu- 
tými štítky s černým křížem ozdobenou, vyjížděje z brány obrací se nazpět 
k truchlícímu zástupu a žehnaje mu pravicí, loučí se. \)xt, nimi. fanf ge 
abJjírÍBb tin bcn iunruraro. 

4. Sv. Jiří poněkud do zadu nachýlen s koně stojícího pohledem 
i posunem ruky dodává mysli panně královské, která ve vší nádheře na 
vrchu sedíc, očekává draka. Tato, milostný obličej na stranu kloníc, drží 



*; Jsou to: 1. znak vilhartický, 2. oslí hlava na žluté půdě, 3. krajířský, 4. drslavský, 
5. březnický nebo rožmitálský, 6. žlutá Spaprsková hvězda na černé půdě, 7. pánu z Pot- 
šteina a Litic, 8. černá sviní hlava se žlutým jazykem na žluté pů !ě, 9. ronovský, 
10. strážský, 11. červené ostrvy na bílé půdé, 12. hradecký. Následující nezřetelný, až 
zase na jv. sténé 13. bílá lvice na červené půdě, 14. vartemberský, 15. strakonický^ 
16. cimburský, 17. žluté kolo na červeném štítč, 18. šternberský. (Sedláček, Hrady IV. 
9 n. Vyobrazení na str. 64.) 



42 

v ruce proužek s nápisem : . , , ů) glaub an gof. Nad obrazem : 1^ . . . 

rtoúí) |c blunojrau auf htn pere. 

5. Sv. Jiří doráží kopím na draka. í)\t , , . . f. g. htn rovcatih. 

6. Princezna vede na černém pase draka, za ní na 2 ptačích nohou, 
silnými drápy ozbrojených, kráčejícího, k věži, s jejíhož cimbuří shlížejí 
rodiče její. Sv. Jiří jede vedle ní, pravici jako k rozkazu zvedaje. íjxt íjaiB 

r. 0. ben roumt bi hmrxjroron fum (= fuí^rEn) m bie burg. 

7. Sv. Jiří opěšalý vede princeznu, po pravici mu kráčející, za pravou 
ruku a pravou ruku s ukazováčkem k sobě obráceným zdvíhaje, hledí na 
krále, před ním klečícího. Za tímto zástup. í)Xt fiií)txt L g. btB iunnimnin 
i (= m) b burg. 

B, Horní řada na stěně, oknem prolomené, jest zničena. 

C. Horní řada na pravé stěně: 

1. Sv. Jiří, majícího ruce nad hlavou k dubu přivázány, te(>ou dva 
pochopové třemi palicemi. Před ním stojí Dacian hroze. Za tím jiná ko- 
runovaná postava, jež levou ruku klade kiáli na rameno a ukazováček 
pravé ruky pozdvihuje. Z dubu vyniká ruka žehnající. 

2. Pochop, za nímž stojí D. s posunem rozkazujícím, strká sv. Jiří 
otvorem do věže. í)xt Hojí ma f. g. in b* ůfaxáftt. 

3. D. na trůnu sedě s velitelským posunem pravice odevzdává list 
poslu. Za tímto několik osob. í)xt fanf. barian . rtňáf magicr. 

4. Před Dacianem stojí černokněžník. í)\t tumf ber raaifB. 

5. Těsně vedle č. 4. černokněžník pravicí objímaje vola a nad hlavou 
jeho se skláněje, mění jej ve dva. I;ÍB marf^fer aus tmi oťt)\t }mtn. 

6. Chlupatá, rohatá, ocasatá modla s kyjem a červeným štítem stojí 
na sloupě. U ní D. s velitelským posunem. S druhé strany sv. J. žehná 
pohár, kterýž mu černokněžník podává. í)xt. gibf. b* roatpe t 0. tJiřrgift 
(= jed). 

7. Černokněžník před D., aby jej o působivosti jedu přesvědčil, leje 
z poháru jed volu do tlamy. Ten již na zadní nohy sklesl a na 3 místech 
vytryskuje z něho krev, původně rumělkou namalovaná, později zčernalá 
í)xt jBurf b* raatft b' badá sgtfL 

8. Kat rozpřahá se mečem nad hlavou černokněžníka, s rukama 
sepjatými klečícího, jemuž již skrze turban pěti prameny krev vytryskuje. 
Nad černokněžníkem žehnající ruka v svatozáři. í)XZ tntfjaiípí ma b* roaife. 

9. Katan k rozkazu Dacianovu strká sv. J. do žaláře. í)Xt poJI man 

f. g. i b* áfeixťtftx. 

10. Sv. J. levicí drže se sloupu a pozdvihuje pravici, vykládá Dacia- 
novi, jenž před ním na trůně sedř. 

11. Sv. J. klečí ještě s jinou osobou před nějakou nejasnou budovou 
(chrámem). Za ním D. rozkazující. 



43 

D, Horní řada strany vchodní. 

1. Zničen. 

2. K sv. J., mezi 2 stromy klečícímu, anděl se snáší. 

3. Sv. J. ukazuje na modlu. Na druhé straně korunovaná postava 
s posunem pochybnosti. D. částečně za věží stoje, pozdvihuje ukazováček 
na znamení, že pozoruje, co se děje. 

4. Před sv. J. klečí ona korunovaná postava. Za ní hrozí D. ain 
i^ntg • . . 

5. Dva pochopové u přítomnosti D-ové strkají sv. J. do vysokého 
kotlů. Do ohně pod ním malý mužík měchem dmýchá. Nad sv. J. žehna- 
jící ruka v svatozáři, kteráž objímá černý kříž v žlutém poli. \f\z lairfí ma 
r. 0. i. b*. d^ejJleL 

6. Sv. J., sedě v kotle (v rozpuštěném olovu), pod nímž plameny šle- 
hají, vzhlíží k nebi, odkud se k němu sklání anděl. Ze dvou katanů jeden 
v kotle míchá. D. v pozadí. 

7. Pochop na rozkaz D-ův vyvádí sv. J. ze žaláře. Na témž obraze 
sv. Jiří za nohy nad ohněm jest pověšen. Korunovaná postava z č. 4. uka- 
zuje naň. \f\z coudfrt man f. 0. 

8. K rozkazu D-ovu pochop strká jej opět do žaláře, ^ie (io|! ma 

r. fl. in li^anif^r. 

9. Sv. J., na znaku ležícího, dva katané meči sekají, ani D. a tři jiné 
osoby, z nichž jedna korunovaná, přihlížejí. Ve výši žehnající ruka v svato- 
záři. \f\t íjauf ma f. 0. in p . . . 

E, Dolní řada na sz. stěně. 

1. Sv. J. v kotle, na řetěze nad ohněm zavěšeném. Pozorují jej dvě 
korunované postavy a katan. V právo D. fjic fcní ^) ma btB ftror tnn be 

2. Z kotlů, na zemi postaveného, jenom nakloněná hlava sv. J. vy- 
čnívá. An hrobník mu kope hrob, pozoruje jiný s úžasem, že svatý žije. 
V pozadí jiná osoba žasnoucí a naproti ní D. hrůzou jest jímán, vida ve 
výši tlamu, proti němu se rozevírající. I^c \\tů^ b* f ířam baria. Nad kotlem : 
Ijie ba pBp ma f. g. tnn bě i^cjfel. 

3. P. Ježíš v dlouhé říze s vlídnou tváří podává svatému, před ním 
sedícímu, chléb. Anděl podpírá pozdvižené ruce svatého. Jeden anděl za 
ním, dva po straně Spasitelově drží hořící svíce. ^íc b* ůfWŮfzX^) unfer 

4. Nade dveřmi do sousední komnaty v levo rytíř v brni, přes niž 
má oblečený »vafnrok« dvojbarvý bez rukávů, maje levý bok povypjatý, 
pravicí přidržuje modrý trojhranný štít se žlutou růží hradeckou. Na ra- 
menou má žluté štítky náramenní, páskou přes prsa spjaté. Rusovlasá 
hlava jest nepokryta. Jest to Oldřich III. z Hradce. Proti němu v právo 



•) =rengt? 

•) = občerstvuje, křísí. 



44 

ode dveří krátkovlasý muž v dlouhé, hnédé, od pasu dolů třemi jinobarvými 
pruhy ozdobené říze se synodaliemi, ukazuje jednak na Oldřicha, jednak 
na proužek s vénovacím nápisem, kterýž Oldřich drží. Za jeho zády jméno 
^B^fflin (?) ^) bun^rtE. Ten kanovník asi látku k jednotlivým obrazům 
navrhl. Z vénovacího nápisu znáti jest jen |U lob. 

Nad obéma nápis: J^xti gemcl 1)' Wlr tion bcm nBÍBn^au}|B ^aí ^airen 
makn naúf cripus gcburf breujefjn cb^rf tar im ad^f unb brcifíglie iar. 

5. Před sv. Jiřím klečí žena. í)h bit bi tJton) f. g. um im oá)\z. 

6. Sv. J vztahuje pravici proti pozvedajícímu se volu. Žena a jej^' 
dítě projevují údiv pozdviženými pravicemi. í)\t maáft tt tn gBfunf. 

7. Sv. J. před modlou k něčemu se zavazuje, což D-a i jeho koruno- 
vané průvodce úžasem naplňuje, l^a. rumf. f.' g. í bi paf. tíor. fjEr. barian. 

8. Sv. J. před nimi a jinými čtyřmi diváky křísí mrtvé z hrobu, které 
hrobník vykopává. Ti (muž v suknici a dvě ženy v plachetkách), ruce spí- 
najíce vstávají. V popředí tři lebky a dva hnáty. í)\t ba ťtfuáfi^) f. g. 
bi. toten. 

F. Dolní řada u okna. 

1. Sv. J. před D. a jedním knížetem zažehnává zase z mrtvých vzkří- 
šené, kteří s rukama sepjatýma před ním klečí. í)Xt j^atp f. g. bte . . . 

2. Na rozkaz D-ův sv. J. strkán do žaláře. 

Ostatní obrazy porušeny, ba skoro zničeny při rozšiřování okna, jež 
se stalo před r. 1564. 

G. Dolní řada na jv. straně. 

1. Klečící sv. J. odvazován před D-em od stromu. 

2. Dva katané sekají meči do sv. J., na kolena i ruce skleslého, 
u přítomnosti tří osob korunovaných. í)\t ^auí man f. g. tn ftben fbiáft. 

3. Tři muži kladou sv. J., z jehož prsou vytryskuje krev, na kopd 
do hrobu. V pozadí D. a dvě osoby, z nichž jedna má korunu. Kopec 
naznačen kupkami, před nimiž dva zakrslé stromy. í)\t btgttbí man f. g. 

auf úmrti bcrgc. 

4. Sv. J. stoupá z hrobu, ruce k nebi zdvíhaje, kde z obláčku vyniká 

hlava se svatozáří. Ijte. btr. peí (= Brpcfjf) f. g. aus bcm. pcrr. 

5. Na rozkaz D-ův dva kati rozpřáhají se meči, aby sťali tři klečící 
osoby, mezi nimi jednu ženu. Čtvrtá osoba bezhlavá klečíc sahá po hlavě 
již sťaté. Z koruny dubu vyniká žehnající ruka. l^attan. í)\ts, bie Izvá. 

nííjaupBn. 

6. Sv. J., stoje s D-em u modly, ukazuje na ni. ba Jirf f. g. DOr ht 
bacian. 

7. Neznatelný. 

8. Sv. J. před D-em, na stolci stojícím. 

9. Sv. J. před D-em. 

') (Eljrilian to není. 
») = křísí. 



45 

H. Dolní řada strany vchodní. 

1. Z výjevu ve hradě znáti jest jen postavu 3V. J., kterou restaurátor 
částečné doplnil. 

2. Sv. J. s pozdviženýma rukama stojí před modlou. Za ním jiná 
osoba klečí, majíc též ruce pozdviženy, ale ne smérem k modle. 

3. Pochop vyvádí sv. J. z věže. D. ukazuje na jinou, obsahující snad 
žalář horší. 

4. D. s hrozivým posunem rozkazuje královně (choti své Alexandře), 
aby se klaněla modle. \(\t ^aifl baci bi t^niginnt . . . 

5. Na rozkaz D-ův katan levou rukou kyjem bije královnu, k sloupu 
přivázanou. Krev jí skrze plášť vytryskuje. 

6. Nad obrubou dveří poprava královny. D. ukazováčkem levice uka- 
zuje k čelu, ukazováčkem pravice čině posun výhružný, hledí na ležící 
královnu. Z hlavy, dosud korunou přikryté, skrze zavití vytryskuje pět 
pramenů krve. U její nohou před D-em stojí kat, meč zbrocený o šat si 
utíraje. Anděl snášeje se, přijímá duši královninu v podobě korunovaného 
dítka, jehož dolní polovici těla svým rouchem zahaluje. htB Bnt^axipf man 
bic ářintíginuB. 

7. Na druhé straně oblouku dveřního kat stíná klečícího sv. J., jemuž 
na obvodu svatozáře vytryskuje pět praménků krve. Dva andělé nad ním 
již odnášejí duši jeho t. j. dítko se svatozáří v mandorle. í|ÍB flei^f man 
\ 0. baj fjaupí ab. 

8. Na D-a, jeho průvodce i kata padají plameny s nebe. \\\t tjcrbranf 
baj l^mBliffi ftror (= J'euBr) baria. 

Hlavy osob, kromě p. Ježíše, černokněžníka a D-a, jenž má na lících 
a bradě kratičké vousy, bezvousé a kromě kanovníka dlouhovlasé, jsou 
okrouhlé a celkem typické. Kontury vlasů jsou černé. Obličeje osob vzne- 
šenějších ušlechtilejší, nižších sprostší. Výraznosti zřídka dbáno. Duševní 
hnutí naznačeno obyčejně pouze náklonem hlavy a konvencionální symbo- 
likou pohybů ruky. Prsty rukou jsou dlouhé, jinak páže, nohy i trup 
schematické, beze snahy o správnost anatomickou. Nohy velmi často na- 
stupují na špičky. Kde je několik osob za sebou, zdá se, jakoby předín 
tlapaly zadním na nohy. 

Hlavy bývají nepokryté, toliko knížecí osoby máji v každé situaci 
liliovou korunu na hlavě, černokněník má jakýsi turban s rouchou, ženy 
mají hlavy přikryty neb i zavinuty rouchou, poslu visí klobouk u pasu. 

Sv. Jiří při dobrodružství s drakem oděn brněnými nohavicemi a brní, 
přes niž oblečený má žlutý »vafnrok« s laloky, ozdobený žlutými štítky 
s černým křížem. Za širokým pasem visí dýka (jako též katanům a strážci 
dveří), levice drží tarči. Ostruh nemá. Později objevuje se vždy v dlouhé 
šedé sukni, přes kterou oblečena svrchní sukně červená bez rukávů, někdy 
v předu dole vystřižená, taktéž štítky pošitá. Obě nechává v předu viděti 
šedý plášť, s obou ramen spuštěný. / 



46 

Ostatní muži oděni jsou v sukně přepásané, vznešení v dlouhé, sprostší 
v krátké po kolena. Král má svrchní sukni s visutými rukávy nachovou^ 
knížata a dvořané dvojbarvou neb i pruhovanou (ku př. červeně a modře) 
vodorovně nebo klikatě. Také krátké sukně katanův jsou někdy na přič 
pruhovány. Nohavice jejich jsou přiléhavé. Zvláštní svrchní roucho čemo- 
kněžníkovo přední částí svou splývá jen pod pás. Z koženého obojku i>o- 
slova splývá cíp na prsa. 

■ Osoby ženské mívají dvě dlouhé různobarvé sukně (ku př. šedou 
a červenou), sprostší jen jednu (šedou nebo žlutou) a obyčejně ještě plášť. 
Princezna draka čekající má dokonce dva pláště malebně upravené a v pěkné 
ač jednoduché záhyby složené, t. modrý, kožešinou podšitý, a žlutý. Umělec 
někde s patrnou zálibou naznačil téměř stilisticky ohnuté cípy rouch. Ra- 
sování je skrovné, ale přirozené 

Obuv je vesměs nedlouhá, špičatá, u některých osob sprostších ře- 
Nnénky k lýtku připjata. 

Meče s rovným vroubkovaným křížem mají na jílci hrušku kulovitou. 
Katané sekají jimi držíce je oběma rukama. Několikrát vyškytá se palice 
o jednom suku. 

Na věžích rázu románského (kromě při £. 7.) dosaženo rozmanitosti 
rozličným rozvržením, různým počtem i tvarem oken, arkýři a podsebitím. 
Snahu o rozmanitost jeví také stilisované stromy. 

Komposice jednotlivých výjevů jest celkem reliefovitá. 

Malby jsou freska. Uvnitř naznačených kontur naneseny základní 
barvy, kontury pak vytčeny černí, ústa a čára nosu, nevyskýtala-li se na 
vnější kontuře, červení nebo hnědí. Konečně temnějším odstínem barvy 
základní poněkud stínováno a někde i bílé světlo naneseno. 

Z barev nejvíce modrá utrpěla omítkou a obílkou, kterou malby byly 
pokryty nejpozději na zač. 18. stol. ^ R. 1838 objevil je hr. Eug. Černín 
a dal je očistiti.*) R. 1899 nákladem hr. Jar. Černína doodkryty a obno- 
veny jsou Boh. Melicherem. 

Dvéře pobity jsou vykrojenými štítky, na nichž bývaly pozlacené kotvy. 

V téže jizbě jest nyní mezník bývalého zboží řádu templářského, 
do dlažby zasazený. Na jedné straně vytesán kříž, na druhé kříž s dvěma 
zahnutými šavlemi. *) 

Tamtéž vodojem žulové románské křtitelnice z Minchšláku. 



*) Tehdáž vedlejší kaple prohloubena a vchod pohodlný učiněn v přízemí přímo 
z nádvoří. Ne-li již dříve, tož tehdáž dvéře v koutě a schody ze světničky nad pivnid 
vinnou (g) zazděny, světnice upravena k obývání. Dříve již vedle okna učiněn průlom 
k povydanému prevétu. 

•) Snímky, tehdáž Jos. Scheiwiem pořízené, uloženy v Arch. zám. a kolorovaných 
z části použito při rozpravě Vocelově. Kresby V. Krále z Dobré Vody reprodukovány 
v Hradech IV. a z Části u BraniŠe II. 20 a v Zíbrtových Děj. kroje I. 

') Vyobrazen v Hradech IV. 67. 



47 

Tamtéž kozlik s rožnčm na celý velký kus dobytka, 2275 m 
dlouhý a 0525 m Široký, s n£koIÍka menSimi (obr. 19.). 

Sousední útulná komnata (37), kdysi malovaná, má klenuti křížové 
na mohutných žebrech. (Vyobr. 20.) Krákorce podboje gotických dveří 
jsou mnohem širší, než na jiných podobných dveřích celého zámku. Ve 
výklenku okna jako vfibec u vSech oken Starého staveni jsou kamenná 
sedátka. 



Obr. 19. iindcc J. Eoillk} ■ tolal. 

Pozoru hoden jest krb (c), vysoko obloukem z cihel překlenutý. Přední 
oblá část pláště komína nad obloukem jest ozdobena obloufiky, nad níz- 
kými pilastřfky rozpjatými. (Obr. 21.) 

Přední dví svítnice (36 a 39) i svčtnice nad sklepem mezi branou 
a včžf (35) jsou sklenuty klenbami valenými a spojeny jsou čtyřhrannými 
dveřmi gotickými. Dvéře světnic č. 35 a 36 mají kamenické značky, v^ I 
z nichž jedna shoduje se se značkou na kapličce Matky Boží. Vč. 39 ^^ n 
znáti je stopy malby. Nad rozpjatými rouchy Červenými lambrisu, 1 '65 m vyso- 
kého, vinul se pásek slohovaných listů jetelových, révových a javorových mezi 



48 

dvéma červenými přímkami. Nad tim volně se rozvíjely veliké rozviliny. ') 
Klenba této svétnice později, než tato malba povstala, byla snfžena. 

Svétnice (41), před kaplf pozdéji pfistavénou, má také klenbu mladší 
předešlých, Kflíová klenba žebrová nad samou podlahou bez konsol jest 




nasazena Ve svorníku okrouhlém s íemým M na zlaté pĎdě (obr. 22) 
sbíhají se žebra profilu jak na obr. 22. Vchod do této světnice ze schodů 
má stejné ozdobné profilování jako dvéře do kaple z fi. 38. Dvéře pobity 
jsou pětilistými růžemi, ze železa vysekanými, které kdysi byly pozlaceny. 

Světnice nejbližSf i s tou, která byla nad ní v druhém patře, pře- 
stavěna v kapii, o nfž ve zvláštním odstavci níže. 

V prvním patře býval aspoň 

v 2. pol. 16. a na začátku 17. století f itt- — i 

fraucimer neboli fraucimor. Ve 

2. patře byl fraucimor starý ? 

neboli horní. 

Druhé patro kromě klenuté ko- 
mory nad č. 38 obsahovalo pouze 

čtyry světnice (89—93), stropy kryté. obr. 22. Ht.d=c j. ž.bro . .vomik v t «. 
Ty r. 1573 byly táflovány. Co sní- 
ženo klenutí světnic č. 39 a 41, byly podlahy světnic č. 89 a 90 značně 
nižší, než 91. Tím octly se také dvéře c a d vysoko. Dveřmi A bylo možno 
dostati se jednak na pavláčku (96) mezi věži a branou, jednak k véii. 



') Pocliázf-il malba od malíře bystřického z r. 1560 nebo 1564 í 



49 

m 

U véže v nestejné výši zazděné krákorce (]/*), na čelné straně dvakrát vy- 
krojené a ozdobně rýhované, nesly asi pavláčku před vchodem do véže. 
Později krákorce překlenuty obloučky a na těch založeny schody cihelné (/«), 
vedoucí z pavláčky (95) k jedinému kdysi vchodu do věže. 

Přístavek Starého stavení na jv. straně (X) předstupoval asi o 2 m 
před ně do parkánu. Původně byla to jen jakási bašta s přízemním sklepem 
(10), okénkem na sv. osvětleným, do kterého se vcházelo z jv. strany ro- 
mánským vchodem {k\ a s komorou nad ním, též uzounkým okénkem 
opatřenou, do níž byl přístup ze šneku (XI). ^) Když přistavěna ještě dvě 
sklepení, valenou klenbou sklenutá (11, 12), nad sklepem ve skále vy* 
hloubeným, do něhož scházelo se z nádvoří dveřmi v hrubém obložení 
gotickém, starý onen vchod románský {k) zazděn. Nová sklepení jsou 
osvětlena skrovně malými čtyrhrannýnli okénky, vysoko položenými. Vchod 
čtyřhrannými gotickými dveřmi jest v jv. zdi, 2'34 m silné 

Starý sklep při okrouhlé vížce (XXXI) dokazuje, že při ní bývalo 
neveliké stavení; 

Soutku na j. straně zavíralo Stavení zelených pokojů (XXIV). 
Průčelím svým nevystupovalo z čela arkády gotické (2), ale ovšem s ní 
činilo úhel. Bylo to stavení jednopatrové o několika sedlových střechách. 
V přízemí na straně k nádvoří byly vedle schodů čtyry sklepy a nad nimi 
pokoje, v 16. st. aspoň zelené zvané. Nejblíže u schodů byla tak zvaná 
světnice u pivnice vinné (25), při níž byl vchod do podzemní piv- 
nice vinné*) a nad světnicí snad stará světnice stolařská. Výše, na 
srázném skalisku, postaveno sklepení (26), tuším tak zv. komora na 
cín. S tou rovnoběžné, ale, jsouce níže založeny, mají vyšší klenby valené 
komora stříbrná (27) a malovaný sklep (28). Komora stříbrná byla 
druhých delší a vystupovala jako bašta ze záp. líce celého stavení, majíc 
vnější zeď lomenou. ') Ve vedlejším sklepě (28), který býval přístupen 



*) R. 1787 zřízeno tu vězení. R. 1828 prolomením dveří komora spojena se sou- 
sedními sklepeními, a tím archiv, tehdáž v nich uložený, rozšířen. 

') Brána, v polokruhu sklenutá (/), vede ke schodům, jimiž se sestupuje do 
hloubky 28 m. Odtud štoly, ve skále prolámané a místy vyklenuté, se rozcházejí a čá- 
stečně i hlouběji schá ejí. Na půdoryse jsou vytečkovány. Jedna Štola doniká pod ná- 
dvořím až k studni (XXV), z níž čerstvý vzduch do šiol vniká. Druhá směřuje pod 
západní hradby až k lednici pivovaru, v bývalém příkopě (XXII) založené. Prolomena 
teprve r. 1594. Nyní jest zazděna, aby vzduch z ni nevnikal do lednice. Ještě v 19. st 
v štolách těch bývalo ukládáno pivo. 

*) V komoře té v truhlách ukládáno drahocennější, zvláště stříbrné náčiní i kle- 
noty. V 16. st. opatrovali je dva služebníci, z nichž aspoň jeden tu také spal. Z inven- 
táře r. 1604 buďtež uvedeny: Perleťové umývadlo s pozlacenou konvicí v podobě dvoj- 
hlavého orla, z pozlacených nádob umývadlo se všelijakými zvířaty a konvice s dvěma 
křišťálovými nikojetmi, čtyry mísy s konvicemi vytepanými, jedna s ptákem, 48 číšek, 
jedna křišťálová sklenice, pštrosí vejce, dvojnásobné v stříbře zasazené a pozlacené, 
několik pohárů pozlacených vytepaných, jedna pozlacená nádoba se všelikými znaky 
hradeckými, křišťálová sklenice s víkem, v zlaté zasazeným, která bývala majetkem 
vév. bav. Albrechta, jiná po sv. královně Alžbětě atd. — Inventář z r. 1655 vykazuje 

Soopia památek hist. a uin€L PoL okres JindKcho*Hradecký. 4 



50 



z arkády (u c^í a osvětlen oknem z nádvoří, byly zděné lavičky při přední 
polovici stěny vých. a záp. a po stranách dveří při sev. stěně. V sv. koutě 
byl krb, z části na mohutném krákorci polovinou půlkruhového oblouku 
sklenutý. V době renaissanční povstaly malby, z nichž na záp. stěně zbyly 
mdlé stopy postav a na klenbě veliká hvězda z bohatých rozvilin. 

Vedle brány za záp. obloukem arkády jest zajímavá kobka, nynější 
světnice tesařská (30). Sklenuta byla čtyřmi klenbami křížovými, uprostřed 

sloupem podepřenými. Sloup (obr. 23.) stojí na 
okrouhlé basi, jížto podložena čtyrboká deska. Místo 
hlavice vly s z hrotitých obloučků. ^) Dvéře do soutky 
i okno jsou pozdější. Původně bývalo úzké okénko^ 
třemi širokými kameny stupňovitě přikryté, ven do 
přikopá, a druhé nade dveřmi do sklepa, za touto 
kobkou o pět stupňů hlouběji založeného. *) 

Nad kobkou č. 30 je nynější chmelnice (82), 
jejíž okno do soutky aspoň rozšířeno později. *) 
Uzounké okno bývalo na sev. straně. 

Později přistavěny za malovaným sklepem (28) 
veliká světnice (29), jediná v přízemí trámovým stropem 
krytá, v 16. st. pokoj J. M. páně (?), a za nynější 
tesařskou světnicí na sklípku vysoko sklenuta do 
stejné výšky s chmelnicí světnice č. 31. Do této 
vedou dvéře s jednoduchým gotickým obložením. 
Velká světnice č. 29 spojena s č. 28 i 30 dveřmi, 




Obr. 23. Hradec J. 

Zámek. Sloup obesd€ný ve 
světnici C. 10. 



mimo množství polámaného nádobí stříbrného, Částečně znakem hradeckým nebo mont- 
fortským nebo slavatovským označeného, též klenoty : dva špan. řetízky (jeden na řád 
zlatého rouna), skřínku s prsteny, řetězy náhrdelními i náramkovými, náušnicemi. Bičo- 
vání Páné z jaspisu, dvé turecké mísy s pozlacenými kraji, pozlacenou monstranci 
a množství menších vécí zlatých, stříbrných, ze slonoviny, křišťálů s diamanty a jinými 
drahokamy. — R. 1673 mimo jiné pozlacený obraz P. Marie, stříbrné, vytepané obrazy 
Bolestné Matky Boží, Boha Otce s koulí světovou, Zvěstování Panny Marie, Útěku do 
Egypta, Ejhle člověk. (Posledních pět obrazů bylo v zámku ještě r. 1802.) Za Lucie 
Otilie (t 1633) a jejích nástupcův až asi do r. 1694 chována tu také pověstná velká 
Stříbrná stolice renaissanční, bohatě ozdobená vytepanými. z části pozlacenými orna- 
menty a postavami allegorickými, 166 V,, hřivny 13 lotu vážící, kterou Zacharyáš 
z Hradce r. 1585 v Přibyslavě pro zámek telecký dal za 668 kop zhotoviti. (O ní Fr. 
Mareš v Pam. XVI. 86, kdež její nákres na t. 5. a 6.) I stříbrný stůl s pětilistými 
stříbrnými růžemi v touž dobu tu byl. Za posledních Slavatů v truhlici, červenou kozí 
potažené, též stříbrné, částečné pozlacené nádobí k sloužení mše sv. v cestovní kapli. 

^) Stoje z části na skále, z části na štčrku. sloup svezl se poněkud, tak že asi 
r. 1846 klenutí začalo se trhati. Proto r. 1893 obezděn a klenutí podchyceno čtyřmi 
oblouky. Vyobrazení sloupu zachováno v zám. archivu. 

*) Nyní není ani dveří ani okénka viděti, poněvadž jsou zastřeny zídkami, jimiž 
utvořena předsíňka (/) před sklepem, přístupná ze sklípku před č. 32. 

•) Na konci 16. st. ovinuto zvenčí krásnou ornamentální malbou, o kteréž jen 
skrovné zbytky svědčí. 



51 

kteréž v hoření třetině profilovány jsou prutem. Svétnice č. 31 bývala, jak 
se zdá, spojena dveřmi výše položenými s chmelnicí. Nad chmelnicí pak 
i touto světnicí i záp. obloukem arkády upravena jediná síň (99), ze 
dvou stran okny osvětlená, s pavlačí na sev. straně, z níž zbyly zurážené 
mohutné tři krákorce (zelená síň v 16. st.?). 

Za sklípkem (před 32), valené sklenutým mezi kobkou s obezděným 

sloupem a Červenou věží, sklenuta křížovou klenbou světnice, nynější zednická 

(32). Pod ní byl klenutý průchod, jehož začátek i^^), k pokraji přikopá a 

druhý do prvního patra bašty a ke vchodu do vysokého sklípka (XVIII) za 

velikou kuchyní. Gotické obložení vchodu do tohoto sklípka má kamenickou 

značku téhož rázu, jako na obložení dveří kapličky Matky Boži. 

\- Od vchodu byk) nutno sestoupiti 3*12 w hluboko do sklípka po 

JS žebříce nebo dřevěných stupních. Sklípek má vysoko ve zdech, 

J 1*52 a ri2 m silných, zapuštěna okna, jedno na sz. straně, druhé 

sice v sv. zdi, ale na způsob střílny k severu směřující. Nynější 

vchod od pivovaru byl později prolomen. *) 



II. Doba vladislavské gotiky za JiadHcha IV. a z části za Adama I. 

(asi do r. 1526). 

Úprava Červené věže a sousedního stavení. 

Červená věž (XVI) skoro čtvercového půdorysu obsahuje v přízemí 
prostrannou, velmi vysokou kuchyni, tak zv. velkou panskou kuchyni. 
Z velkého ohniště, uprostřed stojícího, odcházel kouř čtyřmi otevřenými 
komíny, které jsou založeny v rozích ve výšce základu klenby nad oblouky, 
na dvojicích krákorců spočívajícími. Komíny čtyřhranné vystupují také vně 
věže částečně ze zdiva jejího a zakončeny jsouce na všech čtyřech stranách 
námětky, na cihlových krákorcích spočívajícími, dodávají věži neobyčejné 
malebnosti (obr. 24., 26.). 

Nad kuchyní jest čtyrboká síň (102). V neveliké výšce 5 m naklánějí 
se všecky čtyry stěny do vnitř, načež mnohem výše přecházejí v křížové 
žebrové klenutí. Hrany žeber vykrojeny. Svorník má podobu štítku tvaru 
15. st. s namalovanou . pětilistou růží. 

Dvéře čtyřhranné, jichž veřeje ozdobeny jsou protínajícími se pruty 
hruškovitého profilu (obr 27.), byly na straně k bráně a chodívalo se k nim 
po pavlači nebo můstku (mezi 96 a 102). Proti nim na straně sz. bývala 
na krákorci pěkně ozdobeném, dosud zachovaném, pavláčka, z kteréž 
bývala pěkná vyhlídka na město a k vrchu sv. Jakuba. Nyní jest na té 
straně okno. Nad ním vystupuje před střechou stupňovitý námětek. Na 



*) Později, asi za Jindřicha IV , upraven jest nynéjSí vchod, cihlami vyzděný 
a sklenutý, kudy se spouštívá led do lednice vedle bašty. 

•) Vyobrazen sklípek na výkresu Schwaigrově. Ver sacruro r. 1898 s. 8. 

4* 



Obr. 26. Hud.c J. Zímfk. Čet< 



54 

strané sv. jest okno vystupující na dvou obloučcích, nad krákorečky skle- 
nutých, vyzděné a zvláštní stfíSkou přikryté, kterou z předu stupňovitý 
Stftek zakrývá. Nad nim jest klenbou prolomeno a zvenčí jehlancovou 
střechou jako vikýř vyniká jeSt£ jedno okénko menáL Nad jehlancovou 
střechou, dosud prejzy přikrytou, bývala zvonička, zakončená zajisté mako- 
vici s korouhvičkou, ') 

Pozoru hodná jest malířská výzdoba jizby. *) Nade dveřmi £ a z části 
vedle nich vyobrazen zemský soud : Ve veliké síni, v jejími pozadí otevře- 
nými čtyřdílnými nebo Šestidílnými okny jest pohled do krajiny, sedl upro- 
střed zadní steny na vyvýSeném trůně král (Vladislav II,), u jeho nohou 
nejvyšší purkrabí (Jindřich IV.) a po obou stranách ostatní přísedící soudu 
dte hodností svých, všichni v dlouhých Subách černých nebo žlutých nebo 
Červených i modrých, kožešinou podšitýčh a lemovaných, pod nimiž na 
prsou vidéti bylo sukni nebo kabátec, u krku hodné vystřižený, bez límce. 
Nad hlavami mají nápisnl stužky, ale bez nápisů. V levo v popředí síni, 
čtyřhrannými deskami vydlážděné, sedl za zábradlím dlouhovlasý pfsaf 
s knihou a jeho pomocník. Za nimi stojí statný muž 
v pestře pruhovaném rouše, dva jiní méně znatelní a čtyry 
Ženy v kroji z konce 15. st, jedna má svrchní roucho 
zelené, ostatní černé. Druhá strana jest docela porušena. 
Mezi zábradlím a purkrabím stoje, prokurátor přednáší 
„ néco vznešenému shromážděni. Má na sobč dlouhé černé 

0^1. ar H>»ii«e j. roucho, jehož široké rukávy, vezpod rozstřižené, jsou svě- 
{{. loz.). tlejšl látkou podSity. Okolo krku má okruži, na dlouhovlasé 

hlavě biret (obr. 28.). 
Pod obrazem jest lambrís, pojaté jako koberce zavěšené poutky na 
háčcích. Na kobercích opakuje se šablonou malovaný vzorec granátový 
černými konturami na žluté nebo červené půdě provedený. Od soklu, 
napodoblclho vrstvy cihel různobarvých, dělí jej pruh, skládajíc! se z proužků 
různobarevných, jež ozdobeny jsou vlnovkami dolů sbíhajícími. Postranní 
a hoření lem koberců Činí proužek, ozdobený červeným vzorkem tkalcovským, 
a mezi tím a obrazem ještě proužek s hádky (í). 

Nad obrazem soudu viděti jest pruh v čtverce a obdélníky rozdělený, 
který má asi napodobiti táflovaný strop. Nad nim krajinka se stromy a v ní 
množství různých ptáků. 

Na protější straně bylo vyobrazeno město a po jeho stranách po 
veliké postavě. DolejSf Část po obou stranách okna vjřplňovaly v čtver- 

') R. 1578 udělán kroveček nad zvoncem na Červené véži. Zvoncem tím snad 
se sezvinélo k sladké kaSi, která mimo jiné krmé tisícům chudého Itdo na zelený 
čtvrtek ve veliké kuchyni se připravovala. 

') Malby objevil a s Petrem Maixnerem je od sazi, mastnoty a iplny oCistÍT 
Dr. K. Jičínský popsal v monografii své. Snímky jejich v '/,„ Maixnerem provedené, 
jsou v Arch. tim. ; snímek soudu téí od Han. Schwaigra. VyobraienI soudu ve spisku 
dr. Jičínského a v Hradech IV., genrů v Hradech IV. 53. 



Obr. 28. Hradce J. Zimik. Ztmiký louil ■ puíl intin. 

hranných jasnč červených rámcich, 03 m vys a 03 m Sir., genrové obrázky 
z domácnosti : paní u okna v růžovém volném Sátu, ana hlavu bílou rouškou 
zavinutu mela, jiná v loubi v červeném pláSti a Čecbllku, pekař, jak se zdá, 
po pás obnažený, an cliiéb sází a j. 

Hořeni Část sv. steny pokrýval obraz honby, na němí ponékud znáti 
dlouhonohého lovce v přiléhavých nohavicích a krátkém kabátci s nadi- 
tými rukávy, an oštěp napřahuje. Jiného v kukle, an doráži ubité zvíře, 
a psa, an jelena honí. Kolem výklenku okénka a nad ním bohaté rozviliny. Ve 
výklenku okna byl na půdé červené zelenošedý ornament, záležející v lupe- 
nech, částečně o sebe se ovíjejících- Na klenbě není snadno rozeznati začazené 



55 

a uprášené znaky na štítech tvaru z konce 15. st. Jsou prý tam znaky 
Drslavců, Ronovcú, snad šelmberský*) i Berky z Dube'). Jen plocha jz. 
slčny postrádala malebné výzdoby, jsouc přerušena několika výklenky. 

K porozuménl úpravy jz. zdi třeba jest popisu místnosti sousední. 
Nad sklípkem pfed č. 32 a o pět stupňů vySšf světnicí zednickou (£. 32) 
jest zajímavá jizba č. 85, dvěma křížovými klenbami sklenutá. Jednou 
oporou kleneb jest prostý osmi- 
boký piiffek hlavice kostkové a 
patky po románsku sřfznuté, 
který jen čtyřmi boky předstu- 
puje ze zdi záchodku, velice 
pevně zdělaného a dobře zabez 
pečeného {v). Jediné okno bývalo 
zamřežováno. Do jizby vystupovalo 
se po dřevěných schodech nebo 
řebflku ke dveřím, 2-72 m nad 
půdou sklípku před č. 32 nade 
dveřmi u, odtud pak po deseti 
stupních v tlouStce zdi zapuště- 
ných, Lteré zvoditým poklopem 
se zaklopovaly (w). Z jizby vedly 
v slabé zdi dvéře nízké 1-33 m, 
později jeSté zúžené, na chodbičku, 
podepjatou obloukem mladším, 
než jest valené klenutí sklípku 
před e. 32. Chodbička bývala kdysi 
přístupna z chmelnice a na stranu 
k soutce otevřena. Z chodbiřky 
što se po stupních skoro 1 m vy- 
soko do chodbičky, jež 0'9 — 1 m 
zSfří a 5 M zdélf v tlouštce jz. zdi 
Červené věže větSinou z cihel jest 
založena (,r). V té chodbičce 
Obr 29. HrudKc j. ztmsk. Foitiiiiic loudpice. zahoa na levo a směrem oné zdi 

pokračuje, člověk vystoupil po I2 
stupních, až ocítna se na ploSe 1 m*, ve výši 2'6 m překlenuté, nemohl dále, ale 
byl-li přes 2 m vysoký, octla se hlava jeho u otvoru, v polokruhu překlenutém, 
kterýmž viděla do světnice s vymalovaným soudem zemským (102) a mohla 
též odtamtud viděna býti. Nad otvorem tím jest výklenek (v) a vedle něho 
druhý («) zajisté k ulehčení klenutí chodbičky. Výklenkův užito pro skHné 
jako 2"84 m vysokého výklenku w. 



') Sedláček, Hrady IV. 7. 
'J Jičmský str. 19. 



57 

Dle mtninf dr. K. Jičinslcého byla svétnice Č. 102 soudnice, kde za- 
sedal soud krajský za předjednictvf poptávce kraje, a vedlejší dolnl jizba 
byla žalářem. Z toho obžalovaný dostavoval se k otvoru, aby odpovídal 
vySetřujfcIniu soudci nebo vyslechl ortel. 

K vytápění svčtnice slouíil krb nebo kamna, pro n£ž byt zvláStní 
5. komín na sv. strané. 

Úpravu »soudnice* připisujeme Jindřichu IV. pro sloh dveří, tvar 
svorníku, kroj osob i pro látku obrazu zemského soudu, poněvadž pán ten 
byl v néra osobou vynikající, i pro obraz honby, jlito byl náruživým 
milovníkem. 

Za Jáchyma upraven nový přístup k »soudnici*. Do patra (101), nad 

žalářem zřízeného a trámovým stropem kryiého, prolomeny dvéře (í). 

V *soudnici< zasazeno do pfizděného cihlového zdiva jednoduché ostčnl 

gotické se znaékami vedle zobrazenými a vné ve svétnici 

^- i( č. 101 přizdén pěkný Žulový portálek, jen 1 47 w vysoký. 

Růže hradecká a rožmberská na nadpraží, znaky Jáchyma 

z Hradce a jeho manželky Anny Rožmberské, svědíf, Že letopočet, jehož 

sta a desítky Jsou poruSeny, třeba čísti 1552.') (Obr. 29.) 

Z Jiných dveří nebo z krbu leží nedaleko portálku obloukové tym- 
panon s péttlistou růží, pěkné vytesa- 
nou, nad níž rozepíná se oblouk pro- 
filovaný a ten obepjat jest kapřím tě- 
lem, jehož hlava jest v přímé iiie 
s tětivou oblouku (obr. 30 ). 

K světnici (101), do níž prolo- 
meny ze soudnice dvéře, vedly vzhůru 

schody z pavlače (100), kteráž ke "'''■ ^' "ííd Vň*íí«" ""^^^^^ 
konci 16. st. podklenuta, jak se nyní 

spatřuje. Dosavadní můstek mezi Starým stavením a Červenou véŽl stal 
se zbytečným. 'Soudnice* časem tak zanedbána, že v době, kdy pro histo- 
rické památky a starobylé umění nebylo smyslu, mohl kuchař, v sousedství 
(nad pekárnou) bydlící, připadnouti na myšlénku, z Jeho stanoviska po- 
chopitelnou, učiniti ze světnice nepoužívané udírnu. ') 

Jindřichu IV. náleží také zásluha o malířskou výzdobu kapličky 
Matky Boíf (98). ') Vchod do kapličky uzavřen železnými dveřmi v go- 
tickém čtyřhranném obloženi, jež vytesal týž kamennlk, který zhotovil 
obložení prvních dveří světnice Č. 35, označiv Je týmž znamením. 

'} Jednotlivosti totio portálku shoduji se úplně s jednotlivostmi obloiení jedněch 
dvefi ve středním nádvoří a jiných v malém dvoře zámku teleckého. 

') V st 18. ae to slalo. R. 1705, 1838 má světnice jií určité jméno, t. udíma 
(R&ucherhammer). — Pohled na Červenou véi i půdorys soudnice ve spise Jičínského 
i v Hradech IV. 62, 38. — V světnici vedlejíf (101) zfi^eny r. 1SZ8 tří ialáře. 

•) Název >kaple Bílé pani* vyškytá se v inv. teprve od r. 1842. 



58 

Svétlo vniká dvéma čtyřhrannými okénky, se skly s rbžl hradeckou 
a rožmberskou, ze strany 3. nádvoří. *) 

Nad soklem, rozvrženým v obdélná pole výSSÍ než 3irši, oddélená od 
sebe namalovaným rámcovím pozdné gotickým, v nichž napodoben malbou 



různobarvý mramor, jsou obrazy až po klenbu v orámování, jehož pruty 
v rozích nékde se rozvíjejí v gotické lupení. Na sz. sténé proti oknům 
*) Ponéiradž r. 1594 představena Široká galleríe, svétlo jest nyní nedostateíné. 
Okno prvnf zúženo tehdáí piliřkem, kterým roh sesfien. Tchdái nad oknem udiliu 
uneta. — Skla v okéncích jsou z r. 1S39. 



59 

P. Maria v brokátovém zpodním šatě a v modrém plášti s červenou 
podšívkou, držíc Ježíška, v levo (od patřitele) obrácena, stojí na měsíci, 
celá v svatozáři, v níž paprsky jsou narýsovány, také kolem hlavy jest 
svatozáře. Nad ní dva andělé ušlechtilých tváří, štolami přepásaní, jeden 
v zeleném, druhý v modrém dlouhém rouše, drží korunu. Za ní třetí 
anděl v červeném rouše se zelenou podšívkou drží kaditelnici. Před P. Marií 
klečí na klekátku, bílou rouškou pokrytém, maje před sebou rozevřenou 
knihu s červenou ořízkou, mladý bezvousý pán dlouhých rusých vlasů 
s rukama sepjatými. Na sobě má dlouhé brokátové roucho se širokými 
rukávy, sobolinou vyložené. Jest to Jindřich IV. z Hradce. Před klekátkem 
znak hradecký. Za Jindřichem stojí svatá, svatozáří označená, s bílým zá- 
vojem na rusé hlavě, v blankytném rouše zpodním a v červeném plášti 
se zelenavou podšívkou, jako by pána milosti Toho, jejž sv. Panna drží, 
doporoučela (snad sv. Kateřina, k jejíž cti vystavěl v J. Hr. kostel). Za 
svatou vznáší se anděl v dlouhé zelené říze, jiný nad třemi manželkami 
Jindřichovými, černě oděnými. Andělé všichni mají křidla zelenavá, mo- 
dravá nebo bílá s odstíněním temně modrým nebo červeným. Paní ozna- 
čeny jsou jednak českými nápisy, gotickou minuskulí na blankách napsa- 
nými, jež andělé drží, jednak znaky u jich nohou. ^) Nejblíže u svaté klečí 
Majd. z Gleichenu se zbožným výrazem v ušlechtilé tváři, za ní stojí Anežka 
z Cimburka, za tou pak klečí na červené podušce se střapci na rozích 
Alžběta ze Šternberka. Toliko Anežce nad čelem viděti jest kadeře rusé. 
Kontury obličejův bledých a rukou jemně naznačeny červení. Jinak barvy 
jednoduché, stínováno barvami lomenými, světla naznačena barvou bílou. 
Celý výjev odehrává se v zahradě, ohrazené vzadu nízkým zábradlím, 
obloučky ozdobeným (obr. 31.). 

Vedle vchodu: Madonna na pfilměsíci, celá v svatozáři. Přes broká- 
tovou řízu má modrý plášť s červenou podšívkou, jejž jednou rukou nad- 
zvédá. S hlavy, nesoucí korunu se svatozáří, splývají rusé vlasy. Tvář 
překrásná. Na obou rukou drží Ježíška. Před ní klečí mladý muž v šubě. 
Nad zpodním šedomodrým šatem prohledá na prsou proužek bílé košile. 
Nad ním ňadra a krk dobře jsou propracovány. Vlasy rusé, velmi dlouhé, 
obepíná nad čelem bílá pruhovaná stuha. U nohou znak hradecký. Nad 
postavou anděl ve vlající zelené podkasané říze s perutěmi, na nichž řady 
per odstupňovány jsou barvou modrou, zelenavou a bílou. Drží pásku 
s nápisem: Adam z Hradcze. 

Nade dveřmi půvabnější ještě Madonna má plášť jinak upravený. 
Před ní klečí, dle nápisu, mladistvý Adam z Hradce, dlouhých rusých 
kadeří, s bílým okružím, v dlouhé šubě, hnědou kožešinou obšité. U jeho 
nohou znak hradecký. Zajisté to Adam II., vnuk předešlého. 

Mezi okny: Nad Madonnou, podobnou protější, ale skoro en face 
pojatou, drží dva andělé korunu. Ježíšek, jako všude, má tělíčko málo 

*) Lvíček bílý v modrém (m. v červeném i poli, šachovnice s poli bílými a červe- 
nými (m. cimbuří), osmipaprsková zlatá hvězda v modrém poli. 



60 

propracované. Před Madonnou klečí bezvousá statná postava ve svrchním 
rouše brokátovém s dobře znatelným výkresem rostlinným, širokých rukávů, 
límce sobolího, a ve brokátovém rouše zpodním, kteréž ňadra i krk po- 
nechává nahé. Kadeřavé vlasy obepíná stužka jako u předešlého. Kontury 
obličeje a rukou též červené. Znak rožmberský. Z nápisu sedřeného znáti 
jen: Anna. Tedy Anna Rožmberská, manželka Jáchymova? 

Barvy naneseny jsou někde uvnitř naznačených kontur, někde bez nich. 

V levo od druhého okénka anděl v červeném rouše zpodním a bílém 
svrchním, po straně vystřiženém, s kaditelnicí a prutem (?). Nad oltářem 
dva plačící andělé drží roucho Veroničino s hlavou Kristovou velmi 
ušlechtilou. 

Klenba rozdělena malbou na dvě pole. Ve větším napodobeno že- 
broví gotické, čtverce v kruhu se protínající, a v nich namalovány částky 
znaku hradeckého, hradecká růže, kotva, lilie v podobě M, věnec. Mimo 
to šachovnice, bílý lvíček v červeném poli a ve středu nad oltářem znak 
rožmberský. V druhém poli napodobeno žebrové klenutí křížové. V jednom 
trojúhelníku sedí u pulpitu nějaký papež (ř), brady špičaté, v bílé říze 
a modrém plášti, maje korunu zlatou na hlavě, a píše brkem do knihy. 
Na druhé straně klečí svatá v bílém šatě a červeném plášti, sepjatém 
černou stuhou a vázankou na prsou. Kolem hlavy přes čelo má červenou 
pásku. Záhyby svrchního roucha jsou silné, na zpodním rouše jemnější. 

V druhém trojúhelníku klečí u klekátka nějaký svatý s červenou 
čepičkou na šedivé hlavě, pěkné, usměvavé tváři, v dlouhé, zelené komži 
a v plášti čku kanovnickém, kožešinou obšitém. 

V třetím trojúhelníku nějaký sv. otec kleče u klekátka píše do knihy 
Na sobě má albu a modrý pluviál, zlatem lemovaný. Na hlavě nízkou 
tiaru. V levici drží kalamář. 

Malby v druhém okénku jsou otřené. Jenom na pravé špaleté znáti 
jest kráčejícího muže bezvousé výrazné tváři v krátké suknici, an se opírá 
o hůl. Na levé špaletě prvého okénka jest sv. Kryštof a nad ním hradecká 
růže. Nad výklenkem vznáší se anděl hrající na kytaru. Nad okénkem 
jsou později vymalované znaky Černínský a hradecký a letopočet 1839, 
který se týká nepodařené restaurace maleb. Barvy restaurátorovy však na 
štéslí nedrží a tak stará původní malba fresková zase na jevo vystupuje. 

Hlavní obraz proveden zajisté za Jindřicha IV. ') Mužnou postavu 
svou dal asi přimalovati Adam I. Malbu mezi okny, nade dveřmi a na 
klenbě přisoudíme době Jáchymově. Za něho roku 1564 kaplička do- 
malována. 

Na dřevěném oltáříku tumby rokokové, zasazena mezi korintskými 
sloupci malovaná dřevořezba » Zvěstování P. Marie « z konce 15. st. (obr. 32.); 
pod ní btojí tabernákl, na jehož dvířkách jest ještě starší kolorovaná řezba 
Klanění se pastýřů betlémských novorozenému Spasiteli. Vyřezané ozdoby 



*) Maloval jej snad mistr Hanuš? 



16 



tabemaklu náležejí době rokokové. Sošky sv. Jáchyma a Anny, patronů 
Jáchyma z Hradce a jeho manželky, za nichž výzdoba kaple dokončena, 
jsou velmi pěkně současně s oltářem vyřezány. *) 

Za Jindřicha IV. nepochybně sklenuta vrátnice (54) při první vjezdní 

bráně. Nasvědčuje tomu zajímavé klenutí 
s umělkovanou sítí žeber trojhranného profilu. 
(Srov. příbuznou klenbu v domě čís. 41 v ulici 
Růžové v Jir.dř. Hradci.) 

Jindřichově době přisuzuji starou kan- 
celář (?), pozdější komoru solnou, na roz- 
hraní předhradí a středního nádvoří (33). Na- 
svědčuje tomu krásný svazek sloupků na pilíři, 
který ve středu jizby prostranné pomáhal nésti 
čtyry klenby křížové. (Obr. 33.) Sloupky, na 
jejichž hlavicích i patkách jest patrná snaha 
o rozmanitost, upomínají na přípory, pod 
kruchtou hradeckého kostela Na- 
nebevzetí P. Marie po r. 1478 
vytesané. *) Pilíř částečně zazděn 
r. 1832. 

O prodloužení kaple zá- 
mecké ve stati > kaple sv. DUcha*. 





Obr. 33. Hrad<*c J. Zazd£ný sloup 
v támku v č. 33. 



Obr 34. Hradec J. 

Profil, tebra v kráL 

paláci. 



IIL Doba přechodu z gotiky v reaaissaaci za Adama I. a z části 

za Jáchyma. 

(Asi do roku 1560.) 



Palác královský vystavěn nad kobkami 10 — 12 o pět stupňů výše 
Tiež první patro Starého stavení. Na pěkné klenbě síťové jsou svorníky 
vyřezány v podobu Stítkův obrysu prohnutého beze znaků. Profil žeber 
na obr. 34. Osvětlen byl palác ze dvou stran širokými a vysokými okny 
čtyřdílnými s dvojím oddělením nad sebou a v čele ve výklenku, 5 m 
hlubokém^ oknem užším, pod nímž jsou dvě úzké římsičky. ^) Za Adama I. 
palác přepažen. V přepážce jest žulové obložení dveří (I) zajímavé smě- 



') Vyobrazení kapličky od F. Zelinky v Květech VII. 117. a v Domečkově Zámku 
j. hradeckém. 

*; Stavbu tu jakož i jiné řídil snad zedník Janek, '7^^1489 najatý, aby v zámku 
pracoval a jiným zedníkům rozkazoval. — Dvéře z 2. nádvoří s obložením renaiss. jsou 
X r. 1777. 

') Okno zazděno, když přistavěno schodiště budovy IX. 



Senftn Živlů gotických a renaissančnfch (od mistra Wolfganga ?). (Obr. 35. 
a 36). Znafika Ji . 

Žulové, boliaté, renaissanční, červené natřené obloženi dveří ve vý- 
klenku (m) znaky svými, na římse nad vlysem vytesanými, ukazuje, ie také 
jeSté Jáchym z Hradce o úpravu paláce se zasloužil (obr. 37.). Sem snad 

objednal r. 1552 skla 
s erby a pozlacenými rů- 
žemi. R, 1559 postaven 
nový vlaSský komín, tuším 
ten, který stojí dosud 
v rohu prvního pokoje 
na dubových trámech, za- 
puštěných do zdí a pode- 
přených žulovým sloupem 
toskánským (f). 



Obr. 35. Hridec J. Zimek. VUlc v kril. palici 

V 17. si., aspoň do r. 1638, visely v královském paláci podobizny knfžat, králfiv 
a císařů Později, asi od r. 1668, tu bylo divadlo s dekoracemi od Vavřince Millera. 
V 2. pol. 18- 3t. krát. palác byl vochlárnou. R. 1805 upraveno tu ochotnické divadlo. 
Zbytky jeviště asi před 10 léty odkliieny. Několik oken na straně sv laxděno r. 182S. 

R 1900 tu posuven turecký stan, který Heřman Černín r. 1616 darem dostal 
od sultána Achmeda, když jmínem císaře MatyáSe s ním ujednával mír 

Železná litá deska se znakem Cernfnským, v předním pokoji ležící, pochází 
z pražského paláce Černínského. 

Nad palácem o 12 stupňů výše než 2. patro Starého stavení upra- 
veny rizenim Vlacha Antonína pokoje (87), 472 m vys. Jeden z nich otevíral se 
na jv stranč na [ktvISčIíu 375 wí dl. a V66 m Šiř., ohrazenou zděným 



63 

zábradlím, 1-27 m vysokým. StfíSka bývala 1-56 m vysoko nad zábradlím 
zapu5t£na. ') Z pavláčky byl překrásný pohled na okolní krajinu. Úprava 
staveni dokonána r. 1561, jak dokazuje letopočet vedle pavláčky. 

Velká síň nebolí tabulnice, v 17. st. starou zvaná, mezi pokoji 
nad král. palácem a mezi horním fraucimorem, táflována r. 1573 n. Před 
tím ok. r. 1571 vystavina panenská svétnice č. 95 a u samé véže okrouhlé 
a z části pod schody, k ní vedoucími, zřízena kuchyňka (94) homibo 
fraucimoru s píckou. Prostranný okrouhlý komín nad nf, r. 1571 novým 
jmenovaný, plackovítou klenbou z cihel a kamene uzavřen jsa, má pod 



přečnívající římsou, cihelnými krákorečky drženou, kolkolem řadu 16 otvorů 
jako okének *) (obr. 38.). Ve zdi, která pojavši v sebe oba krákorce, podpírající 
schody k vĚži, dělila kuchyňku od svétnice panenské, byla dvé nestejná 
okna. Tehdáž asi vystavěním cihlové zídky ve vlastním traucimru (č. 93) 
utvořena chodbička (92), okénkem v zídce té osvětlená, která kuchyňku 
i vSecky tři přilehlé světničky spojovala s »tabulnicl< (Část č. 87). 

') Je to snad pavlička, kterou r 1554 maloval hradecký mífťan Nykl, na Neíárce 
zakoupený. (R. 1561 byl mrtev ) Vzhledem k té pavláčce sesíkna v pffzemí zeď. bez 
toho 2 34 m ailná, o výstupek 4 24 n silný, čimf také v 1. patře povstal tak hluboký 
výklenek. 

') Vyobrazen v Hradech IV. 48 



64 

Stavení Adama I, (IX) Mezi stavením královského paláce (X) 
a hranatoi 
hradeb st 
bylo a je; 
přes pros 
vnitfnf zdi 

Totc 
neywyasii 

Schc 
nynf zazd 
sk lepení p 
dvořím re 
z pr&jezdi 



Vp. 
vedoucím, 

Tot. 
renaissaní 

Za . 
nádvoří k 
Byly tři t 
jej Decksi 
jasnou př 
vény troji 

Za 
jedna své 
starého p 

VV 
kancelář, pak kontribuční. 



Obr. 32. Hradec Jindřichův. Zámek. Zvístování P. Marie, 
Dřevořezba v kapličce Matky Bo/.i. 



65 

IV. Doba renaissanční za posledních tří pánů z Hradce. 

(R. 1560—1604.) 

Stavbu nové budovy renaissanční, tak zvaného Nového stavení 
(XXX — XXXIII), podnikl Jáchym z Hradce a dokonal jeho syn Adam 11. 
Hledíme-lLna Nové stavení od jv. (viz obr. 39.), jeví se budova třídílnou. 
Jedna část jest (ze strany jv. pozorována jsouc) dvoupatrová (XXXIII), 
malovanou rustikou poněkud ještě znatelnou ozdobená. Od ní v pravém 
úhlu odbočuje křídlo, dělící 1. nádvoří ode druhého a průjezdem (D) obě 
nádvoří spojující. Budovu tu, z převeliké části za Jáchyma provedenou 
a jeho i jeho manželky znakem na nadpražích ozdobenou, jmenujme 
>Nové stavení Jáchymovo*. Druhá část (XXX) delší a o 2 patra vyšší, 
na rozích mohutnou kamennou rustikou utvrzená s osmibokou věží (XXXI), 
pěti boky z čela vystupující, jest »Nové stavení« po přednosti neboli 
>Nové stavení Adama II. « Mezi oběma jest třetí část (XXXII), jež 
hrubší omítkou a nedostatkem rustiky na straně jv. se liší od obou. V ní 
jest schodiště, obě hlavní stavení mezi sebou i se stavením Adama I. 
spojující. 

Stavení Jáchymovo (XXXIII) přimyká se k stavení Adama I. 
nebo k tak zv. později bytu purkrabskému, ano jest v té části, která se 
jeví prodloužením traktu Adama I., založena na podkladě starém, na mo- 
hutném, 3ii 3 m silném zdivu bývalé věže hranatky (VIII), a novým po- 
třebám přizpůsobena. Část tato i zevně odlišuje se od ostatní budovy. 

V ostatní části Jáchymova stavehí jest až k rohu východnímu v patře 
i přízemí ze stanoviska v nádvoří po čtyřech světnicích, za nimiž na straně 
dvorní jest chodbička. Dvéře a okno do chodbičky přízemní jsou zazděny. 
Zvláštní schodiště vezděno částečně do » staré kanceláře « (33). Na stěnách 
chodbičky za dveřmi s obložením gotickým, jimiž se do kanceláře cho- 
dívalo, jsou nápisy z r. 1673: 

Pomi\j a nehrzessiss. 

JX>tx alfen TLtvítn 

xtůjH t^uBn ft^an: 

Ber h\í)t (= loJá}t) btBfBS 

au^ unbt fdjrEibc 

fxáj baran 

Ze zmíněného schodiště činí hlavní vchod do světnic 1. patra, do 

nynějšího bytu hraběcího, dvéře, na jichž obložení vedle prvků renais- 

sančoich doznívají prvky pozdní gotiky. (Obr. 40.) 

Stavba Nového stavení Jáchymova počata r. 1564 a dokonána za 
Adama II. r. 1568 stavitelem Vlachem Antonínem, *) 

*) Rohy obezdény úhelníky, za něž >štamecar< dostal od lokte 12 kr. Římsy 
nad okna a pod nč placeny na lokte též po 12 kr. Venýř okna jednoduchého s vy- 
tesanými růžemi stál 2 kopy 23 gr., včtSího dvojnásobného 5 kop 1 5 gr. Dvéře počítány 
jako jednoduchá okna. Dvéře zavěsil a zámky opatřil Jíra. Krov z dubů nejdeckých 
postavili SuHk a Prokeh 

SoapU památek hist. a um<I. Pol. okres Jindřicho-Hradecký. 5 



67 

Bývalé vnitřní zaHzenf pokojů téch zničeno požárem r. 1721. Z ny- 
néjšfho zaHzenl uvedena buďtež kamna bílá válcovitá barokní v prvním 
pokoji a bledé modrá a bílá barokní s ozdobami rokokovými v pokoji 



třetím (salone), díla Jana Hájka, slavného kamnáře hradeckého z pro- 
stfedka 18. st, ze zámku jemčinského sem r. 1871 přenesená. 

Obrazy. Ve třetím pokoji podobizny císaře Františka I. a jeho choti 
Karoliny Augusty, 071 w v., 054 5., obé od Waldmullera. Oválná podo- 
bizna arcivév. Ludvíka, na platné OóS « v., 049 m S. Krásné provedená 



68 

podobizna nějaké jeptifiky řádu dominikánského, O 77 m v., 057 » S. '} 
Ve druhém pokoji čtyry guachové podobizny dceruSek hr. Prokopa Čer- 
nína, 0-41 m š., 054 m v., od Jak. Steinela. Oválná podobizna cisafe Fran- 
tiška Josefa I., 0*60 m š., 076 »j v. — V prvním pokoji mosaikový obrázek 
částečně malovaný, 0-37 m S., 0-25 « v , vítězoslavný vjezd do Alexandrie (ř). 
Nové stavení Adamovo (XXX), ze dvora dvoupatrové, na straně 
vnČjSÍ čtyřpatrové, 195 m dlouhé, 46 m £iroké, tvaríí renaissančnfch, stojíc 
na půdě vyšší, vyniká dvěma patry nad staveni Jáchymovo. Zeď na straně 
do nádvoff má kromě soklu rustlku v om(tce napodobenou aŽ po korunní 



Obr. 41. Hradec J. Zámek. Noví itavanl Adamova. 

řfmsu. Na všech rozích jest mohutná, 27 m šiř. rustika z pfitesaného ka- 
mene. Na vnějších zdech byla rustika namalována Raimundem Paulem 
r. 1586. Horizontální rozčlenění Činí kamenné římsy, pod okny veskrze se 
táhnoucí. Osu má jen průčelí dvorní a to pouze jednu, kteráž, jdouc por- 
tálem a okny nad nim, rozděluje průčelí ve dvě co do délky souměrné 
polovice. Rozvržení oken není souměrné. Tu činí tři okna levé polovice 
celek pro sebe, a čtyry okna pravé polovice uspořádána mezi sebou sou- 
měrně asi jen se zřetelem k velikému sálu 2. patra, kterýž osvětlovala. 
3trana vnější rozdělena jest osmihrannou věží (XXXI), jež o dvě patra 
budovu přesahuje a pěti boky z líce jejího vystupuje, na dvě části oe- 

■} V inv. vedena od r. 1842. 



Obr. 42. Hradec ). Zimck. UJtUni iiite ponilu Novéba i 



souměrné, jednu menší o jednom okné a druhou větši o sedmi oknech, 
kteráž opět rozvržena jest schodiStém ve dva díly nesouměrné. Okna, 
obložená vesměs tesanými šambránami a římsami, jsou v nejvyšším patře 



70 

dvojdílná; ostatní jednoduchá. Okna tři vedou také na stranu jz., jedno 
v nejvyšším patře také na stranu k stavení Jáchymovu. Zdi kolkolem byly 
zakončeny převisle hrotité obloukovou lunetovou římsou, po níž jen málo 
stop zbylo. *) Před střechou taškovou (nyní je šindelová) vystupovaly štítky, 
šindelem a cihlami kryté. Kolik jich bylo, nemůžeme říci, ale bylo na nich 
14 makovic, jež zhotovil soustružník Honza. Na štítě, myslím jz., neboť 
ten téhož r. 1591 nově byl vyzděn, bylo od r. 1591 5 kamenných kulí, 
práce KryStofa Vlacha za 15 gr. Komíny byly ozdobně vychýleným hrotité 
obloukovým cimbuřím zakončeny. Po stranách štítu středního v průčelí 
dvorním byly dva železné chrliče v podobě dračích hlav, vzpěrami vzepřené, 
práce zámečníka Jak. Goringera z r. 1589 za 7 kop gr. č. 

Portál, dílo Ant. Comety z r. 1589,*) jest brána, archivoltou sklenutá, 
před níž z každé strany předstupuje dvojice žulových toskánských sloupů, 
každá na piedestalu, lví hlavou ozdobeném. Sloupy nesou kládí. Nad 
středem polokruhové tympanon, ozdobené kamennými znaky Adama 11. 
a jeho manželky v kartuších. Nad každou dvojicí sloupů trojhranný štít 
Později, myslím až v 17. st, postaveny do výklenků mezi sloupy portálu 
nevýznamné sádrové sošky. ^) Další ozdoby dostalo se portálu ozdobnou 
mřeží, prací téhož Jakuba z r. 1594, za niž dostal 30 kop č. Skládá se 
z polooblouku a dvou vrátní o čtyřech polích. Bohaté mřežoví kováno jest 
z tyčí kruhového průřezu. Vše hustě ornamentálně vyzdobeno. (Obr. 42.) 

Věž (XXXI) stojí na základech z nejstarší doby hiadu. Ještě pod 
podlahou nynějšího sklepa bylo sklepení, z něhož viděti dva oblouky ve 
zdivu. Jeden z těch oblouků přikrýval vchod do klenuté chodbičky, ve- 
doucí na jz. tlouštkou zdi věžní pod půdou nynější zahrady lesmistrovy, 
a snad se sbíhal s podzemní chodbou, vedoucí pod domem č. 116 v mlýnské 
ulici, druhdy panským, a pod tou o ulicí pod zájezek směrem k rondelu. 
Nejzpodnější část věže jest okrouhlá a teprve od přízemí (se strany vnější) 
ukazuje pět boků. Krov staré věže byl sebrán r. 1584 a Matoui^ tesař 
z Pelhřimova, postavil r. 1585 nový. Měla patro s hodinami a nad ním 
římsu lunetovou, jaká byla na celém Novém stavení. Střecha skládala se 
ze šikmé stříšky, krance kruhy ozdobeného, kupole s římsičkou, lucerny 
se sloupky a prohnutého helmu, který na makovici nesl korouhvičku 
s pětilistou růží na hrotu. *) Věž pobita plechem jáchymovským, jenž dnem 
letován. R. 1595 ještě o jedno patro věž zvýšena. ^) 

^) Plochy její byly pestře malovány a zejména na plochách polokruhových mu- 
šlemi ozdobeny. 

•) Dostal za ně 40 kop gr. č. 

■) Vyobrazení v Hradech IV. 28. 

*) Ujednáno s ním 70 kop gr. m., 4 str. žita 3* sudy piva bílého a řídkého, 
kolik spotřebuje. Jeho nárys věže zachován v Archivu zám. Reprodukován v Pam. 
XVII. 790. 

•) R. 1672 věž sepjata, k'eŠtémi stažena a novým pocínovaným plechem pfíkryta. 
Po ohni r. 1773 dostala prostou nízkou střechu jehlancovou. 



71 

Prostranné vysoké sklepy pod celým stavením kromé sklepa u věže 
se zpodkem této současného a valenou klenbou sklenutého, jsou vesmřs 
křížovým nebo lunetovým kienutfm sklenuty. 

V přízemi (se strany vnitřní) zabírá levou stranu od vchodu (17 — 21) 
od r. 1865 hr. archiv, m*v od r. 1852 pouze tři svétnice {17—19). Bývaly 
tu kdysi pokoje panské. V nich také Vilém Slavata bydlíval. Největší 
svétnice (v pol. 18. stol. dvofanská neboli fundaCní) má klenbu lunetovou 



s lichými žebry z omítky. — V právo, v tak zv. (v 17. st.) modrých 
pokojích') obývala nejčastěji vrchnost, v 19. st. bjl tu po nějakou 
dobu byt úřednický, nyní je tu byt major. pána. Část světniček do ná- 
dvoří slula fraucimer. Žulové obložení vchodu i znaky nad ním pochá- 



'j V pokoji u \éie byly dvé.'e r. 1685 natřeny modře i 
aulo vány dv£ ilutč rQie. 



72 

zejí odjinud, (obr. 43.) Pokoj první (23) upraven byl r. 1608 za kaplL 
Říkali jí kaple J. M. paní, malá kaple pí. hrabinky nebo dolejší 
zámecká kaple (r. 1701). Oltář při sv. stěně býval zprvu zasvěcen 
P. Marii, v 18. st. do r. 1763 14 sv. pomocníkům, pak již tu mše sv. ne- 
sloužena. *) — V právo od chodby č. 24 byla tak zv. krásná kuchyně, 
v levo od ní vedle světnice věžní neboli modré (1720) rondele 
panská dolní tabulnice. — Spojení kaple s panenskou světnicí (21) 
chodbičkou pořízeno teprve r. 1695 dle návrhu dv. stavitele Rossibo. 

Ve 2. patře jsou dosud nad nynějším archivem tak zv. zelené 
pokoje, obydlí to někdejšího zakladatele tohoto stavení Adama II. (55 — 59). 
První (59) byla v 17. st. světnicí pážat Nad dolením bytem major, 
pána jest do dvora prostranná chodba, 3*72 m šir. a 29*4 m dl , pěti okny 
osvětlená, cihlovými dlaždicemi vydlážděná, tak zv. rožmberská (60). 
K ní přiléhají na straně k zahradě čtyry pokoje hostinské tak zv. rožm- 
berské^) s jednou komůrkou pro sluhu, rondel čili pokoj ve věži a aa 
od r. 1848 zřízený pokoj billardový a sál neboli jídelna. Poslední 
dva (66,67) činívaly do r. 1773 jednu velkou síň, dolní čili obyčejnou 
t a b u 1 n i c i. ^) 

Ve 3. patře byly nad pokoji zelenými pouze dva veliké pokoje, 
nyní od požáru zmíněného spustlé, a nad chodbou rožmberskou a přiléha- 
jícími pokoji hostinskými byl jediný sál, IVAm šir., 22*8 m dl., 5*45 m vys., 
s obou stran čtyřmi dvojdílnými okny osvětlený, zvaný pěkný nebo zlatý 
nebo velký sál nebo palác. K němu a světnici věžní přiléhala veliká síň, 
tabulnice horní nad č. 66 a 67. 

Stavbu tohoto stavení řídil mistr Ba/t, Maji da Vomio.^) Vedle něho 
vyskytuje se Vlach Mikuldí, soused hradecký, od r. 15S3— 86, jenž smlouvu 
podepsal česky. Po Baltazarovi pak ještě některé oprávky a předě- 
lávky ku př. jz. štítu provedl v r. 1590-1592 Giov. Maria Facom,\ 



'í Do kaple maloval něco r. 1608 Ernst za 4 kopy gr., Kry Ho f Casolar vytesal 
dvéře a okno. Pokoj vedle kaple r. 1701 Mich, Rtsch (nepochybně st.) vymaloval al 
fresco za 30 zl. 

*) Zde bydlívali asi pánové z Rožmberka od r. 1594, když nad starými pokoji 
rožmberskými stavěny nové pokoje. 

•) V ní pod damaškovými červenými nebesy zlatem lemovanými na povýšeném 
trůnu stolovali 23/1 r. 1712 císař Karel VI. a jeho choť Alžběta Kristina. 

*) Dle smlouvy z •/,, 1580 měl ve třech letech po sobě sběhlých stavení do- 
dělati, do oken a dveří kamení vsázeti, celé stavení vápnem vnitř i zevnitř obmetati, 
obíliti, vydynchovati a zevnitř zrejsovati, pokoje všecky vydlážditi, schody, komíny, 
výstupky atd. postaviti. Dělníky a nádenníky měl sám jednati a platiti Za to měl do- 
stati 1400 kop gr. miš., 100 str. žita, 10 hrachu, 8 ječmene 12 ct sýra, 2 ct. másla, 
18 věrtelů bílého piva a 1 vért. řídkého každou várku, pokoj, kde by čeládka jeho 
býti měla, 3 lože s šaty ložními ; a on sám mistr B , kdyby přijel, mčl stravu na zámku 
míti a na kuoni jeho měl se vobrok dávati, a kovář, což potřebí bude, měl ostrid, 
svařovati, udělati na panský náklad. fArch zám.) Podepisoval se architetto fialdisare. 

•) Podpisoval se jovane maria facon. Na sekrýtu mél ptáčka s písmeny I. M. F. 
Zprávy tyto a jiné váženy z register o stavbě Nového stavení z r. 1582 — 90. 



Obr. 4B. Hradec J. Zim* I 



*leném pokoji C. 55. 



73 

Kamenickou práci provedl Ondřej kameník, Honza Maurer Bildhauer, 
příjmím Chromý,*) rodilý z Pasová, a Antonio Cometa, *) Truhlářskou práci 
dodal Oldřich (v účtech Voldřich) Dechsner z Krumlova (psaný též Techsner 
a Toxner), zámečnickou Jak, Goringer^ soustružnickou Honz^ řezbářskou 
Dechsner^ něco též Kilián Ludvitz^ řezáč. Z tesařů jmenuje se Rauš. Na- 
těračskou a malířskou prácí pořídil hlavně dvorní malíř Raimund Paul 
(též Remund a Ruml), •) po něm Jiři Widtmann a Lorenc. Lepší kamna 
zelená dodával bystřičky Tom, Šperloch,^) vzácnější objednány do pokojů 
panských od Pavla Zilnbolze z Lince. *) 

Původní zařízení místností, pokud jest zachováno nebo pokud 
máme o něm zprávy: 

Pokoje zelené mají celkový ráz renaissanční. Stěny jsou v dolní 
polovině ozdobeny malovanými gobeliny listovými, ve vrchní polovině 
světle jednobarevné. Stropy jsou dřevěné, z trámců v jednoduché obrazce 
sestavených a náplní vhloubených provedené, hoblované, jen v některých 
málo článcích řezané a úplně polychromované. Pod nimi vedeny jsou 
jednoduché vlysy a tu a tam postaveny konsoly, bohatě ze dřeva řezané. 

Práci truhlářskou provedl dle smlouvy z r. 1582 Dechsner. •) Růže 
pukly a částky perlovce vyřezal Honz, '') Stropy vymaloval Raimund Paul 
r. 1584, barvy rozdělávaje lněným olejem, octem a vejci. ®) 

Strop v I. pokoji (59). Střed skládá se ze dvou obdélníků pro- 
hloubených (bílých, červených, bílých), v nichž jsou namalovány v kartuších 
znaky Adatna II. a Kateřiny z Montfortu. Kolem obdélníků jsou pětistranná 
nárožní pole, nesoucí stejný žlutý ornament na půdě temně červené. Mezi 
nimi na užších stranách jest po čtverci se zlatou pětilistou růží v modrém 
poli, obklopeném ovocem, a na delších stranách po dvou obdélnících, po- 
dobně ozdobených. 

Ve II. pokoji (56) strop jest čtverec, jehož střed tvoří prohloubené 
pole čtvercové, úhlopříčně položené. Se středního zeleného pole toho visí 
z plastické kartuše vyřezaná pětilistá růže, z níž vyrůstá idealisovaná šiška 
modrá, pozlacenými lupínky obložená a pozlaceným hrotem zakončená. 



^) Dostal od r 1584—87 366 kop 30 gr., dodávaje též práci umělejší jako krby 
a znaky 3 

') Dvéře 8 římsou počítal po 2 kop., krb po 9 kop. Nynější ostění žulové 
u vchodu k Č. 22 obr. 43. zasazeno tu teprve nedávno, byvši sem přeneseno ze stavení král 
paláce. Z král. paláce samého prý pocházejí vykládané dvéře, v obložení tom zasazené. 
Dvéře do pokoje č. 23, s intarsovaným pohledem do ulice, přivezeny z Chudenic. 

'; Zemřel r. 1592 v J. Hradci, kdež měl po předcích dům. (Kn. městská f. 1314.) 

*, Po 3 kopách č. 

•) Po 20 kopách č. 

*) Dostávaje od stropu jednoho ke druhému po 24 tol., dostal za všech pét 
a ještě za první pokoj na druhé straně od schodů r. 1583 72 kopy č. 

') Růže po 5 gr. č., puklic 100 po 1% d., větší po 3 gr, perlovce 100 kusů 
po 8 gr. 

•) Ve 4 menších za 130 tol. = 65 kop 



Prohlubeň středovou obejímá čtyrstranný rám s malovaným torem, sklá- 
dajícím se z protínajících se obroučků bílých na červené půdě, v rozích 
upevněný žlutými pětilistými růžemi s pozlacenými středy. Rám ten pak 
jest ještě sevřen rámcem profilovaným, jehož nejzpodnějSí lišta jest po- 
zlacena. Střední čtverec svírají čtyry osmiúhelníky, bohatě ornamentálně 
ozdobené. V nich namalovány jsou allegorie. 

V jednom osmiúhelníku slétá s miskou ovoce Saturnus k chlapci, 
jenž v krajině s městem v pozadí sedí, drže pomněnku v pravici a jablko 
v levici. Před chlapcem pes, tygr, orel, dále běží jelen. Za chlapcem opice 
ohryzuje jablko. Nápis: 

QVID POSSET- HOMO NASCENS NISI • TEMPVS • SENSORVM - 
VIRTVTEM- CONFERRET- 

Ve druhém poli jest allegorie zraku: Postava ženská drží v levici 
zrcadlo. V pozadí nad krajinou paprskovitá tvář slunce. Nápis: 

SENSORVM . VISVS - EXTERIVS • QVIDEM • SVNT • OCVU - INTE- 
RIVS • VĚRO . DVO • NERVI • A • CREBRO (sic !) • PERTINGENTES - AD 
OCVLOS . 

Ve třetím poli Čich: Postava ověnčená věncem polního kvítí, čichá 
ke karafiátu, kterýž pozdvihuje pravice, a levicí přidržuje vázu s narcisky, 
konvalinkami, liliemi a j. Vedle ní dvě vázy s liliemi a j. Nápis: 

ÍN • CARVNCVLIS • NARIVM • ODORATVS • CONSISTIT • SENSO- 
RVM • VNDE- NERVI- AD- CEREBŘV- PERTINGVNT- 

Ve čtvrtém Chuť: Žena sedící drží levicí košík s ovocem, na klíně 
misku s ovocem a pravicí po^dvih«ije jablko V pozadí opice hryže do 
jablka. Nápis: 

SENSORVM . GVSTATVS • EST • NERVVS • SVPRA • LINGVM • EX • 
PANSVS. AD- QVEM- SAPOR • PERVENIT - DVCTVS - ASALIVA. 

Těla a výraz tváří jsou nehrubě povedeny, ani kolorit se nezamlouvá, 
ale snad padá vina toho aspoň z části na restaurátora. Prázdná místa při 
krajích vedle osmiúhelníků vyplňují trojúhelníky, v jichž prohlubních na 
modré půdě jsou pozlacené pětilisté růže s pozlacenými knoflíky. Strop 
podpírají s každé strany prolamované, v tvaru složité konsoly, lupeny 
a volutami ozdobené, modří bronzovou natřené a pozlacené. Na zeleném 
vlysu rámečky s ovocem střídají se s rozličnými maskami. Strop obnovil 
správce zámecký J. See ok. r. 18.48 

Ve III. pokoji (5/) středním čtvercem objat jest jiný, přes roh 
postavený, se znakem Adama II. na šedé půdě. Trojúhelníky zbývající 
ozdobeny jsou zlatou ozdobou na modré půdě. V nárožích stropu jsou 
pětistranná vhloubená pole, podobně ozdobená, a mezi nimi ve středu stran 
po dvou obdélnících, podlouhlejšícii na užších stranách, kratších na stranách 



75 

delších V těchto jsou zlaté růže na modrém poli. V onéch podlouhlejších 
jsou ve středu zlatě ovroubené kruhy se zlatými růžemi. Po stranách kruhu 
na růžové půdě bílý ornament. Krákorce čtyry jsou jednodušší než ve 
II. pokoji. Vlys jest malován na šedé půdě jako ve II. pokoji. Malba též 
obnovena od téhož v touž dobu. 

Ve IV. pokoji (58) utvořen jest střed stropu ze dvou obdélníků. 
V jednom v oválném rámci vymalován Jupiter, jenž blesky třímaje v oblacích 
se vznáší, a v druhém Mars, ve zbrani na oblaku sedící. ^) Prázdný prostor 
v obdélnících vyplněn ovocem. Rámce obou obdélníků jsou zlaté a čer- 
vené. Středem veden jest zelenavý pletenec s růžemi v rozích a konečně 
profilový rán-ec, na němž barvy takto po sobě jdou: červená, bílá, žlutavá, 
bílá, modrá, zlatá, modrá. Oba obdélníky obemknuty jsou rámcem s vlnovkou, 
na každé straně pěti růžemi připevněnou. Úprava kolem středu jako v I. po- 
koji. Obrubový rám, přecházející v římsu, má postupně tyto barvy: růžovou, 
bílou, modrou, zelený pásek lupenů, modrou, červenou, bílou, modrou a pod 
tím posledním páskem namalované konsolky. Krákorce čtyry, složitě pro- 
filované, jsou z předu ozdobeny lupeny, pečlivě vyřezanými. (Obr. 44.) 

V V. pokoji (55) strop jest rozdělen na osm čtverců s menšími 
úhlopříčně položenými čtverci, které mají ve středu plastické pozlacené 
růže na modré půdě. Prostor mezi vnitřními čtverci a stranami velikých 
čtverců vyplněn jest vždy čtyřmi pětiúhelníky. Uvnitř profilovaného rámce 
malých čtverců jest rámec namalovaný, z proplítajících se bílých obroučků 
na červené půdě s červenými pětilistými růžicemi v rozích. V pětiúhel- 
nících jsou rozličné groteskní ozdoby. Pětiúhelníky jednoho čtverce pojí 
v jeden celek stejně zbarvená půda a stejný namalovaný ornament. Strcp 
podpírají bohatě vyřezané krákorce tří rozličných vzorů; na stranách po- 
délných po třech, na užších po jednom. Na dvou prostředních jsou hlavy, 
na jedné muže (snad Adama II.), na druhé ženy (snad jeho choti). Mezi 
krákorci a mezi krákorci :a kouty jest vždy po 9 malých konsolkách. Pod 
nimi vlys temně zelený. (Obr. 45.) 

Stěny, jak již praveno, byly ozdobeny jen v dolní polovině napodo- 
benými gobeliny. 

Z nástěnných maleb, za něž Raimundovi Paulovi dle smlouvy 
z **/4 1584 zvláště placeno, nejlépe jest zachována a obnovena správcem 
Seem malba v II. pokoji (56). Nad šedivým soklem, 024 m vysokým, jest 
obruba gobelínu, rámec to, 0*245 m široký, v němž vinou se úponky, vrou- 
bené z obou stran lištou, skládající se z pěti proužků, dvou vnějších užších 
bílých, dvou vnitřních širších žlutých a prostřední bílé s nitkou žlutou, na 
níž jsou vždy tři a tři pozlacené perličky. V rozích rámce jsou žluté, pětilisté 
růžice. V rámcích namalovány koberce, 1*295 m vys., na jichž zelené půdě 
jsou bohaté rozviliny s velikými listy, květy a hrozny. V jednom stojí též 



•) Ráz téchto původních maleb dokazuje, že allegoric smyslů štětcem restaurá- 
torovým utrpěly. 



76 

na vétvi sokol a kolčava utfkajlcf s kufátkem. Obrubu výklenku dveřního 
činí pletenec, za nim pak rámec koberce pokračuje kolem okrouhlého 
závěru dveří. Ostění rozdé]eno v kruhy a kosočtverce mramorované v rámu 
a ostatek vypinén ovocem i lupením, živé vymalovaným. (Obr. 46.) Ku 
pletencové obrubé vysokého výklenku okenního přiléhají po stranách ve 
vyšší části okřídlené ženské postavy. Zakončeni jeho tvoří kartušovl s hlavou 



Obr. M. Hrmdec J. Ziniek. Milovaný vcbod do lelcntho pokoje 1. S6. 

dívčí V prostřed. Špalety oken ovroubeny guilloší. Uvnitř té obruby m 
půdě Šedé rámec střídavě zelený a červený, napodobícl pásma vlny. Vn&n 
do výše 1'92 fff na modré půdě granátový patronovaný zlatý vzor. Nad 
tlm s každé strany v dřeveném rámci, 064 « dl., 03/5 m vys., plastická 
malovaná zlatá r&že. Zbývající části v rámci vypiflují souměrné malované 
stohované kvéty. Nejvýše v Sedě fialovém rámci nad závitkovým horním 
zakončením šedé, genius spouští na lýku bohatý feston, svazek všelikých 



77 

plodin. Střed klenby výklenku okenního činí velký modrý kruh v šedém 
rámci s pětilistou růží a pozlaceným knoflíkem. Ke kraj&m klenby jest na 
obou stranách po čtyřech rámcích šedých, objímajících květy a ovoce 
(obr. 47.). 

Podobná byla malba v pokoji III. (57). Tu znáti jest též malbu pod 
oknem, vzorek šablonový v rámci červeném, a po stranách okna v rámcích 
rozviliny slohových květin. Ve IV. pokoji (58) sáhala malba stěn do výše 
téže jako v ostatních, ale byla patronami provedena. V pokoji III. a IV. 
jsou na skle v oknech růže, zlatá v modrém a červená v bílém poli. 
V V. dlouhém pokoji (55) jest malbu jen místy do výše 2 m znáti. Nad 
soklem nedosti znatelným, 0*85 m vysokým, byly namalovány koberce v ši- 
rokých rámcích, podobných rámcům v II. pokoji, stejně sice vysoké, ale 
nestejné dlouhé a vzorků rozličných. Jeden svižně malovaný na žlutavé 
půdě rozvíjel se v délce 5 m souměrně z rozvilin mohutných, z jichž koutků 
rozvíjejí se idealisované tulipány, lilie, kakosty. Jiný má též na žluté půdě 
rozviliny zelené a červenavé, zase jinak než na předešlém se proplítající. 
Jiný zase má na červené půdě malbu šablonovou. Výklenek okna, aspoň 
jednoho, pokud znáti jest, ovrouben byl pletencovými pasy. Na špaletách 
v rámci pletencovém šablonový vzorek. V okně do dvora dosud ještě lépe 
znáti po stranách okna původní malbu z krásných řízně vedených závitků 
rostlinných ornamentů. Na klenbě výklenku byla pětilistá růže. 

Zachované zb)rtky těchto maleb jsou vzácnou památkou ornamentální 
malby z nejlepší doby renaissance a mohou ještě nyní vzbuditi představu 
o harmonické úpravnosti těchto komnat. Pro zeleň rostlin, jež má převahu 
na nástěnných malbách zpodních polovicí komnat, dáno jim jméno zelené 
pokoje. 

Žulové obložení dveří s vytesanými růžemi má vlys obyčejně se 
lávitkovým ornamentem a nad ním římsu. Dvéře samy, práce Dechsnerova^ 
vesměs jednokřídlé, jsou rozděleny ve dvě polovice nad sebou, v jejichž 
rámcích jsou výplně ozdobeny vypuklým řezaným rozmanitým ornamentem 
páskovým. Dvéře byly omalovány. Dvéře z č. 57 do 5 á jsou ještě tak za- 
chovány, že dle nich možno si představiti, jak Reimund Paul je ozdobil 
Půda byla zelená, v rámcích hlavních tmavější, uvnitř rámců výplní svět-, 
lejší. Na každé straně výplně byl proužek temně zelený s ornamentem 
červeným a bílým. Vyřezaný ornament výplně byl červený, rámec sám 
bílý, toliko svrchní lišta jeho červená (obr. 48.). 

Představíme-li si ještě, že též okenice byly zeleně natřeny, ^) teprve 
shledáme název » zelené pokoje* odůvodněným. 

Zámky aspoň na některých dveřích jsou ještě snad původní práce 
Jdk, Goringra, *) 



') 2^ jedny dvéře a jedno okno jedno k druhému po 25 bil. gr. 
') Než pokoje vydlážděny, shlazena země >korenty<. Nabíjejíce zemi na hladko, 
napouštěli ji VlaSi lněným olejem a octem, načež ji malíř omaloval. 



Ve IV. pokoji (58) zachován z Části žulový krb práce Han. 

Maurera^) {Obr. 49.) Značky kamenické dvé na kladf. 

Ze starého nábytk u je tu pouze veliká dvojitá renaissančnl almara 

Adama I. (t 1531) a manželky jeho Anny z Rožmitála (f 1536} v č. 59. 

Jest 284 « bez nástavce vys, 3"57 w Sir., 0'69 » hluboká. Rozčlenéna 

polosloupky nad vysokými pilastrovitými basemi se zvláštními hlavicemi. 

Takové sloupky jsou též na každém boku dva. Nad abaky jest řfmsička, 

nad nf vlys a nad tím 
římsa. VrĚek skHnfi 
korunují dva trojhran- 
né Stfty, mezi nimi a 
na nárožích tři ozdobné 
svícny. Štíty, obrou- 
bené římsou, majf za 
náplné znaky, hradecký 
a rožmitáiský, s třemi 
andély. Kdežto řezbář 
podléhal již vlivu re- 
naissance, zámečník 
držel se v ozdobč dvou 
třízávorových zámků 
ještě forem gotických. 
I vysekané ozdoby na 
okrouhlých Štítcích klí- 
čových upomlnajf po- 

nékud na kružby 
(obr. 50.). 

Obr. «. Hr.dc,: J. Z4n,=k. Krb v ..lením pokoji í. S8. R O Ž m b e f S k á 

chodba (60) i všecky 
sousední světnice mely stropy dřevěné s vyřezanými krákorci od Dechsnera *) 
a omalované Raimundem Paulem ') 

átrop v tabulnici (dolní) \tf>, 67) spočívat na 20 ozdobných polosloupech 
dorských. Vlys rozdékn byl 10 vyřezávanými velkými krákorci a 10 poprsími, ve- 
spolek se střfdajfrfmi. V mezerách mezi krákorci a poprsími téi vyřezaní plodiny, 

') Postranice prohnuté vezpod kon~{vtlapy Ivf a svrchu v hlavy lidské nesoucí 
abaky, na nichž spočívá rozčleněný architriv a dorsko-římský vlya s mocné přeční- 
vající římsou. Svrchní Část se znaky Adama II. a chotí jeho se nezachovala. V arch. 
původní nárys ke krbu z r. 15S5. Maurer zavázal se zhotoviti takové dva za 35 kop 
gr. m., 2 strychy Žita a 1 ječmene. Nárys reprodukován v Pam. XVIII. 

*) Smlouvou "/,, 15S3 zavázal se ud£Iati strop k tabulníci, ve véži, na chodbě 
a do tří pokojů za 425 toL, dostane-li vSeho, čeho třeba, dříví, ieleza, klihu, svíček 
a stravy pro svou osobu. Soustruínická piáce měla se počítati zvlilté od kusu. Sku- 
tečné mu vyplaceno 2i2';, kopy Č. Do těch místností dodal téi dvéře a olcna 150 kusů 
za 62'/, kopy č. 

*) Za chodbu dostal 70 tol., za tabulnici 200, za světnice po 13 tol., la strop ve 
véii 60 il. r. 



lapení a j. Strop sim rozdélen ve 14 čtyřhranných prohloubených poli, s nichž visely 
vyřezané rfiie. 

Na stropě ve víii (65) svírala středních 11 malých polí » velkými vjřeianými 
rfiiemi fícnsa s krákorci a hlavami andélů. Architráv podpíraly polosloupy s lupením 
a inaskami. Vlya rozčlenSn 6 poprsími a 4 velikými vyřezanými krákorci, jeí strop 
podporovaly. Od Dechsnera bylo dřevené deStúní a nade dveřmi vyřezaný nástavek 
se znak v. 



Stěny tN rožmberakých pokojů byly v době slavatovské pokryty niioiemskýmí ko 
bérci a obrazy. V 18. st visely v pokoji u věže podobizny císařovny Eleonory, Karla VI 
Leopolda I. a jeho tři manielek, Josefa I. a jeho choti Amalie. Na rožmberské chodbě 
mimo některé obrazy visely vývody pánů z Rožmberka, z Hradce a Slavatův od Pře- 
mysla a Libuie počínajíc ') V tabulnici, ovéíené v 17, st. drahocennými Čalouny ni: 
zemskými, byly podobizny rodinné od Adama II. a choti jeho až po Herm, Jak. Či 
nina a choť jeho. K ozdobě té přibyl roku 1712 nádherný trůn s nebesy pro císaře 
Kirla VI. a choť jeho a zůstal tu do r. 174S, kterého! z nebes udělána meání roucha, 

') Nékde snad jcStě jsou kopie Pavla Nisriniko, r. 1698 hraběnce Mař. Ter. 
z Gdtien (hotovené. 



80 

R. 1773 stropy i všecko zařízení s obrazy všemi shořelo. Krb (p), 
2*5 m široký, jednoduchých, ale ušlechtilých tvarů v bývalé tabulnici byl 
později tu zasazen, ^) kdežto z rondele byl krb odstraněn. 

První tři světnice rožmberské r. 1821 n. znovu zřízeny, čtvrtá a svét- 
nice věžní r. 1834. Tato dostala strop vykládaný teprve před r. 1842, 
a r. 1869 z bývalé tabulnice upraven pokoj billardovýasál neboli 
jídelna. 

Středem nynějšího stropu ve věži jest pětiúhelník, pozlacenými liStami 
sevřený, v němž jsou znaky: Černínský a orsinský s pozlacenými rozvili- 
. námi, které vyplAují prostor mezi znaky a vrcholem pětiúhelníka. Celek 
obejímá široká obruba vyplněná pozlacenými kartušemi a medaillony 
v rámcích všelijak vykrajovaných, na nichž výjevy s putty. *Již barvy (mimo 
znaky jen bílá a zlatá) ohlašují jinou dobu, nehledě ani k formám ornamentů 
rázu zcela jiného a proti stropům Dechsnerovým chudičkým a prázdným. 
Strop ten jakož i deštění stěn dal zhotoviti hr. Eugen Černín s chotí Marií 
Ter. ]o^. roz. kněžnou Orsini-Rosenbergovou. 

Deštění, 0*96 m vys., má sokl i římsu, napodobící červený mramor. 
Mezi nimi na půdě, zelenavý mramor napodobící, vinou se ozdoby pozla- 
cené jako souvislý pás bez ohledu na výklenky okenní. Jednotlivé prvky 
groteskní ornamentiky jsou: mřížkování všelijaké, nepravidelné rámečky, 
' baldachýny, hrubá postava v posici sedícího Brahmy, orli, nohové, fanta- 
stičtí čtymožci-kopytníci s dlouhým ohonem a dlouhým krkem, k němuž 
nasazena křídla, a s hlavou dívčí. Ve skrovné míře byla tu asi vzorem 
nedostižená barokní lambris z býv. Černínského paláce v Praze, uložená 
nyní v zelených pokojích. 

Patro 2. požárem úplně spustošeno. I portál sálu zlatého se sesul. 
Z vnitřního zařízení zachovány jen žulové krby, více méně otlučené, jeden 
v paláci a jeden v pokoji proti paláci v právo od schodů, všecky podle 
jednoho vzoru, od Ant. Comety po 9 kopách. Takový byl též ve věži. Na 
postra ničích s hlavicemi toskánskými nízký architráv, oddělený římsičkou 
od vlysu. Nad tím korunní římsa se štítem na stranách vykrojeným se 
znaky Adama II. a Kateřiny z Montfortu. Jedna deska se znaky z krbu 
leží před místem, kde býval portál paláce. Jedna postranice na způsob lví 
nohy, zvláště pečlivě vytesaná, leží na hromadě dlažic a cihel v paláci. 
Palác(r. 1585-95) čili sál veliký (1591) neboU zlatý sál(stl8.), též pékný 
palác (1659), měl strop zvláště nádherný. O jeho disposici však nelze z popisu, bez 
přiloženého druhdy nárysu nedosti srozumitelného, učiniti si obraz bezpečný. Tolik 
jen jisto, že umélec hledal přednosti díla svého v největší možné hloubce jednotlivých 
hlavních polí. Střed činil čtverec, rozdělený ve čtyry menší hluboké náplně, s nichž 
visely vyřezané lví hlavy a růže. Po stranách byly čtverce,^* objímající osmiúhelníky. 
Kolem pak asi bylo osm obdélníků, zakončených na užších stranách oblouky. Na 
čtyřech rozích bylo po dvou polích a mezi nimi prostor vyplněn obdélníky, v nichž 
jako v nárožních polích byly prohloubené kruhy. Hlavní pole střední byla tak pro- 
hloubena, že po stranách profilu jejich byly zasazeny krákorce a vyřezaná volí oka. 



*) Vyobrazen v Hradech IV. 35. 



Obr. 47. Hradec J- Zámek, V leleném pokoji č. 56, 



81 

Mimo skladbu obrazců pěkné profilovaných a zajisté přiméřené pomalovaných a po- 
zlacených a poklami a perlovci ozdobených, s nichž splývaly krásné vyřezané růže 
a hlavy lví, obracelo k sobe pozornost v hlavních polích deset velkých obrazů, Jiřim 
Widimannem na platné vymalovaných. Celý strop kolkolem při sténách podpíralo 
12 velkých vyřezaných krákorcův a v mezerách mezi nimi a kouty po dvou malých 
krákorcích. Mezi nimi byly ve vlysu ozdoby z 66 kusů vyřezaného lupení, práce 
Kiliánova^ omalovaná a pozlacená Widtmannem, ') 

Ponévadž osm svícnů k velkým >vindlichtům« bylo natřeno červené a bíle, lze 
za to míti, že i troje dvéře v paláci i s kamenným obložením taktéž byly natřeny. 

Při zdi sv. před sálem byla pavlač pro trubače, jejíž spodní půda i strop byly 
malovány. Podlaha sálu, Dechsnerem z falcovaných prken polomená, mela vlys du- 
bový a byla >alaunem ecována*. *) 

Steny bývaly původně ověšeny damaškovými čalouny, na nichž >poIa« zelená 
střídala se s červenou. Teprve nékdy po r. 1638 rozvěšeny tu ve dvou řadách nad 
sebou obrazy vévodův a králů českých od Čecha, Kroka a Libuše počínajíce s nápisy 
latinskými, v inventářích zachovanými. Nápisy Balbin opatřil, spořádav obrazy chrono- 
logicky až po Leopolda I. V sále viselo 31 obrazů, ostatní byly v sousední tabulnici. 
Když po vymření rodu slavatovského po meči obrazy se rozdělily mezi pět dédiců 
Jana Jiř. Jách Slavaty, zůstalo na zámku j -hrad. jen 12 originálů (resp. kopií originálů 
pražských), 13.— 24. v řadě vévodů t. Spytihněv I.. Vratislav I., sv. Václav. Boleslavové, 
Jaromír, Oldřich, Břetislav I., Spytihněv II., Vratislav II., Kunrát Ostatních byly tu 
icn kopie, Štilfrýda vyjímaje, Mick. Rehm st po 4 zl. plátno nepočítaje pořízené. •) 

Řada panovníků českých pak dále vedena, tak že r. 1773 sáhala po Karla VI., 
čítajíc 63 obrazy, když požár neblahý zničil jedinou toho druhu galleríi; *) neboť 
obrazy na hradě pražském již r. 1541 shořely a prese všecky přípravy, k naléhání 
arciv. Ferdinanda a k rozkazu cis. Ferdinanda započaté, nebyly obnoveny. 

Základ ku galleríi té položil Jindřich IV., neopatřil však zrovna podobizen nej- 
starších panovníků. Mezery doplnili jeho nástupci, hlavně asi Jáchym a Adam II. *) 



*) Za obrazy počítal po 8 tol.; za všech deset a za omalování řezeb ve vlysu 
dostal 212 tol., 170 kop miŠ. a 2 str. žita. Kilián dostal za vyřezání ozdob stropův 
a říms 140 kop č., Raimund za vymalování [>aláce 95 kop Č. — Widtmann přistěhoval 
se z Krumlova do Hradec, kdež v zámožnosti asi r. 1606 zemřel. Jeho oífert na vy- 
malování zámku Kratochvíle podává Fr. Mareš v Pam. XVIII. 44 n. (srv. Hrady VII. 
114 n.). O něm také Alb. lig v Kunst-topograph. Mitth. aus den fúrstl Schwarzenberg- 
schen Besitzungen in Súdbóhmen 1891, str. 7-9. 

•) Původně přál si Adam II. m»ti podlahu mramorovou. Také přivezeno r. 1588 
1000 čtyřhranných desek bílých z Řezná, 100 po 15 zl., 1000 červených od Honza 
Piklera, kameníka lineckého, 100 po 20 zl. 

•> Originály č. 1.— 12. připadly dětem hraběte z Lichtenšteina, č. 25.— '^6. ^Bře- 
tislava II. -Vladislava III.) sv. pánu z Pětikostelí, č. 37.-48. (Přemysla II.— Albrechta) 
připadly čtyry Marii Karolíně, provdané hraběnce trautmansdorfské, sedm Marii Mar- 
kétě, provd. hraběnce Gótzové, č. 49.— 60. (Ladislava— Leopolda I.) nejvyššímu pur- 
krabímu hraběti ze Šternberka (List o rozdělení obrazů) a jsou nyní v menším sále 
zámku častolovického. Č. 42, 44—48 Rudolf, Jan Luc. - Albrecht jsou v Libušině 
sále zámku bech3rnského, kdež také kopie Libuše, starší než č. olešnická. 

♦. Jako č. 42, 44.— 60., Uk snad i ostatní jsou zachovány kromě č. 13.-24., ale 
i z těch šest v kopiích ještě někde uschováno, neboť r. 1698 Kašpar Paumgarten 
z Kladska šest vévod a králů kopíroval pro hr. Marii Ter. z Gótzů, rozenou hraběnku 
Lichtenšteinskou. 

•) Za tohoto maloval dvě podobizny pražský Kaulrap r. 1580 za 30 tol , dva 
císaře Widtmann r. 1592 po 14 tol. Podobizny císařské nepochybně byly, pro které 
Dechtner v těch dobách dojel do Vídně k malíři Stradovú 

SoapU památek hitt. a uměl. Pol. okres JindHcho-Hradecký. 5 



82 

Za nich získány zejména obrazy prvních šesti panovníkův od Čecha po Mnatu, jak 
svědčí renaissanční jednotlivosti na kopiích v zámku v Č. Volešné, v 19. st. povstalých. 
Cena podobizen byla velmi různá. Vedle zdařilých, v pravdě uměleckých, snad i ori- 
ginálů, jako Jiříka Pod., Rudolfa II., byly též slabší i velmi slabé kopie ') Kopie ne- 
byly však vždy věrně dle hradčanských pořízeny, jak dosvědčují odchylky od vyobra- 
zení v rukopise, povstalém z rozkazu Jana z Hazmburka v dvorní knihovně vídeňské 
č. 7364, kteráž hradčanským obrazům byla blízka. */ Odchylky byly vedle mnohých 
nápadných shod nejen v štafáži, ale i v některých jednotlivostech kroje, (ku při 
Václava IV. Ladislava, Ludvíka II.), ba někdy i ve výrazu obličeje (ku př. Libuše, 
Jana Luc, Václava ly.). 

Stejného rázu jako v zelených pokojích byly stropy ve věži a ve velkém po- 
koji vedle paláce neboli tabulnici horní (nad 65—67), téi pvÁc^ Dčcksnčrova,*) 
Poněvadž Paul r. 1592 zemřel, maloval strop v tabulnici 7ťH Widtmann^) a domaloval 
Lorenc. Z malby vidíme na stěnách asi 1 ;» pod bývalým stropem pás vlysový, pře- 
rušený na podélných stranách dvěma, na užších jedním nezřetelným obrazem v kartušl 
Stěny bývaly zajisté pjkryty čalouny nebo později 32 obrazy králů českých. Rezby 
k stropu byly od Kiliána. 

Pokoj naproti paláci (nad 56—59) maloval Widtmann vlastní rukou za 
350 tol. Mimo 16 velkých růží s hvězdami, 78 malých, 16 Šišek s vyřezanými lupínky 
a 96 hlav lvích byly tam též >groteskní historie* a jiné obrazy, po nichž na vlysu 
zbyly mezi velikými rozvilinami velmi skrovné stopy (Amor, Stařec). DeŠtění vyřezal 
Kilián. Stěny bývaly zastřeny čalouny tkanými. Zachován pěkný krb. 

V oknech celého stavení byla vesměs kolečka.') 

Obrazy. R. 1604 bylo 58 podobizen vévodův a králův českých po Rudolfa IL 
jiných panovníkův a vznešených osobností 98, jiných obrazů 52. R. 1693 kromě podo- 
bizen panovníků českých a ok. 80 rodinných a na 45 cizích zámek choval v majetku 
svěřenském 28 obrazů svatých, 29 krajin a 9 jiných a v majetku allodiálním podobizen 
panovnických 5, rodinných 23, svatých 4, mythologických nebo historických 10, honby 
2, krajiny 3. Za Černínů, velmi umění milovných, zajisté k zděděným zejména podo- 
biznám rodinným od Adama II. po Marii Josefu Slavatovou, provdanou Černínovou, 
mnoho přibylo, tak že do r. 1773 v zámku bylo mimo podobizny panovníků českých 
ještě 14 podobizen z rodin panovnických, 88 rodinných a jiných, 36 svatých obrazů, 
kromě 24 v malé kapli, 17 historických ze Starého zákona, mezi nimi 4 veliké, předsta- 
vující stvoření světa, 4 mythologické, 1 bitva, 1 výjev pastýřský, 3 krajiny, mezi nimi 
2 veliké se všelijakými živočichy na zemi, ve vodě i v povětří, 2 mariny a 4 rodokmeny. 
Z těch kromě 63 panovníků českých shořelo r. 1773 84, celkem 147. O obrazech 
zámku hradeckého vůbec a panovníků českých zvláště zevrubněji v monografii Zámek 
j. hrad. od J. Nováka § 36., 43., 49. 



') Nesprávnosti v kresbě ruk a neplastičnost jejich, zvláště v záprstí, jakož i ne- 
umělost v zobrazování kožené obuvi, jevící se na obrazech v Č. Volešné, spadá částečné 
asi na vrub origin lů hradčanských, ne kopisty iLaboríerař). 

•) O nich Neuwirth. Der verlorene Cyklus bóhm. Herrscherbilder in der Pragcr 
K6nigsburg. Mitth. des V. f. G. d. D. in Bdhmen. XXXV. 37 nn. — Pořizuje kresby 
pro G. de Groosovy rytiny do Althanova spisu Imago principům Bohemiae z r. 1673 
dle obrazárny hradecké, Karel Škreta použil jen fysiognomií a to ani ne vždy, ježto 
měl nepochybně také jiné předlohy. Skřetových kreseb použito také v 1. vyd. Balbí- 
nových Miscell. dec. I. 1. VIL, de ducibus ac regibus Bohemiae, r. 1683 J. J. J. Sla vatoví 
věnovaném, jakož jich použil také v 2. vyd. ku svým mědirytinám Ant Birkh^rt. 

') Dostal za ně 160 kop. 

*) Za 15 kop. 

') Do jednoho > futra « jich počítáno s >heíly« 543. Velké tabule zavedeny, jak 
:8e zdá, teprve r. 1680. 



83 

Obrazy dosud v zámku chované: 

Podobizny, Pokud jinak není poznamenáno, jsou na plátn£ v oleji 
malované. Nékteré ženské jsou pozoruhodný renaissančními Šperky, věrně 
zobrazenými. Rozměry rozumějí se bez rámce. 



Obi. Gt. Hradíc J. Zinwk. Admn II. ■ Hridce. 

Na chodbě rožmberské: 

Markéta, roz. hr. Leuchtenberská, vdova po Jindřichu II., r. 1365 
vstoupila do kláštera Klarysek v Č. Krumlově. Postava ležící mrtvé 1'94 m dl., 
1*44 m v^ v rámci černém s bílými obrubami, původu neznámého. 

Jáchym z Hradce (1526—1565), nejvySŠI kancléř. Seeova kopie 
poprsí pána v Dunaji utonulého, dle podobizny v chudobinci sv, Jana 
v Jindř. Hradci, jím založeného. 0'8 nt dl, 059 m vys. 

6* 



84 

ZacharyáS z Hradce (1528—1589), pán na Telči, 0^5 « Sir^ 
204 m vys., sedě. Seeova kopie, krásný originál telecký co do tváři a rukou 
nevystihující. 

Kopie starého obrazu Jáchyma 31etého a Zacharyááe ') iVj léta 
ze zámku Červené Lhoty visí ve 4. pokoji hr. Evžena v přízemí. Označena 
VJ od pí. hr. Josefiny Černínové. 

Kateřina hr. ValdStýnská, manželka ZacharyáSova (f 1577), 
O^S m Sir., 2'08 m vys., celá postava, Seeova kopie teleckého originálu. 



Obr. il. Hridee J. Zámek. Jáchym OEdFich i Hradce. 

Adam II. z Hradce (1579—1596), nejv. purkrabí, 092 m Sir., 
1-31 tn vys,, Seeova kopie dle staré kopie,*) tuším v niéstském museu, 
druhdy v semináři zdejSfm (obr, 51.). 

Kateřina z Montfortu, jeho manželka, zasnoubená s ním r. 1574, 
f 1631, 137 m šir., 2'2 m vys,, celá postava, asi kopie dle originálu od 
Oskara Schiermera. ■) V bílém vySfvaném tuhém Čepci a v jakési dlouhé 

') >Slavata<, téí na originále připsané, zdá se býti omyl. 

•) Kontrfekt Adana 11. »voni ganzen Corpus< vymaloval Oroald Schiermtr r. 15M 
la 5 to)., vymalovav jií r. 1SS3 jeden za 2 kopy č. 46 gr. 2 d. 

*J Jedna podobizna její z r. 1611 stála něco přes 3 kopy č. 



široké bflé Stole, s růžencem, na n£mž inedailonek P. Marie. Na stole cínová 
miska s kvétínamt. Po stranč její znak. 

Jáchym Oldřich z Hradce, purkrabí karlštýnský (1576—1604), 
0*92 m šíř., 1'32 m vys., po kolena. Kopie Seeova dle staré kopie v mSstském 
museu. (Obr. 52.). 



obi. B3. Hiadtc J. Zimák. Ldcíi Otilie i Hiidcs, chci ViL Slavily. 

Maxmiliána Hohenzollernská, jeho manZelka od roku 1598, 
<y92 m Sir., 132 m vys. Kopie Seeova dle staré kopie v méstském museu. 

Dorotka, dcera Adama II., f 1604 krticemi, majíc 10 let, 0'64 m S. 
0*9 m v., v bílém a černém rámci, původu neznámého. Na hlavu s obli- 
čejem chorobné bledým čepeček přiléhá s okrajem z ozdob zlatých, bílých 



86 

a červených korálkův a bílých perliček. Límec podobný, jako má její bratr 
Jáchym Oldřich, ale s bohatší krajkou. Šaty barvy pomerančové s přilé- 
havým živůtkem, pod jejímiž vykrajovanými ramínky bílé atlasové rukávy 
s temnými lupínky vystupují. Bohatý řetěz složen ze širších a užších článků 
volutami ohraničených. Náramek řetízkový. Na čtvrtém prstu pékné levé 
ručičky prstének. 

Lucie 0ti li e, dcera Adama II., manželka Viléma Slavatyodr. 1602 
f 1633, 136 m š., 2 m v., dle inventáře původu neznámého. Vymalována 
byla snad současným malířem hradeckým dle životnějšího originálu, který 
jest na zámku častolovickém. Šaty černé s krajkovým lemem mají čtyř- 
hranný výkroj kolem krku, vyplněný bílými krajkami, obšitý věncem 
z článků zlatých s perlami, od něhož splývá v prostředku krásná renais- 
sanční závěska s perlami, andělíčky a labutěmi. Mimo to od ramen visi 
k pasu bohaté řetězy, držící u samého pasu zlatou a perlami ověšenou 
kartuši, na kteréž zobrazen jest párek milenců nebo manželů. Celek za- 
končen svrchu oválným medaillonkem pod korunkou, obklíčeným zlatými 
kotoučky, jejž zdají se držeti dva bílí andílkové. S ramen splývají podobné 
ozdoby. Bledý obličej objímá široký, bílý, sbíraný límec. — Na podstavci 
sloupu její znak. Na lenošce růžově natřené, potažené černou kozí, po- 
zlacenými hřebíčky přibitou, leží bílý psíček. Nahoře na modré zásloně nápis: 

LUCIA OTILIA ROSENSIS EX URSINIS ADAMI BARON DE NOVA 
DOMO FiLIA DEFUNCTO lOACHIMO FRATRE HERES UNICA GUIHELMI 
COM. DE SLAWATA CÓNIUX COLLEGII BeNEFACTRIX. (Obr. 53.) 

Vilém hr. Slavata, ISSwš, 219 w v., krásné, výrazné tváři 
v červeném sametovém taláru rytíře zlatého rouna, v červeném sametovém 
klobouce s dlouhým červeným závojem. Na bílé obrubě pláště opakuje se 
LE ♦ LAI • EN - PRINS 3 (chybně místo hesla: JE L'aI EMPRIS). V levo 
jeho znak. Nahoře nápis: 

GUILIELMUS DE SLAWATA GUBERNATOR DOMUS ROSENSIS DE 
NOVA DOMO AUREI VELLERIS EQUES SUPREMUS REGNI BOHEMIAE 
CANCELLARIUS PRO FIDE ET REG. ANNO 1618 DIE 23 MAU EX ARCIS 
PRAGENSIS FENESTRA IN SUBIECTAM 33 ULNARUM FOSSAM PRAE- 
CEPS DATUS SED DEO SUPPONENTE MANUM SUAM SERVATUS IN- 
COLUMIS TOTIDEM ANNOS SUPERVIXIT. COLLEGII BENEFACTOR. IN 
EGCLESIA S. MAGDALENAE, QUAM EXSTRUXIT SEPULTUS. ^) (Obr. 54.) 

Ač kopie zdařilá, přece nedostihuje originálu zámku častolovického. 

Jiná podobizna jeho, pouze poprsí, 0*82 w š., \ m v., v hlubokém 
vyřezaném barokním rámci modře natřeném, l'&4 m šir., 2 15 m vys., visí 
nad krbem v č. 67. Na stolku, za nímž Slavata stojí, psací náčiní v po- 
době českého lva. Nápis nad podobiznou: 



*j Dle poznámky v inv. r. 1783 přivezena byla z Telče. 



Illus. & Exell. D. GUILEL ■ S ■ 1 ■ R • COMES SLAWATA DE 
CHLUM & KOSCHU ■ GUBERNAT . NOVAE DOM . HOERED . D : Ih & de 
NOVA DOMO . AUREI VELLER . EQUES S . C , R . M. inti : & f . CONSI- 



LIARI : CAMER : EIUSDEM S . M. UT BOEM. REG. SUPREMUS CANC . NEC 

NON INCLYTI BOEM. ReGNI HOEREDITARIUS PINCERNA SVPRE: "L. 

Dole; NOMINIS SUI FÁMA APUD MORTALES IMMORTALIS QVA- 

TUOR IMPERATORIBUS RUDOLPHO, MaTT. FeRDINANDO II : III : 



88 

SEMPER FIDELIS PLURIMUM CHARUS & ^STIMATUS DOMUS IlI {>) 
PROBÁT : INSIG : BENEFACTOR , 

V levo: ^TATIS SU^ 80 A 1618 DIE 23 MAI PRO DEO, EC- 
CLESIA CÉSARE REGE EX ARCIS PRAGENSIS FENESTRA IN SUB- 
IECTAM PER 33 VLNAS PRAGENSES FOSSAM AB UTRAQVISTIS 
FiDEI PRiECEPS DATUS, 

V právo: DOMINO SUPPONENTE MaNUM SUAM NON COL- 
LISUS, LONGE MaIOR E "OASU ASSURREXIT ET 33 ANNIS SUPER- 
VIXIT. 

Původ obrazu neznám, ale posmrtaý nápis zajisté skládal některý 
jesuita. ^) 

Adam Pavel Slavata (ř), nejstarší syn Vilémův (f 1657), nejvyšší 
číšník král. Českého. 

Obraz r46 m š., 2*11 m v., původu neznámého. Ad. Pavel pohledu 
poněkud zasmušilého stojí před záslonou temně zelenou se zlatými por- 
tami u stolu, zakrytého modrou pokrývkou, kteráž jest na kraji portami 
spjata, před oknem šestiúhelníky zaskleným.^) 

Jáchym Oldřich hr. Slavata, druhorozený syn Vilémův, cis. rada 
a rytíř špan. řádu sv. Jakuba (f 1645). Obraz 1-45 m š., 203 m v., původu 
neznámého. Bohatýrská postava stojí před červenou oponou u stolu, čer- 
veným sametem pokrytého. Oděna jest modrým kabátcem, po straně k pasu 
vystřiženým, o krátkých rukávech, pod nimiž k rukám přiléhají růžové bo- 
> hatě vyšité a krajkami ozdobené manšety. Ramena kryje široký rubenský 
límec. Krátké nohavice jsou modré, červené punčochy sepjaty stuhami. 
Na jedné ruce má rukavici černou se stříbrohlavovou manšetou. Na prsou 
visí na černé stužce medaillon se zlatým křížem. Pod kabátcem visí rukojeť 
klíče (?). Kord na šerpě, přes prsa šikmo' pověšené, bohatě stříbrem 
ozdobené. 

Františka hr. z Meggau, od r. 1627 choť Jáchyma Oldřicha 
(t 1676), 1-36 m š,y 2 m v., původu neznámého. Stojí před temně karmí- 
novou oponou a sloupem v hedvábných šatech černých.^) 

Podobizny obou manželův, po kolena, visí v bytě major, pána* 
Jsou 1 m š., asi 1*3 m vys. Přečkaly požár r. 1773. 

Jan Jiří Jáchym hr. Slavata, nejmladší syn Jáchyma Oldřicha, 
nejvyšší lenní sudí dvorský, nejvyšší hofmistr a dědičný číšník (f 1689). 
Podobizna původu neznámého, s výhledem do parku v pozadí, představuje 



*) Před požárem r. 1773 byly v zámku 3 podobizny Vil. Slavaty (jedna z r. 1618', 
ale všecky shořely. Tato určité jest naznačena teprve v inv. r. 1842. 

•) Snad jedna z těch péti neznámých podobizen, které přivezeny před r. 1777 
z Telče. 

•} Tuším táž, která mezi r. 1773—1777 přivezena z Telče. 



Obr. 4S. Hradec J. Zámele. Dvéfe v jednom leleaém pokoji, 



jej v černém Sáté, Širokém límci, jehož dlouhé cípy na prsa splývají. Na 
hlavč vlásenka. Obraz 1*45 m $Ír., 2*22 m vys., označen nápisem: 

EVAN lOAN . lOACHIMUS COMS SLÁWATA. 
TýiQ) v mladšim včku. Obrat 1*42 m š., 214 m v., původu neznámého. 
Stojí u stolice, na kteréž leží vysoký Spančlský klobouk s Červenými a 



Obi. K. Hndac J. Ztnuk. SUtUotu (Q naialmá. 

bílými péry, a jejfž lenoch ozdoben znakem slavatovským. Dlouhé havrani 
kučeravé vlasy. Pod španélským pláštíkem jest vidéti široké, bohatě vyšité 
rukávy košile. Krátké nohavice jsou Červené, punčochy bílé, střevíce černé 
s maSll. 

Frant. Leopold Vilém hr. Slavata, druhý syn Jáchyma Oldřicha 
kanovník pasovský (f 1691). Poprsí neznámého původu, 0-75 m S., 0"96 m v. 



90 

Jan Karel Jáchym hr. Slavata, klášterním jménem Karel Felix 
a S. Theresia, třetí syn Jáchyma Oldřicha, generál řádu karmelitského, do 
kteréhož vstoupil, byv r. 1662 zachránén z vlčí jámy (f 1712). Obraz 
1'39 m S., 2'25 m v., původu neznámého, představuje ho ještě v rouchu 
světském, an levicí ukazuje na krucifix, pravicí na přílbu a brnění na zemi 
postavené. ^) 

Jiná jeho (?) podobizna v 1. pokoji zeleném (59), 0*43 m Sir^ asi 
2*35 m vys , představuje ho v kroji antickém prý jako Parida. V pravém 
pozadí klečí poutník před chrámečkem, v němž soška nějaké bohyně. 

Klára hr. z Attems (?), jeho snoubenka, po jeho vstoupení do 
kláštera stala se též řeholnicí; jsouc abatyší f 1706 v Miinchendorfu. 
Obraz stejných rozměrů v 1. pokoji zeleném představuje ji v nádherném 
brokátovém rouše prý jako lovkyni Dianu. *) 

Starý muž neznámý, vrstevník J. J. Slavaty, 1*44 š, 214 vysoký. 

Slavatovna (?) neznámá, dle kroje z doby 301eté války. Oválné 
poprsí, 05 m š., 0*83 m v., visí v 3. pokoji p hr. Eugena. Límec stuartský. 
V bohatých kadeřích perly. (Obr. 55.) 

Na rožmberské chodbě jsou ještě tyto podobizny: 

JanLiechtenšteinský (1405— 1473) v 20. roce věku>vého, 0*88 m 
šir., 204 m vys., Seeova kopie z let 40tých 19. st dle teleckého originálu. 

Perchta z Rožmberka (1424 — 1476), r. 1449 zasnoubená s Janem 
Lichtenšteinským, domnělá Bílá paní. Obraz 1 m šir., 2*04 m vys., Seeova 
kopie z let 40tých dle originálu teleckého, jistě ne současného, co do 
tváři nepodařená. 

V Hradci bývaly dvě její podobizny, neprovdané i vdovy. Tato do- 
stala se r. 1693 k podílu řečicko-lhotskému. 

Vilém z Rožmberka (1533 — 1592), poprsí QA9 m š., 0*62 « v., 
původu neznámého. Tvář velmi milá, krátkým šedivým vousem obrostlá. 
Okruží sbírané. Řetěz řádu zl. rouna. 

Petr V ok z Rožmberka (f 1611), 096 w š., 167 w v., Seeova 
kopie dle originálu krumlovského, jenž jest asi prací Bart, Beránka z Krum- 
lova. Stojí u stolu. Vymalován jen po kolena. Nápis: 

PETRUS WOK URSINUS DE DOMO ILLUSTRISSIMORUM DD. DE 
ROSENBERG OBUT 6. NOVEMBRIS A. 1611. 

Rudolf II. císař, poprsí 0*56 m š., 0*66 tn v., dle poznámky, při- 
psané do Seeova seznamu obrazů, pochází prý z Krumlova. *) 

Leopold I. císař, jsa chlapcem (dle seznamu Seeova). Celá postava. 
Obraz 1*2 w š., 1*74 m v., původu neznámého.*) 

*) Podle obrazu malovaného r. 1662 za 50 zl. 

*) Tak podobizny určuje Seeův inventář obrazů ok. r. 1862 sotva správné 
kdežto v inv. zámeckém od r. 1777—1870 podobizny vždy vyhlašovány za neznámé^ 
Přivezeny z Telče. 

•) V inv. zám. r. 1848 — 70 jmenuje se cis. Matyášem. 

*) V inv. zám. r. 1843—70 jmenuje se Rudolfem II. 



9X 

Papeí některý se sivými knírky a bradkou, postava sedící, po 
kolena, ri4 m S., 1'51 m v., původu neznámého. 

Marie Jo sefa (?) (1667—1708), dcera Jana Jif. Jách. Slavaty, dédička 
panství hradeckého, provdaná za Heřmana Jakuba Černína. Poprsí 068 mš., 
92 m v., pĎvodu neznámého, ve 3. přizemním pokoji. Vlasy pudrované. 
Šat modrý s bílými krajkami u krátkých povystřižených rukávů. Růžový 
pláfiť se žlutou podšívkou na pravém ramení spjat. 



Obr. M. Hndcc J Zímeli. HelniiiD Čtniln • Chudtnic. 

Heřman Černín z Chudenic (1579-1651), vyslance na dvoře 
cařihradském r. 1616 a 1644 a 45, baron řlSský, český hrabe, nejvyšSí 
sudí, komorník a hofmistr. Poprsí 0'8 m &., 1 m v., asi z r. 1644, snad od 
malíře, který jej na druhé jeho cesté vyslanecké provázel. *) Kabátec a péro 
na černém kalpaku červené. V Hradci nejspíše již r. 1743. (Obr. 56.) 

■) Obraz jeho života a činností od Fr Tischra ml. v Obráztovč revui I. Malíř 
onen lemfel náhle r. 1645 ve Vídni. (Revue 1. 356. Reprod. podobizny I, iSi.) Kopie 
SchwaigrovK ve formáte kabinetnlm v arch. zám. 



Obr. 57 Hradec J. Zimík. Humprecbt ČirnlD. 

Humprecht Černín (1628—1682), syn Znzany Černínové, dédic 
svého strýce Hefmana, vyslanec na dvoře benátském (r. 1660), cfs. král. 
komoří, mfstodržfcf v král. českém, tajný rada, rytff řádu zlatého rouna. 
Poprsí 077 m 5., 098 m v., původu neznámého v č. 67. povstalé ok. r. 1660. 
Široký itmcc šedé modrý má širokou bílou obrubu. ') (Obr. 57.) 

>} Podobizna příbuzná Skřetové v Rudolfíné i. 633. Podobizna jeho od K. SkrCty 
bývala v zámku L7SČ. (Inv. z r. 1773.) Zachována mčdčná deska, na nii vyryta allego- 
risujfcí glorifíkacc jeho lisluh dle kreaby F. Umbacha od Jiř, Ondř. Wolfganga. 



Jan Černín (ř) v mladSím věku v Živ. velikosti I'4 m fi., 2'3 v., na 
chodbí rožmberské. Usměvavý, v krátkém kabátci s povyštfiženými rukávy 
a krátkčm pláštfltu a volných nohavicích. Na pase visí klíč. 

Heřman Jak. Černín, říšský hr. z Chudenic, syn Humprechtův, 
nejvyggí hofmistr, zasnouben r. 1687 s Marií Josefou Slavatovou, f 1720. 
Poprsí v čís. 67, 0-75 w š.. 091 m v., původu neznámého (od Jana Rud. 
Bjsa ze Solothumu?) •), asi z doby, když byl vyslancem na dvoře krále 
Jana Sobčského. Hladký ušlechtilý obličej. Vlasy Šedivé. Kabát kožešinou 
úzce lemovaný se zlatými ' petlicemi a knoflíčky. 

František Josef Černín (1697-1733), říšský hr. z Chudenic 
vladař domu hradeckého a chudénického, dědičný Číšník království Českého, 
nejvyšší sudí dvorský, zakladatel české 
kaple ve Vídni. Celá postava v loveckém 
oděvu, an sluha mu botu zouvá, 1*5 m šiř., 
2-26 m vys., v č. 67. Hlava intelligentnf 
v dlouhé bílé vlásence (obr. 58.). 

Marie Isabella, rozená markýzka 
z Vesterloo a hr. z Merode (1703—1780), 
manželka Fr. Jos. Černína. Celá postava ' 
I46m 5.. 226 m v., v přizemním pokoji 
u vížky. Bílé atlasové Šaty jsou dole kvě- 
továny, živůtek přiléhavý, krátké rukávy 
povystřiženy. Přehozený žlutavý plášť činí 
záhyby těžce lomené. Černoch podává 
paní ovoce. V pozadí park s architekturou. 
Oba obrazy nepochybně od Pí/ra Brandla. *) 

Poprsí téže paní, 0-69 m 5., 089 m 
v., v ozdobném dubovém rámci v bytě obr.68.Hr,decjj^Zto^F™tjo..hr.C«nb 
p. hr. Eugena. Vlasy napudrované. Hed- 
vábný žlutý živůtek vzorkován. Mantila modrá. Obraz, v inventáři Seeově 
Brandlovi připisovaný, určitě poprvé v inventáři r. 1777 uveden. Malý obraz 
její mrtvoly, 0"40 m Sir, 0'30 m vys., v Arch. zám. 

František Ant. Černín hr. z Chudenic (1710—1739), druhý její 
manžel, bratr prvního. Poprsí 075 m š.. 092 m v., v bytě hr. Evžena, tváří 
velmi podobné bratru Fr. Josefovi, z r. 1735—1739. 

Prokop Vojt. Černín hr. z Chudenic atd. (1726—1777). Poprsí 
pastelové, 04 m S., 0'54 m v., dle inventáře Seeova od Raf. Mengsa (ř). 
Hrabě velmi uSlechtilé tváři, vlasů napudrovaných v modrém kabátě s bí- 
lými květy. 

Nějaká markýzka z Vesterloo. Podobizna 079 w S., 095 w v,, 
původu neznámého ve 2. pokoji přizemním. 

') Býval jeho malířem a ředitelem jeho obrazárny (Dlabač). 

*j srovnání s rytinou Birkhartovou, r. 1719 dle obrasu Brandlova provedenou 
(Dlabaí L 156), by dokázalo, byla-li tato podobizna Fr. Jos. Černína jeho předlohou. 



94 

Éenedikt XIII. (1724—1730), poprsí 114 /« š., V5lmv., se znakem 
uprostřed. Po straně nápis: 

BENEDICTUS XHI. P . M . URSINUS E FAMIL . FUNDAT . COLL . 
S . I . NOV^ DOMI FUNDATIONEM AUTHORITATE APLiCA CONFIR- 
MAVIT. Na chodbě rožmberské. 

Jiné obrazy. Na chodbě rožmberské: 

Rozdělování růží mezi pět synů Vítkových, 2-27 m š^ 1"8 m v. 

Vjezd Jindřicha z Hradce do Hradce a Smila do Stráže, 

212 m š., 1-63 m v. 

Vjezd Viléma na Landštýn a Sezimy do Ústí, 2*25 w š. 

1*71 m v. 

Všecky tři obrazy jsou Seeovy kopie před r. 1848 povstalé, dle origi- 
nálů teleckých. *) Originály podle architektury, na níž téměř nic gotického 
se nespatřuje, a dle kroje a zbroje nejsou starší 16. stol. Pohledy na hrady 
a města jsou ideální. 

Glorifikace zachránění Viléma Slavaty a jeho soudruhův 
při vyhození z okna hradu pražského 23. května 1618. Obraz 1*64 «í š., 
2'36 m v., Seeova kopie dle teleckého originálu, který býval v Hradci. 
Obraz hoden povšimnutí ne svým provedením, ale zvláštní komposicí 
a symbolikou původu zajisté jesuitského.*) 

*) Akvarelovou kopii >RozdéIování růží* bezpochyby od teleckého malíře roél 
Vilém Siavata ve svém bytě na zámku hradeckém. Všecky tři na jednom obraze 
v zámku krumlovském. Vyobr. V. Kutiny v Hradech VII. 132. 

*) V pozadí zobrazena před hradem pražským, ideálně vymalovaným, historická 
událosť a to vedle sebe: děj vyhození (jeden leží, druhý sedí, třetí z okna padá) 
i děj zachránění (jeden vstává, druhý odbelhjLvá, třetí jest odnášen, mezi tím co se po 
nich střílí). V popředí pak jest zobrazen výklad zázračného zachránění. Zachráněni 
byli rukou boží a šťastnou náhodou, k čemuž přispěly ctnosti víra, naděje a láska. Půso- 
bení ruky boží naznačeno větvičkami, které od raky v levém rohu obrazu vycházejí 
ke každé ze tří osob, vzduchem letících. Působení Štěstěny naznačeno bílými Čarami, 
které k týmž osobám směřují od úst a prsou ženy, Štěstěnu zosobňující, a turbanem 
snad jako bytost nekřesťanská vyznačené. Smrt, kostlivec, prchá v pravém horním 
rohu. Dole sedí uprostřed Madonna s Ježíškem, jakožto Láska, za ní leží odznaky víry 
křesťanské, nástroje umučení Spasitele. Vedle nich na levé straně anděl s křížem 
a hostií vyznačen nápisem jako Víra. Na pravé straně anděl pravicí ukazuje na zvláštm' 
barokní monstranci se sloupky iónskými a barokním štítem a levicí na nápis SPES. 
Nad třemi ctnostmi, jako by od nich vysláni, vznášejí se na velikých bublinách tří 
geniové, jeden jiŽ do roušky své zachytil jednoho, druhý nastavuje roušku, třetí jí nad 
hlavou mává. — Malíř, chtěje na geniech nadulých tváří naznačiti rychlý pohyb roz- 
vlálým rouchem, vymaloval je tak, jako by právě z vody vylezli. Letící mučedníci mají 
na sobě černý kroj španělský, bílé střevíce, na hlavách věnečky z červených a bílýdi 
růžiček, a při boku visí jim meč bez ohledu na zákon tíže. — Malíř tuše, že symbo- 
lika jeho nebude každému srozumitelná, opatřil jednotlivosti písmenami a číslicemi 
a k těm přičinil rýmovaný německý výklad, jak se zdá, neúplný, (neboť schází výklad 
písmen P, Q, R) a (snad z neporozumění) částečně chybně přepsaný. Podán tu po- 
opravený s ponecháním spůsobu psaní: 

Die Recht Hantt Gotts Guts Glúck Darbeij 
Erretn Uns Unser Leben Freij, 



95 

Madonna hradecká v sále 1. patra, 0"7 w š., OS m v., na dře- 
vené půdě, sádrou připravené a pozlacené, do níž vzorky rámečku a svato- 
záře jsou vtlačeny. Vzácná malba českého původu z 2. pol. 14. století. 
Madonna oděna jest zeleným pláštěm s červenou podšívkou, sepjatým 
agrafou, která je posázena perlami. Hebké vlasy jsou rusé. 

V rozích jsou poprsí čtyř evangelistů. Sv. Jan rusých kadeří, v čer- 
vené říze, drží blánku, na níž got. minuskulí se zkratkami : Hoí) . 1 ♦ ticrbum . 
caro . farfum . caí . ti . tiibistis . 0raíiant . úns. — Sv. Matouš bělovlasý 
a bělovousý v plášti temně zeleném červeně podšitém. Na blánce : BĎat . 1 
Cinn . naíu0 . bsí . tesua . in bctl^Iei^em. — Marek, muž letitý, ukazuje na 
nápis : TSElt . 1 . Su . M . |tltug . msua . bilecfusř. — U jinocha Lukáše : luc. 1. 
J&VLOb . nastBfur . tKÍz . sanrfum . tiocabitur . filiua . l^ti . 

Rámec, do něhož deska s Madonnou a evangelisty zasazena, jest 
z jiného prkénka. Pokryt jest osmi výjevy ze života P. Marie a jejího 
Syna. Mezi jednotlivými výjevy David a některý prorok z oblaku hvězd- 
natého vynikajíce, ukazují na výjev, k němuž se odnáší proroctví, zkrat- 
kami na blánce napsané. Text neshoduje se vždy s Vulgátou. 

P. Maria má všude stejné zelené roucho svrchní. 

1. Na obraze Zvěstování zpodní část stěn pokryta kobercovou malbou 
zlatou. Červený strop jest poset zlatými hvězdičkami. Knihy mají desky 
červené. Anděl rusovlasý má bílou řízu přepásánu červeným cingulem, jež 
také přes prsa křížem jest obloženo. Na bláně: axíB.graíía. plena, bonttttus 
fcecunt . 

K obrazu tomu odnášejí se proroctví : I^aotb . 3t^ttnhti . Btnrf . plu- 
ma, . in . t)cllu«. — IsarfaB VII . (Bttt . otrgo . tonripteí . ti . parní frlium ct . . . 

2. Na Narození Páně šedivý sv. Josef má řízu fialovou. Proroctví: 

JaatjaB . IX^ pamulug . natuH . bbí . nobifi . ti ftlius . batus . bsí. — Mi- 
úftas . V . ®u . bBííjIsl^Bm . brta . iuba . non . ťxB . minima . 

3. Na Klanění se tří králů klečící šedivý král v červeném plášti po- 
dává zlatou skřínku, druhý vlasů kaštanových má přes zlatohlavové zpodní 
roucho šat svrchní sobolinou vyložený. Třetí rusovlasý, nádobku zlatou 
držící, oděn v zlatohlav. — Proroctví : j^atiib . KegEd . fl^arsifi . ti tnfiulc mu- 
ntva oflfenntí. — ©alaam . I^ricíur . sísUa . tx . iacob . ti . surgct . tiirga. 



Sowol die Wahren Ehren Glantz 

Erleuchtn Unsre Hertzen Gantz. 

Drcij Zweich Vol Gnadn 

sich Aach Gleich fandn 

Und fest ans Mitre Leben Bandn. 

Heilig June fer Maria Schon 

Sich Auch Dar Fant sambt Ihren Sohn. 

Glaub Lieb Hofnung Wartetten auf. 

Der Thott Nam fíersich seinen Lauf. 

Danimb die Heilichthum Alsambt 

Wurden Erhebtt zu AUe Landt. 

Wer Gruben Grabt dem Náchsten sein, 

Strauchlet gar sehr Felt selbst Hienein. 



96 

4. Obětování. P. Maria přes bílou plachetku má ješté červenou. Še- 
divý Simeon přes kaftan tmavě červený, bílou kožešinou lemovaný, má 
plášť téže barv)^, hnědou kožešinou podšitý. Za ním mladík v červeném 
kaftanu, černou kožešinou lemovaném, klobouk má červený, Annina hlava 
zahalena bílým čechlíkem. Stupeň oltářní i v předu i po straně červený, 
třásnité antipendium bílé, rámec pozlacený. — Proroctví: Iřatíib , Iřominus . 
in . femplo . 0ancto . giu). — ;5opíř . III . ^tx . tgraBl . bominus • itt . vxthiB .. 
faii (njon timcbiB). 

5. Z mrtvých vstání. Kristus kolem beder zahalen rouškou zelenou, 
přes sebe má bílé prostěradlo. Tumba íialová. Kabátec muže s čapkou 
červený. — Proroctví : 3ecoxb . (EccB . faríu» . tňi . tamquam . bominuB . bor- 
mÍBng . bomini . — ^opl^on . III . 3n bÍB . rBsurcrfionts . mcE . congrcgabo . 
Qtníts . 

6. Nanebevstoupení. Sv. Petr bělovlasý má červeně íialovou řízu 
a takový též plášť. — Proroctví : Bauib . JlacBnbií . bominusí . in . iubilo . 
totlx . ti . bominuB . tn . mtt (tuhae). — ^saije . LXVI . bominuB . pbí . istt . 
qui . tJBnit . in bc tbon . 

7. Na Seslání Ducha sv. poukazují proroctví: I^atiib . (EmííÍB . .5pi- 

riíxmt . fuum . eí creabuntur . — Ml)tl II . ;5uper . bchíos . mcoB . bí . anciflas . 
mtas (Bc.in bicbus íIIíb cffunbam spiritám niBum). 

8. K Smrti P. Marie vztahují se: I^aoib . oulíum .íxuím . bcprtcabuntur . 
omuBB . biíjiteB — QTaní . . . íňm . bbí . tBÍa . quE . aBCBtxbií . per (besstíum). 

David plavobradý je v červeném hermelínovém kabátu. Isaiáš bělo- 
vousý má zelené roucho fialově podSité a červenou čepičku. Micheáši 
kaštanovlasému vous na bradě probělává. Kabátec jeho žlutý lemován jest 
hnědou kožešinou, červená čepice má bílý obložek. Balaam bělovlasý jest 
v černém kaftaně, široce žlutohnědou kožešinou lemovaném. Jeho turbau 
červený. Sofoniáš má šedomodrý plášť zlatou růžicí sepjatý, nízkou šedo- 
modrou mitru se světle zeleným turbanem. Johel šedivý oděn jest v kutnu 
temně fialovou. Skladatel Písně rusovlasý má řízu temně zelenou a takový 
též plášť s červenou podšívkou. 

Záhybů na rouchu je málo, na látce bílé jsou bělošedé s bílými 
světly a šedými stíny. V zobrazování látek těžkých menší jeví se obratnost. 
Komposice bývají symmetrické. 

Ejhle člověk, kopie dle Tiziana, 1*33 m dl., 1*36 m vys., ve 4. po- 
koji zeleném. V renaissančním portiku Pilát ukazuje zbičovaného Krista. 
Mezi lidem, na schodech a pod nimi shromážděným, též jezdec, tlustý 
Patricius, krásná paní v bílých šatech s chlapcem, černě oděným. V po- 
předí pes a chlapec, držící štít s černým orlem. 

Smrt sv. Petra a Obrácení sv. Pavla, pendanty na měděném 
plechu, 0*54 m š., 0*68 m v , barvami živými s pečlivostí i v podrobnostech 
malované kopie dle Rubensa. Ve 4. zeleném pokoji (58). 

Pohřeb Kristův, tamtéž, 0*35 w š., 0'52 m v., ve vyřezaném ba- 
rokním černém a pozlaceném rámci. 



I 



Obr. 59. Madonna Jindricho-Hradecká. 



Okr. 60. Hriiltc J. Ziiilek. PuKinl abrai clinr* Milyiíc i r. 1616. 

Ukřižovaný s P. Marií, Janem, Marií Magd. aješté jednou ženou, 
týchž rozměrů v podobném rámci. Ve 4. přízemním pokoji. Oba obrazy 
dobré kopie dle Ant. van Ďyka. •} 

ŘÍSský orel s miniaturním obrazem přemoženi ďábla 
a s obrazy sv. Matěje, Ondřeje, Kateřiny a Heleny a podpisem 
cfs. a krále MatyáSe, 028 m %.. 041 m v. Nápis: 

16 A 16 Amat Victoria Curam (obr. 60.). 

') Pocházejí snad z praiského paláce Černínského, neboť v inv. zám. teprve od r.l848. 

Smpli pimálck hiii. ■ umtt. PoU okTci Jindlicbo-Hndcckj. 7 



Obr. 61. Undcc J. Zimck. PimiiDl obrn kTilové Anof i i. IS17. 

Rodokmen P.Marie s podpisem kťálovny Anny, choti MatyáSovy 
z r. 1617, týchž rozměrů. Kolem svatf: Jan Křt., sv. Anna, držfcf na jedaé 
ruce P. Marii, na druhé nahého Ježláka, sv. Kateřina, sv. Jan ev., sv. Fran- 
tíSek S. a sv. Mařf M. Nápis: 

Qui manducat hune panem, vivet in aeternuin. 

Heslo: In Domino confldo (obr. 61.). 

Ejhle človék, 0144 w S., 01 m v. Obrázek, soumémé se třemi 
osobami komponovaný, vénován byl roku 1650 arcivévodou Leopoldem 
Ignatiem Vilémovi hr. Slavatovi k narozeninátn. Heslo: Consilio et industria- 



Obr. 62. Hridec J. Zímek. Ztíimtídí P. H>tl« od K. Skinir. 

Sv. Alžbéta, mrzáku udílejíc almužnu. Zdařilá drobnomalba na 
papíře 16*. Poslední 4 obrazy v archivu. 

Tapeta Til m Sir. a přes Zm vys. ve 4. zeleném pokoji. Mořská 
víla s lasturou v namalovaném rámci ze stilísovaného Červeného lupení 
na černé půdé a s palmetami v rozích. 

Zvčstování P. Marie v sále 1. patra, 153 »i š., 2-25 « v., od 
Karla Škrety,^) P. Maria, pokorné ruce majíc na prsou skřfžené, přijímá 

') Dle seinamu obraz&, pSičených hr. Rudolfem Černínem r. 1796 do obraiárny 
vlutenedcých přátel uménl v Praze. 



100 

poselství, které přináší anděl, snášeje se k ní. Anděl drží v pravici lilii, 
levicí ukazuje na Ducha sv. (Obr. 62.) 

Adam a Eva z ráje vyhnáni, v pokoji billardovém 1. patra (66), 
1*64 m š., 2'26 m v. Y pravém dolním rohu: Johan Carlo lot Fg. ^) 

Očistec, tamté?, 1'54 m šir., 2'36m vys., od téhož dle Consignace 



4 



z r. 1796. Signatura v pravém dolním rohu // pro J. K. Lota neznámá. 

Anděl drže kříž vznáší se nad trpícími a jednomu podává ruku. Dole nápis: 
MISEREMINI MEI O VOS ILEREDÉS ET AMICI MEL 

Zvířata vypuštěná z archy Noemovy, tamtéž, 439 1« šir., 
283 m vys., od Fi/. Petra Roosa. *) Množství zvířat po párech, koně, jeleni, 
velbloudi, skot, kamzíci, ovce, kozy, medvědi, tygři, zajíci, pštrosi, busy 
chocholaté, pávi, koroptve, perličky, holubi, krůty atd. V pozadí archa. 

Zvířata hrou Orfeovou přivábená, 4*42 »f šir., 283 w vys. 
tamtéž od téhož. Orfeus sedí v pozadí pod stromem. Za ním krajina se 
zříceninou. V popředí různá zvířata (jednorožec, kůň, vůl, velbloud, lev a j., 
převahou ptáci). 

Boj křesťanských obrněných jezdců s Turky, v sále ve- 
dlejším, 6*37 m š., 3*33 m v., od téhož. ') V pozadí krajina s tvrzí a řekou. 
V popředí boj, v němž pozornost poutá uděšený černoch kotelník na koni, 
po němž křesťanský jezdec bambitkou míří. Jinak zdá se býti boj už roz- 
hodnut. Turci mrtví a umírající pokrývají půdu. Vůdce jejich, sotva ještě 
šavli drže, klesá s koně. Osoby bojovníků provedeny naturalisticky. Živé 
barvy pastosně smělým štětcem naneseny. Restaurován od Kratzmanm 
řoku 1859. 

Josef egyptský, tamtéž, 5*2 m š., 298 tn v., od Petra Brandla 
(dle inv. obrazárny v pražském paláci Černínském z r. mi), V iónském 
podloubí renaissančního paláce stojí Josef v dlouhé říze s turbanem na 
hlavě, pod stínidlem, kteréž sluha nad ním drží, obstoupen jsa vojíny 
v kroji římském. Před ním klečí na stupních jeho bratři, postavy 
svalnaté tváří typických (apoštolských), prosíce za Benjamina, jenž, jako 
paže oděn jsa, mezi nimi klečí. V levo vytahuje muž z pytle (Benjami- 
nova) zlatý pohár. V levém pozadí karavana s velbloudy a stany. V pro- 
středí u kulatého stolu muži sedí a před jedním klečí žena s dítětem, dle 
posunu, prosíc za něco.*) Posledních 7 obrazů z pražské obrazárny Čer- 
nínské převezeno do Hradce teprve ok. r. 1860. 



') S Lottem (1632—1698) býval ve spojení hr. Heřman Jakub Černín, sám jemu 
někdy naznačuje thema k malbě. (List v arch. zám.) 

') Roku 1791 jmenuje ho seznam Frankfurter Rosa, recognitio r. 1797 Roosem. 
F. P. Roos, Frankfurťan (1657 — 1705), v Itálii se akklimatisovav, nazýval se Rosa 
di Tivoli. 

•) Důkaz dr. J. Nováka v Pam. arch. XVIII. 

*) Na obraze tom Brandl velice si zakládal. (Dlabač, Kunstlerlexicon, 201.) 



101 

Studijní hlavy (sv. Petr a Pavel), 2-42 m S., 052 « v., v pokoji 
billardovém, původu neznámého. 

Psi. (1 v předsíni bytu major, pána, 2 v předsíni bytu panujícího 
hrabčte) věrně a zdafile vypodobeni od Petra Václ. Bergra r. 1729.. ') 



Obr. 63. Hradec J. Zimák. LiiI 40b i iraduálu. 

Kristus vítěz nad žádostivosti očí, tčla a pýchou života. 
Goblin 1-95 m Sir., 246 m vys., v 3. přizemním pokoji, bývá o Božím těle 
zavěšován na oltáři, který velkostatek staví u býv. klášteříčka, nynějSího 

') Ostatní z 22 ohařú, ok. r. 1S50 i praUského palice Černínského přivedených, 
json v Je-nčině. 



102 

soudu okresního. P. JežIB sestupuje s oblaku, levou nohou dotýká se půdy- 
V levici drže kříž, přetíná plamenným mečem pouta, jež táhnou čIov«ka 
k svétu, průhledné koulí, v nfi jest pytel s penézi, obnažená žena a od- 
znaky důstojnosti, koruna s 2 žezly. Nad P. J. holubička. Rámec obrazu 
velice pčknč utkaného 6nl rostlinná obruba na červené půdé. Na hofeol 
obnibé jest na modré půdě nápis: 

Há) (ĚVxvAtv men\áf xotv voiib mii^ (EcISfě non htm Ityb hx^t^ Bobb. 
íiír baniŘ ©níí liunfj lelitm CHÍjtiRum tmfem ^etten. 5o birac xň} nů 
mil bem (^GmUíit ittm sefe^ ($DHea ititb mif bem ^tfi^ betn gefe^ btr 
fimb. Jlo 7. — Námét stejné proveden ale v reliéfu v tak zv. soudntd 
zámku bechynskébo. 

Madonna ve 4. přízemním pokoji, 
0-26 m Sir, 0'3 m vys., spolu s rámcem 
vzorku mřížkovaného z postříbřeného ple- 
chu vytepaná. Nahé části vyhlfíejf otvory, 
v plechu vyřezanými, z obrazu vespod na 
dřevé na malovaného. Obličeje pékné s po- 
dlouhlými úzkými nosy, malými rty, kula- 
tými bradami. Na rukou dlouhé tenké 
prsty. Nápis : TMXI . MH : 

Partie z panství Krásno- 
dvorského, část v pokojích přízem- 
ních, část v hostinském pokc>ji 1. patra 
u véže. Akvarely Frantiíka Tkadlika, od 
roku 1817 dvorního malíře hr, Rudolfa 
Černína. ') 

Graduál literátů jindř.-hradeckých*) z r. 1491, 035 m S., 
0'52 m dl., v prkenných deskách, pergamenem, tlačenými vzorky ozdo- 
beným, potažených a na rozleh zajímavým gotickým mosazným kováním 
vysekaným a rytým s puklami opatřených (obr. 64.). Pukla jest též na střední 
mosazné ozdobě, aby desky se nedřely. Graduál svázán dle letopočtu na 
svrchní desce r. 1575. Fohové listy 1—3, 147, 172—176 a 177, na desku 
přilepený, jsou papírové a pozdéji napsány. Ostatni listy jsou pergamenové, 
po 103. (Čili jak naznačen 100., ježto jen pergamenové jsou Číslovány) jest 
list poloviční. Z listů 117—121, 134—137, 142—146, 148—155, 157—167 
jsou ustřiženy kraje postranní, z listu 156 jen částečné, z listů 168 — 171 
postranní i dolní kraj, list 141 vystřižen celý. Při vazbě byly listy oříznuty, 
tak že místy i malované ozdoby zasaženy, a ořízka červené natřena. Listy 
jsou 0-33 m s., 0483 m dl. Text latinský psán kurrentnl gotickou minus- 
kulí se zkratkami pod černými notami čtvercovými, psanými na pěti čer- 
vených linkách s klíčem C. Každý verS začíná initiálkou značně velikou. 



') Bývaly v zámku jemčiDakém (ok. r. 1S32). V Hradci jsou asi od r. 184S. 
•i O původu bratrstva literátů v J. Hr, Fr. Tischer v Ohlase '1877 č. 9—17. 



103 

Písař dbal rozmanitosti tvarův, užívaje liter latinských střídavé s gotickými, 
velkých i malých, a natřel je červeně, zeleně, modře neb i černě s výplní 
žlutou. Začátky celých písní opatřeny jsou ínitiálami ozdobnějšími. Roze- 
znati můžeme neumělejší, hrubší, jednodušší od umělejších, jemnějších 
a složitějších ruky dovednější. Význačnou známkou oněch jest rámeček 
nedosti pečlivě provedený, mřížkovaná výplň a rozviliny jednoduché, těžko- 
pádné, pouze z podlouhlých zoubkatých lupenů. Takové jest modré K2a 
(fol. perg.),*) S 13a, S 38a, A 113a, 153^ a N 154a, kteréž poslední 
dvě vystřižené jsou přilepeny. Ostatní initiály z čistě kreslených bolševní- 
kových lupenů jsou v čtyřhranných rámcích, správně malovaných. Z cípu 
jednoho nebo dvou vyvíjejí se okrajové ozdoby v svižných vlnovkách. Jak 
okrajové ozdoby tak vzorky na výplních liter vyznačují se rozmanitostí 
i čistotou provedení. Méně podařeny jsou lidské tváře na přičiněných 
obrázcích. Jednotlivé ozdobnější initiály s margináliemi věnovali jednotliví 
dárci, jak možno souditi ze znaků nebo pečetí. Tak zakladatel bratrstva 
literáckého mše ranné Panny Marie, Jindřich IV. věnoval (mimo asi jednu 
ztracenou initiálu) skvostné R 40 ^, z fialově šedých lupenů s výplní z fanta- 
stických zelených lupenů se stáčejících. Prázdné místo v rámci modrém 
vyplněno zlatem. Z levého horního cípu litery vystupuje stonek, který se 
pak rozvíjí po straně a nahoře s fantastickými květy a plody živých ladných 
barev. Dole jest jiný vzorek přerušený znakem hradeckým (obr. 63.). Na listě 
32 d b> la pětilistá růže zlatá v modrém poli, nyní udrcena. Témuž pánu tedy 
děkovati jest za krásné D z lupenů zelených, jehož střed činí stilisovaný 
růžový vroubkovaný list. Po kraji jest zelený prut, kolem kterého se oví- 
její rozviliny lupenů střídavě zelených, růžových, šedých, modrých, fialových. 
Z nich vyrůstají fantastické květy různých barev, zabírajíce též horní i dolní 
kraj. Na listu 101 a jest růžové S na zelené půdě v modrém rámci s roz- 
vilinami na horním, vnitřním i dolním kraji Na vnějším kraji stoneček 
se třemi listy a dvěma nerozvinutými květy makovými. V dolní rozvilině 
hradecká růže. 

Z listu 76 b dovídáme se, že graduál napsán aneb aspoň initiálami 
ozdoben r. 1491. V rámečku žlutém krásné modré G. Uvnitř litery na hnědé 
půdě, jemnými žlutými, červenými a zelenými rozvilinami ozdobené. Panna 
Maria v dlouhém růžovém zpodním rouše, jednoduše řasnatém a v modrém 
plášti drží oběma m ličkými ručičkami Ježíška nepěkného buclatého obli- 
čeje. Ježíšek v košilce, sahá levicí po horní obrubě šatu, ve spuštěné pra- 
vici drží karafiát. P. Maria má na hlavě got. korunu, na níž drahokamy 
jsou napodobeny. Obličej nepěkný, jedno obočí vyšší, nos v profilu, ač 
obličej z % en face. Postranní marginálie přetíná bílý pásek s červeným 
nápisem anno bonitní m®ci:cc*^Í36X3exj. V rohu sedí podařený lev a u něho 



*) Uvádím čísla psaná na listech pergamenových. Jinak by melo každé Číslo 
o 3 (prvých listů papírových) býti zvýšeno. 




104 

V dolní rozvilině, valně otřené, na jelena, 

/^j-p^ v neobvyklé poloze hlavu tranou do zadu 

znak na modré půdé J jy j . obracejícího, postupuje lovec se štítem hro- 

V_^ titým v pravici a kopím v levici, fantasricky 
oděný listem, a na hlavě maje přes lupení 
fryžskou čepici. Mezi nohama nezřetelný znak. 

Na listě 25 ^ v dolejším rohu v šedém, dobře modelovaném rámečku 
svatá ApoUena, kulatého obličeje, malých červených rtů, vysokého obočí, 
rusých dlouhých kadeří, v modrém přepásaném šatě s červenou obrubou 
u krku a v růžovém plášti červené podšitém tvrdých záhybů, drží v pra- 
vici dlouhé kleště se zubem a v levici palmovou ratolest. Před ní klečí 
bezvousá osoba vlasů nad čelem rovně přistřižených, v dlouhém 
černém rouše a bílé dlouhé rochetě (ř). Před ní znak měšťanský 
Pozadí modrý mřížkovaný vzorek. 

Na listé 52 a krásné červené S s modrou výplní, krásným jemným 
zlatým vzorkem prolamovanou. Od levého dolního cípu vlní se dolů roz- 
viliny, též zlatem ozdobené. Mezi nimi znak< s klepetem račím. 

Na listě 56 í v rámci zeleném velmi krásné B z růžových lupenů. 
Výplň činí černozlaté šupiny. Z levých obou cípů rozcházejí se rozviliny, 
jednak po kraji vzhůru, jednak kolem rohu dolů s květy jinými než na 
dřívějších listech. Dole utíkající jelen s křížem mezi parohy. 

Na listě 60 íi poznamenal se dole snad malíř, ale jen 

^y V)? začátečním písmenem (obr. 65.). Výplň zeleného C jest 

■jj *^ y^ v horní polovici zlatá na červeném podkladu a vyrytím vy- 

Obr. 65. Hradec j. ^^^^á slovo, k němuž jcst C iuitiálkou, cibavit. Dolní polovice 

^*v'g«du"í^* má na červené půdě jemný zlatý ornament souměrný. Po 

straně rozviliny dlouhých lupenův a orlíčkových květů. 
Na listě 35 ^ C z lupenů v šedém rámci s výplněmi ze žlutých štítů, 
kraby posázených. Za rámcem vyčnívá ruka držící stonek, od kteréhož 
dolů kolem rohu vine se na dolní kraj vlnitá rozvilina s jahodovými plody 
v koutech. 

Na listě 26 a krásné růžové R v modrém rámci na půdě zlaté s ob- 
rubou z gotických obloučků, trojlístkem zakončených. Z levých cípů vy- 
cházejí rozviliny s květy pěkně stíněnými, jedna na hoření kraj, druhá 
kratší ovíjí se kolem rovného zeleného prutu při vnitřním kraji. 

Některé jednodušší litery, snad místo initiál původně zamýšlených, 
vymalovány teprve r. 1581, jak svědčí letopočet 15G181 v liteře S na 
fol. 20 6. 

Urbář panství jindř.-hradeckého z r. 1654, v archivu. Rohy 
desek, 0*29 m šir., 043 m dl., jsou okovány měděnými nárožníky, vyřeza- 
nými a rytými, které představují tulipány a květy květiny složnokvété, 
z rohu vyrůstající. Nejznamenitější však a vzácnou ozdobou jsou emaily 
připevněné na středu desek. Na jedné straně pohled na Jindř. Hradec od 



105 

jí. strany, dosti vérný, v rámeíku z větviček vavřínových a kvétfl hvězdic, 
drchníček, zvonk&v a j., která nad místem bohatějí se rozvfjejf. Na druhé 
straně znak slavatovský a kolem nápis: 

ADAM PAWEL HRABIE SLAWATA WLADARZ DOMV HRADECKÉHO 
Z CHLVMV A KOSSVMBERKA 1654. 

Nad znakem lilie a tulipánky, pod ním soumčmé kytičky r&zných 
květů. Vše provedeno jemně, čistě a v barvách své2fch na měděných deskách. 



Rytiny v archivu: Bedřich falcký, zimní král Český, a královna 
Anna, poprsí dle Adriena van der Werff od P. de Gunst s franc, ná- 
pisy, a Humprecht Černín od y. F. Leonkarta. Týž od Petra Anychina. . 
v přízemním bytě p. hr. Eugena. 

Plastická díla. 

Pečeť královny Juty z r. 1291 v archivu {obr. 67.)- 

Kříž z dříví velmi tvrdého vyřezaný, s památkami ze Svaté zemč, 
darovaný r. 1390 Oldřichem z Rožmberka Oldřichovi z Hradce. V Arch. 
zám. Jest formy latinské. Ramena jeho ozdobně vyřezaná chovají na obou 
stranách v prohlubinách pod sklíčky nějakou památku z jednotlivých míst 
Svaté země. 



106 

Patriarcha (ř), 30 cm vys. v modrém rouSe (obr. 68.)i dva celí 
(12 cm vys.) a tH bezhlaví rytíři ') v postříbřené zbroji a jedna mladistvá 
hlavička z vypálené, barvené polévané hlfny asi z konce 15. st. Nalezeni 
v světnici nad velkou kuchyní (102), nynf jsou v zám. archivu. 

Sv. Anna, sádrový reliéf bronzovaný, 29 m š., 037 m v. Sv. Anna 
vykládá písmo P. Marii, již dospívající. V pozadí sv. Jáchym. Nad nimi 
andélé. Architektura renaissančnf. 

Narození Páné a Klanéní se 3 králů, oválné reliéfy sádrové, 
0-59 w 5 , 0-8 « v., se znakem 
Černínským, v byte major, 
pána. Jak se zdá, otisky dře- 
vořezeb. Pocházejí z velkého 
pražského paláce Černín- 
ského. 

Mramorová destička 
s péknou kartuSí, v níž sla- 
dovnický znak a písmena 
G K. Nápis : 

(Etan Biiot) DJlniTitt) mgffŘ 
\) roijgijfi. Eiinii \\ nijbiiAij 
cjafii pn rolTBdiii. jlntEn. 
Anno 1.5.9.6. V Č. 55. 

Hranatá kuželka z* čer- 
veného mramoru, zbytek 
z bývalého oltáře sv. Kflíe, 
postaveného r. 1716 Mař. 
Josefou Slavatovou, provda- 
nou Černínovou, v kostele 
Nanebevzetí P. Marie. 

Zrcadlový rámec po- 
dobizny cis. Leopolda 11. 
v pokoji billardovém, č. 66, 
Obr. í7. Hr.dec j. zimek. ptí.ř kriíovny Joty > 1. 1291. l'35 m 5., 1'65 w V. Na rámcí 

vybroušeny ozdoby a výjevy 
• mythologické, jako Herakles u Omfaly předoucí, Achilleus (ř) do boje 
spéchajlcf, milostná scéna a j. V rozích jsou hlavy Athény, po stranách 
obrazu emblémy vojenské. Podobizna císaře ve zbroji a pláSti s mar£a1skou 
holí, na platné. 

Konvice cínová, 48 cwí vys., 28'5 cw dole, 195íwi nahoře Široká. 
Na vlysu: 

MATIAS MEIER HONS BOXBERGER. 



'j Srov. Wintrových Déj. kroje str. 252 C. 145. 



107 

Uprostřed jezdec, štít roímberský nesoucí. Po stranách gryf a lev, Z 2. pol. 
16. st V bytě major, pána, (Obr. 69. a 70) 

Kamna. V přízemních pokojích, ve 2, bílá válcovitá s meandrem na 
dolejší, vyšší Části; v 3. bílá válcovitá s kuželovitým zakončením; ve 4. bila 
válcovitá, stupňovou pyramidou a vázou zakončená s lupeny na vlysu; ve 
včži bílá válcovitá s ozdobami palmetovými a pod svrchní Hmsou s listy 
se proplétajícími. V 1. patře ve véži bílá kamna rokoková s pozlacenými 
ozdobami a v pokoji billardovém bili rokoková, 
zakončená obráceným rohem, na ném2 sedl je5t6 
růiek s kvétinou. Všecka tato kamna kromč po- 
sledních, přenesená z nepoužívaných pokojA zámku 
jemCinského, jsou díla zdejšího kamnáře Jana Hájka 
-t r. 1769—71 a Mart. Hájka z r. 1792. Kamna 
v billardovém pokoji koupena z Krumlova r. 1858 
za 35 zl. 

Mlsky majolikové, na nožce prolamo- 
vané, dvě, se znakem slavatovským a písmeny 
A S Z C (Adam Slavata z Chlumu), práce česká asi 
z konce 16. st., v bytě major. pána. 

Nábytek. 

Hrací stolek.') Na 4 černé natřených 
vysoustruhovaných nohách . deska rozkládací, po- 
krytá červeným vzorkovaným hedvábím, jehož 
obruba, na delSfch stranách úzká, na užSlch široká 
zlatěna jest vyšita. Vzorek skládá se z palmet se 
střídajících se sedmikráskami v kruhu, nad něž tu- 
lipán vystupuje. Nad tim vSím sleduje kontury 
rostlinných ornamentů řlmsička. 

Truhla dubová, 176 ím dl, 078 /« S., 
0'77 m v., v 3. pokoji přízemním, s ozdobami vy- 
řezávanými a intarsiovými. V čele 4 iónské pilastry 
doli^ se úžící, V polích v rámečcích barokních 
stilisované květiny v květináči intarsiem provedené 

Stolice vyřezávané, některé ve 2. pokoji - 
přizemním, jiné v sále 1. patra. Vysoké lenochy ^',„ťi,""''V„'',vní*íldé^.Ví 
lemuji vyřezané ozdobné sloupky, spojené sprchu 

barokním nástavcem. Nohy prohnuté zakončeny tlapami lvími, v předu 
jsou spojeny obloučkem, k némuí přimykají se ozdobné voluty. ') 

Almara barokní v světničce přízemní za věži, 185 m v., 1-35 v. š., 
natřená zeleně s točitými sloupy korintskými. Výplně dveří ozdobeny na- 
malovanými vázami s tulipány a jinými květy. 

■) Tak je veden jii v inv. r. 1743. 

') Některé jíou napodobeným výrobkem hraderkého stoUře Leopolda Hanka 
I r. 18S9. 



108 

Kasa bývali pro důchody z hfebčince jem£Ínského (Rosskassa) 
v Arch. zám., 0'85 m dl., 0435 m š., 047 m v., dfevěná, obručemi žel«- 
nými, zeleně natřenými, pobitá, ze^l7. veku. Na stranách delších je rozdělena 
v 10 poli, vyplněných namalovanými krajinkami a kyticemi různých natu- 



ralisticky malovaných kvétin, a na stranách užSfch na 9 polf se samými 
květy. Kovaný rám též pomalován souměrné siohovanými lupeny. Kolem 
kllčnl díry jest kovaná čtyrpaprsková kytice. Mimo to jeSté dva íímky 
visuté. Pod svrchní deskou 12 zapadavých závor jest zakryto vysekanou 
deskou, na niž mezi rozvilinami spathijf se dva jednorožci proti sobí cvi- 
lající, pěkná práce sekaná a rytá 



110 

Kroje rokokové po hr. Rudolfu Černínovi ve skříních 5. pokoje 
zeleného : 

Šat mužský bledé šedý ke korunovaci r. 1791. Kabát 1*09 íw 
dlouhý. Obruba, kapsy, šosy spjaté 2 knoflíčky a manSety vedle okrajo- 
vého tečkovaného vroubení ozdobeny jsou lístečky růžovými plně vyšitými 
a posety poupátky a růžemi z hedvábného gázu udělanými. Nohavice 
krátké 068 w, brokátové, na 5 knoflíčků pod koleny, s lemem dole hed- 
vábím vyšitým. Vesta, 0'T m dlouhá, z brokátu jemně kvítkovaného, 
s obrubou a kapsami stejně jako kabát ozdobenými. *) 

Šat z brokátu ze zlata a stříbra tkaného. Kabát, l'14iff 
dlouhý, má na lemu, manšetách a kapsách obrubu z cetek a čtverhranných 
destiček prohledňových, k níž přiléhá vzorek 10 cm široký z lupínků nej- 
více růžových a květů (hlavně hvězdic), zlatem a stříbrem vyšitých a brou- 
šenými sklíčky bflými, fialovými a zelenými vyložených. Knoflíky posázeny 
jsou podobnými hvězdicemi. Vesta, 0*68 m dlouhá, stejně ozdobena. 
Nohavice, 0"67 m dl., z téže látky s lemem podobným ale bez hvězdic 
Střevíce hubaté širokých podpatků z červené kůže, k zavazování stuhou, 
jsou z brokátu, jehož vzorek utkán zlatými, stříbrnými, modrými, červe- 
nými a zelenými nitmi. *) 

Šat modrý. Kabát 119 m dlouhý z modrého brokátu s vyšitými 
sedmikráskami, jichž terčem penízek. Okraj činí šňůra zlatá, pak řádek 
penízků, na to vyšité lístečky routové a kvítky se sklíčky. K tomu přiléhá 
lem velmi jemně vyšitý, představující bělozelené hvězdice s poupátky a fanta- 
stické nádherné květy okoličnaté stříbrného lesku. Taktéž jsou kapsy obšity. 
Knoflíky obšity jsou zlatou šňůrou a kroužkem penízkův; střed vyšit kvítkem 
křížovým. Vesta, 0*66 m dl., bílá brokátová pošita hvězdicemi a jinými 
kvítky barev ne přirozených. Ve hvězdicích zasazena sklíčka fialová a ze- 
lená. Nohavice modré, jako kabát, s 5 knoflíčky u kolenou s vyšitým 
lemem. 

Šat plyšový temně modrý s černým vzorkem. Kabát, Vilm 
dlouhý, má lem, manšety, kapsy i šosy lemované bohatým vzorkem z různo- 
barvého hedvábí, zlata a stříbra, představujícím kvítky, pestrobarevnými 
kamínky posázené. Vesta, 0*71 w dl., ze stříbrného brokátu s podobným 
lemem, jen že na něm převahu mají květy z fialového hedvábí, kdežto na 
kabátě bílé. Nohavice, 064 m dl., z téže látky jako kabát, s úzkým 
lemem. *) 

Šat z černého a modrého pruhovaného sametu. Kabát 
11 m dl. Lem, manšety, šosy i kapsy obšity jemně kvítkovaným vyšíváním 
barev světlých. Knoflíky jemným hvězditým vzorkem vyšity. Šosy jsou zb 
tíženy. Vesta atlasová, žlutavá, 0*64 m dl., má lem jemnými kvítky plné 



') Šit dodala firma Dclorme et Comp. za 550 zl. Účet v Arch. zám. z ••/, 1791 
*) Kroj dodal Schmaltz z Paříže za 2880 livrů r. 1791. 
■) Kroj od téhož Schmaltzc za 1438 livrů. 



111 

vySitý. Nohavice, 0*65 m dl, z téže látky jako kabát. Lem úzký vyšit 
jasnobarevnými kvítky. 

Šat áerný z peruánské ovčí vlny. Kabát, 1'09 »» dl., má na 
každém knoflíku za sklíčkem v rámečku jinou krajinku, hlavně mariny, 



Obr. 71. Hndcc J. Zámali. Lolnl pokrývka vyllTmoá ■ kance Ifi. >i. 

jemné na svétle hnědé p&dé sepif a tuSÍ malované. Vesta z téže látky 
063 m dlouhá, s knoflíky menšími, obloženými obroubenými sklíčky též 

s obrázky. 

Pokrývka ložní z doby Kateřiny z Montfortu, z konce 

16. st, nepochybné práce dvorního krejčího Jiř. Nikkamera. jest 4 m dl. 



112 

a široká. Střed nese na čtverci karminového atlasu vyšité dva znaky, pěti- 
listou růži hradeckou a montfortský prapor, v zelených věncích. Kolem roz- 
víjejí se symmetricky stylisované lupeny a květy, zvláště trojlístky vyšité 
applikací přes podklady, z rAznobarvého brokátu a obšité dílem zlatými, 
dílem stříbrnými prýmky. Rámec středu utvořen z bledě žlutého pruhu, 
lemovaného a v prostřed rozděleného zlatými prýmky. Lem celého ko- 
berce, 54 cm široký, jest z hedvábí červeného. Na něm vyšit ornament ze 
samých spirál, zlatými prýmky a místy korálky vyšitých. Z obou stran jest 
sevřen bordurou z trojlístků, zlatými prýmky jen v obrysech vyšitých 
(obr. 71.). 

Koberec stolní z červeného sametu, jehož jedna strana 4 52m 
dlouhá, lem renaissančním vzorkem vysoko zlatem přes podklad vyšitý. 
Pochází od Mar. Isabelly z Vesterloo z prostředka 18. st. 

Spojovací stavení (XXXII) obsahuje na straně vnější v patře 
zasklenou gallerii (53) o 4 obloucích, upravenou v jakousi zimní zahrádku, 
a v přízemí (se strany vnější) loggii sklenutou a jediným, 1'51 m širokým 
obloukem 5 m w rozpjetí do zahrady otevřenou (sála terrena v 18. stol). 
'Vedle ní jsou dvéře, ku kterým ze zámku po schodech, dvakrát zahnutých, 
sestupoval, kdo chtěl do tak zv. malé zahrádky. Tak na venek je zastřeno 
schodiště, obě nová stavení spojující. Na straně do 3. nádvoří jest v tomto 
stavení upraveno spojení s Adamovým Novým stavením. Spojení toto upra- 
veno teprve r. 1586; 6 stupňů k zeleným pokojům teprve r. 1593. Dříve 
spojoval obě stavení dřevěný můstek, r. 1583 stříškou přikrytý, a pavláčka. 
Tato nepochybně byla založena při boční zdi 1. patra Nového stavení 
Adamova, kdež za tou příčinou neprovedena kamenná rustika, nýbrž po- 
necháno zdivo hladké. Pavláčka položena z části na úhelnících, ze zdi No- 
vého stavení vystupujících. 

V zahradní světnici (loggii) velice pozoruhodný jest kamenný stůl. 
Deska z bílého mramoru, 149 m dl., 1*3 m šir., 011 m tlustá, krásného 
renaissančního proíilu, spočívá na dvou širokých kamenných podlohách, 
0*81 m vysokých, na jejichž vnějších stranách vytesána jest ozdoba, před- 
stavující pozdně gotické kružby. Vezpod šíří se podlohy v jakési trnože 
pěkně profilované. Možná, že gotické podlohy nesly původně desku dře- 
věnou, kteráž později nahrazena renaissanční deskou mramorovou. (Obr. 72.) 

Pavlače neboli arkádyveliké (XXIX) vystavěny, aby sjednáno bylo 
jednak spojení Nového stavení s traktem severových. zelených pokojů, jednak 
aby nádvoří s té strany bylo uzavřeno stavbou krásnou a tehdy v renais- 
sančním slohu oblíbenou. Adam II. znal podobné ač jednopatrové z Telče, 
kde byly mezi r. 1553 — 60 vystavěny. Jsou troje nad sebou, v žule a tudíi 
v jednoduchém profilování provedené, 3*98 m š., každé patro o 11 obloucích, 
rozpjetí průměrně 2*32 m, Nejzpodnější spočívá na 9 sloupech a 2 polo- 
sloupech hmotných řádu toskánského o nízké, 0*21 m, desce a entasi, veliké 
tíži přiměřené. Dřík sloupů jest pod krkem až k zpodnímu laloku 2'39 m 
vysoký, dole 1*55 w má v objemu, hlavice 0*25 m vys. Na obloucích jsou 



113 

svorníky vyznačeny. Na stěnách podpírají křížové klenby jednoduché kon- 
sóly, se sloupy korrespondujfcí. Sloupy prvního patra jsou též toskánské, 
ale Štíhlejší (attická patka 074 m, dHk 2-18 m vys. a ISl m dole v objemu, 
pjinthos 0'05 m v., 053 m fi.) a spoCívají na podstavcích, růží ozdobených) 
stejné vý£e (1'04 m) se žulovým zábradlím, na venek svrchu profilovaným, 
kteréž r. 1746 utvrzeno skobami. Archivolty jsou jednoduSe profilovány. 
V cípech mezi nimi růže. Nade 2 růžemi znaky: Adamítv a jeho choti. 
Klenby křížové. — Druhé patro. nesou jeSté StíhlejSí sloupy iónské, 1-05 m 



Ob>. -,2. Hradec J. ZimA. Kamenná poitranice ilolu i konce 15. ii. 

vysoké. Deska 0-13 m v., 047 m 5,, patka i s prstenem 015 «, dflk 247 w, 
dolejSl objem 1'26 m, hlavice 03 m Mezisloupí 2'46 m. Archivolty profilo- 
vané. Toto patro mívalo strop. Sténá zadní v přízemí oživena 7 výklenky, 
v patrech jest po 6 výklencích a 3 oknech. 

Budovu vystavěl Ant. Melani, zaCav r. 1580. ') (Obr. 73. a 74.). 

V přízemí uzavírají vchod do zahrady krásné dvojkfídlé mfežové 
dvéře, které zdejší dvorní zámečník {Adam Amberlingf) r. 1680 ukul.*) 

Stavení zelených pokojů (XXIV). Stavení to přestavěti, o jedno 
patro zvýšiti a přispůsobíti novým stavbám rozhodnuto asi teprve r. 1587, 

') Dle české smiomiy mčl dostati 275kopč. gr., iSméríibi, Z ječmene, 2l)rachu, 
2 ct. sýra. 4 sudy pivčt a panský kovář niél mu zdarma ostřiti nástroje. Het>er tvrdé, 
ie pavlače dostavěl Cometa, .ipletl s timito druhé menií. 
') Ze 499 liber železa za 123 z1. týnských. 
Saapl* paoiuk hiii. a umíl. Pni. okrci JindFicho Hridccký, . 



114 

Před tím opravováno a upravováno, jako by starý stav budovy celkem 
zachován býti měl. Suvba trvala od r. 1587—1593. Řídil ji Facotti. 

Nový krov oad lelcaýnii pokoji i Inekem postavili a jindelem přikryli a pAdj 
prkny pokryli MHuld! a Vincenc • Telle. Stropy le sosnovích prken přibil a táflon 



r. 1593 Decksner, ') zimečnickou práci provedl Jak- GSringer. Krby 3 *) « jinou prtó 
kamenickou dodal Ant. Cometa. Šindelnou střechu obarvil a kvádry na straně do pH- 
kopu omaloval r. 1589 lomá! ŠahaUcký, malíř z Kamenice. 



') Za ifi stropů óSOtoI. a néco naturalif. Za ostatní stolařskou práci ISOkopgr. £■ 
*) 1 po 9 kopách č. 



116 

Zpodni zdi aspoň na straně do nádvoří značně sesileny, po případě 
nová zeď dále dovnitř nádvoří vyhnána. *) To se stalo, aby projektovaný 
velký sál byl širší a mezi novou budovu a Staré stavení aby vsunouti se 
mohla gallerie, kteráž by jednak obě budovy spojovala, jednak se strany 
nádvoří zastřela románskogotickou arkádu brány, vlašským stavitelům asi 
nepohodlnou. 

Kouty mezi výběžky na zevní straně k příkopu zastavěny tak, že i na 
té straně zeď v nepřetržité ploše, jen jednou zlomené, povstala. Před ní 
na sz. konci předstupuje křídlo stejně sice vysoké, ale jen jednopatrové 
(obr. 81.). Na vnější straně má budova okna z části jednoduchá, z části 
podvojná, do nádvoří většinou podvojná s jednoduchými renaissančními 
šambránami, a nese stopy sgraffitové rustiky. Schodiště, na místě starého 
šneku vystavěné a později > starými schody* nazývané, vklíněno mezi ar- 
kády a vlastní budovu a má půdorys skoro pětiúhelníka. — Stavivo jest 
ještě v 1. patře na straně do dvora převahou kamenné, místy jen užito 
cihel, na straně k příkopu mimo část nad stříbrnící a nad chmelnicí do 
jisté výše všecko z cihel. 

Rozvrh místností. Na straně do dvora jest jediný veliký sál (72), 
výškou svou obě patra zaujímající, tak řečený sál španělský (r. 1680 
a později) neboli rytířský (r. 1825 nn.), 31'3 m dl., 10'5 m průměrně 
široký. Od schodiště odděluje jej předsíň (71), 11*36 w šir., 2'35 m dl., 
k níž po 10 stupních se vystupuje, 1*56 m nad půdou arkády 1. patra. 
K sálu a předsíni přiléhaly vzadu, okna majíce k západu, pokoje po 5 ve 
2 patrech (73 — 77). Sál jest spojen se síní dlouhou (99), menším, též horním 
sálem španělským, v křídle, o 1*7 w povýšeném, sedmi stupni v tlouštce zdi, 
přes 3 m silné. Rovnou nohou možno ze sálu přejíti do 1. patra gallerie 
(78) nade branou. 

V sále byla nad předsíní gallerie pro hudebníky. Při podélné zdi, 
oddělující sál od komnat, i při užší straně proti gallerii hudebníků byly 
gallerie vzpěrami vzepřené, k nimž byl přístup z komnat 2. patra a z nichž 
i bylo možno vyjíti na 2. gallerii nade branou (97). 

Asi r. 1744—46 dle návrhu pražského políra 3^ana Pav, Orthschlaga 
provedl tu opravu zejména na stropech Ant. Novotný, 

Zdivo obílené bylo pokryto velkými obrazy původně panovníků českých 
(1604), později mythologickými i svatými, honbami, krajinami a podobiz- 
nami nejbližších příbuzných J. Jiř. Jách. Slavaty a podobiznou císaře Leo- 
polda I. Ani za Černínů nezůstaly stěny holé, jen že obrazy z posvátné 
historie s podobiznami starými měly převahu nad mythologickými. 

Požár r. 1773 spustošil sál úplně, zanechav z bývalého zařízení jen 
krásný žulový krb (r) se znakem Adama II. a jeho choti, práci Anton. 
Comety. (Obr. 76.). 



') Kde asi dřívější zeď počínala, naznačeno na půdoryse čarou přerývanou. 



^ 



117 



Z krbu v předsíni (q) zbylo jen příční břevno kamenné, 2*1 m dl., 
které pomáhalo držeti plášť jeho. Pěkný renaissanční profil je ozdoben růžicí. 

Zvoditá vrátka železná vedou do sklepeni v mezzaninu pod předsíni. 

Malba komnat, pokud lie souditi ze ibytkQ ve spustoíených místnostech (73—77), 
byla takováto: Na červených íclech trámců spočíval vlys, vinoucí se pod stropem 
kolem celé komnaty, ozdobený guirlandami. Ostatní plochy sten byly namalovanými 
rámci rozdčleny v pole, která byla sem tam pokryta podobiznami a obrazy krajin 
a ipaliry. Kolem otvoru m«i 
3. a 4. komnatou byl na £edé 
p3dč vymalován bílý ornament 
rostlinný. 

Dlouhá a vysoká síň 
(99) jest zajímavá polohou 
svou, proti Španělskému sálu 
vysokou, nestejnostf Slfky, 
zakřivením zdi zejména jz. 
a nestejnou tlouštkou zdiva. 
VSe je podmíněno zpodkem. 

Síň tato upravena r, 
1746—48 za sál diva- 
delní (Komoedisaal). Ná- 
vrhy vypracoval architekt 
Caspari. Při provádění byli 
činni sochaři pražStf a hra- 
dečtí a 3 malíři. Divadlo 
mělo osmeré dekorace. Hle- 
diště, v němž byly též lože, 
vytápěno krbem Is) s vyso- 
kým nástavcem a osvětlo- 
váno lustry. 

Po ohni strženy r. 1775 
hUvní římsy na stavení zelených 
pokojů, pokud jíž pří požáru ne- 
spadly, a také zdiva trochu sne- 
seno a zdí vyrovnány, aby se na 

né lehká střecha položiti mohla. Obr. 76. Hmlte J, Ziirck. Krb Ip*n. lálu. 

R.1837 okna zabednéna a velká 

světnice la iípan Iským sálem (99) upravena na néjeký čas za skladiště obili. 

R. 1591 za zelenými pokoji sebrána pavlač nad příkopem hlubokým 
(XXII), a v něm r. 1595 Faconi vystavěl lednici. 

Gallerie či pavlače krátké (58,97) nad branou, jež vedly »z po- 
kojů zelených k starému stavení vedle kapličky,< postavil Ant. Cometa r. 1591 
též v jednoduchých renaissančních tvarech ze žuly. ') K utvrzení pavlače 
provlečen trám 22 lok. dlouhý (obr. 77 a 78.). 

') Měl dostati za né 150 kop gr. č., 10 str. žila, 1 hrachu, 2 ječmene, 2 věrtele 
bílého piva a čeledniho, co zapoifebí uzná, 10 láter dříví topících a ostření nádob 
a správky. Heber ve smlouvé přehlédl slova, svrchu v uvozovkách položená. 



r. Hndec J. Zimck. MiK g 



rmimm^im^^r^ 



l***^^— ^^i^"Wi 



^■S^"^""^*!^ 




^ S> 




1 




|nii lili 11 



+ 



+ 



+- 



+ 



•nv 



ř 



Obr. 78. Hradec J. Zámek. Nárys malých gaUerlI. 
V 1. patře okna do síně divadelní do kapličky Matky bolí. 



120 

Pavlače jsou neseny dvěma rustíkovanými oblouky, 4*45 m rozpjetf 
majfcimi, z nichž jeden otevřen jest do brány, za druhým upraveny schody 
k chodbičce (79) za vrcholem staré gotické arkády, z kteréž chodbičky 
přichází se do 1. patra gallerií. Toto jest neseno třemi štíhlými žulovými 
sloupy a dvěma polosloupy toskánskými, nad patkou 0'38 m v průměru 
majícími. Jejich pěkné attícké patky, 0*18 »ř vysoké s deskou 0*06 » 
vysokou, spočívají na vysokých podstavcích, mezi nimiž jest zábradlí kužel- 
kové. Kdežto první patro má oblouky a je sklenuto klenbou valenou se 
čtyřmi lunetami na každé straně, druhé patro má kládí rovné, spočívající 
na sedmi štíhlých sloupech a dvou polosloupech řádu iónského s patkami 
attickými, jež stojí také na vysokých podstavcích, 1 m vys. (dříky 2'26 í«, 
hlavice O' 13 m, patka 013 tn, deska 005 m vys. a 0*52 šir.). Zábradlí též 
kuželkové. 

Jako zřízeno hořejší patro bez ohledu na to, že klenbou prvního 
patra dvě okna a střechou část štítu Starého stavení protíná, tak i v pří- 
zemí nové oblouky renaissanční protínaly čáry vysokých oblouků gotických, 
za nimi výše se p'noucích. Závada ta odstraněna tím, že pod gotickými 
oblouky podklenuty polokruhové. Zajímavo tedy, že v jediné bráně jsou 
klenutí ze tří dob (obr. 79.). 

Úprava budov při soutce a Starého stavení. 

Když již roku 1591 vylámána skála v bráně, prolámána také skála 
v soutce, >kde se jde do věže a ke kuchyni.* U Červené věže vyhnána 
zeď až pod střechu ve dvou vysokých obloucích (y)^ kterouž malý vesti- 
bulek před starým jv. vchodem do soudnice {z) zazděn. Ve zdi na místě 
tom zřízeno okno. Současně zeď prodloužena směrem k stavení zelených 
pokojův a v oblouku vyhnána takovátéž zeď cihlová před -pavláčkou ža- 
láře (84). Když vše to Facóni r. 1591 provedl, Widtmann na nové zdi 
okolo kuchyně sgraffitovou rustiku namaloval, sazí za 15 gr. spotřebovav. 

Konečně, aby horní nádvoří kolkolem mělo ráz jednotný renaissanční, 
došlo r. 1594 i na Staré stavení. Místo starých horních světniček, čá- 
stečně dřevěných, o kterých činí se zmínka za Jáchyma, Faconi vystavěl 
3. patro, 3*64 yn vysoké, a dal vůbec budově celé vzezření, jakéž ještě 
i ve spustošených zbytcích poznáváme. Od konce 16. stol. Starý stok měl 
jednu část (vedle kaple a nad ní) vyšší třípatrovou a jednu (nad 91 — 95) 
dvoupatrovou s nižším mezipatrem. Střechy na obou byly zakryty nade- 
zdívkami, 3® nad okap vyčnívajícími v oné vyšší části i v části nad král. 
palácem (nad 87, 89, 90), a byly zakončeny cimbuřím hrotitých obloukův 
a prolomeny okrouhlými otvory a v jistých vzdálenostech otvory jako 
dvéře vysokými, kterými vyčnívaly žlaby dřevěné nad parkán. ^) Zdi na 



*) Nadezdívka vedle kaple mezi středním a horním nádvořím snesena byla po 
požáru r. 1731. 



části nižSÍ vedle véže na straně k parkánu mely cimbuH zubaté, na strané 
k hornímu nádvoří a k soutce nadezdlvka byla zakončena renaissančnlmi 

obloučky a rozčleněna pi- 
lastry a okrouhlými otvory. 
Celá budova témito nade- 
5 zdlvkami, jakož i ^raffi- 

j tovou rustikou, na celém 

I zevnějšku provedenou, do- 

stala vlaSskorenaissančnf 
zjev, aby pojila se ladně 
k ostatním, novým nebo pfe- 
5, o staveným budovám v celek, 

^ ^ slohově jednotný. (Obr. 80.) 

l^ Také šnek (XI) upra- 

r I ven se vchodem nyněj£im 

'Z, z 3. nádvoH a od pokrývače 

I y pokryt r. 1595. Celé staveni 

I 2 napodobenou rustikou orý- 

% sováno a část schodíMě 

p ■ v rohu do 3. nádvoH vyvý- 

"f- í Sena o jedno patro nad Sta- 

rvenl staré, tak Že povstala 
věžička. Tato od zpodu 
1 . až do výše 3. patra má 

9 i rustiku ddem skutečnou, 

I B dflem Štukovou vzorku ji- 

3 ného, než byla původní na- 

i rýsovaná. Stalo se to již za 

o I Jáchyma Oldřicha asi r. 1606. 

i I Věžička nad 3. patrem opa- 

f třena hodinami slunečními *) 

. i bicími.') Oboje hodiny dal 

r. 1686 opraviti Jan Jiří Jách. 
S Slavata. Sluneční vymaloval 

B. na dvou stranách Paul. Znaky 

£ J. J. Slavaty a trautsonský, 

manželky jeho, na silných 
měděných plotnách, Vavřín- 
cem Millerem vymalované a 
v dřevěných rámcích zasa- 
zené, upevněny pod hodinami. 
Slavatovský, západním dešťťlm vydaný, málo již je znatelný. R. 1900 oba, 
v 19. st obnovené, sundány. 

*, R. 1644 opravil je a vymaloval (inovu) malíř Augustin. 

•i R. 1606 tesař udělal vííku k hodinám, a tabule na orloj k hodinám vymalovina. 



123 

Zvonek ve vížce 036 m S., 0*33 v., ozdoben jest postavami sv. Jana 
a Pavla a sv. Erazima a pěknými omamentnimi pásky. Nad okrajem 
dolním : I : G : K : (t j. Joh. Georg Kúhner,) 1773. 

R. 1773 nejen všecky stropy Starého stavení prohořely, ale také zdiva 
mnoho se sesulo nebo musilo býti sneseno. *) 

Poněvadž přízemní pokoje pána z Rožmberka (XXXIV) na 
prostředním » pláce « vedle Nového stavení Jáchymova se nezamlouvaly, 
zřízeny nad nimi tři táílované pokoje s chodbičkou, kteráž oblouky byla 
do dolního nádvoří otevřena, a taktéž jako sousední budova orýsovány. 
Pokoje spojeny se stavením Jáchymovým. 

Stavbu provedl roku 1594 Faconi^ obložení dveří, oken, podobně celkem jako 
v Novém stavení Adamové a zelených pokojích, a všeliké dílo kamenné, též 2 vlaské 
komíny dodal Ant, Cometa. Stropy zhotovil Dechsner, 

Požárem r. 1773 zničeny. Po ném oblouky chodby zazděny, a zřízen v traktu 
tom byt úřednický. 

Vchodem ve veliké arkádé vstupuje se v tříhrannou zahrádku s malou 
fontánkou uprostřed. V jejím protilehlém nároží stojí A 1 1 á n, od néhož na 
obé strany vycházejí přízemní arkády, zahrádku ohraničujíce. 

Altán (nový altán), též lusthaus neboli rondel zvaný, vystavěn byl 
v letech 1592—1597 na živé skále (XXVII) (obr. 81.). 

Má podobu okrouhlou, ze zahrady jest přízomní, zvenčí jest na vy- 
soké skalní terasse posazen. Kryt jest kuželovou střechou se zástřeším 
a na nízké zídce (»kranci«) s osmi kruhovými okny. Střecha oživena osmi 
štíty a ukončena lucernou. 

Uvnitř jeví se velkolepou okrouhlou síní, jejíž průměr ve světlosti 
činí 13 f« a výška 15'17 m. Mohutné, 2-66 m tlusté zdi z lomového kamene 
a cihel, obložené zvláště na rozích kamenem štukovým, *) utvrzeny jsou 
trámy dubovými, uvnitř zdiva svázanými, a obručí železnou, 560 Ib. těžkou 
s 10 holemi a 10 klíči, 662 Ib. těžkými. Ve zdech vyzděno osm výklenků, 
vždy jeden užší, 1*37 m š., a jeden dvojnásobně širší, všecky však skoro 
do stejné výšky sklenuty. Ve dvou užších výklencích, na straně dovnitř hradu 
obrácených, jsou dvéře. Před těmi jest porticus o dvou sloupech. Dvéře na 
severových. straně mají obložení ozdobné. Na každé veřeji zvedá se nad vo- 
lutou svrchní část těla jinaké karyatidy, nesoucí na hlavě hlavici sloupu 
toskánského. Nadpraží ozdobeno jest pod římsou znaky, hradeckým upro- 
střed mezi montfortským a hohenzollerským, a místo v rozích mezi znaky 
a karyatidami vyplněno neorganicky cherubem, pyramidkou diamantotvaru 
a hlavou Ivf. 

Velmi zajímavé rozčlenění oken i rozvržení a úpravu zevnějška uka- 
zují vyobrazení č. 81 a 82. Obvod altánu rozdélen jest osmidílně, střídají 



*) Nynější střední zeď ve 3. patře byla později vyhnána na podporu střech, 
k ochraně zbylého zdiva položených. 

'; Lomového kamene spotřebováno 2l9^ štukového kamene 368 kusů po 1 gr. 
Sl.OOO cihel zdicích po 20 gr., 1600 velikých na krance po 27 gr. 



Obr. al. Hrid« J. Zámek: Allín » >tnny uhndy. 

se tu trojdílná a jednoduchá okna s 8 nikami v polích, rozdělených pilastry 
toskánskými s jednoduchým kládím. 

Vnějším nikám odpovídají uvnitř ve stěnách ovšem užSIch také užSi 
a proto též nižší niky. Prázdný prostor nad nimi vyplněn konsolami s vá- 
zami v ozdobném rámci, s jehož vrcholu nad vázou visí bohatý svazek 
plodů. Po stranách nik na pokraji výklenkův okenních, po př. dveřních, 
stojí toskánské pilastry s pětilistými růžemi na podstavcích a hlavicích. 
Nesou architráv, vlys a římsu bohatě článkovanou a silně přečnívající, 
kteréž v jeden celek slučuji výklenky větší i menší i stčny s nikami a pilastry 



127 

obr. 83.). V rozčleněni mohutné kupole nad Hmsou vyznívá trojčlenný 
rhythmus kolmé části. Na velikém kruhovém svorníku jest jemné propracovaný 
znak Adama II, a Kateřiny z Montfortu. NejvCtSl sférické lichobéinlky nad 



Obi. «4. Hrad«e J. Ztawk. Kupolo diánu. 

velikými výklenky majt po velikém kruhovém oknu, v némí na bflé půdě září 
Červená růže Rožmberků, s Adamem spřátelených. MenSl lichoběžníky nad 
menSlmi výklenky propouštějí svétlo menším oknem s růži hradeckou. 
NejmenSÍ ozdobeny jsou analogicky se zpodkem nikami a rámci, kteréž 
bývaly vyplněny obrazy (obr. 84.). 



128 

Uvnitř všecky plochy (mimo lambris do výše piedestalů pilastrů 
i výklenky kruhových oken v kupoli jsou přebohatě pokryty plastickou 
grotteskou pozdně renaissanční z vypálené hlíny a štuku, kteráž mimo 
něco zlacení bývala malována. V množství jednotlivých motivů jeví se fan- 
tasie obdivu hodná. Ve výklencích, jakožto celky pro sebe pojatých, opa- 
kují se sice někde tytéž motivy festonův a maskaronův na protilehlýcn 
stěnách téhož výklenku, ale nikoli ve výklencích jiných. Mimo výklenky 
rhythmus a symmetrie souhlasných částí nutila umělce opakovati jisté tvary 
rámců, kartuší, konsol, festonův atd. 

Bohatá, ale zpustošena jest korunní římsa pod klenbou. Pod deskou 
římsovou visí bohaté kytice. Na vlysu z kvítků v a lupínků sestaven nápis: 

AUS : LIST : DER : SCHLANGEN : ADAM : EVE : KAM : WIR : IN : VER- 
SUCHUNG : UND : WEGEN : VON : GOT : WAS : BESCHAFFEN : DIE 
MENSCHEIT : DIE : GAB : SICH : IN : EIGENSINNIGKEIT. ^) 

Výzdobu vnitra hlavně provedli Gierg {zz. Jirka) Pandl, pasírar z Krum- 
lova,*) a Pietro Martinel. ') Malby provedl Widtmann. *) Jeho malby v osmi 
rámcích kupole nahradil novými r. 1680 Vavř, Miller z J. Hradce.*) 

Z původní ozdoby vnější nezachováno nic. Náměty, jež přerušují jednotvárné 
kontury prejzové střechy, bývaly všecky olejovými malbami vymalovány. •) Na •kranci«, 
prolomeném kruhovými okny kupole, mezi okny a lesenami bylo 16 velkých obrazů 
s ozdobnou obrubou, olejovými barvami provedených. ^) Řimsa i pilastry a okna až na 
základ byly pomalovány vodními barvami. •) Vše provedl Widtmann, K té ozdobě při- 
byly teprve r. 1680 čtyry sochy a dvě mušle, díla Innoc. Comcty, •) Zachována z nich 
v nice v levo od portálu jediná sádrová socha Herkula udolávajícího lva nemejskčho, 
tím, že v 19. stol. asi do r. 1870 byla v komoře na zvěřinu, tu zřízené. Zavalité formy 
a naduřelé svalstvo ohlašuje vliv Berniniův. 



*) Slova ta byla snad srozumitelnější, dokud nad nimi ve výklencích byly sošky 
a v rámcích malby^ a četla se asi jiným pořádkem : Aus List der Schlangen und wegen 
Adam Eve kam wir in Versuchung. Die Menscheit, von Got was beschaffen, die gab 
sich in Eigensinnigkeit 

") Od roku 1595 pasíroval t. j. bosíroval obrazy i jiné dílo, přivez s sebou jix 
z Krumlova nějaké obrazy pasírované. Od udělání obrazův a jiného díla pasírovaného 
od krancu až k zemi dolů dostal 525 kop č Že dílo své také (asi po způsobu >Štafirů<) 
maloval, dokazuje položka za vymalování a pasírování obrazů 140 kop 20 gr. č. 

•) Tak podepsán na kvitanci, v účtech však ho jmenují Hons Petr. Jeho sekrýt 
měl na jednom poli tři šikmá břevna a na druhém ptáčka. Nad štítkem PZN. — K pasí- 
rování užíváno roztlučeného křemene, prosívaného žíněným sítkem. — R. 1680 Innocens 
Cometa po tři neděle v rondelu štukaterskou práci konal se zedníky a kameníkem 

*) Od vymalování obrazův a jiného díla v novém altáně dostal 100 kop. K rox- 
dělání barev užil octa a 1 kopy vajec 

') Za ně a jinou práci v zahradě zámecké obržel 94 zl. 

•j 1 větší stál 8. menší 3 tol. 

'j Stály 64 tol. 

*) Za 30 tol. Místy jen jest znáti, že půda ozdob aspoň na pilastrech a pod okny 
byla červená, pod okny v širokých černých rámcích. 

) 



* Za 56 zl. 



129 

Stavbu vedl Giov, Maria Faconiy ^) práci kamenickou provedl Ant, 
Cometa *) veškeru kromě portálu, který přisuzuji Honzovi Maurerovi Pild- 
liaurovi t j. sochaři s příjmím Chromému. ') Krov na kupoli a věžičce 
postavil tesařský mistr Wolf Riemar, měšťan krumlovský, na pozednicích 
dubových/) prejzy a háky altán pokryl Jak, Paspergar z Budějovic/) 
osmibokou věžičku pobil plechem Baltazar^ klompfíř z Budějovic. •) Ko- 
rouhvičky, po třech na větších námětech, po jedné na menších, a korou- 
hvičku na hruškovité báni, ^) která představovala hlavu delfína a na hrotě 
měla pětilistou růži, udělal kotlář Lukš z J. Hradce, omaloval a pozlatil 
Widtmann. Ve věžičce bývala modrá pozlacená hvězda. 

Akán vydláždil cihlami na písek Augustin Vlach, Dosud je cihlami 
vydlážděn. Na nich však bývala dlažba z bílých a červených desek mra- 
morových, z Lince přivezených.®) Uprostřed býval otvor do sklepa, pod 
sálem sklenutého a jen dvěma okénky velice skrovně osvětleného. Hrávala 
prý v něm hudba k obveselení společnosti, v sále hodující. Nad otvorem 
stál velký okrouhlý stůl práce intarsované s lupením a květy a třemi znaky 
{ještě r. 1777) a kolem lo vykládaných lenošek s hradeckým znakem. 

Přímé spojení Nového stavení s rondelem zjednávala arkáda kratší 
(XXVIII), na hradbách v> stavěná, o 10 křížových klenbách, jež podpírá 
na straně, do zámecké zahrady otevřené, 9 toskánských sloupů, práce Ant, 
Comety, Sloupy jsou 1*99 nt vys. Abakus 0*06 ;«, echinus 0'06 w, krk 01 w, 
prsten 0*5 w, dřík s dolejším prstenem 164 w, lalok 0*08 w, deska 0*41 m 
vysoká. Dolejší objem dříku 11 w, průměr dolní 0*3 w, horní 0*26 m, 
Mezisloupí 2*52 m. Zeď na straně j. k zájezku, stojící na hradební zdi, 
r. 1594 třemi opěrnými pilíři stvrzené, otvírá se pěti okny s kamennými 
venýři, taktéž prací Cometovou.^) Do základův arkád, od havířů vykopaných, 
vráženo podle staré zdi u rondelu 19 kolu dubových. Arkádu přikryl Wolf 
Riemar, Vnější zdivo, »špice« nad sloupy, Widtmannem omalovány. Jen 
místy velmi mdlé stopy prosvítají. Římsa uvnitř arkády byla od téhož po- 



•) Pokud z účtův a stvrzenek známo, dostal za léta 1592-94 a 1596 1266 kop 
tniš. Zdali také plán od něho pochází, neznámo. V době stavby byl tu r. 1595 »pau- 
mistr J. M. císařské* z Prahy. Na stravu dostal 2 kopy. Nepřijel-li dohlédnout k stavbě, 
kterou sám projektoval? 

') Větší okna dělal po 22 kopách m., menší po 15, 16 pilastrů vnitřních za 
150 kop, 1 kus nad sloup nebo pod sloup po 40 gr., spodní >pedeštal< po 15 kr., 
!• kordonové římsy po 30 kr. ^ 2 6 gr. miš. 

') Důvody v mé monograíii Zámek j.-hradecký § 32. 

*) Iol 40 tol., 1 sud bílého piva a stravu. 

•) Spolu s krátkou arkádou (XXVIII) za 20 kop č. Paspergar byl Vlach dle 
Fr. Mareše v Pam. arch. XVII. 238. 

•j Za 11 kop č. 

^) Podobné zakončena byla věž hradu krumlovského, od téhož stavitele vysta- 
vená. (M.C. C.X Vili. 105). 

•; Viz poznámku 2. na str. 81. — Roku 1790 vytrhány a pozdéji převezeny do 
Krásného Dvora. 

•; Sloup jeden stál 5 kop m., konsola 16 gr., okno 4 kopy m. 

Soupis pxmAtek hist. a uiiiél. Pol. okres Jindřicho-Hradecký. 9 



130 

malována maskami. Vně na straně k zájezku namalována byla rustika. Na 
stropě chodby, vedle panské kuchyně k arkádě vedoucí, vymaloval historie.*) 

Rondelu bylo osudné sousedství s bytem úřednickým, který na začátku 19. st. 
těsně u rondelu z kratší arkády byl zřízen. Nádherný sál, pod jehož stkvčlou klenbou 
hodovaly a bavily se osobnosti rodu císařského, jako r. 1673 císař Leopold, r. 170S 
arcivévoda Karel (král špan. Karel III.), r. 1721 císařovna Alžběta Kristina a j., o zlato 
svých ozdob oloupen a tyto Částečné otlučeny. Na začátku 19. st asi po pět let rok 
co rok rondel vybílen, vždyť v něm i železná kamna bývala. Konečné r. 1831 okna 
v ném prkny zabedněna, poněvadž tam táhlo. R. 1833 zapuštěna v kupoli spínadla. 
R. 1835 část rondelu zapeřena k uschovávání zastřelených zajíců. Za nynější správy 
vyklizen a další zkázy ochránčn. 

Když rondel a kratší arkáda stavěny, snesena stará věž nedaleko 
skála vylámána a země navezena, aby se mohla upraviti zahrada. V ní 
zřízen r. 1688 a na nynější místo, mezi rondelem a mřežovanou branou 
k zahradě z r. 1680, r. 1696 postaven vodojem v podobě pětilisté růže 
s vodometem, práce kameníka Ondř, Bartha za 150 fl. (Viz obr. 82!) 

V rondelu jest reliéf železný litý, 0*65 m široký a 1*23 x« vysoký. 
Mezi toskánskými pilastry pod kládím iónským jest Ukřižovaný na ska- 
lisku, před kterým beránek s praporcem. Na Ukřižovaného ukazuje Jan 
Křt., řka jaksi muži za ním stojícímu, pouze kolem beder zahalenému, co 
napsáno na desce pod Ukřižovaným: 

SICH DAS IST GOTTES LAMB DAS DER GANTZEN WELT SVNDT REG. 

Nad kládím zakončení obloukové, v jehož tympanu nápis: 
CHRISTVS IST KOMMEN DIE SVNDER SELIG ZV MACříEN. 

Nádvoří třetí čili horní. Na něm bývala ode dávna studna 
(XXV), 34-3 w hluboká (obr. 85.). Na.l2boké žulové obrubni, nejpozději 
r. 1604 ozdobené vytesanými znaky Jáchyma Oldřicha z Hradce, jeho man- 
želky Maxmiliány Hohenzollerské a jeho matky Kateřiny z Montfortu, 
připevněna 12boká ozdobná mříž, práce hradeckého zámečníka Andresa.^ 
Zaklenuje se prohnutými oblouky v klenbu a konečně ve velikou 
kytici. Ve dvou protilehlých polích jsou dvířka pro vynášení okovu. 
K hranám boků přinýtovány spirály, zakončené dole ve fantastické masky, 
zuby cenící. Z každého prutu kostry, posázeného růžicemi, vychyluje se 
ven kytice, vždy ob dvě menší jedna větší. Celek jest korunován mocnou 
kyticí s pětilistou růží. Ji obstupují na klenbě, z lupenů, květů, koníkův 
i Tritona, za velikými kyticemi tři kytice, z nichž vynikají lvíčkové, držící 
předními tlapami součástky znaku hradeckého: M, věnec a kotvu. Nade 
dvojími dvířky jsou vysekané znaky. Jeden, kotvu, drží dva andělé, druhý, 
růži, dva dvouocasí lvi. Mimo to namalovány byly znaky na 4 štítcích 
tam, kde pruty v klenbu se ohýbají. Znáti jest poněkud jen dva, hradecký 



*) Smluvil za ně 40 tol. 

•) Železo stálo 253 kopy 9 gr. 5 d., práce 272 kopy. Malíř Tomáš dostal 4 kopy- 
Již r. 1565 místní zámečníci a kováři ukuli mřiž za 155 kop 49 gr. Č. Mříž za Adama II. 
pořízená, nyní v č. 159—1. postavená, má letopočet 1576. 



131 

a montfortský, — Prutův užito válcovitých. Převlékají se. Konce plocho 
stepány v lupeny nebo hlavy bez rýhování. Spojování svarem, fídčeji 
prsteny. ') Nyní mřiž nestkví se již zlatem a barvami, jest valné zrezavělá. 
Vedle kaSny na »prostfedním pláce- pode zdí Starého stavení nebylo 
na konci 16. st. jeSté rovné nádvoří, nýbrž přikop (parkán). V něm byl 



vedle světničky nějaké po nějakou dobu psinec. K němu se sestupo- 
valo po schodech, k nimž vedly dvéře v ohradě nějaké. Teprve snad 
okolo r. 1591 parkán zasypán a nádvoří vydlážděno. Při věži asi v soutce 
byla zimní světnička pro ptáky, najmě jestřáby. 

') Vyobrazení J. Kouty v Světozoru 1882, 196, Pam. um. prům. I. 7. — Lieb- 
scbiovo v Hradech IV., v Čechách VI,, v Óst.-ung. Monarchie. Bshmen II. — MHŽe 
na Malém rynečku v Praze, ve Vid. Novém mésté, v Brucku, nevyrovnají se velikosti 
hradecké. 



132 

V předhradi byla také již nějaká stavení. Kromě marštali připomíná 
se čelední světnice u brány, kde čeleď jídala, kovárna s patrem, a před ní 
můstek, vedle ní světnice kolářská. V předhradi snad také byla světnice 
krejčího. Za kovárnou stála kašna, r. 1583 novou nazývaná. 



V. Doba Slavatovská (—1693). 

Vedle obydlí vrátného (54), jež pochází již z doby Jindřicha IV. 
vystavěna za Viléma Slavaty r. 1619 nad vraty nebolí branou (A) věž, zvaná 
»věž vrátných*, nepochybně s římsou lunetovou. Zdi vyzdil Pavel 
Vlach.^) Krov postavil tesař Hoys^ a střecha pobita plechem. Téhož roku 
postaveny nové marštale na jv. straně předhradi neboli » dolního placu< 
a r. 1632 nepochybně patro. Na místě malovaných r. 1618 malířem Fried- 
richem znaků zazděna r. 1644 nad vjezdní branou deska se znakem Sláva- 
tovským a nápisem: 

GVLIELMVS SACRI ROMANI IMPERU COMES SLA W ATA GVBER- 
NATOR NOV^ DOMVS DE CHLVM ET KOSCHVMBERG DOMINVS IN 
NOVA DOMO, TELCZ, SEROV10Z ET CZERWENA LHOTA, EQVES AVRH 
VELLERIS, SVPREMVS ET HEREDITARIVS REGNI BOHEMLE POCVLA- 
TOR, SACR^ C^SARE^ REGLE QVE MAIESTATIS CONSILIARIVS IN- 
TIMVS, EFFECTIVVS CVBICVLARIVS ET SVPREMVS REGIS BOHEMIíE 
CANCELLARIVS ANNO SALVTIS MDCXUV, ^TATIS SViE LXXH. ') 

Nad branou býval v 18. st. také obraz Madonny. 

R. 1680 pracováno o nové výzdobě rondelu a vystavěna u tohoto 
delší arkáda (XXVI) o 17 sloupech stejných jako v kratší. Sloupy vy- 
tesal kamenický mistr Michl Macho z Hůrek.') Na konci pak arkády 
u okrouhlé bašty (XXIII) a částečně v ní začal zřizovati Innocens Comta 
umělou jeskyni, grottu, do zahrady otevřenou, a dodělal ji po jeho smrti 
r. 1681 štukatér Santino z Prahy. Byla lasturami a ráznými kameny vy- 
zdobena, že budila obdiv tehdejších návštěvníků, mezi nimi též Boh. Bal- 
bina. Byla v ní fontána měděná s rozličnými figurami a pozlacené mísy 
na vodu s malými figurami.*) 

Nejpozději roku 1678 za J. J. Slavaty vystavěn v krásné zahradě za- 
hradní salon, tak zv. trautsonský neboli červený (XXI) s dvěma okny 
v hradbě na Nežárku.^) 

*) Za 61 kop č. 

*) Vrata nesou dosud stopy střelby Chorvatů Nadasdyho, když r. 1743 dobývali 
se do zámku, Bavory obsazeného. 

•) Za 371 zl. 47 kr. 

*) Okolo r. 18S0, jsouc již dlouho rumem zanesena, g^rotta snesena a na jejím 
místě upraveno stavenfčko, kterým se spouští led do lednice XXIL 

•) Heber viděl ještě v něm nad obloukovými dveřmi k vedlejší alkovně mak 
slavatovský a trautsonfalkenstcinský. Nyní jest bývalý salon spojen se zpodním sklcpcnit 
jim spouští se dolů led. 



133 

Za téhož pána postaveny v bývalé zahrádce r. 1651 konírny a brzo 
na to míčovna. V ní vystaveny světničky r. 1682. R. 1685 od zednického 
mistra Urbana a tesařského mistra Bláhy vystavena jízdárna mezi Novým 
stavením Jáchymovým a pilou u stavidel Malého Vajgara. ' V ní byly dva 
velké obrazy koní. R. 1773 shořela. 

VI. Doba Černínská. 

Za vlády hrabat Černínů stihl hrad dvojí zhoubný požár. Roku 1721 
spustošeno křídlo dolního stavení (XXXV) v právo od brány A^ budova 
délící první nádvoří od drahého (XXXIII, XXXIV) a Starý stok se sta- 
vením Adama I. (IX— XI, XIII). R. 1773 zachováno neporušeno jen stavení 
dolní (XXXV) a rondel (XXVII) se sousedními arkádami (XXVI, XXVIII). 
Bylo tedy Černínům přede vším spustošený hrad uchovati aspoň další 
zkázy a co možná obnoviti. Provedení velmi nákladného úkolu posledního 
počato. 

O rozšíření kaple v letech 1709 nn. viz při popisu kaplel 

Při požáru r. 1721, který zachvátil křídlo předhradí neboli dolního 
stavení, vcházejícímu po pravé straně od brány -ležící, věž sřítila se na štěstí 
na prostranství před branou. Jako shořelé křídlo však opět vystavěna. 
Nová věž nad vjezdní branou snesena roku 1789, na vnější straně brány 
vyzděny základy zdi, risality a fagada, jak nyní jest, dokončena. Obstu- 
pujíť nyní bránu (-4) zvenčí a okno nad ní na vysoké rustikované pode- 
zdívce dva páry iónských pilastrů s festony mezi volutami hlavic, jež nesou 
dvojdílný architráv, vlys a tupoúhlý štít, což vše tvoří barokní portál. 
Nový dubový krov jenom nad branou svázal a postavil Martin Dvořák, 
Stavbu řídil nepochybně Ondř, Novotný, Zdivo světničky, nade branou 
valeným klenutím sklenuté, jest po stranách 1*37 m, v průčelí skoro 2 m 
silné. Do dvora oddělena jest zdí 0'66 m od mladší chodbičky, 4 oblou- 
kovými okénky osvětlené. — Okna průčelí celého traktu mají barokní 
jednoduché obruby s ušima a vyznačeným svorníkem. 

V rohu na straně k Vajgaru vedle > veliké kanceláře* byl v 18. st. 
byt hraběcí. V něm jednu světnici Jos. Bardt z Prahy vymaloval r. 1758 
olejovými barvami.') 

Roku 1775 zeď u XL vyhnána a kolna vozní vystavěna z kamene 
a cihel vyhořelých částí zámku na místě kolny nad spilkou, ve které za velmi 
četné návštěvy vzácných hostí, jako r. 1712, se zřizovaly kuchyně, též tak 
zv. kuchyně císařská, v níž, se strojilo k fundačním traktacím. Roku 1861 

■) Nad lambrisem napodoben červený damašek. Nade 2 dveřmi a 2 okny byly 
krajinky. Okna ozdobena prací mušlovou. Rámcoví bylo z lišť, kteréž byly fládrovány 
a z části pozlaceny. — Ve větší části traktu průčelného byl byt vrchního. Nové schody 
z nádvoří u vrátnice k němu přikryty r. 1768 novou stříškou na dubových sloupcích, 
jak posud se spatřuje. Pod schody byl žalář pro sedláky. Později také na druhé straně 
podobné schody upraveny. 



134 

vystavena tu sýpka {XXXIX) a jeStě později zřízeny sklepy XXXVItl. 
R. 1777 postaveny kolny XXXVII. 

KAPLE SV. DUCHA. 

V stavbě jej[ rozeznáváme tři doby: 1, románsko-gotickou, asi za 
Vítka z Hradce; 2. gotickou za Jindřicha IV. a 3. barokní za Heřmana 
Jak. Černína na zač. 18. st. 

1. Původní kaple zaujímala pouze nevelikou prostoru vedle světnice 
s legendou sv,-jirskou (38), jsouc s ní stejné dlouhá, ale výškou 1. a 2. patro 
zabírajíc. Podlaha její byla v rovnosti s podlahou 1. patra. Z ní zachována 
jsou jen dvě pole klenební, poCítaje od vchodu na nynější kůr. Oblá žebra 
(obr. 86.) klenutí křížového vystupují z náběiníků, které spočívaly jednak 
na hlavicích oblých přtpor, jednak na hranatých konsolách (obr. 87.). 
Kalichovité hlavice přfpor, ozdobené 
každá jiným vytesaným lupením, nesou 




Obi. as. Hradce J. Zimek. Obr. S7. Httdcc J. Obr. BS. Hndee J. 

P10GI7 leb*r > kapli IV. Ducha Zámek. Komolá v kapli Zámek. Hlavice pHpW7 * kapli 

v lUrtl a mládli faati. tr. Docha. >*. Ducha. 

dvojitý profilovaný abakus, z nichž vySší silněji přečnívá (obr. 88.). Patky 
přípor mají nad deskou dva oblouny různé výšky. Do oblých přlpor 
z vrstev kamenů tesaných u původního vchodu ne právě organicky zapu- 
štěny asi v 18. st. konsoly renatssanční. Na svorníku okrouhlém druhého 
pote vytesán věnec z dvou gryfů, vespolek do ocasů zakousnutých (obr. 
89.). Větší okrouhlý svorník prvního pole ozdoben pětilistou namalo- 
vanou růží. 

2. Tuto kapli prodloužil z líce Starého stavení ven směrem do par- 
kánu Jindřich IV. roku 1482 (dle Sedláčka) o jedno užší pole klenební 
a pětiboký závěr, vzepřený opěrnými pilíři o jednom ústupku.') Žebra se 

') Pod jedním opěrákem podloícny Články snad le staré stavby: dva oblé dHky 
polosloupkův a slabounký proutek s kapitelkein. 



135 

iirSím plátkem (obr. 86.) v připojeném poli sbfhají tři pospolu až skoro 
do roviny spodních Spalet okenních, kdež jsou Šikmé seříznuta dle vzoru 
podobné úpravy v kůru kostela sv. -janského. V závéru Žebra vyrůstala od 
podlahy. Svorníky nové části nesou vytesané znaky zakladatele jejího, péti- 
listou růži a korunované M. Kružby v oknech dvojdílných jsou napodobení 
kružeb novéjši části kostela proboStského ') (obr. 90.). 

Obč protilehlé steny v poli před závěrem byly pokryty malbami, 
pFedstavujfctmi život P. Marie na jedné straně a utrpení Páně na druhé.*) 
Na strané evangelijní byl vedle oltáře obraz Očisťováni P. Marie a na 
něm byl vedle Simeona nápis, na němž pisatel, chtřje asi vzbuditi dojem 
starobylosti a cizoty písma, užil liter vše- 
lijak pozměněných. 

Na klenbě byli zobrazeni 4 evan- 
-gelisté a při nich latinská jich jména se 
začátky jich evangelii, jakž lze souditi 
z úryvků, roku 1709 čtitelných: Sanctus 
Marcus. Initium Evangelij . . . íilii DEI 
sicut scriptum est Isaia in Propheta ecce 
mitto angelům ... U sv. Jana: In prin- 
cip i o erat verbum. 

Kaple, Jindřichem IV. rozšířená, byla 
zasvěcena sv. Šimonovi a Judě apoštolům, 
jakož vysvítá z nápisu hlavního oltáře, 
r. 1505 posvěceného: 

ANNO ~ DNI ~ M A* V ~ HOC (v ALT ARE tm CONSECRATVM ra EST 
ET~HEívRELIQVIE~lN~EODEM(vBŤl(vB. BARTHDLOMAEI. MAF^- 
TINI LEONHARD] ~ ALEXI ~ MATEŘI ~ TITULUS ~ ANNOTATUR ~ 
BEATl ~SIMONlS ~ ET ~1UDE (V APOSTOLORUM,') 

Práce řezbáfská na hlavním oltáři představovala Život a utrpení Páné. 

Mimo něj byly tu ještě na začátku 18. stol. dva oltáře, t nichí jedeo staril byl 

lasvícen sv. Bartoloměji. O obrazech, z nichí sestaveny byly, vyslovil se rokn 1710 

tehdejSí rektor jindř.-hradecké koileje jesuitské, ie jsou prastaré, chatrné a k lobé 

nenáleiité. 

3. Kaple, na svou výSku a Šířku nepoměrně dlouhá a chatrně osvě- 
tlená, po zřízení dolní kaple pí. hrabinky v Novém stavení asi zanedbána 

') Jedno íobrftieno v Sedláčkových Hradech IV. 12- 

•) Snímky jich, učiněné tulkou r. 1709 asi tehdejíim hradeckým malířem Mich. 
ReSem ml., jsou uloženy v Archivu zámeckém 8 Fa a reprodukovány v Sedláčkových 
Hradech IV. 61. Místo obvyklých později oddavek P. Marie jest tu objetí P. Marie 
8v. Josefem. Na některých obrazech hleděl umělec nakolik dějů v jedno shrnouti 
ku př. políbeni Jidášovo, uzdravení Malchovo a zajetí JcžíSe. Nejpodařenější stránkou 
jsou roucha, zvláStě P. Marie na obrázku desítiletého Ježíše v chrámě. Mnohá jsoa 
v archaeoloeickém ohledu zajímavá, 

•) Nyní zasvĚcena jest kaple sv. Duchu. Název kaple sv. Ducha četl jsem nej- 
prve v Hlavním počtu r. 1655. 



137 

Ku přání Marie Josefy hr. Černínové, roz. Slavatové, ale teprve po její 
smrti roku 1709 a 1710 zvětšena jest tím, že snesením klenutí dolní ko- 
mory (9) prohloubena jest až do přízemí a pod světnicí gotickou (41) 
rozšířena až k 3. nádvoří. Ze staré podlahy zůstala jen část pod I. polem 
klenebním. Tam upravena kruchta. Ta rozšířena tím, že stará silná pře- 
pážka v 1. patře nahrazena slabší a získaný prostor překlenut. Ve výši 
původní podlahy vedena kordonová římsa renaissanční. Pod kruchtou 
a sousední světnicí zůstala stará klenba valená. K osvětlení toho prostoru 
prolomeno okno nad novým přízemním vchodem z 3. nádvoří. Okna dvě 
prolomena, po případě rozšířena v zpodní části presbyteria. Při straně 
epištolní přistavěna sakristie (XII). Rozšíření kaple provedeno dle návrhu 
pražského stavitele Fr, Maxm, Kaňky, ^) 

Evangelisté i malby nástěnné zabíleny. Na stěnách vymalovány r. 1727 
větší výjevy ze života Páně, zvláště z jeho utrpení a po vzkříšení, invencí 
i komposicí dosti pozoruhodné, ač ne vždy originální. Jsou místy značně 
poškozeny. Na klenbě závěru oživen asi starý znak některého z posledních 
pánů z Hradce uprostřed omamentův. V lunetách nad okny vznášejí se 
na obláčcích andělíčkové. V náplních závěru jsou otcové církevní a evan- 
gelisté. Nad hlavním oltářem Křest Páně. Na oblouku pod kruchtou jest 
v těžkopádné kartuši Oběť Abrahamova. Malba na kruchtě jakož i na 
stěnách kaple napodobí barokní architekturu. Orámování ploch, k obrazům 
určených, utvořeno z^prvkův architektonických. Plochy, obrazy nepokryté, 
jsou mramorovány. 

Oltáře tři postaveny teprve r. 1735 nebo následujícího. Hlavní má 
bohatší architektoniku barokní a ozdoben bílými dřevěnými sochami, málo 
výraznými, sv. Václava a sv. Víta, 21 m vysokými. Chová obraz Seslání 
Ducha sv. Nákres k oltáři podal Fr. Max. Kaňka ^% 1729. Na pobočních 
oltářích jsou obrazy 2 m vysoké, V2 m Široké, v levo Zvěstování P. Marie, 
v právo Zasnoubení P. Marie se sv. Josefem. Antipendia oltářů, na plátně 
malovaná, uprostřed kvítkových barokních ornamentů mají ve středu oválné 
obrazy sv. Františka de Paula, sv. Jana N. a sv. Antonína dosti vý- 
razné, ale stemnělé. Obrazy oltářní maloval Mich. Resch ml. Celkem se 
shodují s náčrtky, *) jež tužkou zběžně ale zručně provedl, kontury pérem 
vytknuv. Zejména zachovány typy hlav, ne vždy tradicioaální. 

Práce sochařské nebo řezbářské provedl k návrhu hejtmanovu buď 

hradecký sochař Marek Kaiser nebo tehdejší sochař dačický. 

Při požáru roku 1773 též okna kaple shořela a steny začazeny. Kaple hned po 
po2áni přikrytá r. 1774 vyčištěna, r. 1820 opravena okna. Klenutí, sesutím hrozící, 
r. 1S32 podepřeno. R. 1837 pilíře a zdi částečně vyzdény, vycvikovány a omítnuty 
a v oknech kamenné desky zapuštěny. 

') Přísahu měšťanskou, opravňující jej k samostatné živnosti stavitelské, složil 
r. 1699. (Manuál radní Starého města z r. 1699.) Byl dvorním stavitelem hr. Černína. 
Velmi bohat jsa, zemřel po r. 1740. (Sdělení p. archit. J. Heraina.) Srv. též Pam. arch. 
XVII. 53. n. a Dia baču v KQnstlerlexicon. 

*} V Arch zám. jsou náčrtky dle původního projektu rektorova. 



138 

Lavice panské, 102 m šir., 2m dl., vzadu 2'2m bez nástavků vy- 
soké, mají na nástavcích znakové štíty tvaru podlouhlého 18. st, ale beze 
znaků. Na lavicích ostatních jsou postranice ozdobeny řezbářskou prací, 
ze samých proplétajících se a dotýkajících obloučků, v oko neb lupeny 
zakončených a vroubkovaných. Práce Marka Kaisrař 

Paramenty. Ornát bledéhnědý, 1 m dlouhý. Střed ze stříbrohlavu 
s vetkanými velkými fantastickými květy. Postranice z hnědého brokátu 
s podobnými květy. 

Ornáty dva zelené, 1 m dlouhé, s barokním vzorkem, ve světle zelený 
atlas různobarvým hedvábím a zlatem vetkaným. 

Kasule růžová, 0*95 m dlouhá, i dalmatiky a pluviál. Střed kasule 
má na růžovém brokáte vetkaný zlatý ornament souměrný, postranice na 
růžovém atlase ,kytice květův a jablíček i mřížkový ornament. Postříbřené 
přesky pluviálu mají ozdobu lasturovou. 

Kasule bílá, 1*15 w dlouhá, ze stříbrohlavu veskrze stejného, ze zač. 
18. stol. Vetkány jemné vzorky květové renaissanční. Střed označen jen 
úzkými dvojitě vedenými zlatými kalounky, stříbrnou nití lemovanými. 

Ornát oboustranný, 11 2 w dlouhý, na jedné straně černý z velbloudí 
srsti^ se středem z bílého tatetu, na druhé bledě modrý tafetový, ze zač. 
18. století. 

Ornát světle červený, 1 m dlouhý, z 1. pol. 18. st. Jednoduchý vzorek 
tkalcovský přerušován kolmými proužky zelenými. Střed vyplněn stejno- 
měrným kobercovým vzorkem barokním, vyšitým prací »pryglovou« z vlny 
zelené a červené na půdě bílé, 

Kasule žlutě zelená, O 99 m dlouhá, barokní, z 1. pol. 18. stol. Na 
postranicích ze žlutě zeleného atlasu vetkány květy různobarvým hedvábím. 
Na středu z červeného hedvábí vyšívání dracounové 

Kasule 115 w dlouhá, barokní, z 1. pol. 18. st, na jejímž tkanivu 
v klikatině střídají se pruhy bílé, modré a červené. (Kuriosita.) Porty za- 
stoupeny jsou vzorky, ze zlatých prýmek vyšitými. 

Kasule červená, 094 m dlouhá. Brokátový střed bílý stříbrem protkán 
a v nachových postranicích vetkána klikatina a palmety. Dar hr. Mar. Ter. 
Pejačevičové roz. Černínové, po r. 1857. 

V sakristii antipendium na plátně, 192 w dlouhé, 1 m vysoké. 
Černě a šedě vymalováno utrpení Páně a osudy jeho až do nanebevstou- 
pení. Ve středu ukřižování. Výrazy obličejů méně podařené. Těla obnažená 
nedokonalá. 

Antipendium na bledě žlutém aksamitu, žinylkami a zlatými nit- 
kami a prýmky vyšité, 345 m dlouhé, 1 m vysoké, k oltáři Božího Téla 
u Klášteříčka, z 18. st , již vetché. Na vodě, v níž se střídají útesy s ko- 
raly, puškvorce a jiné vodní rostliny, vznášejí se lodice. Na nich stojíce 
rybáři drží do výše zlaté sítě, které po celé délce činí vlnitý ornament. 

Portiery dvě barokní, vetché, 2-90 »ř dlouhé, 2\6fn široké, jichž 
se však při témž oltáři užívá za špalíry tak, že pruhy dle ornamentův 



139 

určené, aby splývaly kolmo, leží vodorovně. S nachovými pruhy aksami- 
tovými střídají se čtyři vyšité žinylkami a buzky. Opakují se na nich vázy 
mezi proplítajícími se ornamenty rostlinnými. 

Špalíry tři barokní, asi z 1, pol 18 stol., k témuž oltáři náležité 
dva 215 m dlouhé, 1*27 m široké, třetí 2*29 m dlouhý, 109 m široký. Střed 
na osnově nachové zlatem, na třetím ve skrovné míře též bledě modrým 
hedvábím tkaný. Obrubu činí na podélných stranách modrý vzorkovaný 
pruh mezi 2 bílými, rovněž vzorkovanými. Ve středu jest na každém jiný 
vzorec groteskní, velmi pěkný. Společno mají pouze orámování barokními 
sloupky točitými, jež však v podrobnost ch se různí. Mezi sloupky a nad 
nimi souměrně rozvrženy vázy s ro«itlinami nebo slohované pyramidální 
stromy nebo jednotlivé květy. Všecky ornamenty nad sebou nečiní jedi- 
ného souvislého celku. Ve středu třetího jest můří noha a nad ní visí 
souměrné tři lampy, kvítky obklopené. V 1. pol. 19. st. chovány bývaly 
tyto věci v Klá steří čku. 

Koberec plyšový, tkaný, barokní, 2 08 m dlouhý, 1 39 m široký. 
Ve středu na žluté půdě stejnoramenný ozdobný kříž z části světle modrý, 
z části černý, od něhož rozcházejí se fantastické květy v barvách jasných, 
modré, červené, žluté a bílé. Rohy vyplněny vzorcem. Obrubou jest na půdě 
bledě zelené pásek větévek s lupeny a květy, jednoduše se proplítajících. 

Olejomalba v sakristii, poprsí sv. Maří Magd., 0'6S m šiř, 0*78 w 
v)s., uvádí se již r. 1673. 

Mlýn o 14 složeních při stoce z Vajgara do Nežárky sz. od hradu dal 
vystavěti Jáchym z Hradce r, 1551 na místě starého mlýna. V průčelí 
krásné kamenné obložení obloukových vrat. Vnitřní obložení ozdobeno 
pětilistými růžemi ve vyhloubeném žlábku. Takovou též obrubou obložena 
vrata vně, ale na hraně jest šroubovitý prut, jakéhož nikde jinde v Hradci 
není. Nad obložením vodorovná římsa, pod níž v rozích po stranách archi- 
volty hradecká a rožmberská růže. Nad římsou jsou žulové desky, na nichž 
pod římsou krásně vytesané znaky: Jáchymův a Anny z Rožmberka.^) 
Portál částečně obnoven r. 1690, 

VLASTNÍ MĚSTO. 

Na pravém břehu Nežárky nedaleko železničního mostu nalezen nůž pazourkový. 
(Majetek nálezce konservátora Jindř. Rychlého.) 

Ze středověkého bydla při umélém mlýnu č. 176-11. (v 16. st. »Kanclhofu«), na 
pravém břehu Nežárky, nalezeny střepy nádob hliněných s bohatými okrasami vlnitými 
a jinými pro to bydlo význačnými a se známkami na vnější straně dna. Mimo to dva 
brousky, korale hliněné, nože železné, šíp. udice, kus hřebene kostěného a j. Nález 
v měst. museu J. Hradce, objevitelem J. Rychlým darovaný. (Rychlý v Pam. XI. 16J.) 

V zahradě čís. 57-11. v pěti jamách mezi hlinou a částečné uhlím a popelem 
mnoho střepů rozmanitých středověkých nádob, tuhových i hliněných, na kruhu zro- 



*) Mlýn již zrušen. V jedné z přízemních jizeb pracují motory k elektrickému 
osvětlení zámku i města. 



140 

bených. Dýnka některých méla vypuklé okrasy, okraje některé byly žlábky ozdobeny. 
Mimo kousky železných škvárů nalezeny též korálek z měkkého kamene, dva korálky 
skleněné, některé zlomky mosazné, ostruhy, hřeby železné, ráže a j. Z mincí nejstarší 
byl groš Karla IV. Mimo to po zahradě nalezeno střepů různých nádob, jakož i kach- 
líků s pěknými ornamenty. (Jindř. Rychlý, Pam. XI. 162, Přisp. 8—10, Gewisse grosse 
GraphitgeíUsse M. A. G. r. 1889, 194 n.) — Nález v museu Jindř. Hradce. 

Při zakládání příjezdní silnice k nádraží nalezeno plekno kopí a střepy tubových 
nádob a některé předměty železné a mince stříbrné i medaillonky mosazné. (Měst. m.) 

Při rozšíření zadní části domů č. 96 a 97-1. proti kostelu Nanebevzetí P. Marie 
v samém sousedství bývalého hřbitova v mastné zemi vedle lidských kostí vykopány 
hrnečky a střepy většinou ze šedivé hlíny, řidčeji ze žluté, na kole zhotovené s kraji 
pěkně ohrnutými. Pod okraji byly pásky buď vroubkované nebo vyrytými žlábky šik- 
mými nebo kolmými ozdobené. Kolmé ozdoby někdy přerývané činívají dojem liter. 
Na jednom střepu, který jest v majetku J. Rychlého, got. minuskulí vyryto marian . . . 
V nádobách byly pecky různého ovoce. Tamtéž nalezena dřevěná nádobka, jejíž pásky 
černými čtverečky nebo kroužky v klikatině jsou ozdobeny. Nález, náležící asi konci 
15. st, v měst. musei. (Rychlý v Ohi. 1898." 

Jos. Claudius, Geschichten der Stadt Neuhaus. Neuhauser Pfarrdenkwůrdig- 
keiten. (Rukopis.) Sch. XIV. 103—115. — Sr. 238—241. — T. 32—52. — Mardetschláger, 
Kurzgefasste Geschichte des Bisthums und der Dioecese Budweis 154 n. — Fr. Rull. — 
Lip. Coel. Fric, Chrámové stavby města J Hradce v Ohi. 1877. — Jan Orth, Nástin 
historicko-kulturního obrazu J. Hradce od konce 15. st až k povstání stavovskému. — 
Téhož Nástin atd. od r. 1618 až do sklonku 18. st. — Čechy VI. 165—198. — L. Do- 
mečka, Průvodce. Osídlení 97 n. - Jos. Mikuláš, Malebný průvodce po J. Hradci. — 
S. 260 n. — Ladenbauer, 10-14, 16 n, 21, 35, 230 nn. — Matriky farní od r. 1700 
až 1850. -- Archiv městský v museu. — Vyobrazení různých částí Hradce na litho- 
graíii Ferd. E Zelenky z r. 1855 »Erinnerung an Neuhaus«. 

2. OPEVNĚNÍ MĚSTA. 

Registrum civitatis nowe domus omnium perceptorum et distributorům od roka 
1487—1531 v Mus. m. -- Účty městské za st. 18. a od r. 1800 1834 v Arch. zám. - 
Inventář obecní za 11. 1806 1810 tamtéž 

Jindř. Hradec, roku 1293 jsa již méstem/) byl zajisté záhy ohrazen. 
Privileje městské z r. 1389 fol. 1 b předpokládají zdi městské. Důkladněji 
zdmi a příkopy opevnén z rozkazu Jindřicha IV. z Hradce r. 1466. *) Zecf 
u hradu dostavěna teprve r. 1490. •) 

Opevnění města (^na situaci, obr. 91., silnějšími čarami naznačené) 
připojovalo se k opevnění hradu (1) jednak na sz. straně hradu u věže, nazý- 
vané později lázenkou, táhnouc se na záp. straně města podél řeky Nežárky (2), 
jednak připojovalo se k vých. rohu hradby hradní tam, kde vytéká náhon (4) 
z Vajgara (5), sledujíc na j. a jv. straně města břeh obou Vajgarů, men- 
šího (5) i většího (6). Mezi oběma přirozenými ochranami, řekou a ryb- 
níkem, objímal v přervaném oblouku severní nejpřístupnéjší stranu starého 
města vyzděný příkop neboli parkán (15, 20, 21), v polovici, rybníku bližší, 
dosud zachované (15), 19 w, v polovici k řece bližší 19—38 m široký 
Si 4 m hluboký. Tato polovice v délce 209 m (20) r. 1835 a v ostetní 

J) Cl. 

■) Rull 32. 
^j Registrum. 



141 

části (21) r. 1882 zasypána a v sady upravena. Parkány vSak bývaly též 
na strané k Nežárce i k rybnflcu.*) 

Z d i přikopu čili parkánu na straně městské v nejvySSI řásti, poprsní, 
0'5 m, pod poprsní 1 '3 m silné, z nalámané žuly, byly upevněny dubovými 
koly. •) Na jedné straně byl na příkopě jeStě plot z proutí. *) Za pl^opem 
na straně městské celkem v rovné Čáře, jakož i na stranách vodou clirá- 
nénýcli, sledujíce břehy namnoze skalnaté, byly hradební zdi se střílnami 
a chodbami krytými, tak zv. pavlačemi,*) které byly na ikrakholcích* ') 
a zavíraly se na zámek. ^ Do základů zdi kladli břevna.^) 



Ze zdí vystupovaly v jistých vzdálenostech nestejných (18"48, 2474, 
2552 « a jinak) o V76 m čtverhranné, 34 m široké bašty. Toliko 

') Hradební zdi na straně k rybníku strhovány jii r. 1803. u brány rybnické (8) 
r. 1812, u větši míře 1821. Tehdáž za domy č. 159 a 160 parkán (9) zarovnán, a upra- 
vena nynéjSI kommunikace mezi mostem rybnickým a Růžovou ulicí. 

') Reg. z r. 1498. V parkánu uklidáno obecni dfívi. Poiději, aspoň na konci 18. 
a na zač. 19. st bývala v novoměstském (20) hasičská kolna, ve vajgarském skladlSté 
stánk&v a krámů k výročním trhům. 

») Reg. 1508, 

*) V účtech mluvívá se o pavlačích na zdi městské vůbec, ku pf. r. 1490, 1517, 
zvláití vSak o pavlači u kli£cera minoritského, pozdějšího špitálu sv. Jana, ku př, 
r. 1488. Hradební zeď u špitálské zahrady snesena r. 1808. 

•) Reg- 1496. •) Reg. 1490. ') Reg. 1497. , 



142 

v obecných sadech (tak zv. promenádě), založených na zasypané Části 
příkopu '), u č. domu 48-1. vidéti jest jednopatrovou baStu okrouhlou (19), 
6'5 »í §ir. a 3 «( vystupující, s pozdější architektonickou ozdobou barokní.*) 
Obyáejně ob dvě bašty byla aspoň na sev. straně věž TÍM — 73 « Sir. 
a o 61 — 643 — 1096 « z hradební čáry vystupující. Tři takové věže jsou 
částečně ještě zachovány a to jedna (14) na konci opevnénl blízko rybníka, 
dvě (16, 17) mezi onou a nynější střelnicí. Věž střelnici bližší má v pří- 
zemí ze stanoviska vnitřního města zdivo v čele 1-45 »« a na stranách 
135 m, v paiře jen 1 ta silné. Jiné bašty, které bývaly na straně severní 
(před domy čís. 48, 46, 43 a 38-1.), strženy na začátku 19. st., nékleré již 



c J. Vil u Mul i ho 



r. 1801. Taková věž byla též na jv. straně (10) u Velkého Vajgara, z nií 
upraven jednopatrový domek, náležející k č. 159-1. Jedna pfi domě C. 172-1., 
čtyřpatrová, s renaissančnlmi nárožními arkéřky (7), dosud zdobí část města 
mezi mostem vajgarským a zámkem (obr. 92.). Přizemí a 1. patro má klenbu 

') Cl, 298, 325. 

•( Ostěni dveři ijoiickf, nepřesné, nedávno íáateĚnS otlučeno. V 1, oddélenf siepi 
£C(,'mcntová okna, ve druhém podvojná slepá okna s pilaatříky a oblouky. Na toskán- 
ských lesenich spočívají lubofeiy (tak'), na téch vlys a římsa a na té ballustrada. 
Duchovním aspoň původcem úpravy té může býti stavitel Jas. Schafftr, dle jehoí rady 
ok. r. 1836 Čela domů na straně k sadům úhlednými fasádami opatřena. (Cl.) 



Obr. 93. Hradec J. Pahled di tiv míiti od ■!. Freika v bfr. kaiiele >v. M. Majdilanf i XVm. ». 
Věl ridnlce. KoíHJ fimi Kolltj ■ koilel it. HuTE Mijd. 

valenou se zářezy nad okny zaoblenými. Nedaleko od ni zachována ješté 
část hradební zdi, 13 m silné, mezi domem Č. 175-1. a Malým Vajgarem.*} 

Nékolikapatrová vět, tak zv. robotáma, Šatlava (Frohnveste), stála na 
S2. rohu opevnění (22). Byla 73 wí široká a 6'1 m předstupovala pfed čáru 
hradeb, majíc na stranfi k příkopu v přízemí zdivo 19 m tlusté. Když 
r. 1801 shořela, vystavena na silných základech jejích r. 1818 a 1819, 
nemocnice pro služebné a tovarySe, tak zv. lazaret *) 2e výškou svou 
kdysi dosahovala výše druhého patra kolleje jesuitské, dokazuje obraz 
v bývalém kostele sv. Maří Majd. z 18. st. (obr. 93.), který podává pohled 
celkem správný. 

Při zbytcích hradební zdi na straně záp. nad Nežárkou, 135 m šiř. 
stojí též domek na základech bývalé bašty (25), zvané věže nežárské, na 
zač. 19. st Landfrasovy. Snesena byla r. 1804. 

') Véic čili bašty této strany viděti jest jeSté na hradeckém dřevorytu K. A. 
Schanlie íe 4. Čtvrtletí 18. st. Viz výučný list z t. 1783 v Mus. nt! 

') Mluva ob. lidu neznámí slovo změnila ve známéjSÍ nazaret. 



144 

Od nynějšího gymnasia podél bytu sládkova a panského mlýna druhdy 
o 14 složeních lámaly se hradby v úhlech a předsunovaly v těch místech 
dvě bašty. V jedné, zvané »u mlýna*, zachovány ve dvou patrech ještě 
střílny na vnitřní straně široké a ven se úžící. *) 

Věže některé měly nárožníky upevněny železem. Kryty byly šindelem, 
a na hřebene bývalo po dvou makovicích, hlavatými hřebíky přibitých,*) 
s korouhvičkami.') Jména věží anebo bašt byla na přechodu z 15. do 16. st.: 
Pluhová (před Štěpánem soukeníkem), věž nad valchou, věž za Nemastným, 
bašta novoměstská, věž u kláštera (minoritského), bašta nežárská (25), věž 
za mlýnem (27).*) 

Hradbami vedly do města jen tři brány: pražská (18) uprostřed 
sev. opevnění, linecká neboli nežárská (26) na záp. straně, odkud cesta 
zatáčí se k mostu nežárskému, a rybnická, vajgarská neboli vídeňská (8) 
k mostu přes spojení obou Vajgarů (teprve od r. 1830 kamennému a roz- 
šířenému). Mimo tyto brány byla těsná fortna na vých. straně mezi kaplí 
sv. Mikuláše a nejbližším domem č. 150-1., tak zv. sv.-janská neboli špi- 
tálská (11). Byla kryta stanovou stříškou roku 1803,*) jak viděti ještě na 
rytině Fr. Botka z 11. 1808— 1822. «) Od ní vedly schody dolů k rybníku. 
Hradby u ní strženy r. 1808. 

R. 1576 dovolil Adam z Hradce svému hejtmanu Štěp. Vratislavovi 
z Mitrovic se schválením obce prolomiti z domu svého hradbami branku, 
aby mohl k prádlu, které si směl zříditi mezi zdmi městskými, kde lazebník 
městský drva choval. ') Třetí fortnička (24) prolomena v hradební zdi k Ne- 
žárce mezi oběma bývalými věžemi r. 1803 ^) a zřízeny u ní schody dosud 
stávající, aby byl snazší přístup kvodě; neboť při ohni, nedávno před tím 
na té straně města vypuklém, těžce pociťován nedostatek vody. ^) R. 1835 
prolomena hradbami na s. straně ulice do nových sadů. 

Brány bývaly dvojité a zavírány dvojími vraty. *^) Přede všemi bývaly 
zdvižité mosty*') a dubové šraňky.^*) Při každé bývala jistebka neboli 
kobka. ''l Před branou rybnickou r. 1487 a u zdvižitého mostu na nežárské 



*) Vyobrazena v Hradech IV. 41. ") Reg. 1496. 

*) R. 1496 omaloval je na 1 věž malíř Hanuš za 6 gr. 

*) Reg. passim. *; Účty. 

*) Kladu ji do těch let, poněvadž na ní jest ještě věž kostela sv. Maří M. a včx 
brány pražské. 

') Kniha pamětí r. 1559 nn. fol. 80 v Mus. m. Snad to bylo v témž místě, kde 
již v 15. st. bývaly dvéře, jež r. 1509 u Zitha lazebníka zazděny. (Reg.) Bylo to asi 
mezi véží č. 7 a náhonem (4). 

•j Ze smlouvy obce s jesuity (Weypisové smluv atd. v Mus. m. B a 30 fol. 16) 
patmo, že v těch místech již před r. 1676 bývala dvířka, jimiž vedle bašty chodilo se 
do parkánu. •) Cl. 238. ") Účty z r. 1487. 

*') R. 1487 v účtech řeč o rybnické, kdež byl nad mostem rybnickým, r. 14SS 
o novoměstské, r. 1496 o nežárské. 

*■) Účty z r. 1490, 1492, 1502. 

*•) R 1488 na zdi u novoměstské hlásným, 1497 na rybníčkem mostě, 1505 na 
nežárském. 



145 

bráně r. 1490 zřízen ješté dřevěný srub. V klenutí každé brány byly silné 
skoby k zavěšení tyčí s 30 koši. V jedné boční zdi bývala na skobě sví- 
tilna. ') Brány a ulice k nim vedoucí byly již na konci 15. st. vydlážděny.^) 

Z bran stojí již jen nežárská neboli linecká. V průjezdu jest 
goticky sklenuta, ve světlosti 3*65 m šir. a 6*45 m dl., dvoupatrová, teď 
střechou sedlovou pokrytá. Mívala však asi střechu stanovou, dokud budovy 
nyní s obou stran k ní přiléhající, výškou svou jí nepřevyšovaly. Dokud 
stála volně, měla v 1. patře po okně na j. a s. stranu, na tuto též prevet. 
N3mi viděti z věnčí jenom na z. a v. straně uzounká čtyřhranná okna, za 
nimiž však uvnitř jsou vysoké a široké výklenky polokruhem sklenuté. 
Na v. straně je v 1. a 2 patře po I okně, na z. straně v 2. patře dvě. 
Zdi, ještě v 1. patře 1*25 m silné, z lomové žuly, jenom nejhořejší nižší 
patro, vlastně již pfida, rozčleněné lesenami ve slohu renaissančním, je 
z cihel. Patro to teprve r. 1802 prolomeno prp hodiny, občany nežárskými 
opatřené. Na vnější straně brány jest dosud po obou stranách otvoru za- 
chována ve zdivu z přitesané žuly rýha k zvedání a spouštění mříže a na 
jedné straně vnějšího ostění skoba, na kterouž zavěšován na zač. 19. stol. 
k zatažení vjezdu řetěz. ^) Ozdobena jest brána na straně vnější znakem 
městským na pěkné renaissanční kartuši, z kamene vytesané. Bránu, Já- 
chymem z Hradce aspoň v hořejší části vystavěnou,^) znovu opraviti dal 
okrašlovací spolek Vesna. Dolní brány s dvojkřídlými vraty, stávavší před 
č. 3. — IV., již není, ani fortničky vedle ní, která ještě v první čcvrti 19. st 
k jatkám vedla. 

Brána rybnická skládala se do r. 1826 vlastně ze dvou bran, od 
sebe oddělených.*) Jedna byla horní s nevysokou věží asi mezi domy 
č. 167 a 169 - I. a druhá dolní blíže k mostu rybnickému. Mezi oběma 
byla na zač. 19. st. v právo vrata do parkánu, kde krámy a stánky uklá- 
dány, a v levo jednoduché dvéře též do parkánu. Stará brána zdála se 
r. 1552 Jáchymovi z Hradce velmi škaredou a proto k jeho přání dle jeho 
plánu přestavěna. Tak se udržela do roku 1826, kdy stržena. Na rytině 
Schantzově jest ji ještě znáti. 

Pražská brána^ ze všech nejhlubší, táhla se od domku před střel- 
nici č. 106 až k začátku nynější ulice Palackého, poněkud se zatáčejíc. 
Měla šest oblouků. Ve zdivu jejím byly světnice, jichž užíváno v 19. století 
za krámky. Vchod vnější byl obložen kamennou rustikou. 

Nad ním byl na vnější straně znak městský. V bráně samé bývala 
v 18. st ve výklenku dřevěná socha P. M. neposkvrněného početí*) v za- 
sklené skříni, která nyní jest v kapličce na konci ul. Růžové. — Nad 
širokou branou vnitřní stála užší věž, jednopatrová, čtyřhranná, s úzkými 

') Inventář. •) R. 1494, 99. •) Inventář. *) Heber. •) Reg. r. 1487. 

•) Obličej P. Marie pěkný, roucho nepřirozené pomačkáno. Kolem skříně štu- 
kový rámec rokokový s postavami andělíčků. Kaplička, jejíž leseny místo hlavic mají 
toskánské trigiyfy, jest patrné dílem Jos. Schaffra. Postaviti ji dal r. 1825 lesmistr 
Jifí Wachtcl. 

SottpU památek hitt. a uměl. Pol. okres Jindřicbo-Hradecký. « ^^ 



146 

čtyřhrannými okny na všech stranách, krytá střechou mansardskou a za- 
končená makovičkou s korouhvičkou a žlutou růži. Za věží byla ještě 
zubatá zeď. — Mezi oběma branami byl na zač. 19. st. vcházejícímu pa 
levici obecní dům (nynější střelnice), po pravici zeď, oddělující prostor 
od parkánu. Tou zdí byly vchody a schody do parkánu, na protější strané 
veliká vrata k střelnici v parkánu. — Před vnější branou byla po levé 
straně vcházejícímu poprsní zeď, při níž u samé brány bývala malá stráž- 
nice a vedle ní též u zdi na místě, stromy posázeném, před branou sochy 
sv. Jana N. z r. 1725 a Theodora z r. 1731 se začátečnými písmeny jmen 
věnovatelů M : F : B : D : B : T. Nyní stojí ve výklencích domu č. 1.— II 
Nedaleko bývala kamenná kašna, na jejímž prostředním sloupu byla py- 
ramida ze 4 kulí a železná kytice. ^) 

R. 1802 ještě postaveny do věže nad branou staročeské hodiny, 
z radnice na nový způsob hodinářem Vysockým z Třeboně za 200 zl. 
předělané. Brána byla r. 1822 společností střeleckou ^) stržena, a hodiny 
prodány do Kard. Řečice. 

3. KAPLIČKA sv. ALOISIA při domě Landfrasově na Balbí- 
nově náměstí. 

Jest 346 m šir. a 0*76 vystupuje před čelo domu. Má tvary iónsko- 
římské, architráv dvojdílný, vlys prostý, římsu se zubořezy. Celek dovršen 
attikou. Stavba J. Schaffra asi z r. 1827.*) 

V kapličce na oltáříku necenná kamenná, malovaná socha sv. jinocha. 
Dala ji na konci 18. stol. na náměstí, nyní Balbínově, postaviti paní vrch- 
ního Fr. Ant. Friedla (1789—1808). 

4. KOSTEL SV. ALŽBĚTY. 

účty špitálské v Arch. zám. — H. c. — Trajer 52. — Rull 14. —Čechy VI. 196. - 
Domečka 129 n. — Fr. Tischer. Ohi. z r. 1872 č. 41, 42, 50, 1873. 2. 

R. 1399 založen Oldřichem a Janem ml. z Hradce špitál pro chudé 
a při něm kaple Navštívení Panny Marie, sv. Marie egyptské a sv. Anto- 
nína. *) Kaple ta přestavěna v gotický kostel sv. Alžběty portugalské na 
zač. 15. st. R. 1415 byl vysvěcen.*) 

R. 1618 kostel vypálen gen. Dampierem. Zase upraven byv, stal se 
střediskem rolnického bratrstva sv, Isidora. To r. 1682 opatřilo hlavní 
oltář krásným obrazem, postaralo se o nové lavice a nová vrata chrámová. *) 
R. 1705 opatřilo bratrstvo 2 nové oltáře a r. 1728 dalo znovu po- 



*) Vyobrazení budovy zachováno v původním rukopise Claudiusových Ge- 
dchichten der Stadt Neuhaus na proboštství. 

") Účty. 

^) Sdělení majitele Vil. Landfrasa st. 

♦) Balbín LI. erect. VII. A. 3, p. 121. — Nadání oltářníka potvrzené r. 1405 
Adamem z Nežctic, notářem arcibiskupským. Pergam. listina v Mus. m. A c 2. 

•) Účty špitální v Arch. z. 

•; H. c. 



147 



ziatíti za 40 zl. sochu sv. Isidora. R. 1748 povolil hr. Prokop Černín 
jesuitům stavbu sakristie, na straně k rybníku. Měla spolu sloužiti bratrstvu 
ke konferencím. *) R. 1773 kostel vyhořel podruhé, r. 1788 uzavřen a 
r. 1789 prodán za 230 zl. barvíři Emrovi, od toho za touž cenu dvěma 
měšťanům. Ti jej prodali obci, a ta kováři Aug. Reisnerovi, jenž v něm 
r. 1828 upravil byty a kovárnu. 

Kostel jednolodní k jz. obrácen. Opěráky o 0*63 tn předstupující na 
stranách podélných i v rovném závěni. Míval 3 pole klenební. V prostém 
průčelí vchod s ostěním gotickým jednoduše ve % výšky profilovaným, jež 
dosud jest zachováno. Okna dvojdílná mívala jednoduché kružby, z níž 
jen pranepatrné zlomky zatěžují mandl kovářův. 

Z vnitřního zařízení zachována jen pískovcová polychromovaná 
socha s v. Jana N., asi 0*7 m vysoká, v bytě kováře Reisnera. Sv. Jan 
v rouše kanovnickém přidržuje pravicí andělíčka, který před ním se vznáší, 
drže Ukřižovaného. Práce dosti slušná, jen tváře, jak svatého tak andílka, 
jsou málo výrazný. 

5. KOSTELÍK SV. JAKUBA. 

Pamětní kniha v Arch. z., Fr. Tischrem sepsaná. — H. c. — Účty. — Fr. Tischer, 
O stavbě a udržování statuí kříž. cesty ku sv. Jakubu v Ohi. XXII. č. 50. 

Na návrší záp. od mésta bývala snad pozorovací tvrz. Ještě r. 1858 bylo viděti 
asi 1'/,*^ od sz. rohu kostela směrem východním táhnouti se zeď, několik sáhů dlouhou, 
jež poukazovala na stavbu důkladnější. Podzemní chodba, o níž bájeno, že vedla až 
do hradu, byla jen pod kostelem. Sem tam vyskytly se střepy středověkých nádob, 
jeden uložen v měst museu. 

Po povolení pap. Lva X. , 
r. 1518 daném, někteří mě- 
šťané zřídili křížovou cestu 
o 11 zastaveních. Deset štací 
bylo vymalováno na sloupech 
a to: 1. Kristus na hoře 
Olivetské, 2. bičování, 3. ortel 
Pilátův, 4. pád pod křížem, 
5. setkání s Veronikou, 6. 
setkání s Ženo mi, 7. pád při 
stoupání na Kalvárii, 8. vrtání 
a úprava kříže, 9. Kristus na 
kříži. 10. složení s kříže. Po- 
slední 11. štace byla v kapli 
neboli kostelíku sv. Jakuba'), 

, , , W.W. i^^r- Obr. 94. Hradec I. Půdory* kostela sv. Jakuba před restauraci. 

kdež na vělšim oltáři vyma- j j 

lován pohřeb Páně.^) 

Kostelík orientovaný, s vížkou,*} do konce 16. st sešlý, dala r. 1605 Marie 
Max. Hohenzollerská, choť Jách. Oldřicha a Hradce, přestavěti. Měl pětibokou oltář- 




•) Arch. zám. III k a sv. Alžběta. 

^) Breve pap. v Arch. z. 

•) Zpráva prob. Kratochvíla (1695— 1710 • v arch. proboštském. 

*) Počet hlavní r. 1595. 



10* 



148 

nici, žebrovou klenbou přikrytou a 4 jednoduchými hrotitými okny osvétlenoo. Síň 
o něco širší, nehrubé dlouhá měla 1 okno hrotité v sev. zdi a 2 v již. zdi, kdež také 
by) vchod s jednoduchým Čtyřhranným got. obložením. (Obr. 94.). Nad rozhraním oltář- 
nice a siné seděla čtyřhranná dřevěná vížka s cibulovitou střechou. *) Ta opravena od 
jesuitů r. 1685. *) a obnovena zase za hr. Fr. Jos. Černína.*) Kohout, ze železného plechu 
vysekaný, který střechu zakončoval, uložen nyní v archivu zámeckém. 

Zvon, r. 1605 ulitý, jest od r. 1793 na věži kostela pénenského. 

K průčelní zdi přiléhala kaplička otevřená, z bočních stran kruhovým oknem 
osvětlená, jejíž křížová klenba spočívala na 4 žulových sloupech toskánských. Od zá- 
kladu znova zřízena r. 1728. ') V ní visel veliký Ukřižovaný, který r. 1859 v slavném 
průvodu od starých méSťanů přenesen do kostela proboštského a pod kruchtou po- 
věšen. Pod ním bývala deska s obrazem Krista v hrobe odpočívajícího. 

Mimo hlavni oltář s deskou z červeného mramoru, na němž byl teprve asi od 
r. 1696 ^) obraz sv. Jakuba, kostelík měl ještě 2 boční oltáře. Oltářní kámen na epiSt 
straně byl prý z 14. st, jak poznamenáno v žádosti o povolení nové stavby r. 1856. 

R. 1793 kostelík vyzdvižen. V létech 30tých 19. st. byl hradecké 
posádce prachámou. R. 1859 stržen, sklep pod ním upraven v hrobku 
pro hr. rodinu Černínskou a nad ní nákladem hr. Eug. Černína dle plánu 
arhitekta Bedř, Stache^ stavitele kn. Kinského, stavitelem hradeckým Janem 
Kocábem vystaven nový kostel gotický a. biskupem J. V. Jirsíkem r. 1860 
posvěcen. 

Stavba orientovaná skládá se z lodi, zvenčí \\'5 m dlouhé a6'15M 
široké, a z užšího presbyteria pětibokého, 3*5 m dl. a 2*6 m širokého. Do 
lodi vchází se v průčelí síňkou pod věží, 2*8 m dl. a 3*5 m širokou. V tym- 
panu nade vchodem reliet: Ukřižovaný s P. Marií a sv. Janem od Fr. Maliov- 
ského. Kamenická práce od Janáka ze Studené a Peigra. ^) 

Hlavní oltář gotický z lipového di^ví dle nákresu Stachova od víden- 
ského řezbáře a umělého truhláře Fr. Sch on t hale r a. Vedlejší 2 docela 
stejné komponovány. 

Obrazy. Ukřižovaný na hlavním oltáři dle Murilla od Karla 
Schelleina z r. 1859 za 180 zl. Sv. Eugen, jáhen v červené dalmatice 
s knihou a berlou. Sv. Jakub v hnědém plášti, maje klobouk poutničky 
na pase zavěšený a opíraje se o berlu poutničkou. Oba od Petra Maix- 
nera. Malby na oknech od K^rla Geylinga ve Vídni za 710 zl. Sošky 
P. Krista a P. Marie na konsolách při triumf, oblouku r. 1897 pěkné vy- 
řezány ve Vídni Jos, Parschalkem z dubového dříví, kteréž bylo od roku 
1594 — 1891 závorou vodní roury u stavidel Malého Vajgara a proto ztvrdlo 
náramně a zčernalo.^) 

Mříže, kováni, ozdobné zámky, báně a kříže jsou práce Jana 
Gchmeidlera^ klíč s vyrytými gotickými literami Jos, Bemda* 



*) Půdorys a nárys v mus. 
■j H. c. 

^) Listina v báni nalezená, nyní v Arch. z. 

*) Akta o restauraci kostela Nanebevzetí P. M. z r. 1696 v Arch. z. 
•) Lithografie kostela od J. Hallera ve Vídni. 

•) Dub snad již 300letý skácen byl r. 1594 v Matné za humny statku Vávry 
Mertla. (Účty v Arch. zámj. 



149 

Zvony 2 od Vojt, Pemera, 

1. Hoření i dolní obruba z břečtanových listů. V prostřed pláště na 
1 straně znak Černínský a pětilistá růže pod korunou a nápis: Eugen 
Černín hrabě z Chudenic a na Chudenicích. 1868 A. Perner Budweis. — 
Na 2. str. Terezia. hraběnka Černínova, roz. hr. Rosenberg Orsini. Váží 
91-84 kg, stál 283 zl. 20 kr. 

2. Menší se znakem váží 4704 kg, stál 149 zl. (Vyrytí znaku 5 zl.) 

Hrobka pod kostelem ve skále vylámána a kamenným oltáříkem 
opatřena. Seznam těch, kteří v hrobce odpočívají, a nápisy rakví v Pamětní 
knize Arch. z. Viz též Domečkova Průvodce 142 n. Mikulášova 14. a Fr. 
Tischra ml. Hrobky hrabat Černínů z Chudenic v Ohi. XXVIIL 

Deset zastavení křížové cesty při cestě k sv. Jakubu z odkazu 
Anny Beerové vykonavatelé její závěti Jan Mau. Fleischer a Baltazar 
Pergameni r. 1693 obnovili a jedno asi přičinili. R. 1695 probošt Jer. 
Althan de Pozzi je posvětil. 

Na vysokém podstavci kvádrovém stojí výklenek s obrazem, obstou- 
pený krátkými a hmotnými sloupky toskánskými a svrchu přikrytý okrou- 
hlým obloukem. Ten ozdoben cherubem a zakončen kulí s železném 
křížem, který vystupuje na* každé kapličce skoro z jinakých závitkův 
a nad příčným ramenem nese začáteční písmena jména obnovitelčina 
A B.^) 

Práce kamenická zase obnovena, r. 1848 a 1900. Obrazy nové na 
plechu vymaloval v 11. 50tých yan Scheffel, hradecký malíř, dle obrazů, 
kteréž nedávno před tím zcela věrně dle Fiihricha byl vymaloval Jan 
Steinhauser s Janem Baumruckem pro kostel proboštský. Aby vyšlo 13 
zastavení, vymalováno na první dvě po 2 obrazech vedle sebe. Obrazy 
r. 1869 obnovil malíř Karel Novák, — Když spolu s kostelíkem sv. Jakuba 
zbořena kaplička s Božím hrobem, hr. Jar. Černín a choť jeho Karolina roz. 
hr. SchafTgotschová dali r. 1869 postaviti Pavlem Jonáktrn 12. Boží muka 
(14. štaci). Ozdobena jejich znaky a zakončena kamenným křížem. Obraz 
Pohřbu Páně jest od Jana See. 

Nápisy: Na I. XTO PASSO FVNDAT^ ANNO DOMINI MDXVIII. 
RESTAVRATAE LEGATO ANN^E BEERIN VIDV^ ANNO DNI MDCXCni. 

Na 11. BENEDICT^ A REDSSMO D: D: HIERON: ALTANO DE 
POZZI Pr^POS: NEOD. EXECVTORÍBVS IOAN: MAV: FLEISCHER 

ET-BALCAR. PeRGAMENI AN: MDCXCV. 

Na 4. ICONES ISTAS PATIENTI DoMINO LARGItaTE SVA PIe 

eXornaVerrVnt et renoVaVerVnt CLIěntes. 



') Vyobrazení v Čechách VI. 190. 



\ 



150 

6. KOSTEL SV. JANA KŘT. S KLÁŠTEREM MINORITU, 
NYNÍ CHUDOBINCEM. 

Grueber, Kunst des Mittelalters in Boehmen III. 81. — Dr. Ot Hostinský vSv 
1882. 82 n. — Křížová chodba při kostele sv. Jana Křt v J. Hr., Ohi. 1884 č. IL - 
Sv. 1887. 318. — Neuwirth 470—475. — Domečka, Nové objevené fresky v kostele 
sv. Jana, Ohi. 1892 č. 35. — Jos. BraniŠ, Stručná zpráva o zkoumání památek v jižních 
Čechách, ve Véstníku Č. Akad. II. č. 2. — Téhož Dějiny oméní atd. I. 70 n., II 20. 
53 n., 75. — Téhož Některé zvláštnosti chrámových staveb jihočeských v Pam. arch. 
XVn. — Jar. Janoušek, Ku zprávám o uměleckých památkách Vítkovců v Čas. Mat 
Mor. XX. — Bdhmen II. 233, 240, 246 n. — Dr. Jos. Novák, Fresky v horní části 
lodi kostela sv. janského v J. Hradci. — Týž, Die Set Johanneskirche in Neuhaus, 
M. C C. 1900, kdež také doklady. — Vil. Neumann, Aus Neuhaus in BOhmem M. C. C 
1900. — Půdorys dr. Hostinského v Sv. 1882, 77, v Hradech IV. 94, Neuwirthův v jeho 
spise, ing. J. Šimka v BranišovČ díle I. 70, Novákův v M. C. C Pohled Brechlcrů? 
u Šubrta 121. Kouiův v Sv. 1882 a Hradech IV., K. Liebschra v Čechách VI. 178. 

Rok založení kostela není zaznamenán. V 14. st. drželi jej minorité. 

R. 1351 konali tu kapitolu. Když r. 1434 město bylo Tábority vypáleno, 

utrpěl asi též kostel sv. janský, jehož prý chasa soukenická statečně bájila. 

R. 1461 Jan Kňour odkázal 100 kop gr. na vystavění kláštera. R. 1564 

minorité dobrovolné odstěhovali se do Jihlavy, obdrževše slušnou náhradu 

od Jáchyma z Hradce, jenž klášter jejich přeměnil v špitál, chudobinec 

pro 20 mužův a 20 žen.^) R. 1597 Kat z Montfortu přispěla 100 tol. 

k opravě kostela. R. 1607 kostel i s vnitřním zařízením vyhořel, ale za 

900 tol. obnoven*), bez pochyby dle návrhu paumistra, r. 1608 z Budějovic 

povolaného (Vlacha Beneše Dominika}^), R. 1608 Vil. Slavata vymohl na 

papeži, aby kostel byl dán Jesuitům, by v něm konali služby boží pro 

Němce.^) Když protestante ujali se kostela farního, katolíci konali služby 

boží v kostele sv. janském od ^7io 1619 do *%, 1620. Předtím a potom 

mívah tu služby boží Němci až do r. 1798. R. 1660 Kat. Goldpachová 

věnovala kostelu 1000 zl. rýn.*) R. 1676 Fr. hr. Slavatová nadala kaplana 

k špitálu sv. Jana.*) R. 1787 měšťan Fr. Ant. Hieber dal vnitřek kostela 

opraviti. R. 1801 shořela střecha s věží, vnitřek zůstal neporušen, jen jedno 

klenutí v lodi značně se trhlo a proto spínadly utvrzeno.^) Kostel brzo 

znovu přikryt, tak že již od 'Yg v něm pro všecko obyvatelstvo konány 

služby boží, dokud nebyl znova upraven vyhořelý kostel proboštský. Během 

19. st. byl však zanedbáván, tak že sešel značně, ano zdivo a místy také 



*) Úryvky k déjinám špitálu sv. Jana Křt. v Ohi. r. 1877 č. 27, 1885 č. 15.-25. 
Zakládací Jistiny v Mus. mést 

'\ H. c. 

3) Pam. XVII. 239. 241 o něm se zmiňují. Paumistr dostal 5 duk. = 9 kop 
24 gr. 2 d. (Počet hlavní v Arch. z.) 

*j Konvence mezi jesuity a prob. Pozzim i r. 1675 či. 13. ve Weypiscch smluv 
a dekretův od mil. vrchnosti, fol. 12 a v Mus. měst. B a 30. 

•) Arch. z. VIII. F. Její syn bezpochyby, jehož náhrobní deska na epištolní strané 
hlavního oltáře. 

•j Listina v arch. z. 

') Cl. 



151 

klenba tak popukala, že se již ozývaly hlasy, doporučující shoření důležité 
stavby této. Na štěstí její uznáno v nastalém o to sporu nejprve okr. hejt- 
manstvím zdejším ^% 1883 č. 1570 a po rekursech i soudním správním 
dvorem 7$ 1888, že majitelem jejím jest matice náboženská, a přičiněním 
okr. hejtmana J. Schreuera i konservátora dra K. Jičínského a c. k. centr, 
komisse pro zachování památek uměl. uznána také potřeba, aby kostel 
byl zachován; a nákladem matice náboženské pracemi, řízenými r. 1891 — 95 
stavitelem Janem Kocábem^ zachráněna jest vzácná památka. 



\ 




/ —^ >-r — ' >-r '^ ^ 

. , \ . . . » 

,^ •• 'V ' 

• / \/ *./ \/ \'- 



w-ir^^ ^= :7--:=7^-X=T 






Obr. v5. Hradec J. PAdorya kostela tv. J ina Křtitele, kHiové chodby, kaple a Špitálu. 



Kostel sv. Jana Křt, obrácený k jv., skládá se z vysoké lodi 
hlavní, k níž pojí se po pravé straně loď boční značně nižší, rovně 
zakončená. Od lodi hlavní oddělen jest hmotným triumf ním obloukem, 
nijak neprofilovaným, kůr stejně vysoký, jehož osa odkloňuje se od osy 
lodi na levo, více k východu. Z kůru vchází se dveřmi po pravé straně 
před presbyteriem do kaple sv. Mikuláše, v levo do sakristie. K částí 
severní boční zdi hlavní lodi přistavěn r. 1560 a 1561 špitál, od něhož 
odbočuje křídlo k severu obrácené. Mezi kostelem, sakristií a oběma křídly 
kláštera zbudována křížová chodba do čtyrhranu. K východní části 



Obr. 96 Hridcc ). Potaled nu koitcl it. Jam Khilela. 

chodby vedle sakristie o několik stupAfi níže přistavěna kaple souke- 
nická. Na samém konci téže vých. části chodby křížové v posledním oblouku 
přímo proti schodům, vedoucím z předsíně Špitální do chodby křížové, byl 
prolomen portál, nyní zazděný, k veliké barokní Špitální kapli 
Nanebevzetí P.Marie, mající též svou zvláStnl sakristii. Obr. 95. a 96. 

Stavivo kostela Žula, klenuti a slabSI operáky z cihel. 

Jednotlivé části popisují se v tom pořádku, jak povstaly. 

1. Nejstarší, jeStč z doby slohu přechodného, jsou v pravé boíní 
lodi, 257 dl., 345 5., 2 klenební pole, triumfnímu oblouku nejbliííl. 
a vSecky vnčJSf pilíře meziokenní. Ona dvě pole klenební otevírají se do 
lodi dvěma slabSími hrotitými oblouky, přepjatými silnějším okrouhlými 



Obr. 96Í. Hradce Jindf. Kostci sv. Jam KFtitdc se strany sev.-východni 



Obr. 97. Hndae J. Smli lán boínl lodi koiieU (VaMjuitkéha. 

jenž Opírá se s jedné strany o čelný pilíř v závěru zdi, s druhé o volný 
pillf osmiboký. Oba slabSf oblouky hrotité spočívají jednak na slabSim 
osmibokém pilífku, jemui na strané, do boční lodi obrácené, a na stranách 
pod arkádami předloženy Jsou sloupky, jednak na silnějších sloupcích, 
kteréž souvisí s pilíři silnějšími. Sloupky mají hlavice kalichovité a nad 
nimi dvojitou římsu, která ovíjí celý pilíř. Sloupky při volných pilí- 
řích mají podstavce, jež pěti boky osmistěnu vystupují z osmiboké base 
pilířů. Sloupek při zdi závěrné má nad stejným podstavcem ještě patku, 
na niž články patky attické nejsou nad sebou, nýbrž vedle sebe. Hlavice 



má nad prstenem lalok a 2 převislé krycí desky, jichž 2 lišty pokračuji 
na sténé k triumfnlmu oblouku. Podobný sloupek, ale s jednoduĚSf patkou 
talífovitou, na opačném konci lodi pFi zdi průčelné zůstal nedokonCen, 
poněvadž upuStěno průběhem stavby od zamýšlené původně konstrukce 
podvojných slabších obloukii, přepjatých silnějším. Z té pHčiny také otlučen 
sloupek při prvním silnějším volném pilíři, určený za oporu jednoho hroti- 
tého oblouku druhé dvojice, když k této již nedošlo. Obr. 97. 

Žebra prvých 2 kleneb profilu málo proláklého (obr. 98.) spočívají, kde 

po třech vystupují, prostřednictvím štítků náběžních na třiboké dvojité Hmse, 

kterou podpírají kalichovité nebo talířovité hlavice tří skloubených příporek, 

zakončených konsolou, z 3 obrácených kuželův utvořenou. Takové trojice 

příporek jsou také na všech pilířích meziokennícb, 

kdežto v rozích, kde jen jedno žebro nasazeno, 

dostačila jediná příporka. 

Žebra prvních 2 kleneb sbíhají se ve svor- 
nících, ozdobených dvěma soustřednými Wnky; Da 
jednom lupení javorového, na druhém břečtanového 
(obr. 98,}. 



4'^ 



Okna v této části t. j. 1 v závěru a 2 postranná jsou uzavřena pfe- 
výSeným obloukem okrouhlým, spočívajícím na kalichovitých hlavičkách 
útlých sloupků, které stojí na patkách, utvořených ze 2 oblounův, táhlým 
žlábkem oddělených. Ze středního sloupku, jenž podpíral kružbu, zacho- 
vána jen osmiboká patka. Kružba, podobná kružbě v 1 okné kolínského 
chrámu sv. Bartoloměje, zachována jen v zazděném okné závěru. 

2. Ostatní volné pilíře bočné lodi jsou čtyrboké, skoro 1'3 m silné, 
na jednoduché nízké basi a nesou stejně silné hrotité oblouky. Konsoly 
do nich zapuštěné podpírají sice také prostřednictvím náběžních štítků 
Žebra málo odchylného profilu, ale jsou vějfřovité. Svorníky jsou okrouhlé, 
jeden hladký, na nejpoílednějštm vytesána pětilistá růže, na dvou mělce vy- 
tesán znak Šternbeiský a součástka znaku pánů z Hradce, lilie,') jakožto 



■) Vyobrazení v Světozoru 1SS2. 77 a v Hradech IV. 9*. 



— I -já ^ 




Ubi. 100. Hrudce J. Koitel it. Jma KFtiKis. Ki 



upomínka na Jindřicha IV. z Hradce a jeho manželku Elišku ze Štern- 
berka, za nichž před r. 14S4 klenba, po požáru r. 1434 poškozená, částečně 
obnovena. Okna této mladší Části, čisté gotická, bývala dvojdílná, ale střední 
pruty i kružby scházejí. 

Žulový portál, do vnitř se úžfcl, vede z ulice do lodi bočné. Je 3 hru- 
škovitými a 2 oblými pruty bez hlavic i patek a 4 žlábky rozčlenén (obr. 
99.). Zasazen jest mezi kratSfmi operáky, proto schválně vyhnanými, a přikryt 
kamennými deskami. R. 1673 opatřen dveřmi novými, na nichž pruty pěkné 
ukované kosočtverce svírají. 

Loď hlavní, 23'70 m dl., 71 m. 1, vysoko nad boční přečnívá. Hojně 
osvětlena jest velikým čtyřdílným oknem průčelným a 4 dvojdílnými boč- 
ními ve zdi jižní, 4'5 m vysokými a 1'5 — 1'55 m širokými, kteráž souměrně 
bet ohledu na různou světlost šesti zpodních arkád, jsou rozvržena. Okna 



156 

protější sev. stěny jsou zazděna. Kružbu čiof střídavě trojlístky a čtyrlfstky, 
střed kružby okna průčelného činí křiž (obr. 100. a 101.). Přikryta bývala 
loď stropem dřevěoým, nepoužito tedy za příporu sloupku, při silnéjíím 
osmibokém pilíři na straně do lodi založeného. Teprve v 2. pol. 15. století 
kolem r. 1480, v téíe asi době, kdy restaurována část lodi bočné, zřiieny 
nynější 4 klenby síťové tří vzorků. Viz obr. 95. 1 Na konsolách vějlřovitých 



nebo jehlancových nebo kuželových, jichž pláStě 3 liStami neb obručemi 
přerušeny jsou, spočívají válce žulové a z těch bezprostředné vyvijeji se 
Žebra téhož skoro, ale poněkud hubenějšího profilu než žebra v restaurované 
tehdáž části lodi bočné. Pole klenební utvořena 4 skoro čtvercová bez ohledu 
na 4 okna, tak že klenba i hoření část jednoho okna zakrývá. 

V téže asi době vestavěna v pozadí lodi kruchta nade 2 žulovými 
hrotitými oblouky různého rozpjeti, podepřenými osmibokým pilířem a osmi- 
bokými jehlancovými konsolami, z nichž bezprostředně žebra vycháiejf. 
Aby se získalo mfsto pro Šnek ke kruchtě, portál průčelní přeložen o néco 
stranou k lodi bočné a zúžen, tak že není v ose okna průčelného. Viz obr, 
96. ! Původní přenesen k lodi bočné. Nynější jednoduchý portál pochííí 
z obnovy r. 1893. 



157 

K levé lodi bočné zřfzen jediný oblouk z přitesaných Žulových ka< 
menfi, na 3'6 m rozepjatý, mezi pilířem u tríumfnfho oblouku a čtyrbokým 
pilířem hran seříznutých, jenž má trnož ve dvou stupních pékně rozčlánko- 
vanou a na rozleh otupenou. Jediná zbylá konsola vějířová (obr. 102.), 
shodná s konsolamt pravé lodi, blízko vnčjšlho pilíře oblouku tríumfnfho, 
nesouc nasazení 3 žeber, nebyla rožnf, nýbrž postranní, tak že tu aspoň 
2 pole klenební (1 podél presbyteria) byla zamýšlena a nepochybné i pro- 
vedena, nikoli v£ak pro loď boční, nýbrž pro sakristii. 

3. Místo původního presbyteria (o 1 obdélném poli klenebním a péti- 
bokém závéru) se zřetelem k potřebám mnichů (minoritu), při chrámě 
usazených neb očekávaných, vystaven snad r. 1320 vysoký k&r, 22'38 m 
dlouhý a 7"3 m Hroký. Za hmotným, VI m silným, neprofilovaným hrotitým 



obloukem tríumfnfm, 0'8 m do lodi vestaveným, odklání se svou osou od 
osy lodi více k vých., tak že směřuje k vjv. BHíe u triumfního oblouku 
je žulové zdivo kůru 18 m, dále k závěru něco přes 1*7 m silné, od 1. patra 
výše aspoň na straně sev., k bývalému klášteru obrácené, jen ri9 w. Kůr 
sklenut dvěma klenbami šestidílnými a pétibokým závěrem o 7 žebrech. 
Lomený směr obou Žeber díagonálných, nasazených v koutech u triumfního 
oblouku, výklonem od původního směru dokazuje, že klenba starého pres- 
byteria v těch místech bývala obdélná a že s použitím starého nasazení 
založena žebra diagonální na klenbu čtverečnou. 

Žebra kleneb jsou nad stupeným silným plátkem hluboko vykrojena 
(obr. 103.). Střední příčné žebro každého pole klenebního, přecházejíc 
z oblouku ve svislou zeď, zachyceno jest hlavicí přlpory, kteráž, spouštějíc se 
aí k nejtlustší vrstvě zdi, zakončuje se konsolou kuželovitou nebo kráko- 



158 

rečkem na přední strané vykrojeným. Žebra diagonální a příčná setkavše 
se na zdi, sestupují v svazku pospolu mnohem níže a přecházejí v svazek 
krákorečků, dvakrát nebo třikrát v předu vykrojených (obr. 103.), jejž podpírá 
jeSté jedno silnější žebro, sestupující stejné nízko jako přípory středních 
žeber příčných a stejné jako tyto zakončené. Oblé přípory v závěru jsou 
zakončeny vezpod konsolamí jehlancovými nebo lupenovými (obr. 104.), 
jedna vějířovou. Hlavice dvou jsou kalichy, vzpřímenými dubovými listy 
obložené, nesoucí 2 kruhovité destičky. Hlavice čtyř přípor jsou hranaté 
a nad nimi štítky náběžní (srv. obr. 121.)dokazují, jak za to mám, že jich 
tu užito ze starého presbyteria, jako ještě dvou při stěnách podélných, na 
nichž také ještě náběžní štítky pozorujeme. V koutech ú triumfního oblouku 
nebylo a není přípor. Svorníky jsou velké, válcovité. Nejbližší u triumfního 
oblouku ozdoben beránkem, mělce vytesaným. 






Obr. 104. Hradec J. Kostel sv. Jaoa Křtitele. Konsoly přfpor v távSra choru. 



Místa, kde žebra tíži klenby přenášejí na zed^ jsou zvenčí na straně 
sev. sesílena opěráky vesměs stejnými, z cihel na odsazení silnější zdi zpodní 
do síly této zdi vyzděnými. Na začátku závěru zastupován byl opěrák 
šnekem až po střechu vyzděným, který však nyní z větší části jest snesen. 
Vlastní závěr jest vzepřen opěráky z nalámané žuly, 2 m dlouhými a r3«ř 
i více širokými. Na j. straně jest opěráky viděti jenom na místech, kde 
3 žebra pospolu tlak valné části klenebního pole na zeď přenášejí, t j. 
na závěrné zdi boční lodi, ve průčelně zdi kaple sv.-mikulášské a mezi 
oběma pilíř 1*55 ;;f dl. a 115 m šir. Na půdě nad kaplí sv.- mikulášskou 
jest jeden opěrák cihelný toho způsobu jako při sev. zdi. Takové též 
2 opěráky, vzpírající střední příčná žebra obou šestidílných kleneb, nevy- 
stupujíce z fronty zpodní hlavní zdi, jak jde i pod okny, nemajíce odsazení 
a dosahujíce skoro až pod střechu, nejeví se ani jako opěráky. 

Okna dvoudílná a střední v závěru třídílné jsou na výšku poměrné 
úzká a vyplňují jen mezery úzké, mezi pilíři zbylé. Pozoruhodno, že steny 
je uzavírající jsou skoro rovnoběžné. Kružby činí trojlístky a čtverlístky 
čistě vypracované, pěkně a rozmanitě kombinované. (Obr. 105.) 

Nad triumfním obloukem na mohutných 4 krákorcích vyzděna z cihel 
osmiboká vížka, 3 /« v průměru mající a jehlancem kamenným přikrytá. 



Blíže oblouku triumfnlho bývaly ve výSi patra v levé zdi kůru Čtyr- 
hranné gotické dvéře, nyní zazděné, k bývalé oratoři,') k nimž býval pří- 
stup půdou pod střechou chodby křížové (dříve snad sakristie). 

Krypta, pod kůrem v celé jeho šířce r. 1670 založená a oltářem 
Bolestné matky Boží opatřená, jest nyní nepřístupna. 

4. Kaple sv. Mikuláše, pravá perla vrcholného slohu gotického, 
vystavěna před r. 1369, neboť ve smlouvě, t. r. o stavbě křížové chodby 
sepsané, nazývá se novou kaplí. Vystavena převahou z lomové žuly, kromě 
kleneb užito cihel jen podružně, ku př, v přepážce půdy nad oltářnicí. 

Presbyterium, 5'84 tu ve světlosti 
dl. a 42 »« Široké, o 1 křížovém klenutí 
a pčtibokém závěru, odděleno jest 
obloukem triumfnfm, jemně a bohatě 
3 silnými pruty profilovaným (obr. 
106.), od síně čtverečné, skoro 8 m 
dlouhé a skoro taktéž Široké. Me< 
moha síň překlenouti jediným kle- 
nutím, ježto by opě>'áky pak nutní 
byly zastavily branku, v těch místech 
k rybníku vedoucí, stavitel přenesl 
polovici tíže klenutí na válcovitý sloup 
o vysoké, válcovité, žlábkované basí, 
který postavil uprostřed sinč na kru- 
hovou desku. Nad 3 jeho prsteny, 
které zastupují jaksi hlavici, rozpínají 
se bezprostředně žebra na vSecky 
strany, aby se vzepřela ve válcovitých 
svornících žebrům, vystupujícím nad 
nízkými osmibokými hlavicemi mno- 
obř. 106. Hrmdtc j. Ko.iti iT j»B» KFtiteif ''^™ slabších, ale jinak až na hlavice 

BoiíiutDi oblouku uiDmrniho v kapli iv. uikuiiíc. středuímu sloupu zcela podobných 
přípor, které přizděny jsou po obou 
stranách oblouku triumfnf bo, ve všech 4 koutech a při osách ostatních 3 stín 
(obr. 107.)- Takovétéž přlpory jsou v presbyteři. Otvor oblouku triumf- 
niho, až ke klenbě dosahující, donutil k sestrojení zvláštní klenby sklíp- 
kové mezi 3 oporami s jedné a étyřmi s druhé strany, kteráž, jak še 
podobá, zde poprvé se vyškytá a později často napodobena. Na svorní- 
cích jsou namalovány součástky znaku pánů z Hradce, na jednom znak 
orsinský, jiné jsou neznatelné. 

V kapli, vynikající jasným a účelným rozvrhem, případnou formou 
článků struktivních, jednotou výzdoby a jemným i pečlivým provedením 
jednotlivostí, okna jsou jednoduchá, jen 2 okna ve zdi průčelné jsou dvoj- 

') O oratoři zmínka v ůřtech Špitálních r. 1830. 



Obt. 107. Hndec J. Kapte iv. Mikuláic. 



Sagpii pminiiíck hÍM. ■ umtl. Pal. okni JindlicboHr.d^cký. 



162 

dílná. Obloženi těchto i čtyrltstkové kružby jsou nové, ale s původními 
souhlasné. Také skla ornamentně malovaná jsou nová. Opatřil je proboS 
dr. Hofmann od Fr. Schlingra z Hublernu. Staré bílé osmihranné tabullty 
některé jsou uloženy v městském museu. Pod okny obepíná vSecky stěny, 
přfporám jen se vyhýbajíc, Široká šikmá římsa (obr. 108.). Meii okny 
při pr&Čelné zdi vystaven šnek, z něhož možno vejíti do kaple i vystoupiti 
přes půdu kaple do dřevěné čtyřhranné vížky, jehlancovou střechou pfi- 
kryté. Starý železný kohout z ní uložen v museu městském 

R. 1704 kaple zvIáStě na straně, kde souvisí s kostelem, hrozila se- 
sutím pro vnikající vodu Í opravena jest vně i uvnitř K nějaké opravě 
v tomto století poukazuje orsinský znak choti hr. fej'^ — * 
Eugena Černína na 1 svorníku. Znova důkladné K- 1 
opravena Jest nákladem Matice náboženské r. 1892.') ^ ^ 



Obr, 109. Hndec J. Koiitl n. Jui. 
Obr. 108. Hndec J. %itan v kapli Rontolii > pr&řci iibn v ]v. láni UOaW 

•T. MikuUie. cbodby. 

5. Stavba křížové chodby ujednána r. 1369 smlouvou s bratry 
kameníky Mikulášem a Ondřejem. Vyjednáno, aby z dodaného konventem 
minoritu staviva vystavěli křížovou chodbu tak, aby v každém křídle jiných 
forem užili ( — tak si vykládám porušené v listině místo — ), křídlo však 
přiléhající k refektáři aby zřídili docela po způsobu chodby třeboňské 
(r. 1367 Již hotové). Vyjednáno též, že klášter může práci tu znenáhla 
a po částech vedle příležitosti a prostředků dáti prováděti. Tak se téí 
stalo, neboť chodba vystavena na třikrát. 

a) Mikuláš a Ondřej vystavěli, začavSe za předpokládanou sakristii, 
2 pole klenební v jv. rohu a nejbližší část zdi křídla východního a na ní 
krásné vějířové konsoly poměrně dále od sebe zapustili, majíce na zřeteli 
vchod ke kapli soukenické, kterou pří té zdi současně zbudovali. Jejích 
dílo charakterisuje přesná práce stavitelská i kamenická, žebra nad širokým 
plátkem Jednoduše vykrojená; konsoly Jehlancové a Jen, jako na vyzname- 
nání vchodu do nové kaple, vějířové; jasné rozrůznění žeber nad nízkou 
hranatou krycí deskou ; veliké svorníky válcovité. Obr. 109.. 



) Vyobrazení u ŠubrU 128, Neuwirtha. Braniie II. 53. 



163 



b) Po značné tuiCm přestávce zbudováno sev. křídlo. Ani stavitelská 
ani kamenická práce není tak přesná, Žebra, nad šikami užšího plátku 
vykrojená, nemají vždy rovný směr; svorníky, vykrajovanými a v polou 
přehnutými štítky ozdobené, nejsou v téže ose. Žebra profilovanými částmi 
hned od počátku se rozestupují nad podlohou válcovitou, asi 18 cm vy- 
sokou, kterouž nesou, lištou jsouce z pravidla odděleny, hlavy lidské nebo 
proláklé kužele. Vedle patrné snahy o rozmanitost, neboť každá konsola 
jest jiná, znamenati jest nedokonalost ve vypodobování hlav lidských z ne- 
podajné žuly. Dle různosti práce souditi možno aspoň na 2 kameníky. 
(Obr. 110). 

c) Co jeStĚ zbývalo, dodělali r. 1481 a 1482 2 kameníci, jichž značky 
na dvou konsolách záp. křídla (obr. 111.) vidíme. 





1 ncjmludll flili kfilavt chodby. 

Vedle nepřesnosti v sestrojování kleneb charakterisujl tyto umělce 
Žebra, Jež z hranolu vyrůstajíce bezprostředně,') teprve znenáhla vyvíjejí 
celý profil svíij; konsoly jehlancové, odchylné od Ondřejových a Mikulá- 
šových, a jen po různu vějířové, ale jiného tvaru než konsoly Ondřejovy 
a Mikulášovy i konsoly lodi bočné, 2 konsoly s hlavami (obr. 112.) 
daleko lepšími, než v sev. lodi, 2 konsoly kuželové, visícími trojhrany ozdo- 
bené. Svorníky ve vých. křídle nejsou žádné, v jižním, pokud toto na 
mfsté staré předpokládané sakristie zřídili, malé válcovité, v západním jsou 
na pr&seku žeber štítky prázdné nebo se znaky měšťanskými nebo masky 
dosti podařené (obr. 113.), bezpochyby dobrodinců na stavbu pftspěvšlch. 
Prací týchž kameníků jest také pozdně gotické obložení dveří do kvadra- 
tury, mřeíovím ozdobené a vysoko hrotitým obloukem přepjaté. 

'i Shoda v nasaienf a tvaru žeber svádí k domněnce, íe tf i kameníci ibudovali 
kruchtu. 



164 

Poněvadž zazdén úplně oblouk u oblouku tríumfnfho v levé boční 
zdi hlavni lodí, aby se mohla zapustiti konsola s nasazením žeber přísluSné 
klenby jižnfho kfídta, nové dvéře prolomeny do kůru. Místo sakristie 
snesené zHzena asi nová, vysoko valenou klenbou sklenutá, vedle pre- 
sbyteria. ') 

Zajímavo jest, že také špalety oken nejsou ve všech křídlech chodby 
, stejně rozčleněny. Kružby, kteréž asi také bývaly různé, scházejí. Možná, 
že zlomky aspoň jsou v zemi, kteráž v kvadratuře na vfce než % m nad 
starou půdou jest nanesena. 

6. Kaple soukenická, o 158 m níže položená než chodba kří- 
žová, tak že z této po stupních do ní bylo sestupovati, byla o něco menSf 
kaple sv. mikulášské. Presbyterium, po 
požáru r. 1801 jsouc na spadnutí, sne- 
seno, a ze čtvercové síně, r. 1814 
cechem soukenickým tehdejšímu správci 
Špitálnímu Ign. Claudiusovi prodané, 
upraven skleník. 

Ve středu sfně jest sloup slabší 
než v kapli sv. Mikuláše, jen 28 cm 
silný, o basi hladké. Otvor tríumf- 
ního oblouku, v tloušti zdi jednoduSe 




■ip. aiMe kHloit chodbj. 



s 2 lunetami upraveného, s jedné a užší o něco otvor vchodu s druhé 
strany nutil vlastné k dvojímu opakování disposice klenutí takové, jaká 
jest před presbyteři u sv. Mikuláše ; ale klenutí disponováno tak na vSech 
4 stranách. Tím povstala klenba hvězditá. Ta nejeví se nyní v původní 
kráse, poněvadž horní části žeber okolo r. 1814 z popukané klenby sne- 
seny a hrubým cihlovým klenutím bez žeber nahrazeny (obr. 114,). Žebra 
jsou podepřena po stranách otvorů štíhlými příporami, podobnými sv. miku- 
lášským, v koutech a při stěnách vějířovými konsolami, fezbou jetelových 
obloučků podobnými konsolám na přilehlé sténč křížové chodby, a roz- 
růzňuji se nad deskou také tak určitě jako žebra v části chodby, od Mikuláše 
a Ondřeje pocházející, ale mají profil jiný, (Obr. 115.) 



') Že tato místnost kdysi jinak upravena byla, dokizuje zbylý pod 1 okneca 
opírik, který nyní nemá účelu. 



169 

7. Starým sklepem, valenou klenbou sklenutým a jednoduchým 
nfzkým okénkem na v. strané osvětleným, od kaple soukenické oddélena 
jest barokní ípjtálni kaple Nanebevzetí P. Marie, k níž vedl 
z křííové choby portál renaissančné profilovaný, nynf zazdčný. K vysta- 
veni kaple, na niž od r. 1757 sbfráno,*) dostala na vlastnoruční žádost Marie 



Isabella z Vesterloo, choť FrantiSka Josefa hr, Černína, povoleni od arci- 
biskupa '% 1761.*) Stavbu provedl palír a pozdčji zednický mistr Ondřej 



') Der gnadenreichen u. unbeflecklcn MalterGottcaJungfrau Maria inStJoannis 
Baptistae Sfutal R^ister, v arch. Špitálním. , 
•) Arch. >. 



166 

Novotný s tesařským mistrem Vojt. Dvořákem. Kamenickou práci provedl 
MartiH RMek a Martin Brus, v sakristii zenotinský řr. Potsch.^) JeSté 
r. 1761 tesáno dříví, r. 1767 kaple sklenuta, r, 1771 zasazeny veřeje a okna, 
r. 1778 klenba omítnuta, a Fr. Resch, jenž také báň a křiž pozlatil, vyma- 
loval Nanebevzetí P. Marie (za 26 zl. a oko boží za 1 1 zL). Za cis. Josefa 
snad byla zruSena.*) — Kaple nad Žulovými základy vystavěna z cibel. 
Loď kaple, 107 m dl., 77 5., jest osmiboká a do výše 10 3 m kupo- 
lovité sklenuta. Dvčma barokním oknům sev. strany odpovídaly na straně 
protilehlé 2 okna oratoria, dřevěnými mřežemi opatřená, od r, 1831 za- 
zděná. Před nimi bývaly oidobné poprsní zidky, 1-03 m vysoké a 032 m 
silné. Na straně prftčelné kruchta byla podobnou poprsní zídkou chráněna. 



Obr. 115. HiaJic J. Kotiti >v. Juna. Kaniola ■ hlutica p!i|wiT v kapli iDoheiické. 

Za p&lkruhovým triumfním obloukem, na 5'4 m rozepjatým, nad skuplo- 
vanými pilastry jest ellipsovou českou kupolí, 106 m vysokou, sklenuté 
taktéž osmiboké, ale nerovnoboké presbyterium (46 m dl., 72 m S.). Ze 
dvou stran jest půlkruhovými okny osvětleno.') 

Obruby oken a výklenkflv i triumfnl oblouk, vyzdobeny jsouce ba- 
rokní obdobou stukatiírskou, zvyšovaly dojem uSlcchtilé úměrnosti, jedno- 

') Účty v Arch. i. 

'I R. ISOO aspoň v hr. výnosu, kterým vdové po f správci Malíkoví vykaiaje le 
byt vedle oratoře, kaple nazývi se zruáenou. <Arch. Špit.) 

') Klenuti okCogonu lodi bylo obehnáno zděným oktogonem, korunovaným mo- 
hutnou koiunní fímsou. a rad tím nad střechu tankovou idvihala se vfika, na viech 
8 stranách oblouky otevřená a cibulovitou střechou i bání s kfííem dovrSeni. {Nirrs 
vížky v Arch. z.) 



167 

duché a přece nikoli střízlivé členitosti. Klenby byly asi natřeny berlínskou 
modří, steny žmolkou.*) 

Pod lodí byla hrobka,') nyní pivní sklep. 

K levé straně presbyteria a částečně lodi přistavěna byla r. 1778 
zvláštní sakristie, ze dvora přístupná, z níž byl vchod do presbyteria. 

Ohněm r. 1801 kaple velmi utrpěla. R. 1802 snesena korunní římsa, 
r. 1812 též další římsy a zdivo vyrovnáno a kaple teprve znovu přikryta. 
R. 1816 prolomeny do kaple ze dvora dvéře a vyloženy ostěním žulovým, 
ze sakristie vytrženým. Kaple ve zpodní části proměněna ve skladiště dříví. 
Ve výši 1. patra zřízena podlaha a místnosti použito za sýpku. 

Veliká část stěn kostela sv. janského byla pokryta freskami. 
Malby horní části lodi, až ku stropu sahající, byly zabíleny jistě již v XV. 
st., když konsolami a klenbou na nich založenou byly z části porušeny 
a z části zakryty. Co ještě zbylo, dal r. 1703 rektor kolleje jesuitské 
zabíliti, vymoh si svolení od hr. Heřmana Jak. Černína po odporu hejt- 
mana Fr. Kolsche z Kolschheimu, jenž se bál, aby byly zachovány znaky 
Černínské a jiné starožitnosti. *) Při tom opraveno také pukající klenutí. — 
Část starých maleb náhodou objevena r. 1881 a jiné, zejména v kůru 
a v horní části lodi, při opravě a obnově poslední. Na podnět konservá- 
tora dr. K. Jičínského a na zprávu prof. Mat. Trenkwalda c. k. centrální 
kommisse pro zachování památek uměleckých doporučila c. k. ministerstvu 
kultu a vyučování, by odborným znalcem ostatní ještě přikryté malby 
v horní části lodi byly odhaleny a restaurovány; což v létě r. 1898 zna- 
lecky a svědomitě provedl žák Trenkwaldův Bohumil Melicher, 

Horní plochy stěn v lodi přerušeny byly triumfním obloukem, prů- 
čelným oknem a na každé straně podélné čtyřmi vysokými okny, sou- 
měrně rozvrženými, tak že na každé straně povstalo 5 ploch, z nichž pro- 
střední jest nejužší. 

Ve výzdobě rozeznáváme trojí živly: 1. ornamentální na stěnách ob- 
louku triumfního, ve špaletách oken i na obrubách jejich; 2. figurální 
t j. Kristus nad obloukem triumfním. Zvěstování P. Marie po stranáeh ob- 
louku triumfního a 12 apoštolů na stěnách podélných a po stranách okna 
průčelného ; 3. architektury, kterýmiž vyplněny některé mezery vedle figur. 

1. Stěny oblouku triumfního, VI m šir., rozděleny jsou ve vrstvy 
obdélníků, tak že v každé jsou dva, jeden kratší a jeden delší. Vrstvy 
nad sebou váží se jako kvádry. Špalety.oken rozvrženy na každé straně 
v 6 čtyrúhelníků, špalety okna průčelního jich mají více. Všecky ty obdél- 
níky různě zbarvené, ač jich jest přes 100, ozdobeny jsou každý jinak. 
S nejrozmanitějšími motivy geometrickými, na nichž různě vedenými přím- 
kami, obloučky, haditými vlnovkami, kroužky plocha obdélníků přeroz- 
manitě jest rozdělena, střídají se motivy rostlinné bez určitého pořádku 



•) Účty špit. 
•; Arch. z. 



168 

jak pravé umélci se namanuly, jednotlivé lupeny dubové nebo rozmanité 
jich skupiny, všelijaké tvary lupenů krabolovitých, trojlístky a čtyrHstky 
jetelové a j., jasné od temnéjší půdy odstupujíce. Sem tam oko spatří 
skoro na každé špaleté okenní néjakého baziliška nebo karrikovanou hlavu 
nebo divnou srostlinu hlavy s okončinami bez trupu. V 2. okné pravém, od 
oblouku triumfního počítaje, vymalována na modré půdé zpodní část lidského 
těla, nad dutinou břišní uťatá. Z útrob jeho vyčnívá dlouhý krk se zaječí 
hlavou. Výše v témž okně stojí nahá postava na rukou špičatou hlavou 
dolů, naproti ní jiná zpříma stojíc, ukazuje diváku záda, jichž lopatky 
kresleny jsou jako ženské prsy. 

Na pravé stěně oblouku triumfního válí se v jednom obdélníku nahá 
postava na zádech, majíc hlavu zavázánu, nohy zdviženy, jednu ruku 
vzhůru zdvihajíc a prst druhé v ústech držíc. Dvakrát použito k vyplnění 
čtyrúhelníku písmen. 

Charakteristické jsou černé tečky podél obruby jednotlivých čtyr- 
úhelníku souměrně namalované neb i uvnitř v některých polích roz- 
troušené. 

Oblouk triumfní ovrouben jest na šikách páskou, v klikatinu sklá- 
danou, na líci červenou, na rubu zelenou. Pásku ha šice do lodi obrá- 
cené objímá široká obruba, po jejíž černé půdě vlnitě se vine žlutá ratolístka, 
vysílajíc jednou v levo, jednou v právo žluté nebo červené slohované 
lilie s trojicemi bobulí. Vnější kraj této pásky lemují černé obloučky, 
okem zakončené, nejjednodušší tvar krabulí. 

Mnohem mocněji působí jednotná, 0'5 m široká, obruba okna prů- 
čelného, poněkud jinak komponovaná, ale taktéž lemovaná (obr. 116.). 
Kolem oken vinou se na stěnách lodi obruby, průměrně 0*26 m široké, 
rovněž jako při triumfním oblouku a okně průčelném lemované. Každá 
z 8 obrub ozdobena jiným vzorkem, zeleným, žlutým nebo růžovým na 
černé půdě. Všecky vzorky vyvinuty jsou z jednoho principu, totiž ze sa- 
mých širokých rovnoramenných trojúhelníkův. Jsou to listy dubové celé, 
lilie a pásek skládaný, poloviční listy dubové, ještě jiný tvar lilie, t. tak 
zv. francouzské, pětilisté růže celé i poloviční a gotické koruny. 

Mezi zpodními obrubami oken rozepjaty jsou pásky, které týmž orna- 
mentem, t. zelenými nebo červenavými listy dubovými se svazečkem žaludů 
střídavě v levo a v právo šikmě na půdě černé položenými, jsou ozdobeny. 

Všecky ornamenty malovány jsou volnou rukou bez pravítka a bez 
šablon. 

2. Nad obloukem triumfním ze stilisovaných oblaků vynikalo poprsí 
Kristovo s knihou. V levo od oblouku stojí v červené dlouhé sukni, maje 
přehozený zelený plášť, modře podšitý, archanděl Gabriel, pravici jako 
k pozdravu pozdvihuje a levicí pásek drže, podél oblouku triumfního dolů 
splývající, na kterémž gotickou minuskulí napsáno : aue o gca o plena o bns • 
fenim. Na druhé straně oblouku sedí P. Maria v modrém, červeně pod- 



170 

šitém rouše svrchním, a před ní vine se proužek s odpovědí její: tttto 

anctlla o bni o ftaí o m o scbum (= Btninbum) o obu o ími o Její svatozář 
ozdobena modrým vejcovcem, červeně vroubeným. U její nohou klečí 
menší postavy manželů, kteří pořídili malířskou výzdobu. Muž drží 
proužek. 

Ostatních 12 polí po stranách oken bočních i průčelného malíř pokryl 
velebnými postavami apoštolů, průměrně 36 m vysokými. Všichni posta- 
veni jsou vždy do prostřed plochy kromě třetího na levé stěně, jenž vy- 
malován u samého okna. Každý, jako též archanděl, stojí pod balda- 
chýnem jakýmsi, červeně nebo zeleně vymalovaným, buď na půdě pahrb- 
kovité, prosté nebo stilisovanými travinami porostlé anebo na stilisované 
skále, jeden také na svazku přípor. Po stranách P. Marie byly jakési 
palmovité stromy. Každý apoštol drží v levé ruce knihu, sponkami sepjatou, 
a v pravici nástroj umučení svého nebo jiný význačný odznak. První na 
straně epištolní velikým gotickým klíčem označen jakožto Petr, třetí 
s pilou jest Šimon, 6. u okna průčelného dlouhou sekyru dolů spuštěnou 
drže jest Matouš, 8. s kopím Tomáš, 10. Ondřej drží neveliký kříž tvaru 
po něm ondřejským nazvaného, dvanáctý, u oblouku triumfního, protějšek 
Petrův, mečem vzhůru drženým označen jakožto Pavel. Neobvyklá jest 
charakteristika 9. apoštola, Jana. Mladistvý, bezvousý hlasatel lásky a za- 
vrhovatel nepřátelství drží nástroj nepřátelství, meč, dvěma prsty za hrot 
jilcem dolů (obr. 116.). Pátý jest bez odznaku, 2., 4 a 11. jsou skoro 
úplně zmařeni založením klenby, 7. částečně s odznakem svým octl se pod 
klenutím. 

Postavy jsou štíhlé. Sv. Tomáš na př. jest 3*67 m vys. a v ramenou 
jen O 68 m široký. Hlavy veliké, pokud je viděti jest (t. j. Šimonova, 
5. apoštola, Tomášova, Janova a částečně Pavlova a Petrova), nejsou 
zrovna typické. Petr má proti obyčeji vlasy a vousy rusé. Hlavy okrouhlé 
mají bradu zaokrouhlenou. Čelo je prostředně vysoké, nos rovný, ústa 
neširoká (Tomášova 15 cm) mají rty červené, černou čarou oddělené. Oči 
veliké překlenuty jsou ploským obloukem černého obočí. Vlasy, splývající 
částečně na záda, jsou rusé, černé nebo našedlé. Vous na bradě jest roz- 
manitě upraven, buď okrouhle přistřižen nebo do špičky nebo rozčísnut Prsty 
na rukou jsou dlouhé. Tomášův (obr. 117.) ukazováček 23 cm proti před- 
lokti, jež až k zápěstí jest 46 cm. Nohy apoštolů jsou z pravidla bosé. 
Prsty na nich někdy velmi pěkně vykresleny, někdy dolů ohnuty, jako by 
měly pevnější oporu sjednati, někdy však skresleny tak, jako by měly 
kuří oka nebo jako by od těsné obuvi byly zkřiveny. Tři apoštolé, arch- 
anděl, P. Maria a světské osoby mají na nohou obuv špičatou černou, 

• 

Jednomu apoštolu, z veliké části klenutím přikrytému, přičinil ji restaurátor. 

Roucho apoštolů je tradicionalní, t. j. dlouhá přepásaná říza s rukávy 
a malebně přehozené himation. Šimon má pod zelenou řízou s volnějšími 
rukávy ještě červenou s rukávy těsnějšími. Toliko Petr vyobrazen v cír- 



171 

kevnlm rouSe biskupském. Přes dlouhou albu, na nii v předu dole přiSit 
zelený ítverhran, má bflou tuniku, íervenč podíitou, a přes ni nedlouhý 
zelený pluviál, modfe podSitý, který pod bradou spina sponka, čtyrllstkem 
ozdobená. Pluviál, obéma rukama povyhrnutý, Činí při rukou i cfpem upro- 
střed splývajícím pékné, pončkud stohované í:áhyby. 



V drapovánl roucha malíř měl zajisté dobré vzory pfed sebou a konal 
sám pilná studia, neboť motivy nehledané a celkem prosté jsou přece 
velmi rozmanité, a ladné, takměř antické urovniní záhybí^ jest při každé 
postave jiné. Jen dvojt podrobnosti se někdy opakují t. závitkové zátodky 
splývajících cípů himatia dvakrát ale ne úplně stejné se vyskytují, a horní 
okraj zpodnf řízy u krku je svraštěn u Šimona a jeStě jednoho. Rozma- 
nitosti dbáno též v kombinaci barev, užito totiř na rouchu každého apo- 
štola aspoA 4 barev, poněvadí říza i himation upraveny tak, aby též rub 
jejich, jinak než líc zbarvený, bylo viděti. 



172 

U sv. Tomáše klečí menší bezvousý muž drže proužek s nápisem: 
S. thoma ora pro me. Nepochybné vzývá tu malíř snad patrona svého. 

3. Mezery mezi apoštoly a obrubami bočních oken ponechány prázdny 
jen od prostředního pole počínaje až do zadu ke zdi průčelné, vyjma 
u Tomáše. Nejvíce bije do očí mezera vedle Ondřeje, skoro 1 m šir., 
ponévadž apoštol ten vymalován skoro u samé obruby okna. Ostatní 
mezery vyplnény štíhlými, véžitými budovami, dle dané plochy širšími 
neb užšími, nékolikapatrovými. Vytvořeno tu osmero rozličných fantasti- 
ckých architektur, na nichž obyčejně jen přízemí nebo výstupkóvitá bašta 
nebo kaple, jehlancovou nebo kuželovou střechou přikrytá, nebo hradba 
zubatým cimbuřím zakončená, mohly by skutečně z kamene a z cihel 
zbudovány býti. Srv. obr. 117 I Ale ledaskteré vyšší patro se svými podříz- 
nutými sloupky anebo všelijak vykrojenými, sijně převislými krákorečky, 
kteréž ještě vyššími patry jsou zatíženy, jsou v hmotném stavivu nemožný 
a mohly by na nejvýše jako hříčka ze dřeva v těch tvarech sestrojeny 
býti. Zajímavé jsou vystupující arkýře, sedlovou střechou přikryté, vzdušné 
gallerie na ozdobných sloupcích, na patce i na hlavici bohaté článkova- 
ných, ballustrady s poprsní ozdobné vyřezanou. Okna jsou většinou kruho- 
vým obloukem, řidčeji lomeným uzavřena, nad čtyřhrannými jest někdy 
ponazdvižena okenice se železnými závěsy. Z jedné galerie vychyluje se 
paní v čepci a přiléhavých šatech s dlouhými pachy u rukávů. V patře 
jedné věže jest rozhoupán zvon. 

Malby tyto povstaly po r. 1338, po legendě sv. jirské zámku j. hra- 
deckého, a před r. 1434, kterého nad nimi strop zničen byl požárem, 
jehož stopy také sem tam na malbách stěny severní se zachovaly. 

Kristus v zahradě gethsemanské, freska 0'9m š., V3m vysoká, 
na 4. pilíři od oblouku triumfního počítaje. V popředí klečí Kristus v dlouhém 
rouše modrém modle se a anděl v temně rudé říze, rusých kadeN, před 
ním se vznášeje žehná kalich. Přichází Jidáš, ryšavých vousův a takových 
též vlasů, v dlouhé temně fialové sukni. Ukazuje prstem na Krista oděncům. 
Na rudém nebi žluté hvězdičky. (Obr. 118.) 

Sv. Anna sama třetí, VOl m š., 115 w vys., na 5. pilíři, na straně 
obrácené do bývalé kaple sv. Anny. Svatá s hlavou zavinutou, tváři velmi 
pěkné, drží na klíně P. Marii a proti ní Ježíška. Z postav již málo znáti, 
barvy skoro úplně zmizely, ale přece aspoň stopy překrásné, ač jedno- 
duché íipravy roucha. Svatá sedí v kobce, jak se zdá, sklenuté, s 2 okny 
v polokruhu zaklenutými a kolečky zasklenými a s dvěma dvojdílnými, 
v nichž kružba se čtyrlístkem. Za svatou rozepjat vzorkovaný koberec. 
Před ní klečela postava ženská s rozevřenými modlitbami. Rámec modro- 
zelený. ^ (Obr. 119.) 

Sv. Antonín, poustevník, sv. biskup Wolfgangasv. opat 
Jiljí na jiné straně téhož pilíře, freska 113 w š., 1*55 m v. Pluviál, jehož 

*) Reprodukce dle zdařilé kresby J. Kouly v Světoz. 1882, 77. a Hradech IV. 
71., u Braniše m. uv. II. 75. 



Obe. lie. Hradec J. Kaib 



174 

cfp biskup levicí si přidríuje, č(mž pékné záhyby povstaly, jest červený, 
tunika vzorkovaná zdá se býti zelená. Opat výrazné tváři má roucho rudé. 
Kontury slabé Černé. 

Madonna se s v. Petrem a Pavlem na 4. pilíři, 1*13 m %., 163 v. 
v rámci z malty 008 w širokém. Madonna v rouSe modrém, červené pod- 
šitém a velmi vkusné v záhyby složeném, sedl na stolci, modrými záclonami 
po stranách ověšeném. Sv. Petr v modré říze a červeném pláSti, s velkým 
klíčem v levici, drží pravou ruku na rameni klečícího donátora; sv. Pavel 
v zelené říze a rudém pláSti, klade 
levou ruku na ráme manželky do- 
nátorovy. Znak neznatelný. Kon- 
tury černé vynikají. Zajlmavo, ie 
malíř zamýšlel původně rodinu do- 
nátorovu v jiných roimčrech. 
Stol. 15. — (Obr. 120.) 

Klaněni se pastýřův a 
tří králů. 2 fresky nad sebou 
v bočné lodi, mezi koutem a po- 
sledním oknem jz. strany, v bývalé 
kapli sv. Anny. Obě fresky 128 « 
š., dolní (Pastýři) 08 v., horní 
(3 králové) skoro dvakrát vyšSÍ- 
V stavbě otevřené, jejíž doSkovou 
střechu podpírají trámy a jež má 
vzadu malá okénka, v oblouku 
sklenutá, klaní se pastýři Jeíu- 
iátku. Matka jest poruSena, ani ' 
dítka není dobře viděti. Vidíme 
slámu na zemi a za ni oslíka a 
vola. Pastýř dlouhých černých 
vlasů, ušlechtilé, ale typické tváři, 

Obr. 119. Hiídtc J. Sv. Anna hqii tlei) Ft.iks v koiiele , , , ti Jí.: 

IV. jiDi KhiMií. Krt>iii j.n KouU. klaní se V právo. Za ním vidéti 

stádo ovcí, jednu nade druhou. 
V levo zdá se, že se klaní 2 andělé, a za nimi vidéti po pás rusovlasou 
postavu (snad též anděla). Kontury postav nejsou černé. 

Na hořejší fresce v stavbě, z dřevěných Stěnlřů doSkovou střecha 
nesoucích a vzadu plotem z prken do hrotu seříznutých zahrazené, sedí 
P. Maria, majíc rusé vlasy přes uši do zadu sčesané, se svatozáří kolem 
hlavy obloučky ozdobenou, krku nedlouhého, úst malých, nosu pravidel- 
ného, v Šatě žlutém, pláSti modrém, kruhovou sponkou na prsou sepjatém, 
který splývá na zemi čině tam mnoho záhybů. Rukama obéma dlouhých 
tenkých prstů drží na klíně nahého Ježíška a pékné jasné oči upírá na 
krále, jenž kleče synu jejímu otevřenou skřínku podává. JežíSek s hlavou 
dětskou, ve svrchní části až po obočí včtSl než v části dolní, s nožičkami 



175 

zvláště v lýtkách hubenými, sahá do otevřené skHnky. Král má svrchni 
Sat hermelfnein obSitý, jako datmatiku po strané otevřený, pod nimž vidéti 
jest 5at zpodnl červený, nohavice nedlouhé s bílou Širokou obrubou (jak 
se nosily v XV. st) a Škorně. Muž Šedovlasý, šedobradý, výrazné tváři, 
uctivě pohliží na dftko. Druhý v plášti stojí za nim s kalichovitou nádobou. 



Obr. 120. Hridcc J. Ko.ieJ >v. Ju> Khi»U. MadooDB le iv. Petreai > F.vltm. Vaúnl freilii. 

Třetí maje na dlouhovlasé rusé hlavě korunu s liliemi a oděn jsa šedo- 
modrou suknicf a červeným pláštěm, klade levou niku na prsa a ve spu- 
iténé pravé drží nádobku. 

Prorok IsaiáS na oblouku nesoucím kruchtu, na straně do kaple 
sv. Anny, tedy po vystavění kruchty vymalovaný. Nad žlutým obloukem, 
stilisovanými lupeny ozdobeným, na ěervené půdé poprsí muže v žlutém 
kabátci s hermelfnovým límcem, s vysokou špiěatou zelenou čepicí s ohrnutým 
trojhranným lemem. Ač vidéti jest obé oči, má noa v profilu. Drží proužek 



176 

s nápisem gotickou minuskulí napsaným; znáti jest jen: llsaija^, a stonek 
dvakrát vlnitě prohnutý s čárkovými lupínky. Ostatek, tušfm, proroctví 
týkající se. narození P. Marie, nečitelno. Na druhé straně, v menším cípu 
nad týmž obloukem byla, jak se zdá, postava podobná. Postava nějaké 
svaté objevuje se též na oblouku přepjatém mezi zdí průčelnou a nej- 
bližším pilířem. 

V presbyteři na stěně strany epištolní skrovné zbytky jeví, jak krásný 
obraz a zajímavý obilkou zmařen. V černém rámci, z obou stran páskem 
červeným vroubeném, byla freska 2*45 m široká, představující české patrony 
pod gotickým baldachýnem, rozděleným ve 3 díly. Ve středu jsou 2 troj- 
hranné bílé štíty s kružbou, kraby pokročilejší gotiky posázené, a po obou 
stranách jest po širším štítě, jehož šestilupennou kružbou červené barvy pře- 
zírá modrá barva pozadí. Svatí stojí na žluté podlaze, na pravém konci 
sv. Ludmila s vévodskou korunou na hlavě, v rouše velmi pěkně upraveném, 
zpodním barvy zelené, svrchním barvy červené ; dále sv. Václav tváři pěkné, 
v sukni, jejíž cíp v předu mezi nohama splývá. V levo vedle něho stojí 
sv. Vojtěch v červeném pluviále a vyšívané tunice, drže rukama v bílých 
rukavicích šikmo berlu. Vedle něho na kraji levém zdá se býti nějaká 
knížecí postava. — Za těmito svatými znáti jest poněkud osoby vedlejší, 
o něco menší, které k svatým se obracejí. Ku př. }c sv. Ludmile obrácena 
jest rusovlasá žena s modrou plachetkou, k sv. Václavu obrácen nějaký 
bojovník, v levo od sv. Václava jiný s obrněnýma nohama (nebo s při- 
léhavými nohavicemi) v červené sukni. Pod pravým štítem krajním vznášeti 
se zdají 2 andílkové. 

Na protější stěně též byly ve 3 polích obrazy, ale nelze na ten čas 
rozeznati, co představovaly. 

Nejmladší freska, kázání s v. Františka z Assi si, v lodi na stěně 
strany evangelijní, n^ ploše prohloubené, 2'86 m vys. a, pokud odkryto, 
2*23 m dl., uvnitř rámce, 0'\\ m širokého, samými zelenými spirálami po- 
malovaného. Svatý, tváře asketické, dobře provedené, planoucích očí, 
šedivých skrovných vlasů, maje kutnu s náprsníkem opásánu bílým dn- 
gulem, z něhož dva uzly jest znáti, drží v levé, stranou napjaté ruce ote- 
vřenou knihu, na jejíž listech švabachem napsán německý otčenáš. V pravé, 
rovněž stranou natažené, drží Ukřižovaného, na nějž hledí. 
Nad Ukřižovaným na modré půdě ozdobné pozlacené litery: 
Kazatel i na mnoze jeho posluchači, postavy menší, jsou 
za žlutým jednoduchým dřevěným mřížkovaným zábradlím. 
Mezi posluchači, z nichž však málokterý na něj hledí, ně- 
kteří dokonce zády k němu jsou obráceni, pozorujeme bezvousého mladíka 
dlouhých rusých kadeří v svrchním šatě červeném, jehož otvory prostrčeny 
jsou ruce v rukávech modrého šatu zpodního, kterýž také u krku jest vidétl 
Vedle něho stál, jak se zdá, ještě jeden takový. Ostatní jsou ženy v šatech 
šedých, s hlavami zavinutými rouškou stejné barvy snad jako bekyně, obli- 
čejů různých. Jedna čte v knize. V levém popředí jest muž s kápí na hlavě. 




Obr. 125. Hradec J. NejsvétíjSi Trojice- Dřevořezba v kapli 



:C J. Htjivni DltÁI v ka> 



178 

Za kazatelem jest na vodorovné tyči za mosazné kroužky zavěšena opona. 
Po levé straně jest viděti za ni v pozadí ve výklenku stolek a na něm kfiž^ 
2 šroubovité svíce, 2 knihy, modrou a červenou se žlutou ořízkou a zele- 
nými sponkami. Kroj mladíků na pravé straně obrazu nenasvědčoval by 
tomu, že obraz představuje sv. Jana Kapistrána, neboť tento byl teprve 
r. 1691 kanonisován. 

Nad pilíři lodi na straně do hlavní lodi byly mezi oblouky arkády 
namalovány bleděžluté draperie se žlutou obrubou, ozdobené na líci hvě- 
zdičkami z temně žlutých teček a na rubu jemnějším vlnitým vzorcem. 
Draperie t3rto možno pozorovati také pod okny kůru na téže straně 
epištolní. 

Naproti tomu objevily se na stěně protější jak v kůru a presbyteři 
tak i v lodi o něco níže, než byl pás dubových listů, skrovné zbytky po- 
zdějších draperií, jiného rázu i jiné barvy, t temně karmínové, v kůru též 
zelené se žlutou obrubou. Takovou draperií přemalována částečně freska 
na evangelijní straně presbyteria. 

Jak jednotlivé stopy ukazují, byly jv. a jz. stěna křížové chodby též 
freskami pokryty. Pod prvním obloukem jv. stěny u samého kostela, za 
nynějším oltářem sv. Prokopa, vynikají mdle kontury dlouhých rouch, 
prostě, ale pěkně řasnatých, a poněkud i obličeje dvou vysokých postav. 

Pod sousedním druhým obloukem těsně ke konsole a nasazenému na 
ní žebru přiléhá freska, dole 0*68 m šir., 124 m bez rámce vysoká. Svatá 
nějaká s gloriolou kolem pěkně zavinuté hlavy, ve vybledlých šatech pře- 
pásaných a v plášti na prsou sepjatém, stojí poněkud v levo od středu 
obrazu. Nad ní v pravém rohu obrazu viděti jest vousatou postavu po pás 
v oblaku se svatozáří (Krista?). Pod rozhrnutý plášť svaté (Agathy?) utí- 
kají se k ní o pomoc lidé v zelených přepásaných šatech. V levo lze roze- 
znati postavu s dlouhými rusými kadeřemi. 

Pod prvním obloukem jz. strany na zdi společné s kůrem byla celá 
skupina osob v životní skoro velikosti, z nichž rozeznati lze dívku v ze- 
leném rouše a muže. 

Na zdi, vyplňující oblouk, jenž druhdy spojoval předpokládanou 
sakristii s hlavní lodí, byla asi na rozvilinách v oblouky stočených, jako 
na rodokmenech bývá, poprsí nějakých mužů. Rozeznati lze dvě velice 
životní (nikoli typické) tváře, starší bezvousou, vroubenou dlouhými čer- 
nými vlasy v rouše žlutém, bílou kožešinou lemovaném, a mladší čemo- 
vousou. Mladší muž drží strunný nástroj jako harfu. 

Obrazy na plátně: sv. Anna v rámci, na způsob oltářiku s relikviáfí z r. 1731* 
Ukřižovaný dle malby z 18. st. na domě čís. 92-1. a slabší Kristus v zahradě gethse- 
manské jsou od Jana SUtnhausra. 

Oltáře. Hlavní oltář sv. Jana Křt. barokní, povstolý před r. 1673 
(neboť t. r. opatřen nový tabernakl dle Hist. coll.), velkolepý, pěkně kom- 
ponován (obr. 121.). Ozdobné sloupy, sochy sv. Šebestiána a Rocha, 
sv. Barbory a Kateřiny. Nejvýše Ukřižovaný s P. Marií a Janem ev. po 



179 

stranách jest price starSf. Obrazy rodiČA Janových a výjevft ze Života jeho. 
NejlepSÍ jest hlavní obraz, zdařilá kopie Křtu Páné od Kvidima ÍUnia, 
jehož originál jest v rak. um£l. hist. museu ve Vídni. Pochází prý od 
Žáka Skřetova.') Při opravé r. 1787 utrpěl. 

Tabemakl nynějSI, z r. 1740 pocházející, dřevený Staffrovaný, před- 
stupuje píti boky před pozadí oltáře. Na rozích po stranách výklenku 
s Ukřižovaným stoji dva andělé se svazkeai ječných klasfiv a s hrozny pod 
konsolami, držícími kladl a římsu, nejevicí tak jasnou znalost forem antických 
jako vlastni oltář. Na dvou zadnějSích rozleh jsou podpěrami kládí dva 
tetamoni mladiství, jen po pás provedení. Ve sténách mezi anděly a tela- 
mony jsou za sklem umělé kytice s ostatky svatých. 

Mimo hlavni oltář bývalo r. 1708 
jeStě pět vedlejších. Oltář svaté 
Sofie zřízen r. 1672. V prastaré*) 
kapli s v. Anny, ■) v pozadí lodi ve- 
dlejší, zřízen r. 1683 nový oltář sv. 
Anny se sochou té svaté. *) To jediný 
oltář, který mimo hlavní se dosud za- 
choval. Stojí nyní v Čele boční lodi. 
Nad tabemaklem, zeleně natřeným 
a ozdobeným hrubými souměrnými 
lupeny a květy, z nízké vázičky vy- 
růstajícími, a sloupky korintskými ob- 
stoupeným, jejichž dříky byly květinami 
pomalovány, jest skříň s oblečenou 
sofikou sv. Anny, držící na rukou P. otr. im. Hr.d.c j k™.! ». j«.^«u. p«ie. 

" ■rcibiikupi ptilakíha Jana % oliáfe tv. Addj, 

Marii a JežfSka, nemající ceny. Sloupy 

dřevěné, zeleně mramorované, nesou barokní štít, v jehož průlomu jest mezi 
korintskými sloupky obraz, představující v krajině vedle budovy renaissančnf 
sv. Jáchyma a sv. Annu, kteráž malé děťátko, P. Marii, v plenkách nad ko- 
lébkou pozvedá. Nad nimi v otevřeném nebi sv. Trojice. Celek dovršen 
neúplným Štítem, mezi jehož Částmi jméno ANNA v paprscích se stkví. 

Při opravě oltáře nalezena v kameni (altare portatile) schránka 09 m dl., 
0055 š., s nějakými sv. ostatky, zapečetěná krásnou gotickou, 0'4 m v prů- 
měru mající pečetí biskupa pražského Jaha, na niž jest v reliéfu gotický 
oltáfík s Madonnou a apoStoly Petrem a Pavlem. Pod Madonnou znak: 
berla, klíč a meč. Kolem nápis gotickou minuskull: SiaiUum 3oftami(Í8) 
eptlcopi (pra)gEn (obr. 122.). Podrobností architektury oltáříků, kružby přesné 
gotické, tvar klíčův poukazují k době gotiky vrcholné nebo k době jí velmi 

'J Cl. — Není ncmoíno. Že malíř byl Krist. Schrňdcr. 
*. Hist. c. k r. 16S3. 

*) Kapli tu stotoíňuji s kaplí Narození P. Marie, o nfž jest řeč ve smlouvě Jin- 
dřicha IV. s minority. Hus. m. I. A c fi. 

*) Vínovin ji r. 1727 hedvábný Sal. H. c 



180 

blízké, čemuž neodporuje sloh postav. Pokládám tedy za nepochybné, že 
to pečeť Jana IV. z Dražíc, který osobně biskupoval r. 1301 — 1318 a 1329 
až 1343.*) Zřízen tedy původní oltář v 1. pol 14. století. 

Oltářík, kterýž v levém koutě lodi u triumfního oblouku kolem r. 1650 
vyzdvihla vdova Španovská, přenesen, aby zjednáno bylo místo kazatelně, 
r. 1708 do kaple sv. Mikuláše, kdež do té doby nebylo oltáře.*) 

Z oltáře Pomocné Bohorodičky pasovské, r. 1705 Šeb. 
Frauenbergrem za více než 340 zl. rýn. zřízeného, u něhož visívalo množství 
voskových i stříbrných anathemat na poděkování za vyslyšené modlitby, 
zachoval se pouze obraz nevalné ceny,') ale v nádherném rámci s vyřeza- 
nými a pozlacenými ozdobami ze stuh a slohovaných listů. Řezbami orámo- 
vána též věnovací tabulka. Nápis: 

MARIA HILF BIST DU GENANDT 

DEIN HILF DER GANTZEN WELT BEKANDT 

DU HILFEST WER ES BEGERET 

DEIN HILF ALLEN OFEN STEHET. 

Švabachem: Ju U)b unb (Efyct JeSU unb MaRIA HiLF i^ hkUi 

Jílíar aufgBtiti^ roorbcn t)on 

l^Brrn Sebastian fraunberger unb \ť\mt 

SrauBu Eva Rosina 
fraunbergerin BiirgBt unb l^anbBlsmann 

in NEUHAUS ANNO 1705.*) 

z oltáře sv. Mikuláše zachován obraz sv. Mikuláše v mést. musei, 
z jiného oltáře kaple sv. mikulášské porušená socha archanděla Michaela. 

Staré poboční oltáře kromě oltáře sv. Anny odstraněny r. 1787, když 
vnitřek kostela opraven, a na jich místo do lodi hlavn postaveny z kostela 
sv. Maří Magd. oltář sv. Ignáce, r. 1625. Vil. Slavatou zaslíbený, bvHi 
by Hradec uchráněn moru, a oltář sv. Františka X., který zříditi dal 
Fr. Slavata r. 1642. Jsou stejný rozměry (1*25 m š.), architektonikou ba- 
rokní, disposicí i výzdobou sochařskou (anděly a na vrcholu štítu sv. pa- 
tronem). Týž malíř dosti dovedný maloval obrazy: sv. Ignáce, an zasvěcuje 
stanovy řádu svého P. Marii (S. Ignatius institutiones condens) a vidění 
sv. Františka X., jemuž se zjevuje Bohorodice ušlechtilé tváři s Ježíškem, 
provázena jsouc andělem. Postavy dobře jsou kresleny, kolorit světlý, po- 
někud mdlý. Rámce jsou pod sklem ozdobeny polychromovanými vyřezá- 
vanými ozdobami. Oltář sv. Ignáce ozdoben též 2 obrázky na dřevě, 
sv. Korduly a Kristiny. Nad jeho tabernákiem obraz sv. Jana N., nad 



\ Dr. Kl. Borový, Dějiny diecése pražské. 1874, str. 128 nn. 
*) Jednání o povolení k zřízení kazatelny v Arch. z. III. K a. 
») Malíř snad MaféJ nebo 7fm Khizeh jejichž dětem Frauenbcrgrovi 1706-1724 
bývali kmotry. 

*) Práce Petra PichUra (O. 41) nebo Ign. Fr. Titze. 



ubemáklem 2. oltáFe sv. Alois, jenž byl poHzen r. 1 727 (od Mick. Resche ml. ř. 
Sv, Jan jest umčIejSl. Dobře vystižen výraz, an, bledé na Ukřižovaného, 
rozjímá. 



Obi. 123. Hndec J. Uvlci klru koticlu (v. Jam Kfilielc. 

Kazatelna barokní pochází z r. 170S; omaloval a pozlatil ji malíř 
liradecký, nepochybné Mich. Resch ml. Pořídil jí z pHspévků dobrodinců 
skoro za 300 rýnských zl. rektor jes. Frid. Bruno. 

Lavice v k&ru, provedené vkusné v renaissanci tak zvané némecké, 
pocházejí jeStě z r. 1610 (obr. 123.). Lavice v lodi s připevnénými hluboce 



182 

vyFezanými barokními oniamenty z rnzvilin a slohovaných listův a na před- 
ních stěnách s monogramy Ježffie a Marie, poHdilí r. 1703 — 1705 po 5 z\, 
cenou nepatrnou hlavné voj. 
ubytovatel Šeb. Frauenberger 
a Fr. Jak. Frauenbei^er, rei 
tormentaríae praefectus.*) 

Varhany pořízeny r. 1732 
za 270 rýn. zl. Barokní, vkusné, 
s vyřezávanými rostlinnými 
ornamenty. Před několika te- 
prve lety opraveny varhanářem 
počáteckým Jas. Votrubou. 

Sv. Jan Křt na kazatelce 
je starSf této. Socha dřevěná, 
168 »í vys., v trupu dutá. Jan 
hlavy asketické má přes tělo 
Stihlé přehozenu srst velbloudi, 
jež však kryje pouze záda, 
lůno, stehno a koleno levé, do 
předu posunuté nohy. Tělo ve 
všech podrobnostech velmi 
dobře provedeno, zvláště po- 
zoruhodná bedra, hrudník, 
břicho i natažená pravá noha, 
zejména v podkolenl. (Obraz 
124.). 

Socha sv. Josefa dře- 
věná, v lodi hlavní u pilíře na 
sloupku stojící, bez podstavec 
1-1 m vysoká, je z roku 1727.*) 
Bývala bíle natřena a pozla- 
cena, jak pochvaluje kronikář 
jesuitský. (To byl tehdejSí vkus. 
Srv. sochy na hlavním oltáři 
v kapli sv. Ducha z téže doby!) 
Na obláčku, pod nímž vznášejí 
se 2 andélíěkové, stojí sv. joset 
maje pravou nohu opřenu o te- 
sařskou nádobu s barvou a 

Obr. 134. Hrudec J. Soch. •». J>n> Khiwlí nu k.i.ielní mOtOUZ, Tím TOUCho JchO, ÍC- 

. koiieie «. Jíl... jména svrchní, které smeklo se 

s levého ramena aŽ pod pás a nadzdviženým kolenem jest poněkud zdržo- 
váno, utvořilo mnoho neklidných řas, kteréž i smčrem skoro vodorovným 
'j Práce PickUrovaí ') Od Marka Kaisra. 



183 

postavu protínají. Sv. pístoun s láskyplnou tváří pohlíží na Ježíška, kterého 
lehounce položeného na rukou svých drží, líbaje prstík jeho pravé ručičky. 
Dítko samo má obličej nevýrazný a posun ponazdvižené ručky levé, v nfž 
snad néco drželo, nesrozumitelný. 



Obi. 126 Eapla tr. Hikulále. Epilifiuin manielG ThtiakloTfch. 

Nejsv, Trojice, vysoký retief, 21 m vys., 1'33 m Široký, na němž 
ze dl^va čisté vyřezané a omalované postavy téméř skoro celými tčly ze 
zadní plochy vystupují. Bůh Otec s tiarou na hlavé šedé, drží mezi kole- 
noma kříž s mrtvým Synem. Před lůnem tohoto rouškou zakrytým holubice 
Ducha sv. Ve 4 rozích buclatí usmčvavl barokní cherubínové. SvrSek 
okrouhlý vylomen, hlavička 1 andčlíčka uražena, celé sousoší puklé, Pro 



184 

vědomou snahu sochařovu o eíTekt pokládal bych znamenité jinak dflo 
toto za mladší než sousoší na náměstí novo bystřičkám. Světlotisk obr. 125. 
Epitaf i um dřevěné malované manželů Thunklových/) bez akroteria 
2'78 m vys., 2*90 m šir., visí v kapli sv. Mikuláše. Predella obsahuje v rámci 
pamětní nápis německý, po jehož stranách zapuštěny jsou konsoly mezi 
andílky, na nástroje (basu, harfu, kytaru, ohnutou flétnu) hrajícími. Tyto 
jsou lehce, ale až na některou nohu pěkně vymalovány. Konsoly jsou 
v předu ozdobeny lví hlavou, velmi pečlivě vyřezanou, držící v tlamě šňůru, 
na níž připevněny plody a lupeny a pětilistá růže červená a bílá. Nad lví 
hlavou feston s ovocem a takovoutéž růží zlatou. Římsičkou od predelly 
oddělen nedokonalý obraz na dřevě »Z mrtvých vstání* s podařenějšími 
klečícími podobami Jiříka Thunkla, jeho manželky a syna v rámci, vedle 
pozlacené lišty jemným červeným vzorkem na černé půdě pomalovaném 
Po stranách obrazu jsou výklenky, v nichž vymalovány postavy knížat 
apoštolských. Postavy jsou částečně zastřeny korintskými sloupy, na kon- 
solách postavenými a zvláštní břevnoví nesoucími. Hlavice jejich mají ne 4, 
ale 8 závitků* Pilastry výklenkův i jiné plochy tohoto oddělení pomalovány 
jemným bílým vzorkem na šedé půdě. Podobně ozdoben vlys nad sloupy 
a na kraji. Plocha vlysu nad obrazem, článkovaným architravem od tohoto 
oddělená, popsána českými texty z bible pozlaceným písmem gotickým. 
Nad silně přečnívající římsou v akroteriu, na způsob německé kartuše 
upraveném, okrouhlý obraz na dřevě, představující Joba s manželkou a třemi 
přáteli, výčitky mu činícími. (Obr. 126.) 

Nápisy : Jílnm) ©omtm 3m 15.79 l^tn fibcB^níBn fag Scbruarti M 
in ®ofí felig I Blid; BcrfdfřibBn ber (ErnuBji unnb furramb ^rr (®Borg 
ílfrunk^Bl gBroBpr álfeppc bcd Kaf^« alf^iB. Jftnnn 92 bcnn fetí;|hn tag 
;5BpfembBr 3p frín CSfílii^B l^aurfran) Jínna fBUiglid; tJBrfdfriebcn unb Ifejen 
Jarní 3rcm Kiiit all;i5 bBgrabcn \mn (Ěotf ber l^err znn fctWá^t Jluf- 
Brpefíung (gebcn iooIIb. 

Jían W KapiíolB XI bt J^an Jt\\% 3a Jem lí)íkríií|}etttř a jimuf Hbo 
luiBtíij Wz mne bití gep íakc WmrjBl jiro bubB. Sajbij Ebo gep jtra a Wm^ 
vsyt muB BcuniriBÍf na W\t)xxf, — Íob Bap XIX : Wx^m jagipe p M)9Íuiptoí 
muoij jira ®Bp H Sz loporiebn^ hzn j pmic njpaíí mam a jafe J^blcqen 
bubu koí9 mau Jíl ro (IíbIb mzm Mitxjm boíja iibztzífoi Miqm ®a 31 oqij 
mé ípafrjíí a negtjni;. ;5IojBna gtp íalo nabtege ma lo lunu mem. 

Obličeje nebožtíkův jsou životné podobizny a kroj jejich zajímavý.*) 

Sv. Jan Nep., nyní v kapli sv. Mikuláše, na plátně, mdlého 

koloritu, dosti slušný, v rámci namalovaném po způsobu rámců fresek 

u svaté Maří Majdaleny a obrazu Fr. Rosche st. v konírně jemčínské. 

Nápis: ^. Mífsnxnzs Bepom. pat(ronu») fáma pEricIiíanftum. Pěkná práce 

jest pozlacený rámec vyřezaný. Symmetricky se rozvíjející lupeny jsou 
na rozích a ve středu vrcholu stuhami svázány. 

*) Jejich náhrobky jsou nyní posta ^reny při vnější stěně choru. Viř níže 6 13. a 17. 
■j Malba od Ernsta? 



185 



Náhrobní kameny: 

1. Žulový 085 m S., 1'2 m dl, první z téch, které jsou pKpevněny 
k vnějSi zdi vedlejší lodi a kůru, bez nápisu, ozdoben vytesaným trojlístkem 
gotickým a trojhranným štítem beze znaku. 

2. Z Červeného mramoru, 0'72 m S., 
. 205 m dl., s křižem, ozdobeným gotickým 

kyticemi. Štítek na jedné straně zaoblený, 
na druhé prohnutý beze znaku. 

3. Náhrobní kámen z r. 1414, žulový, 
167 m dl., 087 m S.. po délce rozpůlený, 
u studné na dvofe Špitálním, s nápisem 
gotickou minuskuli vytesaným : J3nno IPo. 
BH^^crtcCíím aab" p . . . . obtit ^Dnefta lina 
prima uxor mat. (mafliliri ?) petri ni(í . . . ia. 
Vryty váhy. 

4. Náhrobek slovutného Urocha 
z Osečan, jehož latinský nápis a neúplný 
letopočet MCCCC . . . Balbín v kostele 
četl, nenalezl jsem._ Poustevník, jehož po- 
dobu vlastenec jesuita vidél, byl ve znaku 
pánů z OseČan. 

5. Leonarda Panicidy (po- 
střihače?) z r. 1468, z červeného mramoru, 
096 wí Sir., 175 m dl, pod kazatelnou. 
Nápis gotickou minuskuli vytesaný: JJno . 
bni . m" . cttc'* . Ixtiin*^ in bin . natiniíaíis . 
crilfi . Dbiíí . pruhens . ef . rircumfpEctua . 
tiic . lEonathuB . paniciba . ciitia . unce 
bomua. 

Znak řemeslnický s pozdné gotickým 
orámováním. 

6. Majdaleny z Gleichenu, 
třetí manželky Jindřicha IV. z Hradce, 
z r. 1492, z červeného mramoru, 2 25 m 
dl., 1 09 m g.. v kapli sv. Mikuláše. Nápis 

gotickou minuskuli, velmi čistě ve VyhloU- Obi. XTJ. Hrxlce J. K*ple *«. M>kDlUa: 

beném šikmém okraji vytesaný : JInnn Nihrab*k lUídaieo, , Gieichena. 

bni . U} . cccc . Kcit . feria . iin . bic . fcí . 

pgntubi ob . magfita bifa bna niflgbalťa comlTa (comitessa)lie glcli^eii magfiri 
bití biu třcntiri . be . nona bomn . fupiiii (suprcmi) . tamEracij . rEgni . boEit 
cofljoraUa (manželka). 

Na desce v pozdně gotickém orámování krásně provedený znak 
její; v horních koutech sedf na rajnenech hrotitého oblouku rámce 



186 

dva muži pečlivě vytesaní se štítky, na nichž součástky znaku Jindřichova. 
(Obr. 127.)') 

7. a 8, Náhrobní kameny z červeného mramoru v kflžové chodbí, 
oba s podobami chlapce v rubáSi, u nohou jako porozvlálém. Hlava polo- 
žena na poduSce. U nohou znak: hradecká růže- Jeden drží v ruce pétilistou 
růžičku. Oba jsou synů > MrojEiie^D pana pana Soaáfifma ; ^tai)ct, neaj- 
iDijllillD katiEÍijrjE htaloroliroj djaliB^O', ale vtesané letopočty jsou odřeny, 
i jméno na jednom, 06S m š., 1'08 m dl., jenom na druhém, 0"78 « &^ 
128 m dl , zachováno jméno Q&inbtjii^. 



Obr. 12fl. Hndec J. Koual iv. Ju> Kfíitelg: 
Nihiobek Jiiai ic ZáiniuU 

9. Jana Hartla zr. 1562, z červeného mramoru, 08 m š., 0-92 m v., 
v bočné lodi v levo od oltáře sv. Anny. Vrytý nápis Švabachem : leta pantE 
1 ■ 5 6 ■ 2 ro paÍEh prjeli rroatimi hrali ni pami umcjel gep rionjutnii panoffe 
3fln Barii milTtiiBn^n IKiepa ^tabce (SinbrJii^Dnia BE(t íuto poítjonian geB 
nab gehojfo inilau Bulfii Panbudj roÍE^nii bab a iBifjhi obpoljiiniili zrnilo; 
niati fe Balj. (Kameník ke konci slova přesmykl.) 

10. Náhrobek žulový Jana ze Zásmuk, ÍS9 m dl., 089 iw S., pfi 
vnější zdi kůru, 11. počítaje od vedlejší lodi. Znak: ptáček s větvičkou. 
Nápis vytesaný minuskuK gotickou: Jlitnn ©omini . . . bominicae (?) an(íe) 
laarfjam Dbiif famm(oa)uB nir tma HoljanEa bE jaEmuft el ^aepiiUB. 
(Obr. 128.) 

V Vyobraieni též v Hradech IV. 35 a ve Wintrových Déj, kroje II, 133, 



187 

11. Žulový, 087 m g., 1-72 m dl, v kflžové chodbé vedle oltáře sv. Pro- 
kupa, Jana Strosza z Berbarce z r, 1568. Nápis vytesaný gotickou 
minuskull: janun efc. ím 1568 Jax ienn 22 fflagjjlufliilíii ÍR in OŠdH 
felliBtticfy uerfiiiiben ber (ErnuEJi unb íutnE (fc. fumem) ^anns 5lrD]j Don 
Becfjatts (©sroelTtEC burgec unb bta EatfiEř aIf[ÍE bEm (Ěotl gEnEbip fein 
toeUe : • V kartuSi: (E|aÍÉ 20 & \ftt\ beine SCobtě inecbEn lEbEn unb mit 
be EciĎ J9uflFEr|IeEn. 

Dole znak, nad jehož klenotem mnich. (Obr. 129.) 



Obr. 130 HndK J Koilel •*. Jua Khhele : Obr. in. Hndac J. KdiieL it. Jui> Křliule; 

Náhrobek JiMbo ThuDkli (f 1579). Náhiobok pi K>»I ar Sirnkarl (t lEM). 

12. Žulový náhrobek, 1-685 mdl., 0-9 mS., 4. vné kůru. Znak s ptáčkem. 
Vytesaný nápis gotickou minuskull: Het^a 1570 m nebtEli; po s: janu kcjli- 
telti umtjEl 0E|1 utojEiteii nilabiitta pan Ktiliom X^ofskEij Jasmuk. . 
BeH tuto podíonjan 0E^o buflp .... pan buol) carj milolfiro be: Náhrobní 
kámen vytesal Vondra- za 3 kopy č.') 

13. Náhrobek Jiřího Thunkla, z červeného mramoru, 2 « dl., 
0925 jw S., pátý vné kůru. Nápis vrytý švabachem: JSnno Efc. 1579 ben 
17. atag Jtbru | arij 3R in (Soft EnifdjIaífEn bBC ffirn j ueR fiett (gEotg 
miiunniítl <@cE I toeI!ei: burger unnb bEa Balfís | allítie bEm Q^ott gEnEbig 
fEÍn I IDeUe. Jtmen. Pod tím v pěkné kartuSi monogram. 

I) Účty zim. z r. 1S72. 



188 

Pod znakem: (Efedjielia am 3^. 

^oiDíii: 33ls láf UtiE rpcitftt břr fjerr. 
fo roil ii^ nit ben Cobí bea lunbErs, Fon 
becii baa eu RiÍÍ helíftccE liiib Ube. (Obr. 130) 
14. Žulový, 0805 wš., l'65 »í dl., dvanáctý vné kůru. Vytesaný nápis 
lapidární: LETHA PANIE 1585 W AVTERI MASOPVSTNI VMRZEL GEST 
VROZENI PAN PETR GEST .... TVTO POCHOWAN LEZI GEHOZTO 
DVSSY PAN BVOH RACZ MILOSTIW. Znak prázdný. 

15. Náhrobek žulový panf Kat 
Strakové, VSI m dl., 0845 « S., 
s podobou jej( v celé postave, devátý 
vné kůru. Nápis vytesaný: XclFlfl Panií 
ISSOitifoboíufiDrroafijin fjatnie UmrjEla 
gtR ^loroutna a poqliiDa panij Eafe- 
rjina ;5fraNotiia geBijt" bulfii ^ane 
BuDje raq toside Búfiaxiie miíi. 

16. Žulový, 1-75 m dl., 0-87 m 5., 
fiestý vně kůru, Petra Rausndorfa 
z P 1 a k v i c (Štolby za Adama II. 
z Hradce). Vytesaný nápis lapidární: 
LETHA PANIE 1589 W PONDIEU MA- 
SOPVSTNI VMRZEL GEST VROZENI 
PAN PETRRAVSND0RFZPLAKWIC2 
A TVTO POCHOWAN GEST GEHOZ 
DVSSI PAN BVOCH RACZ MILOSTIW 
BITI. Dole jeho znak. (Obr. 132.) 

17. Náhrobek Anny Ellerové 
dříve Tunklovéíz bílého mramoru, 
1-46 m dl., 0-75 m š., osmý tamtíž. 

otr. i3j. Htídíc ]. Ko>»i •». J.11. Kr>i.<:i<: Nápis ozdobným švabachem vyryt; 
Náhrobík Ptta Riuindotra > pukiie. litcfy pozlacené : Ulit 1592ÍlÍEn Jí 

BE(Íorben | unb bcn 6 ^sfítmbtx roori 
liegrabc i bit €firenftaft Jiavo JJnna (Ěllcrin | Tňaáf Httn ©otigen 5au|= 
roitt Súmiilin, i Wtl^e m Jtem gann^en Eeben, [ OŠElřbt ^at (Ef)ti|lliái m 
alltn (fifjren, | .Sarabí einen ©otfIirf)En lffi)annbl, | Jnn MDÍErfftíjap! un^ Jm 
^annbi, | liíEnn JIctnEti ©etiolflfeii gern. ) Cgoít rooHe Jr bic (Emifl Jteub 
bcldietn, | 13erlEÍtfjen EÍn StDUidje Btlíennli, | Jlla Jij begect am Ie^eh 
(Ennbí. I jamen Bas írelflc uns ®dH allen I Ju ber ^. (Engíirdjartn. 
tEin TEřnnri^ fnrmirí aus JSfrfr ub pab 
Bori uiib fall ab roie (Bca^ unb JEaub 
formieri rcitt ju (Erbí unb Bloíl) 
Brnu^ niEiííIi EÍn EEinEr inFnfifi burt^ (goH. 

M. F. 
Po stranách posledních liter růžice 



189 

18. Žulový, 0-82 m š., 1 61 m dl., desátý tamtéž, dle znaku Hložka 
ze Žampachu, hofmistra Adama II., 2 r. 1594. Nápis nečitelný. 

19. Chrysostoma Prechifka a jeho manželky z r. 1597, žulový, 
102 m 5., 1*94 m dl., v kffžové chodbě u samého oltáře sv. Prokopa a čá- 
stečné za ním. Nápis vytesaný písmem gotickým okrouhlejším: 

jLíí()a JPaitÍE 1596 M) JřoniiElt po írjedj Řraltifi nmx\á beR IHaubti) 
a dppatmt) )9an C[n:irci|ÍDnt ]9r£iírIÍŘ ídIjo cjasu pcimafoi; jbejITi. tCeflja 
1597 W t^atek Ba "btn měna ]9annii VHnxxft Umřela gf geljo manjelha 
SloniuHim a poctinia panii ©orofa: gegítfjítD 0[iau bniau Bu|Tc iti tuŘau 
BDÍijifi obpDniniaíii a BEiela geiiidj tuto podroroana gfauť oceiiaroagict niE- 
aElefjD a raliD(hTEliD k firoohi JDÍEĚnemu lÉihtíiiireniE. — Konec nápisu jest 
na desce v kartuši a pod tfm znak se lvem, kolem nčhoí otočen had. 

20. Juliany Prchlíkové, mramorový poly- 
cbromovaný, 0'61 m Sir., 0"85 m dl., ve výklenku 
pfed kazatelnou. V otevřené krajině stoji kF(ž 
s Ukřižovaným, u něho leží na podušce děcko 
nepoměrně veliké a u něho klečí matka s velikým 
oknižím a s křížkem (znamením, že je nebožkou) 
nad zavinutou hlavou. Pod tím deska s nápisem 
vrytým: JSnon 1596 ben 13. Julii iji inn (golf 
DEtfrfiiiien bÍB BÍjm CugenfTam Staro 3uUiana pti^= 
liŘin iiE8 (E^rnuEpen íjertn Tiatfa\ (EllEr But0BC 
unb bea JlnnBtn Batíe (£I)Iii^e bie JlnberB l^aufa: 
ítani H>bUíi^b Ur unb una jaHen ©otí bEt M- 
mei^gc in JteIIíí^b iropEnbí ucclei^en rocHe JlmEn. 

21. Žulový, 0-83 w 5., 1-575 w dl, patnáctý 
vně kůru. Dle znaku (v pravé polovici koník se 
vzpínající, v levé tři hvězdy) neznámý, nikoli 
Zelendara z Prošovic, hejtmana Adama IL, jenž 

dohlížel k stavbám Adamovým (f 1600). Jeho ko«.i «.'j.n. Kftiwi "Nábrobni 
□áhrobek není, neboť jej nedovolili jesuité v ko- ''*'''" Siěpím A<i.m BuDT>na 
stele pochovati. ') Vyrytý nápis nečitelný. 

22. Ryt. Štěpána Adama Bunvana z Bunvanu, z roku 1609, 
žulový, 0"9 w 5., 1'76 m dl., pod kazatelnou. Ve znaku rak a klenotem přílba, 
z níž vyniká ruka se Šavli. Nápis vrytý zvláštním kurrentnfm švabachem, 
kde zejména pístnena h a p mají tvar méně obyčejný. 

leííía paniE 1 - 6 ■ O ■ 9 ro patch pcjEii oliracemm f. parola na roini 
ttcjERianskou umcjel utDjEntj pan |]ÍEfan J^bam Buttroan j bunroann: ]9an 
liu^ HDrfBmDfjauci Bac fe fmilDroati Eab bu|Tii ge^o. (Obr. 133.) 

23. Adama Mích. Španovského z Lisova z r. 1615, pískovcový 
polychromovaný, 0'97 w S., 1-93 /« dl., ve výklenku před kazatelnou. Na 
desce podoba zesnulého ve zbroji s hlavoa nepokrytou. Přilba a znak vedle. 



"i Fr. Tiscber j.. Purkrabí, hejtmani a vrchní na Hradci v Obi. 1897 č 23. 



190 

Na vnitřní obnibé rámce stohované lupeny. Na rámci pozlacený plastický 
nápis lapidární : ANNO DNI . MDCXVDENXI APRÍL IST IN Í30TT . ENT- 
SCHLAFFEN DER EDL ■ VND GESTRENG - RITTER ADAM MICHAEL ■ 
SSPANOWSKI ■ VON LISAV ; VND LIGT DA BEGRABEN ■ DEM GOTT 
^VOLLE GNEDIG, VND. BARM- 
HERT21G, SEIN VND EIN FRE- 
LICHE AVFERSTEHVNG VER- 
LEIHN. AMEN. (Obr. 134.) 

24. Žulový, 1-53 m dl., 
085 m š., dvojí cti hodného 
knéze S e b. Vád. L a n i o, 
t 10.|6. 1619, v presbyteři. 
Nápis český vrytý kursivou. 

25. Alžbéty, dceryuroi. 
pana Jana Straky z Ehreu- 
Steina f 12./6. 1619 13. ho- 
dinou, žulový, 0'81 m S., r2 m 
dl., třináctý náhrobek vni kfini. 
Podoba dítéte. Nad vrytým 
českým gotickým nápisem znak 
strakovský. 

26. Oldřicha Špa- 
novskéhozLisova, tl623, 
iulový, 0-92 m Š., 1-69 m dl., ve 
výklenku před kazatelnou. Ko- 
lem podoby zesnulého vrytý 

nápis okrouhlým gotickým 
písmem: ANNO 1623 Ptn 31 
JSugult (?) (ip in ©oíí gejlorbtn) 
ber (EhlI acprenge ^err Hlrii^ 

^panorojliit non Ei|Tau 

©tlten ^eH (©Dít Bcnebifl ^™ 
IDeCe. Kmen. (Obr. 135.) 

27. Jana Jiř. Pařízka, 
kaéze velkého kostela Nanebe- 
vzetí P. Marie, f 9./1I. 1637, 

žulový, 047 m S., 078 m dl., na epištolní strané hlavního oltáře. 

28. Anny Bérové, f 1693, žulový, 075 wí š, 16 « dl., sedmý vré 
kůru. Vrytý nápis lapidární: ANNO DM 1693 DEN 23. APRÍL ÍST IN 
GOTT VERSCHIDTEN FRAV ANNA BERIN GOTT VERLEICHE IHR VND 
ALLEN CHRISTGLAVBIGEN SELLEN DIE EWIGE RVHE UND EINE 
FRELICHE AVFERSTEHVNG ■ AMEN. Pod nápisem lebka a skHžené hnSty. 

Jiné náhrobní kameny,jsouce pod lavicemi, jsou na ten čas nepřístupny. 



191 

Zajímavý zámek gotický u dveří saWistie. ') 

Zvony ve čtyřhranné vfíce nad kaplí sv. MikuláSe: I. Maria čili 
turecký zvon, pončvadi se jím vyzývalo v pátek o 3. hod. k modlitba 
za odvrácení Turků, neboli stříbrný, pro svůj zvuk, vislval v osmiboké 
vížce kostela Nanebevzetí P. Marie 
a teprve od r. 1802 jest na ny- 
nčjifm mlsté. Šest oblouků rou- 
tovým lupením ozdobených sbíhá 
se v korunu zvonu. Na plášti zvonu 
tvaru obyčejného, 85 cm vys. a 
1'14 m Šir., na jedné stranč P. 
Maria v Širokém dlouhém řasnatém 
rouše drží JeifSka na levém lokti, 
na druhé strané znak zvonařský, 
orlice mající na prsou Stft s konví 
a držící drápy jedné nohy zvonec 
a drápy druhé zvoneček menší. 
Mezi oběma nohama tu. Hoření 
obrubu Činí dva řádky nápisu 
citnuskuU gotickou: 

JRnno ijomini mctttlKKXíDiii 
ítec campana {iiaa cel ab bonorem 
omnipolEtrtis bet ef beatt memorie 
nicgtnia ar btaíx ioa nia bar-Uslt 
ptr maBÍafnnn birium pfacjefí in 
monfibua niífms ncni rcx gloriE 
ti Jat nobie pacem in terra. 

2. M e n S í, 0-37 m vys., O 52 m 
šiř., má korunu ze 6 oblouků Šikmo 
rýhovaných, na plášti na jedné 
strané Ukřižovaného se záři kolem 
hlavy, skládající se ze tři třfhran- 
ných paprsků. U paty kříže lebka 
s hnáty a letopočet 1598. Na druhé 
strané štít se známkou v podobě 
čtverce s prodlouženými stranami. 
Hoření obruba má pásek s nápisem: 
DiSE GLOKEN HAT LASSEN GISSEN DI FRAV MARIE ANA DI- 
BENCZKIN 4* Pod nápisem ornamentnf pás s maskami a rozvilinami. 

3. V osmiboké věžičce nad triumfnfm obloukem zvonek, 0'28 m vys. 
průřezu oválného, jehož jedna osa 0'38. druhá 0315, z r, 1597. Nápis: 
Ba pacem bomine in biebns tioatcia -t- m I x I trn 



') Vyobrazen J. Koulou v Svět r. 1882, 77, Hradech IV., 71 a u Brániic I., 71. 



192 

Terrakottovi deska pamětní v předsíni chorobince sv. Jana 
z r. 1564, skládá se ze tři částf. Katdá je zvlágtč přizděna a maltou se 
zpodni spojena. V dolní jsou krásně vypracované znaky Jáchyma z Hradce 
a jeho choti. (Obr. 136.) Střední Část obsahuje německé nápisy lapidární: 



lOACHIM HERR VON VND ZV NEWHAVSZ X AVF FRAVNBVRG 
. RITTER DES ORDENS DES GVLDEN FLYSZ ROMISCHER KAISER- 
UCHEN AVCH ZV HVNGERN VND BEHAIMB X KINIGLICHEN MAJE- 
STÁT BEHAIMBER RATT CAMERER VND DES KYNIGREICHS BEHAIMB 
OBRISTER KANTZLER. 

ANNA FRAW VON NEWHAVSZ GEBORNE FREYN VON ROSEN- 
BERG SEIN GEMACHEL. — ANNO IM l-5-6'4- lAR. 

Nápisy bývaly pozlacené na červené půdě. Poměr íástí = 6:4:2. 
Celek 154 w vys., 1*43 « Šir, Deska přenesena sem v tomto stol. z bývá- 



193 

lého domu Jáchymova č. 139-1. Po stranách napsána na stěně slova Jáchy- 
mova ze zakládací listiny : 

(Ep pro Bul) bam 

fo naprjBb mam 

djo po mne jujiane 

Bul) roj komu Je ío bojiane. 

Poprsí Jáchyma z Hradce, utonulého v Dunaji r. 1565, v mužské 
síni chorobince. Jest 0*64 m šir., 0*5 m vys., v rámci černém z roku 1845 
jehož kamýs ozdoben pozlacenými ornamenty. V podobném rámci pod 
ním na plechu znak Jáchymův, v levo od znaku ono heslo české, v právo 
německé : 

IDaa nitr gaíien, fjaíien; 
lDa« nitr ^aHen, oerloren mtr* 

Pod tím český i německý titul a životopisná data Jáchyma z Hradce. 
V rozích číslice letopočtu 1845. 

Sv. Apollonie, vysoký reliéf, VO%m vysoký, býval nad jedněmi 
dveřmi v mužské síni chorobince, nyní jest na oltářiku tamním, restau- 
rován byv Mat Neubaurem, Svatá vypodobena podobně jako v graduálu 
bratrstva literáckého, uloženém v Archivu zámeckém. Práce prostřední. 

K sošce P. Marie, kteréž po zrušení kaple špitálské zřízen oltář v bývalém portálu 
té kaple, obétováno přemnoho darů, jak inventáře špitální z r. 1792 nn. dokazují. Stříbrné 
koruny P. Marie a Ježíška, krucifix stříbrný, dukáty, množství stříbrných mincí, agnusd> 
řetézův, prstenův a různých obétin stříbrných, údy jednotlivé představujících, dílem 
r. 1793, dílem r. 1810 z cis. nařízení odvedeno za skrovnou náhradu úřadu výměn- 
nému. Celá sbírka cenných šátečků pro sošku shořela r. 1801 v bytě správcové, zůstalo 
jen 8 lotu stříbra. Pozdější dary částečné odnesl smčlý zloděj r. 1822. Z objednávky, 
učiněné správou špitálu r. 1762 u zámečníka FiU Dedery^ vysvítá, že přinášeny vedle 
stříbrných a voskových též obětiny železné. (Účty špit) 

7. KOSTEL SV. KATEŘINY S KLÁŠTEREM FRAN- 
TIŠKÁNSKÝM. 

Archiv, účty a pamětní kniha klášterní. — Účty v Arch. z. — Jer. Solař, Klášter 

frant v J. Hr. Pam. I. 334 n. — Kukla J., Dějiny klášterů sv. Otce Františka v Čechách 

atd. str. 49. J. Novák, Z památek J. Hradeckých Č. P. St. 1901. 

'jindHch IV. z Hradce «/« 1478 ke cti Spasitele, P. Marie, sv. Kate- 
řiny, sv. Františka Ser., Antonína, Ludvíka a Bemardína založil kostel 
a vystavél klášter a odevzdal jej r. 1479 františkánům. Posvétil jej a odpustky 
nadal Benedikt, biskup kamenický 7g 1491.^) Nadání Jindřichovo rozhojnila 
r. 1545 kněžna Miinsterberská Anna z -Poděbrad. Roku 1619 protestanti 
františkány zbivše vyhnali, klášter vyplenili, zapálili a s kostelem v ssutiny 

') Listina perg. v Arch. klást. Pečeť ukazuje pod porušenou postavou biskupovou 
2 znaky, na jednom rovnoramenný kříž, na druhém ve čtyřech polích po lvu v právo 
obráceném. 

Soupis památek hist. a uměl. Pot. okres Ji ndficho-Hradecký. 13 



194 

obrátili. Nuzné oboje zřídili Vil. Slavata se svou tchýní. Poslední ruku 
přiložil Adam Pav. Slavata. R. 1625 dostavěna kaple sv. Barbory nákladem 
hejtmana panství hradeckého.*) R. 1626 kostel i kapli i oltáře, aspoň čá- 
stečně postavené, posvětil arcibiskup Am. Vojt. hr. Harrach. R. 1644 do- 
budován klášter.*) R. 1646 vystavěna sakristie, r. 1661 vížka pro zvony 
nad kůrem. R. 1662 přistavěna kaple sv. Antonína nákladem Sam. Ferd. 
Karolida z Karlsberga, hejtmana hradeckého. Roku 1669 7? oheň, vyšed 
z kuchyně, strávil svrchní část konventu i kostela, ale vše zase v letech 
následujících obnoveno, hlavně nákladem hradecké vrchnosti, jako bylo 
dříve, asi dle návodu stavitele, z Prahy r. 1669 povolaného. R. 1674 *% 
počala se stavěti kaple Portiuncula z darův Ad. Pavla a Jana Jách. Sla- 
vatův a r. 1675 dostavěna, vymalována a vyzlacena nákladem pí. Jud. 
Tovačovské. R. 1678 vydlážděna; r. 1682 ^y^ přineseny do ní v slavném 
průvodu ostatky sv. Theodora, jež pro františkány obdržel od pap. Inno- 
centa XI. generál Karmelitánů Kar. Fel. á S. Theresia, rodilý hr. Slavata. 
R. 1708 Mar. Jos. hr. Černínova odkázala 1000 íl. na opravu kostela a klá- 
štera.*) R. 1782 obnovena a nechutně omalována kaple sv. Barbory výjevy 
ze života svaté.*) Požárem r. 1801 utrpěly kostel i klášter, i vnitřní zařízení 
kostela s nejcennějšími nádobami shořelo kromě kaple sv. Barbory a Por- 
ciunkuly, ale zase z dobrovolných příspěvků ještě r. 1801 a n. opraveny. 

Ke kůru kostela sv. Kateřiny, orientovanému, 19 m dlouhému, s pěti- 
bokým závěrem, valenou klenbou s lunetami přikrytému, připojuje se, 
hmotným polokruhovým triumfním obloukem jsouc oddělena, loď širší 
22*8 m dl., 13*62 m š., 6*33 v. Její valená klenba s lunetami až v ose se 
stýkajícími spočívati se zdá na volutách, jako péra svisle, nikoli vodorovně 
vztýčených nad hlavicemi toskánských pilastrů. Kruchta spočívá na 
4 útlých pilířcích, práci Mart. Rkžka, r. 1802 za staré vyměněných. V levé 
stěně kůru otevírá se do kostela oratorium. 

K severní straně kostela přistavěn klášter s jednoduchým ambitem, 
k jehož východní chodbě přiléhá kaple sv. Barbory. Tato vystupuje 
bez opěrákův ale s pilastry na hranách vnějších jako presbyterium kostela 
z čela budovy klášterní pětibokým závěrem. Závěr i 2 pole klenební před 
ním mají klenutí ze zač. stol. XVII. Okna bývala hrotitá. Na původní 
stavbu gotickou upomíhají již jen opěrné pilíře presbyteria s 1 odsazením 
a na straně jižní též při choru, mimo to pak okna, jež patrně bývala hro- 
titým obloukem uzavřena. Vnější zdi kostela i ambitu byly v 17. st. čer- 
veně porýsovány. 



') Pam. kniha jmenuje Ludvíka, ale tehdáž byl hejtmanem Jak. Kecl z Rotndorfiau 
(Tischer ml. v Ohi. 1897 č. 24.) 

•) Účty zám. 

•) Opis závěti v Mus. mést B a 30 fol. 27 b. 

*) Však malíř {Fr, Resch st.P) dostal (snad vedle daru něčího) jen 16 zl. z almužny 
kvardiánovy. (Účty.) R. 1815 zase obnovena. Původní malba byla zadarmo od Vavř, 
MilUra z r. 1669. 



195 

K jižní straně lodi přistavěny 2 kaple, r. 1662 kaple sv. Antonína 
průméru 5w a 1674 vyšSf kaple zvaná Portiuncula průměru 5'7 m. 
Obě jsou zajímavý jednak vlivem rotundy zámecké v disposici a výzdobé, 
si licet parva componere magnis, jednak způsobem, jak stavitel spojil je 
s lodi kostelní a rozvrhl steny jejich se zřetelem kti vchodu a k osvětleni 
okny. Obě kaple jsou okrouhlé a přikryty prostou střechou kuželovou. 
ZvenCí jsou nad soklem rozčleněny toskánskými pilastry (kaple sv. Ant. 
třemi, druhá pěti, čtvrtý a pátý v oné, ve druhé Šestý připadl by na vchod). 
Nad nimi vine se páska a nad tou římsa nijak nerozčleněná. Zdivo mezi 
pilastry jest oživeno výklenky, z nichž vSak jen v jednom kaple sv. an- 
toňské stoji socha a to sv. Františka Serafa. Nad výklenky v kolmém 
zdivu jsou kruhová okna, kteráž uvnitř pronikají klenbu kupolovitou, jediná 



Obr. 137. Hndec }. F&docyi Fnatilkámkébo koittU iv. KaleKny. 

osvětlujíce vnitřek kapli. Mimo tuto neshodu vnitra s vnějškem, která po- 
někud upomlná na rotundu zámeckou, jest v kapli sv. Antonína ještě ne- 
shoda jiná. Uvnitř totiž jest zdivo kaple i kupole rozděleno v 9 částí proti 
5 vnějším, kdežto v kapli druhé jest v té příčině shoda. Kruh kaple an- 
toňské založen těsně při zdi kostela. Proto by okna blízko té zdi nic ne- 
byla bývala platná, jsouce tou zdí zatemňována. Stavitel tedy udělal okna 
jen tři a tak pořídil zvenčí rozvržení ve 4 částí, z nichž ovšem čtvrtá, 
vchod z kostela do kaple, stala se poněkud větší, což však zvenčí tak 
snadno nikoho nenapadne. Ale uvnitř by tento nepoměr bil v oči, kdyby 
pilastry tam byly postaveny ve shodě s pilastry venkovními.*) 

Stavitel kaple druhé založil ji v jakési vzdálenosti ode zdi kostelní, 
a stranou ke kůru, kde jest prostor volnější, aby světlo mělo k oknům 
snazší přistup. Kapli ovšem spojil s kostelem chodbičkou, jež s čarou ko- 

') Stavitelem byl snad Fr, dí Carta, stavitel a měšťan j. hradecký, s kterými 
Sob£slavítf r. 1650 ačinili smlouvu o vystavěni hřbitovního kostela sv. Marka, taktéi 
kopolf opatřeného. (Výstava v Soběslavi ato. 171.) 



196 

stela činí úhel kosý. Pooévadž kolem kaple jest z převeliké částí volný 
prostor, mobla okna založena býti docela soumérné, a tudfž také nic ne- 
vadilo, aby i vnitfnf rozvrženi nebylo docela shodné s vnéjším a úplné 
soumérné. 

Stavitel kaple Porciunkuly byl sice dosti bystrý praktik, který si 
osvojil renaissanční formy, Vlachy z Itálie přinesené, ale náležf vlastoé jii 
baroku, neboť nerozumél všem formám náležité a neužil jich vždy správné. 
Pilastry nemajf vlastně ani hlavic. Na krku jejich spočívá bezprostředné 
římsa s kymatíem a zubořezy. Není architravu ani vlysu. K ozdobé kupole 



Obr. 138. Hradec }. Fiinlitkániký koitsl tv. KaMfinT- 

užil Sablonovité zrobených článků z obrub rámcCtv a pasfi, které znal 
z klenby presbyteria u sv. Mafí Majdaleny, jako na př. bohatého pásko- 
vého ornamentu, kombinovaného z palmet a růžic. Jak mechanicky kom- 
ponoval ornament, nerozuméje jeho významu, dokazuje iónský vejcovec 
nevhodné položený ve výbéžcfch rámců na polích kupole. 

Stavitel kaple sv. Antonína pěkné učlánkoval toskánské pilastry a oa 
ně položil architrav a nad tlm hned římsu, složenou ze dvou svižně vy- 
krojených kymatif, liStami oddělených.'} (Obr. 137. a 138) 

R. 1672 přistaven nákladem prefekta kuchyně Floriana portikus 
na 4 toskánských sloupech bez patek. Nad štítem železná korouhvička 
8 pékně vysekaným sv. Floriánem. Nápis S. FLORIAN 1677 téí vysckáa 

') Na sténich byly v tomto sL vyobrazeny 2 lázraVy sv. Antonína, káiánf rybím 
a Osel, svou úctou k velebné svátosti lidi zahanbující. Nyní jsou zamalovány. (Sděleni 
spolehlivého pamécníka Fr. Mertha.) V kupoli byla monstrance s jazykem sv. Aatoaíu. 



197 

Zvonici měl kostel již r. 1590, kteréhož také zvony zavéšeny. R. 1610 postavil 
tesař Hryz věž k hodinám za 6 kop a na té vztýčen pozlacený ki4ž.*) R. 1611 důklad- 
nější vél vystavěna.*) Po požáru r. 1619 vystavěna jedna věž znova. Druhá pro zvony 
vystavěna nad kůrem r. 1661.*) R. 1720 znovu upraveny. R. 1761 snesena věž s hodi- 
nami, hrozíc spadnutím, a novou zřídil z dříví, hr. Prok. Černínem darovaného, tesař 
Ondřej Sckmied a měděným, černě natřeným plechem pokryl c. k. ohňostrojce Karel 
Hostie) Do věže vložena nová krabice z bílého plechu s obrazem a list s nápisem, 
který v Pam. knize zaznamenán. Mimo některé sv. ostatky vložena také zažehná vací 
formule proti bouři a prášky proti kouzlům. Staré hodiny, dřívějším hodinářem zkažené, 
důkladně opravil hodinář Jan JiH Kek, 

Po ohni r. 1801 zřízeny opět 2 vížky dřevěné. Jedna, zvonice, r. 1822 
nad presbyteři zakončena střechou cibulovitou; druhá později nad lodí 
zakončena proláklým jehlancem čtyrbokým. Ta opatřena v letech 70tých 
hodinami.') 

Oltáře. 1, R. 1629 dostavěn hlavní za 900 kop gr. Nový Ubernákl r. 1676 
skvostně vyzdobila uvnitř Marie Markéta Slavatová, zvenčí jiní dobrodinci. R. 1689 
přibyla stříbrná socha sV. Kateřiny. Avšak r. 1732 již celý nový oltář zhotovil truhlář 
ír. Vigiiius Stubettvol a řezbář fr. františk. Kryipin Weidem. Stál v těch místech, kde 
nyní visí věčná lampa. Za ním bylo oratorium mnichův. Obraz sv. Kateřiny dal vymalo- 
vati poétmistr Ant. Jách. Richter. R. 1737 postaveni na oblouku před hlavním oltářem 
2 veld andělé, držící svíce, které se po praefaci rozžínaly. — 2, Oltář sv. kříže na 
straně epištolní založen r. 1626 Jak. Keclem z Rotndorfu. R. 1729 nahrazen novým, 
jejž malíř Jan Múller z Neidrky r. 1738 za 260 zl. ozdobil. — J. Oltář sv. Františka 
na straně evangelijní zřídila r. 1628 pí. Kat z Montfortu. R. 1728 ustoupil novému, 
jenž r. 1737 opatřen novým obrazem za 120 'zl. Před pozlacený tabemákl postaveni 
4 andělé, nesoucí srdce, do nichž svíce zasazovány. Na oltáři tom bylo Jezulátko, jež 
r. 1769 obdrželo od hr. Ludmily roz. Černínové pozlacenou stříbrnou korunu s orient- 
ními drahokamy za 800 zl. —4, Oltář b v. Antonína zakladatelem kaple zřízen r. 1662 
za 265 zl. — 5. Oltář P. Marie Porciunkuly r. 1675 v kapli postaven nákladem 
apoit syndika františkánů Prokopa Rundě. R. 1776 zřízen nový za 120 zl. — ó. Oltář 
sv. Anny pod kůrem dal postaviti r. 1710 hejtman panství Fr. Jeliš z Jelišsteina. — 7. 
Ohář sv. Ja n a N.r. 1724 z příspěvků dobrodinců postaven. — <y. Oltář sv. Josefar.1728 
postaven v kapli Porciunkule a ozdoben r. 1738.*) — 9. Oltář sv. Petra z Alkan- 
tary založen r. 1779 na podnět biskupa litoměřického £m. Am. hr. Valdštýna, jenž 
dal svým malířem Fr. Kučerou vymalovati obraz sv. Petra. — 10» Oltář sv. Barbory 
v kapli její i s obrazem původ vzal r. 1782. 

Z těch 10 oltářů shořely r. 1801 všecky až na 5., 8. a 10. 

Oltář P. Marie Porciunkule v kapliz r. 1776. Na něm zasklená 
skříň s ostatky sv. Theodora s vyřezanými barokními pozlacenými ozdo- 
bami. Rámec oltářoího obrazu, na zdi zavěšeného, má vyřezané pozlacené 
ozdoby rokokové. Svícny 2 dřevěné renaissanční zelené' pěkně ozdobené 
pozlacenými lupeny akanthovými. Po stranách přistavěny nedávno 2 sochy, 

') Počet hlavní v arch. zám. 

*) Zedník Vlach dostal 46 kop č., tesaři 75, pozlacení kříže stálo 4 kopy. (Účty zám.) 

8) Paměti klást «) Vížka mimo dříví stála 1269 zl. 

') Vyobrazení kostela v » Čechách € VI. 194. a na lithografíi Zelinkově, Erinnerung 
an Neuhaus. 

*) Malíř vymínil si za obraz pohřeb v kostele, ale v klást, seznamu pohřbených 
není. R. 1780 sloužena mše sv. v intenci malíře, jenž daroval obraz sv. Josefa. (Účty.) 
Malíř Jan Múller není také v matrice zemřelých v J. Hr. 



198 

pěkná sv. Anna a méné cenná sv. Helena. Pocházejí z kláštera dačického 
na Moravě. 

Oltář sv. Josefa, nyní v choru na straně epištolní, z r. 1728, barokní se 
sochami sv. Šebestiána a Rocha, nijak nevynikajícími. Ani obraz z r. 1738 
nejeví zvláštního umělce. Sošky : Ukřižovaný, P. Maria a sv. Jan Ev., 0*49 m 
s podstavcem vysoké, práce Ed, Veselého v I. 70tých 19. st., fr. františk. 
Polykarpem Šafránkem objednána a kostelu věnována. 

Oltář sv. Barboryzr. 1 782 v kapli té svaté. Obraz (od Fr, Resche si. ř) 
bezcenný v rokokovém rámci. Na tabernáklu soška Madonny, vyřezaná 
r. 1881 Mat, Neubaurem dle staré sošky, ze zámecké kaple pocházející, 
a Fr, Tomáškem vyštafovaná. Sošky 2 andělů pocházejí z Dačic. 

Hlavní oltář z r. 1804. Tabernákl slohu copového jest obstoupen 
z obou stran 2 dvojicemi bílých sloupců korintských. Na každé straně ve- 
liký dřevěný klečící anděl, v zadu nepropracovaný, před samým tabemáklem 
klečí 2 malí andělé, držíce svícny se svíčkami. Za oltářem visí obraz 
sv. Kateřiny uprostřed namalované architektury mramorové. Na klenbě 
namalována Nejsv. Trojice. Obraz z r. 1804, na němž J, See při obnově 
kata druhdy červeného přemaloval a pláštěm oděl, visí nyní v křížové 
chodbě. R. 1869 nahrazen obrazem plzeňského malíře Jana Herzoga za 
250 zl.^) V postě staví se na oltář Ukřižovaný s P. Marií a sv. Janem, 
sochy z kláštera dačického pocházející.*) 

Ohář sv. Antonína Pad. z r. 1807, s obrazem svatého, nahrazen 
roku neznámého novým renaissačním. 

Oltáře sv. Kříže a sv. Františka vyštafovány r. 1809 fr. františk. 
Vivaldem Horáčkem a v 1. 70tých jako i hl. oltář fr. Kapistránem Kinder- 
mannem. Oba jsou stejného rázu. Nad tabemáklem kolem obrazu nama- 
lovaná barokní architektura s namalovanými bílými sochami (sv. Jana ev., 
Maří Magd., Jana Kapistrána, Bernardina). Kolem r. 1860 ty malby obnovil 
kumžacký Neumann,'^) Obrazy oltářní: Ukřižovaný, již mrtvý s hlavou do 
předu skloněnou. V pozadí Jerusalem s pohořím. Sv. Františku zjevuje se 
Seraf s Ukřižovaným. Oba obrazy velmi zdařilé ze zač. 19. st. původu ne- 
známého. 

Oltář sv. Jana N. barokní přivezen z kláštera pacovského*) r. 1809 
a Viv. Horáčkem vyštafován. Obraz slušný. Svícny dřevěné rokokové. 

Oltář s v. Anny copový. Obraz sv. Anny s P. Marií a sv. Jáchymem 
na jakési verandě budovy renaissanční od Jana Steinhausra^ po způsobu 
jeho učitele Berglera proveden asi v 1. 30tých 19. st. 

Oltář sv. Petra z Alkantary z r. 1804 nahrazen r. 1874 novým ve 
slohu románském od Mat, Neubaura s ponecháním starých obrazů, většího 
sv. Petra a 2 menších, Jana Kapistrána a Bernardina. Soška P. Marie 
v kapličce na vrcholu středu je též práce Neubaurova, 

Madon na, obraz nedokonalý, v rámci s vyřezanými rokokovými 
ozdobami, mezi nimiž zasazena zrcadélka s vybroušenými ozdobami. Rám 

ij List malířův v Mus. městském. ■) Sdělení Fr. Mertha. 



199 

daroval r. 1817 Fr. Fid. Tognio. V akroteriu obrázek sv. Václava. 
Visí v kapli Porciunkuly. 

Soška Madonny z lípového dříví 0'72mvys.y vystavovaná o slav- 
♦nostech mariánských na hlavním oltáři, r. 1881 vyproSena na hr. Jarom. 
Černínovi fr. františk. Polyk. Šafránkem. Bývala v sakristii kaple zámecké. 
Pochází asi z XVII. st Restaurována, část koruny P. Marie a ruka držící 
žezlo, koruna Ježíškova doplněna. Restauraci a malbu provedl Fr, Tomáško. 
Matka jen lehýnce se odklánějíc chová na levici nahého Ježíška milostné 
tváře, který na levé ruce drží holubičku. Pravicí přidržuje si matka svrchní 
roucho, v krásné přirozené záhyby složené. 

Jesličky s pěknými fígurami od Siuflesera pořízeny r. 1897. 

Kazatelna rokoková s pozlacenými ozdobami. Na stříšce Mojžíš 

s desaterem. R. 1809 přivezena z kláštera pacovského ^) a Horáčkem 

štafována. 

Varhany bývaly na malém kůru, nynéjŠí oratoři. Roku 1580 restauroval je 
Fr. Gartner tachovský za 300 zl. R. 1780 rozšířeny. Nynější kruchta bývala kaplí 
KlášteříčkUr po požáru r. 1801 panským oratoriem. Teprve r. 1839 s povolením hra 
bčdm adaptována za hudební kur. Vojt. Wolf r. 1839 postavil varhany s 18 rejstříky 
za 1000 zl., které obětovala Kat. Lustigová, vdova po holiči.') Truhlář Novotný 
upravil barokní skříně.*) Malíř pozlatil je.*) 

Střední část, do popředí kruchty posunutá, má uprostřed průhled 
pro varhaníka mezi křídly, jejichž svrchní oblouky korunují wkzy. V pozadí 
jest na každé straně jedna vyšší část, podobně zakončená, a jedna krajní 
nižší, volutou šikmou zakončená. 

Poprseň kruchty s ozdobnou proplítanou mřížkou, práce truhláře 
Fr. Messnera z r. 1802. 

Okna s barevnými ornamenty od Karla Melzra v Skalici u Hajdy 
z r. 1899 a 1900 z příspěvků Spořitelny jindřichohradecké a jiných dobro- 
dinců na podnět kvardiána Hofmanna.. 

Skříně 2 v sakristii, barokní s vyřezanými ozdobami a oválnými 
obrazy sv. Františkánů ze 17. st. 

Lavice v kostele z r. 1804 napodobí na postranicích, dosti střízli- 
vými křivkami po stranách omezených, v části dolejší pletivo rohoží ; v ho- 
řejší jest v rámci tečkovaném kolmý pletenec. Lišta nad tím ozdobena 
střechany. Lavice jsou stejného rázu jako 4 veliké zpovědnice v kří- 
žové chodbě, kteréž zhotoveny r. 1806. Práce řezbáře Viv. Hóráika^) 

Lavice v oratoři při choru celkem copová s nástavcem rokokovým 
z r. 1836 s nápisem PGT — IB FECIT. 

Hrobka pod chorem obnovena r. 1735, a vymalovány v ní nové 
figury. Nyní jest nepřístupna. Seznam v kostele pohřbených ze Zápisků 
klášterních částečně uveřejnil Fr. Tischer ml. v Ohlase od Než. XXV. 
čís. 37. n. 



•) Sdělení Fr. Mcrtha. •) Arch. kláSt ") Klósterl-Bauregister. *) Zpráva fr. 
Kapistr. Kindermanna. 



200 

Z náhrobků lze čísti jen tyto: 

1. Kn. Pavla Apelía. Mramorová destička 0*33, 033 m v křížové 
chodbě. Nápis lapidární vrytý: Anno Dni 1626 Die 24 Decemb: Obiit 
V.P.F.PAVLVS APPEUVS sacerdos et hic scpultus est. Requiescat in 
páce. Orate pro eo. 

2. Jiřího Auftifera, hejtmana panství hradeckého (1606 — 1617^ 
v právo od oltáře sv. Františka. Žulová deska, 1.77 m dl., 0*87 m šir. Nápis 
vytesaný z části ochozen: ANNO MDCXXVH DIE XXm MAl OBĚT IN 
DNO . . . VIR DOMINVS GREGORIVS AVFTIFER HVIVS CXDNVENTVS 
(SYN)DIC(VS) APOSTOUCVS. Znak neznatelný. 

3. Uroz. panny Evy Vahanské z Vahance f 22./2. r. 1627, V59 m 
dl., O 82 m Sir. Ve znaku 2 klepeta. V umrlčí komoře. 

4. Sam. Ferd. Karolidesa z Karlsberku. Žulová deska, 1*33 mt 
dl, 1*04 M š., v kapli sv. Antonína. Nápis velkým písmem lapidárním vrytý: 
Viro nobili Samueli Ferdinando Carolid a Carisberg dominiorum novodo- 
mensium capitaneo supremo almae huius capellae benefactorí singulari 
anno MDCLXI V. die XXV Augusti sine nominis herede mortuo deficientem ex 
illo laudabilis vitae ipsius memoríam longa posteritate dignam pie re- 
cordationi reconcilians hoc Christiani aíTectus mnemosynon posuit superstes 
post fáta amicus qui orans pro eo ut et tu viator ores exorat 

Kalich měděný, dobře pozlacený, barokní, 29 ^nf/ vys., jest ozdoben 
na noze, IS cm šir., a na číšce 6 emailovými obrázky, modrými v modrém^ 
ze života P. Marie. Zhotoven v Praze r. 1812 za 120 zl. 

Mešní roucha. Apparament z těžkého tkaniva červeného baroknL 
Bohaté vetkané květy, v nichž převládají astry a pomněnky, řazeny jsou 
kolem velkých zlatých lupenů, tvořících protínající se vlnovky. Kasule 0*98 m 
dl. Střed z bledě růžového hedvábí s vetkaným vzorkem mladší. Nepo- 
chybně týž apparament, který pořízen r. 1744 za 500 zl. 

Apparament atlasový bledě fialově a bíle pruhovaný s vetkanými 
vzorci japonskými, snad ze špalírů zhotovený mezi r. 1759—1777, jak 
svědčí znak hr. Prokopa Černína a choti jeho Marie Ter. Rajské z Dubnic. 
Kasule 1*07 m dl. 

Rypsový bílý barokní s vetkanými velkými kyticemi růží, karafiátů,, 
jaterníků, pomněnek a j. a širokými zlatými portami z r. 1765. Kasule 0*901^ 

Brokátový bílý barokní s květy souměrně vetkanými přirozených 
barev i zlatými v stříbrných květináčích. Postranice mají rypsovou půda 
bledě žlutou. Kasule 099 m. Z 18. st 

Pluviál červený s bohatými květy z r. 1710. 

Zvony. 

Ve vížce, nad chorem r. 1661 zřízené, zavěšeny r. 1669 3 zvony, v Praze a Pře- 
monstrátů posvěcené: vetší sv. Kateřiny, menší sv. Barbory, nejmenší Kláry 
Polyxeny. Zvon sv. Barbory r. 1673 přelit ve Znojmě a r. 1682 v Praze. R. 1726 
přibyl k nim darem V. Čapka zvon ke cti sv. Jana Nep., jenž 40 liber valil. R. 174S 
pukl zvon sv. Barbory a přelit byv od Jana JiHko Begla ve Znojmě, jeni za prio 



201 

a přidanou hmotu (z puklého uiito jen 32 liber a nový vjíil ET liber mOr.) obdríel 
17 zl. 51 kr. R. 1778 pfelit opčt v BudéjovicJch la 49 zl. R. ISOL rozlily se vSecky. 
Nyni ve vlice visí jen 2 zvony. 

Větsr, jemuž se zase Hká sv. Kateřina, zhotovený od Anny Kuhne- 
rové r. 1804, 054 m 5ir., 0'4 m vys,, ozdoben jest na hořeni obrubé festony 
a nese na jedné strané rytířskou postavu sv. Theodora s křížem na kru- 
nýři, palmou v levici a praporem v pravici, a na druhé strané P. Marii 
v gloriole, drženou dvéma andély nad čtyřhrannou gotisujlcl budovou s víž- 
kami gotickými v rozích a s véží uprostřed průčelí. Oblouky ucha ozdo- 
beny pčknými hlavami. 

Menši, sv. Barbory, 04 »» Sír., 0-32 »i 
vys., ozdobený na hoření i dolenf obrubé 
pékným věncem z listi révového, ulit r. 1859 
Pemerem budějovickým, jenož znak nese. 
Dvé mince do zvon oviny vtlaCené jsou ne- 
znatelné. 

KLÁŠTER FRANTIŠKÁNSKÝ. 

Křížová chodba bývala polokruho- 
vými oblouky do dvora otevřena. Roku 
1735 udělána okna polokruhovými oblouky 
zaklenutá. 

Z obrazů, v chodbě visících, toliko Smrt 
Spasitelova, na dřevě malovaná, jak kom- 
posicí tak provedením zvláSté hlavních osob 
v popředí poukazuje na lepšího umélce ze 
zafi. 18. st. 

Mnohem slabší jsou sv. Josef od Jana ^^^ 
Knappa i J. Hradce a sv. Theodor od B. Ka- 
Maryta. 

Refektář obdélný r. 1721 opravený, r. 1726 prodloužený, překlenut 
klenbou valenou, s 4 lunetami na podélných stranách. Okna 4 k východu. 
Hrany lunet ozdobeny Štukovým ornamentem jako v kapli Porciunkule. 

V podélné ose klenby zasazeny 4 terrakotové rámce pékné profilované. 
Vnéjšf obruba z pomněnek, rohy pokryty lasturkami. Užší strany rámců 
zakončuji cherubínové, křídla svá rozpínajíce až k rohfiro rámce. Do rámců 
připevněny obrazy na plátně: Kristus v dome Simonově, Smrt sv. Jana 
Křt., Setkání sv. Františka a Dominika, Zasnoubení sv. Kateřiny s Ježíškem. ') 

V čele visí veliký obraz Ukřižovaného, věnovaný r. 1726 poštmistrem Jácfa. 
Richtrem. Obraz, kterak sv. Františku zjevuje se P. Ježíš s matkoa, při- 
soudil bych Mick. Reschovi ml. Z ostatních obrazův, od různých dobro- 
dinců darovaných, poměrné lepší jest sv. Antonín Pad., r. 1728 řezníkem 
Zižkou darovaný a od téhož asi Resche pochodfcl. 



') Snad obraz, její r. 1728 daroval sobésiavský dčkan Jak. H6ttíg. 



Kamna zelená, barokní o 3 stupních s ozdobami rokoko\rýini od 
Jana Hájka z r. 1780, označena písmeny K A. S. f. X. j. Ferd. A. Schober 
(apošt. syndicus) fecit (= dal udélati). Obr. 139. 

V obydlí pro provinciála visí poprsí Jana Kapístrana s rukama 
na poprsní kazatelny položenými. Podobizna velice zdařile na prkénku, 
0'19 « Sir. a 0274 m dl., v oleji vymalována za jeho Živobytí v AugSburku 
od malíře Thomana Burgkmaira po paméti, jak se jemu hochu osmiletému 
obraz slavného kazatele do paměti vtiskl. (Obr. 140) Na obraze nápis 
lapidární snad mladSf: 

Pruder Iohannes Capistranus &. i452. 

Na zadní strané prkénka přilepen lístek se 
starým nápisem, kurrentní gotickou minuskulí 
psaným : 

JřruliÉt Jlofiannea (!Iapi|ÍcanuB Jlua JSpniciD 
hem pei^in (Sebor itn HJbH oon bem Jlileť) 
gplegen š. J^canrifcBn ©chena unb Jlin Jungcr 
Sanrt bem^atbínua. 

©Bt Ijatt ^ie ju Jiuflapurg auf bem JtauljDf 
3n laííein geptebigEÍ natfr maíen ju "hixúSfi) \zxa 
Hiinger unb aHe fceijbí (EctiinbEn geliigt unb 

brauni fclblt bíe Karíín rpilptet^ unb fDlidja 

allEB Dccprennet JRQs man ialt (= jálfUe) mcccťlii 
jar in bem fjttpp mnnaí non MtE^aljelij x. 
Obr. 140 Hr.<i'c j, Kiái>« fr«.- ©«» íí^f flEsei^en au^ í^oman hurgfiraair 

t»káDikí:Podobi(n>j»*ibpiiir>p> malet ili DUÍ jar alt QEiBEfEH. 

od T=.n.=. B«n[™..'r.. p^^ 

PeCeť klášterní z r. 1672 se sv. Kateřinou a opisem S. Conventus 
Neodomens. S. Cather. Fr(atrum) Min(orum) R(eformatorum). 

Malby v kapličkách, jež k slavnosti Boíího téla v zahradě na místí 
zbořených starých r. 1724 a n. zřízeny, nebyly asi valné ceny. Zbyla jen 
část kapličky jedné a v nt nástěnný obraz sv. Lukáše skoro v životní 
velikosti. 

Sochy kamenné sv. Jana N. a sv. Theodora před klášterem, ceny 
sotva prostřední, daroval r. 1738 měáťan Vít Huemann. R. 1793 byly 
obnoveny. Mohly by býti od Kaisra nebo Steyrera. 

8. KLÁŠTEŘÍCEK. 

Inventáře v Arch. íám. z r. 1689, 1771—1833. 

KláSteříček, prostranná jednopatrová budova, od kláštera františkán- 
ského jen ulict oddělená, vystavěna po r. 1534 vdovou po Jindřichu IV. 
z Hradce, Annou kn. z Můnsterberka a dcerou její Annou, vdovou po 

'j Aqoila, mésto v Neapolsku. 



203 

Jindř. z Rožmberka za vdovské sídlo a špitál pro 10 žen malomocných 
a 5 bekyň, jež po způsobu nynějších milosrdných sester měly je ošetřovati 
a klášterní život vésti. R. 1598 špitál byl zrušen a klášteříček byl pak jen 
sídlem vdov pp. hradeckých. Po jmenovaných paních a Kateřině kn. saské, 
matce Anny kn. Miinsterberské, a Anně z Rožmitála, vdově Adama I., 
bydlely tu Kateřina z Montfortu, Frant. z Meggau a Marie Isabella z Ve- 
sterloo. Za této paní byly pokoje nádherně zařízeny drahocenným nábytkem 
intarsovaným a bohatě vyzdobeny obrazy, zvláště podobiznami rodinnými 
i císařův a císařoven souvěkých i množstvím miniatur od nejznamenitějších 
mistrů, v pozlacených nebo zrcadlových rámcích, jakož i vzácnými nádo- 
bami a fígurami porcelánovými z Bruselu získanými.^) I jízdárna tu zřízena. 

Po ohni r. 1801 opravena přední část. R. 1849 prodán Klášteříček 
obci, a usazeny v něm okresní soud a berní úřad.*) 

Nynější vnější úprava budovy, zejména barokní portál i zajímavá 
brána, asi před 10 lety snesená,') jež vedla do velké zahrady, nyní zahrad- 
níkovi pronajaté, náležejí asi 18. věku. 

Klášteříček byl před smrtí Kateřiny z Montfortu jejím nákladem*) 
spojen s kruchtou kostela sv. Kateřiny krytou chodbou neboli pavlačí, 
nade 2 pilíři přes ulici sklenutou. Na pilířích bývaly znaky pánů hrade- 
ckých. R. 1723 vymaloval Mich, Resch za 6 zl. 4 nové znaky, na vnější 
straně Černínský, na vnitřní hradecký a slavatovský. Který byl čtvrtý, účty 
nepraví. Nyní jsou jen 2 znaky na straně do vnitř města obrácené: mún- 
strberský a hradecký .nesprávný. 

Kruchtu čili oratorium jmenovali v 2. pol. 18. stol. kaplí. Byl tam 
oltář s obrazem Matky boží^ vyřezanými anděly drženým, a se sochou 
P. Marie tafrlské, mrtvolu synovu na klíně držící. U oltáře sloužil domácí 
kněz mši. Po ohni r. 1801 uložena zachovaná mešní roucha v jednom pří- 
zemním sklepení, kdež také uchováván gobelin, špalíry zlatohlavové a jiné 
věci k výzdobě oltáře, který o Božím těle u Klášteříčka se stavěl. R. 1839 
spojení chodby s kruchtou zazděno. 

Přízemní síň na sev. straně, nynější registratura, druhdy zvaná altan 
neboli sal á terrain, obdélná, má v rozích sdružené poloviční pilastry 
a uprostřed stěn, kromě stěny mezi 2 okny, celé pilastry s kamennými 
hlavicemi toskánskými o mohutném echinu. Nad nimi sklenuta klenba 
plackovitá, do níž z každé strany mezi pilastry zasahují 2 lunety. Hrany 
jejich jsou mělce ze štuku profilovány. Zajímavá jest umělá malba klenby 
a 2 pilastrů ve slohu rokokovém, z doby mezi r. 1750 — 1780, kdy v Klá- 
šteříčku sídlila nádhery milovná markýzka Isabella z Vesterloo. Komposice 
barokní s použitím článkův architektonických (konsol, prolamovaného zá- 
bradlí), renaissanční keramiky, naturalistických květin a místy orámování 
rokokového. Nad pilastry v pendentivech plasticky vymalovány sdružené 

1) Inv. r. 1771. Srv. franc. korrespondenci Isabelly z Vesterloo se sekretářem 
Knielem ! 

•) O. 15, Rul! 57, D. 108 n. •) Akvarel B, Liiky v měst museu. *) H. c. 



204 

konsoly, nesoucí širokou vázu s květinami, pokaždé jinými neb aspoň jinak 
seskupenými. Také na dřicích pilastrů namalovány konsoly, ovšem menší^ 
s vázičkou. V každé lunetě jest v rokokovém rámečku buď pétílistá růie 
nebo nad ni ještě v lastuře květiny. Na klenbě mezi vrcholy lunet jakési 
nízké oválné zábradlíčko fialově v3analováno, s nastavenými na užších 
stranách oblouky. Z něho zvedají se zdánlivě do výše 4 oblouky, každý 
ze 2 volut utvořený, a drží v prostřed klenby kotouč se žlutou pětilistou 
růží. Tvůrcem malby mohl by býti Fr, Resch st. 

Před tou siní na nejvyšší terasse zahrady byla za Isabelly z Vesterloo kamenná 
fontána. Velryba (nebo snad spíše delfín) chrlila vodu do lastury, z níž stékala prese 
skálo do vodojemu. Velrybě zatínal do nosu drápy orel, maje křídla rozpjatá. Po stra- 
nách leželi geniové. Z vodojemu voda stékala do nižších terras. Na třetí byla fontána 
menší s vodotryskem a fígurou brusiče, který ještě r. 1835 byl uložen v 1 sklepení. 

9. KOSTEL SV. MAŘÍ MAGDALENY. 

Účty v Arch. zám. — Re — Fr. Tischer ml , Osudy kostela sv. M. M. v J. Hr. OhL 

XXII. 1892 č. 6. Bóhmen II. 281. 

Kostel sv. Maří Majdaleny byl asi nejstarší kostel v J. Hradci^ 
založen byv hned za živobytí zakladatele města Jindfícha I., neboť ten 
udělil právo patronátní k vystavěnému kostelu řádu německých rytířů» 
a řád obdržev od syna Jindřichova Vítka r. 1255 potvrzení toho práva, ^) 
vystavěl při kostele špitál pro 12 neduživých lidí, a ten špitál byl na 
pravém rohu ulice vedoucí dolů k nežárecké bráně, 'j tedy vedle nynějšího 
kostela sv. Maří Majd., který vystavěn na místě starého.^ Nejsa veliký, 
nazýván býval též kapli. ^) R. 1511 a 1572 zaznamenány jsou odkazy k za- 
dusí sv. Maří Majdaleny.') Časem kostel spustí a byl koncem 16. st. skoro 
na spadnuti.^) R. 1594 připojen byl k jesuitské kolleji, která tu na místě 
špitálu a některých sousedních budov byla vystavěna. Když r. 1615 shořel, 
Vilém hr. Slavata vystavěl od r. 1628—1632 od základů nový, prostran- 
nější kostel, použiv 12.000 rýnských zl. ze zabaveného jmění odbojných 
měšťanů. '') Stará věž byvši snesena, poněvadž utrf>ěla dešti a větry, vysta- 
věna znova teprve r. 1652^) a plechem pokryta na útraty hraběcí^) za 
1229 zl. 17 kr.») R. 1662 kostel vydlážděn. »*>) Když r. 1773 řád jesuitský 
byl zrušen a r. 1779 kollej proměněna v kasárny, slouženy tu mše sv. pro 
vojsko do r. 1788, kteréhož zavřen a oltáře jinam přeneseny. R. 1793 
prodán 3 měšťanům za 450 zl., kteříž jej r. 1796 prodali Jos. rytíři z Lilien- 

•) EmTer, Regesta IV. 5. str. 718. «) O. 9. 

^) Dle listiny z r. 1623, kdež také nazývá se nejstaršim a prvním kostelem j. hra- 
deckým. (CL 41 p. 20.) 

4) V H. c k r. 1614 tempellum vetus. První výslovná zmínka o něm zdá se býti 
v smlouvě z r. 1491, v niž minorité zavazovali se Jindřichovi IV. mimo jiné povinnosti 
k tomu, že od sv. Jiří až do sv. Martina dvakrát do téhodne >nahoře v tom kosteUkn* 
jakož slově mařičina kapla«, mši sv. sloužiti budou. (Orth. 5.) 

*) Tischer, O. 10. 

*) Zpráva prob. Jiří Kratochvíle v Responsa ad 42 puncta anno 1676 data. 

7) Cl., Rull 91. •) H. c •) Cl. 113. ••) H. c. a Počet hlavní 



Obr. 141. Hni]« J. Kouer iv M>H Miidiltny > bývilou kall«j( jetuiiikoD. 

bomu za 800 zl., a jeho nástupce Fr. Fidelis Tc^nio dal po požáru r. 1801 
kostel znovu pokrýti, věž snésti, téla z hrobky pod kostelem na hřbitově 
11 sv. Trojice pohřbíti a konečné prodal kostel aeraru, který si z něho 
udělal skladiště soli. Nyní rozdělen jsa dřevěnými leSenfmi v pHzemf a dvě 
patra, jest skladištěm vojenských monturních věci 75. pluku. 

Kostel orientovaný, renaissančnl, vystupuje před ěelo býv. kolleje 
jesuitské. Substrukce, vně obložená bossfrovanými kvádry, dodává budově 
pevného vzezření. Nad substrukci jednoduchá lo(í před niž uŽSI, krátké, 
pěttboké presbyterium. Vnéjší rozčlenění ukazuje vyobrazení 141. 



206 

Ze dvou bývalých dosti prostranných vchodů'J vchod v jižní rdi do- 
lodi zazdén a zbyl jen vchod do presbyteria, kvádry a klenáky obložený. 

Kostel jest omítnutá stavba na mnoze cihlová. Jednotlivé části stnik- 
tivnf, jako sloupy, patky a hlavice pilastrúv a p. 2 přitesané žuly. 

V levo od presbyteria byla oratoř, v právo kaplička, jejíž stěny jsou 
pokryty malbami zobrazujícími sv, Hippolyta a nékteré výjevy z dřjin 
J. Hradce z konce 16. a zač. 17. st. Na strané západní kruchtu podpírají 
2 sloupy toskánské a 2 souhlasné pilastry. (Obr. 142.) K straně sz. při- 
léhala sakristie a věž o 3 báních, skoro úplně se podobajíc krytem véíi 
kostela Nanebevzetí P. Marie, ale výSkou dosahujíc jeo así tam, kde po- 
čínala se střecha, a místo pavláčky v neJvySSím patře majíc hodiny. (Srv. 
dosti věrný pohled na J. Hradec v kapličce sv. Hippolyta, obr. 93.!)') Na 



Obr. 143. Hnd« J. PtácTji koiMU ». IhH Htcdnlany. 

témž obraze kaple sv. Hippolyta jest viděti také věžičku baňatou nad 
presbyteriem, dopfnajícl se jen k počátku střechy věže hlavní. Ta bývala 
jeStě r. 1796.*) 

Zdi kostela jsou uvnitř rozčleněny 4 páry toskánských pilastrův 
o patkách attických, pečlivě a přesné z přítesaných kameníc zdělaných. Nad 
jejich hlavicemi pak vine se kolem celého kostela dvoučlenný architrav 
a lištou od něho jsa oddélen vlys, výškou téměř se rovnající břevnoví 
pod nim položenému. Nad vlysem pak římsa, pěkné profilovaná, je slo- 
žena z laloSky, desky, liStiČky, kymatia a lištičky. Nad hlavicemi pilastrQr 
ovšem příslušné částky břevnoví a římsy povystupují. Nad nimi klenou se 
4 pasy, mezi nimiž rozpjatá jsou v lodi 3 valená pole klenební s lunetami. 
Pole západní jest uíší. 

V presbyteři jest klenba křížová a v závěru soustředná, s vystupujícími 
Žebry a kruhovitými svorníky po způsobu gotickém, ale s ornamenty 

'} Pohled v kostele roseckém z r. 1641 v Hradech IV. 70. daleko není tak véraý- 
Srv. též emailovou malbu na urbáři hradeckém z r. 16114 (Hrady, IV. 70), kde brot 
věže před prQčelím kostela proboštského sotva vrcholu Štítu tohoto dosahuje. 

') Hluviť se v kupní smlouvě o 2 věijch (Arch i. III. K a sv. Maří M.). 



207 

renaissančnlmi. MfSenf obou sIohA znamenáme také na oknech presbyteria. 
Celá svatyně jest osvětlena dvěma řadami oken, z níchí hoření nad ffmsou 
pronikají klenutím. Dolní okna presbyteria jsou sklenuta hrotitým obloukem. 
Osiěni neprofilované. Kružba čtyrlístková nebo plamínková, mélce profilo- 
vaná, spočívá v každém okné nade 2 polokruhy, prutem nepodepřenými.') 
Bohatá jest štukatérská výzdoba kleneb. Výzdobu lodi objasňuje obr, 143.*) 
Mnohem bohatSf ozdobou jeStě, ba takořka přepychem stkví se klenba 
nad presbyteriem. Svorník zdobí bohatě profilovaná pétilistá růže. Obr. 144. 
poskytuje částečně představy o nádheře neobyčejné. V presbyteři jsou 



obr. 143. Hndec J. SnkoTá oidebi kleabj lodi v koKcIe iv. Mali HifdilaDy. 

také stěny pod okny rámci rozděleny v pole a ta ozdobena jsou guir- 
landami. Také stěna nad obloukem triunifnfm pod klenbou jest ozdobena 
a to postavou P. Marie s děťátkem v slávě nebeské nad oblaky, obstou- 
penou anděly se klanícími. Oblaka Štuková působí ovSem těžce a také 
postavy andělské ani P. Marie zvláště nevynikají.') Výzdoba obloukfi pod 

') Price kamenická smluvena za 585 kop (list rektora Jiř. Bohatého V4 1630) 
bezpochyby s kameníkem Franctm, který t. r. v kolieji pracoval. 

*J Hlavička malovaná roitomilého andílka, 0-22 m veliká, spadSi uloíena jest 
v Mas. m. 

V Jakolto sochař nestál, jak se zdá, tvůrce jejich na téíe výií, na které byt 
jakoito dekoratér. Anebo anad pAzorovány jsouce z vfťí vzdálenosti a zdola od po- 
dlahy chrámové činívaly příznivější dojem než nynř. kdyi poiorovatel, stoje na podlaze 
nejvyáiího patra skladiSt .- montumího, jest jim dosti blízek ř 



Obr. 144. Hridfc ). Klenba prcib^cfe koaleli •«. MaK M>tdal<nT- 

kruchtou upomfná docela na rotundu zámeckou. Charakter umčlcfiv jeví 
se tu týž, t. snaha o největší rozmanitost. 

Oltáře. HUvrf oltář oidoben byl r. 1722 starobylým obrazem Madonny, a- 
chránéným r. 16SS při dobyti Bělehradu a kostelu od velitele délostfelectva Bait 
S'Jrrou vínovaným. K němu jesuité dali udělati skvostný stříbrný pozlacený rám se 
stříbrnými ozdobami a stříbrnou korunou, českými drahokamy posázenou, a kolkolem 
poilacenými paprsky ozdobený. R. 1727 opatřeny nové sloupy a nový tabernákl a 2 prý 
překrásné obrazy sv. Aloisla a Stanislava v rámcfcti mramorovaných a poiUcenýcb.') 
R. 17SS přenesen oltář do Nedvédic u Sobčslavé.") 

í) hTc. ') Cl. 



209 

Oltář sv. Ignáce r. 1625 Vil. Slavatou zaslíbený a sv. Františka X., r. 1642 
Františkem Slavatou zřízený, přeneseny do kostela sv. Jana Křtitele. Oltář Bolestné 
Matky boží dostal se do kostela roseckého r. 1788/) kde však již není. Oltář sv. 
Hippolyta r. 1680 za 100 zl. pořízen. Ukládána na ném též velebná svátost.*) Co se 
s ním stalo, když ostatky sv. Hippolyta přeneseny do proboštského kostela, neznámo. 

Obrazy nástěnné v kapličce, zajímavé více svým předmětem než pro- 
vedením, pro místního historika a archaeologa více než esthetika, představují: 
kollej jesuitskou s oběma sousedními kostely a nejbližším okolím, jak se jevila 
v 1. pol. 18. st. asi s výběžku nynější zahrady dra Rybáka (obr. 93.), útok 
vojínů na hradby městské, požár v zimě a mor asi r. 1734. Nad obrazem 
moru klečí na oblaku sv. Hippolyt, oroduje za město J. Hradec.*) Malby 
pocházejí, jakož kroj vojínů dokazuje, z 18. st a to z r. 1735, kterého 
jesuité dali kapli ozdobiti a vymalovati, když neporušenou zůstala, ač blesk 
do ni udeřil i hedbávné ozdoby na oltáři spálil.^) Malované rámce mají 
týž- tvar i touž ozdobu, jako obraz Frant. Ant. Řeše st v konírně jem- 
čínské. Provedením svým, vyjma onen pohled na kollej a okolí, obrazy 
jsou celkem rovnocenné jako obraz v konírně jemčinské. 

Zvony bývaly třL Roku 1670 vytažen zvon 110 liber vážící místo puklého za 
75 zl. ulitý. 

Krypta prostranná pod kostelem, v níž ku přání svému též Vilém 
Slavata r. 1652 byl pochován, vyprázdněna z počátku 19. st. 

10. KOLLEJ JESUITSKÁ založena r. 1595 Adamem II. z Hradce 
a jeho choti Kateřinou z Montfortu.^) Základní kámen položil jejich syn 
Jáchym Oldřich, do něhož dána olověná plotna s nápisem. •) Stavba 
8 vnitřním zařízením trvala do r. 1605. Vedl ji, jak se zdá, jako palír 
Martin Vlachy nebo£ nejčastěji se v účtech připomíná, ale plán nebo radu 
nějakou asi podal paumistr J. M. císařské, jenž r. 1595 byl v J. Hradci. 
Kamenická práce byla hlavně od kameníka Antonína de Salla^ dodělávky 
r. 1630 od France. 

Kollej, budova dvoupatrová, objímá čtverhranný dvůr. Zvenčí po- 
rýsována sgraffítovou rustikou, podobnou jako na paláci švarcnberském na 
Malé Straně a jako byla na celém zámku j. hradeckém. Nyní jest místy 
otlučena nebo zabílena. Na chodbě 1. patra předního křídla jest ve zdi 
kamenná růže Hradecká, a znak montfortský. 

Na střeše bývala měděná makovice s korouhví. 

') Arch. z. m. K cř. 
•) H. c 

') Snímky obrazů, v barvách včmě provedené Bohd. Liškou, uloženy jsou 
v měst museu. 
*) H. c 

') Opis zakládací listiny v Arch. proboštském i v Arch. kláStera františkánského. 
*) U Rulla 64 p. 6., dle Cl. p. 33. 

Soupis památek hist. a uměl. Pol. okres Jindřicho-Hradecký. \a 



212 

11. PROBOŠTSKÝ KOSTEL NANEBEVZETÍ PANNY 
MARIE. 

H. c. — Účty v Arch. z., Akta stav. Zápisky kostelníka Vojt. Albrechta. Bránil, 
II., 55, 133. L. Domečka. Kdy vystavěn byl proboštský kostel v J. Hradci v Methoda 
XVIII. č. 5. a 6. Bóhmen H. 355. Dr. Jos. Novák, Kaple špulířská v kostele Nanebe- 
vzetí P. Marie v J. Hradci. U Landfrassa 1899. 

Patronát náležel hned od založení kostela německým rytířům/) až 
tito někdy v dobách husitských po r. 1434 *) ustoupili kališníkům. Ale již 
roku 1483 uveden zase ke kostelu farář katolický Jindřichem IV. z Hradce^ 
který pro sebe i nástupce své obdržel r. 1487 od papeže Innocenta VIII. 
právo patronátní.') Práva toho vzdal se Adam II. z Hradce ve prospěch 
Jesuitů r. 1594 a od těch přešlo po zrušení řádu r. 1773 na studijní fond. 
Vilém Slavata vymohl u papeže Urbana Vílí. r. 1625 povýšení fary hra- 
decké na proboštství. 

Kostel ten vystavěn, poněvadž starší malý sv. Maří Majd. již nestačil. 
Kdy byl vystavěn, o tom určité zprávy není, ale z toho, že od roku 1382 
až 1397 připomíná se v něm 6 nově založených oltářů*) a to 4 v kůni^ 
možno souditi, že kostel byl založen teprve nedávno před r. 1382, čemuž 
sloh stavby neodporuje. Je-li tomu tak, týká se asi ustanovení farářův 
r. 1357, 1364, 1370, 1375, 1376 již farářů pfí tomto kostele. «) Znak nad 
původním hlavním vchodem do pravé lodi, přílbice, do níž jest zatknuta 
pětilistá růže nad trojhrotým pozlaceným štítem s modrou růží pětiiistou^ 
poukazuje, jak již L. Domečka vyvozoval, *) na zvláště zbožného dobro- 
dince kostelů Heřmana z Hradce, který od r, 1354 do konce století ho- 
spodárně spravoval svou část města Hradce.') Hojné oltáře, v kůru zalo- 
žené, nasvědčují tomu, že kostel již r. 1383 měl kůr prostranný. 

Kostel orientovaný, stejnolodní, první toho druhu v okrese j. hra- 
deckém, o 3 lodích a dlouhém kůru, 5 stranami osmihranu zavřeném, 
s opěráky kolkolem. Mezi levou lodí a kůrem čtyřhranná věž, k níř při- 
léhá sakristie »homí«; mezi pravou a kůrem šnek vybíhá 4*75 m nad střechu 
kostelní osmibokou kamennou vížkou, která jest přikryta takovoutéž 
střechou jehlancovou, 6 m vysokou. K levé lodi přistavěna kaple a vedle 
ní sakristie » dolní «. Široká a vysoká sedlová střecha, kryjící všecky 3 lodi, 
činí dojem tíživý, zvláště na straně levé, kde dlouhý svah její pokračuje 
ještě nad sakristií a kapli. (Obr. 145. a 146.) 

Zdivo, 0*95 m tlusté, z lomové žuly omítnuté. Pilíře střední, obložení 
dveří, špalety oken i rohy opěráků z přitesané žuly. Sokl, kordonová římsa. 



*) Něm. rytíři měli v Hradci také kommendu (Millauer, Der deutsche Ritterorden 7) 
a sídlíval tu komtur (Dle Mirbacha Hyn. Gross v Ohlase od Než. XXVIII. č. 6.). 

•) Sch. 9. •) Rull 136 n. 

*) Lib. Err. II. X 3., C 4., H 4., IV. X 7., VI. Q 9. 

») Lib. conf. L 1. F 133. L 2. F VHI., X., II. C VIL, IH C XL, IH. C XIX., 
III. D XVIII. 

•j Kdy vystaven byl proboštský kostel v J. Hradci. ') Hrady IV. 35. 



21 

obfhajíd též opSráky, i římsa korunní byly z desek do tlouSti zdí zapu- 
štěných. Na straně pravé někde při opravě v I. 70tých 19. st. nahrazeny 
uražené desky římsou cementem připojenou. 

Vchody jsou dva do lodi pravé, na straně pravé, jeden do lodi levé 
po straně levé, kteréž i se schody k nim vedoucími opraveny bylyr. 1605 
nákladem Kateřiny z Montfortu a jejf dcery a snachy. V novéj5( době 
schody k 1. pravému vchodu úpra- 
vy částečně jiné doznaly nákladem 
Matice náboženské. NynějSť 4. 
hlavní portál, v průčelí střední lodi, 
prolomen teprve r. 1851. Vchody 
obloženy hrotitým ostěnfm goti- 
ckým. Osténí původního hlavního 
vchodu na jižní straně rozčleněno 
dvěma pruty hruškovitými, hluboce 
profilovanými a vně prutem oblým 
(obr. 147.). Dvéře samy s pocíno- 
vanými závěsy zasazeny jsou 
v ostěnf Čtyřhranném, Na zpod- 
ních plochich silných krákořen 



Obr. 147. Rndtc J. KoiMl pro 

PntUji abl«fCBl poiUlti, nwnlK 

■ HVfnthe ■ hl>*DÍfao jili 




nadpraží vytesán na každém jiný gotický lupen. V tympanu zapuštěn znak 
zakladatele kostela, přílba s pětllistou růží. Dva páry pocínovaných závěsů 
rozvětvují se dolů ve 2, nahoru ve 3 větve, trojlístkem zakončené. Na 
krytu zámkovém, ve 2 rozích v lupínky vybíhajícím, klíčový svod. 

Druhé jižní dvéře a taktéž severní mají ostěnf jednoduché, jen hru- 
škovitým nebo kopínatým prutem a 2 žlábky rozčleněné. Průčelný vchod, 
z 19. st pocházející, ven se rozvíraje, má bohatSí rozčlenění. U dveři 




nejblíže oblý prut vystupuje z rovné plochy, pak následuji 2 pruty hruško- 
vité, střídajíce se s hlubokými žlábky, a konečně prut z póla hruškovitý, 
z póla oblý. 

Nejprve založena byla pravá lod boínl. Vyhnána boční podélná 
zeď s 5 mohutnými (na čelné straně kvádry obloženými) opémými pi"^ 
kieré ve výěi oken z hranolu čtyřbokého přecházejí v pětiboký. Taktéí 
vylinána i užší zeď průčelná s takovým též opěrákem. Od nčbo dovnití 
kostela vystupuje první pilíř středni lodi o nízkém pétibokém soklu na 
podstavci, který má profil polovičního laloku. Rovněž z pfítesané iuly 
vyhnán již skoro do výSe arkády stejný pilíř na druhém konci lodí hotoé 
v koutě, kde stýká se kůr s přímým závěrem lodi pravé, jen liší se soklem. 
který nemá podstavce profilu laločného, ale za to má 2 skoro stejné stupni 
a jest celkem skoro dvakrát vyšší soklu pilíře prvního. Mezi témito dvíma 



215 

pilífi a sousedofmi zdmi, jakož i v koutech, kteréž £in( podélná zeď s oběma 
příčními, i také před pilíři mezi okny, vystupují nad taifřovitou basf troj- 
hranná žebra — z rovné zdi po třech, z koutů po jednom — až do výSe 
zpodnf .^palety okenní, kdež obepjata jsou silným prstenem, nad nfmž pak 
dále při zdi se pnou v profilu hruškovitém, až ve výši základu klenby se 
rozestoupí, by držela 4 kHžové klenby lodi bočné (obr. 148.). Okna troj- 
dílná, 2'6 t» vys. a u skel skoro 2 m Sir , Sfřf se do vnitř (na 276 m) i na 
venek. Osténf jest v této lodi vesměs prosté, jenom v hořejSÍ polovici jsou 
krajní hrany vykrojeny. Kružby jsou jednoduché sice, ale jako v kĎni 
u sv. Jana již bez účelu konstruktivního, dva a dva sousední hrotité 
obloučky sestrojeny bývají nad průměrem obeofnajfcího je polokruhu ; 
prostor pak mezi protínajícími se polokruhy 
a hrotitým závěrem okna jest vyplněn hu- 
beným sférickým kosočtvercem a dvěma troj- 
úhelníky. Dvě okna mají střední oblouček 
vyšší a prostor nad obloučky vyplněný 
2 trojlístky šikmo vytesanými a čtyrúhel- 
nfkem mezi nimi (obr. 149.). Kamenická 



značka v 1. okné 



í: 



ic J. Probo 



Když stavba tak daleko dospěla, na- 
stoupil, jak se podobá, stavitel nový.^) Ten 
zbudoval střední loď i s pilíři, oddělujícími 
ji od lodi pravé, i levou loďi kúr ve způsobu 
jednolitém, ale od způsobu předchůdce svého 
značně odchylném. Na jeho stavbě pozoru- 
jeme poněkud menši hmotnost, jevící se též 
v zdivu i opěrácích, přesnější rozlišení pod- 
pory a břemene, větší článkovanost a snahu 
po větší výzdobě. 

Sokly pilířů nesoucích arkády, jsou přes roh postavené, 041 m vysoké 
hranoly čtyrboké, jejichž hroty do arkád obrácené jsou seříznuty, tak že 
činí hranoly šestiboké. Base pilířů, 037 m vysoké, skládají se z oblounův 
3 laloček. Od soklu převádí Šikmý řez k súženému dříku, jehož jádrem 
jaksi jest slabší hranol šestiboký. (Obr. 150.) Hrany, omezující boky do 
arkád obrácené, jsou vykrojeny, tak že zpodní část oblouku arkádového 
od pilíře k pilíři rozpjatého, jest jen 44 cm široká, užší než měla býti dle 
projektu stavitele prvního. Proto bylo nutno hoření o 10 cm SirSI vrstvu 
pilířů, již na obou koncích lodi vyhnaných, poněkud stesati, aby oblouk 
měl veskrze stejnou šířku. Na různé stavitele ukazuje právě také různost 



*) Byl snad jeden z téch 2 stavitelů Hanussius de Nova Domo, magister artis lapi- 
cidarum, který r. I4I0 pracoval v Plzni (Neuwírth 192)? 



216 



pilířův oblouku triumfního. Viz půdorys obr. 145.! Profil levého s pFi- 
zdéným v 19. st. podstavcem sochy ukazuje obr. 151. 

Při bocích pilířů do lodi obrácených vystupují přímo ze soklu oblé 
pFfpory, jejichž kalichovité osmiboké hlavice, jen 5 boky z pilíře vysahující, 
nesou žebra kleneb. Při severní zdi lodi levé i v kůru takovétéž pflpory 




Obr. ISl. Hradce J. Frobolultý 
koMcI: PFIpora t preibytgři. 



se zdi Spjaté stojf prostřednictvím hranaté patky, na attickou upomínajfcí, 
na podvalci pěkně rozĚlenéném. V levé lodi je to Hboký hranol, 56 í« 
vys., sedmi boky ze zdi vystupující, na néml, lalokem jsa od ného od- 
dělen, stojf druhý, slabší, 51 cm vysoký. (Obr. 148.) V kůru Jest při stíní 
epištolní 1 přfpora na podstavci podobném, jen že 8bokém. (Obr. 152.) 
U obou pilířů hlavni lodi, pocházejících od prvního stavitele, místo 
přfpor celých, jež nebylo již lze připnouti k pilířům, z veliké částí jíž ho- 
tovým, užito kusých přlpor konsolami zakončených. 






^.^ \ 









v kůru přerývá pozadí přfpor kordonová Hmsička, která pod okny 
se vine podél vnitřní steny vyjma stěnu levou v presbyteři, kde jest ná- 
hrobek, a protéjSÍ, kde býval stkvěly oltář. Tfí přípory na každé strané 
kůru sahají pouze k té římsičce, majíce podloienu prostou čtyřbokou desku, 
aby lavice neb oltáře mohly se přistavili až k samé zdi. Nade dveřmi do 
sakristie přlpora zakončena ve zpodu konsolou. (Obr. 153.) V závěru není 
přfpor, nýbrž hlavice jako z nouze zakončeny jsou vezpod obrácenými 
kužely jako konsolami a pod nimi sbíhá až na zemi jen tenký proužek. 
V koutech zadní stěny nenf ani toho. 

Žebrové klenby lodí boCních mají všecky oblouky s obloukem arkidj' 
stejně vysoké. Klenba lodi střední jest o něco vyšší. 

Trojdílná okna kůru i levé lodi mají v celé výši jednoduché profilo- 
vání. Toto sáhá u oken v kůru ještě hlouběji, až k římsičce. Kružby jsou 
rázu jiného než v lodi pravé a shodného s kružbami oken kostela a ambitu 
třeboi^ského, dostaveného roku 1367, Srv. Soupis okresu Třeboňského 



219 

obr. 81, a 96.1 Význačné pro né jest paprskovité uspořádání jednotlivých 
prvkil, které na některých oknech z vrcholu středního yySšIho obloučku 
takofka vyzařují. (Obr. 154. a 155.) Okna levé lodi liSl se od oken lodi 
pravé též menSí Sirkou, jsouce jen 1'66 m široká a jenom na 2'36 m se 
rozvfrajfce. 

Také ve tvaru slabších ponékud opérák&v odchýlil se druhý stavitel 
od prvého. Jsou čtyřboké, u kůru o třech ústupcích, zakončených štítkem 
na strané čelné, u lodi o jednom ústupku. Boky jen jednoho operáku 
v prúčeli ozdobeny rámečky gotickými. Kuželovité fialy až na skrovné 
zbytky jsou s nich sraženy. 



V koute mezi kůrem a levou lodi vztýčena vysoká věž, v jejíž 
pHzemnfm sklepenl, křížovou žebrovou klenbou s okrouhlým svorníkem 
sklenutém, bývala kaple mariánská. Tato bývala s levou lodí spojena 
dveřmi, 2'85 w vys. a loS iw Sir., které teprve v 19. století byly zazděny. 

Mezi věží a kůrem byla sakristie. V koutč mezi kůrem a pravou 
odf jest šnek, vybíhající* 475 m nad střechu kostelní osmibokou ka- 
mennou vížkou, která jest přikryta takovoutéž střechou jehlancovou, 6 m 
vysokou. ') 



*) Krov té véie na samém konej 16. stol. projednán Urbanovi Sefferovi z Byd- 
iova la 40 kop mi£., 6 měi malých íita, 2 sudy piva, ',, míry hrachu a řídkého piva, 
kolik bude poifebf. (Počet hlavní v Arch. z.) 



Obr. 169. Hndtc J. I 



221 

R. 1434 Táboří vypálili mésto. Tu zajisté také kostel utrpěl. Néjakou 
pohromu vzal také, když roku 1467 vojsko krále Jiřího obléhalo Hradec. 
R. 1482 dal seSlý kostel opraviti Jindřich IV. z Hradce. *) 

Po r. 1483 zřtzena kruchta v pozadí kostela ve střední a levé lodi, 
pozdéji téí v pravé. Spočívá na 3 obloucích (2 polokruhových a 1 splo- 



Obr. 1«0. Hradce J. Minianl lcb*r klnbr t kapli Spnlirtkt nad vchodem 

ítSlém) a na hustém klenutí síťovém Žeber, prostě vykrojených, a náplní 

ploských. Profil obloukúv a ozdobné podvaice prutl^v ukazuje obr. 156. 

Klenutí zapuSténo ne pravé úhledné do kusých přípor při pilířích. {Obr. 157.) 

Na kruchtu vedou v obou koutech točité schody. Značka kamenická 

levých J^ , pravých "fl ,/X s] Ti ■ ^ nim upraveny čtyřhranné 



222 

dvéře, v levé lodi s ozdobou pozdné gotickou. Druhé, v pravé lodi, jsou 
již renaissanínf. Žulové zábradlí u schodů na kruchté i poprseA má vý- 
plně z kruhů, vespolek se protínajících a tak zvanými nosy z pálené bliny 
sesílených. ') 

Kaple mariánská, původně kaple Nejsv. Trojice,*) při levé lodí, za- 
loSena r, 1489 rytířem Viktorinem Špulfřem z Jiter, pánem na TuČapwch, 
a r. 1506 dle letopoCtu na operáku dostavěna, a oltářnlk Nejsv. Trojice 
nadán 20 kopami gr ročně.') Kaple fipulířská jmenuje se r. 1791, r. 1810 



Obr. 161. Hiul« J. bpla Spullřiká. Zlpadni iianiik. 

a 1818 kaplí sv. Hippolyta, poněvadž v ní za téch dob bývaly ostatky toho 
svatého. Co vSak tyto jinde uloženy, sluje asi od r. 1820 mariánskou. 

Oblouk, jímž do lodi se otvírá, jest podobně profilován (obr. 158.) 
jako arkády pod kruchtou a ozdoben prutem s pleteným ornamentem. Ve 
výši 807 m *) nasazena klenba. Je to hustá síť velmi umele se propléta- 

') Že kruchta povstala po r. 1483, dokazuje znak mésta J. Hradce, který v klenbJ 
pod ni tu hvézdovitém svorníku jest vytesán vedle znaku pán& z Hradce. (Clandíni, 
>Die Herren von Neuhaus< p, 41, míní, íe to starý znak mésta Hradce.) Toho inakn 
dostalo se m£stu přičinéním Jindřicha IV. přivé r. 1483. Že pak jii před r. 1487 
kruchta vystavena, dokazuje zpráva o opravě velikých varhan stolařein Lorencem 
z Nového města j. -hradeckého. (Reg. pere. Mus. m. B. a 94.) 

•) Fr. Tischer. Ohi. r. 1S73 C. 31. ') H. c. k r. 1605. 'i Akta. 



223 

jících iDČlkých žeber, které ji2 nekonají službu nosičfi klenby, nýbri jsou 
pouhou virtuosnf ozdobou. Z poU, žebry objatých, vystupují těla zvířat, 
opice, krokodila, kance, vlka, hrocha a j. na způsob chrličĎ. (Obr, 159. 
a 160.) Kde v ose kaple iebra se protínají, připjat jest uprostřed terrakot- 
tový malovaný znak špulířský t. beran rostoucí a po stranách na dvou deskách 
pískovcových, hvézdité vykrojených jako svorníky pod kruchtou, sv. Anna 
s P. Marií a Ježíškem a Nejsv. Trojice, kdeř Bůh Otec dríf na klíně 
mrtvého Syna. Nad hlavou Kristovou a nad ramenem Boha Otce holu- 



Obr. lea. Hradce J. Sthdal mrnlk <r kapli Spallřikí. 

bička sv. Ducha. (Obr. 161.— 163.) Kružby dvou oken trojdílných, jichž 
jednotlivé díly uzavřeny jsou půlkruhem, a jednoho okrouhlého jsou utvo- 
feoy z tak zv. plaménků. Dvě z nich vzbuzují představu kroužícího kola. 
(Obr. 164. a 165.)- 

Malířská výzdoba nákladem prob. dr. Jos. Hoffmanna provedena 
roku 1898 BoA. Melickerem. Použito k ni motivů z hradeckého graduáiu 
a PraSné brány. 

Roku 1599 dal Jáchym Oldřich z Hradce vystaviti Jesuitům zvláStnl 
sakristii vedle kaple Nejsv. Trojice. Žulové ostění dveří, ozdobené pěti- 
iistými růžemi, sestaveno asi z kusů, ze staveb v zámku zbylých a nikoli 
schválně vytesaných. Za to bohatá římsa, podepřená konsolami po obou 
stranách dveři, jest práce ad hoc komponovaná od téhož asi mistra, který 



224 

navrhl portál rotundy (Han. Maurera Chromého). Ozdobena jest znakem 
jesuitským, cherubíny a znaky hradeckým a montfortským. 

Kaple mrtvých ') Kaplička byla na hřbitove mezí závěrnou zdí 
pravé lodi a kCtrem již v 16. st. ') Roku 1630 vystavěl zedník Pavel ora- 
torium') za 101 kop 52 gr. bez materiálu,*) nepochybné nad kapU. 
R. 1642 dal kapli měšťan hradecký Matyáš Traumiiller z Ebrensteinu ai 
po druhý opěrák kůru, počítaje od věžičky, rozšířiti a, zHdív si v kapli 
malou rodinnou hrobku, dal kapli vkusně vyzdobiti. Kaple spojena s pravou 



Obr. 16S. Hndac J. Kápla SpulifiU. Výckodni iTarnlk. 

lodí dveřmi, 2*06 m šir. a 443 m vys. Kaple i s oratofem přikryta byla 
střechou pulpítovou a okrouhlá apsis kaple přikryta ku2elovítě. Strop ora- 
toria, asi 16 M*, byl ozdoben štukaturou a na půdě mazanicí chránČD.*) 



') H. c Fr. Tiachcr ml.. Kaple mrtvých v Ohi. r. XX. č. 47 a 48. — Akta sta¥. 

*) Roku 1599 byla restaurována a tesař Urban pokryl ji novým krovem. (PoM 
hlavní v Arch. z.) 

') Jií dfive bývalo nějaké oratorium v kostele, neboť r. 1578 tesař Sutík dělal 
schody před kostelem na kruchta k světničce, sediifk casadil dvéře na kruchta, panskt 
stolař svétničku fermežoval a Adam udělal nová skla prohifdací s 546 kolečky. 

*) Počet hlavní. Tesaři projednány za 3G zl. střecha a krov nad schody k on- 
toři i atrop. 

*) Dle pohledu t 18. stol. v Arch. z. a dle rozpočtu o zbourání kaple t r. 1S73. 




S«^ puáMk Mm. ■ umll Pal. skm Jindricha-Hruleckj 



226 

Otvor oratoria do kůru byl 2*53 m dlouhý, 4*43 m vysoký. Do kůru melo 
oratorium osmikřidlé okno a jiné, později zazděné, do pravé lodi. Přístup 
k oratoři byl jednak z kůru po šneku ve věžičce hranaté, v níž posud 
spatřují se zazděné dvéře, které druhdy na oratorium vedly, jednak z před- 
síně, vystavěné před hlavním portálem, zvláštní šikmou chodbou skrze dva 
opěráky přes kapli mrtvých vedenou a třemi kruhovými okny osvětlenou.^} 

Pozoru hodná svým předmětem byla malířská i sochařská výzdoba kaple mrtvých. 
V čele kaple stál oltář ohrazený černým, zlaté ozdobeným zábradlím, na němž byly 
na hnátech křížem položených lebky. Na nejvyšší části oltáře vyobrazen archanděl 
Michael, drže v pravici meč a v levici váhy. Na jedné misce byly dobré činy duší, na 
druhé zlé a tuto stahoval d^bel. Pod sv. Michaelem byl obraz Neposkvrněného početí 
P. Marie. Nad množstvím lilií, které mezi trním v jedno se spojovaly, stála Blahosla- 
vená Panna, nohou hada potírajíc. Níže byl obraz Bolestné Matky. Pod křížem sedíc 
držela tělo Spasitelovo na klíně, obstoupena jsouc svatými ženami, Nikodémem, Jo- 
sefem Arimatejským a sv. Janem. Lidé přicházejíce líbali svaté rány. V oblacích mnoho 
andělů se vznášelo s nástroji umučení. Po stranách střední desky oltářní byly výklenky, 
v pravém (na straně evangelia) stála soška sv. Barbory, patronky umírajídch, s ka- 
lichem a hostií, v levém sv. Kristina, patronka mrtvých, držíc v jedné ruce lebku, 
v druhé pouta. Predella ozdobena byla na jedné straně obrazem sv. Matěje, na druhé 
sv. Jana evang a uprostřed byla schránka na oleje nemocných. Na pravém konci oltáře 
seděl vyřezaný anděl držící hodiny přesýpací a kosu, na levém anděl držící pochodeň 
a pánev, na níž oheň spaloval seno a plevy. Vedle kamenné base oltářní v právo smrt 
velikou sekerou kácela strom již nakloněný, v levo smrt seděla na stromě již ská- 
ceném, ukazujíc vyčerpané přesýpací hodiny. Pravý anděl poukazoval na veliký obraz 
pokrývající celou sousední boční stěnu kaple, který představoval člověka umírajícího; 
levý pak na zobrazeni osudů mrtvého člověka na stěně pod oknem naproti onomu 
obrazu. Onde andčl strážce a patronové umírajícího bojovali proti cfóblům naň dorá- 
žejícím. Byl tam kněz s nádobami k poslednímu pomazání, kdežto lékař s právníkem, 
který sepsal poslední vůli, odcházeli. Manželka a děti plakaly. Z přátel někteří uchva- 
covali pozůstalé bohatství. Také na tom obraze bylo naznačeno, jak lidé p>ostihováni 

jsou smrtí různým způsobem. Při nich byl nápis: statutům eet omnibus hominibus semal 

moři. Nad tímto velikým obrazem byl ještě jiný, který představoval několik případů 
ze života sv. Ignáce, jak tento svatý křísil člověka. 

Nad tím pak ještě na měděné desce, tak veliké jako protější okno byl na modré 
půdě zlatý nápis věnovací: 

REGI SAECVLORVM IMMORTALI JESV CHRISTO EIVS VNIGENITO EX MORTVIS 
PRIMOGENITO MATRI VIRGiNI VITAE PARENTI VIRGINIS MATRI DIVAE ANNAE VITAE PA- 
RENTEM IMMACVLATE CONCIPIENTI MATTHAEVS TRAVMILLER DE EHRENSTEIN MOR- 
TALIT ATIS MEMOR, SED ET IMMORTALITATIS ILLIVS EXVENDAE, HVIVS EMERENDAE 
VrVOKVM IN EXEMPLVM MORTVORVM IN SVFFRAGIVM HOC SACELLVM AERE SVO EX 
INTE&RO EXORNAVIT. Anno Salutis MDCXLII. 

Na protější stěně pod oknem byl vyobrazen sv. František Xav., an provázen 
jsa chlapci indickými kope hroby. Kolem byli namalováni ti, které vzkřísil. Pod tím 
byl větší obraz, v)-podobující člověka právě zemřelého a přípravy k pohřbu těla, kdežto 
duše stála před soudnou stolicí Syna božího; anděl strážný předčítal z krásné knížky 
dobré její skutky, dublové z mnohých velikých knih uváděli zločiny její. Nápis tam 

byl: Poet hoo íudioiura. 



') Zpráva Hist. coll. o zřízení dvou vkusných oratoří v kůru v koutech za trium- 
fálním obloukem roku 1671 znamená, tuším, že t. r. zapuštěny do zdi jakési payláčky. 
Aspoň bylo nutno při bourání oratoře ballustrádu snésti. 



227 

Stěny závěru po obou stranách oltáře byly také pokryty malbami. U zábradlí 
oltáře byly obrazy obdélné. Pravý (na straně evangelia) představoval příšernou mrtvola, 
z hrobu se zvedající, na níž na mnoze bylo viděti jen holé kosti. Zbylé maso plno 
bylo červů, očními důlky províjel se had, přes rozšklebená ústa lezla želva, nervy a žily 
přervané sem tam visely. Mimo to bylo tu viděti mrtvoly práchnivící na Šibenicích, 
kolech atd. — Levý obraz představoval duši, ana v žaláři plameny jsouc obšlehována, 
ruce spíná. Pod obrazem byl nápis : Paulo minus habitaMem in iní^rno. 

Nad těmi obrazy vzlétal na pravé straně okřídlený kostlivec drže na misce sym- 
boly lidské práce: klas, seno, dříví, zlato, stříbro, kosť s nadpisem: Dies Domini deola- 
rabit; na levé pak podobný kostlivec zkoušel na misce tytéž symboly ohněm. Připsáno 
bylo: Quia in ígne revelabitur. 

Ve výši stáli na oblacích andělé držíce p6 bláně. Pravý měl na ní nápis: Mo- 

ňentibut, levý Mortuis. 

Mimo to bylo ještě po obou stranách po čtyřech větších obrazích, v levo tři 
příklady, jak duše některých lidí byly osvobozeny z muk očistcových, na jednom obraze 
zobrazena mučidla^ v právo tři příklady, kterak dostalo se jistým umírajícím pomoci 
za zbožnost jejich a na čtvrtém obraze František Borgias, vida mrtvolu královny ha- 
belly, poznával marnost světskou. 

Na klenbě vznášeli se v různých polohách a podobách andělé, nesouce obvyklé 
dary zbožných katolíků za duše zemřelých: oltář, hostie, peníze, svíčky, chleby a j. — 
V koutě nade dveřmi smrt oknem se vkrádala s nápisem: ut far abiatura hominem dbi 

ipn et in ílammaa proturbatura, nisi feneetris oaveatur. — V oblouku brány Fenix Život Sobě 
obnovoval. Na straně k umírajícím obrácené měl nápis : Et moritur, na straně k mrtvým 
Et urituf a uprostřed ut vivat. 

Na dveřích, ze železných mřeží zdělaných, byl v právo obraz laika Drithelma 
vidoudho u vytržení muka očistcová, s nápisem: Aoerbiofa vidi; v levo obraz kněze 
FiloDoma, jenž obydlí měl mezi kostmi, s nápisem : ut semper vivam, quotidie moríor. 

V průčelí kaple byly nejvýše vyobrazeny hodiny, ukazující hodinu poslední. Něco 
níže seděly dva kostlivci, jeden, obklopen jsa nástroji válečnými, držel lampu dohasí- 
nající a sutky, z nichž poslední voda vytékala; druhý, obklopený přístroji pohřebními, 
držel lampu sbaslou a převrácenou a takové též sutky. Pod pravým kostlivcem čtver- 
hranný obraz představoval blaženost duše do nebe přijaté a pod tím odznaky vše- 
likých stavů lidských, smrtí pokosených, vínky, tiary, žezla atd. na hromadě pod pur- 
purem a halenou žebráckou tlely. Pode vším nápis: Saminatur in igoobiiitate, surget in 
gloria. Pod levým kostlivcem vyobrazena byla muka očistcová a pod nimi mřížemi 
prohledali odsouzenci, stojící v ohni pekelném. Nápis: Seminatur in inflrmitate, aurget 
in virtute. 

V té asi době nebo brzo potom, když upravena předsíňka před 
hlavním portálem j. strany, zakončená štítem s mosaznou monstrancí (dosud 
v chodbě u sakristie horní zachovanou), zřízena za předsíňkou kaple 
božího hrobu, korrespondující s kaplí špulířskou. *) Mimo to vystavěna 
r. 1682 na krákorcích, zapuštěných mezi 2. a 3. opěrákem téže j. strany 
jizba (hierotheca, později archiv), *) kdež po požáru r. 1801 bylo skladiště 
potřeb kostelních.') 



*) Když r. 1871 jednalo se o odstranění znešvařujícich přístavků, navrhl stav. 
adjunkt íV, Sckonpek^ aby se postavila tu kaple, souhlasná s kaplí špulířskou. Nebylo 
by to krásné, jak ukazuje tísnivý nepoměr dlouhého svahu střechy k výšce zdiva kaple 
Spulířské. •; H. coll. 

•) Pohled na tu stranu kostela se všemi přístavky od F^ E. Zelinky z r. 1855. .- 

15* 



228 

Roku 1633 probošt Ondřej Bart. Fisírek dal kostel vybíliti a na jednotlivých 
náplních kůru vymalovati znaky : papežů, císařů, pražského arcibiskupa, pánů z Hradce 
Jáchyma, Adama II , MQnsterberský (čtvrté choti Jindřicha IV. v kostele pochované), 
Rožmitálský (manželky Adama I.i, Rožmberský (manželky Jáchymovy), Montfortský 
(manželky Adama II.), HohenzoUerský (manželky Jáchyma Oldřicha), Slavatovský, 
Františky z Meggau (manželky Jách. Oldř. Slavaty), hejtmana panství Zelendara z Pro- 
šovic, Leskovecký, Berky z Lipé, prvního probošta Dan. Mich. z Kamsberka a města 
Jindř. Hradce. Znaky ty dali později r. 1696 jesuité zabíliti, ale na důrazné zakročení 
z hradu (jak praví H. c) — byl tehdáž držitelem jeho již Heřman Jakub Černín — 
obnovili je barvami stkvělými. Tehdáž také pásy, žebra a přípory natřeny ') modře 
a žlutě, proto že prý modrá barva jest barva P. Marie a modrá a žlutá jsou barvy 
J. Hradce. Ale znaky přece jenom neušly svému osudu. Roku 1786 zabíleny jsou na 
dobro. Místo nich sice namalovány jiné v menší míře na stěnách kůru, ale i ty časem 
zmizely. Zabělovací mánii konce 18: st. přičítáme též zabílení nástěnných maleb, kte- 
rými byl kostel uvnitř ještě r. 1696 pokryt 

Nad hlavním oltářem byla uprostřed Madonna. Na straně evangelijní klečel před 
ní papež s duchovenstvem, na epištolní císař a knížata světská i lid. Pod obojími 
nápis: Sab tuum prsMidium oonfúfirimus. Pod papežem již v koutě za oltářem byl očistec, 
pod knížaty světskými peklo. Podobný obraz jesuité dali si vymalovati ve své sakristii.*) 

Že i na kruchtě byly malby, ukázal zlomek, objevivší se po požáru 

t"J^^lj r. 1801 na poprsní s 1. 1523. «) 

Kš^^^B ^* 1653 rozšířena kruchta do pravé lodi. Žebra 

R iS^M síťové klenby pod novou částí mají plátek žlábkovaný. Z té 
^^ '.^^F^ doby asi renaissanční obložení dveří jižního šneku. Chodba, 

"^ ^M I kterou jesuité spojili si kollej přímo s kruchtou pod prů- 

[^^ — 2 čelným oknem levé lodí, po zrušení řádu odstraněna.^) 

R. 1664 kostel vydlážděn nákladem pí. Magd. Strakové. 

F^'bliftkTkt«cK R- 1^71 zapuštěna v kůru za triumfním obloukem proti sobě 
Profil leber pod dvé oratorla.*) Do levého vcházelo se asi z věže. O druhém 

""^Z^ byla již řea. 

R. 1696 probošt Jer. Pozzi rozšířil starou sakristii 
až k prvnímu opěráku závěru, založil v ní hrobku, zřídil oltář sv. Jáchyma 
a v místě bývalého svatostánku prolomil okno do presbyteria.^) Svatostánek 
přenesen na stranu epištolní, ale není ho již. 

V é ž r. 1506 olovem přikryta. ^) Tíží dvou zvonů, z oken visících, 
utrpěla. Přestavba horního patra (hranice) roku 1606 podniknuta budějo- 
vickým tesařem Matoušem^ ale neosvědčila se. '^) Nový krov věž obdržela 
asi r. 1617. ®) V 17. st. mívala nad kostelem ještě tři patra, nejvyšší s pa- 
vláčkou pro hlásného. Střecha stanová přerušena byla bání, nesoucí lucernu, 
na jejíž stříšce ležela menší báň. Nad tou pak ještě 1 lucerna se střechou 
áiškovitou a křížem zakončovala věž.^) Při některé pozdější opravě v 18. sť 



M >Marbelierenc a »cordonieren«. *) Akta o zabílení znaků v Arch. z. 

') Anděl, Zachariášovi ohlašující narození Janovo, na epištolní straně presbyteria 
r. 1898 objevený, pochází asi od Fr, Rescke ml, z r. 1811. (Účty měst v Arch. z.) 

^) Průřez kostela z konce 18. st. v Arch. z. ukazuje dolní polovici okna zazděnu 

*) H. coll. •) Reg. pere. ') Man. radní r. 1606 n. •) Man. radní. 

•) Vyobrazení z r. 1641 v kostele roseckém (Hrady IV. 70) a co do věže sou- 
hlasné v kostele sv. Maří Magd. (obr. 93.) i rytina Schantzova z 18. st 



229 

1 lucerna odstraněna i střecha nad ní upravena více po vkusu slohu ba- 
rokního. *) 

Požár, kterýna ^Vs r. 1801 téměř celé město popelem lehlo, zasáhl 
také věž i kostel. Shořely krovy i vnitřní zařízení (vyjma kamennou křtitel- 
nici a ostatky sv. Hippolyta v kapli špulířské). Zvony spadly a vyjma 
1 malý se rozlily. Klenutí kůru se sřítilo,*) 2 pilíře lodi, triumfnímu oblouku 
nejbližší, žárem oltářů popukaly, fialy opěráků na mnoze zuráženy, římsy 
opěrákův i oken skoro vSecky zničeny. •) Za několik pak dní klenby lijáky 
rozmoklé, z veliké části v lodi střední, v menší míře v bočních se sřítily.*) 
R. 1806 spadl ještě vrchol průčelního štítu. Teprve r. 1807 kostel přikryt 
krovem skoro o 2 m nižším než míval, tak že nyní jest ze s. strany viděti 
vížku hranatou, kteréž sotva bývalo viděti. Práce obnovné vlekly se pak 
od r. 1808—1828.*) Řídil je stavitel 7os. Schaffer, Zdivo opraveno i klenby 
žebrové, v kůru však zřízeny obyčejné klenby křížové z cihel bez žeber 
s oblouky diagonálními a pasovými značně sesílenýmí. Dva pilíře popukané 
cihlami vyzděny a skobami sepjaty. Věž až po trhlinu v nejvyšším patře 
snesena a pak přikryta helmem o jednom odstavci s jednoduchými vim- 
perky na 4 stranách. Práci tesařskou řídil tesařský mistr Kašpar Hacák}) 
Kameny k pavlači dodal a zvláště sestrojeným vytahovadlem na véž vy- 
táhl Matt, R&šek, V 5. odstavci gotické obložení oken vyňato a nahrazeno 
zdivem cihlovým. Na místě bývalých kamenných kružeb jsou nyní v oke- 
nicích jen dřevěné. R. 1818 vyzděn starý šnek u vchodu do věže, ale 
chodbička, spojující jej s věží, podklenuta teprve r. 1865.') Mědí přikryta 
věž teprve r. 1819.*) Novou krytbou měděnou®) i hromosvodem však 
opatřena r. 1866. Práce vykonali tesařský mistr ^an Braith, kotlářský Jos. 
Tuscher^ zámečník AL Misař. Báň a kříž pozlatil Aug, Bezecný, Věž majíc 
nyní 8 oddělení (7. menší) jest i se soklem pod střechu 39' 11 m vysoká, 
807 m dl., 76 m S.') R. 1824 postavil na věži hodiny pražský hodinář 
Matéj Lehotský za 1000 zl., jež sehnali ochotníci divadelní. 

R. 1809 užito kostela za skladiště erárního sena a slámy. Teprve 
r. 1810 upraven poněkud vnitřek, postaven hlavní oltář, zřízena kazatelna 
a postaveny varhany. Dne Vi 1811 kostel zasvěcen opět službám božím. 

R. 1851 dal probošt Petr Weeber prolomiti a upraviti hlavní vchod 
v průčelí, kde?, bývalo okrouhlé okno.*) 

R. 1873 dle návrhu stav. adj. W. Schonpeka odstranil stavitel Jan 
Kocáby když hr. Jar. Černín, majitel panské oratoře, nic nenamítal, pří- 
stavky: kapli mrtvých s oratoří, předsíň s kaplí božího hrobu, archiv, zazdil 
prolomené opěráky, zazděná okna otevřel, vchody z kostela do kaple 

*) Nárys z konce 18. st. při Aktech stav. a v Arch. z. 

•) Cl. •) Akta. 

*) Zprvu poukázáno od Matice nábož. 17.586 zl 17'/, kr., ale bylo třeba ještě 
dalších poukázek (Akta). Ještě r. 1846 vydáno na stavbu 2o45 zl. (Arch. z. 111. K a 
8v. Jan\ 

*) Mus. městské chová jeho mistrovský kus, nákres složitého krovu z r. 1791. 
•) Stála 5611 zl. 64 kr. 



230 

mrtvých i do věžní, jakož i otvory oratoře zazdil, otlučené římsy na j. strané 
cementem vyspravil nebo skobamí upevnil, kružby částečně zejména na 
záp. průčelí, na j. straně lodi a na obou stranách presbyteria vyměnil, 
místy nově sklenul, jako kapli věžní, někde kamenná žebra vyměnil, štít 
mezi lodí a věží 1*57 m vys. vyhnal, přepážku v proboStské sakristii 
vyzdil, schody na j. straně upravil. Jen k tomu nedošlo, zač Schonpek 
také se přimlouval, aby též v závěru presbyteria konsoly byly zasazeny.*) 
V letech 90tých zasazena zásluhou prob. dr. Hofmanna bsrrevná okna od 
Fr. Scklingra. 

Oltáře. Podrobný výčet starých oltářů v Ohlase od Nežárky r. 1898 č. 17 nn. 
od dr. Jos. Nováka. Od založení kostela do konce 17. st. založeno 24 oltářů, nepočítaje 
oltáře kaple mrtvých. Z těch bylo na konci 17. st patnáct Z těch snad byly gotické 
již jen oltář sv. kříže, Jindřichem IV. r. 1490 založený a jeho tchýní Kateřinou kn. 
Múnsterberskou nadaný, a oltář Nejsv. Trojice. Onen klade Balbín mezi vzácnými pra- 
cemi řezbářskými na prvém místě. Na skládacím oltáři zobrazen byl uprostřed ukřižo- 
vaný Kristus a kolem něho množství osob, katané i přátelé. Oltář Nejsv. Trojice, umele 
z kusů rozličného domácího dříví sestavený, znamenit byl zobrazením nejsv. Trojice, 
na němž Balbín (Mise. III. 10 p. 138) podivoval se jemnému a do všech podrobností 
pečlivému provedení. 

Ostatní oltáře byly již asi renaissanční nebo barokní, více méné vysoké, archi- 
tektonicky rozčleněné. Na téch, které povstaly kolem let 1646 — 1666, převládala černá 
barva se zlatými ozdobami, neboť ta sestava barev jesuitům se líbila.') Z téch oltářů 
vynikaly oltář Bolestné matky boží z r. 1647 a hlavní, r. 1672 a n. postavený ar. 1685 
novým dílem sochařským ozdobený. 

Na hlavním oltáři byl obraz Na nebe vzaté P. Marie s Nejsv. Trojicí v tympanu, 
vymalovaný Vavř, MilUrem Později pověšen nad vchodem do kaple Nejsv. Trojice, 
a na oltář postavena r. 1685 řezba, představující P. Marii, ana obklopena jsouc anděly, 
do nebe vstupuje. Dílo hradeckého sochaře Jana Kelbla za 500 zL, pozlacené a po- 
stříbřené Vavř, MilUrem za 162 zl. 30 kr., dal udělati hr. J. Jáchym Slavata. Nejvýše 
připevněna Nejsv. Trojice, též jeho nákladem vyřezaná, pozlacená a postříbřená. Sochy 
sv. Rocha a Sebastiána, práce od téhož sochaře, MilUrem pozlacené, postaveny 
při bočných stěnách. Na oltář postavena ještě restaurovaná starobylá soška Madonny, 
která již na starém oltáři bývala. 

K 15 oltářům, které byly na konci 17. st, přibyly za 18. st některé nové nebo 
nastoupily na místo starších, takže inventář z r. 1791') vykazoval 17 oltářů. Žňových 
byl zvláště nádherný mramorový oltář na pravé straně presbyteria, který na zač. 18 st 
postaviti dala Marie Jos. hr. Černínova, roz. Slavatová. Mezi 2 páry červených mramoro- 
vých sloupů, v jichž mezerách stál na každé straně kostlivec, zasazena byla oválná 
deska z černého mramoru a na ní upevněn obraz ^) Petra Brandla^ představujíc 
Ukřižovaného, před nímž klečela žena v bílém rouše.') Oltář úplně rozbit klenutím, 
r. 1801 se sřítivším. Jen malá kuželka z červeného mramoru z něho zachována a ulo- 
žena v největším zeleném pokoji zámku j. hradeckého. Vynikající dílo řezbářské byl 
prý také oltář, zřízený v kapli P. Marie r. 1719 latinským bratrstvem P. Marie, k némui 
r. 1729 opatřena stříbrná socha za 460 zl. rýn.') 

Všech 17 oltářů, mimo tumbu s ostatky sv. Hippolyta, r. 1801 shořelo. Taktéž 
i obrazy veliké, mezi nimi ty, které malíř Adam r. 1630 za 19 kop vymaloval.') 



•) Akta. 

*) Viz poznámky letopisce v H. c, ku př. k r. 1647, 1666! •> Arch. z. 
*) Rámec, zhotovený hradeckým sochařem Mart. Aumůllerem^ byl 3 lokte vys. 
a 2 1. široký. (Účty v Arch. z.) ') Cl. ') H. c. 



231 

Nyní má kostel pouze 7 oltářů vesměs dřevěných, na dubovo na- 
třených. 

Hlavní oltář r. 1810 postavený, práce vídeňská, nahraien r. 1861 
novým, prací třeboňského truhláře Vád. RachdSe.^) Jest vkusné komponován 
od pf. Nikhsa*) jako architektura gotická se sochami sv. Petra a Pavla 
pod baldachýny a s anděly. Stál bez obrazu 6000 z\. 

Nová skleněná skříň pro ostatky sv. 
Hippolyta, truhlářem Messnerem za 75 zl. 
r. 1817 zhotovená,") r. 1820 postavena 
s oltářnlm stolem v levo od hlavního oltáře. 
Nyní stoji uprostřed kostela před triumfním 
obloukem pod oltáříkem gotickým sv. 
Kříže, který r. 1872 dle vlastního nákresu 
zhotovil Mat. Neubímer. Mříž kolem oltáře 
ukul zámečník Ant. Dedera x. 1817 za 
230 zl. 39 kr.*) 

Oltář got. sv. Kateřiny sienské z od- 
kazu Kat Iglaurově postavit r. 1852 za 
683 zl. j. hradecký truhlář Jan Novotný. 

Oltář sv. Anny íili přátelstva Páně, 
r. 1859 a sv. Jana N., r. 1864 posvěcený, 
jsou práce třeboňského stolaře Vád. Ra- 
chdže.^) 

Oltář P. Marie v kapli mariánské 
provedl r. 1856 Jan Novotný dle návrhu 
Vil. Kandlera. PŮvodnf nákres má Mat. 
Neubauer. 

Oltář sv. Josefa nákladem Fr. Ma- 
touška Zacha r. 1868 postavil j. hrad. stolař 
Jos. Kocáb s pomoci Mat. Neubaura, jenž 
vyřezal sochy Starý a Nový zákon. 

Sochy a reliéfy. 

Socha Madonny v kapli mariánské 
z lipového dříví.*) Viz obr. 167.1 Z piety 
k této soše, kterou nalezl v kapli sv. Mi- 

, ,,. , rr- II tlí Obr. 167. Hndcc I. Solkm t kapli IpulIMii. 

kuláše u SV, Jana, AundíTř- vypracoval návrh 
svůj k oltáři, na némž státi měla. 

Menši soSka Madonny, nyní v homl sakristii, jest z lipového dfívf, 
016 m vysoká. P. M. tváři pravidelné, ač ne zrovna krásné, jen lehce pod- 
dává se tíži božského dítka, jež nahé levici drží, pravici u prsou přidržujíc. 
Svrchní roucho, těsně kolem těla i paží ovinuté, jest prostě v přirozené 
záhyby urovnáno. Pochází asi z 16. st. 

') Zápisky kostelníka Vojt. Albrechla. ') Čechy VH. 189. ') Arch. i. 

*) Mikovec, Maler-hist Skizzen aus Bčhmen, str. 113 ; BraniS II. 160 ; B&hmen II. 355. 



, Poprsf Krista a Panny Marie, sádrové polychromované relieíy, 0'32«í5, 
0*44 m vysoké, v rámcích na podstavcích s vyřezanými ozdobami. Kolem 
poprsí s krásnými hlavami jsou barokní ozdoby z rozvílin, mezi nimiž 
v rozích jsou htavy andílkův a po stranách statné postavy andčlfl po ko- 
lena. Uloženy v horní sakristii. 

Sochy sv. Václava a sv. Vojtěcha při triumfním oblouku pořízeny 
teprve r. 1859. 

Obrazy. Obraz Madonny v kapli mariánské, přenesený sem r. 1811 

z bývalého semináře, pochází asi ze 17. stol. Požívá obzvlá&tní úcty pro 

legendu, která se k nému pojí a dva řezy*) na něm líykládá.*) Madonna 

má hlavu pHkrytu průsvitným 

bflým závojem. 

Obraz Nanebevzetí P. Marie 
pořízen r, 1810 z Vidné ze sbírky, 
zavedené exjesuitou Janem de 
Groote.') R. 1856 nahrazen jiným 
od Vil. Kandlera, 1*96 ík jirokým. 
Sv. Kateřina sienská, 133 m 
Šiř., vymalována též od Vil. Kan- 
dlera x. 1849 v Řfroé za 600 zL stř. 
Sv. jeptiška klesle na klekátku 
vroucné se modlí. V pozadí viděli 
jest kathedrálu sienskou. 

Sv. Jan Nep. rozdílí almužnu 
chud^sům životně pojatým. Za sv. 
almužnlkem jest postava, mající 
tahy tehdejšího probošta Vojt 
Juhna. V pozadí táhne se Karlův 
most a nad nim vypíná se král. 
Obr. 168. Hndcc j. Pioboiiiký konet: Křtitelnice. hrad pražský. Obraz, 179 m Sir., 

277 vys., vymaloval roku 1827 
Nazaren Leopold Kuppelwieser z vídeňské akademie malířské. 

Sv. Josef od Kuppelwieserových žákŮ z r. 1827, dřímaje na stolici 
má zjeveni andélské. V pozadí odpočívá na loži matka s božským dltétem. 
Obraz 187 m gir. Oba obrazy dal vymalovati proboSt Juhn za 600 zl. k. m., 
nepočítaje rámy a dovoz. 

Sv. rodina, 1*95 m Šiř. z r. 1859.*) Pod Sirým nebem před budovou 
5 předstoupením sedl láskyplná P. Maria držíc na kllné stojícího hezoun- 
kého Ježíška. Za nimi klečí sv. Anna ctihodné tváři s rozpjatýma rukama 
velebíc Boha. Za ní stranou stoji sv. Josef, drže jednou rukou lilii a druhou 

') Zmínka o tom, že kdysi byl protržen noíem bezbožného hriíe, v H. c. |>. 517 
k r. 1714. •) Rull 17. p. 2. 

') Napodobeni obrazu toho vyškytá se v nékterých rodinách i v m. musen. 
Kristus vitá na nebesích mátef svoji. *) Cl. -^ Zápisky kostelníka Albrechta. 



233 

klada na prsa, s láskou pohlíží na dítko. Vedle něho čte sv. Jáchym 
z listu. V popředí sedlci and£l drží desku s nápisem: Ora pro populo- 
Interveni pro clero, 

KHžovou cestu vymaloval dle kreseb Jos. Fukricha a vlastních rytin 
Fuhrichův nadáený ctitel a vérný tlumočník Jeho náboženských i uméle- 
ckých ideí AI. Petrák ') zdarma, aby zanechal památku v kostele, do nčhož 
pilné docházel 

Křtitelnice desltiboká z červeuého mramoru, dvěma boky zazděná, 
1'15 m vys. Na bocích vodojemu vytesána Madonna, muž s kopím, muž 
pěkné kadeřavé hlavy s kalichem (sv. Jan ev. ?), anděl se svící a ivonkem, 
znaky: hradecký, městu r. 1483 udělený, miinsterberský a rožmitálský. 
Zhotovena byla již po sňatku Adama I. s Annou Rožmitálskou. Kdy sňatek 



Obr. 169. Hndec J. RakcT Uaria Mukci; lai. Tiiulion - Filkenticinov«, piovdui Slivmioví i i. I69II. 

slaven, nevíme, ale letopočet 1525, na basi vytesaný (mylně čtený 1727), 
dokazuje, že r. řečeného Adam I. byl již ženat. Jeho znak jest ne- 
pochybně na boku do zdi zapuštěném.') Obr. 168. 

Lavice v kfiru s jednoduchou ozdobou, napodobfcí kružby gotické, 
z r. 1811, práce Tom. Novotného. 

Kazatelna') jest práce truhláře Jana Novotného a malíře Jana Hájka 
z r. 1827 za 900 fl, k. m. Jest čestiboká, na 4 bocích připevněni pod gotickými 
oblouky 4 evangelisté, na plátně vymalovaní. Na římse stříšky vimperky 
a liály, nad středem dřeveni andělíčkové, kteří ukazují na desatero. 

Varhany. Veliké varhany byly na kruchtě již před r. 1487. R, isil opravil je 
varhaník Wolfgang z Budějovic.*) R. 1784 dodal varhany s 16 mutacemi tachovský 
suvitel varhan Fr. Garlner. R. 1811 postavil nové varhany Noli ze Švarctnvaldu. 

Nynější gotické o 22 registrech z r. 1877, dílo Karla Sckiffnera, stály 
i s prací truhlář:ikou, řezbáfskou a Stafírskou 1590 zl. Návrh, vypracovaný 

■) '1811 v Strmilové, tl887 v J. Hradci. 

') Můfeme-li prácí přisouditi Hanuiovi, ■pildšnicarovi* ). hradeckému^ (O. 71.) 
') Zpráva probošta Juhna z '/, 1828 v Arch. z. mas. král. Č. Klára Hubmeirová, 
vdova po správci vojenské láaobírny, r. 1819 vínovala na ni 1000 il. 
*) Reg. pere. Mus. měst B a 94. 



Obi. 170. Hndcc J. Piob^ltkf kagtel: Epiufiun Jtcbrmk ■ Hndce. 

r. 1876 v tecbn. oddél. pražského místodrřitelstvi, podepsán vrch. inženýrem 
Scheinerem. 

Cfnové rakve pánů hradeckých asi r. 1782 prodány a roztaveny. 
Představu jakousi podávají nákresy 2 rakví: Jana Jách. Slavaty z r, 1689 
a jeho manželky Marie Mark. Trautsonské z r. 1698. (Viz vyobrazení této 
obr. 169.!). Ona vážila 861 liber, 1 libra po 45 kr., tato 621 Uber po 48 kr.') 
Obé ulil méSťan a cfnař j. hradecký Bohumír Jenii.') 

') Účty cínafovy a návrhy v Arch. íám. *) Jenii pocházel ic Znojma. "/, 1691 
dostal v Hradci >purkrecht<. R. 1729 jcité křtil. 



235 

Náhrobky. 

Seznam těch, kteří byli pochováni v panské hrobce dle Claudia u Domečky 47 
pochovaných v kapli mrtvých tamtéž 50, v hrobce famf Rull 8 a 110 pozn. 3., 4, 
Mikuláš 32. O hrobce panské pod hlavním oltářem též Domečka v Ohi. r. 1894 č. 12. 

Nejskvělejší bylo zajisté epitaf i um neboli mausoleum, jak je Hist. 
coll. jes. nazývá, Jáchyma z Hradce, které mu u hlavního oltáře po 
jeho smrti r. 1565 zřídila jeho manželka Anna z Rožmberka r. 1570 a ná- 
sledujícího. Na sarkofágu ohrazeném mřeží za 20 kop ^) klečela ve výklenku 
postava zesnulého před křížem.') Tu část zničilo asi klenutí r. 1801 se 
sřítivší. Zachováno jest jen architektonické pozadí náhrobku do levé stěny 
presbyteria zazděné, dílo Vlacha, jehož jména účty neuvádějí.*) Práci 
sochařskou provedl Hans Maurer.^) (Viz vyobrazení!) Sochy sv. Petra 
a Pavla práce ušlechtilé tu asi postaveny proto, že mausoleum zřízeno 
na místě starého oltáře obou apoštolů. Do rámce uprostřed prostředních 
sloupů vkládá se dle doby církevního roku pokaždé jiný obraz. Nad 
obrazem nápis: 

BEATUS VIR, QUI TIMET DOMINŮM POTENS 

IN TERRA ERIT SEMEN EIUS GENERATIO RECTOŘ BT. 

Nad soškami jsou věnovací destičky, v levo: JOACHIMO DE NOVA 
DOMO DIE Xn DECEMBRIS MDLXV E VIVIS SUBLATO, v právo : ANNA 
DE ROSENBERG CONJUX. 

Ve štítě drží 2 geniové kartuSi s nápisem : SCIO QUOD REDEMPTOR 

MEUS vivrr, et in novissimo die de terra surrecturus sum. 

REPOSITA EST HAEC SPES IN SINU MEO. JOB 19. Obr. 170. 

Dva náhrobní kameny z červeného mramoru prý označovaly před 
kaplí špulířskou hrob Viktorína Špulíře z Jiter (D. 48). Jeden, ne- 
soucí jeho znak, 1*16 m š., 224 m dl., jest nyní v kapli, na druhém, ISm S., 
1 m dl., zapuštěném do dlažby v levé lodi před lavicemi, kostlivci ohlodává 
sup srdce. 

Matěje Marchala z r. 1555 (?) v lodi mezi lavicemi, žulový. Nápis vytesaný 
lapidární: léta 1..6 w sobotv po wssech swatich vmrzel slowvtný matieig 
MARCHAL p. Z. c. D. p. B. a znak měšťanský. 

Jeho příbuzné poctivé siny Marchalové f 1. P. 1556 ten Čtvrtek po 

8. Filipu a Jakubu. Vedle předešlého. Orámování ješté gotické. 

Náhrobní deska kn. Mart. Ostermana f r. 1595, připevnéná 
k vnější záp. zdi, žulová, 1*58 m dl. 0*79 šir. s vytesaným lapidárním ná- 
pisem : ANNO DOMINI 1695 DIE ZO MENSIS MARTU OBUT VENERABI- 
US ET PLENVS ^TATE VIR MARTINVS OSTERMAN S. MICHAELIS 
m ECGLESIA NOVODOMENSI ALTARISTA ORATE PRO ANIMA EIVS. 
Znak v kartuši ochozen. 



*) Počet hlavní v Arch. zám. 

•) Mramorový kámen nalámal kameník Štm, Kouřimský za i5 kop, hrobový 
kámen vytesán r. 1567 za 103 kopy gr. (Počet hlavní.) 

•) Odsv Blichala r. 1570— 1571 dostal 50 kop (Tamtéž.) a r. 1572 doplaceno 7 k. č. 

*) Jeho kvitance "/t 1570 na 50 fl., a V, 1576 na 40 fl za epitaíium a pohřeb 
p. Jáchyma z Hradce. R. 1578 přesazoval a opravoval lvy u hrobu. (Počet hlavní.) 



Náhrobní deska žulová Heleny Traumiillerové z Ebrensteína, 
manželky vyzdobitele kaple mrtvých, po sneseni kaple mrtvých zazdčna 
vně kostela u vížky, kde bývala kaple. Na okraji desky nápis: 

TEĎ W PANV ODPOCZYWA VROZENA PANNI 
HELENA TRAVMILLEROWA Z ERNSTEINA, 
GENZ W BOHV VSNVLA 1 MAIY Ao 1640. 



Obr. 171. Hiídtc J. ProboJl.liý koitcl: Daky miBálu. 

V hořejší polovici desky jest na tabulce jemná vytesané: 
UČTEGSE VMYRATI KRZYZ 
KRYSTVW MILOWATI TEN 
BYL ME POTIESSENI, ZYWOT 
MVG A SKONCZENI. 
Pod tím znak traumuUerský, velmi čistě vytesaný, a v rozleh píti- 
listé růže. 

Náhrobek probošta Jeron. Pozziho z Červeného mramoru, 2"17«di., 
104 m š., v horní sakristii, kterou sám dal postaviti. Nápis lapidánii: 
LIBER VIT^ LIBER MORTlS. A. D. MDCLXXXVI. REV. HIERONYMUS 
POZZl PR^POSITVS INFUL: NOVOD. SIBI ET SUCCESSORIBUS DOM, 
PR^POSITIS ET ALIIS SACERDOTIBUS POSUIT.') Na kameni celá po- 
stava nebožtíkova. 

') Nápis z čásii ochozený, z části nyní nepřístupný, dle Rulia p. 8. Tam tři, 
kdo ještě v hrobce pochován. 



237 

Desky missálu, 025 m šiř, 037mdl., postříbřeným plechem oko- 
vané. (Obraz 171.) Na břbetě HS, ') MRA. JCH, >) ANA. Stol. 18. 

Kříž na rakev, 053 m vys., černý, dřevěný, s podstavcem rokokovým, 
na jebož jedné strané jest v emailu Sesláni Ducha sv., co do rouch a kolo- 
ritu pěkné provedené, na druhé straně popraskalé Z mrtvých vstáni Páně. 
UkHžovaný jest postHbřen. Stol. 18. 

Kalich stHbrný pozlacený, 0'3 m vysoký. Na okrouhlé noze, 0*17 m 
v průměru majfcf, vyciselovány ozdoby v podobě sepjatých a v oblouku 
stočených rozvilin, které se střídají 
5 medaillony emailovými, obloženými 
rámečky z broušených sklíček. Emaily 
pěkné představuji Nanebevzetí P. Marie, 
sv. 3 krále, Nejsv, Trojicí. — Z vy- 
krouieného sloupku, jehož ořech má 
pásek palmetový, Činí přechod k noze 
stříbrné palmety dolů obrácené. Na 
čfice pHpájena bohatá ozdoba, na niž 
střídá se barokní kartuSe se dvěma 
k sobě se tulícími cheruby vždy s jedním 
emailovým medaillonem (sv. Václavem, 
Janem Křt., Janem Nep.), velmi jemně 
drovedeným. 1. pol. 18. stol. (Obr. 172.) 
— Patena jeho Jest z r. 1846 a má 
značku: K G. Na kalichu značky není 
leda snad pod některým emailem. 

Pedum, jehož nejvyšší část jest 
stříbrná, po kn. arcibiskupovi ce lo- 
veckém, Vojt. Jos Lidmanském, rodáku 
j. hradeckém (f 1858). V zátočce, k niž 
kraby přiléhají. Bůh Otec s kouli ne- 
beskou v záři paprskové. 

Kříž stříbrný po témž hod- 
nostáři, stoji na hlavici, s niž splývají 
k ni se přimykajíce listy akanthové. 
Pěkné tělo Páně připevněno na kříži, Jehož ramena vybíhají v trojúhelníky. 

Konvice s umývadlem, stříbrné od téhož. Rovněž stříbrné konvičky 
s oušky rokokovými. 

Svícny bronzové, dva 124 m vys. z r. 1665, šest 0'42 m vys. z r. 1695, 
třlnohé, pěkná vykroužená práce. 

Monstrance dřevěná, 0'58 m vys., pěkně vyřezaná. Samé rozviliny 
a v nich andílkové. Nad kruhovým otvorem pro hostii, zandaným mono- 
grammem IHS a andílkem křiž držícím, Bflh Otec, pod otvorem holubice. 



') Jesus, Joachim. 



238 

Prsten růžicemi ozdoben. Po sloupku splývají dolů slohované lupeny až na 
nohu, ze čtyř vejčitých částí složenou* Snad to byl model k monstranci 
Stol. 18. 

Ornáty zelené^ dva stejné z r. 1703. Na zelené půdě jemně utkány 
růžové kolmé pruhy. Vetkán jemný stříbrný vzorek. 

Vela k nim náležející zelená. Jedno, 0*58 w, má krásně vyšitý vzorek 
národní z karaťiátků, zvonečků, jablíček a ponuiěnek. Druhé zlatem a stříbrem 
vyšitý vzorek z tulipánkův a pomněnek. 

Ornát (103 m dlouhý, 0*68 m široký) i dalmatiky bílé s jemně tka- 
nými zelenými snítkami a různými květy i zlatými klasy. Porty pravé. 
K tomu též mitra. 

Celý apparament i dalmatiky a pluviál i mitra a gremiale červené 
sametové. Střední pruh brokát, krásným dessinem protkaný. Vyšitý znak 
hrab. Frant. Jos. Černína a jeho choti Mar. Is. z Vesterloo. Apparament 
půjčen po ohni r. 1801 do kostela sv. Jana, od r. 1812 užíváno ho v pro- 
boštském, kdež ponechán. Hr. Isabella Černínova darovala jej kapli zá- 
mecké před rokem 1743. ^) K tomu náležely též pontiťikální střevíce zlato- 
hlavové a rukavice stříbrem vyšité. 

Ornát (1 m dl., 0*62 m šir.) po proboštovi Janderovi (f 1772), bílý 
se širokými portami. Bohaté květy harmonických barev se zlatem i stříbrem 
utkané. 

Ornát (1 m dl., 0'62 m šir.), dalmatiky i pluviál červené. Na červené 
půdě vetkány zlaté lupeny, květy i plody s ozdobou mřížkovanou. Postra- 
nice ornátu mají na půdě, temně hnědé, bohaté fantastické květy a listy' 
Sloh rokokový. Stol. 18. 

Celý apparament po exjesuitovi Janovi de Groot (f 16./10. 1829). 
Ornát 0*92 m dl., 0*56 m šir., má na středním bílém pruhu vetkané kytice 
aster, růží, zinnií a jiných drobných kvítků. Na tmavohnědých postranidch 
opakují se nad sebou krajinky s hradem, zříceninami a rybníčkem. V po- 
zadí vysoké stromy, nad nimiž zase rostliny. 

Jiný apparament od téhož podobný, jen že na postranicích ornátu 
(0'98 m dl., 0*59 m šir.) jsou na zelené půdě veliké květy. 

Mitra ze zlatého brokátu se zlatým vyšíváním. U prostřed na 
jedné straně monogramm Ježíše, znak jesuitský, a na druhé monogramm 
Maria. Po kraji vzorky z hrubších slohovaných květů. 

Mitra černá s vyšitými ze zlata monogrammy, na jedné straně jesuit- 
ským, na druhé jména Maria. 

Mitra s barokním stříbrným bohatým vyšíváním, jež napodobí pletivo, 
jablíčka, hvězdice a j, Apparament k ní náležitý r. 1801 shořel. 

Mitra červená, kterou dostal probošt Vojt. Juhn (f 1843) od jednoho 
kanovníka olomouckého. Na červeném hedvábí vyšity velmi krásné sym- 
metrické vzory ze stilisovaných květův a lupenů. Třásně upletené s hvě- 
zdicemi a růžicemi. 



») Inv. zám. r. 1743. Srv. další až do r. 1821 ! 



239 

Mitra žlutá hedvábná s vySitými ca obrubĚ ze zlata klasy a révami 
a ve středu s bohatě ozdobeným kMžem na jedné a s krásným rokokovým 
vzorcem na druhé straně. Památka po arcibiskupu zaderském Jos. Fr. Pav. 
Novákovi, zemřelém na zdej£Im proboštstvf r. 1844. 

Dvě mitry žluté po arcibiskupu Vojt. Jos. Lidmanském. Na jedné na 
hedvábí vysoké zlaté vyšívání: v prostřed bohatý kříž, na obrubS klasy 



a révy se zlatými perličkami. Na druhé kříž, jehož konce ozdobeny pal- 
metami. Na obrubé vzory z propiftajících se lupenúv a rozvilin. 

Nebesa. Střední čtverec 124 /Kdl. a taktéž Sir., má za střed znaky 
hr. Fr. Jos. Černína a jeho manželky, vetkané do stříbrného brokátu, a kolem 
nich vznášejí se v rozích obnažení geniové, ani drží ratolístky, z nichž se 
rozvíjejí bohatě, ale v ladných barvách růže s poupátky, tulipány, karafiáty 



240 

orlíčky, narcisky a jiné květy. Vše utkáno. Celek olemován úzkou světle 
modrou páskou, z obou stran zlatem vroubenou. Na všech pak stranách 
splývá okraj 017 m šir. z nachového sametu. Bezpochyby z téže doby, 
jako apparament od Is. hr. Černínové pocházející. (Obraz 173.) 

Pozůstatky z příkrovu, kterým se pokrývala tumba při fundačních 
mších za f PP- z Hradce a Slavaty, zavedených r. 1672 Ferd. Vilémem 
Slavatou. Jsou to znaky velmi krásně vyšité, dva slavatovské a to Jana 
Jiřího Slavaty a dva jeho manželky Marie Markéty hr. Trautsonské. *) 

Zvony. Kolem r. 1623, když se jednalo o přeložení fary ke kostelu sv. Jana, 
byly, dle jesuitského konceptu námitek proti tomu, 4 zvony. Před požárem r. 1801 
bylo jich 6 a to: 

Kňour, nazvaný po měáťanu Hanušovi Knauerovi (f 1461), z jehož odkazu') 
opatřen ke cti Nejs v. Trojice, P. Marie a všech svatých. Později přelit a ke cti sv. Hippo- 
lyta a sv. Jana N. posvěcen opatem kláštera emausského Mart Zedlícem r. 1719 a jeáté 
jednou přelit Ambrožem Kcmerem a posvécen Jos. Václavem, opatem karlovským v Praze 
r. 1757 ke cti sv. Hippolyta a Jana Nep. Vážil dle údaje budějovického zvonaře v in- 
ventáři r. 1791 80 centů. •) Slyšeti jej bylo na dvě hodiny cesty. Byl prý po velikém 
zvonu ve věži u sv. Víta v Praze největší. 

Maria, r. 1463 ulitý a r. 1683 v Klatovech přelitý, vážil dle téže zprávy 40 ct 

Domin i kál, zvaný tak, poněvadž se jím k nedělním (dominica) službám božím 
vyzvánělo, a nikoli dle sv. Dominika, jehož obrazu na něm nebylo. Ulit byv r. 1463 
měl got nápis: amto nnllBatmo quabrtngtnteaimo sexagedtmo Urtio tví ^asc tam- 
pana fiusa ab laubem BBaiiaaimae l^irgima nona . . Roku 1683 puknuv poslán od 
jesuitů k přelití klatovskému zvonaři Šiépdnovi Briquovi^ jakožto prý umění zvonar- 
ského nejznalejšímu, ač konšelé a primas byli pro jihlavského nebo budějovického. 
V Hradci vážil 22 ct. 34 Ib. pr., ale v Klatovech mu při vážení scházelo 11 Ib. Zvonař 
nový zvon, 23 ct. 63 Ib. vážící, dodal r. 1684, obnoviv po žádosti konšelův starý nápis. 
Poněvadž však (dle zprávy v H. c p. 299 n.) zvonař ze zvláštní úcty k jesuitským 
svatým, hodlaje se tím zvláště zavděčiti, přičinil obrazy sv. Ignáce a Frant. X., nechtěl 
hrabě, popichován prý jsa proboštem a konšely, dovoliti, aby zvon byl na věž vytažen. 
Stalo se tak teprve, když jesuité vydali revers,^) že si tím nepřivlastňují práva ani ke 
zvonu ani k věžL Z<^on zaplacen z důchodů kostelních. 

Pražáček vážil dle údaje budějovického zvonaře v inventáři r. 1791 10 ct. 

Umíráček, ulitý r. 1671 nákladem vdovy Alžběty Cymrmonové, ') 4 centy (dle 
téhož zvonaře). 

Zvonek pulsantův, asi 30 Ib. těžký, kterým volali se pulsanti, zvonícL 

Stříbrný neboli turecký z roku 1498 v sanktusové vížce mezi pravou lodí 
a kůrem, po požáru r. 1801 k sv. Janu přenesený, popsán při kostele sv.-janském. 

Nynéjší zvony všecky stejného tvaru pocházejí z r. 1815 od Jana 
Vojt. Pemera z Budějovic, jehož znakem, zvonem s kladivem, drženým dvěma 
anděly, a německým jménem jsou označeny. 



*j Čtyři znaky, asi podobně r. 1673 na castrum Ferd. Vil, Slavaty vyšité, stály 
135 zl. (Účty.í 

•) Z pokladu prý, který kůň v jeho stáji vyhrábl. (Cl.) 

•j Údaje ty zaokrouhlené, ač ne přesné, jsou přece pravdě bližší, než zprávy Rullcm 
užité, jak dokazuje zpráva inventáře r. 1791 o Dominikále 20 ct. proti skutečné váxe 
23 ct 63 Ib. Možná, že též různými centy váženo. 

^) Opis reversu v knize Privilegionim f. 20a Mus. m. B a 30. 

•) RuU 9. 



241 

Salvátor, 1*27 ž« v., 1*35 wS., na hoření obrubé festony s páskami 
ozdobený, nese na jedné straně Ukřižovaného. 

Maria, 0*95 m v., 1*05 »/ š., ozdobený na hoření obrubě draperiemi 
s různými květy, má na jedné straně P. Marii neposkvrněného početí, ana 
nad oblaky stoupá na hada a kouli. Jí po stranách vznášejí se andělíčkové. 

Sv. Jan Křt, 12 m. ct. (?), 0*78 m v.. 0*86 m š., ozdobený na hoření 
obrubě menšími guirlandami, v nichž vynikají terče slunečnic, má na jedné 
straně nahou postavu Janovu, jen kolem beder ovinutou rouškou^ ana opírá 
se o dlouhou tyč, zhora křížkem zakončenou. 

Umíráček, 6 m. ct. (?), 0'66 m v„ 015 m š., má v provedení velmi 
povrchním postavy sv. Petra a Pavla, pod paží se držící, z nichž onen drží 
kříž slabounký, až po bradu mu sahající, tento meč. 

12. HŘBITOVNÍ KOSTEL NEJSV. TROJICE. 

Claudius 37, 39, 41. — Akta stavební u okr. hejtmanství. — Trajcr 44—47. — 
RuU. Monografie 17—19. — Domečka, Průvodce 111—124. — Mikuláš 87 n. — 

Čechy VL, 195. 

Na hřbitove, r. 1582 s povolením i přispéním Adama II. z Hradce 
založeném a r. 1584 arcibiskupem Martinem Medkem posvěceném, vystavěn 
s povolením a přispěním téhož Adama II. od r. 1590 — 1594 kostel Nejsv. 
Trojice od podobojích s přispěním katolíkův a okolních utrakvistfi. V čele 
podnikatelů byl sám hejtman panství Jan Zelendar z Prošovic. Kamenickou 
práci opatřil KryStoý Casolar, ^) Pavel Mautner a Melichar HoíTman, velmi 
bohatý obchodník, opatřili vnitřní zařízení a výzdobu. Ježto r. 1594 jesuité 
obdrželi právo patronátní ke všem kostelům, táhli se i k tomuto. R. 1607 
přímo jim přisouzen panem Jáchymem Oldřichem z Hradce, a od té doby 
vládli v něm až do r. 1773 s krátkým přerušením od 27./1. 1619 až do 
26./4. 1621. R, 1619. direktorové jej přisoudili podobojím. R. 1621 jesuité 
po svém do Hradce návratu jej znovu posvětili, což také ještě téhož roku 
učinil arcibiskup hr. Harrach. R. 1645 vystavěl svým nákladem nad triumfním 
obloukem vížku ^) Jiří Straka z Erenšteinu. Jeho manželka Zuzana, rozená 
Pirchanová, dala r. 1649 presbyterium a r. 1651 kostel vyzdobiti. R. 1690 
Řehoř Pirchan obnovil kapli pirchanskou. R. 1759 kostel opraven a vy- 
klenut. R. 1819 nové pokryt, vně i uvnitř vybílen a novou vížkou sanktu- 
sovou opatřen, jak ji viděti jest na rytině z r. 1838. Ta však snesena r. 1852 
a za to zbudována nová jednopatrová věž před průčelím a prolomeny dva 
vchody po obou stranách věže. Tehdáž také vše uvnitř i vně opraveno 
a okrášleno. R. 1895 zásluhou probošta Dr. Jos. HoíTmanna uvnitř kostel 
celý omamentní malbou pokryt akad. malířem Janem Řehořem z Č. Bu- 
dějovic. 

Kostel, k vvs. obrácený, z lomové žuly, omítnutý, skládá se z présb5rteria, 
ve vnitřní světlosti 8*63 m dl. a 6*83 m š., o jednom poli klenebním a pětibokém 

') Vyžádal si za ni právo mčšť. (Man. radní r. 1606.) 

*) Nějaká vížka však již původně tu byla, neboť nejstarší zvon jest z r. 1597. 

Soupis pftmátek hist. a uměl. Pol. okret Jindřicho-Hradecký. -^^^ 



242 

závéru, bez opěráků, z lodi 17'57 m dl. a 10'36 m Sir., o čtyřech pollcb 
klenebních, z nichž však jen dvé, presbyteři bližší, opřena jsou z každé 
strany třemi opěráky, a z věže dvoupatrové, 4 m š., 5 m dl, teprve r. 1852 
vystavěné. Z pravé strany přiléhá k presbyteři kaple pirchanská bez opěráků, 
z levé sakristie. (Obr. 174.) 

Presbyteř má klenbu v závěru s lunetami bez žeber. Svorníky jsou 
okrouhlé, v závěru většf. Loď přikryta klenbou valenou se 4 lunetami na 



Obi. 174. Hradec J. KmicI M«))*(t«jli Tn}iM ) kapli pirchuikou. 

každé straně, které vrcholy svými dotýkají se v terčích s pětilistými růžemi. 
Každé pole i každá luneta ozdobeny jsou rfiznými Štukovými rámci. Kle- 
nutí jest jaksi podepřeno pilastry toskánskými, z nichž na jednom jest 
plasticky proveden rytíř na koni, do vrchu cválající. Okna kostela jsou 
sklenuta v hrotitém oblouku. 

V pozadí lodi zřízena kruchta na dvou sloupech románských. 
Sloupy, 213 m vys., mají osmibokou patku s kolmými výkleaečky, dříl: 



243 

iikmo rýhovaný a hlavice kostkové s peClivft otesanými zpodnfnii rohy 
a vytesanými pětilistými růžemi na bocích kostek. ') (Obr. 175.) 

K epištolní strana presbyteře později, jak dokazují zazděná na té 
straně bývalá dvě okna, 1"7 w vys. a 0'84 m Sir., okrouhle zaklenutá, při- 
stavěna kaple pirchanská o dvou polích křížové klenby a pčtibokém 
závěru bez opěráků, 81 m ál, 438 m šiř. a 4-77 m 
až k vrcholu klenby vysoká. Okna dvojdílná mají pozdní 
hubenou kružbu gotickou: nade dvěma kruhovými ob- 
louCky CtyrKstek nebo pětilistou růži nebo dva plamínky 
vedle sebe v protivném směru. Okolnost tato jest za- 
jisté zajímavá pří stavbě, kteráž ostatním rázem svým 
(klenutím, renaissančnlm ostěním dvefO i původem svým 
náleží samému konci 16. věku. 

Dvě křiiové klenby sakristie spočívají na pi- 
jastrech, ozdobených na hrdle vejcovcem a pod prstenem 
hrubým cherubínem. Vybrané hrany kleneb jsou vy- 
plněny perlovcem. Nad pilastry jsou hvězdy. 

Věž má okna přizpůsobená k tvaru oken kostel- 
ních a pod korunní římsou vlys z hrotitých obloučků. 
Pokryta jest Štíhlou střechou jehlancovou, plechem po- 
bitou. 

Oltáře tři jsou barokní. Na hlavním, r. 1755 
znovu přestavěném, •) po stranách obrazu Nejsv. Tro- 
jice, od 5^. Sef-a obnoveného, po třech římských, bíle 
natřených sloupech. Na každé straně vznáSl se arch- 
anděl, jeden s plamenným meěem vyhání sani z ráje, 
druhý poráží zeleného hada, který se svíjí kolem sloupu. 

Vedlejší oltáře mají bílé točité sloupy a barokní 
Stlty. Na levém obraz Neposkvrněného početí z r. 1855,') 
dosti sluSný, na pravém Umírající sv. Josef, patron 
umírajících. SoSky na obou jsou dřevěné, bíle natřené 
na levém sv. Petr a Pavel, na pravém sv. František a 
Jeroným. | ' ■ |- | - | - |'*- 

Na kazatelně barokní jsou v rámcích připevněny 

Obr. 116. Houlec J. Slanp 

obrazy na plátně : Korunování P. Marie a sv. Jan ev. nmiukj pod kruchtou 
s kalichem, ceny nevalné. ' ""»•'•'• '*''"■ T">J1c». 

Oltář kaple pirchaoské nad zděnou mensou, 2 m Sir, a 2*55 m vys. 
skládací, s vyřezanými ozdobami ve slohu renaissance německé, natřenými 
dílem bíle, dílem modře a červeně- Jsou-Ii dvířka dvoukřídlá rozevřena, 
viděti jest ve středu obloukem zakončený obraz posledního soudu, na 
křídlech a svrchu na attice osmero blahoslavenství s latinskými nápisy: 

') Není nepodobno, ie pfi pozdéjSfm zřizováni kruchty pouiito starých sloupfi, 
■aad le starého farního kostela sv. Msff Magdal. 

•) C Fric, Chrámové stavby J. Hr. v Ohi. r. 1877, •) Cl. 



244 

Mučedník stínán jsa, trpí pro spravedlnost. Spytihnév zástupce mírumilov- 
ných, Mojžíš mírných. Zobrazen tu výjev, když Aron a Miríam činili vůdci 
lidu výčitky, že pojal ženu z národa Kučů. Simeon zbožný, drže Ježíška, 
jest příkladem lačnících a žíznících po spravedlnosti. P. Maria, přijímající 
poselství Gabrielovo, jest vzorem blahoslavených čistého srdce. Milosrdní 
krmí a napájejí chudé, snad příbuzné v žaláři uvéznéného. Maří Majd., 
Kristu nohy myjící, zastupuje truchlící. Job jest typem chudých duchem. 
Malby nejsou nevhodně komponovány, ale jsou hrubé. Jsou-li vrátka za- 
vřena, objevují se dvě řady obrazů nad sebou, po čtyřech v každé řadě, 
šest poprsí apoštolů (Bartoloměje, Petra, Pavla, Šimona, Jana ev. a Matouše) 
a klečících postav donátora a jeho manželky. Podobizny dle přírody malo- 
vané jsou daleko podařenější nežli typické figury jiné, z paměti malované. 
Oltář byl postaven r. 1597, jak soudím z drobného nápisu na knize evan- 
gelisty Matouše: ANNO 97.LO:IV.VH a slohu souhlasného s jinými pa- 
mátkami hradeckými, z konce 16. nebo zač. 17. stol. pocházejícími. Malba 
od Widtmanna nebo Ernsta. Na predelle nápis :_VNVS QVISQVE PRO- 
PRIAM MERCEĎĚ ACCIPIET SECVNDV LABORE SWM QV^ SEMINA- 
VERIT. HOMO H^C ET METET. (Obr. 176.) 

Na zadní straně oltáře jest připevněna deska dřevěná v rámci s ozdo- 
bami barolqiími, majícím na každé straně v prostředku pětilistou růži. Na 
desce vymalován obrázek. Na něm před oltářem Nejsv. Trojice, architekto- 
niky renaissanční, klečí celá rodina. 

Jiné epitafium, též ze zadní strany tohoto oltáře, jest nyní v museu 
městském uloženo. 

Epitafium Marie Híibnerové, manželky Kristiána Híibnera, 
hejtmana stavovské posádky, jest dřevěná mělká skříň, 1*74 m vysoká 
2i\ m široká, kteráž dvířky jest uzavřena. Celek je v rámci slohu tak zv. 
renaissance německé, barvy modré s bílými a červenými pruhy a s vyře- 
zanými ozdobami na všech stranách. Vnitřní strana dvířek pomalována 
ornamentem téhož slohu, napodobícím kované mříže. Na vnitřní desce 
nápis: Bo 1619. \st\\ 2 HJ}ai ntorgens íríif; i|i in (Sof fd^Iiglig, cnffc^(I)afien, 
bie (EblB unb nielci^rnifíne (m. tl;ue) gentoitířc Jírau JKaria . j§op^ia, gt- 
bornc, non Wvú\t bes (Eblcn unb Q^ejírengcn H^crm (ttl^ri|iian l^ifebner 
l|aubíntans (E^Iidj (Senta^I . tl^r» alíBrs . tm 25 3^ar : ^at mit iíitcm l^erm 
gECíeuget 1. (Eotřitcr unb 3 ^ofjne . ®of norlcil; ifjr dn frolid^c Jluf- 
Brpfeíjung unb una allcn jum BraigBU Icben. -Hmcn. 

Pod nápisem znak, štít rozdělený na čtyři pole. V pravém horním 
a levém dolním červeném šašek se třemi klasy, v levém horním a dolním 
pravém, modrém a černém, ruka držící tři klasy. Nad štítem přílba a na ní 
koruna, z níž vztýčeny dvě ruce, držící po třech klasech. Na dvířkách 

©rabfi^ifí : 
T^tt racilanbf (Eblcn unb Biclcí;reníf>ucgnt 
fam^n Sraucnn iffiacta ^op^ia Bucbnerin, 
gebornen uon H)ttf;c fc^Igtnn. 



Obr. 116. Hradce J. OllU kipta j 



246 

JTrombŘatř, (ffioíafuri^gíidí JInttlUBÍighatí Juratnmenn 

lí)Btfl^atíf l^oIbífeJ^IigŘait &áfont gepalf barbct 

Svíáfi duBgtitt l^opigkait (EíjcKi^b litbB unb QErBUB 

BicfBt jBtf rouitb^rraBtA IxtQtn aSlfvz bcifamBit. 

(Ein Jírau aua bcnt gefd^lBÍ^t bcrcr tjomt Wxtíft gttífxti 

l^aupímait l|itBbner tjonna^lrf Ifat fjtBt 5ub bicfcr frifí 

Ju bÍBfca grab gclegf roas afjnn J^r Jicrblti^ ip, 

©ÍB0 a^nn tagk, ba burt^ pant alls foU wcrbcn oorcjerf. 

®u ber bu bci btm ®rab ooruBbcr raa fuBp gcfjBnn 

Petn JíugEn unb bcin ^cbQ, Kcb^^ ?u9lcii^ anfjBt, 

I^an buB roÍBtp tn htx WzM níd^ts ("cb^n fo ftfjon numc^r. 

Bafs jo xotťbt \tr) bar .StljU unb ber -Hugenn anfefjcnn* 

OSanq tůntŘd ip bit ^omt (E^r hann pelbp nif bcp^bcn, 

Wan man ^ípxtn bas lob bitfBr JTrauen norpelt 

Wnb QtQtnn llljrttn Sroax I^r |d^6n unnb futgtní ^álf, 

Jíd^ ber rotrfa glabcn iBtd^t, ber pt nurf cins gerB^cn. 

Epitafium Jiříka Straky z r. 1649, dřevené, visí na poprsní zdi 
kruchty. Střed činí »Z mrtvých vstání v den soudný*, v rámci shora i zdola 
obloukem zakončeném. Pod ním obraz Ukřižovaného, po jehož stranách 
klečí muž černé odéný a žena. Na podušce leží děťátko v plénkách. Pod 
tím zlatý nápis na modré pfidě. Po stranách rámce hlavního obrazu jsou 
barokní točité sloupce s ozdobami pozlacenými na poastavcích ozdobených 
cherubíny. Sloupce nesou barokní štít, v němž v oválném rámci Nejsv. 
Trojice. Po stranách sloupků sv. Jiří s kníry a špičatou po Španělsku 
bradou a sv. mučednice Zuzana, jejíž natažené levici odznak schází. Ob- 
ruby celku i zpodní zakončení činí řezby všelijak se proplítající Zpodek 
činí dolů oplývající lupen. Malby jsou necenné, neliší se valně od obrazův 
oltáře pirchanského, ale ráz práce řezbářské zcela jiný. 

Nápis kurrentní gotikou zlatě na modré půdě: 

JLtlí)ň pauB + 1-6-4-9- H bubaurij Pamicíí Urojencfjo Jřana ©i- 
rjtka ^traht; j ©ruptcina, IKéP^tnína M fpolu Babnt^o Iffiépa (Eob^o 
ŘferiJI Wfja 1645. bnc 9. Jlpril. jíraot ^mug ro l^ňnn bokonal ©ahojío 
iaet;mtIcijp*tbo BJanícIa &xt)t{)o a Bobicíiiro &mr)á) IDtliji^ ®i}d^to (Eicla 
ra Panu QTuío ©bpoqijroagij a KaboRnBJ^o Bmxíwx^ií) Wikc^rf^tvá oqcha- 
roagi;. — Baklabcm Qljínc a pledjBÍnc malronij J^anij Jujant; ;5trahonji| 
rojcuB ptjrd^anŘíj (Eptíap^ium toto gcp roijíbroijícno. I^ohonalij jirooft) ^rot 
Mtq (BtQX) ja. Jímbroj T^r)xií)ňn Icfi^a 1627, bne 2. JEbris Wtkyx &mtl)o 
91 Bok. T^mx) meAtti Spcrha ^i^rdianŘa h. 1632. hnt 10 janua. Wikn 
^rot. 89 Itl Jř. ;§Epra Haícrjijna ^rooboboroa. leí^a 1649 hnt 9. líHobr 
TSOtkn ^roel^o 52. Icía. 

Epitafium Auftifferovské z r. 1651, tamtéž. V rámci svrchu 
zaokrouhleném Nanebevstoupení Páně na plátně. Po stranách korintské 
sloupce rýhované na konsolách. V barokním štítě Bůh Otec letí vzduchen. 



247 

a nad ním sv. Duch. Po stranách sloupců znaky AuftííTerský a Hozlauský. 
Dole vénovací tabulka s nápisem: 

TLúí)ei Jřanie 1651 kt (íífx a ;5IanjTC nt Bo|btIne SrogítjB ^weAt 
bal gBp fofo (Epifafium poparoijfij MroiBm; Jřan IKarfm Jtufpiffier | Jt^In- 
hngfm ;5poIu | lKan|tIkau jSniau Uro|enau Jřan^ JInnau Jtojfigi JBÍulf- 
fijfieroujau Kojenau l^ojlaurkau j l|o|Iau 31 ío napamaíku Swxfáf Mtr)lr)á) 
Eobirjum (!) a ;5n)e JřrjebBJTI^ IK&niitlkt; Jubttij kfetB hrfo itjpanu Bot^u 
Bbporjtjroagtf a Rabojinc^o lí)cfBle^o j BDrtro^ír rapamj ©cjBkaroagt;. 

Mříže železné dvé, jež bývaly ve výklencích v levé sténé kaple 
pirchanské, 0*92 m šir. a 1*72 m vys., s kyticemi do předu vyčnívajícími 
a vysekanými andělíčky, asi z konce 17. stol. 

Náhrobky. 

1. ŠimonaČecha zKosmačova, přede dveřmi kaple pirchanské. 
Nápis : STuío podjoroa It^i p SB^mon dlitá) | ^smacjoroa 1 • 5 • 9 • 5 • Znak : 
jelení hlava nad hradebním košem. 

2. Jiného člena téhož rodu, v kapli pirchanské, 0*97 m S., r62 m dl., 
označený pouze znakem. 

3. Barbory Hnojové (?) z r. 1597, za hlavním oltářem, 0*82 w š., 
1*78 m dl. Postava ženská s obličejem rouškou zahaleným, rukama sepja- 
týma. Na stužce na prsou křížek. Pod hlavou poduška. Nápis český vy- 
tesaný, zajímavý různým tvarem liter gotické minuskule. 

4. Pí. dvorní krejčové z r. 1598, za hlavním oltářem, 0^7 m š., 
1'83 m dl. Postava paní v rouše neopásaném, rovnoběžných až k nohám 
záhybů, naditých rukávů, s hlavou šatkou ovinutou, se sepjatýma rukama^ 

jichž prsty hrubě jsou propracovány. Nápis vytesaný: 

Jlmio bontini . 1598 . am fag . Blargarcta. Wt^ox 3p in (Soft 

forri^ibcn btB ^tíft íugenífame Srau W a bcs forncmcn Horg Bitkamr 

l^offcfjnBiber 3n Bcuíjaus (Eí)lxťíjt l|ausfratj . ber ®oft ©naft. 

Ve znaku zdají se býti nůžky a M N. 

5. Náhrobku důležitého měšťana Mel. Hofmanna jsem nenalezl. 
Je snad pod lavicemi nebo ještě spíše pod některým vedlejším oltářem. 
Nápis dle Claudia: Letha Panie 1599 w pondieli po sw. Gilgj umrzel Slo- 
wutny Pan Melichar Hofman z Libosse a tuto pochowan gest. Gehoz dussy 
Buh racz milostiw býti. Znak: srdce, nad nímž kříž. 

6. Radního Adama Šiermera a jeho manželky z r. 1627, žulový^ 
u samých levých dveří. Nápis český vrytý švabachem. Znak v kartuši s uchy 

na čtyřech stranách: šipka s písmeny A S A. 

« 

7. Straky z Ernšteina z r. 1645 v sakristii, 0'96 m š., 1*8 m dl. 
Nápis vytesaný po kraji : Irf^a }ř . • . . 1645 ro nťbtlx) krarfnau QTofij bne 

9 Jlppn;!^ mtjij 23 a 24 l^obinau Wsnul ro J^anu Wrojeni; l^an 

uvnitř: Jiráka j (Ernssfctjna atd. Znak. 



248 

8. Zuzany Strakové, v sakristii vedle č. 7., 0'92m S., 1'74 m dl. 
Nápis: LETH PANIE 1 . . . (po r. 1694) W PONDIELY WEIÍKONOCZNÍ 
TO GEST 10 DNE APálÚS RÁNO MEZY 14 : A 15 HODINAV DOKO- 
NALA BEH ZIWOTA SWEHO VROZENA A SHLECHETNA MATRONA 
PANÍ ZVZANA STRAKOWA Z EHRNSCHTEYNA ROZENA PIRCHANKA 
MAGICE WEKV SWEHO 72 LETHA GEGIZTO TIELO ZDE W POKOGI 
ODPOCZIWA RADOSTNÉHO Z MRTWICH WSTANI A WECZNEHO : 
S KRYSTEM PANEM W NEBY PRZEBIWANÍ OCZEKAWA : AMEN : 

9. V právo od oltáře kaple pirchanské, 0*72 m š., 1'32 m dl., žulový, 
s nápisem: ICH WEIS DAS MEIN ERLO | SER LOBT VND ER WIRDt 
mích i HERN . . HHIN WIDER AVSD | ERER(D) AVFERWECKHN VN | D 
WERDE MIT DISER MElNER H AND | VMBGEHEN WERDEN VND WER | 
DE IN MINEM GEIST GOtt SEHEN | DENSELBEN WERDE ICH IN MI | HR 
SEHEN VND MEINE AVGEN | WERDEN IN SCHAVEN VND | KEIN FREMB- 
TER. AMEN. Pod nápisem znak jesuitský a letopočet 1649 a pod tím: 
HER WAN DVNICHT | WEHREST MEIN ZVEFLVC | HT GEWESEN SO 
WEHR ICH I VERGANGEN N MENEM ELEND | AMEN. 

10. Šimona Pirchana z roku 1676 za oltářem kaple pirchanské, 
s povolením k pohřbení v té kapli pro rodinu Š. Pirchana z roku 1674. 
Deska žulová 0*77 m š., 1*55 m dl. Nápis: 

LÉTA . 1674 . TVTO GEST POCH | OWANI SLOWVTNEHO PANA f 
SIMONA PIRCHANA ZE WSSE | MI GE HO PRZAT ELI | Z DOWOLENI 
PATERA REKTORA JOANESE HETTŽER A • W • PROBOSS | TA . P . AL- 
TANO DE POZZY TITVL. | WSSEM TVTO ODPOCZI | WAGIC | ZIM PAN 
BVCH RACZ MILOSTI | W . BITI AMEN. 

Kurrentním písmem: SÍBt^a. 1676. ílott)uttnl^ pan \ ff^mon p\}tá)an faufcb 
na ncg | areje pan ^ná) toffcmo^řauci^ | racg^l g to^fo b^bnc^o ftt)eta | ^^otoolatt?. 
16. gebruarij mcj^ | 1. a 2. ^ob^nau í)0 í)utnoqv. 

Sct^a . 16 • 30 . . . . ž^mona í^^rc^ana. Znak: nádoba, na níž stojí páv. 

11. Marie Antonína de Groote, žulový, valně ochozený, neda- 
leko pravého vchodu do kostela. Vyrytý nápis s chronogramem. Den úmrtí: 
Deo natus 7. Martii 1797 (?). 

Zvony. 

1. Méné obvyklého tvaru válcovitého a teprve k ústí pěknou křivkou 
zahnutého, 0*71 m šir., 0'54 m vys. Horní obrubu činí dva řádky nápisu: 

Anno 1597 AVF GOT SLEICHNAM IST GOTT ZVLOW VND EHR 
DIESES BERKH ZVR HEILLIGEN DREIFALTTIGKEIT HEREIN VON EI- 
NER GANCZEN . GEMEIN GOSSEN . WORDEN GIRG RONDLER . V . I . 

Pod nápisem páska z mask, z jichž úst vycházejí rozviliny, a pod tou 
pásek palmet dolů obrácených. Na jedné straně pláště Ukřižovaný s tří- 
paprskovou svatozáří kolem hlavy, s P. Marií a sv. Janem po stranách kříže. 
Na druhé straně sv. Trojice v kruhu, kolem něhož nápis na konci nesnadno 
čtitelný : 



249 

ALSO HAT + GOTT + DIE • WELT + GLIBET .+ DAS + (ER) + 
SEINEN + INZIGEN + SOHN + GAB + AVFN + DASS + 

2. S v. Josef, 0*53 m S., 0*4 m v. Horní obrubu činí páska rozvilin 
a řada festonů. Na jedné straně sv. Josef s Ježíškem, na druhé zvonařský 
znak, lOH. ADALBERT PERNER IN BUDWEIS 1819. 

Na hřbitově hrobka Landfrasovy rodiny v podobě chrámečku 
prostylu dorského, o 4 sloupech, jen že s větším mezisloupím, než bylo 
v dorském slohu pravidlem. Nad středním mezisloupím jsou tři tríglyfy, 
nad vedlejšími po dvou. Ostění dveří iónské. Nad kobkou, v níž stojí 
jednoduchý oltář, lucerna, nízkou jehlancovou střechou přikrytá. Hrobku 
vystavěl roku 1852 yan Kocáb dle dřevěného modelu, který zhotovil dle 
hrobky čimelické u Písku truhlář yan Novotný. *) 

Náhrobky. 

1. Deska pí. Strakové, f 21./8. 1593, s vytesanou podobou zesnulé, 
zasazena v sev. ohradní zdi hřbitova, 0*646 m dl., O 39 m šir. 

2. Barokní kříž pískovcový, na jehož rozích vytesány hlavy cherubínů. 
Pod Ukřižovaným P. Maria a sv. Josef vedou dítko. Na podstavci vytesán 
očistec, na zadní straně vtesána káď koželužská. Nápis žádný. Kříž, 1223 m 
nad zemí vysoký, stojí nedaleko č. 1. 

3. Žulová deska, 0*44 nt š., 0*44 m vys., zapuštěná vně do pravé zdi 
lodi kostelní. Nápis vtesán: 

HÍER RUHET EÍN STARKES WEIB, WOVON DIE schríeft uns 
MELDETT IM LEBEN WARE SÍE VON MANLICHEN (!) GEIST BESEELT ; 
ALS GATTIN SANFT UND GUT UND STOLZ AUF IHRE PFLÍCHT, ALS 
MUTTER KANTE MAN JA KEINE BESSERE NÍCHT, ALS KRÍSTÍN 
LEBTE SÍE MÍT ÍHREN (!) GOTT VEREÍNt. UND MANCHER ARMER 

NOCH beí íhrem grabe weínt. María Franciskal Bar. a. 

VeRNER NATA DE BOSCHEN.29NA 7BRIS 1735. DEN ATA ZDa jaN 1788.*) 

4. Deska probošta H^bereina 1*39 w v., 0'7i«š., zasazená vně do 
závěru presbyteria. Mezi odznaky proboštství vtesáno: Virtute et dolore 
plenus oblit XVI Octobr. MDCCCXXII. Pod odznaky: Lipsanis (zn pozů- 
statkům) Reverendissimi Domini Domini Antonii Francisci Haberein Prae- 
positi, Arohipresbit Tab : Canonici Vet : Boleslav : et Rectoris Sem. Prag. 
Successor posuit MDCCCXXVI. 

5. Deska podobně upravená a tamtéž přizděná, 1'5 m v., 0*85 nt š., 
probošta Vojt. Juhna, f 27./11. 1843, s českým nápisem. 

6. Pomník pískovcový Ign. Třebického, anděl píšící na desku 
jméno zemřelého, práce £m. Maxa z r. 1864. 

7. Pomník pískovcový Ant. Liebzeita, f 1872, Madonna se sepja- 
týma rukama orodující, práce y, Čapka. 

8. Anděl míru z pískovce, práce Jos, Strachovského na hrobě Ant. 
KubSe, t 1888. 

*} Sděleni Vil. Landfrasa st. *) Snad choť kraj. kommissara. 



250 

9. Pomník pf. Jo3. Steinhausra, f 1888, přeražený sloup 3 hlavou 
zvěČDčIébo na Stité, od 5^^^. Sirachovského. 

10. Spasitel z mramoru bílého od V, Ždárského na náhrobku Ant 
Pakosty z r. 1891. 

11. P. Maria neposk^fnénč počatá, z karrarského mramoru od firmy 
Pupp a Skarka, na náhrobku Fr- Zátky z r. 1892. 

\2i Modlitba, andél z bílého mramoru na hrobe AI Braita od 
Jos. Strackovskéko z r. 1900. ') 

Železný křiž rokokový rodiny Příhodovy ok. r. 1797. a jiný rodiny 
Rezkovy, překrásná práce záraeínické Jkoly Kr. Hradecké z r. 1900. 



Obr. 117. U»<l<c J. Koiul <v. Viclavi. 

13. SV. VÁCLAVA KOSTELÍK HŘBITOVNÍ. 

Nejstarší zmfnka o kapli sv. Václava na předměstí Činí se roku 1399. 
Roku 1457 kostel odevzdán františkánům, kteří dle povésti v nedalekém 
domě č. 67 ubytováni. Služby bcží tu konali do roku 1478, kterého jim 
vystaven kláSter a kostel na Novém méstě. Roku 1550 farář opat Jan 
z Milevska vykázal za všeobecné pohřebiště hřbitov u kostela sv. Václava, *) 

') Vyobr. v Zl, Pr. XV[[. 621. ") Cl. 



251 

ale hřbitov posvěcen byl teprve roku 1576 pražským arcibiskupem Ant, 
Bnisem t Mohelnice. Stářím a zanedbáním sešel prastarý kostel, jak se 
praví v Híst. coii. jes., tak, že byl začátkem 17. st takořka na spadnutí. 
Skvčle jej znovu zřídili a prejzy a háky pokryli r. 1606 tehdejSÍ jeho 
patronové, jesuité, použivše 60 kop groSů, ku kterým byli néktefí obCané 
odsouzeni, ie opili jsouce potupili jesuity. ') 
Obec přispéla 20 kopami. *) Tehdáž nepo- 
chybně upravena loď ve slohu renaissančnlm, 
jak dosud jest, R. 1618 vyloupena jest sva- 
tyně dočista, obrazy rozsekány a kostel za- 
pálen vojíny Dampierovými, mstícími se, že 
se jim nepodařilo zmocniti se města. Ale již * 

r. 1621 byl zase upraven, neboť 28./9. byli H ; i i I i m rt tTiril t r 
v ném přítomni službám boíím všichni před- '' * ",. vícu... 
stavení z panstvf. R. 1647 dal hlavní oltář po- 
staviti Jiří Muller z Rottenburku, hejtman panstvf hradeckého. Požárem 
r. 1801 kostel také utrpél. R, 1816 z příspěvků některých měSÉanův a vesnic, 
které na hřbitov k svatému Václavu pochovávají, vnitřek obnoven a kostel 
znovu přikryt. 

R. 1878 opravena vížka, vkusnou osmi- 
bokou jehlancovou střechou přikryta a hodi- 
nami opatřena. R. 1896 kostel přičiněním 



I 



proboSta Dra Jos. Hofmanna uvnitř ornamentálně vymalován od 7. Řehoře 
a okna v presbyteři opatřena skly barevnými od Fr. Schlingra nákladem 
manželův Edelmannových a Pfelffrových. 

Presbyterium o jednom křížovém klenutí a pětibokém závěru, po 
klenbu 2'8 m vys., je vzepřeno opěráky 568 m vys., do výše oken průřez 
obdélníka, odtud pak vzhůru průřez pětiúhelníka majícími. 

■i H. c. Žádost rektora M. Pistoria k Sobésiavským za prodáni 6000 hák&v 
a íOOO prcjsů na kostel milého sv. Václava, knííete a dédicc českého. (Arch. z.) 
*) Man. radní. 



252 

Loď poněkud širSf, bez operáků, jest po kleobu 3 m vysoká. K nf 
uprostřed průčeli přiléhá čtyrboká věž, z lomového kamene, 10 m pod 
střechu vysoká. V patře přechází v osmibokou a osmibokým helmem jest 
přikryta. V levo mezi věží a průčelnou zdí přistavena otevřená kaplička 
Raimanská. Po pravé straně přistavena k presbyteři sakristie. (Obr. 177. a 178.) 
Presbyterium má klenbu původní. Hruškovitě profilovaná Žebra 
spočívají na konsolách, majících podobu obrácených kuželŮv, a sbíhají se 
ve svornících kruhovitý, h. (Obr. 179.) Triumfní oblouk dosti bohaiě člán- 
kován. (Obr. 180.) Okna jsou dvojdílná, v kruibé mají Čtyrlfstek nebo 
pětilistou rfiii. V pravé stěně 
jest výklenek zaklenutý dvéma 
polokruhovými oblouky s go- 
tickými nosy. (Obr. 181.) 

Loď, původně asi trá- 
movým stropem přikrytá, má 
po obou stranách po třech 
úzkých, hrotitým obloukem 
zavřených oknech bez kružeb. 
Na straně severní úzký a nízký 
vchod asi původní. Uvnitř při- 
stavěny na začátku 17. st. čtyry 
páry jednoduchých pilastrův a 
na nich založena valená klenba 
s lunetami, celkem táž úprava 
Obr. 181. Hndcc (. K«tai ■». vácu**; Stdiit > pi«bju». jako V lodi kostela Ncjsv, Tro- 
jice. Nad abaky pilastrův a 
V průsecích křížových kleneb jsou kotouče se sedmipaprskovou hvězdou 
(jako nad kruchtou v Lodheřové). Štukové rámce na klenuti, ovroubenč 
vejcovcem, jsou ozdobeny cherubíny. Pilastry těmi částečně zakryt obraz 
nástěnný. Nástěnné obrazy vůbec zabíleny. ') Kruchta podepřena sloupky 
toskánskými. 
Oltáře. 

Oltář barokní sv. Josefa pochází z kaple sv. Víta. Druhé dva boční 
dřevěné gotické zhotovil r. 1866 stolař yos. Kocáb s fezbářem jř- ŠtefaUm. 
Hlavní jest od řezbáře M. Neubauera. Ten také vyřezal r. 1S78 sochy 
sv. Vojtěcha a Jana Nep. na hlavním oltáři. Socha sv. Václava jen restau- 
rována. Staré barokní bezcenné sošky sv. Anny a Barbory, které tu na 
hlavním oltáři bývaly, jsou v sakristii kostela proboStského. 

Obrazy sv. Josefa, sv. Jana a P. Marie opodál kříže a sv. Heleny 
na postranních oltářích vymaloval roku 1866 děkan deSenský Bedfick 
Kam ary t. 

') O. 19. 



253 

Náhrobky. 

1. V ohradnl zdi hřbitova v levo od vrat malá destička, 044 m v., 
0'28 m £., z bílého mramoru, s tímto nápisem: 

jaQíjie Iei^I Btaraben ©ociethfia Íibs roolflf ^amtcn ctUc ^u^raro 
aut^ Jltet bciber Řibet xatXáft Rarb bt 15 no 1572 ber goff gnebia fen. Jí. 
Udí lis uii^ Ti^IM)^ "u^ 
Etraai^ ben ber ^^er Ecroelle xaxůf 
pralm cccm. 4. 

Pod nápisem drobné ve vysokém 
reliéfu manžel, dvě vétSl dcery, Šest 
chlapcův a dévčátko v kroji tehdejSlm 
kletí. Nad svrchním obloukem jest v kar- 
tuSi nádobka s nějakým náčiním. 

2. Jiná destička z bílého mramoru, 
oválná, 0-45 m v., 0*28 m š„ zazdéná na 
vnějSi straně pravé zdí lodi. Pod ní za- 
zděna ještě jedna tvaru lichoběžníka 
(030, 019 m dl., 015 m v.) s vytesanými 
třemi osobami v stejném kroji. Dole klečí 
dva muži, naproti nim žena. Nad nimi káď 
koželužská, na obou stranách klečící osoby. 
Nad tím kartuSe s nápisem naprosto odře- 
ným. Kroj osob týž. Provedeni jemnějSi. 
(Obr. 182.) 

3. Náhrobní deska Pavla Pir- 
chana, f 1578, 163 « di., 082 m gir., 
z červeného mramoru, v sakristii blíže 
dveří. Nápis něm. gotický. Znak: kohout 
na nádobě, u něho P. P. 

4. Jiřího Pirchana, vedle přede- 
aého, 1-7 « di., 0-79 m Sir. Nápis go- 
tický: 

Jlnno botuinij 1-5:81 ben HÉlibag [u ben pirtígafeicbag iaf 3u ®otl 
enlfií)Ia||ien bec (Ecram unb Sucnem ©eorg pitájan bet 3eít mtt Biirgec 
pi Eeuftausi bem + Qpott cin ScSIú^e JSpfetjleljung DerteiiíjEn HDntlc x. 
Jímen. 

ClfjriHiiB ^at Einmal fůr unfec ^iinhe (f§BlUe bec ©EteditE Mv.^ baa 
er una ju (gott Bcedií. pelci 1. 3.m. 3. 

Znak týž. Na jedné straně (0. p. 

5. Nějaké paní Berty před vedlejším vchodem do kostela, \-66 m dl., 
ďVe íB š. Nápis vytesaný uprostřed desky gotický: 3rfr lige unb fájla | ffs 
unb Ec roarbE ben bEC 1|En: IjeH miái píalm 16. 

Znak: v kartuši ratoUstka se třemi hsty jetelovými. Pod tím: ©Bt 
iob fEincc íjeiligen ip njerb fleljaíÍEn ^r bEn Ije | rrn. pCalm CXVL 



Obt. IBS. Hradtc }. Koiul it. Viclm: Náhnlml duka Juw Kodnbr. 

6. V kostele ve výklenku stranou oltáře sv. Heleny náhrobní deska 
Doroty Kodrabové (f 1585) a dvou jejich dítek. Nápis ve vejfiité 
kartuši nad dčtmi: 

Sni. 19. Wm iagÍBte 

pe roihupilel moj 

jim gt ni poaíebnii 

ben } jemŤE roafafi m 

am a [asB nbÍErfen 

dubu ttojii mau 

xoixút ment Iď 

mm Bo 



255 

Nad branou na mramorové desce nápis: 

Titií)a JřaniB .1.5.8.5 bnt Mxtfxt\t ©rjB 
|na WmrjBla gl pocjfima pani Iřorofea 
Jffiaíka jŠIorouínB® ilana Kobrabr; mlabljt 
tuto gf pDd^oroana fe bmíema bttŘami 
gt iBtntBna ]?Btr a Jll|birfa pan bul; ^aq 
gBgtm bufl^cm milojiiro btitii JI na pant 
atku gti^ bal gí ten Kamen roitBiatij. 

(rozuměj Jan mladší Kodraba) 
Hořejší okraj jakož i část levého a pravého okraje desky nese nápis : 

djIorotBŘ narojBnii j %m\\ kratŘBÍ^o Jtro gfa cjiafu Baplnicn ©tiroa 
mml^i Nad tím : 3ob 14. 

7. Naproti do výklenku zazděn podobný náhrobek Jana staršího 
Kodraby (f 1586). Pod znakem Kodrabovským zapuštěna do kamene 
mramorová deska s nápisem ozdobnou initiálou počínajícím: 

iBÍf^a JřaniB 1586. MttfiícjB Icbna 

f\> — 

Jřanbuofí rofl^Bmo^aurjt; proprjtb : 
tem djiafnB j5mrtii jglof^oto j5roÍB- 
ta pogitij raqil 3ana j5lar}}ijf>o Řo- 
biabu ntBhbt; jSaufcba jbB m^rabcjr;, 
kfenjffo panbuofj gemu xf nam rojŘt|i- 
pmí roBfelcI^o poprjitii ratf. Jlmtn. 
Iřal. 3. M. E. to ubtBiaíii : 

Pod nápisem jest mramorový reliéf. 

Po obou stranách Ukřižovaného jsou nápisy v kartuších, v právo: 

30aia00 16 38 

]?an obgal liroott 

muB\ a JaŘo €Řab 

kcj prfBtrfjugB ten 

hau Biflt utrfjl mnt 

©b ®ttra a jboroc 

qtera boíumal gest 

mnt 

V levo: €hkjia«fthufiE 

m 14 Hap. 

Buofj j5troorjiI Oljlo 

roicha | Jcmic pobU 

©bra|u Broel^o uqinií 



256 

get; JI ja«t í)o rojBint 

obrah; pocjíBít ban 

Qtífo a (E^ias bal 

gtmu. (Obr. 183.) 

8. Kašpara Tomáše, mečíře, f 1597, V3S m dl., 0-86 w š., pod 
kruchtou. Nápis: Letta 1697 umrzel gest Kasspar tomass mecirz saused 

przy miestie Hradczi Gyndrzichowye ten przed iarmarkem sedmé 

rymí dyttkami a tuto gsou pochowany pa | nbu Racz gegich dussm 
milosti-w Beity. 

9. Václava aAlžbéty, détí hejtmana panství hradeckého, Jiřího 
Millera z Rothenburku, žulový, 1*43 wř dl., 0*67 »i šir., na evangelijní 
straně hlavního oltáře. Nápis lapidární, vzletné komponovaný, ale nepečlivé 
vytesaný: ^) 

. . . E . NOB. D. GEORGIJ MILLER % 

. . . ROTVNBVRG CAPIT. NOVO DO 
. . . DLVDMILL^ ISTA VĚRO EIVSDENI 
DNI AC D SIBILL.E GRAT^ PROLES 

(.CE)CIDERVNT GRATIORES DEO VICTIMíE 
(.A)MORIS_MAGIS QVAM MORTIS TELIS 
ET QVIDE WENC EO QVO NATvs ANNO 
1646. i Oct. INTER ANGELOS ANGELVS 

INNOCENTIA INFANS EST ADSCITVS 
ELISABET PORRO ANORV 17 A 1647 
1 FEB AD NVPTIAS COELESDIS SPONSI 
AGNI INVITATA DVM IN CASTISSIMOS 
EIVS RVERET AMPLEXVS AMORE 
SAVCIA PERUŤ VT VIVERET ^TERNV 
HOS LECTOR SEQVÍ O VPIS' COELVM PETE. 

Znak rothenburský. 

10. Probošta Šim. Ant. Jandery, f 1775, v lodi uprostřed proti 
vedlejším dveřím, 1*82 m dl., 0*92 m š. Nápis lapidární v žule vtesán: 

OBirr IN DNO ANNO 1775 SIMON 
ANTONIVS lANDERA PRÁG^ 
AD OOCC (omneš sanctos) CANGVS (canonicus) 
NOV^ DOMI PR^POSITVS . 

Odznaky proboštské a kalich. 

Jiné náhrobky jsou asi pod oltáři a lavicemi. Jeden částečné zapuštén 
do zdiva u nynéjšího vchodu vedle véže, tak že jméno nelze viděti. Toliko 

z chronogrammu lze souditi, že FRANCISCVS M AVSTRIACVS 

zemřel r. 1733. 



*) Slova nejsou na kameni od sebe oddělena. 



257 



Zvony. 

1. Vetší, 0*57 m š., 0'41 m v., má na plášti malého Ukřižovaného. 
Horní pásku činí nápis. Pod proužkou, kterouž jest vezpod obepjat, jméno 
2Vonaře. 



gMMBlÍJtíííl^ODOTílUgilífWí) 




'^(^m 



ij 





Nápic na zvonu. 

2. Přelitý ze starého r. 1838 od ^ana Pemera v Č. Budějovicích ná- 
kladem méšťana Ant. Matušky, vážící 58*8 kg^ průméru 42*5 cm a výšky 
35 cniy má na jedné straně zvonařský znak s nápisem : Anno 1838 Johann 
Adal. Perner in Budweis a na druhé straně pannu s ratolestí palmovou, 
ana podává ruku muži před ní klečícímu. Na kladivu vytlučen letopočet 
1838 a na druhé straně ornament. 

14. SEMINÁŘ A KAPLE SV. VÍTA. 

Hist C. — Trajer 51. — Rull 57. — Domečka 66—69. '— Mikuláš 41 nn. 

Kaple sv. Víta souvisí s nynějším c. k. gymnasiem, někdejším 
seminářem pro chudé žáky nebo pensionáře, studující na koUeji jesuitské, 
jenž uživil až 98 lidí. ^) Když r. 1615 vyhořel seminář, r. 1606—1608 ná- 
kladem Kateřiny z Montfortu vystavěný a bohatě nadaný touto zbožnou 
paní a její snachou Marií Maxmilianou Hohenzollerskou, počato se stavbou 
nové větší budovy r. 1625 dle plánu paumistra z Prahy, r. 1616 a 1617 
povolaného, *) ale po více než desítiletém přerušení práce dokonána teprve 
r. 1636. Poněvadž již za dvě léta požár, ze sousedního pivovaru se rozšířiv, 
strávil střechu semináře, založena nová střecha, tak že ji ani z věnčí viděti 
není. V přízemí obkličují pravidelný čtyřhranný dvůr ze tří stran arkády 
na čtyrbokých pilířích spočívající, nad nimiž chodba 1. patra otvírala se 
na dvůr okny v polokruhu zaklenutými. Aby ambit mohl činiti úplný 
čtverhran, Vilém Slavata povolil, aby k staveništi přibrala se část ulice na 
straně východní. Do této částí také až k samému dvoru dosahujíc a tím 



•) H. c p. 238. 

*) Dostal po každé 19 kop 17 gr. 1 d. (Počet hlavní v Arch. zám.) 
jtStČ na staré budovč dodělal krov tesař Michal za 36 kop. 

Soupis |>mmátek hiit. a uměl. Pol. okres Jindřicho-Hradecký. 



Roku 1619 



17 



258 

ambit přerušujíc, vystavena r. 1642 kaple a zasvěcena sv. Vítu, k jehož 
oslavě první slavnost tu konána r. 1655. Nad vnějšími zdmi vyhnána vy- 
soká attika a od té sklánějí se 4 pulpitové střechy k nádvoří. Zdivo do 
nádvoří bylo, jak se zdá, červeně sgrafíitováno. 

Před vchodem do semináře bývalo propylaeum, r. 1703 zřízené, nad 
nímž stála soška sv. Víta pomalovaná a pozlacená, pocházející již z r. 1663* 
Refektář přízemní na jz. straně,^) jakož i síň prostranná v 1. patře nad ním 
překlenuty klenbou valenou se 4 páry lunet. Jako prodloužení hran těchto 
lunet protínají se mělká žebra z omítky tak, že činí veliké kosočtverce na 
klenbě valené. 

V refektáři byly od r. 1663 dvě veliké malby, zaujímající celou šířku jeho. Na 
jedné znaky tří zakladatelek obstupovaly allegorie Zbožnosti a Náboženství. Nápis: 
Fundat (t. Kateřina z Montfortu), multiplicat (Maxmiliána Hohenzollerská), complet 
(Lucie Otilie Hradecká). Na druhém obraze byl znak slavatovský mezi Statečností a Ště- 
drostí s nápisem: Domus inclyta servat. Obrazy jesuité pořídili, když si stéžováno, že 
není v semináři žádné památky na zakladatele. 

Roku 1686 přibyly do refektáře obrazy sv. Víta a jesuitských svatých, r. 1736 
podobizna primasa hr. Leop. Koloniče, býv. chovance semináře, kteréž s podobiznami 
zakladatelův a jinými zavěšeny jsou nyní v mést museu. 

Jako zvláštnost vkusu budiž připomenuto, ze seminář od r. 1686 byl vybílen, ale 
oblouky mél natřeny červené. 

Po požáru r. 1801 attiky čili štítové zdi vyspraveny, vyrovnány a jen o 6" prí- 
měrné zvýšeny a vždy ve vzdálenosti 9' pilířem sesíleny. Mimo opravy na klenbé 
schodiště západního a výměnu některých kvádrů v pilířích dolní arkády v podstaté 
neučiněno změny na původní stavbě, 'j 

V knihovně gymn. : Vévodská (ř) hostina ve stkvélém renaiss. sále. 
Kolorovaný jemný dřevoryt na papíře z konce 16. st., 59/38 cm^ od N Sy 
snad Mik. Solisa, Není- li to ona slavná hostina po svatbě vévody Viléma V. 
s princeznou Renateu Lotrinskou 22./2. 1568 v Mnichově slavená? Bývalé 
pozlacení některých nádob zčernalo. 

Miniatury na papírových zlomcích rukopisu Officium defunctorum, 
asi z 2. pol. 17. st. pocházející. Pozoru nejhodnější: Smrt kosící všecky 
bez rozdílu stavu. ') Obr. 184. 

List pergamenový fol. se znakem švarcnberským a 3 andílky rozto- 
milými s nástroji umučení a nápisem : Maria Emestina hertzogin zu Crumau 
und ferstin zu Eggenberg gebohrene grafíin von schwartzenberg 1667. Snad 
návrh k ozdobě tumby. 

Z mědirytin Au^. Neurduttera^ Dlabačem neuvedených: Castrum sv 
Jana N., r. 1692 zřízené. Ryto r. 1712. 

These se sv. Jeronýmem dle kresby J. V. Baums^artnera ryta od 
Bok. Thetora. 

Z Ráje y. EL Riedingera 3 listy. 

Z J. Berkových rytin, Dlabačovi neznámých: Písek dle Fr. Starka 
a nějaký výjev dle J. Berglera. 

*) Weypisové smluv atd. Mus. m. B a 30 fol. 15 a. 

*) Plány a rozpočet od Jiř, Jeřábka, c. kr. účetního officíra z r. 1801 v Arch. x. 

*) Reprodukovány v Pam. výtvarných Č. V. N. č. 60—62. 



259 

Jiřiko DSblera Arn. Koii^t. Růžička, biskup budéjovický dle LQtzgen- 
dorfa, Jer. hr. Colloredo-Mansfeld dle Horčičky a néjaká all^orie Historie 
s letopočty 1793, 1797, 1805. 1809, 1813, 1816. 

Lithografie dle maleb Ant. Machka: Jan N. Battner, probošt staro- 
boleslavský, a Tad. Axinann, mag. chir., zubolékafstvf a porodnictví. 

Kresby Vojt. Juhna, probošta j.-hradeckého (f 1843), zajfniavé pro 
místopis: Pelhřimov, rytý od Postla; znak a nápis nad 1. branou vLiticfch; 
Kolodřj, náčrtek z r. 1814, Švamberk z r. 1814; lokalie, kostelík v Selci 
mezi C. Budějovicemi a Vod- 
ňany, z chalupy zřízený. 

Situace Č. Budějovic 
z T. 1755 od J/Wř. KirscJu. 

Kaple k jjv. sméFujfcf, 
obdélná, 12-36 mdl., 7-36 «» 
Sir. a po začátek klenby 691»« 
vysoká. Stavba žulová, kle- 
nutí cihlové. Presbyterium 
není architektonicky zvJáSté 
vyznačeno. Disposicí svou 
celkem upomíná na loď ko- 
stela sv. Maří Magdaleny. Je 
to ušlechtilá, ač jednoduchá 
stavba renaissanČnf. Pilastry 
toskánské 58 m vysoké, 4 po 
kaidé strané, 057 « široké, 
a krom£ dvou v koutech dva 
slabší (0-29 w) v Čete roz- 
čleňujf uvnitř steny kaple, 
obstupujíce výklenky, v nichž ' 
na straně jižnf jsou prolo- 
mena dvě okna půlkruhem ^b,. 1H, H^Jc J. Gy»n..iu». Sm« ,•. pHma^M 

zavřená. V čele jest mezi » Officium detuneiorum. 

slabšími pilastry Siršl výkle- 
nek, do něhož částečně vstaven oltáF. Za oltářem zřízena okna dvě, blíže ke 
kraj&m výklenku, aby jimi přece po stranách oltáře světlo vnikati mohlo, 
a ježto k tomuto účelu stačila okna úzká, ale s druhými stejně vysoká, 
zaklenuta jsou obloukem hrotitým, který přeplná dva půlkruhové obloučky 
hran jednoduše vykrojených bez prostředního prutu. Místo kružby jest 
pouze kruhovitý otvor stejně jako obloučky jen šikou proíilovaný. Pře- 
kvapuje zajisté tento Živel gotický na stavbě ryze renaissanční z doby roz- 
hodné vlády nového slohu z r. 1642. Stavitel (Fr. Decaria tj nesestrojil okna 
sám, nýbrž použil oken ze stavby jiné snad z kaple prvotné budovy semi- 
nární. Že okna, 0'92 m S., 2'71 m v., nebyla pro kapli schválně vytesána 
dokazuje zpodnf deska v obou oknech, na níž jest znáti zbytek prostředního' 



260 

prutu stejné jako obloučky profilovaného, ale na levém oknu ponékud 
více stranou ležící od místa, kde by dle hořeních částí okna prut státi 
měl. Pilastry a výklenky jaksi zase pojí v jeden celek iónské kládí (architráv 
0*4 nty vlys 0*33 m vys.) a římsa, 0*38 m vys., silně přečnívající, podobná 
římse u sv. Maří M , nad níž pak stejně klenou se pasy, uzavírající valené 
klenby, do nichž nad výklenky zasahují lunety. Jižní dva výklenky obsahují 
po segmentovém oknu. Takové je též v čele nad oltářem. Zadní třetinu 
kaple zabírá kruchta na třech obloucích, dvěma pilastry a dvěma sloupy 
toskánskými nesených. Dříky těchto, monolithy žulové, 2*8 m vys., dole 
0*42 m silné, mají entasi. Patka attická, ale poměrně na výšku 0*24 m šir. 
(0*16), spočívá na desce, 008 m vys. a 0*76 m v průměru mající. Nad 
kruchtou jako pokračování chodby seminární dvě křížové klenby a část. 

Oltář dřevěný barokní z r. 1686') k prosté ušlechtilosti architektury 
svou architektonikou výborně se hodí. *) Restaurován byl r. 1872 přičiněním 
gymn. katechety Jana Gabriela od fr. františkána Kapistrána Kindermanna. 

Obraz, 1'12 m Š., 265 m v., představuje sv. Víta před Bohorodičkou 
na oblacích klečícího a její ochraně mládež studující doporoučejícího, 
a ostatních 13 sv. pomocníků, mimo tři sv. panny, v dolní části obrazu 
dosti těsně seskupených. Opraven byl r. 1834 zdejším malířem 3anem Stein- 
hausrem^ žákem Berglerovým, nákladem AI. Jos. Landfrasa. 

Obrázky sv. Aloisia a Stanislava v oválných rámcích pocházejí 
z 1. pol. 18. st Podobné pořízeny r. 1727 do kostela jesuitského. V sakristii 

proboštské jsou méně zdařilé. 

Obraz P. Marie, který býval na vedlejším oltáři, jest od r. 1811 v mariánské 
kapli kostela Nanebevzetí P. Marie. 

Druhý boční oltář sv. Josefa přenesen do kostela sv. Václava. 

ŽALÁŘNÍ KAPLE r. 1659 od jesuitů zařízena *) v 1. patře sz. véže pfi 
hradbách městských^ v nynější hospodářské škole č. 36—1., v levo od předsíně. Zasvě- 
cena byla sv. Jiljí. Na oltáři býval obraz sv. Jiljí a po stranách obrazy sv. Ignáce a Fran- 
tiška X. Též obraz P. Marie pomocné byl na oltáři. Na stěnách visely obrazy sv. Bar- 
bory, sv. Kateřiny a Bolestné Matky Boží. Ve zdi byla malá schránka s dvířky ze 
železného plechu. Kaple mČ'a svá mešní roucha. Missál, když byla zrušena, odevzdán 
klášteru františkánskému. *) Kam se obrazy poděly, neznámo. 

15. BUDOVY OBECNÍ A SOUKROMÉ. 

Radnice. 

Radnice bývalá, nynější c. k. okresní hejtmanství, obdržela r. 1493 novou vížku, 
kterou postavil mistr tesařský Linhart s tesařem Jankem. Zednickou práci, zejména 
»2 okně křížové kamenné tesané a štít* vyzdil Sigl (Zygl).*) Ve vížce v komůrce, 

') H. c 

■} Jest aspoň napodobením prací řezbáře >kynstlýře< Volfganga jSťrita.Srv. oltář 
jeho v soběslavském kostelíku sv. Marka z r. 1615! £ck pocházel z Chebu, r. 1657 
uvádí se mezi členy latinského bratrstva literáckého. Zemřel 6./3. 1658. (Arch. zám. 
Otisk seznamu bratrstva v Ohi. XXIV.) 

•) Inventář obecní z II. 1806—1810 v Arch. z. 

^) Jiný lepší zedník byl Janek. Jednou však povolán také mistr Hanzl čili Honza 
% Bystřice, když se měla stavěti vyhořená zeď městská za Nemastným r. 1496. 



261 

stobři zbotoTcné, postavil novf orloj mistr Hanuš z Prahy. (DKvéjif orloj bylo třeba 
Často opravovati.) Mistr Hanua dostal 18 kop- mií. s tovaryš jeho spropitf 10 gr. Mallí 
Hanai neboli Honta vymaloval tabuli za 1'/, kopy.') Hvězdu na makovici pozlatil 
zlatnik Jantt. 

Po požáru, kterým radnice r. 1603 byla postiíena, Krjitof Casalar upravil schody 
vné z námžsti do 1. patra,*) Entit namaloval v pr&čelf znaky.') V 17. st radnice měla 
nepochybné tvářnost, jakou ukazuje rytina z 18. st Nad 1. patrem s okny zarořefova- 
nýroi byla Štítová zeď 4 okny prolomená, zakrývající střechu. V průčelí bylo od r. 1678 
m«i okny 8 erbův a 2 obrazy svatých, 2* v. a 1*1, kterči vymaloval Matij Sféváček 
po 4 zl. Při obnovĚ r. 1774 Fr. Reick sL provedl jen 4 znaky, nejvýSe roéataký, pod 
ofm znaky posledních pánů z Hradce, nejnlie slavatovský. Rámy oken byly zelené 
natřeny. Vedle radnice stával pranýř. (Obr. 185.) 

Nad střechu vypínala se vilka 
s báni, korouhvičkou a hvězdou, jeí 
pozlatil Balt. Slother, mečlř. rodilý 
z BuiliŠina. 'j Kdyí r. 1678 znovu zří- 
zena, vložena do makovice plechová 
krabice s relikviemi. Hodiny sluneční 
vymaloval Spěváček r. 1678 za 2 zl. 
cifrák a ručičky na německých la 6 il.') 

Shořevši r. 1773, vííka vystavěna 
znovu jihlavským palírem*) a v ní opět 
postaveny staročeské hodiny. Tesař 
Ondř. Sckmidt přikryl ji střechou cibu- 
lovitou. Nad její lucernou menSf stříika 
cibulovitá nesU báni. Do ni r. 1774 
vložen spis, jehoi obsah Claudius uvádí 
dle Lib. commiisionum Vol. II. fol. 178. 
Tamtči uvedeni jsou řemeslníci při 
stavbě zaměstnaní, mezi nimi kameník 
Mart. Růiek. Staré hodiny, předělané 
po novém způsobu od třeboňského 
hodináře Mart. Vysockéko, dány na véi 
praiskč brány. 

R. 1801 radnice vyhořela a 
nékteré zdi tak popukaly, že bylo ^r 
nutno je snésti i s vfíkou a radnici 
vystavčtí skoro celou od základu. 
Stavbu začal r. 1801 stavitel Václ. 
Fiedler a do r. 1 807 dokončil ji Jos. 

') Mistr Hanuš byl velice vážen, jak vysvitá z toho, íe J. M. pán svéřoval mu 
často diíležitá poselství, při černi obec platila mu stravu. R. 1496 byl purkmistrem. 
Zdá se, íe byl mnohostranný umělec. Nejen maloval (r. 1490 majestát do listu hamfešta 
královského za 1'/, kopy, praporce, kfiže na vozy do Uher jedoucí a p.), ale dělal téí 
točenou palIcu k majestátu královskému, ano i nasazoval a obnovoval r. 1494 všecky 
městské hakovnice za l'/| kopy. 

■) R. I&IO dostal za ně, za 3 dvéře a 1 okno, 80 kop gr. a 2 str. žita. (Man. rJ 

') Tamtči f. 11. Widtmann, s nímž vyjednáváno, pro stáří nemohl práci převzíti. 
(Man. r. 1606 f. 74.) 

•) Vyžádal si za to r. 1659 méíř. právo. (Kn. purkr.) 

') Pamíti měst. ■) Man, konšelský. 



Obr. ISA. Hndac J. PiAEtIf 



Obr. IÍ6. Hradec J. Potlill domu (. 176-1, 

Schaffcr. Nynější budova dvojpatrová ponejvíce cihlová se .'itřechou inansard- 
skou má po 5 oknech v každém patře na straně průCelné. Nad širokou prů- 
jezdnou branou, v polokruhu sklenutou a tesaným kamenem, prací Mart. 
Riižka, obloženou, dva polovypuklí, štukoví atlanti v podobě herm podpí- 
rají archivoltu, vezpod barokně zubofezy opatřenou. ') Pod středem archi- 
volty štukový znak městský. Jméno sochaře není v gtftech uvedeno. Budova 
v prostřed rozdělena schodištěm, kdysi s pavlačemi do průjezdu otevře- 
nými, k nimž pilířky s římsami a kuželky zhotovil Mart- Rkéek. 

V zadní části radnice zachována skoro úplně z dřívější doby robo- 
táma (Frohnveste) dvojpatrová s klenbami ze 17. st, 

V přední části zůstala jen částečka pozdně gotické klenby v bytí 
nynějšího sluhy okr, hejtmanství. 

Krov radnice i věžičku postavil tesařský mistr Raník a pokryl ji 
plechem Fr. Hieber. Nové hodiny postavil >velkohodinář< Bern. Biss-wanger'^ 

') Dle loho vzoru ozdoben téí vchod do domu C. 98 v ul. Palackého. 
'j Tak ju^t na účtech podepsán, nikoli BUswangen. 



263 

z Prahy za 720 zl. Cimbály (286 a 136 lib.) jsou od jřos. Pemera z Bude- 
jovic. Báň mědéná a růže na vfžce pozlacena. *) 

Dokud budova byla jeStČ radnici, bývala v 1. patře do předu velká zasedad 
sift o 3 oknech, V nf lenoSky žlutou koíl potaiené. Na stinách podobizny Marie Te- 
reiie, Josefa II., Adama II., Kateřiny z Montfortu, Lucie Otilie Slavatovy, Viléma Sla- 
Tity, Ferd. Vil. Slavaty a jeho manielky. Jak. Herm. hr. Černína, Marie Jos. Slavatovy 
jeho choti, Frant. Josefa hr. Černína a jeho chotí Marie Isabely z Vesterloo. *) — Ve 
vedlejiim pokoji radního, takcčí zařízeném, byla podobizna faráře Fr. X. Jandery, za- 
kladatele nynéjjfho gymnasia,*} která nyní visí ve sborovně gymnasijnf. — Ve viecb 
úředních místnostech 1. a 2. patra byly lamprety vymalovány od Fr. RSseke. 



Obi. 1B7. Hridcc J. Klenku v bývaltm padlouhf č. 139—1. 

Domy soukromé. Na dobu Čisté gotiky upomlnajl jen prostá 
csténí nčkterých domů v ulici sv.-janské i jinde. Více Jest památek z doby 
vladislavské gotiky a z doby renaissance. 

V dome tis. 176 — 1., kdež bydlíval lazebník, zachováno jest osténf 
vrat z r. 1550, (Obr. 186.) 

Gotické osténf, dvěma oblými pruty ve '/j výšky profilované, jest 
v přizemí čís. 174 a podobné v hostinci »u orla' č(s. 165, o néco jedno- 
dušší s hmotnějšími nosy v čís. 127 v ulici Stftného a ještě jednodušší 

'j Účty obecní za II. 1801-1807 v Arch. z. 

•) R. 1805 renovoval Fr. Růsch ml. tři císařské podobizny a jeSté jiné dva por- 
tréty a ostatnf vyčistil. 

') Inventář ob. z r. 1806—1810, Vymalována bezpochyby od Fr. RSsche ml., jehož 
jrdnomu synu byl Jandera r. 177S kmotrem. 



264 

v čís. 119 téže ulice a v čís. 88— III., 98., 109— IV., z doby vladislavské 
v čís. 106—1. 152 a 156—11. Do č. 42—1. přeneseno z 39— III. i s dveřmi 
a got zámkem. 

Dům čís. 139 na náměstí, vyznačený na rohu okrouhlým arkýřem^ 
jenž náležíval v 1. pol. 18. stol. dle monogramu na strope v přízemním 
skladišti kupci Šeb. Mayerlechnerovi, pozoruhodný jest pozůstatky z pozdní 
doby gotické. Visuté klenutí sklípkové hvězdité vzorků velmi úhledných 
v průjezde a skladišti, jen v polích průčelí domu nejbližších, patrně přikrývalo 
někdejší otevřené podloubí tohoto patricijškého domu. (Obr. 187.) V prvém 
patře do zadu jest sklepení s klenutím velice zajímavě založeným, ježto 
opříti je bylo na jedné straně o 5 přistavených ke zdi pilířův a na druhé 
straně o 4 konsoly.' Něco podobného v průjezdu. Dům tento před- 
čníval kdysi před svého souseda a býval vně ozdoben sgraffity, výjevy ze 
Starého zákona, nejenom na průčelí, nýbrž i na postranních zdech, pokud 
vystupovaly z čela domů sousedních. Zachován jen skrovničký zbytek z levé 
boční zdi. V renaíssančním rámci, ozdobeném stylisovanými květy a plody, 
jest výjev ze Starého zákona. Před stany tábora, v jehož pozadí spatřuje 
se ohrazené a věžmi opevněné město, klečí král Adonybezek s korunou 
na hlavě u špalku a jeden z bratří jeho, drže mu pravou ruku na špalku, 
zdvihá sekyru, aby mu prsty uťal, kdežto druhý bratr pevně svírá jeho 
levici. Po straně stojí bojovníci. Všechny osoby jsou v kroji a zbroji římské, 
jako vídáme na dřevorytech biblí st. 16. a 17. Nad výjevem jest na rámci 
nápis >Judicum I. Ca.c Nad tím byl ještě jeden pruh obrazů s figurami 
o něco menšími, který sahal poněkud dále směrem k tehdejší střeše domu 
sousedního. Z těch viděti jest jen dolejší okončiny osob. Sgrafíita jsou pro- 
vedena se zřetelem ovšem k pozorovateli vzdálenějšímu rázně a s jistotou 
i činí dojem velikého dřevorytu. 

Malby, které zdobily talcé uvnitř dům tento aspoň v nynějším skla- 
dišti přízemním, jsou zabíleny. 

V průčelí bývaly mezi arkýřem a nejbližším oknem 1. patra ještě 
v 1. pol. 19. stol. zazděny znaky Jáchyma z Hradce a jeho choti Anny 
z Rožmberka. 

Čís. 138, jež také asi ale ne již po r. 1556 náležívalo Jáchymovi z Hradce, 
mívalo renaissanční tabulnici, 8*9 m dl, 4*8 m š., jejížto valená klenba lune- 
tová spočívá na římsách 4 párů pilastrů. Vlysy pilastrů levých, hledíc k oknům 
jsou ozdobeny pěkně vypracovanými pětilistými růžemi, pravé hlavami andě- 
líčků. Střední dvě pole mezi lunetami, křížem se protínajícími, jsou ozdobena 
každé jiným štukovým vzorkem vlepeným. Střed činí pětilistá růže. Mimo 
vejcovce na rámcích užito pak v jednom poli hlav lvích, ve druhém che- 
rubínů. 

Nad tabulnici jest ještě jedno obdélné sklepení, sklenuté klenbou 
valenou s 3 lunetami nad každou stranou podélnou, jejichž hrany pro- 
dlouženy jsou v malý oblouček, jak bývá na klenbách nejpozdnější gotiky. 
Vrcholy protilehlých lunet jsou spojeny páskami. Ve dvou polích mezi 



265 

témito páskami a lunetami jsou zase hvézdy Štukové, lišíce se mezi sebou 
i od vzorků tabulnice. 

Pozoruhodný jest také svétifk osmiboký. Na schodech jest ozdobná 
mřiž. Na dvoře krátká gallerie se sloupy toskánskými. 

V domč ffs. 39 v Růžové ulici zachována v přizemí klenba z doby 
vladislavské. (Obr. 188.) Podobná bývala též v 1. patře, kdež však za- 
chována jen část její skrovná nad kuchyní na strané dvorní. 



Obr. 18S. Hndec J. Klenbi pudní (olická v e. 39—11. 

V dumě čís. 41 téže ulice v levo od průjezdu též klenba vladislavská 
téže konstrukce jako ve vrátnici zámecké. V průsecích žeber křížky. Ostění 
dveří s pnity se protínajícími ukazuje k téže dobé. ') Z téže doby 2 klenby 
v přízemí a 1 v 1. patře domu Č 152 — I. v ulici sv.-janské. 

Žebrovou lichou klenbu nalézti lze též v síni domu čís. 116 v ulici 
mlýnské, který náležíval kdysi vrchnosti hradecké a býval, jak se pravdé 
velmi podobá, spojen podzemní chodbou se zámkem. Dvéře domovní máji 
osténí, jako mnohé dvéře v gotické Části zámku. V jedné světnici jsou již 
renaissančni Štukové ozdoby na klenuti. 

'i Na kapli nepoukazuje nic, na kaplí uémeckých rytířů tím méně, ponívadž 
tíchto jii v Hradd nebylo, kdyi sklepenf sklenuto. 



266 

Vladislavská klenba v jedné jizbé domu čís. 145 v Klášterské ulici 
snesena před 10 lety. 

Přední Část domu čís. 89 v Kmentové ulicí byla, dle sklep&v a pH- 
zemních klenutých jizeb soude, vystavěna ke konci 16. st. Jeden obdélný 
sklep ve dvoře, za kolnu nyní slouilcl, má klenbu z hubených žeber prů- 
řezu trojhranného, která bezprostředně z pilířů vystupují a do 2 kaseto- 
vaných čtverců zasahují. Jiným způsobem sestrojeno klenuti v jedné mfst- 



Obr. 189. HndM J. ArkU; t dout £. S9-U. 

nosti 1. patra, kteráž přepážkou jest nyní rozdělena na pokoj a předsíA. 
Krásnou ozdobou domu jest arkáda prvního patra, nesená Jednak nJzkými 
a silnými žulovými sloupy toskánskými, jednak mohutnými krákorci. Arkáda 
jest patrným napodobením arkády zámecké a z části, pokud se krákorcii 
týče, arkády v domě čís. 139 na náměstí. Část při budově průčelně po- 
vstala dříve za živobytí majitele P S, jehož znamení viděti jest na pod- 
stavci I sloupu v 1. patře. Část při s. křídle postavena za jeho nástupce 
Z S r. 1594, jak hlásají litery jména a letopočet ve věnečku na jednom 
podstavci. Obr. 189. 



267 

Domy patrové nabyly do zač, st 18. celkem stejného jvzezřenf tím, 
ie nad 1. patrem měly pfed střechou zeď, okny rozílenénou, jako by to 
bylo 2. patro, a zakončenou [renaissanční římsou, nékdy s mutuly nebo 
konsolkami. Nad římsou domů bohatSfch bývaly kamenné ballustrády s vá- 
zami nebo sochami, jako 
posud se spatřuje v dolní 
Čisti namésti na domech 
čís. 174, 6, 7 a 83. (v. obr. 
205 O Řidčeji byla štítová 
ledl k níž vzory byly za- 
jisté také v zámku dány, 
stupňovitá. NejsUršf jest 
étít domu Čís. 119 v ulici 
Štítného s polosloupky 
oblými. (Obr. 190.) Po- 
zdější jest štít čís. 97—1. 
v ulici Palackého a čís. 8 
na náměstí. 

Že vzezření toho 
domy nabyly již do zač. 
18. stol., dokazuje staré 
zobrazení radnice a ta 
věc, že do nedávná ještě 
všecky domy na náměstí 
měly Štíty, vyjma právě 
domy, které po požáru 
r. 1801 byly přestavěny, 
jako sřícené domy čís. 
170—172, jakož i čís. 
158— 160, >) i čís. 86 a 87, 
tehdáž obecní, jichž nej- 
vyšší patco přestavěno.*) 
y. Schaffer po požáru 
stavěl sice také domy 
a vodorovnými štíty, 
jako ku př. čís. 6 nebo 
čís. 156 v ul. sv.-janské. , . „ , 

■' Obr. 190 Hrídec J. P/ůťíll domu i. 119—1. 

Tuto po přání majitelově 
jen Stlt zvýšen, ") a to 

tak, že štít, střechu zakrývající, zabíral 2 patra, každé o 3 oknech. V sku- 
tečnosti měl dům ten do ulice jen jediné okno v přízemí.*) — Některé 
Štukové ozdoby jako na domech čís. 6 a 7 ovšem pocházejí ze začátku 



■) a. 221. •) Účty obecní i r. 1801 rn. v Arch. z. 
') Stavební protokoly v Arch. i. *) R 1898 pfeslavén. 



268 

19. véku» nesouce stopy ornamentíky, Schaffrem oblíbené, jejíž prvky i na 
radnici jest vidéti. Jsou to zejména dva triglyfy s metopou uprostřed, na . 
pouhý barokní ornament skleslé, který bývá mezi konsolami pod zpodm' 
okenní římsou a vyškytá se několikrát i v předméstí novoměstském. 

V přízemí domů na náměstí byla podloubí. První s přivolením vrch- 
nosti přes odpor obce zastavěl panský úředník Jiřík Wolf za Vil. Slavaty. *) 
Poslední viděti na rytině z r. 1840 při domě čís. 163 I., kdysi Mel. Hof- 
mannovi naleževším. Nyni ani toho není. Nad podloubím fagada mívala na 
mnoze vkusné rozčlenění renaissanční. Oběma patry nejvyššími (vlastním 
patrem a štítem, někde později v patro přestavěným), římsou od sebe od- 
dělenými, prostupovaly na krajích pilastry, tu toskánské, onde iónské nebo 
korintské, nesoucí rozčleněný architráv, vlys a římsu. Rustika vyškytá se 
na krajích zřídka. Prostor mezi pilastry bývá rozčleněn lesenami většinou 
souměrně, a okna, často rámcem s uchy obložená, mají vkusné a rozma- 
nité štítky, trojhranné, obloukové, prohýbané (barokní) a pod zpodní římsou 
konsolky, obyčejné štukové. Pozoru nejhodnější jsou domy čís. 174, který 
patříval Štěp. Bunvanovi z Bunvanu, dům >u růže« čís. 79, čís. 6—8 
a dům >u Červené věže«, rottenburský čís. 83 - I , v jehož štítě zasazeny 
též ve výklencích dřevěné sochy svatých. Z bývalé malířské výzdoby fagady 
obnoven jen mezi okny 1. patra letící anděl, an drží na kotvě znak rotten- 
burský (na dvou příčních polích korunovaný lev a na druhých dvou po 
červené věži). Na proužce, z úst andělových vycházející, heslo: pulchriora 
opera. Pod znakem: Finis coronat opus. Jiné nápisy pod okny již nečitelný. 
Letopočet pod jedním oknem 1701, nyní zase zabílený, ukazoval, kdy ušlech- 
tilá fagada, originálností od jiných se lišící, povstala. *) 

Malby bývaly též na nynějším sirotčinci čís. 31—1., kdysi triviální Škole, vy- 
stavěné dle plánu Felsnerova^ po r. 1737. Za přestavby r. 1811 Jos, Schaffrem zabí- 
leny. Na jedné strané, kde v reliéfu znak Černínský, bylo Pozdravení andělské, na 
průčelní se v. straně apoštolské vyznání víry, z peněz, kaplanem sen. Bern. Anast. 
Rychlým (f r. 1740) věnovaných.*) Na průčelí proboštství bývaly od r. 1686 znaky ma- 
lované. 

Dva domy mají arkýře na rohu a to čtyřhranné Rozdíl jest v pod- 
porách. U domu čís. 115 na náměstí zámeckém jest založen na 3 krá- 
korcích, jež podpírá trojčlenné břevno kamenné, tak ozdobené, jako by to 
byly trámce, a pod břevnem podstaven čtyrboký pilířek. Jím provlečeno 
lano železné, jež konci svými jaksi pomáhá břevno vzpírati Napodobeni 
dříví v kameni i zvláštní užití železa ukazuje k dobé barokní. Na arkýři 
namalována Madonna cellská a pétilistá růže. Obr. 191. 

U domu čís. 69 na Novém městě, který dostavěl v létech dvacátých 
19. st. po AI. Landfrasovi hr. La Montaique, *) arkýř spočívá na břevnu, 

•) Domečka, Ohi. XVI. č. 15. 

•) Staré malby na domě někdy Jiříka Millera z Rottenburka. OhL 1880 č. 30. 

•) Cl. 

*) Matr. mort. 11^3. 1740 

•) Emigrant nar. 1770 v Avignone, t 25./6. 1843. (Matr. mort.) 



z obou stran jako krakorec oble vykrojeném a kulatým sloupem pode- 
přeném. (Obr. 192.) Dům vysuvčl stavitel 7- Sckaffer. 

Okrouhlý arkýř málo z rohu vystupujíc! jest na dome čís. 139 na 
náměstí. 

V nynějším obecním dvoře čís. 160 — II, upravena asi v 17. st jizba 
na Žulových toskánských sloupech sklenutá, která v 11. osmdesátých 19. st 



Obr. 191. Hitdec J. Aikýř domu 1. 115-1. Obr. 1«. Hradec J. Ark^) domu i. 6»— II. 

přeměněna v divadlo a pak v skladiště domobrany. V 17. stol. snad zří- 
zena též dřevená věžička. O 

K předním domům naležfval zajisté též dům čís. S6 a S7 na náměstí, 
jejž držíval do bitvy bělohorské Jáchym Čech z Kozmačova *), jak dokazuje 
schodiště se sloupy toskánskými a ozdobné mřížky ve světlících nad vraty. 

Jiný vzácný dům bylo čís. 159. Přední dvoupatrovou budovu spojoval 
s bočním jednopatrovým křídlem, táhnoucím se podél čís. 158 k městské 
obřadní věži, altán čili pavlač, z níž zachovány tři zajímavé sloupy. Jsou 

') Déjiny dvora od Domečky v Ohi. 1SS3 č. 6—11. ■) D. 18. 



270 

nestejné" výšky (TS, IS, 178 m bez hlavice a base), poněvadž asi stály na 
svahu. Patky mají tvar románských kostek s homlmi roby sefíznutýiiii. 
Dflk má dole průmér 0'38 m. Hlavice má závitky na každé straně tři a ve 
shodé s nimi rozčlánkovaný abakus. ') (Obr. 193.) 

V témž domě, který býval na sklonku 18. a na zač. 19. st kotláře 
Ign. Hiebra, jest klec, vzácná práce zámečnická z r. 1576, a části z nčko- 
lika jiných. 

Zámožnější rodina bydlívala v čís. 66 — I. proti nynější synagoze. Vy- 
stavěna byla přední jeho část, dle kleneb v síni soudě, na zač. 17. stol. 
Jedna jizba v přízemí sklenuta jest klenbami křížovými, jichž hrany ozdo- 
beny jsou Štukovým listovým ornamentem podobně jako v kapli Porciun- 
kule při kostele sv. Kateřiny, v refektáři franti- 
škánském a v sakristii u Nejsv. Trojice. Pocházejí 
tedy z konce 17. stol. Svorníky ovšem jen štukové 
jsou ozdobeny pětilistou rňží; pole rámci. Jedno- 
dušší jest ozdoba klenutí v 1. patře. Svorník, pěti- 
listá růže, obstoupen malými šestilupennými růžicemi 
a pole po dvou podélných stranách ozdobena rámci. 
Po obou stranách okna i na stěnách protilehlých jsou 
Obr. ím. Hradce j. HUvice ^^^ nízkou kordoHovou řfmsou plastické pětilisté rĎže. 
Na opěrném piliřku 1674. 
Že ještě v 2. pol. 18. stol. byla Štuková ozdoba stropu v J. Hradci 
v obUbé, dokazuje strop v domě čís. 4— IV. Rámec stropu ozdoben lupením, 
květy a rokokovými obloučky. Hvězdu středu objímá rokokový rámec s vý- 
běžky na 4 strany směřujícími. V témž slohu ozdobena obruba výklenku 
pro kamna. V témž domě ozdobné mřlíe. 

V zahradě Landfrasově, Čís. 40 IV., velký altán s trojhranným štítem, 
jakož i altánek gotický s prostylem a vladislavským klenutím, ve dřevě 
napodobeným, postavil yos. Sckafferv létech dvacátých 19. st. Sloupy před 
besídkou gotickou koupeny za 70 zl. ze zahrady čís. 41 — IV., kdež bývaly 
ve starobylém altánu. '} 

Při ville Puieoli čís. 26 — II. zajímavý žulový íonský prostylos. Všecky 
4 hlavice mají tvar hlavic nárožních. 

Práce kamenické a sochařské ve městě a nejbližším 
okolí. 

Žulová boží muka v okolí J. Hradce*) jsou většinou renaissančnl 
a skoro každá, ač jich jest hojně, aspoň v nějaké jednotlivosti odchylná. 

■) Ponévadi podobné hlavice vidím v kapli sv. Mikuláíe na epitafia i r. 1593 
držitele tohoto domu (obr. 126.), není nemoíno, íe v té době sloupy povstaly, dokud zdejjí 
řemeslnici jeítě neužívali dle vzorů vlašských ryzích tvarů renaissančních. Srovnati moino 
též sloupky almary Adama L v záml<u hradeckém (ok. r. 1525, obr. 50). 

') Sdělení Vil. Landfrasa st. 

') Dr. Fr. Jiřík, Denksaulen in SQdost-BĎhmen. MCC. 1899 41 n. L. Domeika, 
Boíf muka v krajiné j.-hradecké. Čas. sp. přát. staroi. VIII, 7—12. kdež i vyobratení. 



271 

Sloh pozdné gotický jeví boŽ{ muka osmiboká na cestě mezi s v. Ja- 
kubem a Dřbolínem z konce XV. věku, jak dokazuje též tvar Štítku 
s pétilistou rtu i hlavy, upomfnajfcf na svorníky nejmladSí Části křížové 
chodby u sv. Jana Křt. Jsou 376 m bez žel. kříže vysoká. ') (Obr. 194.J 
MladSj jsou čtyrboká s otupenými branami na bývalém popravišti za 
sv. Jakubem, označená vtesaným mečem, 3'44 m bez kříže vys. (obr. 195.) 
a u Hospříze, 4m i s kamenným křížkem vysoká, zakončená Stihlým 
jehlancem čtyrbokým. (Obr. 196.) 

Boží muka na poli soukenickém za stodolami při ulici vídeňské, 
3-68 m vysoká, Čtyrboká, s otupenými hranami. Stojí na patce čtyrboké 



a nesou Da čtyrboké krycí desce hranol, jehož 2 strany obsahují obrázky 
novější, třetí vytesaný znak soukenický v pěkné kartuši, čtvrtá letopočet 
■ 1-5 -9 -5 Zakončením komol jehlance. Obr. 197. 

Podobna jsou sobe a skoro jen rozméry se liSI boíí muka u R a- 
dounky, označená letopočtem 1601 avtesaným MARCVS RAVS (obr. 198.), 
a boží muka mezi práchárnami a Kuniferem, označená vtesaným i 
(obr. 199.). Hrany čtyrbokého pilíře jsou slaběji otupeny. 

Barokní zakončením svým jsou boíl muka osmiboká v Radounce, 
2'85 m vys., označená písmeny I R a nesoucí beze všeho sprostředkování 
Ctyrbokou krycí desku a schránku na obrázky (obr. 200.), jakož i rudolfovská, 

') U nich vylEOpány tři kostry s franc mincemi (J. Rychlý.) 



272 

368 m bez kHŽe železného vysoká, Čtyrboká, s otupenými braDamí, bambu- 
lovitě zakončená^ r. 1666. Nápis: lAN ■ NYKODYM • MARZAN BOHDA- 
NECZK Z HODKOWA ■ A ■ ANNA ■ MAXMIUANA ROZENA Z POXPERKV 
OBIETOWALI . A ■ 1666. (Obr. 201.) Prostá fityřboká u H os př( ze zr.l672. 
Velmi ušlechtilá komposicí i rozměry svými jsou sloupovitá boil 
muka XVII. veku, jedna při cestě z Hradce do Radounky, bez 
železného křfže 3'8 m vysoká (obr. 202.), druhá nedaleko mostu pod- 
klášterského, při silnici pražské {obr. 203.). Tato, 4-2 « bez želez- 
ného kříže vysoká, mají podstavec bosfrovaný a označena jsou leto- 
pofitem 1674. 



Z mrtvých vstání Páně, basrelief z r. 1667, na okrouhlé desce 
mramorové, zasazené v průčelí domu čís. 74 v ulici Klášterské, v jehoí 
přízemí pilastry ozdobeny růží. 

Poprsí Kristovo a P. Marie, reliéfy na dvou medaillonech z bí- 
lého mramoru, 024 m v průměru. Bývaly v kostele sv. Maří M., nyní jsou 
v městském museu. Kolem Krista vytesán lapidární nápis: Ego Sum Via 
Verttas et Vita. Kolem P. Marie : QVI POTENS EST FECTT MICHI MAN- 
GNA (sici). Práce umělá. 

Boží muka na Šetkově poli, kdysi Raymanovském, za stodolami 
předměstí rybnického z r. 1714, 475 m vysoká. Na hlavici korintského 
sloupu Nejsv, Trojice, pčknč vytesaná, stejně komponovaná jako Nejsv. 
Trojice v kapli sv. MíkuláSe a na náměstí bystřickém. Na čtyrbokém 
podstavci letopočet 1714 a R D MMROa. (Obr. 204.) 



S v. Jan N. v ulici Pražské před 
klášterem, z pískovce na vysokém pod- 
stavci. V Icanovnickém rouSe, poněkud 
hledané řasnatém, svatý stoji klidné, 
jen levé koleno lehce maje ohnuté. 
K prsům tiskne pravicí Ukřižovaného, . 
levici má spuSténu. Obliéej krásný. 
Sochu dal postaviti barvíř JeremiáS 
Krebs roku 1719, jak dokazuje chrono- 
gramm : slstlte et Legite MlrablLIs 
DeVs In sanCtls sVla. Pro gLorla Del 
et sanCtl loannla Pragae LeVatl poaVIt 
lereMIas Kreba, 

S v. Jan N e p., socha dřevěná 
u mostu v předměstí nežáreckém, ze 
začátku 18. st, V76m vys., práce pro- 
střední, postavena ve zvláštní kapličce 
r. 1710, jak letopočet pod prahem do- 
kazuje. Dle pověsti přinesla prý ji velká 
voda. 

Sv. Jan Nep. a sv. Theodor, 
polycbromované sochy z r. 1725 a 1731 
ve výklencích domu čís. 1 — II., stávaly 
před branou pražskou. Ničím nevy- 
nikají. 

S v. Jan N. na mostě vajgarském 
z pískovce, nápadný skrčenou posici 
svou na kamenných oblacích, V ruce 
levé drží palmu a Ukřižovaného, pravou 
klade na srdce. Roucho na místě tom 
větr&m vydaném dle toho vhodně trak- 
továno. Z I. pol. 18. stol. 

SousoSf svatých s Nejsv. 
Trojicí na náměstí, Nad podstavcem 
188 m vys., zvedá se pyramidálně tré 
oddělení. Každ^ z obou zpod nich 
rozděleno ve tři strany jakýmisi lese- 
nami, nahoře trigiyfy ozdobenými a dole 
ve voluty, silně předstupující, zakonče- 
nými. Na volutách postaveny sochy 
svatých a to nejníže: sv. opat Prokop 
hledící na ďábla, kterého drží na 
řetěze, sv. Jiří, vrážející draku do 
tlamy kopí křižem zakončené, a sv. obr. x*. Hi»dec j. Ntjiv. Trojice 

Ssoida puMick hiit. m umll. Pal. akru JindKcbo-Hradcckj. 



274 

Vojtěch s berlou a veslem. Mezi nimi ve třech výklencích, jejichž oblouky 
svrchu jsou lasturkami ovinuty, leží sv. Rosalie a stojí sv. Anna s P. Marií 
a sv. Josef s Ježíškem. Ve druhém oddělení stojí na volutách sv. Hippolyt 
s mečem, sv. Expeditus v římské zbroji s mečem a holubicí a sv. Fran- 
tišek Xav. Na stranách pláště mezi sochami tohoto oddělení jest vždy po 
dvou chronogrammech, které dávají letopočet 1764, Záliba v chrono- 
grammech svedla 'k nápisu dosti strojenému a baroknímu : 

respICe Vota .íETErna 

trIas 

repLe prIMa séCVndIs 

CeLsa sis InCeptI 

Meta trIVne DeVs. 



Defero Cor VnItrIno 

et Cor LIbo trIgonVm O 

ISTE etenIM fInIs 

DVLCe Coronat opVs. 



InDIGETES*) VlRGO»j VOBiS 

Me saCrO CoLosso 

Cor*) faCIs Vt Ver^ 

LaMpaDIs Instar erIt. 

Na obloucích, zakončujících každou stranu prvého oddělení, sedí po 
dvou andělích se symboly tří božských ctností, křížem, kotvou a planoucím 
srdcem. Za nimi tři nápisy: 

COLOSSVM ERIGI FECERAT PIVS ANDREAS BaJER — CURIS 
IMPENDIO LABORE - FACTORIBUS — DOMINIO CIVIS*) LABORES 
PROCURANT. «) 

Nejvyšší oddělení činí vysoký sloup římský, dole silný, do hůry se 
úžící, jenž taktéž rozdělen jest na tři strany. Na volutách stojí sv. Florián, 
sv. Jan Nep. a sv, Václav s praporem. Mezi nimi na obloucích vázy. Na 
dříku sloupu v dolních ^ výšky vznášejí se na oblacích tři archandělé 
(Michael se štítem a mečem, druhý s rukama sepjatýma, třetí s rukama 
na prsou zkříženýma). Na horní části dříku na straně k radnici vznáší se 
vzhůru na oblaku, provázena jsouc 2 andělíčky, P. Maria s rozpjatýma 
rukama. Na druhých dvou stranách jsou párky andílků. Na pěkné římské 
hlavici Nejsv. Trojice. Bůh Otec s trojhrannou září drží žezlo. U nohou 
božské Trojice cherubíni. Komposice pěkná a dobře promyšlená. Jednotlivé 

') Srdce tříhranné = sochu troj strannou. *) AndČIé. ') Panno Maria. 

*) Srdce = socha. ') Podnikatele Bajra. 

*) Nápisy na soše Nejsv. Trojice. Ohi. r. 1872 č. 28. 



Obi. IW. Biadtc J. SotuoU n 



276 

postavy z pískovce ani ne tak v úpravé roucha jako v pohybu těla, situací 
ne právě nutném, (sv. Josef, sv. Anna, sv. Vojtěch) Jeví ještě vládu baroku. 
Roucha jsou jednoduše propracována. Také zpracování nažin zdá se býti 
vypočteno na pozorování z větší vzdálenosti. Obr. 205. 

Sousoší provedl Mat Strahovský. Postaviti je dal Ondřej Jos. Bayer, 
poštmistr, s přispěním obce za 1828 zl. R. 1764 9./7. sochy slavně na svá 
místa vytaženy. ^) 

Sousoší bylo obklíčeno 12 kamennými sloupky a řetězy, mezi nimi 
rozepjatými, které nyní jsou před tak zv. promenádou. *) V mezerách mezi 
podstavci nejdolejších volut zřízeny tři kamenné kašny') od kameníka 
Mat Emmra r. 1826.*) — Roku 1872 okrašlovací spolek Vesna dal sou- 
soší očistiti a opravili. Nápis o tom nad výklenkem se sv. Rosalií. 

Ukřižovaný na mostě vajgarském na podstavci z hrubozrné žuly, též 
od Mat. Strahovského^ nákladem téhož Ondř. Jos. Bayra, ^) jehož znak 
s kotvami a hvězdou pod Ukřižovaným nad hlavou Bolestné Matky při- 
pevněn. Svršek s hlavou Spasitelovou jest spraven, byv r. 1897 březnovou 
vichřicí uražen a do rybníka svržen. 

Kristovo tělo hladce zpracované jest proti nohám poněkud plnější. 
Matka jeho, 1*59 m vysoká, má přes řízu měkkou, přirozeně řasnatou, 
plášť poněkud strojeně a nepřirozeně vržený. Pravý svrchní cíp, ze zadu 
pod paží pravou vytažen a přes tuto ven přehozen. Levý svrchní cíp, sta- 
žený přes levou paži, přidržuje pravá ruka. Vítr silný od levé strany vanoucí 
prohloubil z té strany roucho a přitiskl zpodní jeho část k posunutému 
levému kolenu. P. M. uplakaný obličej s bolestným výrazem obrací vzhůru 
k nebi, ve spuštěné levici držíc šátek slzami zroseny. — Podstavec žulový 
s volutami po stranách zajisté práce Mart. Růška. 

Této soše jakož i sv. Janu na mostě dostalo se opravy a nynější 
úpravy spolkem Vesnou r. 1877. 

Náhrobní mramorová deska Václava Jana Bohumíra Mahla 
z r. 1817 v Mus. m., práce Mat. Sonbergra ve Vyšším Brodě. Šířka i výška 
0*42 m. Uvnitř vytesaného rámce mělký reliéf s krajinou v pozadí. V levo 
hájek, v právo zámek na vrchu. Uprostřed v popředí na stupňovitém pod- 
stavci sv. Václav v brnění římském. Vedle podstavce sedí na jedné strané 
okřídlený Saturn pod smuteční vrbou s kosou a sutkami a před ním deska 
s nápisem bcs H^irŘcna 3icl. Na druhé straně sedí genius se zlomenou 
obrácenou pochodní. Na stupni podstavce nápis: Brtngí mts btB Ctcnmmfl 



•) Manuál radní z r. 1764. Cl. 178 n. •) Inventář obecní z r. 1801—1806. 

*) Dříve bývaly na náměstí dvě kašny, jedna menší čtyřhranná mezi domy č. S5 
a 171 a větší okrouhlá staršího slohu, asi 20 kroků před č. 162. V této stál na ka 
menném sloupu uprostřed rytíř obrněný se štítem. Roku 1610 spravil ji Casolar za 
70 kop a 2 str. žita. (Man. rad- f. 30, 41.) Menší měla uprostřed na kamenném sloupu 
nasazenou železnou ozdobu s orlem. Odstraněny bezpochyby proto, že propouštěly 
vodu. Roku 1811 zaplaceno kameníku Fr. Haslstcinovi za úplné stmelení obou kašen 
630 zl. a pozdéji bylo ještě třeba správ. *> Cl. •) Cl. 179. 



277 

5tí|raBrj, To gxtbl bca roicbcrjhtbcns $o|fhung Sroji. Na levé strané pod 
smuteční vrbou podstavec s nápisem: Soul: Mathias Sonberger in Hohen- 
furt. O podstavec ten opřena deska vejčitá nesoucí nápis: Wxx fc^cn una 
n^iebBt. Reliéf vezpod ukončen dvěma festony, pod nimiž se čte latinkou: 
Hier deckt der Erde Schoos die Reste des Herm Wenzl Johann Gott- 
íHed Mahl k : k : Mauth-Einnehmers in Neuhaus. Er trat in die Welt am 
31*" Dez. ano 767 in der Stadt Komotau und aus derselben nicht ohne 
dem berzlichsten Jammer seiner Ehegattin Theresia geb : Gedlicžka am 
17'" April ano 817. Práce hladká a dosti slušná. 

17. MUSEUM MĚSTSKÉ V JINDŘ. HRADCI. 

Práce kamenické. 

Ze křtitelnice, která v kostele sv. Jana byla r. 1619 zřízena, když 
katolíci, vytištěni byvše od nekatolíků z farního kostela, sem se uchýlili, *) 
zachoval se jen podstavec žulový, 033 m vys. Podstavec čtyrboký, každá 
nejzpodnéjší strana 078 m dlouhá, jest na všech čtyřech stranách profi- 
lován tak, že po pásce a šice dvakrát se střídá laloška s destičkou. Na 
podstavci stála šestiboká noha, z níž jen kus jest zachován, nesouc vodojem 
křtitelnice, jenž dvěma zámky se zavíral. Prázdné trojúhelníky, na rozích 
horní čtvercové desky podstavce vedle šestiúhelníku nohy povstalé, vyplněny 
hlavičkami Kristovými, nehrubě uměle z opuky vyřezanými a maltou při- 
lepenými. Jest-li domněnka má o významu patky správná, zhotovil ji kameník 
Kryštof Casolar za 3 kopy 10 gr. *). Nalezena byla v dlažbě, zbytkem nohy 
dolů jsouc zapuštěna. 

Náhrobní kameny. 

Žulová deska, 061 m dl., 045 «ř šir., Kateřiny Tubové, f 1577, 
s klečící podobou nebožky. Vryt nápis německý gotickou minuskulí. K ná- 
hrobku tomu použito desky starší, na níž na druhé straně byl vytesán znak : 
štítek tvaru 16. st, rozdělený ve 4 pole, nese ve dvou po českém koruno- 
vaném Ivu a ve dvou po fantastickém koni. Pochází z kostela sv. Jana. 

Žulová deska, nahoře oblá, 88 «ř vys., 077 m šir., Jakuba, syna 
Daniele Chlomišle (?) saukeníka, f I 1586 na den ss. Šimoniše a Judy, 
a Doroty, jeho dcery, f téhož letha na den sv. Alžběty. Klečící postavy 
obou v španělském kroji a český nápis vytesán. Deska nalezena v jednom 
hrobě na hřbitově Nejsv. Trojice. 

Žulová deska, 0*5 w š., 89wdl., Johanny dcery Václ. Mathia- 
desa Dačického, hejtmana panství hradeckého, f >"• 1634. Nápis vrytý 
lapidární český. Pochází z kostela sv. Jana 

Obrazy. 

Na perg. mandátu krále Vladislava II. z r. 1483, kterým se 
rozhojňuje znak města, znak v gotickém orámování s andělíčky pěkně 
provedený. 

'. Pro katolíky byl kostel sv. Jana farním od IS./IO. 1619 -26./12. 1620 (Cl ) 
') Účty v Arch. z. III K a. 



278 

Miniaturní obrázek na perg. privilejích, městu J. Hradci 
r. 1552 Jáchymem z Hradce udělených. Jáchym 261etý ve zbroji klečí před 
Ukřižovaným. V pozadí ideální mnohovéžný Jerusalem s opevněními. Vy- 
obrazen v Hradech IV. 

Na českém perg. řádu pekařů, mlynářů a pernikářů v J. Hr. z r. 1659 
mimo krásnou iniciálu namalovaná marginálka z rozvilin, v nichž čáp a jiní 
ptáci. Na hoření obrubě dva andělé, vznášejíce se, drží věnec. Po stranách 
v rozích po karafiátu. Dole po stranách na podstavcích dva andělé, po- 
zdvihujíce jednu ruku k přísaze a v druhé držíce palmovou ratolesť. Roucho 
dole u nohou umělkovaně v záhyby složeno u obou stejně. 

Sv. Ignác, Fr. Xav., Borgiáš, Bergmann a tři mučedníci 
řádu jes. na 5 oválných obrazech, r42/0'98 m. Pocházejí ze semináře, kamž 
byly r. 1686 opatřeny bez pochyby dle originálů, kteréž od r. 1647 visely 
na chodbách kolleje. ^) Rámce, krásně vyřezané a pozlacené, v nichž v pol. 
19. st. v kapli sv. Víta visívaly, *) zašantročeny. 

Podobizny zakladatelů a dobrodinců semináře sv. Víta na plátně: 
Adama II. z Hradce, l-21/0-94w, Kateřiny z Montfortu, l-l9/0-95«, 
Lucie Otilie z Hradce, 1-37/107 w a v oválném rámci 0-93/0-71 »ř, 
oválné podobizny Jách. Oldřicha z Hradce, 0*94/0-72 w, Mar. Maxm. 
Hohenzollerské, choti jeho, 09/0 74 w, Vil. hr. Slavaty, 0-93/0-71 «. 
Kopie zhotovené pro seminář po r. 1663 (neboť t. r. nebylo ještě v semi- 
náři dle H. c. památek na zakladatele jeho). Ruce jsou z pravidla nepo- 
dařené. Nápadno užití rumělky. 

Ukřižovaný se sv. Maří Magd., malba na dřevě, 1*74 w dl^ 
107 m š., epitafium s rámcem téhož způsobu jako oltář pirchanský, tedy 
ze zač. 17. st. pocházející, bývalo v kapli pirchanské. Malba již silně od- 
prýskala. Nápis úplně zmizel. Tělo a tvář Kristova jsou zvláště pozoru 
hodný. 

Madonna na barokním oltáříku, 0A2m vys., 0*25 w šiř, z kaple 
pirchanské. P. M. tváři milé v rouše jedno4uchém, pěkně traktovaném, 
drží Ježíška, jenž Jí ukazuje na klečící před ním mladistvou postavu. 

Drobné akvarelové obrázky svatých, zejména P. M. nepo- 
skvrněně počatá, sv. Josef, sv. Anna, v barokním orámování dracounovém 
nebo z lepenkových proužků a závitků. ') 

Čtyři bratři Herušové, Rožmberčané, zakladatelé nadace 
pro seminář krumlovský. Podobizny na jednom plátně, 1*5 »ř š., 0*93 « v* 
Jeden drží modlitební knihu, druhý váček, čtvrtý citron. Podobizny životné 
a též co do rukou pouze pravých (neboť levých není viděti) dobře pro- 
vedené. Zajímavo, že umělec na nažinách každé podobizny užil k stínování 



*) H. c. ■) Sdělení pamětníka far. Skály. 

•) Dle pověsti pocházejí obrázky takové z doby Slavatovy. Není-li tedy původcem 
obrázků těch, krásných kresbou i koloritem, malíř Han. Oldř, Lotk nebo malířka Líb^c^ 
od nichž, dle korrespondence v Arch. z. zachované, r. 1631 a 1632 Vil. Slavata mnoho 
obrázkův objednával ? 



279 

barvy jiné. Nápis : Admodum reverendus ac clariss : DD. Joan. Mathae 
Gregor et Elias Heruss. Frat. Rosenbergenses dederunt duo millia floře- 
norum pro duobus ex fómilia sua in hoc seminarío in perpetuum alendis 
et vestiendis. Anno salutis 1686 die 17 novembris. 

Epitafium rodiny Řehoře Pirchana, akvarela na papíře, na prkénku 
přilepeném, od Řehoře Pirchana z r. 1690. Dl. 0'39 m^ v. 0*21 nt. Rodina 
celá klečí před oltářem. Nápis: Letha 1690 Mniesyeze, 30 July toto Epi- 
t€iflum gest ke czti a Slawie nerozdilney Trojiczy Swatey swau rukau 
udielal ku pamatcze sweim mylem ditkam Spolu tež y káply obnowyl 
P : Gregor Pyrchan saused, a kozlouch na przedmniesti nezarcze. 

Leopold hr. Kolonič, primas uherský. Podobizna umělecká na 
plátně, 1*63 nt šir., 2*44 m vys., darovaná již po smrti primasově r. 1736 *) 
semináři na památku studií na zdejší Jesuitské kolleji. 

Kristus krví zalévající vinici. Obraz, VZm §., 2'5 w v., po- 
chází z kostela Nejsv. Trojice, P. Ježíš ve vinici krví, z otevřeného boku 
stříkající, zalévá révu, krásný hrozen drže v pravici. Pěkní, skoro jako 
brati4 podobní andělíčkové, vznášejíce se neb aspoň hlavičkami z oblak 
vyhlédajíce, s údivem hledí na dílo Spasitelovo. V pozadí z obláčků vy- 
čnívá velká kytice jako snop a z ní ční monstrance Ukřižovaným zakončená. 
Části těla i roucho pěkně a bez přemršťování provedeno. Tvář Kristova 
lásky plná, pěkně modelována. Roucho šedé, plášť červený. Podmalováni 
červené.*) Přisuzuji jej Mich, Rešovi ml. 

Bárto 1. Jo s. Trilsambz Rychnova u Nových Hradů (1695 — 1754)/) 
bývalý chovanec j.-hradeckého semináře, dvorní a hradní farář ve Vídni. 
Podobizna na plátně, O 75 nt š., 0'92 m v., zdařilá. 

Řehoř Trilsamb (f 16./11. 1739), grammatista zdejšího jesuitského 
gymnasia, příbuzný předešlého. Rozměry tytéž. 

Jana Kupeckého (?) Stařenka. Poprsí na plátně, 0*41 wš., 48«řv., 
mnohem zdařilejší než kopie v galleríi vyšebrodské a na zámku žlebském. 

Útěk do Egypta, jemná drobnomalba akvarelová, O* 18/0' 14 w, vý- 
jevu neobyčejně živě pojatého, svižně kreslená v namalovaném orámováni 
rokokovém. 

Sépiová perokresba architektonické výzdoby nádherného nějakého 
sálu, na papíře, 0-57/0'50 m. 

Jos. Zumsande (* 1806 v J. Hradci, f 1865 v chudobinci v J. Hr.). 
Podobizny akvarelové jeho otce a matky, 0'20/0*l2 w, a dvě ženské 
podobizny oválné, 0-19/016, 018/0145 w. 

Rytiny vzácnější. 

Zvěstování P. Marie. Efflgies divae virginis annuntiatae cuius proto- 
typon Florentiae coelitus períectum in aedibus ordinis servorum eiusdem 
deiparae colitur. Dřevorytina na hedvábí ze 17. st. Nahoře a dole osmeré 
vyobrazení 3 králů s francouzskými nápisy. V. 040 w, š. 0*32 tn, 

') H. c. *) Podobný obraz na průčelí domu čís. 13 v ulici Růžové. 
'; Životopisný nástin od Fr. RuUa v Ohi. 1878 č. 18. 



280 

Bohumír Bern, Gotz^) Josef ^ Jan Křt. Klauber,^) Utrpení Pána 
našeho Ježíše Krista, na 46 obrazech, formátu 12, pro tolikéž dní 
jarního postu rozvržené 

Od Klaubra Večeře Páně v témž formáte. 

Mich, Jindř, Rentze Kniha s obrazy svatých, provedenými jím 
a jeho učitelem Jas. z Montalegre, formátu velkého čtverce. 

Téhož Korunování Marie Terezie na královnu českou. 

Jan Balzer^ Kašpar Royko dle kresby J. O. Jahna z r. 1789. 

Ohláška disputace doktorské Fr. Mich. Bindra z r. 1732 se sv. Ro- 
dinou, na hedvábí vytištěnou dle rytby Jana Ondř, Pfeffla v Augsburku. 

Alex, a Via^ Trním korunování Krista Pána, dřevoryt na pergamene 
dle Annib. Carracci z r. 1733, O 39 m v., 0*29 m š. 

Ukřižovaný, rytina Jiř, ViL Sal. Millera na pergamene, 0*23 m š., 
0145 m v. 

Jos, ryt. Fuhrich, Vítězosláva Kristova a Marnotratný syn. Rytiny 
AI, Petráka, 

Památky kalligrafické. 

1. Pergamenová listina česká, kterou Adam II. z Hradce potvrzuje 
smlouvu V. Vacrlíka z Edů s V. Hartlem o mlýn » Vysoký* z r. 1582 
(A a 43), s krásnou iniciálou J, v níž motivy z mřeží železných. 

2. Perg. listina česká, kterou Adam II. potvrzuje práva, svobody 
a prívileje města J. Hradce, z r. 1598, s krásnou iniciálou J a marginálkou 
napodobící ozdoby kované. 

3. Perg. listina česká, kterou Lucie Otilie z Hradce potvrzuje práva, 
svobody a privileje města J. Hr., z r. 1606 (A a 47), s překrásným ozdobným 
písmem, jehož prvky též k umělým kovářským nebo zámečnickým pracím 
poukazují. Obr. 206. 

4. Perg. listina česká, kterou Vilém Slavata povoluje prodej mlýna 
> Vysokého* mezi J. Hr. a D. Skrýchovem, jejž prodává dcera V. Hartla, 
Apollena, purkmistru a konšelům města J. Hr., z r. 1606 (A a 47), s iniciálou 
jinou, ač rázu podobného. 

5. Papírová listina německá z r. 1629, kterou se zavazuje cech kože- 
luha j.-hradeckých ku placení 2 mší sv. 

6. Artikule české cechu krejčovského v Kumžaku z r. 1652 na perga- 
mene (A' b' 1) s figurálními ozdobami, pérem provedenými, nejbohatěji na 
prvním listě. 

7. Perg. česká privilegia, udělená městu J. Hr. Ferdinandem Slavatou 
r. 1656. Do bohatých arabesk prvé strany vmalovány znak páně a města 
i vkresleny mistrně dva medvědi, bazilišek a obličej lidský, upomínající na 
podobný motiv klece v domě č. 158 — 1. 



*) Nar. 1708 ve Velehradě, f 1774 v Augsburku. 

*} Bratři rodilí v Augsburku, • 1710 a 1712. Josef vyučil se umění ryjcckému 
v Praze. 



281 

8- Artikule české pořádku mydlářského a svťcnického v Praze, r. 1658 
Ferdinandem III. udélené, tia pergamenu, s krásnou iniciálou M. 

9. Artikule české cechu kamenického a zednického v J. Hr. z r. 1659. 
na pergamene (A b 12), s pěknou iniciálou. 



Obr. 206. Hndec J. PotvricDf privilcjl míiukjcfa i z. 1605. 

10. Privileje české cechu tkalcovského v J. Hr. na perg. z r. 1668 
(Ab 15), 5 pěknou iniciálou. 

11, Artikule české cechu soukenického r. 1669 Ferdinand. Vilémem 
a r. 1676 Janem Jáchymem Slavatou potvrzené (A b 16), s péknou iniciálou, 



12. Vysvědíenf německé o řádném původu Vavf. Zohlingera, r. 1681 
městysem Krátkou Světlou 
v Rakousfch n. E. vydané, 
na prvém řádku písmem 
umélým napsáno. 

13. Německé vysvěd- 
čení Han. Ansot^a, vydané 
jemu od superiora jesuitské 
residence v Šacliři r. 1686 
o manželském jeho původu, 
řádném chování a původu 
>aus echter deutscher Na- 
tion<, vyniká ozdobnými pis- 
menami, zvláště zajímavými. 

15. Německé artikule 
postřihačů staroměstských 
z r. 1701 od císaře Leo- 
polda, na papíře s krásnou 

Obr. !07. Hiul« J. Uíiukí Dnuan: min hatál • nipuiým inicláloU a Znakem. 

15. Vysvědčení zahrad- 
níka MaL Šrotky z r. 1761, s písmem ozdobným a kresbou představující 
P. JeŽíSe, an se v podobě zahradníka zjevuje Maří Majdaleně- 

16. Německé vysvěd- 
čení cechu pekařského 
v Jaroměřicích (Jarmeritz) 
z r. 1775 s ozdobným 
písmem rokokovým. 

Keramika. 

Konvičky mešní 
majolikové z kostela sv. 
Václava z r. 1677 s na- 
malovaným ornamentem 
rostlinným a talíř k nim. 
Písmena E, B. Víčka mo- 
sazná. ') 

M ísy hliněné 
s vrýpaným orna- 
mentem. Jedny hnědé 
se žlutou, zelenou a Červe- 
nou ornamentikou rost- 
linnou, z okolí Soběslava ot,^ 305 h„j„ j_ yj,,,^^ „„„^^ „^ „„^.^ . ^p,,^^ 
a Katd. fiečice (obr. 207.), omunentr. 



') Vyobrazeny v Ifl. katal. pam. vjtv. Č. N. V. a v Pam. výtv. Č. V. N. L 8. 



283 

drubé modré s bílou ornamentikou rostlinnou, od hranic českomoravských 
okresu j.-hradeckého (obr. 208.)- ') 

Misa modrá s lupeny a kvčty vrytými. 

Mísa s vymalovaným sv. Petrem neúplná. 

Kachlíky. Zlomky kachlfkíi ze Sedlčanska, z hifny jednak černé, 
jednak žluté, nepolévané. Reoaissančnf články architektonické i figura 
v rouše antickém, jiné ve zbroji rytířské nebo v kroji velmoiském doby 
Maxmiliána I. 



Kachlík renaissančni ze žluté hlíny, nepolévaný, se znakem gen. 
La Marche (1661—1742). Z obecního dvora č. 160—11. 

P^xis ze slonové kosti na hostie. Na víku Sv. rodina, řezba 
silné vypouklá. 

Truhlice mistrů cechu soukenického, barokní z roku 1683, Černé 
lakovaná. Stěny podélné rozCleněny hnědými sloupky s pozlacenými hta- 

') Modré podobné v museu teleckém. 



284 

vicemi. V čele vymalovány znaky: hr. J. J. Slavaty a trautsonský, jeho 
manželky. Kolem rámců jejich přilepeny pozlacené lupeny, ze dřeva vy- 
řezané. Zámek složitý s tajným ústrojím překážkovým. Ozdoben pěkným 
souměrným ornamentem rytým. 

Truhlice cechu kolářského a kovářského z r. 1609. Bohatě ozdo- 
bena intarsiemi barevnými a připalovanými. Na víku intarsovaná výplň se 
jménem Kilián Meisl. Dosud v opatrování kováře Reisnera. *) 

DÍLA UMĚLECKÉHO PRÚxMYSLU. 

Zámečnické práce ve městě. 

Klec v domě čís. 159 na náměstí vedle pošty, pocházející dle znaku 
ze zámku nebo z některého domu panského, zhotovena byla r. 1576. Jest 
l'& m vys. a 52 m má v objemu. Postavena jest na terasse, na podezdívce 
objímající komín prádelny, která jest pod terassou. Složena jest ze 4 částí 
Zadní, k domu obrácená, obsahuje dvířka, na nichž rozviliny sbíhají se 
v kruhy, jež se protínají a protínány jsou kroužkem. Po stranách dvířek 
a nad nimi bohatší rozviliny stáčejí se v spirály, od nichž odvíjejí se lupeny. 
Kde dva oblouky nebo kruhy vedle sebe se dotýkají, připevněny jsou masky 
nebo hlavy zvířecí, z jichž tlam rozviliny vycházejí. V horní části zíovna 
nade dvířky jest vázička s rostlinou jako aloe a nad ní mezi lupením 
hlavně tulipánovitým 10 hlaviček lidských, každá jiná. Protější část jest 
jaksi čelná. Na ní dvě dvojité křivky vejčité nad sebou se protínají. Na 
dolní jest pětilistá růže (myslím, že rožmberská, matky Adama II.), na 
horní znak Adama II. a u samé stříšky letopočet 1576. Část tu z obou 
stran obrubují úzké pruhy se 4 ozdobnými esovitými vlnovkami. Ostatní 
dvě části postranní jsou mnohem jednodušší. Vždy mezi dvěma úzkými 
pruhy s jednoduššími vlnovkami jest mřížka z pěti kolmých prutů, mezi 
nimiž rozviliny, v obloučky se stáčejíce, zakončeny jsou tulipány a trojicemi 
bobulek. *) 

Podezdívka čtyřhranná, 0*8 m vysoká a na každé straně 2*19 m dlouhá^ 
obložena jest mřížkami z několika různých celků pochodícími. Majetník 
jejich f Fr. Poetsch dal zbytky mřeží a jiných klecí takto upevniti, když 
mu byly mnohé částky z půdy ukradeny. Příbuzná se zadní částí klece 
jest mřížka na straně čelné, kde k obloukům se proplítajícím, jichž konce 
jsou prstenci připjaty k obloukům sousedním, připevněny jsou hlavy harle- 
kinů, vyplazujících stočené jazyky a liliové květy. Příbuzná také část mříže 
na levé straně, jsouc ozdobena fantastickými liliemi, tulipány a hlavami 
harlekinů, jen že tu vychylují se také křivky do předu z plochy mříže. — 
Jedna část mříže na straně zadní podobá se ornamentem dvířkám. — Do- 
cela jiný vzorec, rázu převahou geometrického, jest na straně pravé. Koso- 

*) Vyobrazena v Pam. výtv. Č V. N. č. 26 a v lUustr. katal. pam. výtv. Č. V. N. 
",• Vyobrazena v Koulových Pam. um. prňm. II. 21, v Hradech IV., 49 a v Če- 
chách VI. 183. 



285 

ítverec rozdělen ve čtyry menSf, jež uvnitř protíná ítyrlupenná růíe. Z ni 
do rohů kosočtverce vybíhají kytice jednoduché. Prostor mezi stranami 
kosočtverce a čtvercovým rámcem vyplňuje ornament srdčitý. — Zase jiné 
jsou ornamenty na jedné částce mřiže zadni a jedné časti mříže levé. Užito 
dlouhých zubatých listův a růže, jen Že onde držán ornairent v ploSe, tuto 



Obr. 210. Hrmite J. Klec * domi í. 1E9-1. 

vSak lupeny vytáčejí se ven a Šest lupínků růže stáčí se pod sebe. — Mimo 
části mřežl zachovány dvě různé kytice, bezpochyby nástavce. 

Práce tyto velice pozoruhodné jsou též vhodné A". Novákem natřeny 
a pozlaceny. Obr. 209. a 210. 

Mřlíe. Dvě na dome čís. 86 a 87 na namésti. (Obr. 211.) Renais- 
sanční mříž na schodech v dome čís. 139. Úkol vyplniti dvě polovice licho- 



bčžnfka rozluStěn dosti mechanicky tfm, £e do větši polovice vpraveno £est 
velkých spirál s lupeny a jedna malá, do menšf tři velké a tři malé. Ba- 
rokní mříže pod okny domu čís. 4 — IV. Podobné, ale o néco jednodušší 
JSOU mříže v museu. 

Kříže v museu. Renaissanční, nad podstavcem 1*4 m vys., ze 17. sL 
(Viz vyobrazení 212. 1) ') 

Křiž reaaissanCní, 0'82 m nad podstavcem vysoký. V schránce bývala 
na plechu vymalovaná Nejsv. Trojice. Na vnitřní strané dvířek německý 
nápis. Mezi rameny kříže a horní částí středního prutu souměrné dvě čtver- 
násobné proplftající se osmičky. Nad schránkou připevněn plechový Kristus 
s praporcem, jehož barvy již zmizely. Z konce 17. sL Obr, 213. 



Otu. 311. Mndce J. lOBIca *e iirltljlni dono E. BT— I. 

Kříž rokokový, 136 wí nad podstavcem vysoký. Od křivek s přised- 
lými lupeny odvíjejí se některé lupeny do předu. V dolní části mřížkování. 
S plechového Ukřižovaného jakož i Boha Otce na vrcholu kříže barvy seSly. 
Z 18. st.») 

Kříž ze spirál na tři strany vedených, 136 m vysoký, z r. 1836. Český 
nápis v schránce seškrabán. 

Nástěnné rameno se znakem kovářským. V rámci trojhranném 
výplň mřežovaná pozdně barokní s vysekaným koníkem. 

Nástěnné rameno volutové, nesoucí orla. Základ ozdoben velkou pla- 
stickou růží z pozlaceného plechu. K rameni samému připojeno lupení 
z plechu pozlaceného. V zátočce pozlacená růžice. 

Nástěnné rameno rokokové, trojhranné, s bohatou prohýbanou listovou 
ozdobou z plechu, svrchu korunou zakončené, držívalo železný mak ho- 
stince v Jungraannově ulici čfs. 26. Nyní jest beze znaku. 

Chrlice dva z plechu Železného v podobě okřídlených ostnatých 
ještěrŮ, pocházející z předměstí nežárského. (Mus. m.) 

') Reprodukováno v Illustr. kálal. pam. výtv. z Č. V. N. 
') Vyobrazen v Pam. výtv. t V. N. č. 34. 



287 

V museu městském jsou ještě tyto práce zámečnické: 
Zámky renaissančnf německé dveřnf: jeden s jednoduchým, mělce 
vyrytým ornamentem; jiný o jedné závoře má zpodnf plochu ozdobenu 
jednoduchým ornamentem vtesaným, ale pflkrov schránky překážkové jest 
ozdoben souměrným ornamentem vrytým z rozvilin a závitků, zakončených 
zvířecími hlavami. 

Zámky truhlové : 1. Jeden o 4 ozubcích. Ozdoby ryté. Na svrchní desce 
rozviliny a spirály do vSech části soumémě se rozvfjeji, vycházejíce z úst 



Obr. 113. HndM J. Kovuý U(i > lottt. nuMu. Obi. 313. Hndtc J. Kotmný křCl -w bIr. iddrii. 

fantastické hlavy. Na střední zákrovce stilisované lupeny rozvíjejí se z ozdo- 
beného hrnce. Mimo to přinýtovány vysekané a ryté listy. 

2. Zámek o třech závorách. Ornament, vhodně plochu vyplňující, rytý 
a leptaný. 

3. Na pokladnici tkalcovské zámek rýhovaným vzorcem ozdobený. 
Pocínované závěsy končí dračími hlavami. 

4. Zámek o 4 závorách, do 3 skob zachycujících. Ornament roko- 
kový rytý. 

Závěsy dveřní dva, 0*58 m dl., pocinované, plosko vytepané v roz- 
viliny, souměrně se proplétající, vrýpánlm oživené. 

Závěsy dva truhelní, z pocínovaného železného plechu, 0'98 m dl., 
barokní s ornamentem vrytým. 



288 

Závésů truhelních 4 páry, 0*27 m dl., z pocínovaného plechu, vyse- 
kané a pěkným vrytým ornamentem s dračími hlavami oživené. 

Přítuha barokní. Podloha stejnoramenný kříž liliovitý. Kruh ozdoben 
prstenem a dvěma stonky. 

Cínové nádoby v museu. 

Krabičky čtyry na pečetě při privilejích městských z r. 1606 (A a 47), 
každá s jiným vyrytým pěkným vzorečkem. Obr. 206. 

Konvice cechu tesařského z r. 1657, po víko 038 m vys., na třech 
nohách, jež činí kotouče, na obvodu svém stojící. Plášť v horní a dolní 
třetině ozdoben vykrouženými rovnoběžnými pásky. Na střední části mělce 
vsekána Madonna s hrubým Jezulátkem a sv. Šimon. Mezi nimi vysoko 
vyrostlá pomněnka. Roucha i květ a lupeny rytím oživeny. Začáteční 
písmena jmen starších cechu. Na víku lvíček. 

Baňka v podobě hranolu šestibokého, 0'\i m vys., jejíž okrouhlé 
víčko s pohyblivou rukojetí k nízkému krčku šroubovitému vnitřní maticí 
přiléhá. Na víčku rytý ornament z lupenův a kvítků J- L- E- A 1675. 
Boky nádoby ozdobeny vyrytými postavami ženskými, allegoriemi měsíců 
července — prosince v ušlechtilém orámování barokním. *) 

Konvice cechu pekařského, mlynářského a pemikářského z r. 1687, 
0*23 m vys., znakem 3 cechů ve festonu ozdobená. 

Pohár cechu tesařského, 03 m po víko vysoký, 6 vypuklými lvími 
hlavami na číši a jinak vtepanými obloučky a palmetami ozdobený. Stonek 
s ořechem vkusně vykrouženy. Na víku hrubší postava mužská. 

Pohár cechu soukenického z r. 1695, opravený r. 1751, bez víka 
0*31 m vys. Na číši 4 plastické hlavy lví v rozích vepsaného pětiúhelníka. 
Na místě páté hlavy vrytý znak tkalcovský a po obou stranách jména česká 
starších cechu z r. 1751. Na víku oděnec s kopím a štítem. 

Konvice pořádku mlynářského z r. 1762, bez víka 037 m vysoká, 
na 3 lvích tlapách. Na víku připevněn stojí štítek s mlynářským znakem 
a letopočtem. 

Dvě cínové vázičky s podobami otců církevních bývaly na okáři 
v kostele Nejsv. Trojice. Na rokokových vázičkách nasazeny desky, roko- 
kovými rozvilinami orámované, kdež na mosazném podkladu jest vytepáno 
poprsí tu sv. Jeronýma, onde sv. Augustina. Pod nimi a nad nimi cherubíni. 
Celek, 0*7 m vysoký a na basi 015 m široký, zakončen vypuklým vejčitým 
mosazným štítkem mezi větvicemi dolů spuštěnými a hlavičkou nad štítem. 

Zvonek ve věžičce nad museem, býv. (na konci 18. a v 1. pol. 19. st.) 
latinskými školami, přelit r. 1814. Ozdoben festony. Nápis: 3ío^. Jtbalbcrf 

J^Btner Bubrads anm? 1814. 

Pečetidlo stříbrné města J. Hradce, 0054 w v průměru, se znakem 
městským a nápisem v got. minuskuli: s(iginum) maius cioium tbitaftS 
BoDe bomus. ^) Obr. 214. 

*) Vyobrazena v Pam. výtv. Č. V. N. č. 19. 

*) Vyobrazeno v Č. sp. přát. starož. VII. Znaky 1. 33. 



289 

Pečetidlo mosazné cechu tkalcovského v J. Hradci z r. 1$02. 

V synagoze dva svícny 12rainenné, 2-05 « vysoké, železné. 
Vkusné renaissančni podstavce ozdobeny barokními kartušemi. Pocházejí 
prý z kteréhosi zámku. 

>Ec bachajím* (strom života), stffbmá akrotena, nasazovaná na 
hořeni konce závitků, obsahujících knihy MojžfSovy. Dolní íást má tři 
ořechy, horní pod korunou ozdobena vysekanými a vytepanými lupeny 
a kvéty. Sloh rokokový. Daroval Bobele. 

Vzácnéjfil pečeti v museu méstském. 

Vejčitá pečeť z bílého vosku, ponékud poškozená, arcibiskupa Volf- 
rama, zavéSená na pergamenové listince z r. 1397, kterou nadávají se od- 
pustky oltář sv, Petra a Pavla, Početí 
a Navštívení P, Marie ve farním ko- 
stele j. hradeckém (A c 2). Pod goti- 
ckým baldachýnem sedí postava bi- 
skupská, pravicí Žehnajíc a levici opí- 
rajíc o berlu křířem zakončenou. Po 
stranách dvš Stltky znakové. Legenda 
gotickou minuskulí ; isolfcant ECtleSte 
pragensts ariÍ)iepieiot)us a^oslolite 

scbia lEgaíua Vzadu vtiStěn 

do Červeného vosku sekrýt arcibi- 
skupův s opisem : rcctetum (iflilli mei. 

Pečeť Jindřicha IV. z Hradce, 
krásný otisk pečetidla z r. 1477 na 

pei^. listině z r. 1491, kterou Jindřich obi.iu. undcc j. veiu pitcť mí>uiiá. 

zavazuje se k nadání pro minority 

u sv. Jana (A c 5), a na perg. listině z r. 1506, kterou J. z Hr. daruje městu 
J. Hr. jitra za plesberkem na zHzení rybníků Holuba, Přibyla, Srnce. Na 
pečeti úplný znak Jindřichův. Kolem na vytištěné stužce nápis gotickou 
minuskulí: pgiU. fienriti be noroa bomo 1'íAA- 

Pečeť oválná arcibiskupa ArnoSta hr. Harracha na perg. 
notariátnfm vidimus latinského instrumentu, kterýmž obec města J. Hradce 
nadává kostel Nejsv. Trojice z 8-/9. 1625 (Ac« 10). Postava sedícího arci- 
biskupa v rouchu arcibiskupském, pěkně a čistě propracovaná. Nápís lapi- 
dární: ERNESTUS II. D. G. ARCHIEPIS. PRAGEN. LEG. NAT. 

Vazby v Mus. méstském a knihovně gymn. 

Tlačená vazba ze svinské kůže, z r. 1567, 0175/011 m. Na přední 
desce uprostřed Spravedlnost v kroji doby Maxmiliána I., na zadní Judita 
po zavražděni Holofema. Na okrajích střídají se, pokud místo stačí, postavy 
Víra, Naděje, Láska, Střídmost. Vevázán illustrovaný Vei^ilius z r. 1561 

Tlačená vazba ze svinské kůže s 1. 1591 na dílech Lipsiových, vy- 
tištěných v Antverpách r. 1585 m 4. Na přední desce poprsí M. Luthra, 

SoDpii pwaátsk hi«. ■ ucnil. Pol. okiei JÍndfÍcho-Hr«il«kj. j9 



290 

na zadní desce jiné s nápisem: J^orma quibicm potis icfií: SEÍ mens íua 
nearia pingl (Kn. gymn.) 

Tlačená vazba ze svinské kůže, z r. 1591 na pařížském vydání Caesara 
z r. 1574 a antverpském Sallustia z r. 1587, formátu 01 1/0*07 m. Vtlačen 
na obou deskách genius Spravedlnosti, držící meč a váhy. Nápis pod ním: 
SWM CVIQVE. Nad ním na přední desce asi jméno majitele ISZM a dole 
letopočet 1591. 

Tlačená vazba z r. 1592 v stejné kůži. v níž vevázán foliant Calepini 
Dictionarium linquarum septem z r. 1579. Na přední desce poprsí Max- 
miliána II., na zadní znak císařství římského. (Kn. gymn.) 

Tlačená vazba renaissanční ze svinské kůže, ze 17. st, O 355/0*235 /«, 
na knize Liber horarum canonicarum secundum veram rubricam archi- 
episcopatus ecclesiae pragensis od Jiř. Stuchsa ze Sultzpachu, r. 1502 
s dřevorytem 4 českých patronů v Norimberce vytištěné. Maticemi vtištěny 
mezi vkusné proužky, aby jen prázdné místo bylo vyplněno, poprsí svatých 
a hlavy králů. Z kování, puklami opatřeného, zachovány jen 4 mosazné 
krásné nárožníky renaissanční, prosekané, ryté a z části vytepané. 

Tlačená vazba podobné práce, jen že s allegorickými figurami ctností, 
na illustrovaném německém spracování Livia a Flora, od Theodosia Rihela 
r. 1574 vydaném. O 33/0205 w. 

Tlačená vazba v temně hnědé kůži, 030/019 m. Vevázán kr. patent 
cechu koželužského v J. Hradci z r. 1732. Vzorek ornamentu rostlinného 
velmi jemný a čistě vypracovaný, vyzlacen. Práce ruční. *) 



Hrutkov. 

(Ruttenschlag). 

V gotisující kapli, r. 1889 od Tom, Rubého z D. Ratmírova vysta- 
věné, na got. oltáříku od M, Neubaura^ obraz sv. Josefa od B. Kamaryta. 

Zvony. 1. na památku 40. lete vlády J. V. cis. Fr. Josefa I. r. 1888. 
od R, Pemera ulitý, 0*54 m š., 0*39 vys. Na plášti Nejsv. Trojice. 
2. s Madonnou od 7, V. Pemera z r. 1836, 038 m š., 03 vys. 



Hůrky 

(Adamsfreiheit), 

v obecné mluvě Beri-Weri (Bergwerk), městýs 4*5 km sv. od Nové Bystřice, 
založený r. 1634 Adamem Pavlem Slavatou a osazený německými havíři, 
kteří tam dobývali síry a skalice. *) 



') Vyobrazena v Pam. výtv. Č. V. N. Č. 10. Nepochybně práce Ondřeje Tiize 
(1696—1770). ") Fr. Tischer, Povstání vesnice Hůrky. Ohi. 1871, 4. 



291 

KAPLE SV. JAKUBA VĚTŠÍHO, r. 1732 obcí založená as pří- 
spěvkem vrchnosti vystavěná, přifařena k Nové Bystřici. Od r. 1765 mela 
svého administrátora. R. 1769 kaple rozšířena a r. 1781 stala se samo- 
statným farním kostelem. 

V 1. 1814-1816 vystaven místo kaple nynější FARNÍ KOSTEL 

SV. JAKUBA nákladem paní Terezie hrab. Trautmannsdorfové, tehdejší 
držitelky panství bystřického/) stavitelem Fr. Schneidrem. Krov r. 1900 
shořelý na kostele i věži obnoven. Kostel orientovaný. 

Presbyterium pětiboké, 69 m dl., 8 m šir., z každé sírany vysokým 
oknem v polokruhu zaklenutým osvětleno; za ním přiléhá sakristie. 
Loď, 14-42 w dl., 92 w šir., o 3 klenbách valených, které sklenuty jsou 
mezi pasy, spočívajícími na kládí, neseném toskánskými pilastry. 

Věž dvoupatrová nad průchodní síní, 472 w dl., 259 i« šiř, vyniká 
nad štít. Byla do požáru pěknou proláklou bání a dvěma pyramidkami nad 
ní se úžícími zakončena, podobně jako v N. Bystřici. K průchodní síni přiléhá 
na jedné straně kaple P. Marie lourdské, na druhé schodiště ke kruchtě 
a věži. Kruchta nehluboká v pozadí lodi spočívá na třech obloucích pode- 
přených dvěma pěkně s entasí od místního kameníka vytesanými toskán- 
skými sloupci o hranolových podstavcích. Kládí, pouze nad sloupy se vy- 
skytající, skládá se z nízkého architravu, vlysu a římsy se zubořezy. Loď 
jasné osvětlena třemi páry vysokých oken jako v presbyteři. 

Oltáře. Hlavní oltář sv. Jakuba, renais práce vídeňská. 

Oba vedlejší oltáře jednoduché renaissanční, práce Mat, Neubaura 
z J. Hradce s obrazem ve středu. 

Kazatelna na dubovo natřená, okrouhlá, ve tři pole rozdělená, na 
nichž po jednom obraze evangelisty. Čtvrtý, sv. Jan, na zadní stěně zdá 
se býti prací Jos. Kellnera, Na okrouhlé stříšce drží andělíčkové desatero. 
Nad středem stojí sv. Jan Křt. 

Varhany nižší v předu, vyšší v zadu, rokokové, se střední částí 
vyšší, hnědě hlazené, o 16 rejstřících, pocházely z nějakého kláštera. Shořely. 

Obrazy. Sv. Jakub st., 158 w šir. a asi 2 w vys., od Hantde 
Kupferera v Innsbrucku z r. 1859. Starý obraz jest v museu bystřickém. 

Na vedlejších oltářích jsou obrazy, 0'67 m šir. a asi \2m vys., z pražské 
malířské akademie asi před 13 léty dodané: mladistvý sv. Antonín Pad. 
a P. Maria bez poskvrny počatá. 

Zvony: 1. 0*74 w šir., 0*5 w vys., ovinut pod hladkou páskou ho- 
ření věncem z rozvilin s astrami, na jedné straně má sv. Jana Nep., na 
druhé pěkného Ukřižovaného s P. Marií a sv. Janem. Dole nápis: 

GEGOSSEN VON JOHANN GOTTLIEB JENICHEN IN KREMS 1832. 

2. O 54 m šir., 044 m vys., pod hoření obrubou z proplítajících se 
kruhů má vlys z trojlístků gotických. Na jedné straně P. Maria mariacelská, 

*) Kollmann, Paměti N. Bystřice, T. 404 n. 

19* 



292 

na druhé Ukřižovaný. Dole: GEGOSSEN VON GOTTUEB JENICHEN IN 
KREMS 1854. 

3. 0*44 m šir., 33 m vys., poď hoření obrubou palmetovou nápis: 
mích GEGOSSEN ANTON AUFHElMER IN ZNAIM 1823 a pod ním ozdůbky 
po způsobu festonů. Dolní obrubu činí nápis : S. MARIA ORA PRO NOBIS. 
V prostředku pláště zvonového na jedné straně Madonna s Ježíškem, po 
pás v oblaku. Po stranách po listu olšovém s jemně naznačeným cévovím. 
Na druhé straně menší Ukřižovaný s takovýmitéž listy. 

Znak městýse: ve zlatém štítě modrá pětilistá růže se zlatým 
jádrem, za níž vynikají dvě hornická kladiva, křížem položená. ^) 



Jarošov. 

Pamětní kniha fary jarošovské. — Účty fary jarošovské za patronátu jesuitského. — 

Výpisky z těch účtův archiváře p. Fr. Tischra. — Akta stav. — Sr. 242. — Tr. 412. ~ 

D. 59, 86. — Fr. Tischer j., Fara v Jarošově, Ohi. r. 1895. — S. 357. 

KOSTEL FARNÍ SV. PROKOPA nad sklípkem jmenuje se 
farním r. 1384, plebáni z řádu něm. rytířův uvádějí se 1. 1394 a 1397,*) 
náležel tedy také pod patronát řádu toho. R. 1487 připadlo právo podací 
Jindřichu IV. z Hradce a jeho nástupcům, až se toho práva r. 1594 vzdal 
Adam II. ve prospěch jesuitů, kteří ho užírali do r. 1773, načež přešlo na 
matici náboženskou. 

Nynější kostel orientovaný skládá se z gotického presbyteria o pěti- 
bokém závěru, opřeného opěráky, k němuž při straně evangelijní přiléhá 
sakristie, a z lodi renaissanční, do níž vchází se pod věží, před průčelím 
postavenou. Vnější stěny lodi jsou rozčleněny dvojicemi lesen, mezi nimiž 
po vysokém oknu v oblouku zaklenutém. Stavivo lomová žula. 

Presbyterium 12'5 m dl., 713 m šir., ^'S m vys. Nad konsolami, 
majícími podobu obráceného jehlance s osmibokou deskou krycí, vystupují 
žebra do nějaké výše nedílná. Okna bez kružeb. Prostřední zazděno. Pre- 
sbyterium pochází asi ze 14. stol. 

Loď 17 m dl., S'12 m šir., až po klenutí 6*34 m vys. 

Ze staré lodi zachoval se pod prahem pravých bočních dveří kámen, 
dole 75*5 cm^ nahoře 55*5 cm dlouhý a 31 cm vysoký, s letopočtem 1550.^ 

Stará loď shořela při požáru r. 1751, načež přestavěna byla archi- 
tektem Janem Kleinem ze Stráže r. 1754 a následujícího roku zaklenuta 



') Sedláček v Ottově N. Slov. Xí. 900, kde též vyobrazení. 

V Lib. conf. V., 179, 283. 

* Potvrzuje to tvar vykrajovaného červeného štítku, 2\1 cm 
vys. a 23*5 cm šir., se znakem kameníkovým, kterýž pod letopočtem 
jest vytesán. Mylně četl a na desce pamětné knihy poznamenal 
farář Jan Schulz 1110. 



4\ \m 



293 

dvéma klenbami valenými mezi pasy, jak dosud se spatřuje. Každé pole 
osvětleno jest z obou stran vysokým oknem, v oblouku zaklenutým. Roz- 
členění stěn vnitřních stalo se dvojicemi toskánských pilastrů. 

Sakristie překlenuta třemi valenými klenbami, dvěma pasy oddě- 
lenými. 

Věž byla nově vystavěna již r. 1720. Stavěl ji zednický mistr Jan 
Beverelli z Telče s palírem Janem Šťastným a Ant, Paisck (neboli Paist, 
jak psáno vPam. knize 67 n. Arch. z.) z Bergwergku (t. j. z Hůrek), »Šváb« 
a mistr tesařský. *) 

Ve výklenku 1. patra průčelí jejího postavena byla socha sv. Prokopa, 
kterou kameník z J. Hradce Šeb. Kryst, Steyrer^) za 27 zl. 30 kr. v. m. 
vytesal a malíř Jan Múller za 7 zl. omaloval. Sv. Prokop, nyní šedou 
fermežovou barvou natřený, s mitrou na hlavě, drží levicí berlu a pravicí 
ponazvedá lem pluviálu, tak že pěkné záhyby čině, oživuje zpodní část 
sochy, a spolu drží na řetěze malého raracha s rukama na zádech spou- 
tanýma. 

Požárem r. 1751 věž zajisté také utrpěla, neboť po tom roce opatřeny 
čtyry nové zvony. Zajisté tedy i jí týkala se přestavba r. 1754 vykonaná. 
Za požáru r. 1818 byla jen duchapřítomností a odvážlivostí farářova čele- 
dína zachráněna.') Roku 1897 18./3. stržen byl prudkou vichřicí krov 
i s římsou, ale nová osmiboká jehlancová střecha posazena. 

Oltáře. Na místě rokokového hlavního oltáře, díla to dačického 
řezbáře Mat. Strahovského, jehož zpodek sestrojen byl jako hrob,*) stojí 
od r. 1877 třídílný gotický oltář, dílo řezbáře Mat. Neubaura za 650 zl. 
Upraven byl tak, aby ve střední části v rámci s ploskou kružbou gotickou 
zapuštěn mohl býti obraz, sv. Prokop, 1*88 /« vys. a 1*26 w šir., od VácL 
Majera^ měšťana soběslavského r. 1762 za 240 zl. vymalovaný a r. 1856 
od Jana Steinhausra restaurovaný, a ve výklencích po obou stranách na 
podstavcích by státi mohly kolorované sochy sv. Václava a Víta. Jsou 
1*65 m vysoké. Vyřezal je Mat. Strahovský r. 1759 za 40 zl. 

Sv. Prokop v černém rouše řeholnickém v jeskyni, jejímž otvorem 
viděti jest do krajiny s kostelem věžatým, stoje u stolu bílým ubrusem po- 

*) Uvádím zde chronogramy zapsané v Pam. kn. farní při zprávě o stavbě včie, 
poněvadž se zajisté odnášejí k osudům věže nebo kostela, kteréž snad jednou podaří 
se vysvětliti. Zdá se, že r. 1720 měli zprávu neb aspoň se domnívali, že kostel nebo 
véž povstala již r. 1220. 

VbiL bojB abij Dobr|t bijLo |a 

DnVW na|Ti;CI| (1220) 

Pql laroiroWž abij Mno^o prjlbijLo 

ílInDe nic nBVbijLo (1620) 

bVD bní^V CÍ^WaLa nelíionaLa aMen. n720) 

•) Lepšího kameníka tehdy v J. Hradci nebylo. Nar. 1681 v Oseku v Uhrách 
V Hradci měšť práva nabyl 18/2. 1718. f 5./2. 1751. 
•) Arch. z. III K a Roseč. 

*) Sochařovu kresbu oltáře poslala hr. Isabella z Prahy svému synu hr. Proko- 
povi Černínovi 3/7. 1761. 



294 

krytého, na němž mitra, berla a néjaká listina, drží v levé ruce otevřenou 
knihu a pravou žehná, usmívaje se. 

Sv. Václav v odění římského imperatora s hermelínovým pláštěm, 
jehož levý cíp má přehozený přes pravé koleno do předu ohnuté, na hlavě 
maje vévodskou čepici, v levici drže prapor s křížem a pravicí přidržuje 
štít, hledí zbožně k nebi. 

Sv. Vít v podobném odění a s podobnou korunou klade pravici na 
srdce, v levici drží kohouta. 

Oltář sv. kříže, úplně opraven byv r. 1775 Jos, Šedivým za 80 zl., 
restaurován spolu s ostatními oltáři v nedávné době Fr, Tomáškem z J. Hradce. 
Pod baldachýnem svrchu červeným a vezpod modrým, stříbrnými květy po- 
setým, s pozlacenou obrubou a stříbrnými střapci, visí Ukřižovaný. Tělo 
forem plných, málo na stranu prohnuté, pečlivě provedeno. Obličej velice 
ušlechtilý a v utrpení svou klidnou oddaností dojímá Na baldachýnu stojí 
soška » dobrý pastýř « s biretem na hlavě, která bývala nad kazatelnou. 
(Srv. sochu na kazatelně novobystřické !) Uprostřed oltáře pod Ukřižo- 
vaným jest v rokokovém rámci malá, asi 13 cm vysoká Pieta, s uměním 
a jemným smyslem zvláště pro draperii roucha vyřezaná. Po stranách jsou 
sochy P. Marie truchlící a sv. Jana Ev., 110 w vys., a níže stojí dvě malé 
sošky sv. Jana Křt. a Jana Nep., 28 cm vysoké. 

Oltář P. Marie, jakož i protilehlý oltář sv. Jana Nep. z r. 1762 
jsou docela stejného rázu rokokového. Středem svrchní části obou jest 
výklenek rokokovým rámcem ovroubený, v němž stojí socha svatého, jemuž 
oltář zasvěcen. Pod výklenkem jest onde v rámci rokokovém velmi nepra- 
videlném obrázek sv. Josefa s pěkným zlaceným monogramem, tuto v po- 
dobném rámci chatrný obrázek anděla strážce. Onde jsou na tabernákulu 
dva roztomilí andělíčkové držící malé svícinky v podobě rohu, tuto jsou 
dva se stejnou láskou vyřezaní andílkové na vrcholu oltáře. Po stranách 
obou oltářů jsou sochy, 113 »ř vysoké, onde sv. Jáchym a sv. Anna, tuto 
sv. Ivan a sv. Thekla. 

Všecky postranní sochy posledně jmenovaných tří oltářů jsou dílem 
téhož řezbáře nehrubě vynikajícího. 

Daleko lepší jsou sochy P. Marie a sv. Jana Nep., pozdější to ná- 
hrada za původní sochy, z nichž sv. Jan stojí nyní v kapličce u mostu 
v Rodvínově. P. Maria, stojící na kouli a půlměsíci, drží oběma rukama 
nahého Ježíška, který v pravé ručičce má říšské jablko. Panna Maria má 
modrý vzorkovaný plášť se zlatou obrubou t levé strany přehozen přes 
pravou ruku, čímž v pěkných záhybech šikmo protíná kolmice nemnohých 
těžších záhybů červeného roucha zpodního. Krk má poněkud silný, bradu 
nápadně malou. Sv. Jan Nep, asi 1*4/// vysoký, tváři ušlechtilé, s lásky 
plnou zbožností hledí na Ukřižovaného, jejž v pravé ruce drží, v natažené 
levici drže kvadrátek. 

Kazatelna. Stará, rokoková,^ Vx^xom MaU Strahovský vyřezal r. 1759 
za 65 zl.. nahrazena r. 1892 novou gotickou osmibokou na nízkém got. 



29S 

sloupci s osmibokou patkou od Mat. Neubaura. Přední prohnutá deska 
staré s rokokovými pozlacenými ozdobami, uložená ve výklenku za hlavním 
oltářem, ukazuje néjaký biblický výjev. Na hoře lebkami poseté, z nfž vy- 
stupují mrtvi a tři již nahé postavy v levo na vrchu usedly, stojí v prostřed 
muž s rozpjatýma rukama bledé vzbfiru, jiný v právo stojící ukazuje vzhůru, 
třetí sedící hledí na osobu střední. Roucha jsou pozlacena, nažiny malovány. 
Křtitelnice. Ze staré křtitelnice, dodané Mat. Strahovským r. 1759 
za 7 zl. 44 kr. v. m., zachována jest skupinka ze dřeva dosti správné, afi 
ne se vSemi podrobnostmi vyřezaná, >Křest Páně>. 



Obr. ZIB. JuBlov. Kamenni pokládám *s funini koitclc. 

Sanctuarium ve zdi presbyteria na strané evangelijní s gotickým 
obložením zakončeno je svrchu trojúhelníkem, vyplněným trojlístkem. Po- 
zoruhodná jest železná mřížka. Rámec její jest posázen samými pétilístýini 
růžemi. Takové též spatřujeme, kde nejhořeji dva vodorovné pruty se pro- 
tínají s péti kolmými. Prázdný prostor mezi ostatními pruty vodoro\'nými 
vyplňují železné obloučky, k nimž přilfnajf slohované listy dubové a j. 
MHžka jest zajisté prací některého ze zámečníků hradeckých, v tom oboru 
na slovo vzatých. 

Pokladna kamenná, gotická šestiboká, oblounem oddělená od patky, 
stojí pod kruchtou v právo od hlavního vchodu. Obr. 215. 

Varhany s 18 registry opatřeny r. 1832 a r. 1888 K. Schiffnerem 
opraveny. Skládají se ze tří částí, střední nižĚí, v popředí rozšířené kruchty 
postavené, s vlysem dorským bez architrávu, a dvou vySžích, v pozadí po 



296 

stranách stojicích, s architekturou renaíssanční, ale na žádný určitý sloh 
starověký přesně neupomfnajicí. 

Zvony. 1. Maria, přelit ze zvonu, r. 1582 vytaženého a 15 Y^ ct 
těžkého, 1135 »ř široký a 0*97 m vysoký, prý 20 ct, těžký. Obrubou horní 
i dolní rokokový věnec z obloučkův a květin. Na jedné straně P. Maria 
na oblace, pod ní znak jesuitský a nápis: 

RECTORE COLLEGn NOVODOMENSIS 

MATTH^O CHMEL 

S. I. 

FVDIT ME lOSEPHVS USSIACK PRAG^ 1767. 

Na druhé straně znak Černínský a pod ním: 

GVBERNATORE NOVODOMEO 
PROCOPIO TSGERNIN LEVATA. 

2. Sv. Mikuláš, vážící prý 10 ct, 0*89 »ř šir., 0'77 m vys., se stej- 
nými obrubami, má na jedné straně sv. Mikuláše s paprskovitou svatozáří. 
Jemu po levici drží anděl kartuši bez nápisu, po pravici sedí na sudě tři 
chlapečkové. Pod tím nápis: 

PAROCHO VENERABILI AC PR^CELLENTI DOMINO 

lOANNE WENCESLAO SCHULTZ A : A : L : L : 
ET PHLLE MAgT:S:S:THLLE BACAL : FORMATO 

BOHÉMO- DOBRZIVENSI. 
Na druhé straně : ^DITUIS MATTH^O BASCHEK . WENCESLAO 
WITKU . FRANCISCO WSSETICZKA . lACOBO DOTENECZ. 
FVDIT ME atd jako u č. 1. 

3. S v. Pavel a Jan (prý 5 ct. těžký), 0*72 m šir., 0*6 m vys., se 
stejnými obrubami, nese na jedné straně podobu obou svatých ve zbroji 
římské, ani držíce v ruce levé bibli, jeden pravici pozdvihuje na svědectví 
věrnosti k víře křesťanské, druhý klade ji na srdce. U nohou jednoho jest 
špalek se sekyrou. Pod obrazem nápis: FVDIT ME atd. jako u č. 1. 

Na druhé straně: IVDICIBVS ET SCABINIS 

FRANC : DACHOL WENCÉ : WLACH 
ANDR : RATTAY ANDR : BEDNARZ 
VITO : HRUBEY MATTHI : SAMETZ 
MATTHI : KUBU ANDR : SLÁDEK 
MELCHI : HAYNEY LUC : MOURAL 
MARTI : STIEPAN GORG : DEYDEL 
lOAN : MARESCH. 

\ 4. S v. Prokop (prý 2 ct. těžký), 0*37 m vys., 02 m šir. Na pásce 
svrchu vroubené rokokovým ornamentem, k níž na kroužcích připjaty jsou 
festony, nápis: 

FRANZ CARL VANIEK HAT MÍCH GEGOSSEN IN IGLAU 1794. 

Na jedné straně pod pasem sv. Prokop s mitrou v jedné ruce drže 
berlu, v druhé kříž a u nohou maje raracha. 



297 

SOCHU sv. Jana N. na moste, nehrubě umělou, zvlášté co se týče 
roucha v dolních partiích, dal postaviti r. 1719 Tom. Hajný z Nekrasína, 
déd Fr. Pravdy. 

B02l MUKA před Jarošovem při cestě k J. Hradci. Na obrácené 
lalošce osmiboká basis a na ní stojí dřík sloupový nesoucí hranol s vý- 
klenky na všech čtyřech stranách, jenž dovršen stupňovité do výše se men- 
šícími deskami a konečně železným křížem vystupujícím z kytice obloučků. 
R. 1831 obnovili Anton Pedan a Jakob Heida. — Jiná při rozcestí k Rod- 
vínovu, čtyrboká s otupenými hranami, 2*81 m vysoká, z r. 1652. 

PECET bývalé rychty jarošovské : Medvěd z pravé strany drží koru- 
novanou přílbici. Nápis: J^icqrf IStjdFrfij JarDBBoraBÍu; 1658. 



Jemčina. 

(Gestůtthof.) 

Bedáchtnus-Buch od jemčinského kaplana P. Ondř. Polstera z r. 1774. — Bauregíster 

o stavbě kaple a zámku jemčinského. — Inventáře r. 1759 - 1832. (Archiv zám.) — 

G. Wachtel, Memoiren des gráíl. Czerninschen Schlosses Gestůtthof s vyobr. zámku. — 

Fr. Tischer, Ohi. r. 1873 č. 13. ■— Čechy VI., 204 s vyobrazením. 

• 

České jméno značí tolik, co velká vrata v jezu, německé pochodí 
odtud, že tu byl hřebčinec. Býval nejprve ve dvoře velhartickém, nynějším 
zadním. R. 1744 byl již dvůr na místě nynější Jemčiny, ovšem jen tři 
jednoduchá podlouhlá stavení (dvě z nich jednopatrová) se dvěma dvory, 
laťkovým plotem zahrazenými. ^) R. 1749 hr. Prokop Černín hřebčinec roz- 
šířil a takořka znovu utvořil. R. 1751 a 1752 vystavěny pokoje hraběcí 
a r. 1753 zřízena domácí kaple na chodbě 1. patra. R. 1757 — 1759 vysta- 
veny dva nové trakty, v jednom jednopatrovém zřízena jízdárna. V konírně 
postaveny dva vlašské barokní krby, dosud stojící, kameníkem Martinem 
Brožem (jeden po 25 zl.), jež natřel Jos. Múller, Fr, Resch si, vymaloval 
v konírně al fresco sv. Evlogia, an okovává koně, a kopii zázračného obrazu 
P. Marie maríacellské (za 7 zl. 30 kr.). Tato se mu ještě dosti věrně po- 
dařila. Orámoval ji oválným barokním rámcem téhož tvaru, jaký shledá- 
váme na freskách kostela sv. Maří M. v J. Hradci. Sv. Evlogia není lze 
dobře posouditi, poněvadž jej nešťastně přemaloval Strážský KřesadlOy ale 
zdá se, že ceny neměl valné. Jiný barokní krb jest v jiné konírně a nad 
ním vymalovaný sv. Jan N. 

V té době byl přístup k zámku zahrazen plotem, v nčmž bylo šest kamenných 
pilířů s artičoky a Šest s kamennými koulemi a nad branou byly tři vázy natřené. 

Nová BUDOVA ZÁMECKÁ s kaplí vystavěna v li. 1767—1769, 
když 20./3. 1767 pražskou arcibisk. konsistoří povolení k stavbě kaple dáno. 

*) Plán v Arch. z. Stavba provedena dle návrhu hr. architekta Ansclma Luraga. 
Srov. listy sekretáře Kužela 21./3., 28./3., 1./7. 1744, 7./4. 1745! 



298 

Zámek skládal se pak ze tří budov, svírajících tré dvorů. Hlavní budova 
jednopatrová s křídly stejné úpravy archítektoDÍcké, po obou stranách 

v pravém ůhlu odbočujícími, svírá nyní otevřené prostranství, posázené 
křovinami a květinami v pravi- 
delných skupinách. Průčelí roz- 
členéno jest dvéma risality v pét 
částí nestejných. Střední, nej- 
širší, o péti oknech, vyznačena 
byla Širokou pétiokenní man- 
sardou s tupoúhlým Stltem, na 
némž se stkvžl veliký znak 
Černínský, a korunována Stihlou 
barokní věžičkou, dřevčnou. 
pražským vápnem a sádrou o- 
mítnutou, s hodinami. Risalít; 
mají nade dvěma stupni po třech 
vchodech, polokruhem s vyzna- 
čeným svorníkem zakončených. 
Po stranách vchodů jsou pllastry 
od zdola do hůry se Sířicf, práce 
to Martina R&Ěka.^) Nad vcho- 
dy těmi jest v patře po třech 
čtyřhranných oknech s tak iv. 
uchy a svorníky až po římsu 
- dosahujícími. Okna obstoupena 
pilastry korintskými. RisalíQ' 
nad římsou zakončeny jsou 
Sjíty, jež bývaly z části vypínány 
barokním ornamentem, roko- 
kovému již se blížícím, a rato- 
Ifstkami vavřínovými, nyní vSak 
chovají ciferníky hodin, jejichí 
stroj nad kapií stojí. Nejkraj- 
nější části na obou koncích prů- 
čelí mají pouze po třech oknech. 
V jeden celek sepínají všechny 
Obr. aií. jemiin*. K»n.n. v .ioiku. ^^sti římsa mczi přízemím a 

patrem a římsa korunní, jakoi 

i souhlasný tvar oken, v přízemí v polokruhu zaklenutých, v patře čtyřhranných. 
Na průčelí stávalo 18 velkých váz, 8 prosířcdnfch a 9 malých, práce téhol 

Mart jRůita. 

Dle podobného principu rozčleněna průčelí křídel risalitem ve tři 

části; na stranách do dvorů vSak mají kH.dla risality na obou koncích, 
'i 1 vchod po 12 zl. 



299 

svrchu Štítem zakončené. Čela křídel s hlavní budovou rovnoběžná upra- 
vena tak jako risality hlavního průčelí, jen s tím rozdílem, že v přízemí 
místo trojích dveří byla tři čtyřhranná okna. Nyní jsou Čela ta zakryta 
pozdějšími přístavky. 

Stavbu řídil zednický mistr Ondř. Novotný z J. Hradce ') a5Í sotva dle 
vlastního plánu. Tesařské práce řídil Mari. Dvořák z J. Hr. ') Stukatérské 
práce v některých pokojích provedl pražský •Marmorierer. Bedř. Grof.^) 
Malbu pokojů pražský maifř pokojů Jan Kří. Sebot od kn. Kolloreda, 
později (1771) Fr. Rfuffe.*) Mart. Rosch 
z J.Hradce*) vymaloval (1769) v stáji kobylí 
a hřebci obrazy sv. Linharta a sv. Thekly. 
ICamna krásná bílá, renaissanční, barokní 
nebo i rokoková postavil slavný j.-hradecký 
jřan Hájek}') (Viz ukázky z pfedpokoje a 
z malé jídelny, obr. 216. a 2171) Je vSakjeSté 
jiných vzorků pěkných pět. Některá kamna 
pozlatil hradecký sochař a štaflr. ') Z té doby 
nepochybně pocházejí některé pěkné pětiboké 
plechové svítilny, zeleně a bíle natřené, s kvě- 
tinkami, nejvíce pomněnkami. Na vrSku jsou 
vázečky s květinkami. 

Roku 1775 a 1776 hlavní budova dle 
pláQu ingen. C. Ballinga z části přestavěna. 
Zejména zřízen průjezd v právo vedle kaple. 
Když však r. 1790 ustanoveno pořádati v jem- 
činských lesích Štvanice, k nimž bylo oče- 
kávati ninoho hostí, průjezd zastavěn a zámek 
ještě rozšířen (r. 1792), před čela křídel při- 
stavěny světnice z hrazděných stěn a i jinde 

(nad bytem Šafářovým, nad hospodou a j.) °'"' ^"jiliXTuiiít^kí" * "''* 
patra zřízena tak. Že počet hostinských pokojů 

vzrosil na 91. Jízdárna v pravém křídle přestavěna v pěkné divadlo s 11 de- 
koracemi. Tehdáž snesena také vížka i mansarda se dvěma chrliči v po- 
době pozlacených plechových dračích hlav, ^ a nové ciferníky. Fr. Rosckem 

1) Dostával denně 19 kr; když byl delší den 23-30 kr. Zedníci po 16, 2o kr, 
maltář po 13, učedník 9 neb 10 kr 

') UmélejSí práci truhlářnkou opatřil praíský Jan JiH Bruner. Okna a dvéře 
mosazným kováním okována, ve véíi pocínovaným 

■) Od 1 lokte dostával po 1 il. 12 kr. Za cestu z Prahy 3 zl„ na oběd 30 kr. 

*) Od Sebou bylo ve zdech tabulnice v přizemí 26 obrazů, černé na plátně 
malovaných. ;Inv. 1781.) Týž vymaloval dvé bcidky, (List hr. Prokopa 2^./4. 1766.) 
Nyní jsou skoro vSecky pokoje upetované prací Jana Řihy z J. Hradce. 

'l Syn Mich. ReSe ml. ■) Ceny jich 40^ 50-70 zl. 

') Jedna taková jsou teď v 1. patře osmihrannč věže. zámku j. -hradeckého 

') Inv. r. 1777. 



po 4 zl. vymalované, zasazeny do štítů nad risality. Na místě včžičky je 
tye s hvězdou, na koncích křídel jsou hvězdy s korouhvičkou. Obr. 218. 
V nově upravených pokojích zámku, pH nichž zednickou práci Hdil 
Ondř. Novotný, tesařskou Mart. Dvořák, kamenickou Mart. R&iek, pokoje 
některé vymaloval, zejména jeden 
Sedě v Šedém, Fr. RSsch st. z J. Hr., 
kamna rokoková, mnohá bílá, po 
30, 35 zl., i eerněhnědá (v nynější 
telefonní světnici) postavil Martin 
Hájek. Mramorový hlazený roko- 
kový krb v knihovně postavil r. 1775 
Mart. RUek za 80 zl. Krb barokní 
dosud zachován. 

Néjaké nevelké změny v roz- 
vrženi místností, úpravě pokojův atd. 
staly se, dle výkresů i Vídně do- 
daných, r. 1801 a 1804. Po hrozné 
bouři roku 1822, která zpustošila 
g lesy a stromořadí jemfiinské, pře- 

ú staly honby parforcní. Zámek za- 

p nedbáván. Konedně restaurován 

\ roku 1875 zásluhou hr. Jaromíra 

^ Černína, k Čemuž se vztahuje nápis 

I na mramorové desce průčelí zá- 

padního: Viliam hanc venatoriam 
a proavo aeditlcatam ef ab avo 
ampliorem íactain renovari iuSsit; 
illustrissimus Dominus Jaromirus 
Černín e comitibus de et in Chu- 
denic Anno Domini MDCCCLXXV. 
Obrazy. V jídelně ve dvou 
řadách 22 psů v přirozené velikosti 
od Petra Václava Bergera z r. 1 729. ') 
V pravém křidle v tak zv. rodinném 
pokoji podobizny guachové: 
U vchodu v levo v bílých a zelených 
rámcích s guirlandamí nahoře děti 
hr. Prokopa Černína z manželství 
s paní Marií Antonií, roz. KoUo- 
redovou : Jan Rudolf v bílé vlásence hraje na kytaru. Maria Gabriela. 
Maria Josefa. Maria Antonia. Maria Isabeila. Maloval je Rasche. ») Na 

') Dlabaf, Kůnstlerlexicon. Asi r. 1850 přivezeny i Praiiy do zámku j.-hradc- 
ckého, kdež byly asi do r. 1880. 
') J. Wachtl m. uv. 7. 



301 

protější stěně v rámech, obložených vyřezanými guirlandami: Hr. Prokop 
v hedvábném modrém pruhovaném županu. Jeho druhá manželka Maria 
Terezie, roz. sv. paní z Rajských a Dubnic. Jejich děti: Frant. de Paula, 
potomní c. k. komoří, gubern. a horský rada (f 1794). Maria Valpurga 
(11782). Petr Jan, padlý u Lodi r. 1796. Maria Josefa, potomní baronka 
z Thysebart Maria Terezie, později provd. bar. ďOverchies. Pod těmi 
podobiznami Wolfgang Maria, . potomní rek callafatský a codognský. Ma- 
loval je před r. 1770 Prokop SteineL ^) Všecky kopíroval Han. Schwaiger. 

V malém saloně hlavní budovy: Malované květiny od Leop. Zinnog- 
gera z Lince r. 1832. 

Rytiny. Tamtéž trojbarevné rytiny Demarteauovy dle F. Bouchera. 

V ložnici Posilová dle Jansche. V po- 
koji audienčním Moyreauovy dle Wou- ^^F^^^TT^^^Pf^^ir^TF 
wermanna a j. ^B II ^ ^ ■ 

KAPLE ZÁMECKÁ, k jz. o- | li é L 

brácená, vystavěná v 11. 1767—1769 I I W ^^Jf 

ke cti sv. Jana Nep., P. Marie cellské ^^^^k-w^^ ^\i_ 

a sv. Evlogia od hr. Prokopa Voj- ^^-^^~^^Sk J^^d!^ 

técha a jeho matky, 19 m (ve vnitřní ^T I íkfe£5!!í===555=JÍL.^I 

světlosti) dlouhá, pod střední kupolí I ^ ■ ^J^L 

\\'5 m široká, skládá se z okrouhlého y I %^ ^J^^M 

prostoru, kupolí přikrytého, a ze dvou Ki:flCyiE^Q||^^BSHL 
polokruhových částí (presbyteria a 
kruchty se síní pod ní), polokupo 

lemi krytých. Po obou stranách pres ^^'- ^i^. Jemcina. Půdory. kapie .ámecké. 

byteria jsou přízemní oratoře s po- 
dvojnými okny do presbyteria. K levé oratoři přiléhá obdélná prostranná 
sakristie. (Obr. 219.) Kupole střední části spočívá na iónském kládí, podpí- 
raném osmi iónskými pilastry z červeného tetínského mramoru. Jejich 
ionsko-římské hlavice, mezi jejichž volutami rozepjaty jsou festony, jsou 
bílá práce štukatérská Jos, Bossiho, k níž užito pražského vápna. Klenby 
pomaloval Kvir. Jahn^ historický malíř pražský, freskami, vztahujícími se 
k sv. Janu N. Na kupoli kolem otvoru bývalé lucerny vymalován sv. Jan, 
an rozdílí almužnu. Andělé nad výjevem se vznášející a částečně k střed- 
nímu otvoru směřující nezdají se míti jasného smyslu, když schází kupole 
lucerny, byvši r. 1792 snesena, poněvadž tížila klenutí; Malbu pak kolem 
otvoru vyspravil Fr, Rosch st Obraz celý jakož i ostatní freska na klenbách 
jsou objata rokokovými rámci, kteréž v štuku provedl též Jos. Bossi. 

V cípech kupole jsou allegorie taktéž v rokokových štukových rámcích. 
Na polokupoli nad kruchtou vynášejí sv. Jana z vody. Na polokupoli nad 
hlavním oltářem vstupuje sv. Jan na oblaku do slávy nebeské, sám v pra- 



t I I I I ■ » ■ I ' «. 



*) Inventář v Arch. z. Zdařilé podobizny hr. Prokopa Černín?i a jeho choti vy- 
maloval Sieinel již r. 1759 pro hr. Johanku Cavriani. (Její list 18./10. t. r.) 



302 

vici ukazuje ozářený jazyk. Zloboh bludu klesá dolů s oblaků. ^) Fresky, 
za něž vyplaceno 500 zL, nevynikají ani komposici ani koloritem 

Oltáře jsou tři. Hlavní sv. Jana N., postranní levý P. Mane cellské, 
pravý sv. Evlogia. Tumby na všech modré mramorové hlazené, jen že na 
bočních jsou jenom na jedné strané spracovány, hlavního oltáře z modrého 
mramoru, v prostřed s červeným štítkem. ') Vedlejších oltářů tumby vy- 
tesal Brož, Hlavní oltář však jest snad dílo jakéhosi Seela nebo Seelena^ *) 
kterýž také prý udělal mramorové zábradlí.*) 

Oltáře jsou vesměs dílo řezbářské dačického sochaře čili, jak sám se 
podepsal, »rzerzbarze« Matouíe Strahovského^ majíce za střed oltářní obrazy. 
Na hlavním obraz sv. Jana N. od Kv, Jahna za 52 zl. 15 kr. představuje 
světce v žaláři, jemuž dva andělé se zjevují. Po stranách vyřezávaného 
rámce vznášejí se dva andělé. Nad tabernáklem beránek leží na knize se 
sedmi pečetmi, za kteréhož samotného ^/r^>ií>z^^>éý r. 1769 dostal 5 zl. 30 kr. 
Na dvířkách tabernáklu Ukřižovaný s hlavou na levo nakloněnou a pravou 
nohou poněkud před levou posunutou, práce dosti pečlivá. *) 

Pravý oltář má za střed JahnUv obraz sv. Evlogia (za 60 zl.), pa- 
trona kovářův, ve vyřezaném rokokovém rámci. Blahoslavený kovář v pra- 
covním oděvu stojí v popředí. Těla dřevěných andělův a roztomilých 
buclatých andílků jsou pěkně, ač ne do všech podrobností propracována; 
za to roucho jest někde v záhyby jaksi zdrcháno. ^) 

Pozadí oltáře P. Marie cellské činí rozpjatý baldachýn, sebraný 
shora pod stříškou stanovou, nad níž kytice a praporec se znakem. Pod 
baldachýnem v rokokovém rámci, klatovským štafírem postříbřeném, kolem 
něhož vznášejí se postříbření andělé, jest kopie obrazu P. Marie cellské. 
Pod obrazem kříž a po stranách jeho po třech stanech. '') 

Kazatelna, také dílo Strahovského z r. 1770, ze dříví přirozeného 
bez nátěru. Vystupuje třemi boky, z nichž postranní jsou prohnuty, střední 
vypouklý. Ve výplních jsou v podobě medaillonů ověnčených poprsí tří 
evangelistů. Stříška jest samá klikatina a oblina. Nad kazatelnou holubice. 

Varhany zhotovil dačický varhanář Jos, Horák r. 1769 za 450 zl. 
Jsou třídílné a nápadný v zadních postranních částech rohatými zakřive- 
nými římsami. ®) 

Socha. Ve výklenku centrální části Srdce P. Ježíše z Tyrolska. 

*) Srv. Probstovu rytinu dle B. B. G6ze v Albu sv. janském I. 26.! 

•) Tumba hlavního oltáře stála 300 zl., vedlejších po 150 zl. 

•) Dle listu z 24./5. 1771 akkordována s ním velká tumba a cancelli. Poněvadž 
zatím zemřel a vdova hlásila se o plat, vrchní radil, aby se vzal nějaký věci znalý mistr 
v Praze na poradu, co taková práce stojí, poněvadž v J. Hr. prý není veliké zkuše- 
nosti v takové práci. *) V účtech za ně 400 zl. 

•) Za oltář s tabernáklem dáno 110 zl. •) Za oltář ten dostal Strahovský 130 zl. 

^) Řezba oltáře, napodobící oltář pokladní komory cellské, stála 135 zl. 

•) R. 1792 spravil je dačický varhanář (týž?), udělav místo ukradených dvě noré 
řady píšťal za 140 zl. R. 1811 opravil je švarcnberský dv. varhanář a měšťan plzeňský 
Fr. Wolf (v účtech Nolesch) za 650 zl. 



303 

Obrazy v sakristii: Miadonna na plátně, 0*8 m šir., 1 mvys^ v rámci 
intarsiovém. Kolem Madonny andélé s červenými a modrými perntmi, 
v rouchu, jehož zpodni část plna záhybů, zpívají nebo hrají na strunné 
nástroje. Ve výši nad středem Duch sv. V pozadí zábradlí s kružbami 
a fialami jako oltář. Byla již v kapli r. 1759. 

S v. František de Paula po kolena, na plátně, 0*8 w š., 1*04 w v., 
upomíná na antipendium v kapli sv. Ducha v zámku j.-hradeckém. 

Sv. Prokop, opat, na plátně, l'4m š., 2*3 m v., drží na řemeni šered- 
ného ďábla, jazyk vyplazujícího. Pluviál vzorkovaný. Oči přimhouřené. Malba 
jinak dosti dobrá. Snad je to originál kopie, která visí v křížové chodbě 
u kostela sv. Jana Křt. v J. Hradci. 

Madonna neposkvrněně počatá, obraz vybledlý, na plátně, 085 w š. 
1*13 m v. Panna sedí na oblacích, jednu nohu položenu majíc na půlměsíci, 
na hlavě majíc korunu. Roucho růžové jest přirozeně řasnaté, plášť modrý. 
Kolem krku bílý šátek. Obličej pěkný. Ježíšek, jí na klíně sedící, má ruce 
rozpjatý. 

Sv. Thekla, 09 wš., 103 m v,, slabší, byla s předešlou již r. 1759 
v kapli. 

Rytiny. V oratořích: Dúrerova Sv. Kateřina a sv. Barbora. Smrt 
P. Ježíše a Snětí s kříže dle Le Bruna od Frang, de Poilly. Smrt sv. Fran- 
tiška dle Segherze od Luk, Vorstermanna, Fiihrichova Křížová cesta od 
AL Petráka, V sakristii sv. Jan Nep. dle Joan. Bapt. Piozetta od Marka 
Pellia, Smrt, šlapající po odznacích bohatství, důstojenství a umění dle 
kresby Jana El. Ridingra od Jana Jak. Ridingra v Augsburku s latinským 
nápisem tak složeným, že vždy šest řádků má stejné zakončení. 

Mešní roucha. Z množství krásných starších rouch zbyl jediný 
fialový hedvábný ornát, 1 02 w dl. s vetkanými fantastickými kvéty a bílými 
portami leonskými z 3. čtvrtiny 18. st. 

Zvony. 1. Pod horní obrubou barokní nápis: PUDIT ME lOANNES 
GEORGIUS KUHNER PRAGAE IN PARVA PARTE AO 1768. Pod nápisem 
sv. mučedníci Jan a Pavel v římské zbroji, jeden drže levicí meč hrotem 
o půdu opřený a v pravé ruce, o sloup loktem opřené, palmovou ratolest. 
Druhý drží v levici ratolest palmovou a meč hrotem o zemi opřený a v pra- 
vici okovy. ^) ' 

2. Maria, 0*38 m v., 0*47 tn š. Pod obrubou stejnou nápis, na kterýž 

ruka ukazuje: FUDIT ME I : G : KOhNER PRAGAE AO 1768. Na jedné 
straně P. M. neposkvrněně počatá. Uch šest.*) 

3. Horní obrubu činí pás dolů obrácených akanthových listů. Na 
jedné straně sv. Ignác. 0*24 nt v , 0*32 m š. Nápis žádný. 



*) Svatí tito byli od hrabécí rodiny ve zvláštní úctě chováni, co hrabe Prokop 
Černín za hrozného hromobití r. 1766 byl zachráněn. Proto také u některých dvorů, 
ku př. u kuchyňského, postaveny sochy těch svatých, jinde aspoň kříže. 

•) První dva zvony a dva cymbály k hodinám stály 437 zl. 24 kr. 



304 

SOCHY žulové mimo zámek při silnici k J. Hradci: 

Sv. T hekla, předělaná a obnovená r. 1772 na útraty hr. Prokopa, 
2 m vysoká, na barokním podstavci, \'9 m vysokém, s volutami po stranách, 
na kterémž nápis: ZU EHREN DER HL. MART, THECLA IN GROSER 
VIEH-SEUCH ERNEUerT. Svatá, majíc přes roucho zpodní lemovanou 
tuniku s přiléhavým živůtkem a plášť přehozený přes pravou paži a kolem 
zad nad levý bok, uklání se stranou a hledí na Ukřižovaného, jejž v po- 
zdvižené levici drží. Pravici klade na prsa. U nohou lev a had, kteří jí 
neublížili, a spolu jako symboly nebezpečenství, proti kterým chrání do- 
bytka. Podstavec od Af. Rňška. Původce sochy neznám, ale není nemožno, 
že to byl Mat. Strahovský, 

Sv. Sebastian, naproti ní, r. 1772 na stejném podstavci od oby- 
vatelů dvora za přispění vrchnosti postaven z vděčnosti, že Jemčina za- 
chráněna byla od pádu smrti, ač v okolí nemoci hrozně řádily. Nápis na 
podstavci Růžkově: 

DIESE STATVEN HABEN DIE GESTUTTHÓFER IN GROSER 

KRANCKHElTS GEFAHR ZV EHREN DES H : SEBASTIANI ERRICH- 
TEN LASSEN. 

Tělo stojící, jen kolem beder zahalené, poněkud ukloněné, jest za ruce 
a pravou nohu přivázáno k pahýlu stromu. Levice ohnuta tak, že ruka je 
v rovnosti s hlavou, a pravice spuštěna. Mladistvé tělo štíhlé dosti dobře, 
ale hladce propracováno. Výraz bolestný. 

Sv. Josef z pískovce od Jos. Seiche v Teplicích r. 1899 postaven 
nákladem hr. Josefíny Černínové nedaleko hostince. 

t 



JI v* v 
indris. 



(Heinrichschlag.) 
Consummation etc. uber die Kapelle. — Zápisky uč. Kořistky, obé ve škole tamní. 

Ve vsi 5 km vých. od J. Hradce na místě kapličky, r. 1761 a 1762 
palírem Ondř, Novotným vystavěné, vystavěl r. 1894 stavitel V. RHsner 

kostelík gotisující s věží v průčelí. 

Oltář dřevěný gotický od Mat, Neubauera, Sošky sv. Petra a Pavla 
od Stuflesera. Obťaz Nanebevzetí P. Marie od B, Kamaryta, Dřívější slušný 
obraz P. Marie neposkvrněně počaté bezpochyby od Fr, Resche st, u výmin- 
kářky ve statku Fuchsově č. 11. 

Zvony. Menší, 0*38 wř v., 0*42 wš., bohatě a pěkně ozdoben orna- 
menty barokními a postavami P. Marie do nebe vzaté, Karla V., sv. Jana N. 
a Floriana a množstvím andílků. Nápis: Wáfizt JoíjanitBB Binber. (í3^ 
rrfřTOOtBnBt (í5r£0Oriufi Bogcl. Zvon pochází z Prahy asi z r. 1761 (nepo- 
chybně od 7. Jiř, Kuhnera) a stál s dopravou i posvěcením 68 zl. 45 kr. 



305 

Vetší, sv. Florián, 0*55 w v., 0*66 íw §., s renaissančními ornamenty, 
sv. Floriánem a nápisem: Gewidmet im Jaihre des Herrn 1894 von allen 
Gemeindeinsassen. Karl Laufbr, Gemeinde-Vorsteher, Ign. Binder, 1. Rath, 
Jak. Neubauer, 2. Rath. Na barokním štítku: Rud. Pemer Budweis. Váží 
175 kg^ ton E, 

Ke mlýnu prolámán r. 1789 v romantickém údolí skalami žulovými 
od Hamerského potoka náhon, kdysi lipovým stromořadím vroubený, 
k němuž se vztahuje nápis ve skále vytesaný^ 

HALT WANDERER DIES WERK BETRACHT 
DAS UNLENGST ERST ZUM STAND GEBRACHT 
WAS GROŠE KLUGHEIT HOT ERDENKT 
WAS FOR UNMÓGUCH ANERKENNT 
DURCH SINNEN DENKEN INDUSTRIE 
DURCH GELD FLEIS KUNST UND ARBEITMIE 
HEBT SICH DORT EIN ALEE EMPOR 
EIN GARTEN BRANGT MIT BLUMEN FLOR 
DURCH SCHWARTZENSO KUNST DIE FELSE SPRUNG 
DEN WASSERLAUF ZUR MOHL UMZWUNG 
MIT MEINES SCHÓPFERS HOLDER GNAD 
ICH DIESES WERK VOLLENDET HOB 
DARŮM BLEIBT IHM ALLEIN DIE EHR 
ALS MENSCH FOR MICH KEIN RUHM BEGEHR. 
ANDRES HAMERSCHMIT 1789. 

Nad mlýnem bývalá v téže dobé krásná zahrada zdmi ohrazená s vodometem. 
Že by tu býval hrádek, jest pouhá domněnka. Páni z Hradce tu mívali v 2. pot. 16. st. 
čihadlo. Za zahradou ve svahu skalnaté příkré stráně bývala nehluboká jeskyně. Ne- 
dávno rozmetána při stavbě vidnálky z J. Hradce do N. Bystřice. Poustevník, který 
v ní prý přes 20 let žil, bývá v pověsti stotožňován s ryt Urochem z Osečan. Činil 
prý tu pokání za bohopustý dřívější život svůj, jímž rodičům před časem hrob vy- 
kopal. Zemřev, pochován v kostele sv. Jana v J. Hradci. (Viz str. IS5. !) Nápisy německé 
na skále nad bývalou jeskyní nečitelný. Jeden byl z r. 1788. 

B02l MUKA žulová při silnici k Hradci u lesíka před mostem přes 
potok Hamerský z r. 1667. Na čtyrbokém hranolu, 0*6 ž« š. a 0*42 m v., 
stojí slabší, 0*28 m silný, 1*54 m vysoký, s otupenými hranami, nyní zkrá- 
cený. Ten nese profilovapou desku, na níž upevněn čtyrboký nástavec, je- 

hlancovitě zakončený. 

fioží muka zděná za mostem blíže k Hradci jsou snad jedna z těch čtyř, která 
hr. Heřman Jak. Černín a jeho choť dali r. 1697 postaviti, aby si vyprosili mužského 
potomka. (H. c.) 

Jitra. 

Zaniklá osada mezi Strmilovem a Olešnou Německou. (Rychlý, Př. 13.) 



') Nepochybně jméno inženýrovo. 

Soupis památek hist. a uiněU Pol. okres Jindfícho-Hradecký. 20 



306 



Kačlehy. 

(G a 1 1 e r s c h I a g.) 



V barokní kapli z r. 1804 oltářík románský od M. Ncubanra se 
soškou sv. Barbory od Stuflesera. 

Zvon 53 m š. a 35 v. se sv. Barborou z r. 1862 od vídeňského 
Ludv. Korrentsche, 



Klášter. 

(Kloster, Ncuíistritz.) 

Fr. Tischer, Klášter Paulánský, Ohi. r 1873 č. 45 n. — Bývalý Paulánský klášter Nejsv. 
Trojice u N. Bystřice Monografie od far. Jos. MrŠtíka 1883 s vyobr. — Fr. Koll- 
mann, Geschichtc der Herren von Ncubistritz und der Stadt Neubistritz v rukopise. — 
Š. 133—138 — Účty o stavbé kostela v Arch. z a v archivu farním. — Pamétní kniha 
fary kliŠterské. — Zpráva lokalisty Mart. Aleše z 1. čtvrtiny 19. st. v Museu zemském. — 
Pohled Ed. Herolda, Svét. 1871 č. 40, Š. 137 a Liebschr&v v Čechách Vi., 209. 

R. 1491 nebo 1493 přišli dva bratři řádu sv. Františka z Pauly a usadili 
se 4 km vých. od N. Bystřice nedaleko vesnice Konráče. Po nich pak přišli 
ještě jiní. Kunrát z Krajku zbudoval jim r. 1501 obydlí a nazval osadu 
jejich podle tří léčivých pramenů Heilbrunn (Sána Cella), lid jmenoval ji 
prosté klášter. Kostel, vystavený ke cli Nejsv. Trojice, odevzdal Kunrát 
Paulánům r. 1507, ale již r. 1533 vypálen klášter a pobiti mniši od sektářův 
adamitům podobných. Nic však méně konány pouti ke spustošenému ko- 
stelu, obstarávány jsouce od okolních kněží až do r. 1626, kteréhož Adam 
Pavel Slavata obnovil kostel a vystavěl klášter, učiniv nadání pro šest kon- 
ventualů řádu paulánského, z nichž jeden měl uměti kázati německy. R. 1668 
počal novou stavbu kostela klášterního hr. Ferd. Vil. Slavata, ale dokončil 
ji teprve jeho nástupce Jiří Jáchym r. 1682. ^) R. 1708 odkázala Mar. Jos. 
hr. Černínova 1000 zl. na opravu kostela. *) Když r. 1785 klášter byl zrušen, 
pozemky a klášterní budova přikoupeny k panství bystřickému a při kostele 
ustanoven r. 1786 lokalista, jemuž přiděleno několik blízkých osad, oddě- 
lených od fary bystřické. Při kostele samém pak povstala koncem 18. a za^ 
čátkem 19. st. nová osada, které se říkalo Klostefdorf, též Ncufistritz. Nyní 
sluje vesnička Kloster, Klášter. Od r. 1856 je tu fara samostatná, jejímž 
pa.ronem je matice náboženská. 

KOSTEL NEJSV. TROJICE, obdélný s rovným závěrem, přiléhá 
jednou stranou podélnou ke klášteru, chodbou jen jsa od něho oddělen. 
Obrácen jest k západu. Střední vyšší část kostela, sedlovou střechou, 
druhdy vyšší, krytá, vyniká nad obě poboční, v nichž jsou kaple a po 
jednom postranním vchodu. Tyto jsou přikryty střechami pulpitovými, 

•) Účty jsou od r. 1671—12/12. 1682. •) Opis závěti v Mus. m. B a 30 f. 27 b. 



307 

oddělenými od sebe prohnutými vzpérami hlavních pilffů střední čásii, které 
jsou vyhnány nade zdmi, oddělujícími od sebe kaple nebo předsíně vchodů. 
V sz. rohu stojí 3patrová věž, nízkým čtyrbokým jehlancem přikrytá, od 
soklu po střechu 32-5 m vysoká. (Obr. 220.) Materiál stavební žula a cihla. 
Barokní průCelf jest dosti střízlivé. V průčelném Štítu vyryt nápis na 
desce; Hoc Templům in Honorem Sanctissimae Triadis funditus erexit 
primumque lapidem Fabricae hqjus posuit die XXVI mensis Juni! Anno 
MDCLJCVIU. lUuatrissimus et Excellentísstmus Dominus Dominus Fardi- 
nandus Guilielmus R. J. Comes Slavata de Chlum etCossumber^, Guberoator 
Novae Domus, Dominus in Nova Domo, Telcz, Neobistritz, Chlumetz, Stražae, 



Obr. 210. Klálitr. Ko.ttl NíJív. Trojice. 

Rubra Lhota, Mnich, Wrzesna et Woborzist, Sac. ac Caes. Regiaeque Míue- 
statis Aotualis intimus Consiliarius, Camerarius, Suprennus Feudorum Judex 
Msjorumque Judiciorum Assessor Regius, Locumtenens et Supremus in 
regno Boěmiae Haereditarius Pocillator. Non tamen totaliter perftcit mořte 
praeventus die 11. mensis Aprilis Anno MDCLXXIIl., sed perflciendum 
hocce D. Fratri suo charissimo ex nulla Obligatione aed mera libera ac 
pia voluntete reliquit, 

Hrabécf znak na průčelí vytesal novobystfický sochař Sigmund Lichten- 
berg nebo Licktenberger za 116 ň. 40 kr., uŽlv kamene, který s dovozem 
stál 94 zl, Pilastry iónské a ostění hlavního portálu s nadpražím, révovým 
listím a hrozny ozdobeným, vytesal Ncuwirth za 210 zl. 

Kostel jest již půdorysem svým zajímavý, Jesti to obdélník 286 m 
uvnitř dlouhý, 23'9 m široký, v němž presbyterium není zevně rozlišeno od 
lodi, nýbrž činí s ní jedinou vyvýšenou a jasné osvětlenou síň, ku kteréž 



po obou stranách připojuje se po třech nižSlch kaplích a jedné předsíni, 
mezi sebou úzkými chodbičkami spojených a do lodí vysokými arkádami 
otevřených. Misto páté kaple při průčelí je na levé strané schodiště, stejno- 
lehlá místnost po pravé straně připojena k předsíni pod kruchtou. Celkem 
tedy táž -disposice, jako v jesuitských kostellch pražských, ku pf, sv, Sal- 
vátora neb sv. Ignáce. Uvnitř rozčleněna jest loď, 18-2 m vys., římskými 
pilastry. Tyto zvedají se při pilířích až nad arkády kaplí a nesou dvoj- 
dílný architrav, vlys a silně přečnívající římsu, kteréž spojujíce jednotlivé 
pilastry mezi sebou, celý kostel uvnitř obepínají. Nad římsou, jež nad 
pilastry s kládím přfsluSným pončkud 
předstupuje, rozpínají se od pilíře k pro- 
tějšímu pilíři pasy, kterými jest rozčle- 
něna klenba v pět polf. Pole U nejsou 
všechna stejná. Pole nad presbyteriem 
a při průčelí nad kruchtou jsou nejužSl, 
širší jest pole střední a nejfiirSI jsou obé 
zbývající. Tato jsou přikryta klenbou 
valenou s lunetami, kdežto pole užSt 
mají pouze valenou klenbu. V kaplích 
jest klenuti křížové. Okna v polokruhu 
zaklenutá do klenuti zasahují v kaplích 
a do lunet větších polt v lodi, jedno 
p n I I j M I I I j"j I I J J l 'l I I J jest v průčelí. 
- „ „.'., ' L'. ■''"*■'•' ' ' ' Chodbou oddělen jest kostel od 

Obr. 211. KUlMr. FAdom kodiU MsjíT. Tnjicc. -' 

sakristie, skoro tak dlouhé, jak jest 
kostel široký. Na jedné strané sakristie 
jest schodiště, spojujíc! sakristii přímo s prvním patrem kláštera, na druhé 
jsou schody točité, po nichž možno vystoupiti do oratoře po pravé straně 
presbyteria. Širší chodba, tak zv. červená, pod níž byla hrobka Paulánů, 
délf chrám od kláštera. 

Plán ušlechtilé v disposici stavby vypracoval Giov. Domenico Ursini,^) 
provedl Jak. Werner, *} práci kamenickou skoro vSecku vykonal se svými 
tovaryši Pav. Neuwirth. *) 

Se střízlivosti průčelí nápadně kontrastuje bohatá sice, ale případná 
Stukatérská výzdoba vnitřku. Tu však provedl r. 1674 a 1675 za 368 zl. 
54 kr. (nepočítaje mzdu nádeníků) Cometa. *) Články struktivnf ozdobil sou- 

') Uraini též Orsini (Orsi) přiše! r. 1668 z Vidné do Prihy, r. 1678 uvádi se 
jakoíto vrchní paumistr v"ferálovstvf Českém- Qioť jeho Anna Ludmila byla ČeSIca. 
R. 1679 byl mrtev. Vystavél v Praie kostel sv. Benedikta (Sděleni arch. Heraina), 
v Klatovech kostel sv. Ignáce. Mčl asi značný vliv na vývoj barokního slohu v Čechách. 
(B5hmen II., 304 nn.) 

■) Při začátku stavby byi palírem, poidíji stavitelem. R. 1672 10/6. přijat la 
mčáíana v J. Hr. Pocházel z M&dlingu. (Kniha purkrechtnf.) *) Dostali celkem 1635 il. 

*) Křestné jméno jeho v účtech se neuvádí, ale bezpochyby Innocenc, který za 
nčkolik let na to r. 1680 podobnou prací byl taméstnán při aitánn cámku j. -hradeckého. 



309 

hlasně '■ hlavice pilastrů volutami a pod nimi v rozích mfsto lupenúv akan- 
thových Icrásnými hlavami cherubínů, mezi nimii rozepjal guJrlandy; pasy 
kleneb posázel Sestilistými růžemi. Na polích klenebních vSak a na stěnách 



Obr. 222. Klilttr. HlaTn[ oltil t kottile Hcjtv. Trojice. 

mezi archivoltami arkád a klenutím jest rái jeho výzdoby nejvétšf rozma- 
nitost v orámováni a kombinaci prvkův omamentních, omezená pouze 
nutným zřetelem k symmetrii, a při tom opakování stále týchž prvkův 
omamentních, Šablono vité vytlačených, jako vejcovce, perlo ve e, festonŮt 
lastur, hlaviček cherubínů. Nejbohatší výzdoba jest nad oknem průčelným. 



310 

kdež užito i celých postav andílků. Snaha po rozmanitosti vytvořila všeli- 
jaké i barokní formy rámců nejen obdélných s tak zv. nosy na všech 
čtyřech rozích nebo s rohy vykrojenými, ale i takové, na nichž svršek jest 
zcela jinak upraven než zpodek, a kartuše rozšiřují se do šířky, ano výšky 
jim ubývá. Pozlacení výzdob pořídili malíři Čech Vavřinec Fr, Miller 
z J. Hradce a Kašpar Nigrin z N. Bystřice. ^) 

Oltáře. Imposantní hlavní oltář jest dole IM m šir. a 22*2 m 
vysoký. Postavil jej r. 1678 vídeňský truhlář Kašpar Zeller. *) Sochy patronů 
českých, sv. Víta, Ludmily, Václava i Sigmunda, 3*8 m vysoké a vysokými 
těžkými korunami nápadné, i sochy církevních otcův a andělův i P. Marie 
ve vyšším patře oltáře, jakož i poprsí svatých; svíce držících, na predelle 
vyřezány r. 1679 mistrem Sigm, Lichienbergem z N. Bystřice za 620 zl. 
Křepká jest postava sv. Václava, tuhým poněkud činí dlouhovlasého sva- 
tého Sigmunda jeho kroj, ušlechtile vznešená jest sv. Ludmila.') Oltář 
býval černé natřen a měl ozdoby pozlacené Takové bývaly všecky oltáře 
za Paulánů, aby prý budily vážné city. Hlavní oltář restaurován a pře- 
štaíírován od malíře a sochaře Fr.Mayerhofra z Bejdova r. 1888 n. Obr. 222. 

Význam obrazu Jana Kristiána Schrodera^) z roku 1681 jest tento: 
Dole v popředí P. Maria s rodiči a sv. Josef oddáni jsou pobožnosti. Na 
zadní stěně otevřené architektury jsou šedě vyobrazeni apoštolé, věrní pra- 
covníci v církvi Páně. Pevná zeď značí prý církev, kteréž brány pekelné 
nepřemohou. Na ní stojící sloup dosahuje až k tomu, jehož pomoc ji až 
do skonání světa provází, ke Kristu, jenž s druhými osobami božskými 
na oblacích, anděly jsa obklopen, se zjevuje. Kristus levicí dotýká se země- 
koule, v pravici drží péro v krvi namočené. Zeleň stromů pod nebem značí 
prý naději v nebe. Obraz jest 9 m vys , 5 m šiř. *) Kruhový obraz nad nim 
od Ant. Classena (ř) ^) představuje oko boží, kolem kterého andělé hrají 
na hudební nástroje. Líbezný jest obličej malého poprsí ,P. Marie Vra- 
novské, na straně sestřiženého, jež v bohatém rámečku nad tabernáklem 
stojí. '') 

Oltář sv. Františka de Paula, zakladatele řádu, v druhé kapli 
na straně epištolní, barokní, věnován Františkou hr. Slavatovou. Postavil 
jej r. 1678 j.-hradecký truhlář Pavel GrčUzL ®) Sochy sv. Františka Ser. 



») t 24.|2. 1681 v N Bystřici. 

*) Dostal 400 zl. Doprava a stravování jeho a tovaryšů stálo na 153 zl. Fermež 
k nátěru připravoval z kořalky asi P. Dionysius. 

■) Oltář vyštafiroval, sochy omaloval, po př. pozlatil a postříbřil r. 1680 Fr, Vaxíř. 
Miller za 649 zl. 45 kr., spotřebovav pozlátka (knížku po 3 zl), stříbra 'po 45 kr ) 
a metalu (po 45 kr.) za 77 zl. 15 kr. 

*) R. 1675 povolán z Prahy od J. J. J. Slavaty, kterýž jej pak na svých panstvích 
zaměstnával a též do Itálie r. 1677—1679 poslal. (Srv. Dlabače a Listy K. Fel. Slavaty.) 
Byl učitelem Brandlovým, (Ant. Rybička v Pam. IV., 33.) 

') Obnovou r. 1888 nezískal. Špatně na nové plátno byl již dříve napjat farářem 
Bedř. Benešem. •) Dostal 100 zl. 30 kr. 

^) Sochař a malíř brněnský dostal za ně r. 1674 16 zl. *) za 150 zl. 



311 

sv. Dominika a dvou andélů i slovo Charitas (láska) v záři nahoře vytvořil 
Sigm, Lichtenberg za 80 zl. Oltář vyštafíroval Miller, Při nedávné obnově 
mramorován. 

Sochy jsou práce pěkné, ale záhyby, zejména na klerice i rochetě 
sv. Dominika, poněkud libovolné, jeví snahu o hojnost záhybů. Obraz před- 
stavuje sv. hlasatele a vykonavatele lásky Františka obličeje velmi plasti- 
ckého, an jest na oblacích obstoupen anděly. — Pozoru hodná jest ozdobná 
barokní mřížka nad tabernáklem, jež přechází ve skvostný rám s balda- 
chýnem, objímající jemňounký obraz sv. Anny. 

Oltář sv. Míchala nebo sv. Felixe, dle ostatků tohoto světce, 
K. Fel. Slavatou získaných a na oltáři uložených, naproti předešlému. Jest 
mu podoben, ale dosud černě natřen a pozlacen. ') Na přitmělém obraze 
archanděl Míchal sráží padlé anděly, jichž těla hady ovinutá nejeví se v po- 
lohách právě lepých. Po stranách korintské sloupy a vedle nich andělově 
strážní (jeden — Rafael s Tobiášem), vedou za ruku děti nápadně buclaté 
a ukazují na hlavní oltář. Nad štítem oltáře tfi andělé s poutnickými ber- 
lami, tedy ti, kteří na cestě do Sodomy navštívili Abrahama. 

Oltář postavil Zeller^ sochy vyřezal Lichtenberg r. 1680. 

Oltář sv. kříže v poslední kapli na straně epištolní, barokní, černý 
s pozlacenými ozdobami. Střed činí sousoší Piety na podstavci, majícím 
podobu hlavice ionisující anty. Tělo Kristovo, podrobně propracované, 
v poloze na zemi sedící, má ruku pravou spuštěnu. Levou nazdvihuje jeho 
máti. Po stranách korintských sloupů sochy nadživotní velikosti Josefa ari- 
matejského a Nikodéma v turbanech. Jeden drží svitek plátna, druhý ná- 
doba vonné masti. Nad obloukem v barokním věnci CHARITAS. Nejvýše 
stojí allegorická postava s kalichem, po stranách odění andělé s obličeji 
typickými. *) 

Ostatní oltáře (mezi nimi novější sv. Jana Nep. z r. 1855, Neposkvrně- 
ného početí Panny Marie) nijak nevynikají, leda malý relikviář ve způsobe 
oltáříčku při třetím pilíři na straně evangelijní. Ve středu jeho jest pod 
obloukem za sklem P. Maria alabastrová a po stranách aífektované postavy 
sv. Filipa z Neri a sv. Františka Sal. Nad obloukem nějaká svatá spíná 
ruce nad hlavou do zadu obrácenou. 

Nad oltáříčkem starý obraz sv. Lukáše mdlého koloritu, ale v rámci 
pěkně vyřezaném. 

Obrazy. U druhého pilíře na straně epištolní v rámci s vyřezanými 
ozdobami s citem pěkně provedené mrtvé tělo Spasitelovo, na něž anděl 
si svítí. U třetího pilíře obraz sv. rodmy prostřední ceny. Panna Maria se 
sv. Josefem pozorují spícího Ježíška. V levé třetí kapli dosti dobrá co do 
kresby kopie Rafaelovy Transřigurace. 



*) I po restauraci r. 1882 K, Hopsdkem z J, Hradce provedené. 
■) Je-li ten oltář týž s oltářem nominis Jesu, vyřezal andčly sochař Matéj r. 1682. 
Oltář obnoven r. 1885 K, Hopsákem za 230 zl. 



312 

Kazatelna černá s pozlacenými točitými sloupky korintskými, sto- 
jícími na konsolách, jež ve zpodu se končí růžemi. Náplně pěti boků ozdo- 
beny vyřezanými ideálními|lupeny se proplítajícfmi. Na stříšce jsou oblouky, 
na jichž vrcholu stojí socha P. Ježíše, držícího v levici říšské jablko; práce 
lachtenbergová nevynikající. Kazatelna je dílo Zellerovo^ za něž spolu s oltářem 
sv. Míchala dostal 100 zl. 

Varhany, r. 1703 z Vranova koupené, tří dílné barokní nesou na 
podstavci nad střední vyšší částí sochu Davida, nad postranními anděly. 
Dva vznášejí se po stranách. 

Kropenky dvě kamenné zcela se podobají pokladnici u sv. Kateřiny 
v Nové Bystřici. 

V sakristii jest pozoruhodné dílo řezbářské, většinou z dříví 
lipového, jež by mohlo míti název » Strom života*. Na návrší, porostlém 
křovisky i strůmky, vyrůstá do výše kmen révový z jalovcového dříví, na 
němž rozepjat visí Spasitel. Mezi větvemi a nad nimi vznášejí se v nej- 
rozmanitějších polohách roztomilí andílkové, jednak do kalichů zachycujíce 
krev, z ran Spasitelových se řinoucí, jednak stužky s nápisy (Et inclinato 
capite tradidit spiritám. — Oblatus est, quia ipse voluit.) pozvedajíce 
neb i v lehkém pohybu nad symboly evangelistů poletujíce kolem Boha 
Otce, jenž svrchní částí těla z paprsků vynikaje dolů Synu žehná, a kolem 
holubice sv. Ducha. Na svahu vrchu poněkud v pozadí stojí v hlubokém 
bolu Matka Ukřižovaného a Jan ev., plačíc klečí u kmene Maří Majdalena. 
S druhé strany setník na koni, s kopím v ruce, vzhlíží k Synu božímu. 

Podstavec vyzdoben články barokní architektury: výklenky, volutami, 
telamony, kusým štítem, v jehož středu na podstavci stojí ubičovaný, tmím 
korunovaný a šarlatem přioděný Kristus, jemuž posměšně katan se klaní. 
Průčelná strana podstavce má v rámci Pohřeb Kristův ve vysokém reliéfu 
z dříví jalovcového a nad tím v pěkné kartuši nápis: Factus obediens 
usque ad mortem. Philip. 2. 8. 

Podivno, že řezbář cítil ještě potřebu doplniti výzdobu symmetricky 
rozestavenými nádobami a ptáky. Mnohem ještě více bývalo ozdůbek, ale 
poutníci si na památku kousky ulámali. ^) Obr. 223. 

Kasule jedna má kříž brokátový z doby paulánské. 

Zvony. 1. 0*75 m šir., 0*65 tn vys., jediná památka z dřívějšího ko- 
stela. Hlava z hlaviček. Horní obrubu činí nápis: PIET AS AD OMNIA 
UTIUS EST PROMISSIONEM HABENS VÍTE QVE NVNC EST ET FV- 
TVRE. 4. TIM. 1. MDXCnx a na druhé řádce mezi palmetami dolů obrá- 
cenými: HANS PAVER. Na jedné straně v rámci částečně pod znakem 
Proskovským nápis: 



*) Jméno řezbářovo jest neznámo, povést toliko vypravuje, že to byl mnich, jcnl 
proviniv se čímsi vězněn byl v klášteře, a dílo své že provedl nožíkem. V aktech kon- 
ventů kapitulárních v Arch. mus. od r. 1629 až 1714 nalezl jsem rozhodnutí o uvěznění 
jediného klerika Martina Hložka 31./5. 1674 a pak 14./4. 1675 pro svárlivost, klení a p. 
Dne 14./5. 1675 byl z vězení propuštěn. ' 



VLRICVS DESIDERIVS MDXCIIX 
PROSKOVSKY L. B (liber baro) A. 
PROSKAV. D. (dominus) IN ALTE 
NBVRG. ET NOVA VISTRITZ 
SAC. CAES. MA. POCILLATOR. ») 

Vedle v rátnct druhý 
nápis pod znakem lobko- 
vickým: 

LVDMILA PROSKOVIA 
L, B. A. LOBKOVITZ D. 
IN ALTENBVRG ET 
NOVA VISTRITZ VXOR 
lUVS. 

2. 088 m Sir., 065 m 
vys., hlavu má z hlaviček. 
Pod širokou bordurou z ara- 
besek a rozvilin činf pásku 
nápis: LAVDO DEVM VE- 
RVM, PLEBEM VOCO, 
CONVOCO CLERVM, DE- 
FVNCTOS PLORO, NVBES 
FVGO, FESTA DECORO. 
Na jedné strané v oblouku 
nad Nejsv. Trojicí nápis: 
IN HONOREM S' S" S- 
TRIADIS. Na druhé stranil 
seznam kněi.í paulánských 
2 doby, když zvon ulil : 
A. R.») P. HONORA TVS 
GROCHMANN PROAUS*). 
R. P. SEVERINVS. CORR.*) 
P. VITVS. P. JANVARIVS 
P. CORNELIVS P. PETRVS 
P. OSVALDVS P. MARCVS 
P. BERNARDVS P. ALE- 
XIVS. 

Po stranách kartuSe obr. 223. Kliíur. Suoa líval*. dřivoleilu v kixitli N«j>*. 

beze znaku. Pod dolejši Trojice. 

obrubou palmetovou ještS 

v ilábku nápis: 1766 GOSS MÍCH lOHANN GEORG SCHEICHEL IN ZNAIM. 



') V driení panství bystfického přišel s manželkou svou Ludmilou, dcerou Jiřího 
Wolfa z Krajku, vdovou po Janu z Lobkovic. 

') admodum reverendus. ') provincialis. ') correcior, představený kláStera. 



314 

3. O 56 w šiř., 0*43 m vys., ze starého přelitý, měl za horní obrubu 
věnec z listi břečtanového. Na jedné straně sv. Trojice obklopená oblaky. 
Na druhé ve věnci břečtanovém znak zvonařský a nápis: 

^^ in Budweis ^^ 

4. 0-36 m šir., 0*27 m vys., ze starého, 47 liber těžkého přelitý. Na 
jedné straně sv. Antonín Pad., na druhé zvonařský znak a nápis jako 
na č. 3. 

Zvony 3. a 4. slity roku 1898 v jeden 112 wš. 0*9 v. a 810 >ř^. těžký 
tonu Fis od Rud. Pemera v C. Budějovicích s 4 svatými. 

KLÁŠTER, jehož stavbu řídil mistr Niklas Liebgang^ *) měl kvadra- 
turu o třech oknech (po případě dveřích) v hrotitém oblouku sklenutých 
na každé straně. V bývalé bibliothece dvěma křížovými klenbami 
sklenuté, nyní špižírně a dřevníku drvoštěpů v klášteře bydlících, bývaly 
malby ceny skrovné. Dosud znáti jest na stropě allegorie theologie 
a geografie. 

V bytě farářově, v bývalém bytě provinciálově, zachována jsou krásná 
okrouhlá zelená barokní kamna na nožičkách. Nad nejnižší dosti vysokou 
částí, barokními lesenamí rozčleněnou, jest druhá vrstva nižší, ozdobená 
rCížemi. Třetí opět vysoká a lesenami, dole meandrovitě zakončenými, roz- 
členěná uzavírá se svrchu v báň. 

B02l MUKA. 1. Mezi kostelem a hostincem podobná obr. 202, 
ale nižší (2*42), dřík však silnější a podloha podstavce má na bočných 
hranách pruty. 2. — 4. na cestě k Bystřici přes Steinberg mnohem vyšší, 
podobná obr. 203. Zvláštnost všech vysoká a široká podloha podstavce, 
kterou se vyznačují též tak zv. muka popravní u samé N. Bystřice. Muka 
2. — 4. prý vytesali kameníci, zaměstnaní při stavbě kostela sv. Trojice, 
tedy tovaryši P. Neuwirtha. 



Klenová. 

(Leinbaum ) 

7 km sv. od Nové Bystřice. U vesnice nalezena ielesná dýka a sekyra z doby 
laténské. Uloženy byly v museu bystřickénz. 

Kaple sv. Anny z r. 1858. Obraz sv. rodiny, komposicí upomína- 

m 

jící na obraz prob. kostela v J. Hr., od F. Schmatzra z Hůrek z r. 1859. 
Zvon 0*39 š., 3 v. od T, Scheichelové ve Vidni z r. 1788. Na 1 strané 
Ukřižovaný, P. Maria a sv. Jan, na druhé Madonna sedící, ana držíc 
pravicí žezlo, má na levé ruce Ježíška, kterýž drží holubičku. 

*; Cl., Die Herren von Neuhaus 117. 



315 

Košťál kov. 

(Gottschallings.) 
4 km j. od Starého města na samých hranicích rakouských. 

KAPLE původu neznámého. Obraz oltářní > Anděl strážce* dar 
manželů Rahnových z r. 1880 pochází z Vídně. Ve věži, r. 1816 vystavěné, 
3 zvony, z nichž 2 nejstarší prý pocházejí z nějakého kláštera Kutnohor- 
ského, za Josefa II. zrušeného. 

1. 0*73 m š., 6 v. Na 1 straně znak: v pravé polovici štítu 2 skřižené 
dvojhroté vidle (ř), v levé a to v horní části stojí širokoramenný ostrý 
úhel, jenž na vrcholu a na zpodku ramen ozdoben jest šestilupennými 
růžicemi. Klenotem v právo přílba s 5 péry, v levo přílba s 2 rohy, od 
nichž na strany vnější vychází vodorovně po 3 pérech a mezi nimiž je 
stejný úhel jako na štítě. Nad znakem: C. B. D. E. V. N. K. B. G. S. V. T. 

Pod ním: Mbielan gcjí obe mm Balíajara l|o|fmanna jroonarje W. B. U). p. 

(= v Nov. Městě Pražském) It) ;5IJ0n)ant^. Na druhé straně: LETHA OD 
NAROZENI SINÁ BOZIHO 1612. NÁKLADEM V. A. S. R. P. KASSPARA 
STARRSSIHO BELWICE S NOSTWIC NA SAGECZICZYCH POLETACH A 
DUBKOWICICH. TENTO ZWON PRZEDNIE CTI A SLAWIE GMENA 
BOZIHO. A POTOMNIÉ K POTRZEBIE GEDNOHO KAŽDÉHO WIERNEHO 
A POBOŽNÉHO KRZESTIANA GEST UDIELAN. Pod nápisem malá svatá 
Trojice. Hoření vlys renaiss. ze čtvera opakujících se postav mythologických 
a pod ním pásek palmetový. 

2. 053 m š., 45 m v., na horní obrubě s českým got. nápisem: 
bta mlxxxDÍ Ittxf po ;§ . .§ hu tíx a rf^raalc .... faop; (?) Později 

vryto do pláště: POSWÉCEN S. M. MAGDALENA LÉTA 1711. 

3. 0-33 m š, 0*25 v., má nápis: GEGOS3EN IN ZNAIM ANNO 1772. 
iOHANN SCHEICHEL. 

Votivní obraz, sv. Fabián, Šebestián a Rochus z r. 1776 nevalné ceny. 



Kumžak. 



(Kdnígseck.) 

Sr 214 n. — T. 413 n. — Čechy VI., 224—226. — D., Os. 79. — Archiv farní. — Akta 
stavební. — Topographie der Hcrrschaft Kdnígseck z r. 1824 v Arch. mus. 

V okolí množství žulových balvanů s misami,*) mezi nimi také ohromný balvan, 
as '/4 hodiny od Kumžaku stranou cesty k Suchdolu, kterým lze otáčeti. 

Nejstarší částí městečka jest předméstí Velké Podolí. Vedle ného za- 
ložena teprve v 13. stol. a to hlavně Němci nová osada, kteráž po němečku 
Kunigsecke nebo Chunigsek (nyní Konigseck neb i Kunzeck) nazývána, 

*) Rychlý, M. C. C. IX., 77. Ohi. 1880. Př. 50. Literatura o nich v Domcčkově 
Osídlení 38, 74. Voidnch, Pam.XVIL, 159; Čechy VI., 216. Vyobrazení všech takových 
kamenů v od J. Rychlého v museu města J. Hradce. 



316 

z čehož vzniklo české Chunsak (r. 1355} a KunŽak (jii r. 1411). V 13. stol. 
snad již stal se Kunžak vsi trhovou, v 14. stol., ve kterémž také přibylo přeď 
mésti Malé Podolí, nazývá se v majestátu Vladislava II. r. 1487 městečkem. 
Pokud paméf sahá, náleželo pánům z Hradce, po nějakou dobu 
(1550 — 1589) bylo spojeno s panstvím teleckým pod ZachariáSem z Hradce, 
v Telči sídlícím, načež zase pfeSlo v držení pání^ z Hradce a, když rod 
jejich vymřel, stalo se majetkem rodu Slavatovského, až po vymření tohoto 
rodu po meči připadlo r, 1693 Fr. Antonínovi a Fran- 
tišce Marii (provd. hraběnce Gotzové), nezletilým détem 
nebožky Slavatovny Marie Barbory, provdané za hraběte 
z Lichtensteina a Kastelkronu. František Antonín od- 
kázal Kumiak Aloisiovi hr. Podstatskému z Prusinovic, 
který přijal znak a jméno Ltchtensteinů r. 1762. Tomuto 
rodu panství dosud náleíí. 

Patronem fary byla od r. 1594 — 1773 j.-hradecká 
kollej jesuitská, od r. 1773 jest jím matice náboženská. 
O faře kumžacké máme zprávu teprve z r. 1393 
zajisté jenom náhodou poněvadž v knihách konfirmač- 
ních ani erekčnlch o faře ani kostele zmínka vyskytovati 
se nemohla, jeíto náležela jeStě v 15. století k diecesi 
olomucké, odkudž nemáme knih konfirmačních. ') 

KOSTEL FARNÍ SV. BARTOLOMĚJE, 

pokud zprávy sahají, třikrát vyhořel: r. 1556, 1742 a 
4./6. 1808. Po r. 1556 skládal se z presbyteria gotického, 
jemuž na straně evangelijní oporou byla kaple sv. Bar- 
bory a na epištolní věž, a z lodi nevíme jak upravené, 
ale zajisté tak prostorné jako jest nynější, neboť v ní 
byly r. 1734 tři poboční oltáře: Panny Marie, sv, Josefa 
a sv. dědiců. Před vchodem zřízena r. 1706 předsíňka' 
Obr. !34. Komuk. KapIc s V. Barbory míla své zvláštní jmění, jci 

■ iebr«'v piíibyien. pro sebe účtováno, pokud jsou účty zachovány, od 
r. 1642—1787. R. 1733 poHzen do ní nový oltář, který 
udržoval hlavně cech mlynářský a pekařský. R. 1808 shořela úplně a témíř 
se sesula. Oltář sv. Barbory přenesen po r. 1744 ku vchodu nové lodi. 

R. 1744 vystavena nynější loď. Požárem, r. 1808 z kostnice kůrem 
do kostela vniklým, zničeno vnitřní zařízení kruchty na hrubých dřevených 



') Ale zdá se, íc v mistč, kudy vedla iivá cesta do Moravy, bývala fan jil 
mnohem dříve. Farář Jan Vojt. Kircher le začátku 19. století potvnuje, fc dle jedni 
listiny v tonsisL archivu olomouckém, jejfí kopie byla tou dotwu v Mrakotiní, jii na 
konci 11. stol. za časů Kosmov^ch Kumžak byl Tarou přivtélenou děkanství teleckíoiD 
a slul prý Kdnigssítz. Ke korunovaci králů KarU IV. a Václava za císaře římska fm 
kumžacki prý přispéla desetinou svých důchodů. Zápisky famí odvolávají se na Balbí- 
novy 11. err, ale nenalezl jsem toho. Odkud má Radebauer 10 zprávu, ie kostel 1^1 
Jii r, 1180, nevim. 



317 

sloupech, rákosový strop a krov úplné, věž uvnitř zcela vyhořela. Řftlcl 
se trámy prorazily klenutí presbyteria. Do srpna r, 1808 kostel znovu 
upraven, zdi utvrzeny, zvláště štíty sesutím hrozící s nebezpečenstvím 
života podezděny a vyspraveny, kaple sv. Barbory iili sakristie od základů 
t kamene vystávána a sklenuta. Plány vypracoval 7os. Sckaffer, stavitel 
v J, Hradci, stavbu vedl zednický mistr Tom. Broisel, tesařské práce zejména 
na pétipatrové věži Jan Bartuiek. Nynéjfil kostel orientovaný má před go- 
tickým presbyteriem, o pětibokém závěru s prostými opěráky, loď renaissanční 



Obr. 226. Kumlak. SedlJe t piaib]>ieri rirniho katid*. 

O něco širSi se vchodem v průčelí a na j. straně, k středu města obrácené. 
Při epištolní straně presbyteria stoji věž, při evangelijní sakristie. Stavivo 
íula a v klenutích cihly. 

Presbyterium gotické, 1227 m dl., 7-08 m Sir., 1045 m až po svorník 
vysoké, přikryto dvěma křížovými žebrovými klenbami. Žebra hruškovitá 
vystupují nad osmibokými abaky hlavic přlpor, spočívajících na válcovitých 
podstavcích. Hlavice podobají se obrácenému komoli osmibokého prolák- 
lého jehlance se zářezem, jako v choru kostela Nanebevzetí Panny Marie 
v J. Hradci. Kde prolomeny později dvéře do sakristie a márnice. Jest 
přípora nade dveřmi zakončena konsolou, podobnou obrácenému osmi- 
bokému jehlanci se zářezem. Přípory v polovici výšky protíná částečně 
kordoDOvá římsa, běžící kolem celého presbyteria (obr. 224). Z oken 
dvojdílných znáti jest jen Jedno zazděné za oltářem, ostatní jsou zmoder- 
Qisována po způsobu oken v lodi. V levé stěně Jednoduchý svatostánek, 



318 

olemovaný jako celý výklenek páskem gotickým. Po pravé straně výklenek 
pro sedadlo kněžské, jehož kruhový oblouk zdobí kružba jemně vytesaná, 
která činí tehdejším kameníkům kumžackým všecku česť. Obr. 225. 

Triumfní oblouk dostal úpravu shodnou s lodí. Loď, 19 27 m dl., 
\V6 m šir., 6'i m po římsu vysoká, překlenuta jest čtyřmi valenými klen- 
bami mezi pasy, kteréž spočívají na kládí seskupených pilastrů toskánských. 
Okna vysoká zakončena jsou plochým obloukem. 

Věž r. 1556 přistavěná a r. 1686 opravená, 6*7 m široká, pětipatrová, 
po střechu 24.8 m vysoká. Přístupna zvenčí po schodech v koutě mezi lodí 
a věží. Nejvyšší užší patro, jež otupením hran stalo se osmibokým, mívalo 
kolkolem pavláčku, jak zbylé krákorce svědčí. Nese nevhodnou střechu osmi- 
bokou s dvojím oddělením, podobnou piklhaubě. *) 

Oltáře. Hlavní sv. Bartoloměje, v němž ohněm r. 1808 roz- 
pukalo porta tile, r. 1736 olomouckým biskupem posvěcené, nahrazen jest 
r. 1823 prací Tom. Novotného. Práce ta, nechutný konglomerát živlíi ba- 
rokních s nepochopenými gotickými, provedena díe náčrtku stavebními 
úřady jakožto gotického schváleného *) Právem ustoupila r. 1879 práci lepší 
Mat. Neubaura z J. Hradce, při níž zachován zajímavý starý tabernákl, 
obraz a sochy. Nárys učinil, pcuživ některých myšlének Krafkových a Jan. 
Neumannových, stav. adjunkt Lad. Hekš a rodák tamější, rytec AI. Petrák 
jej schválil. Starý tabernákl jest pod chrámečkem o osmi korintisujících 
sloupcích, 1*35 w vysokých^ kteréž stojí v rozích osmiúhelníka, do ellipsy 
vepsaného, a spojeny jsou architrávem a římsou, mající za akroteria go- 
tické fialy. Na tabernáklu pod prohnutým gotickým obloukem leží na knize 
se sedini pečetmi beránek, vyzařující zlaté paprsky. Přistavené po obou 
stranách páry korintských sloupů s kládím, jež zakončeno jest gotickým 
vimperkem a fialami, jest přizpůsobení se tabernáklu. Ale zadní část oltáře, 
463 m šir. a 1052 m vys., na podstavci, od Krafky zhotoveném, ze dříví 
sosnového s řezbami z lipového dříví provedená, na dubovo natřená, s vy- 
čnívajícími a vyřezanými plochami pozlacenými, jest správně goticky my- 
šlena. Po stranách obrazu, gotickým štítem krytého, pod gotickými oblouky 
svrchu gotickou ballustrádou zakončenými, stojí staré, bíle natřené sochy 
sv. Václava a sv. Ludmily, 1*8 w vysoké, onen vážný, obstarožný muž tváři 
zarostlé s praporcem a štítem, tato v rouchu, jehož záhyby svisle rovno- 
běžně splývají, má vysokou korunu na hlavě, kolem krku roušku, kterou 
byla zardousena, v jedné ruce knihu, v druhé palmovou ratolest. 

Obraz sv. Bartoloměje, 5*56 w vys., 2'5S m šir., vymaloval r. 1823 
za 200 zl. k. m. akademický malíř vídeňský 3^os. Handl ^) dle mědirytiny 
Bohmannovy. Katané počínají nařezávati kůži sv. Bartoloměji, jenž, jsa 



*) Vyobrazení v Čechách VI., 224. 
*) Náčrtek uložen v arch. farním. 

•j Poněvadž prý právě v J Hradci zemřel »ein passierlicher Mahler< (totif Fr. 
Resch ml.), získal Handla prostřednictvím kteréhosi sochaře exjesuita P. Jan dc Grootc. 



319 

pfívázán k pařezu, s výrazem odevzdanosti do vůle boží hledí k nebesům 
otevřeným, odkud roj andělíčků, mezi nimi jeden s palmovou ratolestí, jiný 
s věncem, shlížejí. Jeden katan na pólo kleče brousí nůž. Kolorit není dosti 
sladěný. 

Vedlejší oltáře P. Marie a sv. Josefa jsou prací buď téhož Tom. 
Novotného neb aspoň jeho bývalému hlavnímu oltáři přizpůsobeny sméšením 
článků renaissanť^ních a gotických. ') 

Místo bývalého oltáře sv. dědiců zřízen po ohni r. 1748 oltář sv. Jana 
Nep. Oltář téhož světce, po r. 1808 knězem samoukem J. Nováčkem zho- 
tovený, nahrazen r. 1893 za 300 zl. jednoduchým gotickým od Mat. Ncu- 
I baura. Starý obraz světce s tváří velmi ušlechtilou zůstal. 

Kazatelna. Nynější,*) se starými obrazy evangelistů na bocích, za- 
končena jest ve zpodu knoflíkem. Stříška dovršena jest volutami všelijak 
prohnutými, na nich stojí sv, Jan Křtitel a mezi nimi personifikace tří 
božských ctnosti a andělé, pozouny volající k poslednímu soudu. 

Sochy v nadživotní velikosti na konsolách při pilířích kruchty, sva- 
tého Vojtěcha a sv. Prokopa, jsou postavy klidné a ušlechtilé. Sv. Prokop 
jest zajímavý tvarem ďábla, jejž berlou svou přemáhá. Jesti to had, mající 
místo hlavy trup lidský s třemi hlavami, rytíře, jinocha a dívky, která při- 
držuje otevřenou knihu. 

Obraz, na pravé stěně lodi visící, v jasnotemnu correggiovském na 
plátně pťovedený, 1 m šir., \'5 m vys., představuje anděly, ani se klaní 
Ježíškovi, u něhož stojí P. Maria. 

Varhany o 12 mutacích a pedále, jež r. 1892 opravili Černý a Rejna^ 
jsou trojdílné. Střední nižší díl předsunut v předu kruchty. Druhé dva po 
stranách vzadu stojící jsou v předu z části zaobleny, z části ostrou hranou 
vystupují. 

Kalich pozlacený renaissanční s tepaným stilisovaným ornamentem 
na noze, dostřednými pásky ve čtyry výseky rozdělené, pochází asi ze 
17. století. 

Zvony. 

R. 1734 byly tři: velký Maria, prostřední Syn Boží a maW Andél strážce. R. 1742 
rozlily se aŽ na malý. Z nových potom zvonů r. 1808 zůstaly jen dva nejmenší, které 
visely v oknech, ostatní se rozlily. 

Nynější zvony: 

1. Syn Boží čili polední, Q'92 m šir., 0'69 /« vys. Hoření obrubu 
činí pás vinoucího se lupení, mezi nímž orli se spatřují; pod pasem zavěšeno 
na kroužcích šest věnců. Na jedné straně Ukřižovaný, na druhé rokoková 
kartuše se zvonem, držená anděly. Nápis: Johann Adalbert Perner in Bud- 
weis anno 1810. 



*) Dřívější oltáře zřízeny r. 1744 a obrazy opatřeny r. 1748. Kameny s ostatky 
svatých posvěceny teprve r. 1763 a 1764 a to již od zástupce pražského arcibiskupa, 
ne biskupa olomouckého. 

■j Starou zhotovil r. 1748 sochař bechynský (Modler?). 



320 



2. Ave Maria (též Ave-Gratia-Glocke v účtech r. 1859), 0*59 m šiř., 
0*46 m vys., z r. 1505, beze vší ozdoby, jenom na hoření obrubč nápis, 
který třeba čísti po zpátku: 

llVCCCCC4<M + Ď>i>AUVHI0Ď 



3. Ranní, 0*75 tn šir., 0*52 m vys., se sv. Floriánem na jedné strané 
a stejným nápisem jako čís. 1. na druhé straně. 

4. Sv. Antonín, 0*37 w Sir., 029 »i vys., s renaissanční páskou na- 
hoře a bohatými festony pod nápisem: 10 AN GEORG BECKER GOSSEN 
mích z. 1728. Na jedné strané sv. Antonín a sv. František (?), na druhé 
pěkné provedený znak hr. Podstatského. 

5. Umíráček, 0*32 m šir., 0*26 m vys., s renaissanční ozdobou bez 
nápisu, visí v okně. 

BOZI MUKA žulová, různá, ale podobná celkem obr. 203. : 1. v poli 
při cestě k Marksteinu z r. 1714, 2*8 mv,\ 2. při cestě k Suchdolu, r. 1700 
postavená od T(om.) P(elikána), 2*43 m \.\ 3. mezi Kumžakem a Střížo- 
vicemi za Dlouhými zahradami, j. od bodu 608, z r. 1693, se štítkem, na 
němž monogramm z T a S ^) ; 4. j. od Kumžaku mezi body 620 a 572> 
z r. 1709 k zažehnání moru od S : I : S (někoho z rodu Samků), 2'75 m bez 
kříže vysoká, s tou zvláštností, že schránka na obrazy postavena přes roh 
proti abaku a podstavci sloupu, jichž boky obráceny jsou ku 4 stranám 
světovým; 5. v poli stranou cesty k Leštině před vrchem Chlumem z r. 1770 
s písmeny A M, 2*72 m v., jsou čtyrboká s hranami seříznutými na pod- 
stavci čtyrbokém; neshodují se s žádnými, leda s jarošovskýmiz r. 1652. 

KAPLIČKA »Poštů«, manžely Šavrdovými r. 1850 sz. od města 
vystavěná, zajímavá stupňovitou žulovou krytbou. 

SOCHA SV. JANA na náměstí z r. 1740. Světec v rouše dosti 
dobře pracovaném, kteréž v dolejší partii jest porozvlálé, s vroucností objímá 
kříž s Ukřižovaným, jejž drží. Socha ohrazena čtyrbokým kamenným zá- 
bradlím (prací tovaryšskou), jehož boky ozdobeny jsou těžkopádnými roko- 
kovými rámci, většími s vénovacími nápisy a menšími s rozličnými s)rmboly 
(berlou a mitrou, dvěma kříži, zámkem, jazykem mezi pěti hvězdami, dvěma 
ratolestmi palmovými, věncem) a znakem kumžackým. 

KAŠNA na náměstí čtyrboká s hranami vykrojenými a zaoblenými 
pozoru hodná tím, že jest vytesána z jediného balvanu žulového, 0*9 m vys., 
4*77 m dl. a l'A5 m šir. 

*) Buď far. Tom. Špamberger, který prý» přived kameníky do Kumžaka, dal jim 
tuto první práci, neb Ter. Šavrdová, majitelka pozemku. 



321 

PECET KUM2AKU z roku 1614 ukazuje na vykrajovaném štítku 
pétilistou růži a kolem nápis : SIGILLVM * CIVITATIS ^ DE KVNZIAK ^ 
A ^ D 1614. Starší s týmž znakem z r. 1537. (Arch. z. mus.) 

Na privilejích od Ferd. Vil. Slavaty vydaných a na radnici cho- 
vaných překrásná initiála J. 

Kuňov. 

(Kunas.) 

KAPLE sv. Filippa a Jakuba z r. 1855. Oltář i většina obrazů od 
Neumanna, Starší sochy sv. Jiří a Antonína poustevníka pocházejí z Pény. 

Zvony. 1. 0*5 m šir., 0*37 m vys,, se sv. Petrem, sv. Kateřinou 
a Barborou od Jos, Diepoldta v Praze z r. 1880. — 2. 0*38 m šir., 0*31 m vys. 
s Madonnou od Pemera z r. 1855. 



Landštein. 



Sr 219 nn. T. 406. Heber VL. 118 nn. Šubrt 139 nn. Hrady IV., 98 nn. Čechy VI., 
219 nn. D. Os. 84 n., 105 n. Jak. StippI, Die Herren von Landštein. Landštein vom 
Jahre 1381—1433. Landštein vom Jahre 1433 bis auf die Gegenwart. (Výroční zpráva 

c. k. gymn. chebského za r. 1894—1896.) 

Při cestě k Starému městu as 800 krokův od hradu u kapličky množství ohromných 
balvanů. Na místě u kapličky, *) obklopeném dosud valem, tak zv. nyní rejdišti rytířském, 
bývala asi v době předhistorícké stráž. Valy mají podobu ellipsy a vchod na jedné 
straně jest chráněn zvláštním valem. *) 

HRAD LANDŠTEIN^ stál již v 13. st. R. 1259 jmenuje se Oldřich 
z Landšteina. Od toho koupil nejspíše Landštein Vítkovec Sezema z Třeboně, 
jenž mél za znak stříbrnou růži v červeném poli. Odtud nazýval se z Land- 
šteina (r. 1283 — 1293). On a nástupcové jeho, páni z Landšteina, v 14. st. 



') Kaplička měla na začátku 18. stol. titul kaple Božího hrobu. (Záznam faráře 
Mel zra na faře Staroměstské.) 

«) Rychlý, Pam. XI., 1:43. Př. 23 n. Čechy VL, 222. D., Os. 20, 77, 84 n. Voldřich 
Pam. XVII . 159. 

^) Vysvětlení piánu Landšteina die Sedláčka: 1. Stará cesta ke hradu, 2. první 
brána, 3. stavení v novějších dobách vyzdvižené, dvůr (4) zavírající, 5. druhá brána 
6. přihrádek (původní přihrádek šel od čísla 2. až do čís. 6.), 7. třetí brána, chráněná 
8. bránicí neb věží, 9. čtvrtá brána, 10. nádvoří nebo plac, 11. studeň, 12. vchod ke 
sklepům, 13. čtverhranné stavení, kteréž z prvotního hradu pochází, ale později teprv 
nynější svou úpravu obdrželo, 14. stavení paláce, 15. veliká věž, 16. druhá věž s kaplí 
a domnělým vězením, 17. vnitřní ohrada horního hradu, hranatými baštami sesílená, 
18. široký parkán na východní straně, 19. hradby venkovské, na místě dřevního náspu 
stojící, 20. násep, 21. čtverhranné opevnění na slabší straně, 22. hradba na západní 
straně dolní, 23. hradba prostřední. (Nejstarší části jsou označeny tmavými čarami.) 

Soupis památek hist. a uměl. Pol. okres Jindřicho-Hradecký. 21 



323 

přestavčli hrad, původnč zajisté v slohu románském zbudovaný, rozSfřili a pev- 
nými hradbami ohradili, tak že se stal jedním z nejpevn£j£fch v Čechách. 
Král Jan nemohl ho dobýti. R. 1381 postoupen Landštein králem Václavem, 
jemuž neznámým způsobem připadl, Kunrátovi z Krajku z krajiny koru- 
tanské. V drženi Krajlřú z Krajku, kteří záhy se počeštili, zůstal ai do 
roku 1579. Za jejich doby starý hrad značně rozšířen, částečně i zvýšen 
a novým opevněnfm dle požadavků změněného válečnictví sesfien. R. 1579 
Landštein prodán Štěp. svob. pánu z Eizingu a ten zase prodal jej r. 1599 



Obr. 2Z6. ZIJceniDy Llndiiýnil le •Iruny jlhaiáp>(ln[. 



Dav. Nejmarovi z Vintrberka. Když však jeho syn účastnil se odboje sta- 
vovského, hrad stékal Dampierův lid marně r. 1618, ale r. 1619 vyhlado- 
věním přinutil posádku se vzdáti hr. Bouquoy. Zabavený hrad ještě s jiným 
zbožím v prodeji dostal se konečné r. 1623 rodině Morů z Lichteneka 
a Sedmikostelí, r. 1639 koupil jej Jak. Khuen z Belasy, r. 1668 hr. Hum- 
precht z Chudenic, jeho pak mladší syn Tomáš prodal jej Ferd. hr. z Herber- 
Steina, jehož rodu náležel do r. 1831. Za vlády tohoto rodu stihla hrad 
zkáza. R. 1771 byl bleskem zapálen a spustošen tak. že již v něm nemohlo 
se bydleti. Poněvadž pak pro nastalou sekvestraci zadluženého panstvi ne- 



bylo nic opraveno, úředníci vzavše s sebou, co vzíti bylo možno, vystěho- 
vali se do domu lesmistrovského před hradem. Z hradu spustlého všecko 
zbylé dříví vytrháno a spáleno, ani hřebíku v něm nenecháno. Tak vydán 
jsa na pospasy živlům, hyne rok od roka více. Po 131eté administraci 
(1831— 1844) přisouzen konečné bar. Ferd. Sternbachovi, jehož rodině 
dosud náleží. 

Hrad i v zříceninách svých ukazuje troje hlavní období svého vzniku 
a vývinu, románské neb aspoň přechodní, gotické za vlády pánů z Land- 
šteina a pozdní gotické a renaissanční za vlády Krajířů. 

Hrad období druhého lišil se od prvého nikoli rozlohou, nýbrž jen 
způsobem stavby; na místo staveb dřevěných nastoupily zděné s formami 



2^ 



D 




Obr. 227. LandStein. Situace hradu dle Sedláčka. 



gotickými, za období třetího však nejen vzhled budov částečně aspoň 
změněn, nýbrž i rozloha budov a opevnění rozšířena. 

V době gotické palác na základech velmi mohutných měl zdivo v pří- 
zemí ani dveřmi ani okny neprolomené, v 1. a 2. patře čtyřhranná okénka 
nestejná, nepravidelně sem tam prolomená, v 1. patře širší, ve 2. užší. 
Se strany severní byl kryt silnou čtyřpatrovou budovou věžovitou, 23 m 
vysokou, přístupnou z věnčí pouze nízkou brankou, asi 6 m nad zemí, 
kteráž ze vnitřku závorou se zavírala. Budova ta má v přízemí zdivo 2*5 m 
silné, v 2. patře 2*2 w, v 3. 1 9 w, nad 4. patrem 1 25 m, S jižní strany 
chráněn byl mohutnou čtyřhrannou věží, pod krov 34 m vysokou, s litými 
zdmi, v přízemí 46 nt tlustými, do níž se chodívalo jen z podsebití brankou, 
okrouhlým obloukem zaklenutou, asi 10 w nad zemí a do kteréž jen v ho- 
řejších patrech několik okének světlo pouštělo. Obě ty budovy z líce paláce 
ven předstupují. Ostatní části vlastního čili horního hradu obstupovaly vně 
vysoké silné čtyry zdi, kteréž s vnitřním lícem paláce a věží činily pětihran 

21* 



324 

nepravidelný, jehož jeden roh směřoval k severozápadu. Z té strany byl 
totiž příjezd k hradu. Z pětihranu toho předstupovalo na straně jižní, úbočíoi 
méně srázným chráněné, mohutné stavení čtyřhranné. 

V severní věži bývala v 1. patře dosti vysoká kaple sv. Jiří, dveřmi 
spojená s palácem, v níž před apsidou, úzkým oknem osvětlenou, stál 
oltář. V levé zdi je výklenek pro konvičky, v pravé sanktuarium. Později 
kaple překlenuta nižším klenutím, tak že nad ní povstala místnost, dveřmi 
spojená s 2. patrem paláce. Pod kaplí byla kobka, 6 m vysoká, přístupná 
z kaple po žebříku čtyřhranným otvorem u záp. stěny kaple. Nad kaplí 
byla k9bka valenou klenbou sklenutá, spojená s dolejší 23 hrubými stupni, 
a z té vystupovalo se točitými schody do 4. patra. 

Hrad obklíčen byl vyjma roh jihozápadní hradbou, která celkem 
rovnoběžně sledujíc směr zdí a věží hradu vnitřního, v rozích před véžmi 
sesílena byla pětibokými vížkami, opatřenými střílnami. (Později prolámány 
ve vížkách hrotitá okna.) V sz. rohu hradby byla brána. Kdo jí prošel, 
tomu bylo jíti příhrádkem, sevřeným ze záp. strany hradbou, z východní 
lomenou vysokou zdí vnitřního hradu s vystupujícím zajisté podsebitím, 
ke gotické bráně hlavní (u č. 9.), kteráž protínajícími se pruty svědčí, že 
nynějšího útvaru dostalo se jí teprve v st 15 Před branou sz. předpokládá 
se předhradí. 

V době Krajířů zřízena před poslední branou ještě jedna (7) a k její 
ochraně zdělána na záp. straně věž čtyřhranná (8), kolem pak celé dřívější 
hradby u větší vzdálenosti zřízena ozubená hradba druhá, 7*5 m vysoká, 
s vyzděným ochozem a střílnami a s pěti baštami okrouhlými, jednou na 
straně sev., jednou na vých. a třemi na přístupnější záp. straně, kteráž 
mimo to sesílena také ještě jednou hradbou střední (23), běžící uprostřed 
mezi oběma, mezi vnější, níže na svahu zbudovanou, a vnitřní vyšší. Z par- 
kánu mezi vnější a střední hradbou vedla na s. stranu vypadni branka. 
Jihozápadnímu rohu hradu předložena hradba táhnoucí se šikmo od věže (8) 
k vnější hradbě a za ní při vnější hradbě tam, kde činí tupoúhlý kout, při- 
stavěna jakási strážnice. Před vnější hradbou zřízen v oblouku na sv. a v. 
i na z. násep a příkop. Na výběžku před jv. rohem předsunuto podélné 
opevnění (21), náspem obehnané. Obr. 227. 

Ve dvoře vnitřního hradu na všech čtyřech stranách přistavěny bu- 
dovy dvou neb třípatrové, jejichž přízemí svými pěkně profilovanými dveřmi 
hlásí se do stol. 15. Nad přízemím zřízena 2 — 3 patra v slohu již renais- 
sančním století 16., se čtyřhrannými okny, obloženými venýři. V západní 
budově jsou v 1. patře okna jednoduchá velká, ve 2. patře podvojná, ve 
třetím nižší. Veškery zdi vnější porysovány byly rustikou. Nad zříceniny 
budovy západní ční jediný vysoký renaissanční komín, pod nímž zarůstá 
jednoduchý renaissanční krb. (Vyobrazen v Hradech IV., 111.) Nad pa- 
lácem zřízeno již v 15. století třetí patro s velikými okny, osvětlujícími asi 
rytířskou síň. V 16. století upraven v nejhořejší části veliké věže byt pro 
hlásného s několika okny vedle sebe. 



• 325 

Na sklonku 16. st. nebo na začátku 17. vestavěno na straně severo- 
západní do opevnění vnějšího i vnitřního jednopatrové předhradí kolem 
dvora v podobě různoběžníka. Okna venýři oblořena a stěny narýsovanou 
rustikou ozdobeny. Do předhradí vcházelo se od s. strany přes široký 
příkop po mostě, částečně zvoditém, k první bráně (2), goticky sklenuté, 
a přes dvůr k bráně druhé, taktéž sklenuté, a touto do soutky mezi vnitřním 
hradem a záp. vnitřní hradbou. Ze dvora předhradí, zase k obývání upra- 
veného, je také přístup do parkánu mezi vnější a vnitřní hradbou na straně 
severní. *) 



Lase nice. 



Ve vsi 8 km j. od J. Hradce bývala tvrz, po níž není památky (Sedláček IV., 71 ) 
stávala na místé zv. >na hradě* u rybníka Zátvrzního, který v louku jest proměněn. 
(Tischcr, Pam. kn. V. Bednárce str. 9.) 

V KAPLI r. 1862 od stavitele chlumeckého Fr, Krejčího na místě 
staré kapličky vystavěné: Zvony. 1. 0*54 m š., 0*33 m w. s poprsím 
P. Ježíše a P. Marie. Nápis: PRlDTE K PANU A MODLETE SE BEZ 
PŘESTÁNÍ. OPUS GOTTLIEBII JENICHEN KREMSII ANNO 1863. 

2. 032 m š., 0*24 m v. se sv. Floriánem z r. 1800. 

PEČEŤ. Věnec s opisem: PECZET RYCHTY LASENICKY 1660. 



Lhota. 

(Neustift.) 
BOŽÍ MUKA mezi Lhotou a Burgstallem z r. 1730. obr. 202. podobná. 



Lhota Dolní. 

(Unter-Schlagles.) 
V kapličce zajímavá barokní kropenka hliněná, zeleně polévaná. 

Lhota Horní. 

(Ober-Schlagles.) 

Na kapličce Nanebevzetí Panny Marie ZVON 03 m šir., 0*2 tn vys. 
s andělem Michaelem z r. 1799. 



*) Pohledy od z a od jv. dle kresby Hebrovy vyryté u Medaua, jakož i situace 
u Hebra. V. Brechlera pohled u Šubrta 144 Některé jednotlivosti v kresbách Brech- 
lerově a Perkové str. 145, 169. Liebschrovy pohledy, krb a jiné podrobnosti v Sedlá- 
čkových Hradech IV., v Čechách VI. Situace dle Hebra a Krále v Hradech IV., 100 



Libořezy. 

BOŽÍ MUKA pfi cestč k Žlči, obr. 228. 

Lodhéřov. 

(Ri^erschlag.) 

Octy farní v Arch. i. — InventáF farní. — Akta stavební. — Sr 245. ~ T. 398 n. - 

D., Os. 118 n. — Fr. Tischer j., Fara v Lodhéřové. Ohi. 1895. 

Původně slula ves tato, 8 km sz. od J. Hradce 
ležicí, Rudigerschlag podle Rudigera (Lodhéře), někte- 
rého Člena fádu nénieckých rytífů, kteří snad osadu 
tu založili. Jméno Rudigerslag vyškytá se r. 1 294 ') 
R. 1297 Čte se na latinské listině*) Rudgerslag. Tehdáž 
byt tam již plebanus Herimanus. R. 1359 dosazuje se 
ke kostelu v Rugerslagu k presentaci řádu něm. rytifQ 
Václav z Jindř. Hradce, *) Z Rugerschlagu povstalo do- 
savadní Riegerschlag. České Jméno Lodherzov připo- 
míná se r. 1398, když po smrti kněze Václava dosazen 
k farnímu kostelu zdejšímu kněz Petr z J. Hradce.^) 

Ves náležela sice pánům z Hradce, ale podací 
právo na faru měli něm. rytíři. Práva toho užívali, dokud 
pro bouře husitské se nevystěhovali. Od r. 1487 měli 
podací právo zase páni z Hradce, od r. 1594 až 1773 
jesuité Jindř. -hradečtí, od r. 1773 Je patronem matice 
náboženská. R. 1628 fara nově nadána a obsazena. ^J 

KOSTEL FARNÍ SV. PETRA A PAVLA, 
orientovaný, stojí na návrši. Ke gotickému presbyteriu 
Obr. MS. Bolí niiki pětibokého závěru přistavěna na severní straně sakristie 
" ' '" gotická, na straně Jižní mezi opěráky předsíňka, nad 
níž jest oratorium, spojené dřevěnou krytou chodbou 
s farou, vystavěnou r. 1724 až 1730 a r. 1827 opravenou.*) Meiii zadními 
opěráky za závěrem otevřená kaplička Matky Boží svatoborské, připomínaná 
Již na zač. 18. stol. Upravena podobně Jako tehdejší kaplička při kostelíku 
sv. Jakuba v Jindř. Hradci a rovněž tak okénkem z každé strany osvětlena. 
Síň kostelní rázu barokního jest, jak dvě řady nevysokých oken nad 
sebou již z věnčí ohlašují, třílodní s emporami nad nevysokými loďmi boč- 
ními. Vchod jept na J. straně. Jiný ve véíi, po střechu 14 m vysoké, která 
stoji před průčelím střední lodi. Obr. 229. 

') Domečka. ') Rull, příl. IV., str. 132 n. •) Lib. conf. I., 1. p. 104, B VIII 
*j Ib. V., 310. 'J Ladenbauer 41. 'J Archiv zám. III, K a. 



327 



Presbyterium, pocházejíc ještě z doby něm. rytířů, zaujímá jedno 
pole, křížovou žebrovou klenbou s kruhovým svorníkem sklenuté, a pěti- 
boký závěr. Žebra profilu hranatého vystupují z konsol, podobu obráceného 
jehlanu majících, nebo z předu holobradým obličejem mužským nebo ženským 
v kukli ozdobených. (Vyobr. 230.) Také sakristie po levé straně presby- 
teria má klenbu i okna gotická. 

Původní 1 o ď, 10-45 tn dlouhá, 8-38 m široká, bývala též gotická, ještě 
r. 1786 bylo pb obou stranách po třech hrotitých oknech. Místo trámového 
stropu dostalo se jí r. 1642 Adamem Pavlem Slavatou stropu klenutého *) 
na přistavěných pilastrech toskánských. *) Tehdáž byly také rohy lodi vně 





1 » ^ * » 7 f M i» 1^ 



h 1 11.1 1 li! II I f 



OJTU 



— i ! : I i ! i 

Obr. 229. Ljdhéřov. Ko»tel farai. Půdorys kostela, kolmý průřes presbyteře a lodi. 



obloženy rustikou. Strop nad lodí ozdoben jest dvěma různými rámci ze 
štuku a křížová klenba nad kruchtou malým okrouhlým svorníkem se šesti- 
paprskovou hvězdou, vše jako u sv. Václava v J. Hradci. 

Loď rozšířena r. 1787 po levé straně lodí boční, třemi arkádami 
do lodí otevřenou, s emporou, jen 2*21 m vysokou, 2*52 m nad půdou lodi 
Také stará kruchta dřevěná nahrazena prostrannější na klenutích, spočí- 
vajících na dvou pilířích a dvou pilastrech. Rozpočet vypracoval kamer, 
stav. ředitel Abbé Gruber^ stavbu provedl zednický mistr Vojtěch Šofr, 
O pravou loď začalo se jednati již roku 1788, zdá se však, že vystavena 
stejným způsobem jako levá teprve r. 1819, kteréhož schváleno vydání 
více než 2550 zl. na stavbu kostela. Tehdáž teprve zřízeno po pravé straně 
presbyteria oratorium. 



*. Sommcr 245 má, že Ad. P. Slavata vystavěl loď. 

«) Viděti jest je na půdoryse z r. 1786 v Arch. zám. v J. Hr. 





Věž nová vystavěna roku lb74 od základů.*) Měla tři patra. Nad 
střechou hruškovitou byla lucerna, podobnou stříškou hruSkovitou přikrytá. 
V té podobě však pocházela z r. 1765.*) NynějSf má jednodušší okna. 
Oltáře. 

Staré dva, hlavní a sv. MikuUSc, nahrazeny r. 17M novými. Hla/ní již r. 1778 
ustoupil novému bílému se zlatými ozdobami. R 1791 byly mimo hlavní dva poboční: 
Bolestné Matky lioží a sv. Vendelína. 

R. 1894 nahrazeny novými gotickými, jež ze sosnového, dříví zhotovil 
a řezbami z lipového ozdobil (hlavni dle návrhu Laií. Hekíe, druhé samo- 
statně) M. Neubauer. 

Na hlavním oltáH obraz, 
sv. Petr a Pavel, od Vil. 
Kandlera. Po stranách pěkné 
sošky sv. Václava a Jana N. 
od Demeise. 

Sv. Vendelín a sv. 
rodina na bočních oltáHch 
od Bedřicha Kamaryta, tato 
dle Van Dýka, onen vlastni 
— invence. Starý obraz sv. Ven- 

delína v prostém empirovém 
rámci visí na pravé empoře. 
V pravé lodi starší ol- 
tář sv. Anny s obrazem 
od Jana Steinhausra. 
^■"■*" H Kazatelna barokní, 

Obt. S30, Lodhéřov. Konioly, profil ltb«i T pKibjrtíři fírniho t. 1768 zhotOVená a Vná- 

*'""''■ křesu při aktech stavebních 

okr. hejtmanství zachovaná, 
byla dle rázu svého nepochybné prací Mat. Strahovského. R. 1894 nahra- 
zena novou gotickou od M. Neubaura. 

Křtitelnice kamenná (obr. 231.) z r. 1698.') Podobná v Pěné. 
Víko cínové nese neumělou postavu Kristovu. 

Varhany. Nynější o 9 rejstřících opravil r. 1879 K. Schiffner za 
160 zl. *) 

Náhrobky kamenné v kostele: 

1. Nahoře nápis: Ovieula inter mortis apioula plora Pastorem a la- 
bore quiescentem, est is Venerabilia Dominus Phílippus Jacobua Dietricíi 
annis 28 fbnte sacro qui te lavit, verbo vitae solers pavit, o5 annorum 
coelo adultus 1712 dle 13 Aprilis mortuus, hoc tumulo jacot sopultus. 



') List far. Tob. Vavř. Khala v Arch. z. 

*) Oprava véže vyžadovala tehdái 56 dní. Účty fary lodh. ^ 

*) Stála 23 zl. 44 kr. *) Akta. 



ole: Mfo in IRiegErfrfiIag 

ili beints Ku^mes EíEberlag. 

j$i^atÍEÍn ittcin urib fílag, 

iie EufjE niiinrrfi ju \ťbtm ĚEag. 

Ardens animarum zelator laboriosus et vigilana per 8 annoa et 
Riegerachlaeenaium Pastor admodum Reverendus P. Joannes 
Christophorus Endler Bohemus Nixdorfensis aetatis suae 35 annorum 
aeternam vitam aempiterne íruiturus obiit 1753 die 30, Januarii. 

U pravého vchodu gotická kamenná po- 
kladna, jejíž ityrboký zpodek přechází v osmi- 
boký hranol. 

Zvony náležejí osadníkům. 

1. Na hoření obrubě: Gos mich Frantz 
Schňnfelt BUrger der kOnígl. alten Stát Prag. 
1717. Na jedné straně: 

Da ich mít meinen Klang Petrům verehr 
In Peter Gottea Ehr ich nur verehr 
O Petre hisiger Píkrr Schutz Patron 
Erhftr ruffendt zu dir vor Gottes Thron 
Seint doch alle sambt deine Schutz Genoa 

AUe Scheffiein auIT Chriati Weide groa '"pmiuj — , — | — | — | — | 

Chriatus íhr Eriaser helffe im Endt 
Das alle aein Himmels Inwoner genent. 
Pod nápisem Ukřižovaný. 

Na druhé straně: sV(!)REf\a HAE^ '^•^^ 
PETR PATRON NOSTR . 

Hoření pás omamentnl sahá dosti hluboko, dolení má tvar festonů. 
Zvon váží asi 8 ct, (dle inventáře z r. 1791). 

2. Sv. Anna, bývalý Maria, v Budějovicích ulitý a r. 1786 posvě- 
cený, přelit od Ja/ta Karla (?) Pemera.') Nápis: ANNO 1828. 

3. Joa. Perner in Budweis. 

SOCHY před kostelem, sv, Jan N, a sv. TadyáS, prostřední z r. 1779. 

Na faře jsou v čeledníku i ve velkém pokoji farářové stropy ozdo- 
beny pěkným velmi složitým rámcem ze Stuku, patrné hned z doby, kdy 
fara vystavěna, kolem r. 1730. Fresky v témž pokoji farářové, Abraham 
hostí anděly a Večeře Páně, jsou bez ceny. 

Kamna zelená okrouhlá barokní, kteráí tu druhdy bývala, jsou nyní v zámku 
červenolhotském. 



r. 231. LodbíFov. Kftile 



') Zpráva farářova 27.13. 1826 v Arch. : 



330 

BOŽÍ MUKA žulová. 1. Na konci vsi při cesté k Neudeku, z r. 1529, 
2*68 m po nástavec vysoká, poněkud podobná obr. 202. Ale na patce 
a pod krycí deskou pouze 1 prsten, boky podstavce oživeny dvojnásobným 
obdélníkem a kraje prohlubin pro obrázky profilovány. 

2. Při polní cestě za č. 17. 1 km vých. mají na 4bokém podstavci 
(0-93) 8boký dřík (134), nesoucí na římse (O 15) schránku na obrazy (0*7), 
zakončenou kulí s křížem železným. Postavena tu, kde rozvzteklený býk 
utrkav dobytče ohrožoval život lidský. Obnovili r. 1881 M. a A. Kasperovi. 

3. Na rozcestí silnice k Studnici podobná starší z r. 1646, 3*12 vys., 
ale na nízkém podstavci 8bokém a s prstenem 8bokým. Upomínají prý 
na vraždu. 

Na PEČETI korunované M. Opis: RIEGERSCHLAG 1658. — Pečeť 
farní, asi r. 1809 v Budějovicích vyrytá, představuje sv. Petra sedícího. 



Lomy. 



(Tieberschlag.) 
Viz Na návsi ! 

KAPLE SV. FLORIÁNA z r. 1830. 

Zvony. 1. 0*47 m šir., 0*36 m vys. se sv. Janem Křt. a Ukřižovaným 
a širokými obrubami z dubového a révového listí od Pemera z r. 1848. 

2. 0*35 m šir., 0*21 m vys. se sv. Barborou a sv. Floriánem. V hoření 
obrubě cherubové, mající místo křidélek slohované listy. Od Lišáka z r. 1771. 



Lovětín. 



U osady Vj^ hod. severně od J. Hradce vykopány u hráze při potoku Rosičce 
opálené kameny, uhh', černá zemé, střepy nádob hliněných i tuhových, jedna tuhová 
nádoba celá a uhlazený kámen. — V stodole rolníka Rojdla nalezeny nádoby hliněné. 
U vesnice kameny s misami, u nichž nalezeno mnoho nožíků železných, podkov a střepů 
z doby historické. (Rychlý, Př. 43, 45, 51 ) 

Po tvrzi, jež u vsi bývala, jsou prý v lese, as 1000-1500 kroků vzdáleném 
zbytky příkopův a hradební zdi. (Hrady IV., 71. — D., Os. 58.). Dle pověsti místní 
stála u rybníka návesního a zdiva z ní použito na ' hráz, kdež ukazují též kámen 
s vytesaným kladivem a mečem. 



v 

Malíkov Český neboli Kamenný. 

Skále, strmící na pravém břehu Žirovnického potoka mezi staveními, říkají >na 
zámku*, ale po sídlišti pánů z Malíková, kteří ještě na konci 16. st. se připomínají, 
žádné stopy. 

Na kapličce ZVON se sv. Floriánem od Jos, Pemera z r. 1800. 



331 



Malíkov Německý. 

(Deutsch-Moliken.) 



Na poli za statkem č. 33. Jos. Lukše vyorán před několika léty palstáv, dobře 
zachovaný, 19 cm dlouhý Domnělý Hunský hrob na obecním vrchu j. od vsi (Schmied- 
hanselberg) nepovstal asi rukami lidskými. 

KAPLIČKA z r. 1849. Oltář renaiss. od Neubaura, socha P. Marie 

Loretské od Stuflesera. Zvon, místo zvonu r. 1843 přelitého a při požáru 

r. 1891 rozlitého, r. 1892 hr. Jos. Černínovou vénovaný, od Pernera a syna 

v Budějovicích, 5 š., O 42 v. se sv. Floriánem. 

Ve vsi při silnici deska kamenná s vrytým nápisem: steh stiei me'n Christ | und 
betra hte Tvas du biat | Das bin ioh auch Gew^eaeo | uud vraa ich jetzt bio I Daa vtírat da auch 
bald seiD | nemlich Staub und Aach. Ig^oaU Bohach bittet um ein Vaterunaer und Ave Maria an 
dies^m Ort ^^torben Im Jahr 1S15 den 30. Mai. 

2 km vých. od vsi kámen s nápisem: Am **/^ iat der Tag I wo mich Gott au aich 
ge*ufen hat. | Die Steinirbeit vrar meine Luat, | da z.rquetachte mir ein Stein dle Brust | Weil 
mir niemand su Hilíb ge';omn)en aei. | ao geh ohne eine gute Meinung nicht vorbei. < Dooh lag 
ei in d 8 Httohaten Pian. | Waa Gott tbat, daa ist w^oh'gethan. | M itthias Puhrer von Deutach- 
Moliken 24 Jahre alt Bitte um ein V terunser 



Markéta. 



(Margarethen - Revier ) 

6 km jv. od Stráže veliký revír, v němž snad na balvanu Homolce a na Bublové 
Skále bývaly v dávné době konány hlídky. íD. 11.) U Homolky mohyly. Kůstky opá- 
lené. Nádoby s vlnicemi. (Jindř. Rychlý, M. C C. IX., 77 a v rozpravě Allgemeine Be- 
merkungen uber urgeschichtliche Verháltnisse in der sudí. Hálfte Bóhmens 1.) 

V 16. a 17. a na zač. 18. st. v těch místech zdržovali se poustevníci,') 
k nimž mnoho poutníků přicházelo. Tak povstaly tu dva rcnaissanční ko- 
stely docela blízko u sebe, sv. Markéty a sv. Anny. 

Kostel sv. Markéty stál již ke konci 16. st. *) Probošt Kratochvíle ve 
své zprávě z r. 1697 uvádí je mezi kostely, do farnosti jeho náležející. 
Podléhaly patronátu jesuitů. Již v 17. st. konána tam procesí z okolních 
osad, i z Bystřice a Hradce. R. 1789 oba kostely byvše vyzdviženy, 
prodány jsou vrchnosti hradecké. Nyní upraveny jsou částečně za hájnici, 
částečně k potřebám hospodářským a dle těchto stará okna některá, 
částečně i dvéře zazděny nebo zabedněny. Omítka jest na mnoze otlučena. 

KOSTEL SV. MARKÉTY měl loď 1026 m dl. a 8-5 m šir., k níž 
pojilo se presbyterium, uzavřené 5 stranami osmiúhelníka, asi 4*5 m dl. a skoro 
5 tn šir. Okna závěru okrouhle, z části však hrotitě žulovými klenáky zakle- 
nuta. R. 1684 a 1685 jesuité dali jej vydlážditi. R. 1728 kostel restaurován. ^) 

') D 59. Poslední poustevník byl r. 1722 Kristián Sommer. 
■) R. 1578 panský stolař p. Adama II. z Hradce udělal v něm strop za 3'/, kop. 
(Počet hlavní v Arch. z.) •) H. c. 



332 

KOSTEL SV. ANNY byl stejné upraven, ale větší. Délka jeho 
lodi činila 17 w, šířka vnější 11 '33 w, triumfní oblouk měl rozpjetí 4-37 w, 
presbyteř 11*32 «/ dlouhá měla o jedno klenební pole více, než v kostelíku 
SV. Markéty. Péčí jesuitův r. 1686 opatřena dlažba. R. 1713 a 1728 re- 
staurován kostel. Když byl zrušen, jednáno r. 1788 o to, aby kazatelna 
odtud přenesena byla do Roseče. ^) Zvon sv. Markéty, krásně znějící,*) 
přenesen do Člunku. ') R. 1794 taple vyhořela. 

V lese POMNÍČEK vojenský z r. 1795 s nápisem: 

Bern h. k. JRrítlítrie-SElbjeugamÍB-JimincrgBfBlI Jlnfan 3Vnha ©b- 
boífxtn ju ^CfjBLLEÍaV In JSĚl'áí)ttn ^tints JÍLlcrs XXII laíjr gBWIDmeí. 

(Ein Jlji btxm Bud^^nfállcn 
^djlug i^m (!) jum ©rabsgB^IIcn 
Ben jraňlfÍBU Jlanuar 
Um fanfřcn Iřlafeniaíir 
Bas Haifcr JFranj ber 3raciíc 

BOZI MUKA. 1. Čtyrboká na cestě mezi Staftkovskou a Terezín- 
skou hájovnou z r. 1840; 2. jednodušší jv. od StaĎkovské hájovny z r. 1853; 
3. Sloupovitá při silnici k H. Lhotě, obr. 202. podobná, z r. 1861, označují 
místo, kde jistý sedlák náhle zemřel v rozčilení, že minula hodina, kdy 
domnělý čert měl si proň- přijíti. 4. Prostší nízká na téže silnici, kde ubit 
30. ledna 1818 Mat. Mladko. 



Markl. 



Ze starobylého valu kolem osady záp. od hradu LandŠteina, starobylé to branky 
zemské, zbyly místy ještě znatelné náspy*) a vrstva popelu a uhlí ze shořelého srubo. 
Uvnitř valů nalezeno mnoho střepů hliněných i tuhových, též z nádob obrovských. 
J. Rychlý dokopal se sklepení, do néhož se po dvou kamenných stupních sestupovalo, 
a nalezl tam popel, uhlí, opálená dřeva, džbánek polévaný, dvé nádobky hliněné bez 
oušek, dvé pukličky, vřetena, kusy železa a mosazný kroužek. Nález v museu jindř.- 
hradeckém. Jinde v téže osadé nalezeny dvé kamenné koule a střepy nádob středo- 
věkých. 

KOSTEL SV. JANA KŘTITELE. 

Sr 222, T. 407, D. 76, 83 n. — Čechy VI., 222 n. L. Domečka, Zbytky románských 
staveb v jiho^-ýchodních Čechách. Method XVIII., 39 nn. Zápisky na faře staroměstské. 

Vyobrazení Liebschrovo v Čechách VI, 211. 

Románský kostel, vystavěný z hrubozrné nalámané žuly, jenom rohy 
z kvádrů mající, míval loď 35 vi dlouhou a 10 w širokou, která nyní jest 
z části pobořena, z části upravena v hospodářské stavení. V něm zacho- 

') Arch. z. *) Zpráva hejtmanova 29./6. 1657. 

*) Při Člunku dle nepřesné zprávy poznamenáno, že pochází ze sv. Barbory 

*) R. 1828 ředitel panství Přibyslavský viděl ještě hradby. (Jeho zpráva v Arch.m.) 



333 

váno nékolik kruhových oken, jedno s kružbou jako kolo s osmi paprsky. 
Presbyterium, sloužící dosud za kapli, má okrouhlou apsidu sklenutou v konchu 
a v ni za oltářem, ale ne zrovna v ose, a na strané epiStolnt okna románská, 
silně Spaletovaná. Mimo né jest ješté jedno románské okno v presbyteři vy- 
soko prolomené v levé zdi a pod nim jednoduché sanktuarium, hrotitým 
obloukem zaklenuté. Naproti oknu jest v pravé sténč okno gotické dvoj- 
dílné s kružbou pétilistou, kteréž stejné výšky se doplná, ale hlouběji se 
spouStf. Dva pilastry žulové s jednoduchými hlavicemi, které nesly jedno- 
duchý oblouk triumfnf, jsou z části zazděny zdf, kterou presbyterium jest 
Dýní proti bývalé lodi uzavřeno. Podobné jsou také u začátku konchy. 
Presbyterium překlenuto českými pleskáčt. K lodi na strané západní při- 



' ' [ff i Tffrrrrrrr r 

Obr. Z32. Harkl. Zbytk; romániVého Icoitsla. 

léhalo, jak se zdá, baptisterium Čtverhranné, 7 w*, jehož větší část, stu- 
dánku objímající, jest pod zemí. Místo pí^vodnl klenby jest nyní klenba 
z plackovitých kamenfl sestrojená. •) Obr. 232. 

Mimo velikosti svou kostel tento vynikal malbami nástěnnými z doby 
románské, z nichž jen velmi nepatrné zbytky možno uzříti nad bývalým 
hlavním vchodem do lodi na jižní strané stavení hospodářského. V rámci 
červených čtyrlupenných růžic rozeznati lze doleni Část Ukřižovaného a po- 
stavy Panny Marie a sv. Maří Majdaleny. Kontury a záhyby rouch jsou 
íervené. 

Bývalé dvéře kostelní s Železným kruhem jsou nyní dveřmi do chalupy. 

Kdy kostel byl vystavěn, není známo. Správcové duchovni podléhali 
lídysi děkanství steinskému a biskupství pasovskému Od té doby, co jest 

'] Domečka. 



334 

fara ve Starém městě, k níž přidělen, zanedbával se; již v 1. pol. 18. st. 
sloužila se tu mše sv. jenom čtyřikrát do roka. *) Pověst, že býval farním 
kostelem katolickým, žila ještě r. 1828. 

Oltář nynější barokní, zhotovený r. 1854 truhlářem staroměstským 
dle vzoru barokních oltářů v chrámu Páně staroměstském, jest zasvěcen 
sv. Janu Nep. (ne Křtiteli). Obraz oltářní »Sv. Jan N.«, 1'4 m v., 1 m š., 
je malba Friedr. Dumbecka z roku 1855, věnovaná kapli Ferd. baronem 
ze Sternbachu a jeho manželkou Gabrielou, roz. hr. z Kiiniglu roku 1857. 

Zvon v sanktusové věžičce, 0*54 w šir., 0'4 w vys., za hoření obrubu 
má věnec lupenů střídajících se s medailonky andělíčků. Pod ním nápis: 
Ubergossen von Josef Hilzer in Iglau anno 1864. Pod nápisem pásek listový. 
Na jťdné straně Ukřižovaný, na druhé P. Maria. 

Na zač 18. st. měl kostel tři zvonky, na jednom obraz Ukřižovaného, na druhém 
jméno sv. Jana Křt. a třetí bez obrazu a nápisu. (Zpráva faráře Melzra na faře staro- 
městské.) 



Markstein 



jest skála 4 km jižné od Kumzaku, T6\ m nad hladinu mořskou vystupující. N^ ní jsou 
vyhloubené tak z v. mísy obětní. V okolí jejím jsou ješté jiné balvany s misami. (Rychlý: 
Př. 49. Čechy VI., 224, vyobrazení 220. Sv. 1885, 300.) 



Minchšiak. 

(Múnichschlag.) 
Tr. 418. — D., Os. 61, 86., Method XVIII. 

Ves u Nové Bystřice, má dle pověsti jméno od mnichů, kteří ru 
mívali své poustky a snad i klášter. Osada mnichův i s kostelem jejich 
zkažena Žižkou roku 1420. Zdá se, že kostel minchšlacký býval původně 
farním kostelem krajiny bystřické. Upomíná na to, jak se zdá, ta věc, že 
pobožnosti, které se konají nyní ve svatém témdni a o svátcích veliko- 
nočních a částečně i svatodušních ve farním kostele bystřickém, konávaly 
se kdysi v Minchšlaku. *) Taktéž ještě z počátku 19. st pochovávaly na 
tamějším hřbitově mnohé vesnice, přifařené k farnímu kostelu bystřickému. 

Z původního románského KOSTELA SV. JANA KŘT. zbyla 
jen apsis, 3 m dlouhá a 3*66 m ve světlosti široká, s malým románským 
okénkem za hlavním oltářem. Na straně epištolní bývalo okno gotické. Loď 
nynější, 15 w dlouhá, 6'45 m široká, prostá síň přikrytá klenutím valeným 
se třemi páry lunet, pochází z r. 1721, kteréhož kostelík, jsa již velmi sešlý, 
byl přestavěn. Věžička dřevěná jednopatrová nad průčelným štítem. *; 

*) Poznamenání faráře Jos. Melzra k r. 1735 

*j 2^pisky p. dék. Ullricha, Gottesdienstordnung, vyňaté z matriky r. 1724. 

•) Pohled na apsidu v Methodu XVIIL, 60. 



335 

Z kostela románského zbyla také noha křtitelnice. Mísa její jest 
uložena ve hradě j.-hradeckém v komnatě, kde vyobrazena jest legenda 
o sv. Jiří. 

Oltáře. Na hlavním oltáři rokokovém obraz křtu Páně, ne právě 
špatné napodobení jindř.-hradecké kopie Reniova obrazu, a obyčejné sošky 
sv. Wolfganga a Jana Křt., VI m vysoké. 

Vedlejší oltáře s v. T hekly (s obrazem z farního kostela bystřického 
roku 1895 přeneseným), sv. Jana Nep. a sv. Trojice nemají nic pozoru 
hodného. 

Ze starého oltáříku P. Marie, založeného r. 1613, zachován obraz 
hrozně malovaný, ale zajímavý krojem rodiny dárcovy a věnovacím nápisem 
v tehdejším bystřickém nářečí. 

Otec Jan Waserburger a tři jeho synové jsou v obyčejném tehdy černém rouše 
španělském s ohnutými špičatými límci. Dvě dcery mají přes bílý zpodní šat roucho 
přiléhavé červené a krátké pláštíky kožešinou obšité. Matka má loucho svrchní černé 
a dlouhý plášť, u rukou manšety, na hlavě bílou plachetku a přes ni nízký kulatý 
černý klobouk se Širokou střechou. 

Nápis: *) EIINF-UND-UIERZIG-IAR-ICH-WAR-ALT 

DA - MAN - mích - MAET - IN - DISER - 

GSTALT * PRIMATORN -MaN - Ml 
CH - TITULIERT - IS*) - REGIMENT - 
DER - STATT - ICH - FIIERT * 
WlF ■) - LANG - ICHS - DREB *) - 
DAS - WAIS - MEIN - HER - DER - 

mler - seines - geistes - 
Gnade-mer*). Und-besche 

re - mier - zuletzt - ein - 

selliges-ende-nembe*)- ' 

mein-s fl'jiu*)-sfinf*)-hend- 

inambem **) - der - heilligen - luge 

rauen*v-mariae-gott-zuf»')-l 

ob-ist-dises altar durch 

dein(i)-er samen-wol wel - 

sen - herrn - johann en - 

waserburger - zu - nfueneistris* ") « 

pr'm atorn - i me (!^ - seiner - lleben ' *) - 

auserauen*»)-salome, und-kin* 

dern, zu e - ínen (!) werenden - 

andenken . aufgerichtet- 

worden, den 22, fébruar 1613. 

Renovirt im Jahre 1874. 

Při obnově povstaly asi z neporozumění chyby některé. 



*) Čtení usnadnil jsem pomlčkami mezi jednotlivými slovy. — *) - tis - dies. 
Kde slovo končí a druhé začíná touž souhláskou, tato napsána jen jednou. — ") = wie. 
— *) = treibe. — *) = mehre. — •) = nehme. — ') sel. — ") in. — •) seine. - •**) - im 
Namen. — **) iungfrauen. — '*) zue. — *") neuenfistris. — **) libbbn. — **) ausfrauen. 



336 

Zvony. 1. 0-57 m šiř., 0'46 m vys. Pod nápisem 1710 GOSS MÍCH 
IN BUDWEIS JOSEPHUS HAG, jenž činí hoření obrubu, dva pásky oma- 
mentní. Na jedné straně Ukřižovaný. 

2. 0*47 m šir., 0*34 m vys., má pod horní obrubou z rozvilin festony, 
na jedné straně sv. Jana Nep. a po palmetě na každé straně, na druhé 
sv Floriana a také palmety. Nepochybně od Jos, Pemera, 

U vsi BOŽÍ MUKA z r. 1685 s písmeny P K. Na vysokém hrano- 
lovém podstavci, maje za patku obloun s páskou, stojí dřík sloupu silného 
vypjetí. Místo hlavice má obloun, podbrádku a destičku, na kteréž stojí 
nízký čtyrboký hranolek se čtyřmi výklenky s obrazy. Celek jest dosti 
vkusně dovršen třemi destičkami pres sebe přesahujícími s báňovitým akro- 
teriem, do něhož zapuštěn dvojramenný kříž. 



Na návsi. 

(Ortsstátten, Altstátten.) 

Pustá ves jv. od Lomů (Tieberschlag), německé vesnice, 2*/, hod. jv. od Jindr 
Hradce. (Rychlý, Příspěvky str. 11 n.) 

Kamenný muž tak zv. (»Der steinerne Mannc) převezen z lesa poblíže pusté vsi 
a postaven přičiněním centr. řed. dra K. Jičínského na 3. dvoře zámku j.-hradeckéha 
Jest to hrubě vytesaná, snad nedokončená nebo pokažená postava sedící, ženě spíše 
nežli muži se podobající, původu neznámého. 



Neydek, 



zaniklá osada na cestě mezi Kaprouny (Kaltenbrunn) a Hůrkami (Adamsfreiheit) sv. od 
Nové Bystřice. (Rychlý, Příspěvky i3.) 



Nový mlýn. 



6 km záp. od N. Bystřice na sev. chobotu rybníka staňkovského asi 25 kuželo- 
vitých mohyl, z části kameny přikrytých. Obsahovaly na mnoze jen kůstky do béla 
spálené, popel, uhlí. V jedné byl starobylý mlýnský kámen. V mohyle, od těchto asi 
600 kroků vzdálené, střepy nádoby s vypouklým krajem a dvěma vlnovkami NáJex 
v městském museu v J. Hradci. (Rychlý, Př. 35 n.; MAG. XIX., 196; XXVII. 29) 



Olešná něm. 

(Deulsch-Wolleschna.) 

Z'h km sz. od Strmilova. Po tvrzi bývalé není památky. (Orth vSborn.hist. II., 55, 
Hrady IV., 71.). Fr. Tischer domnívá se, že tvrz byla na místě statku >u Bednářů*, 
poněvadž prý tam kdysi bydlel pán z N. Olešné. (Pam. kn. V. Bednárce str. 9.) Asi 



337 

mezi Strmilovem a Olešnou v lese, zvaném »na jitrech* nebo >Zimmerwald<, domnělé 
zbytky hradu jsou kameny v jakési zdi sem tam nakupené, kteréž po vrchu nasbírány, 
aby se mohl vysázeti les. Na pahorku nade vsí, kde kaple stojí, pozůstatky hřbitova 
českobratrského. 

V místě tom bývala osada Jitra. (Rychlý, Př. 13.) 

V KAPLI MEŠNÍ NEJSV. TROJICE v N. Ol. tři zvony: 

1. Nejstarší a největší, 0*56 m š., 0*44 m v., má nápis: Johannes anno 
1666 uprostřed Madonny a Ukřižovaného. Pod nápisem trojlístek dubový, 
pěkně provedený. *) 

2. Prostřední, 0*42 m š., O 32 m v., ozdoben postavou sv. Floriána 
a ornamentem břečtanovým. Perner in Budweis 1871. 

3. Malý, 0*33 m š., 0*26 m v., má pod horní obrubou guirlandu z květův 
a hroznů. Na jedné straně sv. Trojice. R. 1828 



Otín. 



(Ottenschlag.) 
Účetní kniha z 2 pol. 18. a zač. 19. st. u představeného. 

KAPLE. Kaplička, r. 1760 ke cti Pána Ježíše, P. Marie, sv. Josefa, 

Jáchyma, Anny, sv. Isidora, Linharta, Vavřince, Floriana, Fabiána a Šebe- 

. stíána vystavěná, ustoupila r. 1900 malému kostelíku klenutému s pěknou 

vížkou v průčelí. Kostelík poněkud romanisující vystavěl Ign, Riebel 

z Číměře. 

Obraz Nanebevzetí P. Marie od Jqr. Lindra z r. 1900. Starý obraz 
sv. rodiny snad z r. 1803 od Fr. Resche ml. Obraz i sošky některé 
z r. 1760 (slušnější sv. Linhart a andílkové) ve škole. 

Zvony. Menší 0*42 m š., 0*32 v., ozdoben na horní obrubě bohatými 
festony a na dolní ozdobou s třapci. Na plášti pěkné reliéfy: Zvěstování, 
M. Magdalena před Kristem zahradníkem, sv. Linhart, Vavřinec, Florian. 

Nápis: Eorcn^ Bubij Ridjter. (gefdjworenE Biat^Ef ^íiebl, J^aul Bauft^, 
3o^ann ^líjuler yiíb 1759 (bezpochyby od J. % Kúhnerd). Stál 85 zl. 
43 kr. 

Větší, 65 m š.. 46 v. se sv. P. Marií, sv. Josefem a Ježíškem. 
Nápis : Gewidmet von den Wohlthátem der Gemeinde Ottenschlag Franz 
Friedl G. Vorstand Adalbert Klaubauf Mathias Strobl G. Ráthe. Gegossen 
von Rud. Perner Budweis. Im Jahre des Herm 1900. 

BOŽÍ MUKA při silnici z Hradce před 2. km. Ze čtyrbokého 
hranolu 028 vys. vyvíjí se osmiboký (1 9), jenž přešed opět v čtyrboký 
(0'29) nese na profilované desce čtyrboký hranol s prohlubinami pro obrazy 

*) Orth m. uv. 56. 

Soapit pcinátek hitt. a umSl. Pol. okres Jindřicho-Hradecký. ^^ 



338 



na všech stranách. Zakončením jehlanec s dvojitým křížem železným. Na 
římse pod jehlancem G M . Na jiné straně 1.6.3.7. ^) 

Na druhé straně vsi při téže silnici jednodušší boží muka, pouze 
čtyrboká s otupenými hranami, nesoucí schránku jen pro 1 obraz, vy- 
poukle sedlovitě zakončenou. MIKA 1653. 

Zděná boží muka u Kunifera při IV2 km téže silnice bezpochyby 
z r. 1697. (Srv. str. 305.) 

Na PEČETI rychty otínské z r. 1650 medvěd na zadních nohách 
stojící, z levé strany držící přílbu. Opis: OTTENSCHLAGER GERICHT. 



Pěna Horní. 



(Ober-Baumgarten.) 

Účty farní. — Dopisy farářův v Arch. zám. — Akta stav. — Pam. kniha farní. — Pa- 
mětní kniha pénenská, archiv. Fr. Tischrem založená. — Sr. 243. — T. 407 n. — 

Fr. Tischer j., Fara v Horní Pěné. Ohi. 1895. 

Ves ^ km jv. od J. Hradce. Český název povstal dle mínění Tischrova 
dle potoka vsí protékajícího. Némci tu se usadivše, osadu rozšířivše a ješté 
novou Fénu neboli »Pennou dolní* založivše, nazvali ji Baumgarten. La- 











I I f I I I I f I I lil lili lil i 

Obr. 233. Pěna HornL Píidorys kostela. 



tinsky sluje Pomoerium. R. 1359 píše se Pyenna. *) T. r. tu již byla fara 

a kostel zasvěcen byl sv. Michaelu. ') Patrony byli páni z Hradce *) až do 

r. 1594, kdy nabyli práva podacího jesuité, po nichž také jsou dosud pa- 
mátky v stavení farním, které prý bývalo též obydlím rekonvalescentů 

z jes. kolleje hradecké. Od r. 1773 jest patronem náboženská matice. 

*) Stávala asi 50 kroků dále v poli krejčího Schustra. V jeho rodině zachována 
pověst, že tu sveden boj se Švédy. Dále na >JabaIů vršku* prý jsou padlí Švédové 
pochováni. Co na tom pravdy, jest neznámo. Jistě vSak to není pomníček vojska lant- 
kraběte Hessenského, jak dal majitel pole napsati, neboť to přitrhlo do Hradce r. 1645. 

•) Lib. conf. 1. 1. p. 98 B V. *) Ib. p. 125 C V. *) Srv. na př. Lib. conf. I. A VIII, VI. H II- 



339 

FARNÍ KOSTEL SV. MICHAELA, orientovaný, stojí na nej- 
vyšším místě osady. Před gotickým presbyteriem o pětibokém závérn stojí 
loď, majíc na straně evangelijní loď boční. V průčelí lodi vypíná se věž. 
Její přízemní kobka jest předsíňkou kostela. Vchod do ní na j. straně. 
Jiný vchod na sev. straně do bočné lodi. Na jižní straně lodi stojí ještě 
původní opěráky, 4*5 m vysoké, nad soklem průřezu pětUiranného. K sev. 
straně presbyteria přiléhá gotická sakristie, na ostatních volných stranách 
opěrné pilíře 508 m vysoké. (Obr. 233. ) Kostel vystavěn z nalámané žuly 
a klenutí z cihel, nad lodí z cihel bystřických. 

Ve 14. století byla svatyně jednolodní, skládajíc se pouze z presby- 
teria, 6*6 /« širokého, se sakristií a z lodi. Presbyterium kromě závěru 
má jedno pole klenební žebrové. Svorníky jsou okrouhlé, na jednom 
korunované M. V pozadí lodi zřízena nepochybně v 15. st. kruchta na 




Obr. 234. P2na Horní. Klenba pod kruchtou. 



klenbě, zajímavým způsobem založené dle principu podobného tomu, kterým 
se spravoval stavitel kaple sv. Mikuláše v J. Hradci (viz obr. 234.!), jen že 
v Péně nebylo nutností konstruktivní, jako u sv. Mikuláše, kombinovati ná- 
plně trojúhelníkové při zdech a arkádách a čtyrúhelníkové mezi nimi (leda 
ploskost klenutí). Umělkovaná konstrukce ukazuje k téže době, jako ten 
zjev, že mělká žebra konci svými vybíhají přes průsek. Zajímavá též patka 
sloupu pod kruchtou. (Obr. 235.) Pod kruchtou býval hlavní vchod. 

Za správy jesuitské zásluhou rázného faráře Jos. Hockra ok. r. 1672*) 
presbyterium částečně a celá 1 o ď zmodcrnisována ve slohu renaissančním. 
1'řcd pilíři založeny pilastry toskánské, velmi čistě provedené, a kládí 
s římsou vedeno kolem lodi, vše dle vzoru jesuitského kostela sv. Maří M. 
v J. Hradci. Loď překlenuta klenbou valenou, pasy rozdělenou na čtyry 
pole, s lunetami nad okny, kteráž tehdy zajisté byla na obou stranách. 
Lunety jakož i hlavní pole mezi pasy kolem necenné fresky jsou ozdobeny 
stukaturou. Proplítají se tu všelijak stuhy neboli stonky, k nimž připínají 



*) V účtech farních, pečlivč od r. 1610-1787 vedených a každoročně neb a.«*poft 
jednu za tři léta zkoumaných, není o tom ani zmínky, poněvadž přestavbu provedl 
farář, jak se zdá, jen z darů, nepouživ důchodů kostelních. Náhodou jen zachována 
o tom zpráva v lat. listé farářové k tehdejšímu vladaři hradeckému. (Arch. z.) 

22* 



340 

se stilisované lupínky hluboko ozubené a zvonky. Daný prostor je sice vy- 
plněn, ale tytýž výběžky, zakřiveninami a nástavky, ne zrovna přirozenými. 
Viděti jest na nich, íe jsou jen proto učiněny, aby prostor vyplnily. 

Necenné fresky nynější, r, 1863 Ed. Neumannem z Kumžaku obno- 
vené, představují výjevy z legendy o archandělu Michaelovi: svržení padlých 
andělů, výjev z. legendy o zdivočilém býku sipontském, zachránění císaře 
Maxmiliána na stěně martinské, poslední soud. 

R. 1709 rozšířen kostel o loď levou neboli kaplí sv. kříže. Zdivo 
mezi opěrnými pilíři strany severní rozebráno a tyto stesány v jednoduché 
čtyrboké pilíře s pilastry také ješté na třech stranách (na straně do lodí 
již byly), jež nesou jednak arkády do lodi bočné otevřené, jednak pasy 
klenby lodi této. Také klenba této lodi ozdobena štukaturou. Ta však, 
jsouc provedena na hladké omítce, opadá\'ít. 



Obt. 23S. Pfn* Herní. Piofi] Icber t preibyieřl i pod kůcein. Patka iloupa pod knichtou ranOio kotteli. 

Pod lunetami nad třemi oblouky arkád na straně do hlavní lodi vy- 
maloval týž Neumann r. 1863 čtyry evangelisty a sv. CyriUa a Klethodéje (?). 

Věž nová vystavěna r. 1681, aie již r. 1700 střecha snesena a znovu 
přikryta a totéž se stalo r. 1771 a 1859. Věž dvoupatrová, 425/570 «, 
jest 19"2 m po střechu a odtud až k báni 16 m vysoká. Baňatá střecha 
její, nad níž třemi prsteny odděiená lucerna přikryta třístupťíovým jehlancem, 
provedena roku 1877 dle nárysu ing. Němce. 

R. 1817 provedena rozsáhlá oprava na kostele i věži. Též v dobí 
nejnovější r. 1894 byla nutná oprava zdiva věže i přestavba střechy. 

Oltáře. Hlavní oltář barokní sv. Michaela dali jesuité postaviti 
místo staršího menšího r, 1671.') Po stranách obrazu sv. Michaela, vy- 
malovaného r. 1844 od Neumanna z Kumžaku dle starého, jenž byl na 
půdě, stojí sochy sv. Václava a Víta (f) a nad průchody vedle oltáře dva 

■) H, c. a Účty. 



341 

velcí andSlé, jeden s berlou poutničkou (Rafael), druhý s lilif (Gabriel) 
upomfnajfcf velice na andSly oltáře sv. Michaela v Klášteře. Neumann též 
oltář renovoval. Tabernákl zhotovil r. 1820 Tom. Novotný. 

Oltář sv. kříže barokní zřízen v kapli r. 1711.') R. 1894 nahrazen 
novým dubovým románským od M. Neubaura. Místo obrazu vyřezaný 
Ukřižovaný od Stuflesera. 

Oltář Bolestné Matky Boží ze zač. 18. st. a oltář sv. Jana N. 
z r. 1769. jehož kámen vSak již r. 1735 byl posvěcen, nahrazeny r. 1897 99 
románskými od Mat. Neubaura se sochou P. Marie lourdské a novými so- 
chami sv. Josefa a Anny a sv. Jana N. i sv. Kateřiny a sv. Floriána od 
Stuflesera. Staré sochy sv. Jana N., Barbory a Kateřiny skrovné ceny. 

Kazatelna postavena r. 1759. Sochař za ni 
dostal 36 zl., pozlacení stálo r. 1763 45 zl. 14 kr. 
Okrouhlá, rozdělená volutami v pole s ozdobami, 
rokokovými, dole byla asi zakončena růží. Na stříSce 
s ozdobou třásnitou stojí sv. Michael. 

Po straně na 2. pilíři visí obraz, Kristus v po- 
koře v&li Boží se podrobující, z Ebenhochova pře- 
malovaný od Han. Schivaigra asi r. 1870.*) 

Obraz sv. Cecilie nevalné ceny visí na 
kruchtě. Věnovali jej r. 1600 první hudebníci za faráře 
Ant. Jos. Krečmara, jenž se ctih. P. Romulo Spa- 
nielsku České provincie františkánů dal je vycvičiti. 

Křížová cesta bezcenná posvěcena r. 1784.') 

Varhany třfdílné barokní se Šesti mutacemi a pe- 
dSlcm, pořízené r. 1734 za 120 zl., nahrazeny novými od Obi. 236, PtDB HmiiL 

Mikle z Brna za 700 zl, a ty rekonstruovány r 1887 Karlem Kropínkfc 

Sckifnerem za 831 zl. 

Kropenka gotická, z jednoho kusu Žuly vytesaná, jest zajímavá- 
(Viz obr. 236.!) 

Svícny třínohé cínové s rokokovými ozdobami na oltáři sv. Jana, 
jako v Čiměři. 

Zvony: 1. Sv. Petr, 094 « Sir., 069 « vys., má hoření obrubu 
ze samých andělíčkův a pod ní pásek s nápisem: + A FVLGVRE. ET 
TEMPESTATE LIBERA NOS . DOMINE + + AB OMNI MAUD NOS DE- 
FENDE . lESVS ET . MARIA +. Na plášti obrazy sv. Michaela, Petra, Pavla, 
P. Marie (obr. 237.) a pod nimi nápis: S. MICHAEL, S. PAVLE S.PETRE 
ORATE PRO NOBIS — NOS CVM PROLE PIA BENEDICAT VIRGO MARIA. 
V levo od sv. Petra : ME CVRAVIT ET PROMOVIT R. P. lOANNES INSTI- 
TORIS, S. I. RECTOR COLLE . NOVOD . ET COLLATOR. R. D. MATTHIAS 



■) Malíř dostal za obraz a pozlaceni oltáře 42 zl 30 Itr, 
*) Zpráva b$v. kaplana pěnenského P. Rundensteinera. 
') Zápisky frantiikána v J. Hr. 



342 

FRIDERICVS VIRIDIANVS, PAROCHVS BAVMGARTENSIS ET PLAGEN- 
SLAGENSIS — V právo od sv. Petra : ME FECIT THOMAS GLEDCNER 
IGLAVLE DIE 16 JVLI 1654. 

Dostal za něj r. 1656 223 zl. 36 kr. a r. 1681 ješté 41 zl. 

2. 0*81 m šir., 0*65 m vys., s bohatou obrubou horní, do níž na jedné 
straně z části zasahuje Madonna nad městem nějakým a na protější straně 
Nejsv. Trojice. Pod Madonnou jest sv. Prokop a po obou jeho stranách 
dvě menší vyobrazení: sv. Prokop oře s rarachem a sv. Prokop v jeskynL 
Pod tím nápis: DIVINO AVXIUO ME FVDIT VlTVS DlETRICH NEO 
PRAG^: (Za přelití starého zvonu dostal 129 zl.) 

Pod sv. Trojicí nápis : RefVSA SVB PATRONO A : R : V : AC EXI : 
P: JGNATIO LENGFELD E SOC: JESV RECTORE COLLEGý NOVO 
DOMENSIS ET A : R : V : AC EXI : P : JOANNE : KNECHTL P : T : Pa- 
ROCHO BAVMGARTENSI AÓ 1761. 

Pod nápisy jsou ozdoby a po dvou medaillonech, na jednom dvě hlavy 
v profilu, na jiném jezdec a po stranách prvního nápisu po ležící postavě 
a veliké váze a na stranách druhého nápisu sv. Ignác a František Xav. 
Ostatní dvě strany mezi nápisy a Madonnou i sv. Trojicí jsou vyplněny 
každá třemi postavami svatých. Na jedné sv. Vavřinec, svatý s obilím, 
sv. Florián. Na druhé sv. Linhart, sv. Nothburga s nádobou a nad ní v záři 
srp, sv. Isidor s pluhem. 

3. S v. Jakub, 0*54 m šir., 0*5 m vys., přenesen sem r. 1793 z kostela 
sv. Jakuba u Jindř. Hradce. Hoření obrubu činí nápis: DURCHS FEVER 
FLÍJSSIG CHRICTOF SCHERB IN DER ALTEN STADT PRAG GOSS MÍCH 
J605. Na jedné straně sv. Jakub s poutničkou berlou a pod ním nápis: 
S . IaCOBVS MAIOR, a na druhé straně nad znaky Jáchyma Oldřicha 
z Hradce a Marie Maxm. Hohenzollerské. nápis: JOACHIMVS VDAL- 
RICVS, VLTIMVS A NOVA DOMO, BVŘGRAVIVS CARLSTEINENSIS ET 
CONIVX EIVS MARIA MAXIMILIANA COMITESSA AB HOHENZOLLERN, 
ANNO M. D. C. V. 

4. Maria, Q'AA m široký, 0*39 w vysoký, za horní obrubu má nápis: 
F. (= frater) PETRVS MACARIVS ORD. PRAED. 1680 ME FIERI FECIT 
Pod ním bohatý pás z lupení. Na jedné straně Ukřižovaný, na druhé 
P. Maria a pod ní nápis: IN HONOREM B. V. M. 

KOSTNICE nedaleko kostela, v níž posud jest množství kostí v hlu- 
boké jámě srovnáno, vystavěna r. 1707 za 155 zl. 3 kr. Celou zadní stěnu 
pokrývá obraz posledního soudu téhož rázu jako nástěnné malby kostelní, 
ale starší. 

Na FAŘE, r. 1732 postavené a později ještě rozšířené, jest ložnice 
(nyní kaplanova) ozdobena nástěnnými obrazy svatých v pěkných rámcích 
ze štuku, provedených r. 1732 za 30 zl., a na stropě síně farářovy >dobrý 
pastýř*. 



343 

Na prostranství nedaleko kostela SOCHA Neposkvrněného Početí 
P. Marie na sloupě korintském 2 r, 1720, obnovená r. 1833 a omalována 
Neumannem r. 1 860. 

Sv, Jaa N,, dosti sluSný, postaven r. 176^ Ant. Wolfem na záp. 
konci Dolnl Pěny, 

PECET rychty hornopěnenské, 
r. 1658 Adamem Paviem Slavatou obci 
povolená. Na ní medvěd, na zadních 
nohách stojící, držf polovicí znakového 
Stltu se 3 vodorovnými břevny. Kolem : 
PAVMGARTNER GERICHT 1658. 

Pernárce neboli 

Bednárec 

Český neboli Velký. 

( Gross- Bernharí.) 
Pam. kn. V. Bednárce od Fr, Tischra. 

U pole Vlachova patřícího k č. 7. na 
sevcrovÝch. vsi řiicá se -na hradě.* ale kroiné 
kasu zdi a studné, není stopy po hradě ani 
po vysoké žulové skále, která tam b$vala. 
Na poli >u bezu' pode vsí vyorány tuhové 
střepy. 

PEČEŤ rychty: šKt s 3 vodo- 
rovnými břevny, nad nímž 7 per. Opis : 

PEC2ET RYCHTY BEDNARECZKY 
1658. 



'. Ptu Homf. KlKdonns 



Pernárečky neboli Bednárec Malý. 

(Kldn-Bcrnharz.) 

Na sliále s. od vsi pod výikou S5S, na 1 .straně srázně spadající, kde >na hradě* 
se říká, iádné stopy po tvrzi. 

V KAPLIČCE SV. Jana N. z r. 1777 zašlé nástěnné malby, sv. Linhart 
a sv. Kajetán, bez ceny. Zvon se sv. Janem N. 

BOŽÍ MUKA u č. 45. při cestě do V. Bednárce z r. 1777, 4boká 
s Sělennou neprofilovanou římsou nad dříkem a prostou neprofilovanou 
deskou pod jehlancovou slFiškou. 



344 

Pisti na. 

Na KAPLIČCE sv. Kateřiny z r. 1824 zvon 035»» š., 028 »» v. 
se sv. Janem N. z r, 1793. 

Plavsko. 

(Altplatz.) 

Na Fridrichově vrchu sev. od vsi mezi cestami do Hatína a PolŠté 
nedaleko bývalé cesty ze Šimanova dvora u výšky 436 bývala prý tvrz. 
Ještě v 19. st. majitel pole objevil nějaké zbytky základní zdi. O něco 
níže na jz. » studánek*, velmi vydatný, patříval prý k pivovaru tvrze. — 
Na Bočkových humnech č. 28. býval prý kostel. — Na poli Budínově vých. 
od silnice u Přísežného lesa vyoráno množství podkov, úplně rzí rozežraných. 

Na kapličce sv. Jana Nep. z r. 1777 zvon 0'33 m šir., 0*25 »/ vys. 
se sv. Floriánem a Janem N. od !}^os. Pernera z r. 1776. 

Polikno. 

KAPLE od y, Kocába z r. 1863. Obrazy: Neposkvrněné početí, 
shodné s obrazem v kostele sv. Trojice v J. Hr. upomínající na jednu z Madon 
v kapličce zámku j.-hradeckého, sv. Václav a sv. Jan N. od J, Seea. 

Zvony. 1. 06 m š., 0*52 m v. se sv. Janem N. od Pernera a Schaeka 
v Budějovicích z r. 1867. — 2. 03 š., 025 v. též se sv. Janem N. od 
Jos. Pernera z r. 1775. 

v v 

PECET má na štítku růži. Opis : PECZET RYCHTY POLKENSKY 1650. 



Praunschlag. 



Zaniklá osada východně od Nové Bystřice na místě nynějšího Braunschlago. 
(Rychlý, Př. 13.) 

Rad mí rov Malý. 

( Klein-Rammerschlag.) 

KAPLIČKA P. Marie Pomocné z r. 1859. Zvon 031 m š., 036 v., 
od (J. V.) Pernera z r. 1825. 

Rad mí rov Velký. 

(Gross-Rammerschlag.) 
Na PEČETI péro s opisem: GROS RAMMERSCHLAG 1650. 



Radouň Kostelní. 



(Kirchenradaun.) 
Sr. 246. — T. 3S9. 

As 8 km sev. od Jindř. Hradce. Středověká podzemní skrýSe nedaleko kostela 
kamenim ovroubená a přikrytá. Střepy tuhových nádob, naleiených v ní Jindřichem 
Rychlým, kus obrovské rádoby a kus modelované hlavy zvířecí jsou v méstském museu 
v). Hradci. Opodál té skrýle nalezl týí v jakési rokli množství nádob i střepův, kusii 
kachIfkA pékné ozdobených, zub& kancích i zvírat domácfch. Nález v městském museu 



v J. Hradci. (Rychlý, M. A. G. XIX., 196, Př. 15 n.) Opodál kostela v podzemním ka- 
menním klenutí skrovných rozměrů nalezena hliněná nádoba, váze podobná, popelem 
naplněná (tamže 41). V lese Siro vci naleseno mnoho nožů železných, dýkám podobných 
(tamíe 43). 

Ve vsi Radouni (lat. Raduna) měl r. 1354 podací právo Jindřich II. 
í Hradce. ^) R. 1359 byl plebanus de Raduna z řádu némeckých rytířů 
exekutorem dosazení knéze Václava ke kostelu lodhéřovskému. *) Později 
(není známo kdy) fara radounská stala se utrakvistickou. ^) Když pak po 

') L. conf I. p. 31. F. 133, •) Ib. I. p. 104. 3 VIII. 

*) R. 161S kazatel radounský uvádél kazatele Steidelmayera Purbachia do f. kO' 
itela hradeckého. iRuU 82.) 



346 

bitvé bélohorské obyvatelstvo vrátilo se do lůna církve katolické, kostel 
zdejší jakožto filiální přidělen děkanství kamenickému. R. 1672 fara obno- 
vena Fr. Bernardem hr. de la Sága Paradis a vlastním farářem osazena. *) 

V novější době jest patronem sv. pán z Geymúllerů. 

KOSTEL FARNÍ SV. VÍTA byl již v 14. století. Z tehdejšího 
kostela zachováno jest dosud gotické presbyterium a sakristie. Roku 1672 
rozšířil kostel o loď hr. Fr. Bernard de la Sága Paradis (dle Schallera), 
spíše však snad opravil a zmodemisoval loď starou. Z r. 1876 pochází její 
zrcadlový strop dřevený a věž, dle plánu ml. bar. Rud, Geymúllera před- 
stavená. 

Nynější kostel orientovaný z lomové žuly má got. presbyterium, pěti 
stranami osmiúhelníka uzavřené a opěráky s jedním odsazením vzepřené. 
Střecha velmi příkrá. K severní straně přiléhá sakristie. Před průčelím lodi 
stojí věž moderní. (Obr. 238) 

Presbyterium, 1028 wi uvnitř dlouhé, 7'05 m široké. Žebra, za 
šikou jednoduše vykrojená, vystupují z přípor velmi ušlechtilých, jež pro- 
tíná římsa, kolem presbyteria jako v Kumžaku se vinoucí. Přípory mají 
vysoké podstavce v podobě žlábkovaného válce, postaveného na desce, 
a hlavice osmiboké s prstenem osmibokým vezpod i s vrchu a s přečnívající 
osmibokou deskou. 

V sakristii, dvěma křížovými klenbami přikryté, vystupují žebra 
jednodušší s hranami vykrojenými z konsol jako v mladší části pravé lod^ 
sv. Jana Křt. v J. Hradci, jen že konsoly v koutech jsou čtyrboké. Dvéře 
do sakristie mají pěkně vykrojené krákorce. 

Loď, 16*14 »z dl, 9w šir., jednoduchá, bez architektonického člán- 
kování, má na jedné straně tři, na druhé dvě okna hrotitá, dosti široká. 

Věž třípatrová, v rozích slabými opěráky vzepřená, jež v každém 
patře mají odsazení, má portál i okna v hrotitém oblouku zaklenutá a nad 
římsou, pod níž se vine obloučkový vlys, střechu jehlancovou. 

Na straně epištolní jest ve zdi presbyteria výklenek pro sedadla 
kněžská, třemi trojlístky .sklenutý, podobné jako u sv. Václava v J. Hradci. 

V protější zdi sanktuarium uzavřeno jest renaissanční mřížkou, velmi 
pěknou prací zámečnickou. 

Vodojem polokulovitý staré kamenné křtitelnice leží v sakristii. 

Oltáře, jak hlavní sv. Víta, 11'4 m vysoký, tak vedlejší P. Marie 
a sv. Václava, vesměs dubové gotické s některými originálními, ale ne přesné 
gotickými motivy, jsou práce ^ana Štefala z J. Hradce. 

Sochy na vedlejších oltářích, 092 m vys., bíle natřené, jsou z 18. st, 
ale vyznamenávají se rouchem svrchním, velmi nepřirozeně traktovaným, 
upomínajíce na podobné práce v kostele jarošovském. 

Obrazy oltářní jsou od Bedř. Kamaryta, Obrazu sv. Václava, 
ochránce opuštěných sirotkíiv, ustoupil roku 1867 obraz starý sv. Thekly 

') Opis zakládací listiny na faře radounské. 



347 

který jest nyní v kapli Horní Radouné. Obrazu mladistvého sv. Vita před 
soudci ustoupil na kruchtu starý obraz sv. Víta asi z r. 1672, 164 m Sir. 
a 3'35 m vys. Na nčm stoji veliká bohatýrská postava sv. Víta v bledé 
růžovém lemovaném kabátci, modrým pasem přepásaném, v hermelinovém 
červeně podšítém plášti a v Škorních římského imperatora, ana v pozdvižené 
pravici drží ratolest palmovou.') Nad ním andělé drží věnce. V pravém po- 
předí drží za ležícím lvem dva andílkové korunu. V levém pozadí sv. Vít se 
svými pěstouny, Modestem a Krescencif, v kotle, pod nlmŽ zatopeno. V pravém 
pozadí císař Jindřich pod stanem odevzdává sv. Václavu rámě sv. Víta. 



Obr. 239. RadouB Koilelnl. NihToboI d«k> Gmifa CnU«m 

Kazatelna dřevěná barokní, o třech širSích a dvou užších pro- 
hnutých bocích, jež mají za náplně pozlacené rámce rokokové, obnovena 
r. 1768. Na vrcholu stříšky její socha Spasitele, držici v levici kouli, dle 
úpravy roucha stejného původu s ostatními sochami. 

Varhany chudé z r. 1876. 

Ciborium ze 17. st., má stříbrnou noliu okrouhlou ozdobenou vy 
tepaným ornamentem rostlinným se sedmikráskami, v jichž terěí byly za- 
sazeny kamínky. Na mosazném sloupku nasazena mosazná ČÍSka, obložená 
vytepaným ornamentem stříbrným stejného rázu jako na noie. Podobně 
ozdobeno víko stříbrné, na jehož vr.holu mosazný monogram Kristův 
v takové též záři paprskové. 

Kalich stejného rázu. 

') Věrně napodobené popríf této postavy bývalo od r. 1686 v refektáři semináře 
v J. Hradd. Nyní jest v mus. m. 



348 



Kasule dvě bílé zcela stejné ze 17. nebo zač. 18. st. Střední pruh 
má na zelené půdé bohatý, ruční prací vyšitý stříbrný ornament ze stiliso- 
vaných a ideálních rostlin souměrné se rozvíjející. Postranice ozdobeny 
květy pestrými i lupeny zlatými a stříbrnými bez ohledu k souměrnosti. 

Náhrobky. Přede dveřmi sakristie žulový, 1*84 w dl., 1'45 m šir. 

Nápis vrytý gotickou minuskulí : TLtííja, J^anie m b ttJ paíek prpb ;§. 

Sírugtci umqel urojenij ralabaq pan Já Bojítet^uraffei j Bo^tů}oma. (Euío 
potfronjan prope Bof)a jan. Znak ochozený. 

Jiné náhrobky, rytířů z Včelnice, prý nečitelné, jsou přikryty prkennou 
podlahou. 

Náhrobní deska poctivého mládence Georga Czellera z Belsů 
z r. 1604, z červeného mramoru, 0*35 m vys. a skoro 0'4 m dl., s krásně 
provedeným nápisem, zazděna vně do levé zdi lodi. (Obr. 239.) 

V zevnější stěně jednoho opěráku jest zapuštěna hrubá soška dlouho- 
vlasého anděla z 15. st. držícího desku, jejž podání mylné prohlašuje za 
Kalvína. 

Zvony. 1. Maria, 093 m široký, 0*8 m vysoký. Na jedné straně 
malý reliefek sv. Václava, an při pravé noze přidržuje štít Hoření obrubu 
činí nápis: 

AMM 0l00RHMni4*in0PV2l 



AOH0M0RtH^GL0R^0?t^V 

I 



(1511). 

2. Prostřední, 65 m široký, 0*6 m vysoký, bez ozdoby i nápisu. 

3. Malý, 033 m široký, 0*35 m vysoký. Na jedné straně malý Ukři- 
žovaný. Hoření obrubu činí nápis: 



rai QliliMl^flíteWIEl <^ m 





349 

4. Nejmenší, 0*29 m šiř., 03 m vys., SOy^ Ib. těžký (1 Ib. po 36 kr.). 
Hoření obrubu činí nápis : S. lOHANIS NEPOMUCK ORA PRO NOBIS 1732. 
Pod ním ozdoba z listů splývajících a kartuSí. Na jedné strané sv. Jan N. 

Kamenná SOCHA SV. JANA N. mezi kostelem a farou posta- 
vena r. 1771 nákladem Šeb. Václ. Želikovského. Svatý ušlechtilého obličeje 
s láskou pohlíží na Ukřižovaného, jejž na obou rukou drží. Klerika jedno- 
duše, ale přirozeně traktována. Lem rochety napodobí krajky. 



Radouň Německá. 

(Wenkerschlag.) 
Akta. 

Ves o něco blíže k J. Hradci než Radouň Kostelní. 

KAPLE NANEBEVZETÍ P. MARIE, kostelu podobná, vysta- 
věna r. 1878 z dobrovolných příspěvkův osadníkův a hr. Jar. Černína dle 
plánů stavitele j.-hrad. J. Purkyta. Skládá se z pétiboké presbyteře, jejíž 
klenutí spočívá na konsolách, a z lodi, vné 17'46 m dlouhé a 10*33 m šir., 
valenou ostrolukou klenbou se sedmi páry lunet přikryté. Představená 
dvoupatrová véž jest osmibokým jehlancem pokryta. Okna zaklenuta v lo- 
meném oblouku. 

Oltáře gotické dubové. Hlavní a pravý boční zhotovil s\,o\d>í Hanuš 
z J. Hr., levý lodhéřovský RosckeL Pozlatili ]tHopsák a Tomáško z J. Hr. 
U všech reminiscence na oltáře prob. kostela v J. Hr. 

Obrazy oltářní a křížová cesta od B, Kamaryta, 

Zvon, 0-77 m šir., 051 m vys., ulil v Nov. Méstě za Vídní P. Hilzer 
r. 1892. Zasvěcen králi (!) a mučedníku sv. Václavu a sv. Janu N., jichž 
nezdařené podoby nese. 

PECET. Medvěd na zadních nohách stoje drží na právo čtvrtinu 
štítku přepůleného. Opis: WENKERSCHLAG 1658. 

BOŽÍ MUKA stranou cesty od rybníka Rohu, podobná obr. 202, 
z r. 1705 s nápisem Pavel Discher. Označují prý hrob vojína jednoho. 



Ratiboř. 

(Rothwurst) 

Ve vsi 6 km záp. od J. Hradce na návrší řečeném >na hradu « stávala tvrz, z níž 
časem všechen kámen vylámán a příkopy zorány. Tvrz se vsí patřívala pánům z Hradce. 
(Hrady IV., 70, Čechy VI., 202.) Z vylámaného kamene vystavěny statky Hodův a Štíchův 
č. 15. a 16. V tomto na zač. 19. st, kopajíce základy k stájům, dokopali se na místé 
prý bývalého pivovárku stesaných kvádrů, schodův a sklepa. (Zpráva faráře roseckého 
12^^. 1828 v Arch. mus.) 



350 

Na kapličce P. Marie zvon 0*35 m §ir., 0*29 m vys., se sv. Janem N. 
od yos. Pemera z r. 1780. 

Na PEČETI péro s opisem: PECZET WSY RATIBORZE 1650. 



Reychýř. 

(Reichers ) 
6 km\ jz. od Starého města. 

KAPLE sv. Míchala z r. 1714 s apsidou zvětšena o věž r. 1883. 

Zvony. 1. 0*64 š., 005 v. s Pietou mezi sv. Petrem a Pavlem, 
věnován od M. Breita, S. Grúnzweiga a M. Neuwirtha r. 1884 a ulit od 
F. Gossnera ve Vídni. — 2. 0*43 š., 0*35 v. s poprsím Madonny od téhož 
přelit ze starého r. 1884. 

Roseč. 

Listiny o faře a farním kostele roseckém v arch. z. III. K. a Roseč. — Akta stav. — 
Pam. kniha farní. — Zpráva faráře Kreuze z r. 182S v Arch mus. zemského. 

KOSTEL FARNÍ SV. ŠIMONA A JUDY vystavěn r. 1794 

na místě starého, který s dovolením a podporou Jáchyma z Hradce Rose- 
čané si vystavěli r. 1551. Pod hlavním oltářem byl prý kámen s nápisem: 
Anno 1555 z Hradce Jindřichova Svoboda soukeník. ^) 

Dle pověsti pravdě málo podobné *) stával prý v osadě již dříve 
kostel, ale husité jej rozbořili, pleníce r. 1425 krajinu hradeckou. Od roku 
1785 teprve jest kostel rosecký farním, před tím náležíval k faře strážské. 
Patronem po jesuitech jest náboženská matice. 

R. 1743 kostel vyhořel. Přikryt sice, ale poněvadž sešel brzo značně 
a obyvatelstvu nedostačoval, jednáno již od r. 1787 o prodloužení a roz- 
šíření kostela, ale povolení k stavbě uděleno teprve r. 1791. Stavba za 
vedení patron, kommissaře Fr. Helbigera z Vopořan r. 1794 dokonána.*) 

Rozšířený kostel orientovaný renaissanční má loď 16*2 m dlouhou, 
76 m šir., 4 35 m po klenbu vysokou, a presbyterium 58 m dl, 3'5 m 
uvnitř po klenbu vysoké [zvenčí 6*8 ;«], o 3 m užší než loď, s pětibokým 
závěrem. Před hlavním vchodem v průčelí věž, 18 55 m po střechu vy- 
soká, dvoupatrová se střechou zvonovitou, vystavěna r. 1829. 

Sakristie jest při evangelijní straně presbyteria, a nad ní oratoř. 
Nad lodí byla věžička. V pozadí lodi jest prostá kruchta. 

Oltáře. Již v inventáři z r. 1791 uvádějí se 3 oltáře. Na hlavním 
sv. Šimona a Judy stála socha sv. Anny v zasklené skříni a v zadu na 
zdi vymalováni oba sv. apoštolově. *) Nynější oltář provedl dle náčrtku 

*) Pam. kniha. ') Rull 61. ^) Zpráva faráře roseckého z r. 1828. 



351 

malíře Ant. Lhoty r. 1863 třeboňslrř* truhlář Vád Racháč za 450 zl , po- 
zlatil jej j. hradecký pozlacovač Aug, Bezecný za 101 zl. 40 kr., oltářn/ 
obraz se sv. Annou a oběma apoštoly vymaloval Rud. Muller za 500 zl. 
Sochy sv. Josefa a Jáchyma po stranách, 1'7 m vysoké, r. 1872 pozlacené, 
jsou staré. Dlouhovlasý sv. Josef stojí klidně, drže lilii. Sv. Jáchym má 
pravou stranu těla poněkud do předu otočenou a levé koleno do předu 
ohnuté. Dubové oltáře vedlejší Bolestné P. Marie a sv. Bar- 
bory jsou dílo j.-hradeckého 3^os, Kocába z r. 1868 za 479 zl. 19 kr. Obrázky 
na nich od Rud Mullera za 700 zl. (skizzy 30 zl.) Dříve bývaly na obou 
oltářích sochy. Oltář sv. Anny byl ze zrušeného kostela sv. Barbory 
v Dubovici, oltář sv. Barbory byl ze zrušeného kostela sv. Maří Magd. *) 

Kazatelna bývala ze zrušeného kostela sv. Anny (na Marky té); 
aspoň se o to jednalo. Místo ní pak r. 1793 postavil novou truhlář Ant, 
Vámi. Ta ustoupila r. 1887 dílu Mat. Neubaura z J. Hradce, jež dle 
vlastního náčrtku provedl za 255 zl. 

Sochy. Sv. Anna, jež druhdy stávala na hlavním oltáři a r. 1840 
nákladem hradeckých paní v J. Hradci nově byla vyštafírována, stojí nyní 
v lodi na straně epištolní na zvláštním podstavci s kazatelnou konformním, 
též od Neubaura zhotoveným. Sv. Anna, stařecké pěkné tváři, hlavu majíc 
plachetkou přikrytu, drží na klíně nahého Ježíška, jenž se točí k matce 
vedle stojící a ovoce v pozdvižené pravici držící. P. Maria asi V5 m vy- 
soká, obličeje všedního, má přiléhavé, jemně řasnaté roucho zpodní. Plášť 
jedním cípem leží na pravém rameni a obložen jsa kolem zad, vržen jest 
přes levé koleno do předu. Soška sv. Anežky Přemyslovny od 3^os. Krejčika. 

Obraz votivní v presbyteři z r. 1641, ceny spíše historické než 
umělecké, podává pohled na J. Hradec a nad ním P. Marii s anděly a po 
stranách sv. Václava, sv. Ludmilu, sv. Barboru a Kateřinu. 

Obrazy sv. Floriána a sv. Linharta od Bedř, Kamaryta asi z r. 1872 
jsou slabé. 

Varhany o 8 rejstřících postaveny r. 1859 za 619 zl. 50 kr. od 
Fr. Jústla z Krumlova. 

Zvony: 

1. Šimon a Juda a sv. Anna, 065 »/ šir., 0*52 ;« vys., 166*89 iř^ 
těžký (bez srdce), tónu B. Horní obruba z lupenů, dolní činí nápis, na 
nějž ruka ukazuje: TENTO ZWON ZHOTOWEN GEST NÁKLADEM 
ROSECSKE OSADY. 1837. Mezi oběma konci nápisu guirlandy. Na plášti 
na jedné straně v reliéfu v bohatém rámečku sv. Anna, ana vykládá písmo 
P. Marii, na druhé sv. Šimon a Juda na podstavcích, ornamentem spoje- 
ných. Uprostřed obou reliéfu zvonařský znak, pod ním 2 palmety a kolem 
něho nápis: Johann Adalbert Perner in Budweis. 

2. Sv. Jan přelit r. 1878 ze starého zvonu, v 2. čtvrtině 19. století ná- 
kladem rosecké rodiny Wolfovy pořízeného, 0*52 m Širokého, 89*61 kg 



*) Arch. z. III K. a Roseč. 



352 

těžkého. Nynější 0-55 m šir., 0*4 vysoký, 91 29 kg těžký, nese na jedné 
straně sv. Jana N. s anděly po stranách, na 2. str. zvonařský znak s ná- 
pisem 18 Perner in Budweis 78. Nad znakem : Gelobt sei Jesus Christus. 
Vtištěn rub i líc zlatníku. Hoření obruba ozdobné mřížkování, dolní z listů 
břečtanových. 

3. Marie, O 45 m šir., 034 m vys., 50405 kg těžký, za horní obrubu 
má věnec z drobného listí dubového, na 1 straně Pomocná P. Maria s an- 
dělíčky a odlitky zlatníku na stranách, na druhé straně táž firma beze 
znaku s týmž letopočtem a nad ní: In der Arbeit, in der Ruh gegrtisset 
seist, o Maria du. Zvon přelit ze starého, 0*42 m šir., 0*4 m vys., 32'48 kg 
(bez srdce) těžkého, ratibořskou rodinou Hodovou darovaného. 

4. Umíráček, 035 m šir., 0*25 vys., 25-763 kg těžký, má na jedné 
str. Ukřižovaného s andělíčky a odlitky zlatníku, na druhé znak s firmou 
a letopočet jako č. 3. Hoření obrubu činí čtverce s obloučky. 

Zvony 2.-4. stály 428 zl. 80 kr. 

R. 1828 byly jen 2 zvony, z nichž menší dle zápisů farních ulit byl r. 1542 a 
přivezen od jakéhosi markytána, roseckého rodáka, z Bělehradu, kdyŽ toto město od- 
stoupeno Turkům. 

PEČEŤ vsi Roseče, pocházející z r. 1658, jest štít rozdělený třemi 
vodorovnými břevny s nápisem kolem: PECZET WSY. ROSECZE. 1668. 



Rosička Pejdlova 



11 km se v. od J. Hradce za Jarošovem honosí se zachovaným srubem 
ve velkém zemanském statku, řečeném Pejdlově, Statek obdélný směrem 
k sv. rozložen jest na mírném výstupku mezi 2 potoky, tu se stékajícími 
na kraji vesnice. Na straně jz. a sz. půda statku vyvýšena jest nad okolí 
nejbližší, na sv. straně mírně se sklání, na jv. jest v rovnosti s okolím. 
Na těchto 2 stranách jest přístup, na sv. straně vjezd vraty mezi zraoder- 
nisovanou stodolou a kolnou, jen malým okénkem osvětlenou. Ke kolně 
té přiléhá na sz. straně kravín kamenný, vedle toho na kamenné pode- 
zdívce hrazděná komora. S tou sousedí stavení obydelné na jz. rohu. 
Ku zmíněné stodole přistavěna na jv. straně kolna velká a k té dlouhý 
kamenný chlév. Vedle chléva ve vysoké ohradní zdi, dovnitř dvorce ustupu- 
jící, jest zapuštěna velká renaissanční brána, hlavní vchod do statku. Za 
ní je studně. Zeď tato přiléhá na jv. straně k srubu, který se stavením 
obydelným z jz. strany dvůr uzavírá. 

Srub jest jednopatrový, pevně z kamene vystavěný, jest zvenčí 8*9 m 
dl, 6*6 šir. a 4*5 m vysoký. Zdivo v 1. patře 0*7 m tlusté. Předstupuje 
před sousední stavení obydelné. Ze dvora vchází se okrouhlým vchodem, 
z kamene vyzdéným, za kterým v díře ještě zbyl kus dřevěné závory, do 
komůrky bez oken. Z té vedou dřevěné schody do 1. patra, světnice to 
nízké, která na stranu do dvora i na protivnou vnější stranu opatřena 



353 

jest nízkými a úzkými střílnami, dovnitř se rozšiřujícími. V štíte pod sed- 
lovou střechou jsou 2 kruhové otvory. Vedle komůrky v přízemí jest 
jizba, osvětlená dvěma malými, v oblouku lomovým kamenem překlenutými, 
zamřežovanými okny, kteráž v rohu stavení, každé na jinou stranu hledí. 
Blízko střechy na čelné zdi srubu v rámci v omítce vyrytém, z jehož 
rohů dovnitř zátočky vystupují, jest vryt nečitelný nápis, a níže poněkud 
stranou zazděna jest žulová deska s nápisem: 

IRZIK GONAS 
P0SIDIEÍZ7 PEIDL 



x6 




74 



Ze srubu vedly dvéře, nyní z části zazděné, do sousedního stavení 
obydelného, velice prostranného, jehož užší čelo asi 1 m za čelem srubu 
vedle postranního okénka dolejší jizby ustupuje. Delší čelná sz. strana, do 
vnitř nakloněná, má opět výstupek se širokou podezdívkou, která před 
stavení jako tarásek předstupuje. Veliká světnice přikryta jest stropem 
trámovým, pod nímž provlečena průvlač. Strop naposled byl kladen roku 
1728, jak nápis na průvlači oznamuje. Vnější stěny stavení byly porýso- 
vány žlutě napodobením rustiky, srub měl narýsovánu rustiku na rozích 

Zdá se, že statek chráněn býval také ještě jednou ohradni zdí. Aspoň 
na straně, kde jest srub, viděti jest nad potokem zbytky zdi. 



Rozkoš 



12 km vých. od Hradce, 1 km záp. od Budkova. O tvrzi Rozkoši viz 
Budkov! V nynější Rozkoši je prádelna, založená firmou Lang, částečně 
(středem svým) na místě bývalého mlýna, který patříval k tvrzce. 

Před prádelnou pěkná kamenná renaissanční kašna dvanáctiboká, na 
hranách výstupky sesílená, mezi nimiž spatřují se na všech bocích pěkně 
vytesané kartuše, na každém skoro boku jiného tvaru, nesoucí různé znaky. 
Některé znaky jsou, jak se zdá, Jen značky kamenické, jiné znaky mě- 
šťanské ; vedle nich vyryty jsou litery C, K P, T P. Ze znaků jsou tu, ale 
bez klenotů, znak Adama II. z Hradce, jeho manželky Kateřiny z Mont- 
fortu, rožmberský a pernštýnská zubří hlava *) ale s hvězdou mezi rohy. 
Znak, který jediný jsa vyznačen též klenotem a fanfrnochy, zdá se býti 
hlavní, jest neznatelný a částečně stupněm zakryt. 

Je to snad ta, kterou Kryštof Vlach vytesal roku 1599 za dva 
strychy žita. *) 

') Zubří hlava je také na klenbě presbyteria v kostelíku sv. Ondřeje u Strmi- 
lova a bývala prý též na přenosné kazatelně strmilovského kostela. Neupomíná-li na 
Polyxenu, manželku Viléma z Rožmberka, rodilou z Pernštýna? ') Účty v Arch. zám. 

Soupii památek hisc. a uměl. tfPol. okres Jindřicho-Hradecký. 23 



354 

Sedlo. 

(Heumoth.) 
V kostelíku z r. 1894 oltářnf obraz sv. Anny od Jos. Matkausra. 
Zvony 2 od R. Pemera. 



Staré město. 



(Altstadt.) 
Sr 222. — T. 405. — Orth, Slovník. — D. 145 n. — Čechy Ví. 213; vyobraiení 217. 

Bývalo asi v 14. stol. trhovou vsi- Jsouc založeno na silnici, kteráž 
odvrátila obchod od stezky rakouské, vedoucí přes Markl, přispělo k úpadku 
tohoto, ano převzalo, jak se zdá, i jeho jméno Alt-Landstein, jak se jme- 
nuje jeSlí r. 1568. jsouc již méstýsem. ') Pány starého mésta byli držitelé 
LandStýna. Ještě v té dobé, kdyí 
panství landštýnské odděleno bylo 
od novobystřického (kolem r, 1493), 
byl nejpřednější svatyni v kon- 
činách těch farní kostel novoby- 
střický, jakž o tom svědčí jeitě 
odkaz Apollonie z Krajku, rodilé 
z Puchheima, učiněný roku 1495 
k Martanskému oltáři v Nové 
Bystřici. Když však držitel Nové 
Bystrice Konrád z Krajku, svědo- 
mitý poručník obou synft řečené 
Apolleny a svého bratra Jiřího, 
r. 1512 převzal vSecky závazky 
tehdejSfch pánů LandStýna na 
sebe, sprostiv jich své bratrovce;*) 
tito zatoužili asi míti kostel na 
vlastní půdě, kde by mohli býti 
pohrbeni, jako předkové jejich 
nalézali poslední odpočinek v ko- 
obr. 1140. siatt míiio. Kotul hrni ■ vři. Stele novobystřickém. Tak povstal 

farní kostel Nanebevzetí P. Marie 
v Starém městě. První v něm byl pochován z obou synův Apolleniných mladil 
Zdenek r. 1521. Matka jeho jeStě o kostele tom nevěděla, jinak by, pamatujíc 
r. 1495 na bystřičky značným odkazem 1000 uh. zl, i na marklský s na 
kapli landStýnskou, darujíc jim šaty na roucho mešní, nebyla by zapomněla 
na staroměstský. Kostel tento byl tedy vystavěn mezi r. 1495 a 1520. 

') Stippel, Landstein II. 9. ') Stippel str. S. 



355 



Správný je tedy letopočet 1. F. 1. R t. j. 1514, který se čte uvnitř kostela 
nad oknem průčelným, a nevztahuje se pouze ku klenbě, nýbrž k celé 
původní stavbě kostela. 

Kostel býval prý nějakou dobu v rukou podobojích, jak svědčí ná- 
hrobní kámen ženatého kněze, otce 5 dítek, z r. 1552,^) nyní již ochozený. 

KOSTEL FARNÍ NANEBEVZETÍ P. MARIE, orientovaný, 

jest stejnolodní, pozdně gotický s pětibokýiii 
presbyteriem. K jižní straně presbyteria při- 
léhá sakristie. Jednoduché operáky presby- 
teria mají žulové odkapní římsy tvaru laloč- 
natého. Vchod jeden prostý, rustikou oblo- 
žený, vede na jz. straně síňkou do pravé lodi. 
Hlavní portál v průčelí má formy renaissanční, 
obstaven byv sloupy toskánskými. U ji, rohu 
vedou od r. 1841 kamenné schody zvenčí na 
kruchtu. Proti kostelu jsou zdí za hrazeny. 
Do r. 1841 bývaly dřevěné. Stavivo žula a 
cihly. (Obr. 240.) 

Střední loď, 4 78 w šir., 223 m dlouhá, 
IV5 m vysoká, oddělena jest od bočních, 
2*9 m širokých, 8*8 m vysokých, třemi páry 
osmibokých pilířů, mezi nimiž rozpínají se 
arkády s jednoduchým třístranným profilem. 
Klenutí jest síťové a to v střední lodi jiné 
než v bočních. (Obr. 241.) Žebra jsou pro- 
dloužena přes průseky. Vystupují v střední 
lodi přímo ze zdi bez konsol, již na zdi ve- 
spolek se protínajíce. (Obr. 242. a 243.) Žebra 
lodí bočních vycházejí od konsol jehlanco- 
vitých, několika prsteny rozčleněných. Jedna 
podložena deskou znakovou. (Obr. 244.) 
Střední kosočtverce jsou prohloubeny a že- 
lezným prutem jako úhlopříčnou sepjaty. 

Presbyterium 2818 w dl., 9 m široké, ^^'- ^*^' ^taré místo, p&dorys kostela. 
o 2 polích klenebních a závěru pětibokém, 

odchyluje se osou svou od osy lodi hlavní, téměř o 70 cm k severu, 
poněvadž na té straně boční zeď presbyteria asi o 90 cm vzdálenější 
jest od osy triumfního oblouku nežli zeď jižní. Zamýšleno aspoň nad pre- 
sbyteriem konstruovati klenutí podobným způsobem jako v lodi, jen že 
as o 15 ;« nižší, jak možno souditi z otlučených zbytků žeber na pravé 
stěně za triumfním obloukem, jež mají o 1*72 m menší vzdálenosť od nej- 




'j Zpráva ředitele panství 31./ 10. 1828 v Arch. mus. zem. 



23' 



3i56 

bližšího pilfre, než tiní vzdálenost piHřův od sebe nebo posledního od prů- 
čelní zdi. Gotické klenutí presbyteria není zachováno. Když celé presby- 
terium dostalo úpravu renaissanCnl, což se asi stalo po néjaké pohromč, 



která stihla presbyterium na zaCátku 18. stol.,') přikryto klenbou valenou 
s lunetami. Spočívá na římse podpírané pílastry podobnými jako v Ciměři. 

') R. 1723 aspoň posvéceno nové portatile na. hlavním oltáři. R, 1776 posvécma 
jeSté 2 nová, na tehdejším oltáři sv. Josefa a Bolestné Matky boiL (Zápisky faiaí). 



357 

Triumfni oblouk jest nepravidelný, maje každou 
stranu poněkud jinak rozvrženu. Na s. straně 
blíží se průřez pilíře šestiúhelníku, kdežto jižní 
osmiúhelníku. 

Pod poslední pole klenební u hlavního 
vchodu vestavěna renaissančnl kruchta, jížto 
za podporu pi'istavěny k posledním dvěma 
osmibokým pilířům pilíře čtyfboké, s ončmi 
z Části splývající. 

K době úpadku gotiky ukazují též kružby 
dvojdílných oken, které nejeví ani dosti málo 
samostatné vynalézavosti nebo smyslu pro kon- 
struktivně přesné formy. Na 10 oknech vy- 
škytají se jen Sestery formy a to vSecky známé 
jednak z N. Bystřice, jednak z J. Hradce neb 
i sv. Barbory u Débolína. Pod kružbou jsou 
polovice oken téměř z pravidla uzavřeny polo- 
kruhem. (Obr. 245.) 

Velmi pěkná práce pozdní gotiky jest obr. 243. S:.ié mino. F.ini noiici. 
svatostánek v levé stěně presbyteria, jak NMB.eni iíb« » loJí. 

prací kamenickou tak zámečnickou. Pěkné jsou 

pruhované válcovité patky s podbrádkou a prstenem. (Obr. 246.) Na středním 
pasu mřížky jsou ze železa vysekané hrubé postavy kleíícfch proti sobě 
andělů. 



Oltáře. Pěkný a veliký oltář hlavní barokní. Ozdobou mu jsou při 
korintských sloupech dřevěné sochy 4 českých patronů. 16 »t vysoké, 
sv. Václava, Vojtěcha, Prokopa a Víia. Postavy poněkud prohnuté, obli- 
čejíi krásných, oděny jsou rouchem zpodním, v pěkné přirozené záhyby 



složeným, a přes ně mají svrchní šat tak vržený, že též podšívku jest vidéti. 
Krása soch polychromovánlm Ad Rabiiskéko z Jihlavy z r. 1897 tím více 
vyniká. — Krasrá práce jsou téí 4 andSlé \-2 m vysocí, jen drapcrií zaha- 
lení, jakož i 2 malí roztomilí andílkové. — Obraz Nanebevzetí P. Marie, 
3 m vysoký, 184 m Široký. P, Maria na oblace, ruce majíc sepjaty a oCi 
v zbožném nadšeni vzhiiru upjaty, obklopena jsouc zástupem and6lú, stoupá 
do siávy nebeské. Dole apoStolč v rouších takořka jen podmalovaných. 



P. Marii vftá Nejsv. Trojice v pr&lomu barokního Štítu oltáře, ze dřeva 
vyfezaná. (Obr. 247.) Znak £ternbaSský na oltáři dokazuje, že aspoň 
restaurace oltáře provedena neb obraz oltářnf pořízen po r, 1844, kteréhož 
panství landStýnské přeSlo 
na bar. Fcrd. Sternbacha. 
Oltář sám může býti ze 
zač. 18. stol.') 

B o e ni oltáře 
choru, sobě podobné, ba- 
rokní, mají po stranách 
obrazu oltářního, na nichž 
tu sv. Barbora mdlého 
koloritu, onde sv. Do- 
natus, „roníiErbarcr Be- 
ráiůtjBt roihcr iiEii ;5d)auer 
(krupobití) uníi Mngt- 
HtiítBr" (jak nápis hlásá), 
voluty místu sloupův a 
vedle nich soSky, 096 m 
vysoké. 

V levé lodi barokní 
oltář s v. Jana Nep. se 
slušným zobrazením sva- 
tého zpovédníka, an na- 
slouchá zpovédi krásné 
královny, za níž andél 
stojí. Nad zpovědníkem 
vznáSejf se andělé s klíči, 
papežskou tiarou a křížem 
a nad ními holubice. Po 
stranách jsou dřevěné 
sošky sv. Antonína Pad. 
a sv. Dominika, staré 
prosté práce. 

Gotisujfcí oltář 
s dřevenými sochami Ni- 
kodéma a Josefa Arima- 

tejského původu noVéj- Obt. MJ. S«tí aUta. Hl.vni o1ii( f«niho ko.ld.. 

šího jest přímo nepěkné, 

nepodařené napodobení krásných soch na oltáři sv. kříže v Klášteře a za- 
krývá z části cennější, al fresco vymalovanou, velikou barokní komposici 

') Jeho altare portatile posvčceno r. 1723 suRragáncm passovským Janem Rai- 
mnndem dle iprivy far. administrátora TobiáSka z r. 1S22. 



360 

s anděly, kteří drží medaliony se zobrazeními výjevu bolestného růžence. 

V těch místech je zazděno staré okno gotické. 

V pravé lodi oltář, zasvěcený sv. Josefu, pomocníku umírajících. 
Po stranách obrazu sošky sv. Sebastiána a Rocha, práce všední. 

Sochy, bíle natřené, všech 12 apoštolů na konsolách při stěnách 
choru a pilířích lodi stojící, as 1*4 ?n vysoké, mají záhyby roucha zpod- 
ního tvrdé a svrchní roucho umělkované. (Mají cosi příbuzného s někte- 
rými soškami farního kostela v Jarošově.) 

Ukřižovaný v životní velikosti visí vedle bočního vchodu. Pěkná 
dřevořezba asi z 18. st. přemalována od Fr. Tomáška r. 1900. 

Kazatelna, čtyřmi boky od vchodu se rozvírá. Drží ji hlavou a oběma 
rukama dřevěný anděl, 1*42 m vysoký, dříve bronzově natřený, obličeje 
nevýrazného. Má tuniku na krku porozhrnutu a plášť v pasu v uzel za- 
drhnutý. Na každém boku kazatelny ve výklenku, napodobícím rustikovanou 
bránu, jest na konsole soška, 042 m vysoká, jednoho evangelisty dříve 
v rouchu pozlaceném s příslušným odznakem. Tyto i anděle přirozeně 
omaloval r. 1900 Tomáško, 

Varhany o šesti rejstřících mají nad středem štít gotický, ne právě 
vkusný. 

Nebesa, VI m dl., 1*5 w šir., z r. 1764.*) Na modrém hedvábí ve- 
tkány květy. Obrubu činí přišitá, 7 cm široká zlatá bordura se zlatými, již 
zašlými třásněmi. Uprostřed přišit stejňoramenný kříž ze zlatých prýmků. 

Náhrobky v presbyteři: 

1. Zdenka Krajíře na evangelijní straně v presbyteři z r. 1521^ 
ze žuly domácí, 1*84 m dl., 1 m šir. Nápis gotický tesaný: Jínnr) ©ni 1521 

am Hioníag natl^ ^cí. Rolmani iji gtptorbcn břt raoíjlgcbornc ^zxx Jb^nth 
Eraijr . . . ju lanbpain unb Uií íjiBt begrabBU. ©cm Ootí . . . gnabe. 

2. Nedaleko křtitelnice byla náhrobní deska s nápisem: Im Jahr 
1562 ist in dem Herm entschlaffen der wUrdige Pforr seine Frau und 
5 Kinder, der Herr verleihe ihnen eine heil. (?) Aufferstehung. *) 

3. Magd. Mohrové na počátku presb3rteria, ze žuly slavonické 

VI m dl., 0'86 m šir. Nápis písmem lapidárním vtesán: ALHIE LIGT BE- 
GRABEN . DIE . WOHLEDLE UND EHRNTUGENTREICHE FRAV MAGDA- 
LENA MOHRIN VON • LICHTENECH ZU • SIBENKIRCH • GEBORNE — 
BELLIN • VON • BELFORT • ZU • SONNECKH • WELCHE • DEN • lU. FE- 
BRUARY ANO 1627. CHRISTLICH • IN • GOTT • ENTSCHLAFFEN • DER 
WOLLE SOLCHER- UND- ALLEN- CHRISTGLAUBIGEN SEELEN EIN • 
FROLICHE AUVERSTEHUNG VERLEICHEN. — Uprostřed desky jest 
krásný znak 

U kostela žulová SOCHA klečícího SV. DONATA. 



') Dar Jos. z Eberl, měšťana vídeňského. Zpráva far. Jos. J. Steinbeisa na faře 
staroměstské. *) Zápis faráře Melzra z r. 1735* 



361 

Dle Trajera 405 bývalo tu 19 náhrobků, již za jeho doby na mnoze 
nečitelných, mezi nimi také členů rodiny Rietschitzer z Rietschitz na Mayras 
z r. 1580 a 1585. Na jedné z ochozených desek před triumfnim obloukem 
ve znaku ptáček. 

Před kostelem stojí o sobě čtyrboká třípatrová, v substrukci 8 m 

dlouhá, 7*77 m široká, až po střechu skoro 20 m vysoká VEZ z kamene 
lomového, neomítnutá. V nejvyšším patře jsou segmentová okna obložena 
kamenem těsným s jednoduchým gotickým profilováním. V 1. a 2. patře 
jsou úzká čtyřhranná okna do vnitř se šířící. V 1. patře jest jedno níže 
položeno druhých. V přízemí, kdysi valenou klenbou sklenutém, jest 
pouze jedno uzounké okénko. Klenba původní poněkud pozměněna, když 
později prolomen nynější vchod nad substrukci, k němuž upraveny z věnčí 
kamenné schody. Původně býval jediný přístup do věže v 1. patře dveřmi 
čtyřhrannými s ostěním gotickým, patrně po schodech dřevěných. Mívala 
věž též úkol obranný a že také přestála útok nepřátelský (snad vojska 
Dampierova, táhnoucího na Landštein), dokazují koule v jejím zdivu za- 
bořené. Střecha její má nad stlačenou cibulovitou bambulí osmiboký jehlan. 
Tu obdržela po ohni r. 1859, kterýmž také dva zvony v ní byly rozlity. 

Zvony. 1. Maria, 0*95 w šir., 072wvys., má pod hoření obrubou 
rokokovou festony, na jedné straně Neposkvrněné početí Panny Marie 
a SANCTA MARIA ORA PRO NOBIS a na druhé Ukřižovaného. Mezi 
obrazy z jedné strany nápis: FVSA IGLAVLE ANNO 1861 A JOSEPHO 
HILZER SVMPTIBVS DOMINI D: LIBERO (!) BARONIS FERDINANDI DE 
STERNBACH, PATRONI ECCLESI^ ALTSTADTENSIS. EXISTENTE DI- 
RECTORE OEGONOMLE FRANCISCO MVSCHKE. PAROCHO EMAN : JIRKA 
ET CAPELLANO JOS. KVLANDA. Na opačné straně: DILEXIT MVNDVM, 
VT FILIVM VNIGENITVM DARET : VT, QVI CREDIT IN EVM, NON MO- 
RIATVR SED HABEAT VITAM ^TERNAM. lOANN. 3. 6. 

2. 076 m šir., 0*61 m vys. Hoření obrubu činí rozviliny, souměrně 
z rokokové lastury se rozvíjející, pod ní hladký pásek a pod tím festony. 
Na jedné straně sv. Václav, na druhé sv. Jan N.. pod každým ORA PRO 
NOBIS. Ostatně nápis stejný jako na č. 1., vyjma citát z bible. 

Na zač. 18. st byly tyto 4 zvony: 

1. Maria s týmž citátem z evangelia sv. Jana s nepatrnými odchylkami. Hans 
Neabaoer . von . der . I6:law . hat . mioh . ffossan . Maria . 1569. Obraz P. Marie. 

2. Též s obrazem P. Marie bez nápisu. 

3. Ulit v Kremži r. 1623 od Šimona Zembnera. 

4. Ukřižovaný, prý s nápisem českým, kteréhož far. Melzer r. 1735, jak pozna- 
menal, přečísti nedovedl. Gotikou minuskuli, kterou nedovedl čisti, pokládal asi za 
písmo české. Nápis znél: ©o!a t K8Í t antio t í^ot t mtllBíimo f trctc f asptimo f 
fieria t quinfa t Pd«í t «ancft f ^írantiari t fcatum. 

Z těchto zvonů 2. a 3. přelity, jeden r. 1744 dostal nápis nahoře: Jeatia Naaaiwiua 

rez judeomm, dole : Goss mioh Ferdinand Vetterlechner in Grempe a~o 1744. Druhý : W : W : 

(= Wenzl Weber parochus) J : p : (Jos. Patz) C : z : (Christian Zcchmeister) F : z : (Franz 
Zaba) tímo 1610 Johann Adalbert Pemer in Budweia. 



362 

Ve farním staveni nade dveřmi bytu farářova chronogramm : 

Laeta qVoD assIstaM saeVIs LIberata perICLIs 

Vna herbersteInII pIetas fVLCIre CaDenteM 

Me VoLVIt tantI ConfertIs DoneC In astrIs 

CIlNTHlVs arDebIt CeLebretVr faMa patroni. 

PECET OBECNI měla štít šikmo rozpolený, v horní polovině 
vétvičku s třemi lípovými listy, dolní polovinu mřížkovanou. Opis: Ein: 

ersam . Rat . des Marcs . Alden . Stát. 

BOŽÍ MUKA RENAISSANČNÍ. i. Při cestě k Posláčku s lete- 

počtem 1692, s písmeny H O, 3*24 v. jsou celkem podobna obr. 202. — 
2. Na cestě k Landšteinu 3*09 m po stříšku vysoká, bez letopočtu, 
podobná. — 3. Při cestě k Bernharci podobná, po stříšku 2*87 m vys., 
z r. 1728 s písmeny G M. 

Stej ka. 

(Stutten.) 

V kapli obraz sv. Václava od K, Nováka. Zvon se sv. Floriánem, 
Linhartem a Ondřejem z r. 1837 od J. V, Pemeta, 



Stráž. 

(Platz ») 

Jan Cori, Hrad Stráž, rukopis v Arch. z. j. hrad. — Sch. XIII. 117 n. — Tr. 446 nn 
— Orth, Slovník. — S. 150—158. — Hrady III. 264 un. — Čechy VI. 205 nn. — D. 82 
104 n. — Topogr. Nachrichten uber Platz z r. 1826 v Arch. z. m. — Akta stav. — Za- 
znamenání událostí v Stráži, rukopis v majetku hodináře Jos. Zdrklera. — Neuwirth 547. 

Na levém břehu Nežárky naproti dvoru Šimanovskému 25 mohyl z písku nasy- 
paných. V nich J. Rychlý nalezl jen kosti, do běla spálené, popel a uhlí. (Př. 36.) Na 
pravém břehu řeky směrem k Plav:iku »na hrobcích* vykopáno mnoho tuhových nádob 
s vlnovkami i vtlačenými ornamenty. Kus mlatu z břidly křemito aktinolitové s bradou, 
dosti ostře přibroušenou a pečlivé uhlazenou, a Částí ucha pro topůrko nalezen v Stráži. 
Uložen v mést. museu v J. Hr. (Rychlý v M. A. G. XXIII. 56. Analysa v M. C. C 
XXI. 41.) . 

ZÁMEK. 

Na místě nynějšího zámku byla asi v době předhistorické při zemské 
stezce stráž, která střehla též brodu, po případě mostu přes Nežárku na- 
proti nynější vsi Plavsku ^). Po roku 1267 oddělil se Sezema, bratrovec 
Oldřicha I. z Hradce, od linie hradecké a založil panství strážské. Po hradě 



*) Německé jméno vyškytá se teprve na konci 15. stol. •) D. 11. 13. 



363 

vystavěném a Stráž nazvaném píše se po prvé r. 1284 ze Stráže ^). Osada 
y hradu povstalá byla v 14. stol. městýsem, majíc tak zv. předn^éstí a onu 
část, kde říkají »Na obci*. R. 1876 teprve stala se Stráž městem*). 

Hrad a panství drželi páni ze Stráže asi do r. 1474, načež přešlo 
v držení pánů z Donína. V stol. 16. vládli tu páni z Vrchovišť do r. 1575, 
kteréhož hrad s městečkem a některými vesnicemi odstoupen Janovi st. 
z Lobkovic. R. 1570 hrom udeřil do hradu a skoro úplně jej zničil až 
na dvě věže a hradební zdi. Tak zůstal do konce století. R. 1577 koupil 
Stráž Vilém z Rožmberka a bratr tohoto Petr Vok r. 1596 prodal ji zase 
Adamovi z Hradce. Jeho syn Jáchym Oldřich postoupil Stráže své sestře 
r. 1602, kteráž darovala panství strážské svému choti Vil. Slavatovi a při 
rodě Slavatův zůstalo až do jeho vymření. Za té doby také hrad spustí, 
poněvadž v něm panstvo nebydlelo. Byl tu k obývání jen »štoček«, v němž 
dole bydlel úředník a na hoře byly dva pokoje pro panstvo R. 1644 
zedník Mates postavil tři nové pokoje za 241 ťi. •). Taktéž se vedlo hradu 
z téže příčiny za následujících pánů z rodu šternberského 1693—1715. 
R. 1715 přešel koupí v majetek Frant. Josefa hr. Černína a za něho vy- 
stavěn nový zámek. Pak přecházela Stráž koupí z ruky do ruky, až 
roku 1811 ji koupil Kar. Ludv. sv. pán Leonhardi, jehož rodina dosud 
panství drží. 

Nynější zámek, pocházející z 1. čtvrti 18. stol., jest budova jedno- 
patrová s 2 křídly k východu odbočujícími, k nimž se pojí na straně sev., 
vých. i jižní zbytky starých hradebních zdi, někde sesílených opěráky, 
s okrouhlou baštou v nové době napodobenou. (Obr. 248. č. 3.) Zdi mívaly 
dlouhé střílny a bývaly opatřeny pavlačemi. Zámek míval silné zdi na straně 
východní, na jichž základy přicházívá se v zahradě. Záp. hradby strženy za 
bar. Lilienborna r. 1800*). 

V právo od středu průčelí vypíná se nad budovou zámeckou pozoruhodná 
věž, jež jen na straně průčelně má bok rovný, na ostatních však stranách 
jest okrouhlá. Pochází asi z 1. čtvrti 14. století^). V podzemní části jest 
hluboký sklep, bývalé vězení, a nad tím jest několik pater, kteráž mimo 
prvé patro, pojaté v obydlí panské, každé o jedné světnici, spojena jsou 
dřevěnými, příkrými schody na způsob řebříků. Hořejší patra bývala 
osvětlena úzkými čtverhrannými okénky, zvenčí dovnitř se rozšiřujícími, 
nejhořejší mělo větší okno, v jehož výklenku byla kamenná sedadla. Věž, 
25*^ vys., stávala dříve vedle paláce, z jehož 2. patra přímo do ní choditi se 
nemohlo. Bývala také do r. 1710 o 6 sáhů vyšší a ovšem jinou střechou, 
ne cibulovitou jako nyní přikryta. 

Mimo tuto věž a zmíněné zbytky hradeb upomínají na původní hrad 
jenom ještě sklepy pod severní částí nynějšího zámku, nad nimiž tehdy 
býval palác. Pod sklepy těmi jest nízká štola, klikatá, nepravidelně celkem 



*) Hrady III, 267. ») D. 140, 143 nn. *) Počet hlavní v Arch. z. 
*) Zpráva far. Mat. Šohaje 4/1. 1826 v Arch. mus. zem. •) Cori. 



364 

v průřezu kosoetveredném prolámaná. Vchází se do nf pod kolnou, ale 
možno postoupiti jen asi 7 m daleko, neboť dále postupovati směrem sz. 
bráni překážka, nedávno vyzdčná. 

Před hradem na straně západní (obr. 248. č. 10.) býval hluboký 
a Široký příkop, silné a vysoké hradby a pFed nimi bývalo asi předhradí, 
taktéž hradbou a příkopem ohrazené, jehož brány hájila věž, nynějSt 
zvonice {č. 2.) '). 

Jest třípatrová z lomového kamene do 3. patra. V 1. a 2. patře 
čtyřhranná okna s hranou iednoduSe otupenou se Spatetami částeCně vy- 



Obr 249. Stiál. Siiu 



zděnými (1 okno zazděno), a v 3. patře nová podvojná okna kamenných 
venýřů v polokruhu zaklenutá. Úprava 3. patra věže, r. 1861 o I"? « 
zvýSené, jest již novější částečně z cihel. V té části jsou hrany věže otu- 
peny tak, Že stává se věž osmibokou. Věž jest po střechu 19-6 m vysoká. 
Nad římsou, pod níž jest stupňovitý vlys obloučkový, spočívající na každé 
straně na 4 krákorclch, zdvihá se heim osmiboký. Na každé straně jest 
mu předložen Čelný Štítek, 055 m vysoký. HeIm zakončen makovici 
s křižem. Křiž 237 m vys. otáčí se s korouhvičkou i makovicí. Na korouh- 
vičce 053 7n v., 1-03 dl, vyřezány postavy sv. Petra a Pavla, pfsmena 

') Hrady IIL 26Í-271. 



365 

KL M. a letopočet 1-6-7-4. Průměr staré médéné makovice, jejíž díry, 
střelbou způsobené, vyspraveny, činí 0*47 m. 

Zvýšení a nové upravení věže provedl, dle plánu, jejž vypracoval 
r. 1859 Gaube v ministerstvě, Vojt. Karlík ze Stráže za 2572 zl. 16 kr. 
za dozoru chlumeckého stavitele Krejčího ^). 

Stará věž méla nad kamennou římsou střechu cibulovitou.*) Pohled Roubalíkův 
u Šubrta 153. Pohled Liebschrův na zámek od v. a z., zbytky hradeb v Hradech III., 
Čechách IV. Situace v Hradech lil. 265. 

Když před stavbou r. 1861 sundán kříž, nalezeny v jeho hoření části, mimo 
4 mince z r. 1543, 1657, 1664, 1673 a 3 mosazné dvojramenné křížečky. vosková pečeť 
kostelní, a 4, sotva 1*5 cm veliké křížečky tak zv. Turibiovy. Byly drátěnými tečkami 
vyloženy, jež činily také podobu kříže. Takové křížky zhotovoval v 1. pol. 16. stol. 
biskup asturský Turibius z levého ramene sv. kříže, jež obdržel od patriarchy jerusa- 

&lemského. Kolmo přeložená dvířka prostrčena skrze část 
kříže Páné. Křížkův užíváno za talisman proti hromobití 
a kouzlům. Na pečeti byl na jedné straně bičovaný Kristus, 
na druhé velikonoční beránek se začátečními písmeny slov 
»Ecce agnus Dei, qui tollit peccata mundi.« 
KOSTEL FARNÍ SV. PETRA A 
PAVLA. Farář připomíná se ponejprv r. 1361*) 
a zase r. 1369. ') K farnímu kostelu přifařeno bylo 
mnoho obcí. R. 1413 byl přestavěn dle Pam. knihy 
farní, a v té době snad také přistavěna zámecká 
kaple sv. archanděla Michaela. Při kostele byli 
dlouho faráři podobojí, až do r. 1600. V 14. stol. 
.,.*.,•.. byli praesentatory páni ze Stráže, od r. 1594 až 

1773 patronem byla jesuit, kollej j.-hradecká, od 

Obr. 249. Strál.Pfidory. , ^.rro ,^ t ^ , i , . 

farního kostela. r. 1773 matice nábožcnská ; patronem kaple jest 

baron Ad. Leonhardi. 

Kostel, k jv. obrácený jednolodní s užším gotickým presbyteriem 
pětibokým, nad nímž sanktusová věžička. Při pravé zdi lodní* blíže k pre- 
sbytéři přistavěna gotická kaple zámecká též pětiboká s dřevěnou věžičkou. 
K evangelijní straně presbyteria přistavěna sakristie. Hlavní vchod v prů- 
čelí, vedlejší na pravé straně, představenou předsíňkou. Po obou stranách 
zvenčí schody na kruchtu. Presbyterium opřeno jednoduchými opěráky, 
9*4 m vysokými. Loď má opěráky 4 v prostém průčelí, a to nárožní nižší, 
6*3 m vysoké, kdežto střední jsou 8'6 m vysoký. Při levé zdi lodi jsou 
2 opěráky 6 m vysoké s jedním odsazením, ve výši oken pětihranné. Kaple 
má opěráky jenom na pravé straně, nikoli v závěru, bez pochyby aby ne- 
stínily oknům presbyteria. Zvláštní vchod v průčelí kaple čtyřhranný, pro- 
filovaný s krákorci v hořejších koutech, 1*44 m šir., 2*2 m vysoký. Obr. 249. 

Loď 226 m dl., 119 m š., S'3 m vys., bývala překlenuta^ jak z po- 
stavení a různých výšek opěráků souditi lze. Později však pokryta pouze 



*) Zaznamenání . . . událostí v Stráži. 

• Lib. conf. p. I. 162 D. Vlil. ») Ib. 11. p. 19. C 11. 



366 

stropem prkenným, znaky roíliáných držitelů panství ozdobeným, kterýž 
r. 1 824 jsa zhnilý, nahrazen stropem rákosovým, V pozadf lodi jest 
kruchta, k níž druhý vchod zHzen teprve r. 1889. Okna jsou zmoderniso- 
vána a nikoli ve středu vzdálenosti opěráků. 

Presbyterium 12 m dl., 7 wí 5., 103 m vysoké, o pítibokém 
závěru a 2 polích klenebních. Pole, neprofil o vánému triumfnfmu oblouku, 
později polokruhovým obloukem podezděnému, bliíšl jest užšf. Žebra, jen 
jednoduše na branách vykro- 
jená, spočívají na jehlancových 
konsolách, Hmsičkou zakonče- 
ných. Na oknech zmodemiso- 
vaných málo kde jest ješté znáti 
hrotité zaklenuti. 

Po evangelijní strané oltáFe 
jest gotický svatostánek do 
zdi zasazen. Po obou jeho 
stranách jsou jednoduché polo- 
sloupky s kallSkovitými hla- 
vicemi a na nich spočívá nízký 
oblouk prohnutý, k němuž ze 
zpodu pojí se 2 nosy, Činíce 
částečný trojlístek, a svrchu jej 
korunuje nástavec, chocholu se 
podobající. 

Zámeckákaple později 
k lodi přistavěna mezi 1. a 2. 
pilířem od presbyteria počítajíc. 
Důkazem toho okno lodi ve zdi, 
k niž kaple přiléhá, zazděné. 
Prostřední strana závěru za 
oltářem jest deUí. Kaple za- 
Obr. 250. siríi. rí™,=c ohitniha oi,».u v k.pii .án>«kí. chovala původní ráz gotický 
úplně. Žebra jsou podobna 
žebrům presbyteria, jen že mají hrany trochu obleji vykrojené. Vystupují 
od konsol kuželovitých, jemně rozčlánko váných. Svorník lávéru ozdoben 
pětilistou růží. (Modrá v zlatém poli bývala znakem pánů ze Stráže,) Dvoj- 
dílná okna hrotitá mají vždy nade dvěma polokruhovými obloučky za 
kružbu čtyřlístek nebo růži pětilistou- 

Oltář nynější v kapli zřízen Fr. Leopoldem ze Šternberka (t r. 1745) 
a jeho manželkou Marii Annou ze Švarcenberka (f r. 1757), jak jejich 
znaky na oltáři dokazují. Velmi krásný jest barokní pozlacený oválný rámec 
obrazu sv. Michaela. (Obr. 250.J 



367 

Oltáře v kostele: 

Hlavni z r. 1736 býval barokní se 4 dřevěnými sochami velikosti 
lidské, prý neumělými, a 4 anděly. Nynější dubový gotický postavil M. Neu- 
bauer z J. Hradce r. 1894 za 1934 zl. 9 kr, dodav i sochy sv. Václava 
a Vojtěcha, zhotovené od Stuflesera v Grodenu. Obraz sv. Petra a Pavla, 
r9 »í Sir. a 2*85 m vysoký, vymaloval r. 1866 Jan Herzog z Plzně na 
miste dřívějšího obrazu Neposkvrněného početí P. Marie. 

Oltář sv. kříí e. Na desce s orámováním barokním, s některými 
ozdfibkami rokokovými, připevněn v rámci, přllii jednoduchém a k stohu 
oltáře nevhodném, obraz pozoruhodný mrtvého Spasitele na kříži, velice 
již ztemnělý, neprávem tušfm Ant. van Dykovi připisovaný. Po stranách 
vznáSeji se aifektovanf andělé. Nad obrazem 
fezba, Bůh Otec s holubicí a 2 anděly. 

Barokní oltář sv. Anny jest samá 
vyřezaná rozvilina, v jejíž středu jest obraz 
sv, Anny rázu Berglerovského bezpochyby od 
yana Steinhausra. Na vrcholu oltáře vyřezaná 
Madonna, po stranách sochy dvou sv. mnichův 
ujdou. Andělé a cherubové po rozvilinách jsou 
pčkní. 

Oltář sv. JanaNep. rokokový s anděly 
jako na oltáři sv. kffíe. Na obraze vznášejí 
se nad klečícím sv. Janem 2 andílkové a jeden 
stojí u něho, klada prst na ústa. 

Oltář P. Marie s novou soškou postaven 
r. 1896 M. Nettbaurem. 

Kazatelnu gotickou dle vlastního návrhu, 
poopraveného konservátorem dr. K. Jičínským, obr asi s ái p 

provedl M. Neubauer r. 1894. Mhrobek jindrkhi u sdík. 

Krúpenka kamenná, podobná nízké 
křtitelnici bez podstavce, jest ozdobena prohnutými obloučky gotickými 
a na noze hlavou andělíčka. 

Křtitelnice kamenná, s rýhovaným vodojemem na kuželkové noze, 
podobá se lodhéřovské a pěnenské. Na víku polychromovaná řezba »křest 
Páně', podobná rosecké. 

V předsíňce na j. straně jest do zdi zapuštěna deska s reliéfem, 
který představuje kajicníka v dlouhé říze a plášti tak zv. abbéském, an 
objímá Ukřižovaného a jeho nohy líbá. Hlava Ukřižovaného, velmi plosko 
vytesaná, jest mezi ramenoma zapadlá. Dole nápis : PECCATOR PA-CNITENS. 

Náhrobky: 

1. V presbytéři kostela náhrobní deska Petra ze Stráže žulová. 
Na horním a dolním kraji, v rozích a kol veliké pédhsté růže nápis got. 

minuskuU: JJimo HJIxi (~ 14f>l) obitt . . (ĎenEirosiifi ons inis pEftos 

t>e Sttaj tjic SBf. Dlfti: ora-tE pto-EO. Dolejší řádek nečitelný. 



368 

2. V kapli stojí při pravé straně z tumby z červeného mramoru, jedno- 
duše ale pěkně ozdobené, jen vrchní deska. Ukazuje Jindřicha ze Stráže 
v rytířské zbroji s nepokrytou hlavou, an se sepjatýma rukama, na nichž 
viděti jest 6 prstů, kleče se modlí. V levém koutě pod jeho koleny štít 
s pětilistou růží. Kolem nápis: Jlnno bomini. miltBtmo. tttt Ixm (1466) 

q'nfa fíá an. fBUti. a antimonit obtif mag. fícos bominus bns j^cntkos ht 
;§íraj 3ero«olom ntiliíia inaignia. ac. ;§Dprtmtia mgr. tvxxt reg. bof)t 
í) acpultna. oxeit pro to. Obr. 251. 

3. Na levé straně zazděná deska žulová má uprostřed znak, t. štít 
se 6 hustě vedle sebe kolmo postavenými břevny^) a nápis: Jímto bo 
1888 (1444) obití nobil bna. hna Jínna oxor. bi J^Bnrici bc afraj fta. 

(feria) ©• p. (post) aaaoprio (assumptionem) nta ia. orafe bBom p. Ba. 

Ostatních 5 bílých mramorových desek jest značně ochozeno. Na 
dvou jsou postavy ženské s rukávy při ramenou naditými, z nichž jedna 
má ve znaku půl jelena a nápis . . . SraniŘa f libÍBíftotoa ra panu tubrj . • . 
Na jednom kamenu znáti jest jen ozdobný znak, půl jelena. Jeden malý 
kámen s týmž znakem nese podobu chlapce a nápis: . . . (Binbríil^a J HbtB- 
tfjonia a na lítají . . . *) Chlapec má suknici pod pasem v pravidelné záhyby 
složenou a s nízkým stojatým límcem. 

Náhrobní deska far. Zacharyáše Kammermayera f 16./12. 
1680. ») 

Barokní podnosníky. Dva dřevěné cechu krejčovského, posta- 
vené v lodi kostelní, pozoruhodný jsou řezanými a případně omalovanýmí 
ozdobami. 

Ornát, z 18. stol. darovaný pí Jungwirtovou, má na novém pod- 
kladu z červeného hedvábí starý původní pás střední bohatě stříbrem 
vyšitý. 

Zvony ve zvonici: 

1. Velký, Petr 1-15 m šir., 0*82 vys., má na 1 straně sv. Petra, 
na druhé sv. Pavla, mezi nimi znak hradecký a slavatovský. Za horní ob- 
rubu nápis: X TENTO ZWON ZLIWAL X WALENTIN X ARNOLD X 
Z BVDIGOWICZ X CZIESKICH X LETHA >s PANIE 1613. 

2. Prostřední 0*92 m šir., 0*62 m vys. Na jedné straně sv. Jan 
Křt., ve plášti drže hlavu uťatou a meč, stojí na podstavci rokokovém, na 
druhé na stejném podstavci sv. Jan Nep. Nápis pod hoření obrubou: 
ADMODUM R: V: AC EXIMIUS D: D: BARTOLOM^US lOANNES LE- 
KESCH LOCI CURATUS BUDVICY FIERI FECIT 1783. Pod nápisem 
festony. 

3. Malý, Poledník, 0*7 m š., 0*6 m vys., má pod hladkou horní 
obrubou pásek z révového listí a pod ním trojlístkový vlys. Dolní obrubu 



*) Snad znak rodu Šáfgočův dle mínění Sedláčkova III. 265. 

■; Toman Pam. II. 360. 

■j Tischer j. Fara ve Stráži. Ohi. XXVIII. č. 2. 



369 

činí obroučky. Na jedné straně Ukřižovaný, na druhé sv. Jan evang Nápis: 
OPUS GOTTLIBn JENICHEN KREMS ANNO 1863. Ze starého zvonu, 
r. 1822 od Jana Pemera v Č. Budějovicích přelitého*), přelit přičiněním 
faráře Klenze v Kremži, ne v Budějovicích ^). 

4. Umíráček, 0*295 m šir., 0*21 m vysoký. Hoření obrubu činí nápis 
BVDWEIS ANNO 1763 a pod ním pásek palmetový. Na jedné straně 
sv. Jan Nep. a po stranách otisky tolarů nezřetelné. 

SOCHY ve městě: Kamenná socha sv. Jana Nep. na náměstí na 
vysokém barokním podstavci, prostřední ceny, s nápisem: 

1728 

Mens 

Deo saCrata 

SanCto 

EX VOTO sVo 

posVIt 
IoannI. 

Socha sv. Jana Nep. na mostě z dobrovolných příspěvkův osady 
strážské hlavně přičiněním Šim. Maťhy a Jos. Zorklera, pěkná práce jem- 
ného typu Otty Sandtnera^ sochaře pražského, z r. 1894. Podstavec vytesal 
Fr, Kovář z Chluma. Veškeren náklad činil 334 zl. 38 kr. 

PECET strážská má kolem pétilisté růže opis gótskou minuskulí: 
;§. nuium cf rinifatis ;§fraj. Farní se sv. Petrem a Pavlem prý z r. 1413. 

B02I MUKA při cestě k Vydři, malebně různými lišejníky obrostlá, 
jsou téměř úplně podobna obr. 203 až na desku mezi podstavcem a patkou 
sloupu. Za to spočívá podstavec na desce s hranami stesanými. Z 2. pol. 
17. století. 

Ve vzdálenosti as Y^ km záp. od Stráže u řeky Nežárky velice pevný 
pilíř jest prý zbytek vodovodu, kterým voda měla se vésti do rybníka 
jz. od Čuchny, ale nedošla tam. Proto rybník nazván » Čekal vody«. Nyní 
v něm již po druhé les dospěl. 



Strm i lov. 



(Tremles.) 

Sr. 218 n. — T. 423 n. — Čechy VI. 226 n. — D. 79. — Akta stav. — Topographie 

der Herrschaft Kónigscck v Arch. z. m. 

Na podzim r. 1898 pod býv. stezkou, vedoucí přes pole vlevo od silnice k hřbi- 
tovu sv. Ondřeje, rozkopnut hrnec, na jehož dné vytlačeno paprskové kolečko. V hrnci 
tu bylo ukryto pod zemí několik tisíc stříbrných denárňv a půldenárů z 1. pol. 13. st, 
39 kolků rozličných a na mnoze dotud neznámých, většinou němých a cizích, bavor- 



») Ohi. XXVm. č. 3. •) Zaznamenáni atd. 

Soupis pajnátek hist. a umél. Pol. okres Jindřicho-Hradecký. 24 



370 

ských (hlavně z mincovny řezenské), pasovských i rakouských, 1 uherský krále On- 
dřeje II., 2 brakteaty s orlicí. Jen 1 druh denárův a půldenárků má kolem poprsí pa- 
novníkova opis WADIZLAVS (markrabě moravský f 1222). Největší část nálezu ziskaJi 
dílem č. zemské, dílem j. hrad. městské museum, dílem ingen J. Červinka v Prostě- 
jově. J. Smolík popsal 35 kolků v Pam. XVIII. 363 nn., kdež také vyobrazení. 

Strmilov r. 1255 nazývá se v latinské iistíně Dremels *), r. 1294 Dre- 
misl, r. 1376 Dremles*), v české r. 1411 Stremylov. Od nepaměti náležel 
pánům z Hradce. Manželka Jindřicha I., zakladatele hradu v J. Hr., daro- 
vala Újezd strmilovský německým rytířům, ale syn její Vítek jej vyměnil. 
R. 1294 od Oldřicha II. zapsán jakožto trhová ves králi Václavovi pro 
případ, že by Oldřich neměl mužského potomka. Jan ml., dostav za díl 
panství telecké, k němuž Strmilov jtehdáž se počítal, daroval 23. dub. 
r. 1407 plat ve vsi Kališti Jakubovi, oltářníku v Strmilově oltáře Nanebe- 
vzetí P. Marie a sv. Barbory, který znovu vyzdvihl. •) Od r. 1550 sdílí pak 
Strmilov, nazývaje se již (r. 1561) městečkem, pány své s Kumžakem. 
K rychtě strmilovské příslušely tehdáž vsi Vlčice, Bořetín, Leština. 

KOSTEL FARNÍ SV. JILJÍ. jíž r. 1376 připomíná se farář 
v Strmilově diecese olomoucké.*) Kostel tedy tu byl aspoň ke konci 
14. st. V 17. st. do r. 1698 podřízen byl faře kumžacké, pak přímo hra- 
decké koUeji jesuitské, od r. 1773 matici náboženské. 

Původní kostel někdy v 1. čtvrti 18. st. vyhořel.*) Nového shořela 
loď a ta znova vystavěna nákladem matice nábož. r. 1 824. v slohu renais- 
sančním, jak se dohadujeme z rozpočtu na zboření zdí, po požáru r. 1835 
pozůstalých. Nynější vystavěn po r. 1835. 

Starý kostel stál uprostřed hřbitova. Obdélná loď, na pravé straně 9^6'8'', nt* 
levé 9* 2' dl., 8* 3' š., 4® 3' vysoká, byla kryta stropem, dřevěnými sloupy podepřeným. 
Při rozích průčelí byla zaoblena. Vchody byly z obou stran. Presbyterium pětiboké 
bylo 3* 2' š., as 5* dl., 4** 3' vysoké po klenutí. Toto bylo rozepjato mezi pasy, na 
pilastrech spočívajícími. Při průčelně zdi byla zřízena kruchta na 2 mohutných pilířích 
volných a dvou při průčelně zdi přistavených slabších a na obloucích, mezi nimi roze- 
pjatých. Schody k ní vedly z obou stran v zaoblených koutech. 

Nad průčelnou zdí užší než loď, t. jen 6** 1' 6" dlouhou, byl štít 5*1'6/' dl. 
a něco přes 3* vysoký. Při epištolní straně presbyteria byla sakristie podobné jako 
toto sklenutá a při straně evangelijní stála třípatrová daleko viditelná věŽ, zabírajíc 
něco délky lodi na té straně, s půdorysem lichoběžníka, u presbyteria 5^2'6'', vně 
5*9" dlouhého a 1*»5'6"— 1*5'3" širokého. Zdivo její nebylo ve všech patrech ale an 
ne na všech stranách téhož patra stejně silné. Na vnější delší straně 1. patra bylo 
skoro 1" tlusté. Věž dopínala se po římsu výšky 11* l' 3". Na vystavění její r. 1617 
přispěl Vilém Slavata obci strmilovské 30 kopami gr. č. (Počet hlavní panství hrad.) 
Ve věži bývala zvonková hra, ze zvláštního nadání udržovaná.*) Kde kaple sv. Bar- 
bory bývala.*) není nám známo. 

') Srv. též L. er. vyd. Borového II. 358. 

') Akta soudní konsistoře pražské vyd. F. Tadra I. p. 154. 

») Arch. z. III K a 74. 

*) Soudím z toho, že v 11. 30tých posvěcena nová altaria portatilia. (Opis nápisů 
z r. 1754 v Pam. knize farní.) 

*) Sjupis důchodů kostelních ve vikariátu strmilovském z r. 1781. Arch. z. III k << 
Lodhéřov. 



371 

Nynější kostel orientovaný, od základu nové vystavěný, má presby- 
terium se závěrem zvenčí pětibokým z každé strany segmentovým oknem 
osvětlené. Nad jeho střechu vyčnívá vížka sanktusová. Ke straně epištolní 
přiléhá neveliká sakristie. Před presbyteriem stojí loď, vně 23 m dl., 
21*73 w šir. a pod římsu \2 m vysoká, taktéž okny segmentovými, vysoko 
zapuštěnými, s obou stran osvětlená. Před ni předstupuje o 4*75 m pro- 
naos, s kostelem stejně vysoký, ale užší, v předu rozčleněný čtyřmi lese- 
nami toskánskými, .svírajícími hlavní vchod a segmentové okno nad ním. 
Pronaos zakončen svrchu příslušným kládím a štítem ll'4 m dlouhým. 

V pronau založena na pilířích, 3*8 m v objemu majících, kruchta, k níž 
s obou stran vedou pohodlné točité schody. Nad kruchtou za štítem ční 
dvoupatrová věž s lucerničkou a jehlancovou střechou do výše .33*27 m. 

Stavba z lomové žuly a cihel, omítnutá. Na vnějších stěnách kolkolem 
naznačeny rýhami v omítce stejně vysoké vrstvy zdiva. 

Loď rozdělena jest 3 páry toskánských pilířů na loď střední a 
2 uzounké boční. Střední sklenuta třemi obdélnými kupolemi mezi pasy. 
Tyto vystupují z pilířův a jednoho páru pilastrův u triumfního oblouku. 
Boční lodi jsou též pasy přepjaty a plackovými klenbami překlenuty. 

V bočních lodích zřízeny empory zprvu na trámech. Když však tyto ve 
zdech brzo, shnily a životy lidské ohrožovaly, jsou podklenuty. Pěkný 
dojem činí toskánské kamenné sloupy na válcovitých podstavcích, které 
po dvou mezi hlavními pilíři empory drží. Světlo vniká do lodi jen seg- 
mentovými okny přes empory. Na empory vystupuje se týmiž schody, 
iako na kruchtu. 

Presbyterium, 19*32 w dl. a skoro 7 m široké, uvnitř apsidou 
uzavřené, jest přikryto ploskou kupolí a polokupolí. 

Stavbu provedl dle plánův, u c. k. dvorní stav. rady v Praze vypra- 
covaných, Fr. Stárek, zednický mistr z Mrákotína na Telecku ^) v létech 
1843—1849. Empory podklenul r. 1863 V, Hess za 770 zl. 

Oltáře všecky 3 jsou románské z dubového dříví. Sloupy a pilířky 
korintské obstupují obraz oltářní. Tabernákl oltáře hlavního z měkkého 
dříví, bíle natřený, má ozdoby pozlacené. Obě dřevěné staré sochy na 
hlavním oltáři, 1*69 w vysoké, jsou též bíle natřeny. 

Hlavní oltář dle návrhu stav. direkce provedl !^an Novotný z J. Hradce 
>truhlář a řezbář neobyčejnou dovedností známý«, za 1154 zl. k. m. 
Vedlejší oltáře, ježto zatím Novotný zemřel, zhotovil se svícny r. 1859 
^an Pták, kníž. sochař krumlovský, *) za 909 zl. k. m. 

Kazatelna jest od J. Novotného za 440 zl. 



') Stála 12.219 zl. k. m. nepočítaje práci nádennickou a tažní, kteréž poskytli 
famíci. 

•; Nar. r. 180S v Krumlově, f 16./7. 1860. Práce jeho řezbářské velmi umělé na 
Hluboké, model stropu na zámku krumlovském. Zajímavý Životopis od Tom. Gallistla 
v Heimatskunde des. polit. Bezirkes Krumau. Winterberg 1887, str. 159. 

24* 



372 

Sochy na hl. oltáři. Sv. Bernard tělem trochu jsa nahnut, s láskou 
a soucitem hledí na Ukřižovaného, jejž v rukou drží. Sv. Terezie v le- 
vici knihu držíc a pravici vzhůru napínajíc, hledí zaníceně k nebi. Klid 
splývajících nemnohých záhybů řízy její jenom levým kolenem, málo před- 
kloněným, porušen. 

Jiné dřevěné sochy ze starého kostela, více nebo méně porouchané, 
byly na půdě farní:*) Starobylý sv. Václav v životní velikosti v brnění 
a pásti s podlouhlým obličejem v podrobnostech málo propracovaný. Sv. 
Prokop jakožto opat, v živ. vel., pěkná práce. Sv. Antonín Pad., asi 
1*3 w, tuze se stranou uklání. Sv. Jeroným (?) I m v mnišské říze s cin- 
gulem, s nachovým límcem kardinálským a kápí na hlavě, má ruce velmi 
jemně propracované. S v. František z Assisi klečí, tvář svou k nebi 
obraceje s výrazem starobylých soch gotických. Světice, as 1 w vysoká, 
v staročeském čepci, v rouše velice řasnatém, jehož dolní záhyby silně 
jsou lomeny, klečí s rukama sepjatýma. Pochází asi ze skupiny pod Ukři- 
žovaným. Sv. Jiljí opat, 45 cm vys., jemně propracovaný, jen jeden dolní 
záhyb řízy trochu tvrdý. Ukřižovaný, asi 1*3 m vys., práce prostřední 
s jemným obličejem. Méně ušlechtilý typ, ale výraz dosti případný jeví 
Ukřižovaný, který visí na schodech ve faře. Připisuje se samouku far. 
Nováčkovi z let kolem 1850 

Obrazy oltářní všecky od Vil. Kandlera, Hlavní obraz na plátně, 
3'8 m v., 19 w š., z r. 1854 za 700 zl. k. m. S v. Jiljí modh' se v kra- 
jině skalnaté, u nohou jeho leží laň. Na vedlejších oltářích Matka Boží 
a Jan Křt., 1*3 m v. a 0*66 m š., z r. 1852 po 200 zl. ^) 

Nade dveřmi do sakristie starý obraz bezpochyby sv. Jiljí tváři 
výrazné. » 

Křížová cesta, poněkud kvapná práce B. Kamaryta dle Sckrandolfa. 

Kalichy. Renaissanční má pozlacenou číšku obloženou obkladem 
stříbrným, na němž proplétají se vytepané větve s všelijakým slohovaným 
lupením a mezi nimi květy. Ořech šestiboký ozdoben střídavě klasy a 
révou. Pozlacená okrouhlá noha jest ozdobena ornamentem stejně vytepa- 
ným jako číška. 

Kalich stříbrný má vytepanou jednoduchou pásku na okrouhlé noze, 
která se skládá ze samých slohovaných lístků, z lasturek se vyvíjejících. 

Svícen cínový as 35 cm vys., r. 1596 Janem Kotrčem, mlynářem 
z Mal. Jeníkova věnovaný, napodobení práce soustružnické. 

Varhany postavil r. 1863 za 1015 zl. Jos. Prediger z Albrechts- 
dorfu v Liberecku. Jsou třídílné se střední částí vyšší, slohu korintského, 
o 10 rejstřících. 

Boží hrob, transparentní práce mosaiková z pestrých korálků, jest 
od firmy Zbytkoví Synové v Olomouci za 84 zl. 



*) R. 1901 přeneseny většinou do m. musea v J. Hradci. 

*) V starším kostele bývaly oltáře sv Anny a sv. Josefa dle inventáře z r. 1754. 



373 

Zvony ulity ze dvou starých a rozlitého kovu ostatních starých, 
celkem z 27 ct. starého kovu, k nimž přidáno 10 ct. 62 Ib. nového. Helmy 
dubové s mosaznými čepy částečně ozubenými pohybují se v mosazném 
loži ozubeném. Stály všecky 1382 zl. 4 kr. 

1. Sv. Jiljí, 1*21 w š., I m vys., 20 ct., má hoření obrubu ze sloho- 
vaných listů dubových, na dolení jsou v rokokových rámečcích cherubíni. 
Na jedné str. sv. Jiljí, na druhé nápis: 

KE CTI A SLÁVĚ 

SVATÉHO llLYl OPATA 

PŘELÝVÁN OD ANT. PERNERA 

ZVONAŘE ČESKO-BUDÉIOVICKÉHO 

ROKU 1849. 

POSVĚCEN OD NEYDÚSTOYNĚYŠIHO PÁNA 

JOSEFA ONDŘEIE LINDAURA, 

BISKUPA ČESKOBUDĚIOVICKÉHO, ZA 

• VELEB. P. FARÁŘE STRMILOVSKÉHO 

P. MARTINA BALLIŠE. 

V hořeních rozích nápisu otištěn tolar, v dolejších dvacetník Ferdi- 
nanda I. z r. 1845. 

2. Maria, 1 /« š., 0*82 w v., 10 ct, za hoření obrubu má vénec 
z dubových listův a žaludů, dolení z palmet. Na jedné str. P. Maria po- 
mocná obletována dvěma cheruby. Na 2. str. nápis: 

KE CTI A SLÁVĚ 

PANNY MARIE RODIČKY BOŽI, 

PŘELÝVÁŇ atd. jako č. 1. 

3. Sv. Josef a Ondřej, 0*83 m š., 0*7 m v., 3 ct., hoření obrubu 
z révových listů s hrozny, dolení z javorových. Na jedné straně sv. Ondřej 
a sv. Josef, obletovaní cheruby, na druhé nápis: 

KE CTI A SLÁVĚ SVATÝCH 

JOSEFA A ONDŘEJE. 

POSVĚCEN atd. jako č. 1. 

4. Umíráček, 0'5 m š., 043 m v., 60 Ib., jen s tečkovaným páskem 
hořením, se sv. Floriánem na 1 str. a na druhé se znakem zvonař- 
ským a pod ním PERNER IN BUDWEIS. 

18 49. 

BOZI MUKA u Strmilova, žulová, 3*74 m vysoká, osmiboká na 
čtyrbokém podstavci přecházejí p odbrádkou v čtyrboký hranol, s výklenky, 
lomeným obloukem uzavřenými, a zakončují se čtyrbokým jehlancem 
s otupenými hranami, na němž leží kamenný křížek beze zpodního 
břevna. Horní rameno i boční ramena, ke 4 stranám směřující, j sou 
osmihranná. Obr. 252. 



374 

Blízko kostela na namésti stojí SOCHA NEJSV. TROJICE. Bůh 
Otec, tváři velmi ušlechtilé, má dlouhý vous, od brady se Sířící, v pčkné 
vločky upravený. Na hlavě má korunu s křížem. Přes roucho zpodnf má 
plaší pod bradou sepjatý, jenž však nesplývá až na nohy. Záhyby jsou 
jednoduché, málo jest ploch širokých. Bííh Otec sedě na oblacích, drží 
nevelký kříž se Synem pozlaceným, nad nlmí vznáší se pozlacená holubice 
Ducha sv. Na zadní stranč sousoší spatřujeme pozlacenou P. Marii, ana 
stojí na oblacích. Socha pochází asi z 1. pol. 18. st 

Sv. Jan Nep. u kamenného mostu na podstavci s vytesanými S na 
všech stranách. Svétec v životni velikosti zpříma stojí, drže v obou rukou 
kříž a s úsměvem hlede před sebe. 

PEČEŤ STRMILOVSKÁ. Po stranách květináče, 
z něhož vyrůstá pětilistá růže, lev dvojocasý a kozorožec 
Kolem nápis: TREMLESSÉR BURGERMEISTERAMTSSIGILL. 
1764. — Jiná 7. téhož r. pouze s růží pětilistou má opis: 
SICILLUM CON . OFFI . CIV . STRIMILOVIENSIS. 

HŘBITOVNÍ KOSTELÍK SV. ONDŘEJE. 

Topc^raphic d. Herrsch. Kfinigieck v Arch r. m — T. ^24. — 
D. 86. — Čechy VI. 226. — Jo». Novák v MCC 18*9. 

Kostelík \ km oá Strmilova jest dle povésti nejstarší 
svatyní křesťanskou v té krajině. Chodili prý do něho 
k službám božím i KuoižaČané. Kostelík ten, ve světlosti 
13*09 M dlouhý a 5'80 m Široký a 4 m vysoký, má dosud 
apsidu románskou, jen Že její koncha překlenuta byla při 
obnově kostelíku r- 1604') po způsobu obvyklém na přechodu 
ze slohu gótského k renaissančnlmu bez žeber. Klenutí jest 
křížové, ale zadní pole jest rozpoleno hranou, táhnoucí se od 
vrcholu lomeného oblouku nad zadním oknem k čtyřhrannému 
svorníku, v némž i ostatní 4 hrany klenutí se sbíhají. Oblouk 
u triumfnlho oblouku jest kruhový. Místa, kde hrany vy- 
Bnkiu sirmiiDia. stupujf ze zdí, jsou zvenčI opřena čtyřmi jednoduchými 
opěráky, 3 m vysokými. Obr. 253. 
Také 3 okna presbyteria v téže asi dobé přeměněna. 
Na čtverhranném svorníku jest hradecká zlatá pětilistá růže v modrém 
polt; na klenebním poli za triumfním obloukem jest uprostřed čistě pro- 
vedený znak Lucie Otilie z Hradce a po jeho stranách v levo znak Vil. 
Slavaty (kterého užíval do r, 1616), v právo znak PemStýnský (Evy Poly- 
xeny, vdovy po otcovském jich příteli Vilému z Rožmberka ř). 'J Na zadním 

■) Surý nápis četl jeité r. 1833 far. A. Sadler: >Obnoven L. P. 1604 kostel 
sv. Ondřeje ApoStok PánÉ« a pod Km: >Zase obnoven L. P 1711 « 

*i Takovátéi zubří hlava s lýkovým prstenem na kainé rozkoSskč. Trajer mét 
ji mylné za snak pánů z Kravař. Na staré kazatelně byly vymalovány ve vénečcfcb 
2 maky: 1. Zubří hlava s lýčeným prstenem a nad hclraem klenotu ilntá péra. Po 
stranách Ma ZS, dole 1630. — 2. Černé pole roídčlend vodorovné 2 bílými břevny. 
Na korunovaném lielmu ferná slepice. Po stranách wm mz, dole 1623. 



375 



poli jest v právo vymalován Spasitel jakožto vítěz nad smrtí a ďáblem, 
v levo Královna nebes, obklopená anděly. Na pravém poli jest evangelista 
sv. Lukáš a Jan, na levém Matouš a Marek. Figury provedeny jsou tím 
způsobem, že obrysy vymalovány jsou barvou temnější a touž naznačeny 
záhyby. 

Pod kruchtou v koutku stojí bezruká soška snad sv. Ondřeje, ze 
dřeva pečlivě vyřezaná. Hlava s dlouhým vousem má tahy ušlechtilé, 
dlouhý chiton jest přepásán šň&rou a plášť jest pod pasem svinut v uzel. 

Obraz sv. Ondřeje na oltáři z r. 1835 i sv. Lukáše, visící po straně 
levé vedle triumfního oblouku, pocházejí od yana Steinhausra^ malíře 
jindř. hradeckého, a provedeny jsou manýrou jeho učitele Berglera. Sv. 
Ondřej jest jedním z lepších jeho obrazů. — Altare portatile posvěceno 
31/3. 1735. 

V malé šestiboké vížce, bam- 
bulovitou střechou přikryté, visí 
zvon Maria, ne zcela 4 m šir., 
z r. 1581, s nápisem: -MARIA X 
HANNS- NVBAUR HAT- MÍCH GE- 
GOSSEN- X VERBUM DOMINI 
M ANET IN ^TTERNVM S. 1. • 5 . 8 . 1. 

Náhrobní desky žulové 
v presbyteři; 

1. Pod křížem a kalichem vte- 

saný nápis lapidární : Hic iacet qui semper ambulavit vias iustitiae, 

Stremlovensis. Thomas Steph RITTI DE LAURO natus XX dec. anno 
1721 .... anno, quo precabamur Concede pacem obiit die II. mai. (Býval 
vikářem v Strmilově, kdež působil 40 let) 

2. Nápis vtesaný lapidární: Quiescat in páce perpetua corpus vene- 
rabilis virginis Michaela RITTI Sancta Clara proffessa. + . . . 

Varhany v jednoduchém slohu renaiss, s toskánskými pilastry 
v střední části vyvýšené, o 7 rejstřících, z nějakého got. kostela dodal za 
385 zl. r. 1887 Kar, Sckiffrur, varhanář pražský. 




Obr. 253. Kostel {k sv. Ondřeje u Strmilo va. 



Střížovice. 

(Drosowitz.) 

3'6 km sz. od Kumžaku. Po tvrzi domnělé není památky. Na vrchu, sz. mezi 
▼esnid a rybníkem radmírovským se vypínajícím, kde říkají >na hradé«, Némci Katzen- 
burg, ani dále, kde říkají »na hrádku*, jistě nestávala. Jsou to pouhé, dosti daleko se 
táhnoucí křemeníte skaliny beze vší stopy zdiva opevnění, kteréž ovšem zdáli podo- 
bají se zříceninám a zajisté jen tou podobou daly vzniknouti oněm názvům. (Srv. též 
Hrady IV. 71.) 



376 



Terezínov. 

(Thcresienthal.) 

ZÁMEČEK založen na zač. 19. st. od hr. Ter. Trauttmannsdorfové. 
Průčelí prosté budovy jednopatrové oživeno pouze středním risalitem, za- 
končeným tupoúhlým trojhranným štítem. Uprostřed střechy sedí dřevěná 
hruškovitě zakončená věžička. Vystavěl nepochybně Fr. Schneider. 



Vitinéves. 

(Wittingau.) 

Na kapli sv. Václava, r 1829 posvěcené, zvon s nápisem: Heil und 
Segen Franz Josef I., diese Glocke eine Spende seiner Gnade 1882. Perner 
in Budweis. 

BOŽÍ MUKA na cestě k Matějovicům podobná obr. 202. z r. 1747; 
při cestě k Starému městu z r. 1838 mají dřík i schránku na obrazy na- 
hoře značně užší než dole. 



Vítkův hrádek. 



6 km vých. od J. Hradce, u vsi Blažejova, slul asi původně německy 
Wittingsháusel, z čehož povstalo Wittenháusel neb, jak se teď říká Pitten- 
háusel neb i Pipenháusel. Byl asi založen Vítkem z Hradce, který hrádelc 
svůj s jiným ještě zbožím kolem r. 1267 daroval řádu německých rytířů. 
Nejsa později obýván spustí, tak že z jeho obydlených stavení jenom něco 
málo zdiva zbývá. Rozeznati lze v hlavní budově obdélné 3 místnosti, ze 
dvou stojí ještě zdi několik metrů nad zemí, ze třetí, v níž brána asi s věží 
byla, poněvadž jest proti vchodu, zbyly jen základy. ') 

Hrad zaujímal na výběžku ostrohu, k jv. příkrý a k záp. a sev. mírný 
svah majícím a k sv. s ostatní částí ostrohu souvisícím, trojúhelník uvnitř 
opevnění na str. jv. 33'28 w, na sv. 24 ž;z a na sz. 352 m dlouhý. Na 
této straně byl vjezd (nyní prohlubinou v náspu, 2*88 m širokou, znatelný), 
chráněný okrouhlou věží, po níž zbyla jen okrouhlá prohlubeň, 4*48 m 
v průměru mající. Věž ovládala též nejzazší výběžek k jz. obrácený. 

Vnitřní hrad obemykaly hradby, jejichž zbytky mají šířku 48 «ř. 
Před nimi na dvou přístupnějších stranách byl příkop 4* 16 m široký a 



') Hrady IV. 68. n. - Čechy VI. 228. 



377 

před tím na týchž dvou stranách byla druhá hradba 5*12 m široká s prů- 
lomem pro bránu na straně vých., 3*2 m širokým, a před tou za druhým 
příkopem točila se v oblouku třetí hradba (násep) se širším otvorem před 
branou, nesahala však tak daleko k západu, jako hradba druhá. ^) 



Vlčice. 

4 km jz. od Strmilova. 

KAPLE NAROZENÍ P. MARIE vystavěná r. 1866, Od jedno- 
duché obdélné síně presbyterium odděleno jest massivním pasem o hranách 
vykrojených, spočívajícím na hmotných polosloupech, jejichž dřík lalokem 
jen oddělen od base a nese nízkou romanisující hlavici. Oble vykrojená 
žebra, jež nesou hrotité klenutí presbyteria, spočívají na deskách 5 boky 
ze zdiva vystupujících a kulovitou konsolou podepřených. 

Zvony. 1. 0*54 š., 0'4 v. se sv. Vavřincem a andílky. Nápis: Da- 
rovala pro čest a slávu Boží a uctění sv. Vavřince Johanna Pokorná, 
manželka nebožtíka Vavř. Pokorného, souseda Vlčického. Zhotoven od 
A. Pernera v Bud^ovicích v (?) léta Panně (?) 1877. 

2. 0*37 š., 0*28 v. se sv. Floriánem a hoření obrubou z plelence 
lupenův a kvítků kolem kopretin od Jos, Pernera z r. 1799. 

Zenotín. 

(Zinolten.) 

KAPLE sv. Míchala z r. 1793 s pěknou složitou střechou na věži. 
Zvon 0*4 š., 0*32 v. s Ukřižovaným, P. Marií a sv. Janem na jedné 
a Madonnou na 2. straně jako v Klenové od Ter. Scheichelové ve Vídni 
« r. 1789. 

v 

ZcTár Dolní. 

(Nieder-Mahl.) 

V kapli z r. 1858 obraz sv. Terezie od Aug, Mansfelda z r. 1861. 
Zvon 056 m š., 0*43 v. od Pernera v Budějovicích z r. 1857. 

BOŽÍ MUKA při silnici k J. Hradci, podobná obr. 203, ale pod- 
stavec hladký, a deska spočívá na dřiku sloupovém bezprostředně. Zakon- 
čena komolém jehlance s vejcem a trojitým křížem železným. Při obnově 

') Situace v Hradech IV., kdež jen 3. hradba není úplná. Podzemní klenutá 
chodba pod domem Č- 4. v Blažejově, přijímající vzduch ze studně před domem, od 
několika let nepřístupná, vedla prý až do hrádku. 



378 

nalezeny pod nimi kostry. Dle těch vytesati dal W. O. r. 1884 stejný 
sloup na opačné straně vsi u Nežárky při cesté k Poliknu na místě, dříve 
jen obrázkem označeném, kde za hladu (r 1771 neb 1772) nalezena mrtvola 
hladem zahynulého. 



ŽcTár Horní. 

(Ober-Múhl.) 

Na kapličce sv. Trojice a 14 pomocníků z r. 1819 zvon se sv. Janem 
N. a Floriánem od Jos. Pemera z r. 1803. 

BOZI MUKA při cestě k hradeckým sadům Wachtlovým podobná 

poněkud obr. 202. Zakončena komolém jehlance čtyřbokého s dvojitým 

křížem. Dřík sloupu schází. Označují prý hrob padlých tu Pandurů 
Trenkových. 

v 

Zdar Pluhův. 

Sedláček IV. 336 n. — T. 133 n. — Sr. 247, 25 i. - Orth, Slovník místopisný. — 
J. Hrubý. Řečice Kardašová a bývalé panství řečické r. 1893 str. 263 nn. 

Jméno má od Pluhův, kteří se již v 2. pol. 13. stol. připomínají. 

V prostřed 15. stol dostali se v držení zboží žďárského Vojslavicové a 
drželi je do r. 1549. Ke konci 16. a na zač. 17. st. shledáváme tam Vrcho- 
tické, až r. 1635 koupil Žďár od kommissařů, zemským soudem zřízených, 
Jan Ekerštorf z Hlaváče. Jeho nástupce prodal Žďár r. 1664 Humprech- 
tovi Černínovi a, nazpět jej koupiv r. 1684 od Tom. Černína, opět jej 
prodal r. 1688 Janu Jáchymovi Slavatovi za 17.000 zl. rýnských. Od jeho 
smrti 1689 vystřídali se tu různí rodové, mezi nimi od r. 1692—96 Jan 
Jak. Pecelius z Adlersheimu, pak r. 1717 hr. Oktavius Kar. Cavriani, po 
něm svob. pán Jan z Bessein de Monte Campo do r. 1747, načež vládli tu 
po sobě hr. Frant. Deym ze Střítěže a j., až r. 1793 koupil jej Václ. kn. 
z Paaru za 35.000 zl. rýnských a 100 dukátů klíčného, při jehož rodině 
dosud jest. 

ZÁMEK, bývalá tvrz, byl obehnán ze všech stran zdí a příkopem, 
jenž vodou mohl se nadýmati. Zachována jest ještě v rohu s.-východním 
část hrubého náspu s hradbou. Příjezd na sev. straně po kamenném mostě 
k bráně, před níž býval most zvoditý. Budova zámku architektonicky ne- 
vynikajícího, přestavěného za svob. pána z Bessein de Monte Campo, jehož 
znak nad branou jest zabílen, skládá se z několika stavení jednopatrových, 
kteréž obkličují čtyřhranný dvůr. V něm na 2 stranách jsou pavlače na 
prostých zděných pilířích a na jedné dřevěná pavlač na krákorcích. 

V zámku bydlí jen knížecí úředník a farář. 



379 

Na dvoře viděti jest nad průjezdem pěkný nástěnný obraz Nejsv. 
Trojice, pocházející z r. 1718 od Mich, Resche ml,^ kdy tvrz držel pán Jan 
de Monte Campo, jak dokazuje znak jeho, 3 zlaté citrony v zeleném poli 
s korunou nad nimi. Ušlechtilé jsou tváři Boha Otce i Syna, podobné si 
jako otce a syna. Nahé části jsou správné. Množství andělíčků vyzname- 
nává se rozmanitostí. Jeden ku př. v levo vyhlíží pod rouchem Boha Syna, 
jiný s oblaku shlíží dolů. 

Na faře slušné poprsí, na plátně malované, papeže Innocence XI. 

KOSTEL FARNÍ NAROZENÍ PANNY MARIE. r. 1542 

za Viléma Vojslavského z Vojslavic vystavěna kaple, nynější presbyterium, 
nad studánkou, které se připisovala zázračná moc léčivá. Z úroků 2000 
kop, odkázaných kostelu Janem Ekerštorfem z Hlaváče, měl nedostavěný 
díl kostela u hlavního oltáře ponenáhlu opět sklenut býti. Povinnost tu 
vzal na sebe J. Jách. Slavata kupní smlouvou z r. 1688. R. 1697 kostelík, 
jsa dosud filiálkou fary řečické, připojen k bližší direnské. R. 1715 hr. 
Cavriani založil samostatnou administraci kostelní. R. 1717 rozšířen ko- 
stelík o nynější loď, a věž zvýšena i hodinami železnými opatřena od Jana 
z Besseln de Monte Campo, jenž příjmy farářovy rozmnožil. R. 1859 aď 
ministratura povýšena na faru. Patronem kn. Paar. ^) 

Kostelík orientovaný má presbyteř o něco užší než loď se závěrem 
pětibokým. Loď i presbyteř mají od r. 1861 strop rákosovaný. V závěru 
jsou okénka hrotitá, ostatní segmentová. Kruchta dřevěná. 

Oltáře. Hlavní oltář s obrazem Neposkvrněného Početí P. Marie 
od B, Kamaryta dle Murillova, ničím nevynikajícím. Po stranách 2 nevelké 
sošky sv. Floriána a sv. Václava od Purgera v S. Ulrich-Gródenu 
obnoveny, a od B, Kamaryta omalovány a pozlaceny Sv. Václav vyřezán 
dle obrazu na bývalém oltáři sv. Václava v staré basilice sv. Petra v Římě 
dle kresby Fúhrichovy. 

Oltář sv. Josefa s malou slušnou soškou sv. Josefa ozdoben 
r. 1S76 kopií Hellichova obrazu sv. Anežky Přemyslovny. 

Oltář sv. rodiny s obrazem B. Kamaryta není ničím pozoru 
hoden. 

Nad kazatelnou visí obrázek P. Marie Podmlacké, který (dle Pamětí 
farních) visíval nad studánkou. Sv. Pannu, ušlechtilé tváři, čela neobyčejně 
vysokého, oděnou v jednoduché modré roucho, oblétají 2 andělé. Zvláštní jest 
pozlacený nákrčník P. Marie ostře cípatý. 

Kalich gotický stříbrný pozlacený, r. 1651 renovovaný, jak svědčí 
nápis ve zpodu nohy: HANS. STEINHAVSER. PRO- S. lACOBO. RENO- 
VATVS. 1.6.5.1. Číšku obkládá vytepaná mřížka z got. štítků s fialami, 
spočívající na pásce skládající se z trojlístků. Zpodek, činící šestilistou rů- 
žici, přechází třemi stupni v stvol šestiboký. 



*) Hrubý a Farní kniha pamětní. 



380 

Mědénec jednoduchý, jehož se užívá k odlévání vody při oběto- 
vání, jest označen 16 . (srdce) . 95. 

Lampa věčná stříbrná, dar hr. Deyma, jak označuje v rokokové kar- 
tuši znak Deymův (husa v pahrbku), vyznamenává se ušlechtilou formou. 
Jednoduché ozdoby rokokové jsou vryty a ozdůbky lasturové připájeny. 
Visí na pěkných řetízcích, sestrojených z obloučků, brzo ven brzo do vnitř 
se stáčejících. 

Náhrobky. 1. Alžběty, dcery pana Jana Vrchotického z Loutková 
a »na Žďáře Pluhovým « z r. 1585. Znak již neznatelný. 

2. Jiné dcery téhož pána, zemřelé r. 1594 s vytesanou podobou 
v známém kroji tehdejším. 

3. ANNO DOMINI 1771 • (0)B(II)T PIE IN DOMINO ILLUSTRISSI- 
MUS DOMINUS lOHANNES FRANCISCUS COMES DEIM DE STRZITETZ 
SACRATISSIM/E C^SAREO REGI^ MAGSTATIS ACTUAUS CAMERARIUS 
NEC NON INCLITI DISTRICTUS BECHINENSIS PARTIS TABORIENSIS 
SUBSTITUTUS DISTRICTUALIS CAPITANEITS DOMINUS BONI PLUHOVÍ 
ZDIAR. REQUIESCAT IN SANCTA PÁCE. Znak týž, jako na lampě. 

4. Hraběnky Heruly Marie Karoliny de Gotzen f r. 1772 u věku 
54 let. Znak málo porušen. 

Zvony: 1. P. Maria, darovaný Janem Vrchotickým z Loutková, 
3 ct. těžký, míval nápis: Jan Neupaurs slíval ten zvon. Slovo Páně zCistává. 
Jan Wrchotický z Loutková Pan na Ždáře Pluhovém. *) R. 1721 byv 
přelit měl tento nápis: Anno 1721 Johann Pemer goss mich in Pllsen. 
A fUlgure et tespestate llbera nos Domlne Jesu Christe. R. 1819 přelit 
byv opět, vážil 3 ct. 24 Ib. Starý nápis opakován a přičiněn ještě tento: 
tJbergossen in Pilsen von Peter Paul Perner anno 1819. Renovato anno 
MDCCCXIX die XXII. Augusti ex voto 111. Comistls Caspari de Sternberg, 
Domini in Radnic et Darová. Konečně přelit byv po třetí r. 1860, váží 
nyní 3 ct. 7V2 Ib. Oba nápisy z r. 1721 a 1819 opakovány s opravami 
tempestate a comitis a připojeno : Po třetí přelit od Karla Bellmanna c. k. 
dvorského zvonare v Praze 1860. 

Zvon ozdoben jest nahoře páskem z listů lipových, dole z révových, 
a na jedné straně pláště postavou Bohorodice. 

2. Karel Vel., vážící 1447, ^b. (dříve. 147 lb.)i obroubený svrchu 
páskem révovým a na jedné straně opatřený postavou Karla V., má tento 
nápis : Hoc opus fecit Wences ¥: anno Domini millesimo CCCCXCVl. *) 
Přelit od Karla Bellmanna atd. jako při 1. 

3. Sv. Jan Nep. 79 Ib. s obrazem sv. Jana Nep. na straně jedné 
a se zvonařovým znakem na straně druhé, na hoře jest obrouben ozdobou 
šupinatou. Nápis: Johann Adal. Perner in Budweis. 1820. 



') Paměti farní. 

■; Nepochybně totožný se zvonem Maria, ulitým od Václava z J. Hradce, 
U Dlabače str. 352 jest opis nápisu úplnější: Wences * nova * do. syhs LXsi (?) ♦ 
Maria. 



381 

4. Sv. Jan Křt., 44 Y^ Ib. těžký, s obrazem sv. Jana Křt., s obrubou 
nahoře fialkovou, dole s páskou z lupenův a plodů bukových, má jen 
letopočet 1860. 

5. Sv. Josef 8 Ib., u sakristie visící, s obrazem sv. Josefa, ulit 
r. 1821. 

Na hřbitově stojí jako náhrobek žulový mezník, přenesený sem 
z lesa Žaludníka, jenž označoval hranici dvora templářského, kdesi poblíž 
Neudeka řádu templářskému r. 1297 Oldřichem II. z Hradce uděleného. 
Na jedné straně má vytesaný kříž s rýhou uprostřed, na druhé křiž as 
1 m vysoký a % *^ široký. 



Žižpachy. 

(Sichelbach.) 

FILIÁLNÍ KOSTEL SV. MAŘÍ MAJD ALENY, obcí r. 1866 

vystavěný, skládá se z lodi 13 m dl., 7'52 m šir., rozčleněné uvnitř 4 páry 
podvojných pilastrů toskánských, a kryté klenbou valenou s lunetami, na 
jejímžto průčelím strmí jednopatrová věž, a z presbyteria, 5'73 m dl., 
5 m šir., pěti stranami osmiúhelníka uzavřeného *a stejnými pilastry ožive- 
ného. Pilastry přimykají se na rozích též k horním patrům věže, a nad 
jejich kládím věž zakončuje se nízkou střechou stanovou. Okna jsou 
v půlkruhu zaklenuta. 

Kostel vystavěn na místě starého, r. 1865 vyhořelého, jenž měl strop 
dřevěný a dle místní pověsti prý přestavěn byl ze starého husitského ko- 
stela. Než byl starý kostel zrušen, býval podřízen faře novobystřické. *) 
Kostel nyní podřízen faře klášterské. 

Zvony. 1. 0*6 m šir. a 042 m vysoký, má zahoření obrubu révoví 
s hrozny a pod ní festony. Dolení obrubu činí nápis: Gegossen v. Jo8. 
Hilzer in Iglau 1872. Na jedné straně Ukřižovaný, na druhé sv. Maří 
Majd. a nápis: Sancta Magdalena bitte fUr die Gemeinde Sichelbach 
Jest puklý. 

2. O 48 m šir., 0'37 vysoký, má obrubu horní stejnou a nápis dolní 
též stejný. Na 1 straně Ukřižovaný, na druhé sv. Václav a nápis: Hl. 
Wenceslaus bitte Tdr die Gemeinde Sichelbach. 



') Inventáře z r. 1787—1795 v Arch. zám. bystr. 



DODATKY. 

Artolec. 

(Artholz.) 

/ 

kostelík nákladem Ant. Starka vystavél Fel SchnHder, r. 1891 
1 1 á ř od Neubaura, o b r a z sv. Antonína od H. Isera, Zvony: 1. 0*6 m šir., 
0*5 m vys. se sv. Antonínem od Petra Hilzera ve Vid. N. Městě z r. 1891. 
2. 0*31 m š., 0*23 m v se sv. Janem a Pavlem a sv. Floriánem od J, J. Kúhnera 
z r. 1769. 

Buk. 

(B u c h e n.) 

Na kapli sv. Floriána z roku 1863 zvon 0*48 w šiř., 0*46 w vys. 
se sv. Ondřejem od Pemera z r. 1865. 

Fichtau. 

BOŽÍ MUKA při cestě k N. Bystřici z r. 1649, čtyrboká s otupe- 
nými hranami, žádným jiným v okresu nepodobná. 



Grambach. 

V kapli z r. 1852 obraz archanděla Míchala od J, Neumanna 
Zvony: 1. 044 š., 0*35 v., s poprsím Madonny v břečtanovém věnci od 
Pemera z r. 1859; 2. 0*35 š., 0*22 v, s Madonnou od % V, Pemera z r. 1808. 



Guttenbrunn. 

Na kapličce Korunování P. Marie, kterou r. 1768 zřídili bezdětní 
manželé, držitelé sousedního statku, aby si vyprosili potomstvo, zvon 
0*35 m šir., 0*26 m vys. se sv. Trojicí zdařilou a sv. Josefem méně pěkným 
od Fr, Jos, Scheichela ve Vídni z r. 1768. Nápis: Benedictum sít nomen 
Domini. 



383 



Hospříz. 

(Kópferschlag, v 15. stol. Kieferschlag.) 



Na mešní kapli sv. Trojice z r. 1728 zvon, pocházející z Blažejova, 
0*33 m šir., 26 m vys. z r. 1471 od Hanuie. Písmo nápisu podobné jako 
u sv. Václava v J. Hradci (str. 257) : leta Z buoi^řn) z tÍ0Ícieř|O 
z rjttr|9gte^o z sebrnbEsafeřio z ptninieřio z IFranuss z. Před 
začátkem nápisu silně vypouklý ležící kozel. 



Mníšek. 



V kostelíku obraz Křtu Páně od B, Kamaryta, 
Zvony: 1. od Pemera z roku 1859; 2. s Janem Křt. od 
R, Pemera z roku 1895; 3. s korunovaným S ve Františkově 
ulitý, darovaný asi r. 1848 od hr. Stadiónové. 



Radouň Okrouhlá. 

U vsi BOŽÍ MUKA z r. 1826. Obr. 254: 



Obr. 254 Boií 

muka u Okrouhlé 

Radouně. 



K str. 81. Chystaje studii o bývalé hradecké gallerii panovníků Českých, dopídil 
jsem se během tisku této knihy hlavně laskavým přispěním J. J. pí kn. Paarové ještě 
26 podobizen, dle všeho kopií z konce 17. st, a to pěti: Vojena — Bořivoje v Eckers- 
dorfu v Prusk. Slezsku, Kroka — Vojena, Křezomysla — Hostivita, Vratislava — Spyti- 
hněva II. a 2 Vladislavů, v zámku Horšovo-Týnském. Podobizny starších panovníků 
byly mnohem dokonalejší, než jak souditi se mohlo z mladších kopií Č. Olešnických. 
Krojem a zbrojí velice zanímavou ukazujíce na zač. 16. st., nezdají se odporovati 
Balbínově zprávě o jich původů. 




JMÉNA MÍST. 



Artolcc 382. 

Sv. Barbora 1. 

Bednárec Malý 343. 

— Veliký 343. 

Blažejov 3. 

Budkov 7. 

Buk 382. 

Burgstall 8. 

Bystřice Nová 8-26. 

Ctibor 26. 

Čiméř 27. 

Člunek 29. 

Drahýška 31. 

Ebrgař 31. 

Elweis 31. 

Fichtau 382. 

Friedřichs 31. 

Grambach 382. 

Guttenbrunn 382. 

Hatín 31. 

Homolka (viz Markéta) 31 . 

Hospříz 271 n. 383. 

Hcstéjoves 32. 

Hradec Jindřichfiv32— 290. 

Hrutkov 290. 

Hůrky 290. 

JaroSov 292. 

Jemčina 297. 

JindHš 304. 

Jitra 305. 



Kačlehy 306. 
Klášter 306. 
Klenová 314. 
Košťálkov 315. 
Kumžak 315. 
Kuňov 321. 
Landstein 321. 
Lásenice 325. 
Lhota 325. 

— Dolní 326. 

— Horni 325. 
Libořezy 326. 
Lodhéřov 326. 
Lomy 330. 
Lovétín 330. 

Malíkov Č. n. Kamenný 
330. 

— Ném. 331. 
Markéta 331. 
Markl 332. 
Markstein 334. 
Minchšiak 334. 
Mníšek 383. 
Na návsi 336. 
Neydek 336. 
Nový mlýn 336. 
Olešná Něm. 336. 
Otín 337. 

Péna Horní 338. 
Pernárce 343. 



Pernárečky 343. 
Pistina 344. 
Plavsko 344. 
Polikno 344. 
Praunschlag 344. 
Radmírov Malý 344. 

— Velký 344. 
Radouň Kostelní 345. 
Radouň Německá 349. 
Radouň Okrouhlá 383. 
Ratiboř 349. 
Reychýř 350. 

Roseč 350. 

Rosička Pejdlova 352. 
Rozkoš 353. 
Sedlo 354. 
Staré město 354. 
Stejka 362. 
Stráž 362. 
Strmilov 369. 
Střížovice 375. 
Terezínov 376. 
Vitiněves 376. 
Vítkův hrádek 376. 
Vlčice 377. 
Zenotín 377. 
Žďár Dolní 377. 

— Horní 378. 

— Pluhův 378. 
Žiipachy 381. 



JMÉNA UMĚLCŮ A ŘEMESLNÍKŮ. 



Adam, malíř v J. Hr. zač. 17. st. 230.*) 
Allibrandini Jan.Křt., dv. architekt Čer- 
nínský r. 1696 3. 
Amber ling Adam, zámečník v J. Hr. 
1680—86 113. 



Andres, zámečník v J. Hr. 1610, živ 

ještě 1615 130. 
Antonín Vlach, stavitel v J. Hr, ok. 

1580 62, 65. 
Anichini Petr, mědirytec na zač. 18. st. 105* 



') Letopočty v závorkách značí rok narození a úmrtí. 

Soupis památek hist. a umil. Pol. okres Jindřicho-Hradecký. 



25 



Arnold Valentin, zvonař v Č Budějo- 
vicích 1613. 368. 

Aufheimer Ant., zvonař ve Znojmě 
1823 292. 

Augustin, malíř v J. Hr. 1644 122. 

— Vlach, edník v J. Hr. ok. 1596 129. 

Aumuller Mart., sochař a řezbář nar. 
1697 v Mainhinzu na Dunaji, od roku 
1714 měšťan v J. Hr. f H/^- 1757 231. 

Balling C ingenieur 1775 n. 299. 

Baltazar, >klompfíř< z C. Budějovic 1564 
až 95, 129. 

Balzer Jan, rytec (1738-99) 280. 

Bardt Jos., malíř z Prahy 1758 133. 

Barth (v účtech též Warth) Ondřej, 

kameník v J. Hr. 1688—1696 130. 
Bartoněk Hugo z Č. Budějovic, sochař 

ok. 1890 19. 
Bartušek Jan, tesařský mistr 1808 317. 
Baumgartner J. V., kreslič 258. 
Bccker Jan a Jiří, zvonaři 1728 320. 
Begl (?) Jan Jiří, zvonař ve Znojmě 

1743 200. 
Bellmann Kar., zvonař v Praze 1860 380. 
Bellmannová Anna, Karlova dcera 

1871 30. 
Beneš Dominik. Vlach, zedník 1608 150. 
Beránek Bart,, malíř z Krumlova před 

r. 1611 90. 
Berger Petr Vád, malíř r. 1729 101, 

300. 
Bergler Jos.. malíř (1753-1829) 258. 
Berka Jan, mědirytec v Praze 1758 až 

1815 258. 
Bernd Jos., zámečník 1860 148. 
Beverelli Jan, zednický mistr v Telči 

1720 293. 
Bijs Jan Rud. ze Solothurna, malíř 

(ok. 1660-1738) 93. 
Bisswanger Bern., hodinář v Praze 

1804 26-1?. 
Bláha, mistr tesařský r. 1685 133. 
Bossi Kar. los., štukatér z Prahy 1737 

až 1798 301. 
Both Fr., rytec mezi 1808—22 144. 
Brandl Petr, malíř (1660—1735) 93, 

100, 230. 
Brique, též Briquey i Prikvey Štěpán, 

zvonař v Klatovech r. 1683 240. 
Brněnský sochař a malíř ok. r. 1580(?) 3 10. 
Broisel Tom., zednický mistr v Kumžaku 

1808 317. 
Brož Martin, kameník v J. Hr. (1720 



až 21./3. 1770), měl dceru kameníka 

Šeb. Steyera. 297, 302. 
Bruner Jan Jiří, truhlář pražský 1767 

až 69 299. 
Brus Martin, kameník 1771 166. 
Burgkmayr Totnan, malíř po r. 1452 202. 
Bystřičky malíř r. 1560 ^ 64 48. 

— dv. truhlář 1701 15. 

Casolar Kryštof Vlach, kameník v J. 
Hr., purkmistrem 1610, 14, 17; práce 
1591—1619 70, 72, 241, 261, 277, 363. 

Caspari, architekt a ingenieur r. 1746 až 
174,8 117. 

Classen (?) Ant., malíř ok. r. 1681 310. 

Cometa Ant, kameník 1589 nn. 70, 73, 

80, 114, 116, 117, 123, 129. 

— Innoc, štukatér 1674—80, 128, 132, 
308. 

Čapek Jindř., sochař (1837—95) 1872 249. 
Černý a Rejna, varhanáři r. 1892 319. 
Červenka Jan, truhlář dačický 1765 15. 
Decarta (De Carde) Fr., zedník, stavitel, 

měšťan v J. Hr. od 1628—1650 195. 

259. 
Dedera Ant., zámečník v J. Hr. (1747 

až 8./1. 1832) 231. 

— Fil., zámečník v J. Hr. r 1762 193. 
Dechsner (T5xner) Oldř., truhlář z Č. 

Krumlova 1582 - 94 64, 73, 77, 78, 

81, 82, 114, 123. 

Delorme, umělý krejčí 1791 110. 

Demarteaux Gilles, mědirytec (1732 
až 76) 301. 

Demetz Ferd., řezbář z Grddenu 30, 

328. 
Diepoldt Jos., zvonař v Praze r. 1880 

321. 
Dietrich Jan, zvonař 1755—57 6, 7, 17. 

— Vít, zvonař na Nov. městě v Praze 
1761 342. 

Dítě Em., malíř (nar. 1862) 28. 
Dóbler Jiří, mědirytec v Praze (1788 

až 1845) 259. 
Důrer Albr., rytec (1471—1528) 303. 
Důrnbeck Friedr., malíř 1855 31, 334. 
Dvořák Mart, tesařský mistr 1767 

až 89 ;L33, 299, 300. 
—Vojt, tesařský mistr (1756 -24^. 1847) 

166. 
Dyck Ant van, malíř (1599 -1641), kopie 

dle něho 96, 97, 367. 
Eck Volfgang z Chebu, řezbář v J. Hr. 

t 8./3. 1658 260. 



Ellner Ernst, malíř v J. Hr. 64, 184. 
Kmnier Mat., kameník v J. Hr. (nar. 1795), 

1826 276. 
Ernst, malíř v J. Hr. 1603—1611 72, 

184, 244, 261. 
Faconi Giov. Maria zedník, stavitel 

1690—96 72, 114, 117, 120. 123, 129. 
Felsner Zach, palír panský v J. Hr. 

(1686— 1./7. 1736) 268. 
Fiedler Václ., stavitel v J. Hr. 1801 261. 
Franc (František), kameník v J. Hr. 

1630, 1657 17, 207, 209. 
Fuhrich Jos., malíř (1800—75) 233, 280. 
Gartner Fr, varhanář tachovský 1784 

199, 233. 
Gaube ingenieur(?) 1859 365. 
Geyling Kar., malíř na skle 1860 148. 
Geymůller Rud. hr, projektant stavby 

346. 
Gleixner Tom., zvonař v Jihlavě 1654 342. 
Góringer Jak., zámečník v J. Hr. 1590 

až 94 70, 73, 74, 114. 
Góssner Fr., zvonař ve Vídni r. 1884 

350. 
Gk>etz Bohumír Bern., rytec (1708—74) 

280. 
Grátzel Pav., truhlář v J. Hr. 1678 310. 
Grof Bedř., štukatér pražský 1767 až 

1769 299. 
Gruber abbé, kamer. stav. ředitel 

1787 327. 
Gschmeidler Jan, zámečník ve Vídni 

1859 148. 
Gunst Pieter van, rytec hollandský nar. 

1667 v Amsterodame 105. 
Haag Pav. Jiří, zvonař v Č. Budčj. 

1692 17. 
Hacák Kašpar, tesařský mistr v J. Hr. 

(1761— lO./ll. 1817) 229. 
Hag Jos., zvonař v Č. Buděj. 1710 336. 
Hájek Jan, hrnčíř v J. Hr. (od r. 1734 

až 21./10. 1787) 67, 107, 202, 299. 

— Jan, malíř r. 1827 233. 

— Martin, hrnčíř v J. Hr. 1776, 1802 
byl ještě živ 107, 300. 

Handl Jos., malíř ve Vídni 1823 318- 
Hanuš mistr z Prahy, hotovitel orloje 

1493 261. 
Hanuš, konvář z Prahy 1471 72, 257, 383. 

— z J. Hr., mistr umění kamenického, 
1410 215. 

— mistr, malíř v J. Hr. 1493—96 60, 
261. 



Hanuš, >pildŠnicar« ok. 1504 233. 
Hanzl (Honza), zednický mistr z N. 

Bystřice 1496 260. 
Heider, tesař z Prahy 1786 13. 
Hekš Lad., stav. adjunkt 1879 318, 328. 
Herzog Jan, malíř v Plzni 1866, 69, 198 

367. 
Hess V., zednický mistr 1863 371. 
Hesse Kar., varhanář z Vídně 1864 6. 
Hieber Fr., kotlář v J. Hr. (1755-1839) 

262. 
Hilzer Jos., zvonař v Jihlavě od r. 1861 

až 1872 S34, 361, 3S1. 

— Petr, zvonař ve Vid. Nov. městě 
1891 n. 349, 382. 

Hoífmann Baltazar, zvunař v N. M. Praž- 
ském na Slovanech 1612 315. 

Honza, soustružník v J. Hr. ok. roku 
1590 70, 73. 

Hopsák, pozlacovač v J. Hr. 1882—92 311. 

Horáček Vivald. frater františk., řezbář 
a štafír 1809 nn. 198, 199. 

Horák Jos., varhanář dačický 1769 302. 

Horčička, malíř 259. 

Hoys, tesař 1619 132. 

Hryz, tesař 1610 197. 

Iser H., malíř vídensko 382. 

Jahn Kvirin, hist. malíř v Praze (1739 
až 1802 , 301, 302. 

Janek, zedník v J. Hr. na konci 15. st. 61, 
261. 

Jenichen Bohumil, zvonař v Kremži 
1851—63 29, 291 n., 325, 369. 

— Jan Bohumil, zvonař v Kremži 1832 
291. 

JeniŠ Bohumír, cínař v J. Hr. !689 

až 1729 234. 
Jindřich, kameník v J. Hr. ok. 1250 37. 
Jíra, zámečník v J. Hr. ok. 1568 65. 
Jonáic Pav., kameník v Studené 1869 148n. 
jQstl Fr., varhanář v Krumlově 1859, 

t asi 1870 29, 351. 
Kaiser Marek, »svého kunstu sochař* 

v J. Hr., »vir nobilis vitae,< (1698 

až 18/10. 1750) 2%\>), ló7, 138, 182, 

202. 
Kamaryc Bedř., děkan a malíř v Deštné 

(nar 1831) 201. 252, 290, 304, 328, 

346, 349, 351, 372, 379, 383. 
Kandler Vil., malíř (1816—96; 231, 232, 

328 372. 
Kaňka Fr. Maxmil , stavitel v Praze 1709 

až 29 137. 

26* 



Karlík Vojt., stavitel v Stráži 1860 365. 
Kastner I^eop., sochař v Meidlingu v 2. 

pol. 19. stol. 19. 
Kaulrap, malíř v Praze 1580 81. 
Kelbl Jan, sochař v J. Hr 1680—85 230. 
Kellner Jos., malíř z N. Bystřice 1820 

19, 291. 
Kerner Ambrož, zvonař 1757 240. 
Khizel Jiřík nebo Matěj, malíři v J. Hr. 

v 1. pol. 18. stol. 180. 
Kilián, řezač, viz Ludvitz! 
Kindermann Kapistrán, frater františk. 

štafír v II. 1860—72 198, 260. 
Kirsch Jindř., kreslíř 259. 
Klauber Jan Křt (nar. 1712) a Jos. 

(nar. 1710), rytci 280. 
Klein Jan, stavitel v Stráži 1754 292. 
Knapp Jan, malíř v J. Hr. (1810—55) 

201. 
Kocáb Jan, stavitel v J. Hr. 1859—95, 

t 1897 5, 148, 151, 229, 249, 344. 
— Jos., stolař v J. Hr. 1863-68 5, 6, 

30, 231, 252, 351. 
Korrcntsch Ludv., zvonař ve Vídni 1862 

306. 
Kovář Fr., kameník z Chlumu 1894 369. 
Krafka, truhlář v Kumžaku 1879 30. 
Kratzmann, malíř a inspektor obrazárny 

v Praze nar. 1811 100. 
Krejčí Fr , stavitel v Chlumu u Třeboné 

1860 325, 365. 
Krejčík Jos., řezbář 351. 
Kučera Fr , malíř 1779 197. 
KQhner Jan Jiří, zvonař na Malé Straně 

1768—73 123, 303, 304, 337, 382. 
Kuhnerová Anna, zvonařka 1804 201. 
Kupecký Jan, malíř (1667-1740) 279 
Kupferer Hanuš, malíř z Inomostí 1859 

291. 
Kuppelwieser Leop., malíř ve Vídni 

1827 232. 
Lehotský Matěj, hodinář pražský roku 

1824 229. 
Leonhart J. F., rytec 105. 
Lhota Ant., malíř v Praze nar. 1814, 1863. 

351. 
Lieber Jak., zvonař 1624 30. 
Liebgang Niklas, mistr zedn. 314. 
Libye, malířka 1631 n. 278. 
Lichtenberg (er) Sigm., sochař v Nové 

Bystřici 1678 nn. 26, 307, 310, 311, 

312. 
Linder Jar., malíř v J. Hr. 1900 337. 



Linhart, tesařský mistr v J. Hr. 1493 260. 
Lišák Jos., zvonař v Praze 1767—1771 

296, 330. 
Lorenc, malíř v J. Hr. ku konci 16. st. 

73, 82. 
Lot Jan Kar., malíř, (1632—1698) 100. 
Loth Jan Oldř., malíř v Mnichově f 1662, 

otec předešlého 1631 n. 278. 
Ludvitz Kilián, řezbář 1596 73, 81, 82. 
LukŠ, kotlář v J. Hr. na konci 16. st. 129. 
Lurago Anselm, architekt 1744 297. 
Machek Ant, malíř a lithograf nar. 

1775 v Podlažicích f 1S44 259. 
Macho Michl, kameník z Hůrek 1680 132. 
Maixner Petr, malíř (1831—84) 54, 148. 
Majer Václ., malíř v Soběslavi 1762 293. 
Maji Baltazar, stavitel 1580—91 72. 
Maliovský Fr., sochař 1860 148. 
Mansfeid Aug., malíř 1861 377. 
Martin Vlach, zedník na zač. 17. st 209. 
Martinci Pietro, >pasírar< r. Ió94— 96 

128. 
Matěj, sochař 1682 311. 
Matouš, tesař z Č. Budějovic 1606 ň. 228. 
— , tesař z Pelhřimova 70. 
Maurer Hons Chromý, kameník a sochař 

v J. Hr. 1581—1605 73, 78, 129. 224, 

235. 
Max Em., sochař, (1810—1901) 249. 
Mayerhofer Fr., malíř, sochař a pozla- 

covač v Bejdově 1888—95 15, 310. 
Melani Ant, kameník 1580 113. 
Melicher Bohumil, malíř, nar. ve Vídni 

1860 ^6, 167, 223. 
Melzer Kar., vyrábitel barevných oken 

v Skalici u Hajdy, r. 1898—1900 199. 
Mengs Raf., malíř (1728—79) 93. 
Messner Fr. ml., truhlář v J. Hr. (1769 

až 1824) 199, 231. 
Míchal, tesař 1619 257. 
Mikeš, varhanář z Brna 1734 341. 
Mikuláš, kameník a sUvitel 1369 162, 

164. 
— , tesař z Telče 1587 114. 
— . Vlach, zedník v J.Hr. 1583-86 72. 
Miller Jiří Vil Sal , rytec 280. 

— Vavř. Fr., malíř v J. Hr. 1668-1709 
122, 128, 194, 230, 310, 311. 

Montalegre Jos. z, rytec 280. 
Moyreau, rytec 301. 
Mailer Jan, malíř v J.Hr. 1705-38, syn 
Vavř. Millera 197, 293. 

— Rudolf, malíř nar. 1816 30, 351. 



Némec, ingenieur 1877 340. 
Neubauer Matěj, truhlář umělý a řezbář 

v J. Hr. nar. 1840 28, 29, 193, 198, 

231, 252, 290, n. 293, 296, 304, 306, 

318, 319, 328, 331, 341, 361, 367, 382. 
Neumann Jan Jos., malíř a pozlacovač 

v Kumžaku (1816—80) 30, 198, 340 n, 

343, 382. 
Neupauer též Neubauer Jan, zvonař 

v Jihlavě 1569 361. 
Neupaurs Jan, též Nubaur Han., zvonař 

1580 n., snad totožný s předešlým 

376. 380. 
Neuráutter Aug., médirytec f 1749 

v Praze 268. 
Neuwirth Pav., kameník v N. Bystřici 

1669 nn. 19, 307 n, 314. 
Nigrin Kašpar, malíř v N. Bystřici 

1669 nn. 310. 
Nigrin (i) Pavel, malíř v J. Hr. 1697 

až 1710 79. 
Nikhamer Jiří, dv. krejčí v J. Hr 1583 

až 1600 111. 
Niklas, professor v Praze 1861 231. 
Noli Fr., varhanář ze Švarcnwaldu 

1811 233. 
Nováček J , řezbář v 1. pol. 19. st. 319, 

372. 
Novák Kar., malíř v J. Hr. 1869 149, 

286, 362. 
Novotný Ant. z Horní Lhoty, stavitel 

v J. Hr, 1725—46 116. 

— Jan, truhlář a řezbář v J. Hr (f 1859) 
231, 249, 371. 

— Ondřej, zedn. mistr v J. Hr. (1737 
až 26.y^. 1795) 133, 166, 299, 300, 304. 

— Tomáš, umělý truhlář v J. Hr. (1774 
až 10./4. 1848) 199, 233, 318, 341. 

Nykl, malíř v J. Hr. 1554 -1561 63. 
Ondřej, kameník a stavitel 1369 162, 164* 

— (neboli Vondra), kameník a zedník 
v J. Hr. 1570-78 73, 187. 

Orthschla^ Jan Pav., palír z Prahy 
1744 116. 

Paist (Paiš) Ant., mistr tesařský z Hůrek 
1720 293. 

Pandl (Bendi) Jiří, >pasírar« z Čes« 
Krumlova 1595 128. 

Parschalk Jos., řezbář ve Vídni 1897 148. 

Pauer Hanuš, zvonař 1598 (Srv. Neu- 
paur!) 312 

Paul, malíř v J. Hr. 1686 122 



Paul Raimund, malíř 1584 nn 68, 73, 

75, 77, 78, 81. 
Paumgarten Kašp., malíř 1698 81. 
>Paumistr J. M. Císařské* 1595 129. 
Pavel, Vlach, mistr zednický v J. Hr. 

1616—30 132, 224. 
Pellio Mar., rytec 303. 
Perner Ant , zvonař v Č. Budějovicích 

1849-57 201 (?), 321, 330, 373, 377. 

— Jan, zvonař v Plzni 1721 380. 

— Jan Vojt., zvonař v Č. Budějovicích 
1810—38 17, 18, 240. 257, 290 319, 
320, 329, 344, 351, 369, 380, 382. 

— Jos., zvonař budějovický 1763 až 
1783 263, 330, 336, 344, 350, 377. 

— Petr Pavel, zvonař v Plzni 1819 380. 

— Rudolf, zvonař v C Budějovicích 
1888—96 305, 314, 337, 376, 383. 

— Vojtěch, zvonař v Č. Budějovicích 
1867 149, 314?, 337, 352?, 382. 

Petrák AI., mědirytec (1811 v Strmilové 

— 1887 v J. Hr.) 233, 280, 303, 318. 
PfeflFel Jan Ondř., rytec (1674-1750) 280. 
Pichler Petr, řezbář v J. Hr. na pře- 
chodu ze 17 do 18 st. 180, 182. 
Pikler Honz, kameník linecký 1588 81. 
Pirchan Řehoř, koželuh a malíř 1690 279. 
Poilly Fr. de, rytec 303. 
Posti Kar., malíř a rytec (nar 1768) 259, 

301. 
Potsch, kameník ze 21enotína ok. 1770 

166. 
Pražský »paumistr< 1616—1625 267. 
Prediger Jos., varhanář v Albrechtsdorfu 

1862 372. 
Prokeš, tesař 1568 65. 
Ptáček Ondřej, zvonař v K. Hoře a ve 

Vinoři 1498 29, 191. 
Pták Jan, řezbář v Krumlově (1808 až 

1860) 371. 
Pupp a Škarka, sochaři 250. 
Purger J. B., řezbář v St. Ulrichs-Gródenu 

na konci 19 st. 379. 
Purkyt Fr., stavitel v Jindř. Hradci 

1878—1900 349. 
Rabuský Ad., štafír v Jihlavě 1897 368. 
Racháč Václ, umělý truhlář v Třeboni 

1859-64 231, 351. 
Ranek, tesařský mistr v J. Hr. 1803 262. 
Rasche, malíř podobizen v 2. pol. 18. 

stol 300. 
Rauš, tesař v J. Hr. na konci 16. st 73. 
Reisner V., zedn. mistr v J. Hr. 304. 



Rentz Mich. Jindř., médirytec (1701 

až 1768) 280. 
Reynš Jan, kameník v J. Hr. 1696 35. 
Riebl Ign., zedn. mistr 337. 
Riedinger Jan Eliáš, médirytec nar. 1695 

v Ulmu t 1767 258. 
Riemar Wolf, tesař ke konci 16. st. 129. 
Roesch (Resch) Fr. Ant. st., syn Mich. 

Resche ml., malíř v j. Hr. (8/11. 1715 

až 6./9. 83) 166, 194, 198, 203, 209, 261, 

297, 299, 300, 301, 304. 

— Fr. ml., syn předešlého, malíř v J. 
Hr. (24./5. 1748-28./6. 1829) 228^ 263. 

— Martin, syn Mich. Resche ml., malíř 
v J. Hr. (15/10. 1712- 16/6. 1772) 
299. 

— Michal st., malíř v J. Hr. 1649 až 
1701 72, 81. 

— — Jan ml., syn předešlého, malíř 
v J. Hr. (1681— 20./2. 1751) 135, 137, 
181, 201, 203, 279, 379. 

Rondler Jiří, zvonařz Jihlavy (?j 1597 248. 
Roos Fil. Petr, malíř (1655?— 1705) 100. 
Rosenberg, ingenieur v 3. čtv. 19. st. 5. 
Rossi Dominik, architekt Černínský 

1592—94 72. 
Ruben Fr., malíř 5. 
Rubens P. P., malíř. Kopie dle něho 96. 
Ruby Tom., zedn. mistr z Radmírova 

1889 290. 
Růžek Mart, kameník v J. Hradci 1767 

až 1809 166, 194, 229. 261, 262, 276, 

298, 300, 304. 

Řehoř Jan, malíř v Č. Budějovicích 

1895 241, 251. 
Salla Antonín de, kameník r. 1595 209. 
Sandtner Otto, sochař v Praze 1894 369. 
Santino, štukatér 1680 132. 
Sebot Jan, malíř pokojů 1767-69 299. 
See Jan, malíř (1799-1875) 83, 84, 85, 

90, 198, 243, 344. 
Seel (nebo Seelen), kameník 1769 302. 
Seiche Jos., sochař v Teplicích 1899 304. 
Sigl, zedník 1493 260. 
Solis Mik , (bratr slavného Virgila 

Solisa?), rytec v 2. pol. 16. st. 258. 
Sonberger Matéj, sochař ve Vyšším 

Brode 1817 276. 
Spěváček Mat, malíř v J. Hr. 1678 261. 
StacheBedř., architekt ve Vídni 1859148. 
Stárek Fr., zednický mistr z Mrákotína 

1843—49 371. 
Steinhauser Hanz, zlatník 1651 379. 



Steinhauser Jan, malíř vj. Hr. (1801 —67) 

149, 178, 198, 260, 293, 328, 367, 375. 
Steinle Prok. (dle Dlabače Steinel), 

malíř podobizen v 2. pol. 18 st. 

t roku 1794 v pražském domě Čer- 
nínském 68, 301. 
Steyrer Šeb. Kryšt. z Oseku, kameník 

v J. Hr. (1681—1751) 202, 293. 
Strada, malíř na rozhraní 16. a 17. st 81. 
Strahovský Mat, sochař dačický, nar. 

14./9. 1725; — 1769 15, 16, 27^, 293 

n, 295, 302. 304, 328. 
Strachovský Jos., sochař v Praze, nar. 

1850 249 n. 
Stubenvol Vigilius, fr. františk., truhlář 

v J. Hr 1732 197. 
Stufleser Ferd., řezbář v St Ulrichs- 

Gródenu na konci 19. st. 199, 304, 

306, 331, 341, 367. 
Sulík, tesař v J. Hr. 1568—78 65, 224. 
Šabatecký Tom., malíř v Kamenici 1589 

až 1593 114. 
Schaek Vil , zvonař v Č. Budějovicích 

1866 31, 344. 
Schaffer Jos., stavitel v J. Hradci (1762 

až 10/7. 1838) 142, 145, 146, 229, 262, 

267, 268-270, 317. 

— též Šofr Ondř. nebo Vojt, zedn. 
mistr v J. Hr. 1787—1789 327. 

Schantz C A., kreslič a rytec vJ. Hr. 

před r. 1773, v Praze již r. 1775 

(Dlabač) 143, 228. 
Šecko Urban, zedn. mistr v J. Hr. 1685 

až 1696 35, 133. 
Šedivý Jos , malíř z Pelhřimova 1775 

294. 
Scheflfel Jan, malíř v J. Hr. 1850—70 149. 
Scheífer Urban, tesař z Bydžova ok. 1594 

až 99 219. 
Scheidel Leop., malíř v 2. pol. 19. st 

16. 
Scheichel Fr. Jos , zvonař ve Vídni 1768 

382. 

— Jan Jiří, zvonař ve Znojmě ok. 1766 
až 72 313, 315. 

Scheichel o vá Ter., zvonařka ve Vídni 

1788 n. 314, 377. 
Scheiwl Jos., malíř nar. 1834 46. 
Schellein Kar., malíř 1859 148. 
Scherb Kryštof, zvonař na Stai^ém městě 

v Praze 1605 342. 
Schiermer Osvald, malíř ze Steyru 1583 

až 1611 84 



SchiíFner Jindř., varhanář v Praze 1884 
až 94 19, 

— Kar., varhanář v Praze 1877—84 
30, 233, 295, 328, 344, 375. 

Škarka viz Pupp! 

Škola zámečnická v Hradci Kr. za řed. 

L. Hanéla 250. 
Škreta Kar., malíř (1604 - 78) 82, 92, 99 
Schlinger Fr., malíř na skle v Húblemu 

1895 n. 162, 230, 251. 
Schmaltz, firma umělého krejčovství 

v Paříži 1791 110. 
Schmatzer F.. malíř v Hůrkách 1859 314. 
Schmied nebo Schmidt Ondřej, tesař 

1761—73 197, 261. 
Schneider Fel., stavitel v N. Bystřici 

382. 

— Fr., stavitel v N Bystřici nar. 1781, 
1 17./4. 1857, otec předešlého, 291, 376. 

Sch&nfeldt Fr., zvonař v Praze na St. 

m. 1714—26 18, 329. 
Schdnpeck, stav. adjunkt 1871 229. 
Schdnthaler Fr., řezbář a umělý truhlář 

ve Vídni 1867 148. 
Šperloch, kamnář bystřičky ke konci 

16. st. 73. 
Schróder Krystián, malíř 1681 179? 310. 
Šťastný Jan, palír 1720 293. 
Štefal Jan, řezbář v J. Hr. 1863—66 

5, 252, 346. 
Schwaiger Han., malíř (nar. 1854 v J. 

Hr)., ok r. 1870 54, 91, 301, 341. 
Teisinger, ingenieur 1863 5. 
Telecký malíř v 1. pol. 17. st. 94. 
Teussinger Jan Leop., malíř ze Slavonic 

1766 15. 
Thetor Boh., rytec 258. 
Theurer Leop., truhlář v N. Bystřici 

(1816—1891) 16. 
Titz Ign. Fr., řezbář nebo sochař v J. 

Hr. na zač. 18. st. 180. 

— Ondř , knihař v J. Hr. (1696-1770) 290. 
Tizian. Kopie dle něho 96. 

Tkadlík Fr., malíř (1786—1840) 102. 
Tomáško Fr, štafír v J. Hr. (nar. 1851) 

19S, 294, 360. 
Tomáš (řj, malíř ve 14. st. 172. 



Tomáš, malíř v J. Hr. 1610 130. 

Umbach F., kreslíř ok r. 1660 92. 

Urban, tesař, viz Šeffer! 

— , zedn. mistr, viz Šecko! 

Ursini (Orsini) Giov Dom., stavitel 

v Praze 1668, t 1680 308. 
Vetterlechner Ferd,, zvonař v Kremži 

1744 361. 
Vogel Adolf, řezbář v Inomostí 1885 

až 96 28 n. 
Vorstermann Luk , rytec 303. 
Václav (zj Hradce), zvonař 1493 380. 
WaldmQller, malíř ve Vídni (od r. 1793 

až 1865) 67. 
Vaněk Fr. Kar., zvonař v Jihlavě 1794 296. 
Vaniš Ant, truhlář 1793 296. 
Warth Ondř. viz Barth! 
Weidem Kry špín, frater frant, řezbář 

1732 197. 
Werff Adrian van der, malíř (1659 

až 1722) 105. 
Werner Jak. z M&dlingu, stavitel v J. 

Hr. 1668—72 308. 
Veselý Ed., řezbář (nar. 1817) 198. 
Via Alex. a, rytec 1733 280. 
Widtmann Jiří, malíř v J. Hr t na 

zač. 1607 73, 81, 82, 120, 128, 129, 

244, 261. 
Vmcenc, tesař z Telče 1587 114. 
Wolf Fr., varhanář plzeňský 1811 302. 

— Vojt, varhanář 1839 199. 
Wolfgang, varhanář v Č. Budějovicích 

1511 233. 

— Jiří Ondř., rytec v 2. pol. 17. st 92. 
Vondra, kameník, viz Ondřej! 
Vysocký Martin, hodinář 1774 261. 
Zeller Kašp., truhlář vídenský 1678 310, 

311, 312. 
Zelinka Ferd. £., keslič a lithograf z J. 

Hr. 1855 227. 
Zembner Šim., zvonař v Kremži 1623 361. 
Zilnbolz Pav., kamnář v Linci na konci 

16. st 73. 
Zinndgger Leop., malíř z Lince 1832 301. 
Zumsande Jos., malíř podobizen z J. 

Hr. (1806—65) 279. 
Ždlirský V., sochař v Praze 1891 250 



Příspěvky 

věnované na vydáváni „Soupisu památek historických a uměleckých 

V království Českém". 

Na vydání jednotlivých svazků Soupisu dostalo se Archaeologickó 
kommissi a dostává příspěvků jednak věnováním subvence na vydání, kte- 
rážto podpora obrací se na pořízení illustrací, tak že tímto způsobem 
jednotlivé svazky podle hojnosti subvence mohou býti prodávány poměrně 
lacino a dojíti tak nejširšího rozšíření ve veřejnosti. Na druhé straně pod- 
poruje se dílo hromadným zakupováním jednotlivých svazků od autonom- 
ních a jiných korporací. 

Posud Archaeologické kommissi poskytli příspěvky*) obojího druhu 
tito jednotlivci a korporace : 
Důstojný provincial augustiniánů P. A. Tonder na Soupis okresu 

Lounského K 140 — 

Konvent augustiniánů v Ročově . . . . • .......... 60 — 

Město Koh'n na Soupis okresu Kolínského » 400* — 

Okresní výbor v Kolíně na Soupis okresu Koh'nského . . . . » 400 — 

Město Louny na Soupis okresu Lounského » 400" — 

Okresní výbor v Kouřimi na Soupis okresu Kolínského . . . . » 400' — 
J. J. Jiří kn. z Lobkowicz na Soupis okresů Mělnického, Píseckého 

a Jičínského » lOOO'— 

Pan ředitel Jan Vaněk zakoupil 80 výt. Soupisu okr. Kolínského 

Okresní výbor v Kouřimi ... 12 » » > » 

J. M. opat Sigmund Starý na Soupis okresu Milevského ...» 100* — 

Město Roudnice na Soupis okresu Roudnického » 400' — 

Okr. výbor v Bechyni na Soupis okresu Milevského » 100* — 

Okr. hospodářská záložna v Sedlčanech na Soupis okresu Sedl- 

čanského » 40' — 

Hrabe Jan Josef z Herbersteina na Soupis okresu Roudnického * 50- 
Pan August Fodermayer na Soupis okresu Plzeňského . . . . » 100' — 
Rolnická záložna Podřipská na Soupis okr. Roudnického ...» 200 — 



*) Příspěvky uvádějí se, jak podle času byly poskytnuty. 



Okresní školní rada v Sedlčanech zakoupila 45 vytiskli Soupisu 

okresu Sedlčanského. 
Hospodářská okresní záložna v Sedlčanech koupila 30 výtisků 

téhož Soupisu. 
Okresní výbor v Sedlci koupil 15 výtisků téhož Soupisu. 
Okresní výbor ve Voticích koupil 100 výtisků téhož Soupisu. 
Městská rada v Roudnici zakoupila 25 výtisků Soupisu okresu 

Roudnického. 
Okresní výbor v Bechynr zakoupil 10 výtisků Soupisu okresu 

Milevského. 
J. J. Adolf Josef kníže ze Schvvarzenberga věnoval na vydání 

Soupisů, které se týkají jeho panství • . . . 

Město Klatovy na Soupis okresu Klatovského 

Městb Praha na vydání Soupisu památek města Prahy*) (I. lhůta) 
Okresní výbor v Pardubicích na Soupis okresu Pardubického . 

Město Mělnik na Soupis okresu Mělnického 

Okresní zastupitelstvo v Lomnici n. L. na Soupis okresu Třeboň- 
ského 

Okresní výbor v Karlině na Soupis okresu Karlínského .... 
Záložna ve Vysočanech » » » » .... 

Okresní zastupitelstvo ve Veselí n. L. na Soupis okresu Třeboň- 

.ského 

Město Karlín na Soupis okresu Karlínského 

Okresní výbor v Třeboni na Soupis okresu Třeboňského . . . 
Městská rada v Rokycanech na Soupis okresu Rokycanshého . 
Město Praha na Soupis památek města Prahy (II. lhůta) . . . 
J. J. Ferdinand kn. Kinský na Soupis okresu Chrudimského 
Občanská záložna v Hlinsku zakoupila 10 výtisků díla >Lid na 

Hlinecku*. 

J. J. Moric kníže z Lobkovic na Soupis památek zámku Roudni- 
ckého 

Okresní výbor v Hlinsku zakoupil 25 výtisků díla »Lid na Hli- 
necku*. 

Okresní výbor v Chrudimi na Soupis okresu Chrudimského . . 

Městská rada v Jindřichově Hradci na Soupis okresu Jindřicho- 
hradeckého - . 

Občanská záložna v Karlině na Soupis okresu Karlínského . . 



K 2000'— 


. 200-— 


» 5000 — 


» 2C0 


» 100 — 


» 50 — 


• 1000- 


. 50 — 


. 50- 


• 400 — 


. 1C0-— 


> 200- 


» 5000 — 


» 600 — 



» 6000 — 



> 400 — 

» 100 — 
» 200 — 



*) Prozatím povolena subvence 20.000 K. 



v 



X 



YD 33